ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7183cb80-8f19-11dd-ac18-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 37 celkem · entity: place 68, person 72, org 12, work 4
1 masthead
Ročnſk padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 7. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 275.
4 article
narannavečerní listy předpláci . v Praze s administrac naoměsle.,2 K — na čtvrt lota Jn 6 K — sdvojí donáškouz a měsle zd. 2 K 34 b nk člort leta K nl b na mésie 2 K 90 Postou mésic . na čtvrt jeta na měsie dvojí zásllikot aa tvrt lota lsša vuřrojus
Jn Praha
8 article
obnol ob ss p cen anl
9 article
V drchném prodejíe rahní čislo o sobě za n večerní za 4k Ve flálkách na venkově ranni islo . . . . . 10 h večerni Inneráty plati se hotově napřed- Předplncení a inserty přijír administrace v Marianské ul., a hoz Tam nacházení se tea redakce tiskárna a szpadina „Národnich Llutá“ Rukopisv se navranet stdon Beiies ohtjetao o
Národnich Llutý
10 article
de 1ses mahno V Praze, 7. října n EOre sngna mniod no dosě Merí Vídní a Berlinem stále ještě se trhají dráty. Čeká se návštěva německého ci- saře brzy v Schönbrunně, brzy v Konopišti. a přichází dementi za dementim. Teď již zcela určitě se počítalo, že buďto bude Vilém I hostem na lovu u rakouského následníka. nebo že arcivévoda František Ferdinand do- stane z Postupimi pozvání na hon, dříve než zajede nalov do Windsor-Castlu. olšoj e Ale nebude ze společného lovu s něme- ckým císařem asi právě tak nic, jako se ne- potvrdila zpráva o návštěvě německého cí- saře ve Vídni 25. října.dl-ecšv A tak víme jen tolik, že ze společného honu v Springe nebo v Eckartsau nic nebude, ale za to že počátkem listopadu pojede arci- vévoda Prantišek Ferdinand se svou chotí do Windsoru, kde bude hostem anglického krále. Politické rozladění mezi Vídní a Berlínem je tedý asi hlubšího rázu. Obě strany dosa- vadní poměr patrně omrzel. Německo začíná se ohlížet po klidnějším společníkovi, nežli je bojovná strana na Dunaji, tím více, že hospo- dářské zájmy Německa ocitají se často ve sporu se zájmy rakouského spojence. V Berlině jsou zvláště rozmrzeni politi- kou Berchtoldovou, který přiliš si zahrával s válečným ohněm k vůli mizerné Albanii.
Vilém František Ferdinand Berchtoldův Praha Vídeň Berlín Postupim Windsor Castle Německo Dunaj Albánie Prantišek Ferdinand
11 article
Vídeň ovšem jim namítá, že podle zásad nie- belunžské věrnosti měli by vytrvat po boku Rakouska za každých okolností, nejen tehdy když jim Rakousko sekunduje proti svým zá- jmům v algecirasské záležitosti. Tehdy Něme- cko dovedlo lépe oceňovat nezištnost Rakou- ska, než za jednání o mír bukurešťský. e Jvádí se ještě jeden důvod berlínského roztrpčení: vévoda Cumberlandský, nadějná hlava Wellovců, nesmířený ani sňatkem své- ho syna s deerou německého císaře, požívá pohostinství rakouské monarchie. Vílém II. se nyní velmi hněvá na Cumberlandského vě- vodu a nemůže pochopit, proč není tak oslněn září koruny hohenzollerské, že by konečně zřekl se starých nároků na hanoverský ltrůn. O císaři Vilémovi II. se ví, že je v osobních věcech velmi nedůtklivý a za osobní věci on považuje vysokou politiku Německa vůbec. Nám, prostým smrtelníkům, tyto dynastické a osobní nedůtklivosti zdají se bláhovou mali- cherností, ale tam ve vyšších sférách často právě taková imponderabilia rozhodují. Tak proslulá „bronzová skála“ rakousko- německého spolku pomalu se drolí. Zub času na ní podezřele hlodá. Hrozi nám vítané ne- bezpečí, že se jednoho krásného dne probu- díme a zahraniční kurs rakousko-uherské po- litiky zamíří do vod francouzsko-anglické do- hody. Pro naše stísněné finance anglickáa francouzská záplava byla by velmi příjemným daon ovlažením.
