1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pondělí dne 5. prosince 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí ne
v Praze v administraci
s lets . . . . 6 K —
s dvojí denáškoe
sz měsl
za čtvt leta . . . . 7 K 50h
ve gllalkickn
Ba něsíe . . . . . . 2 K 30h
Tošton:
nčtvrt lela . . . . 9 K e0
s dvojí zísilkou
na čtvrt leta“ . . .
na měsí
Praha
5
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
L. Z Petrohradu, 4. prosince v 8 hod
30 minut ráno. (Původní telegram zvl. zpravo-
daje »Nár. Listů«). Dopisovatel »Rusie
sděluje z 3. prosince z Mukdenu, že
ruský oddíl, sestávající z dobrovol-
níků, kozáků a pěšáků, obešed přední
stráž japonskou, napadl nepřátelskou
batterii o 8 dělech. Japouci přepadeni
byvše takto nenadále, uprchli. Podle
pověsti děla zůstala v rukou ruských.
Den před tím kozáci donští obklopili
několik předních stráží japonských
u vesnice Lidiatunu a přiměli ne-
přítele k ústupu.
Rusie
Lidiatun
Petrohrad
Mukden
6
article
Opravený torpédoborec.
Z Brestu, 4. prosince. (C.-B.) Ruský tor-
pédoborec »Vrozitělný« ukončil svoji opravu
o 3. hodině odpolední vyplul na moře. Urychl
svoji jízdu, aby dohonil druhý oddíl eskadry.
K cestě baltiekého loďstva.
Z Kodaně, 4. prosince. (C. B.) Ruský vý
pomocný křižák projel dnes dopoledne severo-
východním směrem jižní cíp Langelandu.
K osudu Port Arturu.
Z Petrohradu, 4. prosince. Ve vojenských
ruských kruzích se ujišťuje, že car poslal gene-
rálu Stesseljovi telegram, v němž jej žádá.
aby učinil vše možné na udájen
Port Arturu, dokud baltické lodstvo ne-
přibude.
Z Tokia, 4. prosince. Rusové odstra-
ňují neustále miny v přístavu port-
arturském, aby umožnili výje z
loďstvu svému v případě, že by
situace v přístavu byla neuhaji-
telnou. (Telegram tento nejlépe ukazuje, jak
lživými byly všechny zprávy londýnské o zni-
čeném loďstvu ruském v přístavu, o úplném
jeho opanování a dostřelu atd.)
Čásť černomořského ruského lod-
stva do východní Asie.
Z Petrohradu, 4. prosince. Ujišťuje se, že
v nejbližší době odpluje čásť černomořského
loďstva ruského do východní Asie, neboť vy-
jednávání o proplutí Dardanel-
lami právě bylo tureckou vládo
příznivě vyřízeno.
Dementi.
Z Madridu, 4. prosince. Vláda španělská
prohlásila zprávu, že Japan podal profest prou
pozdržení ruského loďstva ve Vigu za úplně
vymyšlenou.
Artur
Rus
Brest
Kodaň
Petrohrad
Tokio
Asie
Dardanely
Madrid
Vigo
7
article
Telefonické zprávy„ Nár. Listů.
Telefonické zprávy„ Nár. Listů.
O situaci.
Z Vídně, 5. prosince. Officiosní »Mo
tagsrevue« píše o siluaci: »Sensacechtivost
která ovládá naši dobu, vyvolala v posledníeh
dnech četné pověsti, dle nichž český klub se-
trvá jako dosud i na dále na své dosavadn
taktice. Zprávy ty jsou nesprávně. Mladočeši
zdá se, jsou hotovi ke společné parlamentn
práci, jen nechtějí, když ve svém chvályhod-
ném patriotismu změnili své smýšlení, býti po-
važováni za přemožené.
Mají v tom pravdu, neboť nebyli přemoženi
nabízejíce dobrovolně ruku k smíru. Majíce svů
velký cíl před očima, jistě také nebudou zapírat
pravý stav věci. Co nás ještě odlučuje od parla-
mentu dělnosti, není již ani ta papírová sténa.
o které mluvil ještě dr. Kaizl, nýbrž jen ješte
blahovolné slovo, přívětivý pozdrav a uznání, že
Čechové jsou kulturní národ a mají oprávněné
kulturní zájmy jako ostatní civilisované národy.
Úkolem pana Körbra jest, aby ukázal po
stup, s kterým souhlasí Němci a Češi, nebot
na obou stranách, bohužel, jsou živly, kterým
působí zvláštní potěšení, mohou-li čeliti pracem
za dosažení míru. Ale velké strany bývají dosti
silny, aby každou intriku znemožnily.
