1
title
Baron Spens a Slovinci.
Baron Spens
2
article
V další debatě prohlásil Banner-
mann, že sice nemůže hlasovati pro návrh
Lawsonův, ale že je mu také nemožno
hlasovati proti němu. První lord pokladu po-
drobil stanovisko Bannermanovo kri-
tice a poznamehal, že v liberální straně jsou
trhliny.
Grely prohlásil, že bude hlasovati prot
návrhu, kterým se nadhodila otázka o ceně
války. (Hlučný souhlas u přívrženců mini-
sterstva.) Tresty, jichž se hodlá užiti proti
povstalcům v kolonii kapské, pokládá za při-
měřené. Bryce prohlasil, že bude hlasovat
pro návrh Lawsonův.
Na to byl návrh Lawsonův zamít-
nut 208 hlasy proti 52.
Banner
Lawsonův
Bannermanův
Bryce
3
article
Z Vídně, 25. července.
Vídeň
4
article
Chéf justice v nynějším ministerstvu ve
vší tičhosti provádí skutky, které jsou v čirém
odporu s opětnými deklaracemi lády Körbrovy
o její přesné neutralitě, její pevném prý stano.
visku nad stränami a její prý spravedlivém pří
hlížení ke skutečným potřebám všech národu.
Baron Spens, jenž nalezá se v zajetí malého,
ale výhradně nemeckého sboru pp. Chlumeckého,
Mengra, hr. Khuenburga (svého švakrá), bar
Spense (bratra) a j. domnívá se patrně, že nyní
nadešel okamžik, ve kterém se muší na celé
čáře a zvláště v administrativě povoliti tlaku na
levo a záhájiti také ve správě in realibus etin
personälibus směr protislovanský. Jeho vinou,
resp. přičinéním vzpomenuté skupiny, zejmena
její moravských členů stalo se, že jazyková
osnova pro markrabství v definitivním textu
stala se tákovou, že dr. Rezek hned v ministeř-
ské radě, ve které byla schválena, podal svoji
demisi. Nyni sděluje se nám z pramene naprosto
spolehlivého nový doklad politiky bar. Spense,
o kterém nevíme, zda-li je ministrpresidentu po-
vědom a ještě méně, zda-li má jeho souhlas,
ale v příčině jehož neklameme se, že Slovince
naplní největší trpkostí.
Baron Spens
Chlumecký
Mengr
Khuenburg
doktor
Rezek
bar Spens
5
article
Uprázdnilo se místo vrchního státního zá-
stupce ve Štyrském Hradci, jemuž podřízeno je
pět slovinsky úřádujících zastupitelstev a
to: v Mariboru, Celji, Lüblani, Rudolfovu av
Celovci a jen dvě německy úřadující. Je
na jevě, že tento funkcionář, má-li býti způso-
bilým ke kontrole zastüpitelstev sobě podříze-
ných, kterážto kontrola je nejdůležitější, pokud
jde o slovinský tisk, musi být úplně
mocen jazyka slovinského. Protože již dosavadní
(zemřelý) vrchní státní zástupce ve Št. Hradci
této kvalifikace jazykové neměl, poslanci slo-
vinští zakročili u bárona Spensa a vyložili mu
způsobem nepokrytým a přesvědčujícím, že této
hodnosti dostati se může jen ucházeči, slovin-
činy znalému.
Štyrský Hradec
Maribor
Celja
Rudolfov
Celovec
Lüblaň
6
article
jednou tvář jeho nabývala svého obyčejného
výrázu; v očích se zajiskřilo, ústa se uvolnila
— pohleďte, on se směje! ..
Nikolaj Ivanovič vskutku se smál; popoše
jistým krokem k osudně skříňce, zavřel ji
ušchoval oba klíče pod podušku a ulehnuv,v
břzku klidně spal spánkem spravedlivých.
Probudil se, jak bývalo zvykém jeho, v
8 hodin a oděv se, odejel ihned. Vrátil seté
měr až ke 4. hodině odpolední.
»Paní nepřijela?« tázal se.