Cumberlandský Wellovec Vilém II Vídeň Rakousko Německo
12 article
Ale příliš se na to těšit nesmíme. Rakou- ská politika vnitřní i zahraniční, stále ještě je upoutána jedině ohledy na Němce, a ti jen pomalu se vymaňují z vlivu kouzelného po- hledu svých soukmenovců za hraniční čarou, jen pomalu si uvědomují, jak těsné naše spo- jení s Německem je málo výhodno našemu průmyslu a obchodu. Na Balkáně už to cítí i severočeští továrníci a kdyby náš vývoz do Ruska nebyl vůbec tak slabý, cítili bychom nebezpečí německé soutěže ještě více. sola Když před nedávnem začalo se hovořit o vznikajících nedorozuměních mezi Rakou- sko-Uherskem a Německem, bývalý státní se- kretář uherský, Szterényi, jeden z nejlepších znalců hospodářských poměrů, prohlásil, že z hospodářských důvodu není se co bátí roz- ladění s Německem. Německo je prý všude naším přirozeným hospodářským soupeřem, Kdyby v naší zahraniční politice rozho- dovaly ohledy na rozvoj průmyslu a obchodu monarchie, potom bylo by možno spíše míti naději, že emancipace Rakousko-Uherska o Německa bude energicky prováděna. Ale pro- zatím hospodářské zájmy rozhodují jen na ře straně německé.
Němec Německo Balkán Rusko Raka skoUhersko Rakousko Uhersko Szterényi
13 title
Nebezpečí třetí válký halkánské
14 article Boje Srbů s Albanci.
Boje Srbů s Albanci. Z Bělehradu, 7. října. „Daily Telegraph oznamuje, že Albanci na svém ústupu před Srby všechno porubali a spálili. V Dibře spálil několik set domů křesťanských, ale také dran- covali domy mohamedánské. Srbské vojsko stíhalo Albance až ke Drimu, kde Albanci zaujali důležitou posici strategickou. Tak tam však museli ustoupiti. Tou dobout je většina Albanců obklíčena seve- rozápadně od Prizrenu srbským vojskem. Z Bělehradu, 7. října. (Zeit.) Srbské vj- sko vypudilo Albance z území ljumského až za město Bizane, kde zřízeny již srbské úřady. Po celou neděli bojovalo řecké vojsko poděl řeky Drinu s menšími hloučky Albanců, ktere nekladly tužšího odporu a utrpěly velke ztráty. U Prizrenu Srbové překročili Bíly Drin a pronásledovali Albance. Poměry Al- banců, od Prizrenu odražených, jsou zoufalé. Praví se, že Srbové obklíčili 5000 Albanců.
Srba Albanec Bíl Albance Al Prizren Bělehrad Prizren Bizan Drina Daily Telegraph Zeit
15 article
Albanci bojují již bez pevného vedení a bez plánu. Na útěku jich mnoho zahynulo. oo Srbské vojsko na bulharských hranicích. Z Bělehradu, 7. října. „Stampa“ oznamuje Bulharský rytmistr Mankov, který organisoval vzpouru albanskou, měl ve Valoně poradu s Ismajlem Kemalem. Týž list sděluje, ž e mo- bilisované srbské vojsko obsadi- lohranicesrbsko-bulharské, bojíc se útoku bulharského. šnolva zal Anarchie v Albansku, n do Z Vídně, 7. října, „Neue Fr. Presse“ sdě- luje z Janiny: Bektas-bej a Tsakran žádali prozatímní vládu, aby přeložila sídlo vlády z Valony do Tirana. Ismajl Kemal beh poslal oddil vojska proti nim a jejich stoupen- cům. Po dvoudenním boji vojsko Kemala beje zvítězilo, načež Bektas bej táhl do Tirana soeMezinárodní komíse pro Albanii. Z Valony, 7. října. (N. Fr. Pr.) Francouzsk delegát v mežinárodní kontrolní komisi Kra- jevský sem přibyl. Komise zahájí své práce dne 15. t. m. Get Anglie prý obsadí Albansko. Z Bělehradu. 7. října. („Zeit.“) V kruzích vládě blízkých rozšířena je pověst, že Anglie na základě dohody mezi velmocemi obdrží mandát k dočasn okupaci Albanie.
Stamp Mankov Ismajl Kemal Neue Kemal Get Albansko Bělehrad Albansko Vídeň Francie . Presse Valon Tirana Albánie Francie Anglie ž e mo Zeit
16 article Spor Řecka s Tureckem.