Kaizl
Čecho
Körbr
Němec
Čech
Vídeň
8
article
Těžce a zvolna rozptylují se mračna, která
tak dlouho ležala na politickém obzoru Rakou-
ska, ale jest naděje, že se obzor zase vyjasn
a že stávající krise nebude nahražena jinou.
Politika dr. Körbra stojí těsně před svým
vítězstvím, které ovšem není ničím jiným, než
vítězstvím národní nestrannosti.
(Officiosní hlasatel je na omylu. Chce pa-
trně způsobiti klamný dojem, jakoby dohoda
mezi českými poslanci a vládou byla již hotovou
událostí a jakoby se jednalo již jen o způsob.
jakým by změna taktiky měla býti provedena.
Po našich informacích není k takovým nadějím
nejmenší příčiny. Poslanci našeho národa ne-
mohli se dosud rozhodnouti a také se ne-
rozbodli pro změnu svého dosavadního sta-
noviska vůči Körbrově vládě, protože tato dosud
ani jediným závažným činem nezjednala mož-
nost, aby o takovém obratu mohlo býti rozhod-
nuto. Pouhé „uznání“, že Čechové jsou náro-
dem kulturním, může snad dostačiti poloúřa-
nímu časopisu, nikoliv poslancům českého ná-
reda. Red.)
Körbr
Körbrův
Čecho
9
article
Telegramy „Národních Listů.
Telegramy „Národních Listů.
Hrabě Goluchowski do Pešti.
Z Vídně, 4. prosince. (C.-B.) Ministr za-
hraničních záležitostí hr. Golucho w s k
odjel včera večer do Pešti.
K pohřhu hr. Kapnista.
Z Vídně, 4. prosince. (C.-B.) Dnes o po-
lednách byla mrtvola ruského vyslance hraběte
Kapnista uložena do kovové rakve a tato
vystavena v kapli konsulátní. Došla řada dalšíei
věnců od arcivévody Františka Ferdinanda
Goluchowského, kruhů diplomatických, arcikní
žete Leopolda Salvatora a jiných. Tento po
slední osobně projevil vdově soustrast.
Goluchowský
Kapnista
Leopold Salvator
Pešť
Vídeň
10
article
Události v Uhrách.
Z Pešti, 4. prosince. (C.-B.) Dnes byly
uspořádány v čelných městech venkovskýeh
schůze lidu. Schůze liberálů v Nitře a ve Vag-
Ujhely usnesly se zaslati předsedovi minister-
stva hr. Tiszovi a předsedovi liberální strany
baronu Podmaniczkému blahopřejné tele-
gramy, v nichž se vyslovuje vládě a liberální
straně důvěra. V Szentesu, Kaloese, Paksu,
Földvaru a Jageru konaly se schůze neodvislé
strany, na nichž bylo protestováno proti postupu
vlády.
Z Prešpurku, 4. prosince. (C.-B.) Na dnešní
schůzi liberální strany byla přijata jednohlasně
resoluce, ve kteréž se vládě blahopřeje k jejt
vlasteneckému dílu a k povalení odporu oppo-
sice, poškozujícího národní i morální zájmy
země. Ministr Hieronymi měl řeč, ve které
dovozoval, že by byla vláda netoliko svou po-
vinnost zameškala, nýbrž také zbaběle se za-
chovala, kdyby nebyla nalezla odvahy čeliti vel-
kému zlu obstrukce. Řečník prohlásil, že všude,
kde není autokratická forma vládní, jest vůle
většiny, jež rozhoduje. Nelze uzavírati v každé
otázce s menšinami kompromisy anebo se jí do-
konce podrobovati. Bylo by falšováním parlamen-
tarismu, kdyby se pokaždé paktovalo se stra-
nami, které přec nejsou žádnými konstitučním
sbory. Ministr odůvodňuje v delší řeči, že cesta
zvolená vládou k potření obstrukce, byla jedině
možnou a vyslovil pak vlasteneckému působen
předsedy ministerstva hr. Tiszy velkou chválu.
prohlásiv, že od r. 1867 nebylo v Uhrách stát-
níka, který by byl pomohl tolik přání národa
splniti, jako právě hr. Tisz a. Vláda nežádá
podpory voličstva pro sebe, nýbrž pro věc, jež
jest v nejživotnějším zájmu národa.