»Ještě nikdo nepřijel.«
»Dobře tedy, řekni, bude-li se kdo po mně
ptáti, že jšěm odejel již ráno a vrátím se až
k večernímu čaji.«
Po té odebral se přímo do svého kabinetu,
otevřel skříňku, položil do ní včerejší účty, na
nichž vesměs označeno bylo: »zaplaceno«a
odejel, zůstaviv jeden z klíčů na stole.
Nikolaj Ivanovič vrátil se v udanou dobu.
»Paní přijela ?«
»Ano, přijela a večeřela doma !«
První cesta jeho byla do kabinetu, kte
ve své skříňce nalezl všechny de jednoho ze
svých dopisů, jakoby jimi nikdo ani nebyl, po-
hnul . .. Klíč zmizel.
»Buď zdráva, Máňo !«
»Ah, Nikolaj, buď zdráv drahousku !«)
»Kde jsi se tak dlouho zdržovala?«
»Ach, maman stále mne zdržovala ..
Byla jsem již sama neklidna. Tobě bylo as
smutno beze mne?
»A ty se ještě tážeš, čtveračko !?«
O klíči mezi nimi nebylo učiněno ani
P. Žerebin.
zmínky
Nikolaj Ivanovič
Máňa
Nikolaj
Toba
7
article
Ministr doznal a prohlásil
vůči četným poslancům slovin-
ským, že pokládá tento postulát
v zájmu řádné justice zcela dů-
vodným, oprávněným a věcným
že mu najisto vyho ví.
Z počátku podobalo se, že se tak stane.
Byliť všichni soudcové, slovinčiny mocní, pokuc
mají nárok na toto anísto, formálně vyzváni,
by se o ně ucházeli. Kompetentů bylo hojně
Jejich žádosti umožnily a usnadnily bar. Spensov
vyvoliti si zcela řádného kandidáta, jazykově
způsobilého. To však nebylo vhod hr. Glei
spachovi, německými radikály za hr. Baden
a ještě později pronásledovanému, ale nyní již
konventem štyrskohradeckým pardonovanému.
Usmířili se navzájem a pracují zase společně
proti Slovincům a jejich jazykovým právům.
Hr. Gleispach přiměl bar. Spensa, národně sobě
kongenialního, že vrchním státním zá
stupcem ve Št. Hradci jmeno va
zase muže, slovinčiny neschop
ného.
Nevole, která trvá dlouho již u Slovineů
přo některá jménování soudcovská ve Štyrsku,
byla tímto aktem, bar. Spensem, tímto ministrem,
o kterém dalo by se užiti francouzského rčenít
un homme, quž mange sa parole, stupňována
do krajní míry a jejich opposice k celé vládě
ještě přiostřena. Jejich stanovisko k bar. Spen-
sovi je totéž, jaké bylo ke dru. Kindingrovi
neblahé a pověstné paměti. Jsou odhodláni při
praviti mu stejnou lázeň jako jeho předchůdci
Ten neměl odvahy proti hr. Gleispachovi a ně
mecko-nacionální oligarchii štyrské a bar. Spens,
protektor německé oligarchie na Moravě, jí má
ještě méně.
Slovinec
Nevole
Baden
Hradec
Štyrsko
Morava
8
article
Naši pěvci na pouti za vavřínem.
(Pův. zpráva.)
Naši pěvci na pouti za vavřínem.
(Pův. zpráva.)
Z Brusselu, 22. července v noci
Po srdečném rozloučení s přečetnými přá-
teli svými na nádraží plzeňském odjeli naši
čeští pěvci, sdružení v »Odbor Hlaholu«, na
uměleckou pouť. Nadšení, které bylo jim po
celá léta vodítkem při rozsáhlých přípravách
pro tento podnik, toto nadšení provázelo je až
do vozů, které nesly je z domoviny. Čím více
blížili se cizé půdě, tím více ustupovalo na-
dšení klidným úvahám a depresse cestovní únavy
způsobila, že chvílemi připomenuli si velikou
zodpovědnost před národem, jehož zpěv samo-
jediní odvážili se na dvou mezinárodních zápa-
sech pěveckých representovati.