Spor Řecka s Tureckem. Z Londýna, 7. října. „Times“ oznamují Cařihradu: Velmoci prohlásily jak Portě, tak i Řecku, že jsou shodny v tom, aby obě vlády se pokusily o smír stran Egejských ostrovů Přijme-li vláda řecká turecké podmínky, neb turecké návrhy jako podklad jednání, pak bu de v tomto pokračováno. Turecko žádá, aby mu zůstaly Chios a Mytileny Na to Řecko nepřistoupí, tak že skončí celé jednání nezdarem. Z Vídně, 7. října. „Südsl. Korr.“ oznamuje z Cařihradu: Mladoturci prohlašují, že situ- acesepřiostřilavesmyslu agitac proaktivní postup Turecka prot Řecku, kdyby toto nevyhověloi tureckým požadavkům. Talaat bej, který je považo- ván za kandidáta pro velkovezirát, se pronesl: „Nalézáme-li se vůči stanovisku Řecka pro nas nepřijatelnému, musíme do toho uhodi- t1.“ „Ikdam“ praví, že kdyby Turecko pone- chalo ostrovy v rukou Řeků, spáchalo by tim politickou sebevraždu, po které následovala by hospodářská a vojenská katastrofa. Ani autonomie ostrovů těch by nedostačila. Je to- liko rozluštění jedno: Vrácen ns lastdn. jich Turkům. Z Cařihradu, 6. října. Doprava vojsk maloasijského pokračuje. V posled- ních dvou nedělích došlo celkem 14.000 mužů kteří posláni ke thracké armádě. Bylo pozoro- váno, že většina nového vojska tureckého zá- leží z vojska maloasijského, jehož uživání v Ev- ropě je Turecku zakázáno berlínskou smlou- vou. Z Athén, 6. října. (K. k.) Turecký zmocněne vykonal dnes návštěvu u ministra zahraničních zá- ležitosti Panase a odevzdal mu texttureckých protinávrhů. Pánas žádal o poskytnutí lhůty ke zkoumání návrhu. Jednání potrvá dle všeho ještě delší dobu. Anglický admírál Karr u řeckého krále. Z Athén, 6. října. (K. k.) Král Konstantin přija dnes ráno admirála Karra, náčelníka anglické ná- mořní výpravy. sni
Řek Turek Karr přija Řecko Turecko Londýn Cařihrad Chios Vídeň Eva Atény
17 article
dajlaošovorss Bnn* P pob Srbsko chce žíti s Rakouskem v přátelství. Z Bělehradu, 7. října. („Zeit“.) Předsed ministerstva Pašič vyzval zdejší listy, aby v zájmu země žádných útoků na Rakousko- Uhersko více již neotiskovaly, protože Srb- sko od nynějška chce se sousední monarchi žíti v míru a přátelství. lnesi oí slaboď Nová strana v Srbsku. 00 Z Bělehrade, 7. října. (Zeit.) Bývalý minist erský pkedlseda Dorděvič bude vydávati pový časopis jehož úkolem bude soustřediti všechny politiky. kteří chtějí vystoupiti z dosavadních stran a s je- jich pomoci založiti novou mírně konservativn stranu. Bulharský král do ciziny. Ze Sofije, 7. října. (K. k.) Král Ferdinan odejel včera večer do ciziny. Výměna zajatců. Z Caříhradu, 6. října. [K. k.) Výměna tureckýe a bulharských válečných zajatců započala. Řádění povstalců v Thrakii. Ze Soluna. 7. října. (N. Fr. Pr.) Dle zprávze Xanthi pokračují thráčti povstalci v plenění a vy- palování křesfanských vesnic. Polekané obyvatel- stvo prchá do Dedeagače-
Pašič Srb Ferdinan Srbsko Rakousko Bělehrad Uhersko Sofijá Francie Dedeagač Zeit Dorděvič Xanthi
18 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. K česko-německému vyjednávání ve Vídni. Z Vídně, 7. října. Minísterský předseda hr. Stürgkh rozešle pozvánky k novému česko-německému jednání vídeň- skému ve dnech nejbližších. Pozvá- ni budou všechni členové obou osmičlenných odborů k úpravě jazykových poměrů v země- panských úřadech království Českého a bý- valí zemští poslanci, členové národně politi- cké komise českého sněmu. Ukrajinští poslanci ve Vídni.sin Z Vídně, 7. října. Rusínští poslanci konají tady dnes a včera porady. Smýšlení mezi nimi je vůči vládě haličské a vůči vládě vídeňské velmi podrážděně. Vytýkají dru. Korytowské- mu, mistodržiteli, že nedosáhl dosud žádného kompromisu pro reformu zemského volebního řádu, a jsou přesvědčeni, že k této reformě nedojde. Otázka haličské volební opravy. Z Krakova, 7. řijnu. Místopředseda polskéh kola posl. Staplňski uveřejnil v „Kurjeru Codziennym“ článek o návrhu klubu centra na opravu volebního řádu do haličského zemského sněmu, ve kterém praví, že nově zvolený zemský sněm haličský se asi sotv seide, protože byl by neschopným vy- říditi volební reformu. Klub centra a nutonomisté, kteří se těší podpoře biskupů, vy- pracovalí, praví posl. Stapiňskí, zpátečníckou vo- lební opravu, která zajišťuje velkostatkářům a kle- rikálům 150 mandátů, takže by polští sedlácí mohli počítati nejvýše s 20 mandáty. Na takový návrl volební opravy nemohou přistoupiti ani členové polské strany lidové, ani polští demokraté, aní Rusíni. Proto še zemský sněm nesejde a naléhavé zemské záležitosti nebudou vyřízeny. žádný uvědo- mělý polský sedláknemůže připustiti, aby 3 1/2 mi- lionu polských sedláků mělo jen 17 mandátů