Podmaniczký
Földvar
Jager
Hierony
Uhry
Pešť
Paks
Prešpurk
Tisza a
11
article
Z Pešti, 4. prosince. (C.-B.) V Szomboru
konali opposičníci protestní schůzi, ve
které četní poslanci postup vlády odsuzovali.
V Debrecíně byla dopoledne uspořádána
opposiční sehůze, na níž mluvili poslanei
Koloman Thaly, Viktor Rakocsy a jiní.
kteří protestovali proti postupu vlády.
Odpoledne měli schůzi socialisté. Bylo
na ní zaujato rovněž protivládní stanovisko
vysloven požadavek po všeobecném volebním
právu.
Z Nového Sadu, 5. prosince. (C-B.) Nová
strana konala zde včera svou ustavující
schůzi. Poslanec bar. Banffy a Jan HIo ck
vyložili program strany. Nová sírana má v No-
vém Sadě dosud 70 členů.
Krise v Srbsku.
Sp. Z Bělehradu, 4. prosince. (Pův. telegr
»Nár. Listů«.) Obě skupiny radikální delegovaly
po 11 členech, aby tito rokovali dnes a usnesli
se, jak se má rozřešiti ministerská krise.
Z Bělehradu, 4. prosince. (C.-B.) Ve spo
lečné konferenci obou frakci radikální strany.
dnes dopoledne konané, trvali umírnění radiká-
lové na tom, aby před rozřešením kabinetní
krise důkladně vyřízena byla otázka organisace
strany radikální. O polednách byla schůze odro-
čena na zejtřek. Sestavením nového kabinetu
nebyl dosud nikdo pověřen. Klub neodvislých
radikálů usnesl se odpoledne zamítno ut
nabídku umírněných radikálů na sjednocení.
Touhy po reformách v Rusku.
Z Moskvy, 4. prosince. (C.-B.) U příleži-
tosti čtyřicátého výročí justiční reformy shro-
máždilo se včera na 200 právních zástupců.
kteří v četných řečích prohlásili se pro nutnos
státní reformy, aby soudy mohly spravedlive
konati svou povinnost. Přijata tato resoluce
»Pouze provedení všeobecných radikálních re-
forem státních a zřízení sborů zákonodárných
mohou zajistiti spravedlivost a svobodu soudů.
Koloman Thala
Rakocsa
Hio
Pešť
Debrecín
Banff
Srbsko
Bělehrad
Rusko
Moskva
12
article
Výtržnost v Petrohradě.
Z Petrokradu, 4. prosince. (C.-B.) Ku
přednášce v juristické společnosti, která se měla
konati dne 2. t. m. v sále teniševské školy.
sešlo se ještě před počátkem přednášky na 800
osob, ač sál může pojmouti jen 650 osob.
Četní studenti shromáždili se před budovou
žádali o vstup. Zástup vzrostl asi na tisíc hlava
dostal se do konfliku s policejním prefektem,
jenž povolal půl škadrony jízdní policie, která
zástup rozehnala. Několik osob při tlačenici
bylo zraněno, jeden strážník zbit.
Křest italského korunního prince.
Z Říma, 4. prosince. (C.-B.) Dnes dopo-
ledne vykonán byl ve velkém sále Quirinálu
křest prince Piemontského. Kmotrou byl
královna-vdova Marketa. Čestnými kmotry
byli: Kníže Mikuláš Černohorský, císa
Vilém, zastoupen princem Albertem Pru-
ským a král Edvard, zastoupen princem
Arthurem z Connaugthu. Slavnostním
obřadům přítomni byli král a královna italští,
členové celé královské rodiny, četná cizí kní-
žata, diplomatický sbor, ministři a dvorní
státní hodnostové.
Marianský kongres v Římě.
Z Říma, 4. prosince. (C.-B.) Dnes dopole-
dne ukončen byl pořádaný zde marianský
kongres v přítomnosti 8 kardinálů, četných pre-
látů a za hojného počtu účastníků.
Z holandské sněmovny.
Z Haagu, 4. prosince. (C.-B.) Odpovídaje
ke zprávě jednotlivých oddělení sněmovny ve
příčině schválení smlouvy, uzavřené o roz-
hodčích soudech mezi Nizozemskem
Dánskem ze dne 12. února t. r., kladl ministn
zahraničných záležitostí váhu na to, že tato
smlouva jest první, kteráž Nizozemskem uza-
vřena byla na podkladě haagské konvence, jakož
Marketa
Černohorský
Vilém
Albert Pr
Edvard
Arthur
Petrohrad
Řím
Haag
Nizozemsko
Dánsko
13
article
i že jest vůbec jedinou smlouvou, jež zásady
konvence z roku 1895, tak značným rozsahem
obě strany vížící, ku platnosti přivádí.