Věděli, že celý vzdělaný svět s napjetín
očekává výsledek zápasů, kde podstoupí bo
elitní pěvecké sbory všech zemí.
V pátek dne 20. července o 6. hod. več.
přibyla tedy naše umělecká družina do Brusselu,
krásného města sympatické Belgie, jejíž historie
má mnoho podobnosti s historií vlasti naší. Vše
bylo jim tu tak příbuzné — že i stará nálada
se vrátila.
Na nádraží čekalo plzeňské pěvce mílé pře-
kvapení. Členstvo »Société Royale des artisans
reunis« se tu shromáždilo, aby své cizokrajné
druhy pěvecké pozdravilo. . Současně přišli též
členové odboru, již dříve do Brusselu zavítavší,
pp. Kubeš, Beneš, Tichý.
Naši pěvci po srdečném uvítání svými bel-
gickými kollegy odebrali se do hotelů a po krát-
kém odpočinku do spolkových místností pěvecké
společnosti, kdež je officiálně uvítal president
pan Albert de Ro velice srdečnou řečí, kterou
členstvu odboru stlumočil pan prof. Kubeš. Jme-
nem odboru odpověděl rovněž srdečnými slovy
díků pan Karel Lang.
Kubeš
Beneš
Tichá
ro
profesor
Lang
Brusel
Belgie
Hlahol
Société royal
9
article
Po té byli naši pěvci výborem společnosti
vyčastováni. V dík za to odpověděli zapěním
svého hesla, kteréž belgičtí pěvci nadšeným po-
tleskem provázeli. Průběhem volné zábavy
učinil učitel pan Tichý, člen odboru, návrh
aby »Hlahol plzeňský« věnoval společnosti
obraz našeho mistra Bedř. Smetany a požádal
výbor společnosti, aby ho v místnosti své mezi
ostatní mistry hudby zavěsil. Návrh byl přijat
s nadšením.
Průběhem večera utvrdil se nelíčeně upřímný
a přátelský poměr mezi pěvci belgickými a če-
skými.
Druhého dne (v sobotu) na večer bylo
uspořádáno slavnostní přijetí zúčastněných pě-
veckých jednot purkmistrem a městskou radou
v Brusselu. Za tou příčinou uspořádán průvod
slavnostní, jehož zúčastnilo se 40 spolků. Člen-
stvo »Odboru« bylo předmětem zvláštní pozor-
nosti obeconstva. Před »Odborem« byla nesena
standarda s nápisem »Odbor Hlaholu,
Plzeň, Boheme«.
»Voila, les Tchěques !«, voláno z obecen-
stva a poukazováno na naše pěvce, neboť obe-
censtvo bylo již v časopisech si všimlo, že Češi
zápasů se zúčastní.
Průvod odebral se do gotického sálu nád-
herné radnice brusselské. Členům »Odboru«
vykázáho čestné místo v popředí sálu. Když
se byly všecky spolky na svých místech roze-
stavily, vstoupili pp. purkmistr brusselský Emile
de Mot a celá městská rada, oděni ve slav-
nostní úbor a odznaky, provázeni huissiery, do
sálu. Purkmistra oslovil president komitétu pro
pořádání zápasů. Pan de Mot odpověděl vlaste-
neckou řečí, v níž vítal všechny spolky, zejmena
pak ony, které přišly z ciziny.
Tichá
Smetan
Bohemus
Voil
Tchěques
Čech
mot
Brusel
Plzeň
Hlahol
10
article
Naši pěvci projevili svůj vděk za vřelé
úvítání tím, že zapěli své heslo. Za jeho přednes
byli nádšeně akklámování, Na to zapěli bělgí-
ckou hymhu. Nelze vylíčiti, jaké nadšehí nástalo,
když ozvala se z úst eizokrajných pěveů písei,
každěmu Belgičanů posvátná. Když dozněly po-
slední zvuky Hymhy té, vypůklo shromáždění
v bouřlívé volání: »Vive la Boheme !«, Viveht
les Tcheques!« Na žádost půrkmistrovu opa-
koval »Odbor« belgiekou hymnu.