Stürgkh Staplňski Rusín Vídeň Krakov
19 article
2000 velkostatkářských rodin více než 100 man- dátů. Tento útok podolských provokatérů polský lid úspěšně odrazí. Polští sedláci, dokládá Stapiň- ski, nebudou souhlasiti se systémem poměrných voleb ani tenkráte, kdyby i biskupové na ně při- stoupili. p e z p inbel K pohřbu knížete Schwarzenberga. Z Vídně, 7. října. (K. k.) Na pohřbu knižet Karla Schwarzenberga bude vláda zastoupena mi- nistrem vnitra svob. pánem Heinoldem.ro Z úřadního věstniku. Z Vídně, 7. října. (K. k.) „Wiener Zeitung oznamuje: Jeho Veličenstvo císař dovolil, aby první odborový přednostav ministerstvu císařského královského domu a zahraničních záležitostí dr Karel svob. pán Macehio byl ad personam zařa- děn do druhé hodnostní třídy. — JJ. V. císař dovolil aby mimořádný a zmocněný velevyslanec na car- ském ruském dvoře Duglas hr. Thurn a W al- sassina byl ze své žádosti odvolán z tohote místa, aby mu sděleno bylo zvláštní Nejvyšš tznání za jeho výborné jednání po celou dobu služ- by a aby byl převzat do stavu příkaznosti. — Jeho Veličenstvo císař jmenoval o- borového přednostu v ministerstvu c. a k. domu a zahraničních záležitosti dra. Bedřicha hr. Szaparya mimořád- ným a zmocněným velevyslancem na carskémruském dvoře. — Jeho Veličenstvo cisař dovolil, aby mimořádný vyslanec a zmocně- ný ministr u mexické republiky František svob. pán Riedl z Riedenau byl z vlastní žádosti odvolán ze svého místa a převzat do stavu pří- kaznosti a aby mu při té příležitošti bylo vyslo- veno Nejvyšší uznání za jeho velmi úspěšné služby.
Schwarzenberg Karel svobodník Macehio Thurn Bedřich František svobodník Riedl Riedenau Vídeň Wiener Zeitung
20 article
— Jeho Veličenstvo cízař udělil radovi vrebního zemského soudu Vavřinci Lautererovi u vrch- ního zemského soudu v Praze blez poplatků titul a charakter dvorniho rady. — Ministr vožejných prací jmenoval smluvního uči- tele na odborné škole pro keramiku a spřízněný umělecký průmysl v Teplici-Šanově Ludvíka Schmodta učitelem v IX. hodnostní třídě na tomto ústavě. lerjnl Z dolnorakouského sněmu. Z Vídně, 7. října. (K. k.) V dnešní schůzi dolno- rakouského sněmu podal pesl. Richter návrh, kte- rým se vyzývá zemský výbor, aby předložil osno- vu zákona o zavedení daně ze vstupenek do kinematografických podniků ve prospěch obeí.
Vavřinek Lauterer Schmodt Richter Praha Šanov Vídeň
21 article
Všeobecný rakouský sjezd pro soukromé vpole zaměstnance. Z Vídně, 7. října. [K. k.) Druhý všecbecný ra- kouský sjezd pro soukromé zaměstnance zabýval se novelováním zákona o pensijním pejišťování usnesl se na resoluci ve které se žádá, aby po- vinné pojišťování bylo rozšířeno nu všechny soukromě zaměstnance Sjezd pro mezinárodní dohody. Z Norimberka, 6. října. (K. k.) V dnešní schůzi zasedajicího zde sjezdu pro mezinárodní dohody referoval dvor. rada prof. Lammasch o vývoji mezinárodního rozhoděího soudnictví. Řečník dovo- zoval, že po jeho názoru nebude možno usneseními spolků a parlamentů vyhladiti válku ze světa. K tomu je příliš zakořeněn sklon k nepřátelství, možno věak chovati naději, že národové sáhnou k mečt jenom, učiní-li dříve všechny možné pokusy jiné. To je hlavním účelem svazu pro mezinárodní do- hodu. Vývody řečníkovy byly vyslechnuty s bouřlí- vou pochvalou. Na to následovalý referáty o mezi- národním soudu pro požadavky noukromých oso proti cizím státům, o významu suggesce v životě národů, jakož i o vlivu politických krisí na finanční síluaci. Několik účastníků sjezdu založilo ligu pro německo-írancouzskou dohodu. Z Norimberka, 6. října. (K. k.) Nasvelké veřejné schůzi svazu pro mezinárodní dchody promluvil prof. Schüeking o thematu „Kultura a válka“. Fran- couzský senálor D'Estournelles de Con- stant referoval francouzským jazykem o německo- franoouzském sblížení, které by se dalo přivodití. kdyby na obou stranách byla k tomu dobrá vůle. Poslanec říšského snému Haussmann mluvilo stejném thematu a prohlásil, že Němci jsou ochotn dohodnouti se s Francií. Německý národ není nijak naplněn záští proti Francii. Vinu mají pouze chas- vinisté.