Afféra Jaurěsa-Déroulěda.
Z Paříže, 4. prosince. (C.-B.) Svědkové
Déroulěda a Jaurěsa odjeli dnes v poledne do
Sv. Sebastianu.
Z Paříže, 4. prosince. (C.-B.) Jaur is
odjel se svými svědky do Sv. Sebastianu. Na
místo Angagneura nastoupil v posledním
okamžiku Gerauld Richard.
Smírčí smlouvy.
Z Washingtonu, 3. prosince. (C.-B.) Až
na úvodní slova jest anglicko americká
smlouva o rozhodčích soudech v podstatě to-
ložnou s uzavřenými už smlouvami smírčími.
Španělsko zahájilo rovněž jednání o uza
vření smírčí smlouvy.
Vzpoura v německé Africe.
Z Berlína, 4. prosince. (C.-B) Z jiho
západní Afriky oznamuje se z dneška přes
Kapské Město: Důstojnická hlídka byla na zpá-
teční cestě z Romansdriftu do Warmbadu v noci
přepadena. Výsledek boje jest neznám.
Přes Kentmanskop se oznamuje, že Mo-
renga napadl s 300 muži dne 28. listopadu
večer ve Warmbadě setníka Koppy a že byl
útok ten za těžkých ztrát způsobených nepřá-
teli odražen. Na straně německé padlo třináct
mužů.
Dne 1. prosince bylo ze stanice Gob
bis uloupeno Herery 38 koní a dva páry
volů.
Z Kapského Města, 4. prosince. (C - B
Dle zpráv farmářských vdov, ubytovanýchv
Upingtonu, dopustili se Witboové a Hottentotové
na mužích, hoších i ženách bezbranných ukrut-
ných bestialností a brutalit. Počátke m října byl
prý četní farmáři i se svými dětmi zavražděni
Déroulěd
Jaurěsa
Sebastián
Angagneura
Richard
Kopp
Herero
Witboová
Hotentot
Paříž
Washington
Španělsko
Afrika
Berlín
Romansdrift
Gob
kapský město
Počátke m říjen
Déroulěd
Afféra Jaurěsa
14
article
Slavnostní výroční schůze
České akademie.
Do Pantheonu musea království českého
sešli se včera odpoledne o 5. hod. četní hosté
zástupci vynikajících úřadů a ústavů v zemi
jakož i členstvo všech tříd u značném počtu
aby účastni byli slavnostní výročn
schůze České akademie. Shromážděn
ta nabyla časem ustálené své tvářnosti i průběhu
a také včerejší schůze odpovidala obvyklému
již obrazu.
U stolu předsednického zasedli kromě ná
měsíka protektora, kn. Jiřího Lobkovice
president Akademie vrchní slav. r. Hlá-v ka
generální sekretář prof. dr. Raýman a před-
seda II. třídy dv. r. prof. dr. K. Vrba; v po-
předí křesel pak vyhražených starosta měs
pražských dr. Vladimír Srb, vicepres. D örí
v zastoupení místodržitele, zástupcové kruhů
soudních, vojenských, kleru, starostové před
městí pražských a členstvo všech tříd Akademie.
Dámy zaujaly místa na balkonech. Za všeobecné
pozornosti vyslechnuta pak
řeč knížete Jiřího Lobkovice,
jenž promluvil takto:
Slavné shromáždění ! Velectění pánovél
Zahajuje dnes opět výroční slavnostní za-
sedání České akademie cís. Františka Josefa pro
vědy, slovesnost a umění, mám za svou milou
povinnost, vílati co nejuctivěji všechny hosty
jichž přítomnost dodává našemu shromážděn
zvláštního lesku, jakož i pány členy Akademie
kteří v hojném počtu k této slavnostní schůz
se dostavili.