Nová bouře pouesku, a nyní žádáno, aby
Čechové zapěli svoji národní hymnu. Této žá-
dosti ovšem vyhověno s nadšením a naše » Kde
domov můje zaznělo ve velkém sále památné
radnice brüsselské. Když píseň dozněla, nová
bouře demonstrativně sympatických projevů
otřásala vzduchiem.
Purkmistr pan de Mot děkoval upřimnými
slovy sbormistru p. Kubátovi a on i členově
městské rady tiskli vřele všem členům »Odborue
ruce. Na to byli pěvci u buffetu počastováni.
Nebudiž zapomenuto zvláštní ochoty, kterou
»Odboru« projevoval p. Glavé, jenž byl pěvcům
našim přidělen komitétem zápasů k čestné službě.
V neděli dne 22. t. m. o 6. hodině ve-
černí nadešel okamžik, kdy měl »Odbor« ná
světovém zápasišti osvědčiti, zdali jeho sebevě-
vědomí, které vedlo jej na tuto pouť, bylo
oprávněno.
Pěvecké zápasy konaly se v sále královské
společnosti umělecké. Je to nejskvostnější sál
v celém Brusselu. Král belgický dostavuje se
častěji ke koncertům. Naši pěvcí musili zpivati
podle ladění, které bylo všem spolkům přede-
psáno. V sále bylo shromáždéno přečetné obe-
censtvo z předních vrstev brusselských. Sbor
soudců zaujal místo u zvláštního zeleného
stolu. Když »Odbor« zapěl výbornou Křížkov-
ského »Utonulou«, bylo znáti, že skladba i
její přednes působily na obecenstvo mocným
dojmem.
Belgičan
Čecho
mot
Kubát
Glavý
Brusel
Creative le Bohemus
11
article
Podruhé dal sbor soudců »Odboru« zna-
mení a tento přednesl suitu působivých a
skvěle harmonisovaných Pallových »Českých
tanců«. Od písně k písni stoupalo nadšení obe-
censtva a po dovádivém »Obkročáku« nepře-
stával potlesk, až pěvci naši na pokyn jurorů
(neslýchaný dosud případ při podobných závo-
dech) přidali Försterův sbor »Oráč«. Úspěch
tohoto čísla byl ohromhý. Dvänáctkráte sbor-
mistr pan Kubát musil děkovati.
Porada soudců netrvala dlouho. Předseda
jury vynesl rozhodnutí, že výkony, jakými se
uvedl »Odbor« v Brusselu, dosud nebyly slyšeny
a v následku toho že musila »Odboru« připad-
nouti I. cena (velká zlatá medaille a 1200 fr.).
Tento nález soudců byl přijat demonstativními
projevy souhlasu a neutuchající potlesk přiměl
naše hluboce dojaté pěvce, že zapěli belgickou
Tato pozornost elektrisovala přítomné obe-
censtvo a se všech stran voláno: »Vive la Bo-
hěme! Vívent les Tcheques!« Členové odboru
provolali na vzájem: »Vive la Belgique!« Za
všeobecného vzrušení skončily zápasy.
Naše pěvce potěšilo zvláště, že úspěchu
jich byli přítomni krajané, v Brusselu usedli,
z nichž zejmena pp. továrník Trojan, obchodník
Jelinek, Černý a Čapek byli krajáhům svým
věrnými průvodčími.
Také plzeňští hosté pp. Jos. Knobloch, ho-
stinský se synem svým Karlem, prof. Němeček,
učitel Truneček a pí. Slobodová, choť inženýra
a člena »Odboru«, obcovali zápasům. Pan prof.
Hofmeister zavítal schválně z Antorfu do Brus-
selu, aby si naše pěvce poslechl. Ujišťoval, že
byl výkony jich nadšen.
Posilněni tímto neočekávaným úspěchem
odjeli umělci naši do Paříže k novým zá-
H—i.
pasům.
hymnu.
Pallův
Försterův
Kubát
Trojan
Jelinek
Černá
Čapek
Knobloch
Karel
profesor
Němeček
Truneček
Slobodová
Hofmeister
Brusel
Antorf
Paříž
Dvänáctkrat sbor
Creative le Bo
Creative le Belgique