profesor Lammasch Schüeking Fran D Estournelles Con Haussmann Němec Vídeň Norimberk Francie
23 article
žádné porušení francouzských hranic. Ze Strasburku, 6. října. (K. k.) Zpráva „Agen- ce Havag“ o porušení hranic, jehož prý se dopustili u Briey německý setník a oddlil němockého vojska s kulomety, jest naprosto nepravdivá, jak vyplývá ze zpráv, došlých nyní do ministerstva. Jde poure o nepatrné překročení hranic, jehož se dopustil pří- slušník vojska následkem oreln5 šnoomoq b Bzo Poincaré ve Španělsku« lan šsn Z Irunu, 6. října. (K. k) President Poinca sem dnes přijel a byl uvítáno starostou a čestnou družínou, kterou mu španělský král sem poslal k uvítání. Vojsko vzdalo čest. V půl 7. hod. večer pokračoval president v cestě do Madridu.
Havag Poincaré Poinc Agen Španělsko Irun Madrid
25 article
Ze Štrasburku, 6. října. (K. k.) Úřadní štras- burská korrespondence označuje zprávu, uveřejně- nou před nějakou dobou v jednom vídeňském listě. že jeden člen císařského domu uzavře za své studijní doby ve štrasburce dlužné závazky ve výši půl milionu a na zappatření peněz pro dluhy vstoupil ve spolení s řemeslnými opatřovateli peněz, za naprosto bez- podstatnou a od počátku až ke konci za smyšlenou. Švédský král. ol Ze Štokholmu, 6. října. (K. k.) Král ztrávil dobře noc na pondělí. Bolesti jsou nepatrné, povšechný stav jest lepší. Lékař, krále cšetřující, prohlásil zá- stupci „Aftonbladetu“, že neobjevily se sebe menší příznaky, jakoby král trpěl rakovinou. vve b Buský námořní rozpočet oebo Z Petrohradu, 6. října. (P. t. a.) Námořní roz- počet, který byl dnes předložen v hosudarstvenné dumě, obsahuje řádné výdaje v obnose 250,397.540 rublů a vykazuje protiloňskému roku zvýšený 127 rublů. Polovina tohoto zvýšené- ho výdaje připadá na zvýšení úvěru na další slav- bu nových lodi pro černomorské loďstvo Kolonisační cpatření pro ruské asíjské pomezí. Z Petrohradu, 7. října. (P. t. a) Zemědělský resort vypracoval pro zákonodárné sbory seznam vládních opatření pro asijské pohraniční okresy. která již byla nebo teprve budou provedena, z předložených zpráv je zřejmo, že letošní koloni- sační opatření provádějí se v pohraničním pásmu na celé jeho délce, pečínaje Žakavkazskou stepi až k Tichému oceanu.
Štrasburk Petrohrad Aftonbladet
26 article
b Protestní stávka v Moskvě. Z Moskvy, 6. října. (Spb. Ag.) Protestní stávk účastní se 14.095 dělníků, kteři náležejí 50 podni- kům, mezi tim 22 tiskárnám, tedy méně než 109 veškerého moskevskeho dělnictva. Stávkující sa- zeči pokusili se rušiti tramwayovou dopravu. Na jednom místě vytloukli okna v tramwayl a danutil obecenstvo vystoupiti. Na jiném místě napadli dělníci vůz tramwaye, při čemž jeden dělník těžce zranil policejního důstojníka. 6 dělníků bylo za- tčeno. Z Moskvy, 6. října. [Spb. Ag.) Poněvadž se personál tramwayí obával dalšího přepadání stáv- kujícími, byla ke 3. hod. odpolední tramwavová doprava, která do té doby se dála za ochrany po- licie, zastavena. Vzhledem k tomu, že se dostavilo málo služebního personálu, bylo z 1000 vagíonů pouze 50 ve službě. Na zítřek ohlašuje se získánt nového dramwayového porsonálu. Stávky v Dublíně. Z Londýna, 6. října. (K. k.) Vyjednávání v Du- blíně se rozbilo. Juanšikaj presidentem republíky čínské. Z Pekina, 6. října. (Reuter.) Při volbe presidenta obdržel Juanšikaj 507 hlasů, Liuanhun 179 hlasů. Z Pekina, 6. října. (Reuter] Zabraniční úřa okamžitě zpravil vyslunectva o zvolení Jnanšikaje, Noty mocností, jim!ž se uznává repu- blike, jsouna cestě do zahraničniho úřadu. Zahraniční úřad převzal dříve záraku, že nevě zvolený president zachová všechny s vládou Mandzuů czavřené smlouvy a platnou celní správu. fora