Lobkovic
profesor
doktor
Raýman
K Vrba
Vladimíra Srb
František Josef
Český akademie
15
article
Ze zpráv, jež vám budou předneseny, se
znáte, že Akademie postupuje klidně, ale roz-
hodně po své dráze, domahá se svých účelů
slouží stále i neúnavně kulturnímu vývoji svého
národa. V tomto směru pracuje Akademie dílem
přímo, poskytujíc prostředky na uskutečnění dě
vědeckých a uměleckých, jedná však i nepřím
tím, že konajíc morální vliv na vážnost dušev-
ních snah, účinkuje mimo přesný kruh svých
příslušníků ve prospěch kulturních snah celého
národa. Akademie hledí s živou účastí na ve
škeré výkony, dokazující stoupání úrovně české
činnosti vědecké a umělecké, raduje se z jejich
výsledků a přihlíží k nim, jako ku podnikům,
sloužícím oné ideji vznešené, jejíž uskutečnění
sobě sama položila za nejhlavnější účel. Zdá
se mi proto, že nikterak nevybočuji z mezí, v
kterých jest se pohybovati ve výroční schůzi
této Akademie, uvádím-li na paměť některé vy-
nikající události, jimiž česká věda a české umění
byly letošního roku zvláště oslaveny, byť by
se i zde nejednalo o podniky Akademií samou
uskutečněné. Sluší zde předně zmíniti se o prvním
vědeckém sjezdu sčeských právníků, konaném
ve dnech 21.—23. května t. r. Tento sjezd,
svolaný na oslavu čtyřicetiletého výročí založení
16
article
Právnické jednoty, podal skvělý důkaz o vě-
decké výši českých právníků a nabyl tím důle-
žitosti, přesahující daleko význam slavnost
spolkové. Jsa poctěn přítomností vynikajícíeh
odborníků z jiných slovanských zemí, nalez
živého ohlasu za hranicemi tohoto království,
a stal se netoliko tím, ale i zvláště důkladnosti
vědeckých prací, vykonaných za příčinou jeho
svolání, jedním z nejvíce vynikajících kulturních
činů našeho národa. Neméně důležitosti nabylo
letošního roku v jiném oboru vědeckých snah
slavnostní zasedání archaeologického sboru mu-
sejního, konané dne 23. ledna t. r. na oslavu
60letého působení sboru a na dokončení 50.
ročníku »Památek archaeologických«. Též př
této vědecké slavnosti bylo zjevně dokázáno, že
výsledky činnosti českých učenců v oboru
archaeologie, jak co do rozsáhlosti a prohlou-
bení bádání tak i co do srovnání a poznání
získaných výzkumů rovnají se úplně vešker
vědecké činnosti jiných národů v oboru tomto
(Výborně l)
17
article
Konečně události pro život náš český ne-
málo významnou byl hudební festival, při němž
sklízeny nové zasloužené triumfy, svědčicí ne-
toliko našim skladatelům a virtuosům, ale ze-
jmena též oněm skromným zpěvákům, kteří ve
sborech tisícihlasových zastávali dojemným způ-
sobem domácí hudební umění lidové.
Každá z těchto slavností, jejichž výtečné
výsledky jsem toliko krátce naznačil, dala podnět
k nemalému počtu kollegiálních pozdravů a růz-
ných osvědčení vřelého uznání netoliko původu
tuzemského, nýbrž docházejících též z ciziny
od odborníků národů jinojazyčných. Nebylo by n
místě uváděti zde dopodrobna tato svědectví.
poskytnutá vědeckým a uměleckým výkonům
českým, můžeme však čerpati přece do jisté
míry z nich poučení dosti potěšitelné. Zdá se
jako by znalost o duševních a kul-
turních snahách českého národa
skutečně razila sobě již cestu
u národů sousedních a nabývám
tím naději, že dojde v brzku k vše-
strannému zaslouženému uzná n
jeho úplné kulturní rovnocen-
nosti s kterýmkoli národem jiným.
(Výborně! Potlesk.) Budiž mi při tom dovolen
poukázati toliko mimochodem též na zajímavé
výsledky dvou velkých technických soutěží z doby
nejnovější. Jest to mezinárodní soutěž na prů-
plavní loďové zdvihadlo pro průplav dunajsko-
oderský a soutěž na elektrickou dopravu měst
ských dráh vídeňských, při kterých naše domác
sily technické slavily znamenité vítězství nad
celou řadou výtečných soupeřů.
18
article
Není pochybno, že kulturní snahy našeho
národa klestí sobě čím dále tím více cestu k
všeobecnému uznání mezi vzdělanými národy
Tento postup však dává nám
právo očekávati, že dojdou ko-
nečně snahy naše i patřičnéh
ocenění na oněch místech, na kte-
rých se rozhoduje o nezbytném
jejich podporování z prostředků
veřejných. Nám pak náleží, bychom čerpali
z výjevů, sloužících k oprávněnému povznesení
naší národní hrdosti, přesvědčení, že jest nám
neohroženě pokračovati po dráze, na které kyne
našemu národu, fysicky sice slabému, ale du-
ševně mocnému, jistý zasloužený výsledek ne-
unavné, kulturní práce! (Výborně, pochvala.)