Moskva Londýn Aga Reuter
27 article Politcka hlidka
Politcka hlidka Němečti radíkálové pro oktrojirky, Už několik let je známo, že němečtí radikálo- vé si přejí, aby politická kríse vyČachách byla roz- řešena oktrojirkami. Že se tchoto přání ne vzdali, nýbrž že dosud touží po oktrojírkách, je zřejmo z řeči, kterou v neděli promlavit posl. K. H. Welí na své voličské schůzi v Broumově. Pravil tam, ze ynější poměry v Čechách znamenají triumf úspěcha proti zásadě většiny, což Němcům musí stačiti, by byli spokojensi, poněvadž Čechům bylo vzako, co jim bylo nejčražší zemská ssmospráva al s ní i og lna jejich samostatnost ov i PosloWolf mluvil pak ol nastávající ekci doror- umívací, poukázal na protichůdné rozpory vo ní tkvíci, i vyslovil úsudek, že akee ta bude bez- výsledna; proto doporučoval cestu, jedině možnou pro vyřízení krise v Čechách, t. j. oktrotírkr. jimiz jedině nchou Němci dospěti ke snesitelneme postavent svěmu v zemí. Schůze pak vyslovila nedůvěru zemské správni komisí v Čechách, projevila souhlas s chomutov- skými usneseními a vyhlásila požadavek, aby kn. Thun byl odvolán z úřadu mistodržitele Zdá se, ze ani v německo-radikální politice není minění o dalším politickém postupu jednotné. Neboť zatim co poslanec Wolí volá po oktrojír-
Welit Němec Čecho Thun Wolit Broumov Čechy
28 article FEUILLETON.
FEUILLETON. olaževvo Henny Portenová. Kulturní činitelé uznávají dnes už jednomyslně veliký význam kinematografu, jenž může vykonati mnoho prospěšného pro názorné zpravodajství nejen o význačných událostech veřejného živola. ale též o činech vědeckých, o technických vyná- lezech, objevech a pod. Ukázalo se již, že světeln obrazy dovedou konat výborné služby i v universit- ních posluchárnách, a tak proti podstatě biografu snad už nikdo nečiní námitek. Za to je kinemato- draí pořád ještě předmětem hojných protestů, poku jde o jeho tvorbu dramalickou. Je ovšem pravda, že v prvních dobách pěstovaly se v něm skoro vý- hradně jen sensační hry, plné „báječných“ dobro- družství, ukrutných zločinů a pod. — vesměs to „dramata“, vypočtená naukojení nejnižších choutek obecenstva; tato„krvavá potrava“ byla tehdy bohu- žel pro široké vrstvy kouzelným lákadlem a nesvě- domití podnikatelé udělali si z ní zlatý důl. Proto většina kulturních lidí nazvala biograf v tomto útvaru pravým jedem. Mnozi z nich, spatřivše ně- kolik takových děsných truchloher anebo bezhla- vých frašek, odýrátili se nenávistně od kinemato- Zrafu; zapřisáhli se, že nikdy již do něho nevkročt a brojí dosud proti filmovým dramatům, soudice že se poměry nezměnily. Zatím však postupem času a přirozeným vý- vojem věcí nastal obrat překvapující, a dnes bychom filmů odperného obsahu skoro již nenalezli. Povolané kruhy provedly rázně přítrž surovým spekulačním proudům, a kinematograf, ukázav se nověm světle, dobyl si sympatií vzdělaných vrstev na tolik, že musí i po stránce své dramatické pro- dukce spěti stále výs a dbáti zásad uměleckých.