Když potlesk utichl, znova ujal se řečník slova,
aby věnoval posmrtnou vzpomínku zesnulému
čestnému členu akademie, knížeti Karlu
Schwarzenbergovi. V delší řeči, ve
které mluvil i jako přítel zesnulého, načrtl profil
jeho jako politika a řečníka, národohospodáře
konečně českého šlechtice.
Velmi pěkně vzpomenuto potom ústy gene-
rálního sekrétáře prof. dra. Raýmana památky
učence a prof. Martina Hattaly a geniálníh
skladatele hudebního mistra Antonína Dvo-
řáka. Potom přednesena týmž řečníkem
výroční zpráva o stavu a činnosti Akademie.
Česká akademie cís. Fr. Josefa pro vědy.
slovesnost a umění dospěla k patnáctému roč-
níku své činnosti. Počátkem prosince roku 1903
měla Česká akademie 228 členů a to 4 čestné
43 přespolní, 53 řádně, 43 mimořádně, 85 do-
pisujících.
Česká akademie měla dle výkazu král.
české zemské pokladny koncem října 1904:
Jmění základního . . . . . 595.219.63k
. . . . 29.067.52
Jmění reservního
Fond knížete z Liechtenšteina . 39. 990.39,
Fond Klementy Kalašové . . . 5.341.08,
Fond MUDra. Josefa Šichy . . 101.563. 51
. 10.887 45
Fond Josefy Čermákové.
Schwarzenberg
profesor
doktor
Martino Hattala
Antonín Dvo
František
Josef
Kalaš
Mudra
Šich
Čermák
Český akademie cís
Český akademie
19
article
. . 77..651.79,
Fond Matěje rytíře Havelky
. . 41.775.70
Fond JUDra. Jana Kaňky.
. . 19.280.81
Fond Julia Zeyera .
. . 15.747.14
Fond JUDra. Gustava Sudy
Fond Leopolda Schmidta . . . 24. 046.11
Úhrnem . . . 960.571.13
Publikační činnost Akademie byla rozsáhlou
Každá třída pečovala o vydání praci, spadajícíe
do jejího oboru, tak že umožněno českým učen
cům buď započíti neb pokračovati ve vědeckýeh
publikacích. Jako každoročně, tak i letošníh
roku uděleny četné
ceny, podpory a stipendia.
Výroční ceny, jež IV. třída udili, přisou-
zeny byly takto: a) V odboru literárním: první
cena (2000 K) panu Jaroslavu Vrchlické mu
za tragedii »Knížáta«; druhá cena (800 K)
panu M. A. Šimáčkovi za román »Lačná
srdce«; třetí cena (500 K) p. V. Štecho
za román »Kovové ruce«. b) V odboru hudeb-
ním: první a druhá cena nebyly uděleny
třetí cena (500 K) udělena panu Vítězslavu
Novákovi za skladby jeho »Klavírní trio«
a symfonický obraz »V Tatrách«. e) V odboru
výtvarných umění: první cena (2000 K) panu
Hanuši Schwaigrovi za souborné dílo
umělecké; druhá cena (800 K) panu Františku
Urbanovi za ornamentální a figurální vý-
zdobu chrámu vyšehradského; třeti cena ne-
byla udělena. Z fondu dvorního rady Matěje
ryt. Havelky, choti jeho Růženy a vnuka
Karla ryt. Pippicha Havelky (1600 K) uděleny
byly: a) první cena (1000 K) panu Karlu Ma-
škovi za dramatickou báseň »Dceruška pana
hostinského«; druhá cena (600 K) panu F. S.
Matěj
Kaňka
Zeyer
Sud
Schmidt
Vrchlický
Šimáček
V Štecha
Novák
Hanuša Schwaigr
Urban
Havelka
Růžena
Karel
Pippich Havelka
ma
fond JUDr
V tatra
20
article
Procházkovi za sbírku lyrieko-epickou
»Hradčanské písničky«. Z fondu JUDra. Jan
Kanky ku podpoře umělců a spisovatelů české
národnosti uděleny roku letošního dva požitky
po 1500 K: panu Mikuláši Alšovi, akad.
malíři, k dalšímu provádění písní národních, ti-
kadel a pohádek; panu Jakubu Arbeso vi,
spisovateli, za jeho román »Anděl míru«. Z fondu
Klementy Kalašové pro mladé hudební skla-
datele propůjčen roční požitek (200 K) p. Frant.