Portenová Mnozi
29 article
Jzou arcit i teď ještě filmy různých kvalit, cenné I méně cenné, ale otravného býlí již mezi nimi není. V posledních měsících byli isme svědky, že i vynikající básníci dávaji se do služeb kinemato- grafu. Interpretace jejich děl ujímají se prosluli režíséři a herci, a to vše je zajisté nejlepším důka- zem, že kinematografická dramatika je ve slibném vzestupu a že ji není možno zatracovati. Poněvadž pak její podmínky, možnosti a snahy jsou naprosto odlišné od dramatiky mluveného slova, není třeba, aby divadlo žárlilo na kino. Jak divadlo, tak i klnematodraí jde vlastní cestou a v budoucnu budou se spíše vespolek doplňovat, než si vzájemně škodi“. Kdo se zahledi do nedlouhé dosud historie kine- matografu, pozná, že dokud se v něm pěstovaly jen slátaniny bědného obsahu, bylo i herecké pro- vodení vždy žalostné a přímo urážejíci. Jakmil však se objevily vkusnější proudy ve volbě námětů a zpračování, přihlásili svou účast herci dobrých kvalit. A neni to jen zásluhou autorů, že kinemato- grafická dramatika dospěla už pěkné výše: nutno spravedlivě uznati, že v několika případech sama osobnost herepva vynutila si pro své výkony bás- ničtější a umělečtější podklady dějové a zdvihla tím potěšitelně úroveň kinematografických her. To plali zejměna o miláčku všeho návštěvnictva blografů. trajédce Henny Portenové, rodem Dánce, jež i v čeekém obecenstvu má přátel na tislce, poněvadž není druhé herečky, která by tak podmanivě do- vedla vytvářet obětavé a šlechetné ženy.
Portenová Dánka
30 article
Jistý divadelnik, jenž zná do podrobností po- vahu a soukromý život Henny Portenové, vypra- vuje, že hned při prvním setkání ukázala se mu oblibená heračka zcela takovou, jak si ji v duchu kreslil dle svých dojmů z jejích výkonů ve filmech. Její životní historie, způsoby a názory zplna odpo- vídají představám, které si o ní kdysl utvořil Henny Portenová je vtělenou přirozenosti — jako žena i jako herečka. Nic na ní není strejené, nie umělé, všecko je ryzi opravdovest: její cit jest hlu- boký a v každém skutku prý se zračí její krásná duše. Porfenová miluje vášnívě hudbn a je výbor- nou pianistkou. Zvláště zbožňuje skladby Pucci- niovy. Griegovy a Brahmsovy. Lze říci, že hudba e rozlévá do všech jejích posunků a pohybů, jež jsou úžasně rytmické. Z rodu Portenova vzešli četn malíři, hudebníci a herci — — je tedy Henny umělecké krve. Už jako dítě několikrát hrála. šestnácti letech věku byla přijata do svazku kte- rěhosi činoherního divadla; těšila se hned při prvém vystoupení pěknému úspěchu, ale, jsouc příliš ci- tlivá a jemná, brzy si znechutila ovzduší zákulis- ních intrik. Rozhodla se proto raději vyučovat kla- vírní hře, ale tu náhle, z čista jasna, tichvátiloji kino. Jak? Čírá náhoda to způsobila. Portenová uzřela slepce, jdouci s průvodci n procházku. Smulný osud ubožáků velice ji dojal.
Portenová Pucek Griegův Brahmsův Henny činoherní divadlo
31 article
Chodila je pak do ústavu navštěvovat a spřátelila se důvěrně s několika slepými dívkami. Když po- znala jejich svérázný duševní život, vábilo ji vžívat se do pocitů, které asi vznikají v slepém člověku. jenž pomocí svého podivuhodného hmatu tvořís zvláštní představy o zevnějšku lidí a věcí, Mnohdy po návralu domů v selmělém pokoji, zavřevši oči dotýkala se různých předmětů a vzpomínajíc na rozhovory se slepci, snažila se co nejvíce vniknout do nálad těch souciluhcdných bytosti, ochuzených drahocenný poklad zraku. Stykem s těmi ubožáky a takovýmto aludiem jejich života nabyla postupně iasného obrazu, co se asi v duši nevidomého ode- hrává. A tu jí napadlo, že by snad zvětšila soucit veřelnosti se slepci, kdyby řťastnějším smrtelníkům herecky znázornila, co se děje v nitrech těch ubo- hých sivoření. Za nejvhodnější způsob k tomu po- važovala němou hru v kinematografu. Svěřila se svým přátalům, a když ti její myšlenku schválili. pustila se ihned do díla. Sama si vymyslila a na- nsala dčj a popis dramatu předložila velké továrně filmů s podotknutim, že by na základě svých zku- šenosti ráda hrála hlavní úlohu, t. j. slepou dívku. A tak vznikl film, jenž ziskal kinematografu mncho přiznivců i v nejvzdělanějších kruzích, které se k němu před tím chovaly naprosto odmítavě — hra „Štěstí lásky slepých“. Výkon Henny Portenově nadehl i znalce: prohlásili o ní, že je mimořádným hereckým talentem, vskutku samostatně tvůrčíma rázovitě způsobilým pro nový druh němohry. Úz o tomto svém debutu uchvátila věrnou přirozeností