Doskočilovi, učiteli v Horním Bousově, na
základě předložených jeho »Šestnácti písní n
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . . . za 8h
odpelední.
. . . . na2k
7e fllalkách na veskovš
ranní čáslo. . . . . .
odpolední . . . . . . . . Bb
Inserát
platí se hotově rapřei
Přečplacení a inkerty přijímá sdmini-
strace v Marianské ulici č. a.
Tam nacházají ne též redakee
tiskárna a expodice „Národních Ldistá“
Rukopisy se nevracsji.
Procházka
Kanka
Aleš
Arbeso
Kalaš
František
Doskočil
Horní Bousov
Judra
národní Ldistat
Anděl mír
21
article
slova moravské poesie lidové« a klavírních
skladeb.
Na práce vědecké, literární a umělecké
uděleny byly roku 1904 následující podpory:
Po návrzích I. třídy: Komisi pro vydávání
Sbírky pramenů k poznání če-
ského hnutí náboženského ve XIv.
a XV. stol.« na r. 1904 500 K. Redakci
»Českého Lidu« na vydání ročníku 1904
400 K. Redakci »Sborníku věd práv-
ních a státních i »Knihovně Sbor-
níku« na r. 1904 1200 K. Red. »Českého
Časopisu Historického« na vydávání
téhož časopisu r. 1904 600 K. Jednotě ku
povzbuzení průmyslu v Čechách
na vydávání »Obzoru Národohospo-
dářského« r. 1904 400 K. »Národo-
pisnému sborníku českoslova-
skému na rok 1904 400 K. »Slovan-
skému Přehledu« na vydání roč. 1904
200 K. Právnické Jednotě Moravské
na vydávání »Zpráv« r. 1904 150 K. Inženýru
Lad. Červinkovi v Uher. Hradišti na zkou-
mání v otázce starého Velehradu 100 K. Prof.
dru. Justinu Práškovi na vydání spisu
»Médie, Médové a říše médská« 400 K. Jed-
notě filosofické v Praze na vydání
Sborníku ku poctě zvěčnělého prof. dra. Jos.
Červinka
doktor
Prášek
Méd
profesor
Čechy
Národohospo
Uhry
Hradiště
Médie
Praha
Slovan
lada
22
article
Durdíka 600 K. Svatoboru na vydání III. dílu
»Privilegií měst královských« od
dra. Jarom. Čelakovského druhou lhůtu 1600 K.
III třídě České Akademie na vydání »České
bibliografie« za rok 1903 podpora do
700 K.
Po návrzích II. třídy: Panu Jos. Rohle-
novi, učiteli, na čtvrtou botanickou cestu na
Černou Horu 300 K. Panu Jarosl. Peklo vi,
demonstratoru botan. ú tavu, na studium z oboru
rostlinné fysiologie 300 K. Prof. dru. F. Po-
čtovi na studium počátečního vývoje skořápek
hlavonožců 200 K. Prof. Frant. Klapálkov
na zakoupení pomůcek k podrobnému studiu
morfologie hmyzu 200 K. Komisi »Eneyklopaedie
nauk přírodních« na vydání spisu »Elektro-
chemie« 1000 K. Doc. dru. Ot. Srdín-
kovi na studium oběhu krevního v nadledvině
200 K. MUDru. Otom. Völkerovi na sbírání
materialu embryologického 100 K. Doc. dru.
Durdík
Čelakovský
Jos
Jarosl
profesor
doktor
František
Elektra
docent
Otakar
K Mudra
Rohle
23
article
K. Weignerovi k návštěvě zoologických
stanic v Terstu a Neapoli, jakož i zahraničných
universit, pokud se týče zařízení anatom ústavů
700 K. PhDru. B. Huškovi na další studia
chemická 200 K.