Portenův
33 article
mimiky a výmluvné gestikulace, a přece bylo zřej- mo, že to není pouhé okreslování skutečnosti. nýbrž vzácný druh stylisace, zušlechtující realitu [nikoli však na úkor pravděpodobnosti, nýbrž na prospěch uměleckého dojmu). Jelikož Portenová tenkrát neměla téměř žádných praktických poznat- ků o technee herecké, konstatovali adhorníci, že je nadána nejen bohatým instinktem hereckým. ale i vrozenou kulturou hereckou. Portenová se při- znala, že „každý záchvěv i každý pohyb cíli muzi- kálně“ pp
34 article
To byl tedy její první krok na dráhu Hilmové herečky. Začala bez technické průpravy, jsoucz toho druhu umělkyň, jež se jako velké tragédky již rodí. Hraje nejraději ty role, při nichž může tvořit z plného života, zmocňujíc se jen teho, co ou sám tragického spřádá v osudech lidských. Uměle- ckým požitkem je pro ni, rozehrává-li se její fan- tusie ve sférách, jichž dříve neznala aní v nejmen- ším. Nestuduje pak rolí, nýbrž jen život a postavu autorem ji pouze načrtnutou plnokrevně vytvor zcela po svém. Řiká se o ní, že je v jistém slova smyslu herečkou-básnštkou, která čanto vtiskuje dramatu ještě účinnější motiv, než jaký byl spiso- vatelem myšlen. Text putorův fe jí cpravdu jen koztrou. Vždy dlouho diskutuje se spisovatelem i režisérem, aby se ze hry vyloučilo všechno, co vůbec není možno vylíčiti němohrou a co nezbytně žadá živého slova. Z té příčiny není v jejím fliu nikdy nic ruživého. Portenová tvrdi o sobě, že by sedovedla hrát v nsluveném dramatě, kde by byla vázána přesně vypracovanýmí dialogy a situacemi Jest jen filmovou herečkou, jak zní termin, ale za to ve svém oboru umělkyní skutečnou a ve- likou. Proto studium rolí nečiní jí obtiží. Stačí, aby do podrobností poznala úlohu a aby se vžlla do po- stavy, kterou má ztělosniti, a do prostředí, v němž ji má představiti, a její hra plyne pak již nenuceně a přirozeně jako život zám, jsouc tedy v určitém slova významu vlastně improvisací. Porte- nová promyslí a propracuje si v obrysech vše, nel se postaví před aparát, a potom svůj výkon vpravdě
35 article
lali, nolálabsnleo
36 article
prožívá. [Divadelní theoretikové, neznajíet praxe, rozlišují spravidla herce, kteří svoji úlohu jen předstávují, aniž by ji prožívali“, od těch, kteří „vše, co hrají, skutečně cíli a žijí.“ Zasvěcenec ví. že to „prožívání“ u divadelního herce, jenž musí dávat úžkostlivý pozor na narážky partnerů, může být jen relativní. Filmový herec má v tomto směru volnější pole, zejména pak ten, který hraje hlavní roli, jež je osou hry, jako na př. Portenová.) Arcit i Henny Portenová účastní se zkoušek, leč ty jsou spíše pro ostatní horce, aby zvěděli, jak mají si počinat a jak jeji hru doplňoval. Operatéři jsou už zvyklí jejímu způsobu hry a vyhovují jí všestranné. Filmy, v nichž Portenová vystupuje, jsou již o autorů tak komponovány, aby v nich vlastně šlo jen o výkon této znamenité herečky. Teho si žádá nejen obecenstvo, zbožůující svoji“ Henny Porte- novou, nýbrž v prvé řadě již sám zvláštní char- akter jejího umění hereckého.
Portenová Henny Port
37 article
Kdykoli Henny Portenevá vejde do blogralu v nemž se předvádí její výtvor, je jí, jakoby viděla před sebou cosi üplně neznámého. Pozoruje-li tam na plátně svůj výkon, působí prý na ni každé to drama silným dojmem, neboť často téměř bezděčně sehrála tu či onu scénu tak, jak ji právě v té chvíl přírozeně vvirvsklý cik velel... Její úspěchy velice ji těší, raduje se z uznání obecenstva i kritiky, ale není ješilnou a svým obdivovafelům často připo- míná, to že jsou vlastně šeprve přípravy k velikému dílu. Její pozorovaci schopnost a charakterisační nadání jsou (bez nadsázky praveno] obrovské. Por- tehová umí správně postihnout a vyjádřit každý ženský typ, avšak nejmilejší budou nám přece vždy její něbyplné trpitelky, v nichž tkví slovanská ci- tovost a měkkost. Oblibená tato tragédka je dosud mláda a čeká ji tudiž skvělá kariéra. Z postav, jež dosud vytvořila, ona sama nejvýše si cení „Maskova- nou milenku“ (dle Balzacova románu). dělnici v „Tra- gedli stávky“, skladatelovu ženu v „Zhaslém světle a „Farářovu dcerušku“. Na další její výtvory mě- žeme býli právem zvědavi. Jaroslav Horáček. e n šbe
Portenevá Maskův Balzacův Horáček