Po návrzích III. třídy: P. Josefu Vaj-
sovi, knězi arcidiécese pražské, na Krku (Ve-
glia) na studijní cesty za příčinou bádánív
oboru hrvatsko-hlaholských písemních památek
600 K. Prof. Čeňku Holasovi na další sbí-
rání národ. písní ve vých. Čechách 200 K. Panu
Jindř. Hantichovi na studie literárně histo-
rické v oboru písemnictví českého 200 K. Panu
Jos. Pelclovi, vydavateli »Kritické knihovny«
na vydání III. dílu překladu Taineových »Dějin
literatury anglické« 160 K. Panu Jakubu Arbe-
sovi, spisovateli, na literárně historickou studi
o Karlu Sabinovi 100 K. Prof. dru. Arnoštu
Mukovi ve Freiberku na vydání „ » Přisloví
lužicko-srbských 250 K. Na zakoupení důležitého
přepisu nejstaršího rukopisu staročeského »Beli-
ala« z pozůstalosti professora Hattaly 100 K
Redakci »Českého Lidu« na vydání XIV. roč.
tohoto sborníku 400 K. Panu Adolfu Čer-
nému na vydání VII. roč. »Slovanského Pře-
hledu« 300 K. Prof. dru. Jos. Jankovi na práci
o básnických formách lidových písní českoslo-
venských 100 K. I. třídě České Akademie n
vydání III. dílu Zíbrtovy »Biografie česko
historie« 400 K.
K Weigner
B Hušek
P Vaj
profesor
Holas
Jindřichův
Jos
Pelcl
Taineový
Arbe
Karel Sabina
doktor
Muk
Hattala
Čer
Janko
Zíbrtův
Terst
Neapol
Beli
Český akademie můj vydání
24
article
Po návrzích IV. třídy: Spolku výtvarných
umělců »Manes« na vydání »Volný ch
směrů« r. 1904 200 K, Jednotě výtvarných
umělců v Praze na vydávání časopisu »D Iloe
(ročník 1904) 200 K, redakci »České ho
Lidu« na vydaní XIII. roč. tohoto sborníku
400 K, p. Václavu Hladíkovi«, spisovateli,
na vydání jeho studií o dnešní Francii 300 K
p. Josefu Kufinerovi, spisovateli, na studi
literární o zemích slovanských 300 K, p. Adolfu
Černému na vydání »Slovanského Přehledu«
roč. 1904 300 K, Phdru. Jiřímu Gutho
k studijní cestě do severní Ameriky 400 K,
prof. Čeňku Holasovi na další sbírání ná-
rodních písní poděl česko-moravské hranice
500 K, prof. dru. Arnoštu Krausovi na ce-
stu do Švédska a zvláště do Götheborgu za pří-
činou vyhledávání životopisných dat o Bedřichu
Smetanovi 600 K, p. Vojlěchu Mádlovi, hu-
debnímu skladateli, na dokončení opery »Králov-
niny diamanty« 400 K, p. Antonínu Páca-
lovi, absolventu konservatoře, na dokončení
díla »Album hudebních nástrojů« 100 K,p.
Hladík
Kufiner
Černý
Phdr
Gut
profesor
Holas
doktor
Kraus
Smetan
Mádl
Páca
Praha
Francie
severní Amerika
Švédsko
Králov
spolek výtvarný umělec
Stones
D Iloe
25
article
Janu Ev. Zelinkovi, řediteli kůru, na další
skladby hudební 200 K, panu Janu Bran-
bergerovi, hudebnímu skladateli, na
studium hudebních památek po J. Mysli-
večkovi 400 K, panu Václavu Votavovi,
řediteli kůru, na další studie hudební 100 K,
panu Karlu Š pillarovi, akademickému maliři,
k studijnímu pobytu v Paříží 500 K, panu Jos.
Pekárkovi, akademickému sochaři, k studijní
cestě do Italie 350 K, III. třídě České akademie
na vydání »České bibliografie« za
r. 1903 (z dotace r. 1905) 300 K, výboru
Prvniho českého festivalu 1000 K,
panu Aloisu Vymetalovi, řediteli kůru ve
Slaném, k dalším studiím hudebním 200 K, PhDru.
Zdeňku Nejedlému na bádání o staročeském
zpěvu 400 K, prof. Ondřeji Horníkovi na
sbírání biografických dat, starých hudebních skla-
deb a nástrojů 300 K, panu Ludviku K o zlovi,
učiteli v Labském Kostelci, na pokračování ve
studiích hudebních 200 K, panu Karlu Ha m-
pejsovi, řediteli kůru v Nuslích, na další
skladby hudební 300 K, panu Karlu Bautz-
kému, hudebnímu skladateli, 300 K, pant
Jan Eva
Zelinka
Jan Bran
Votava
Š pillar
Jos
Pekárek
Vymetal
Nejedlý
profesor
Horník
Ludvik
Karel ha
Bautz
Paříž
Slaný
Kostelec
Nusle
Český akademie
Prvni