2
masthead
V Praze, v pondělí dne 26. října 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Iisty
předplácí se:
v Praze v administrael
na měsíe . . . . . .
za čtvrt lsta . . . . 6 K —h
s drojí denáškou
na něsíe . . ..
na čtvit leta . . . . 7 K 50h
ve flialkách:
na nisíe . . . . . . 2 K 30
Pošton:
na ntěsíe
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
s drojí zisilkou
za čivrt leta . . . . 11 K soh
na měsít
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Uherská krise
Z Vídně, 26. října. O včerejších udá
lostech vydala korrespondenční kancelář ne-
úplnou zprávu. (Viz níže v telegr. rak. korresp
kanceláře. Red.)
Sdělení, jež nalezají se v této úřadní
zprávě, nejsou úplná a postrádají důležitých
a vážných momentů. Zúčastnili se totižv
konferenci, která se konala za
předsednictví císařova, také spo-
leční ministři, ministr zahraničních záležito-
sti hr. Goluchowski a společný ministr
financí pan Burian. Možno z toho souditi.
že konference dostala se již přes zásadní
formální věci k určitým požadavkům libe-
rální strany uherské.
Sjezd slovinských advokátů.
Z Lublaně, 25. října. V městské
radnici konal se dnes druhý sjezd slovinských
advokátů z Krajiny, Štyrska, Korutan a Pří-
moří. Loňský přivoděn byl chováním se
bývalého ministra spravedlnosti v kabinetu
hr. Badena, presidenta vrchního soudu štyr-
skohradeckého hr. Jana Nep. Gleispacha
proti slovinskému jazyku při tomto tribunále.
Patrně, aby získal německé nacionály a sma-
zal svůj »hřích«, kterého se dopustil, pode-
psav jazykové výnosy z roku 1897, hrabě
Gleispach rozhodl, že při vrchním zemském
soudě štyrskohradeckém, jehož obvo
je převahou slovinský, musí se
konati jednání výhradně něme-
cky.
Proti tomu loňský kongres advokátů
slovinských protestoval co nejrozhodněji
Tento sjezd byl však svolán pouze ke vy-
řízení těto otázky a byl jen časový.
Goluchowský
Burian
Baden
Jan Nepa
Gleispach
Vídeň
Lublaň
Štyrsko
Korutany
6
article
Letošním sjezdem položen základ k tr
valé organisaci všech slovin
ských advokátů. Usneseno, zříditi
Lublani centrální kancelář, která se zabývati
má nejen záležitostmi odbornými, nýbrž také
národními a jazykovými a býti takto středi-
skem nejen organisačním, nýbrž tak
agitačním. Kromě toho pojednal sjezd
o justičních poměrech v jedno-
tlivých zemích. Referovali v této
věci: dr. Otakar Ryba o Přímoří, dr
Ferdinand Müller o Korutansku, dr. Jiří
Hrašovec o Štyrsku, dr. Krisper do
vodil, že svaz právě k tomu byl založen
aby dbal nad prováděním platných zákonů
a vyslovil pevné odhodlání působiti k tomu,
aby zákonná ustanovení se také v praxi
náležitě prováděla. Prudký útok byl při tom
učiněn na hr. Gleispacha. Bylo vysloveno
že se zahájí a také provede prot
němu všemi zbraněmi a největš
houževnatostí boj do krajnosti
Velký rozruch způsobilo sdělení taj
ného výnosu, kterým bylo uloženo
soudním úřadníkům v Korutanech, aby ne
jednali a nemluvili slovinsky
se žádným advokátem a také se
žádnnou stranou, o které možno
předpokládati, že umí německy
Byla přijata resoluce, kterou advokáti slo
vinského národa projevují od
por proti výnosu a budou nalé-
hati na to, aby vynos tento by
zrušen.
Usneseno dále dáti pamětní spis
ministerstvu vnitra, ministru financí a ob-
chodu, jakož i předsednictvu vrchního zem-
ského soudu v Štyrském Hradci a Terstu.
doktor
Ryba
Müller
Hrašovec
Krisper
Lublaň
Korutansko
Štyrsko
Korutany
Štyrský Hradec
Terst
ministerstvo vnitro
7
article
Dostala se také na přetřes záležitost,o
které bylo již několikráte promluveno na
říšské radě. Nejvyšší soud, jakožto soud
kassační, vydává totiž svoje rozsudky také
ve věcech, které v první instanci projednaly
se před slovinským soudem, nalézajícím se
v krajině lidu slovinského, jazykem něme-
ckým. Proti tomu bylo již působeno ve
Vídni, ale marně. Jde tu o praxi, proti
které musilo býti čeleno také delegací českou.
Sjezdu se zúčastnil slušný počet, 67.
advokátů a trval přes 3 hodiny. Po něm
byl společný oběd, jejž vystrojila Lublan
svým hostům. Na počest jejich uspořádáno
také večer ve slovinském divadle slavnostní
představení.
Dohra katastrofy bílecké
Z Vídně, 26. října. »Sonn un
Montagszeitung« sděluje na svůj vrub.
že vyšetřování známé katastrofy bíle-
cké, při které, jak povědomo, 15 vojínů
následkem strašného vedra přišlo o život.
bylo skončeno. Hlavní vinník, plukovník
Grünzweig, odsou zen prý na
2 roky do žaláře a pozbyl tím hodnosti
a nároku na zaopatření.
Grünzweig
Vídeň
SF uno Montagszeitung
8
article
Sjezd poštovních úřadníků ve
Vídni.
Z Vídně, 26. října. Jako v 26 jinýc
městech rakouských, konal se také zde
včera sjezd poštovních úřadníků, který byl
hojně obeslán. Referoval assistent Vacek
o situaci poštovních úřadníků a odůvodnil
resoluci, ve které se praví: Sjezd po-
štovních úřadníků činí rozhodný protest proti
reorganisaci, kterou se zastavuje postup, žá-
daje, aby se vyhovělo požadavku gradualního
postupu, aby dosažení 9. třídy služební bylo
umožněno nejpozději po 15 letech služebních
a aby se úspory ze statu věnovaly výlučně
pro úřadníky poštovní. Konečně požaduje
resoluce, aby postup do vyšší služební třídy
nebyl podmiňován zkouškami. Potom refe-
roval oficial Dorner o snížení služební
doby poštovních úřadníků ze 40 na 35 roků.
Dodal, že statistika o nemocech poštovních
Vacek
Vídeň
9
article
úřadníků je svědectvím, jak právě služba
poštovní ničí organismus, hlavně nervy. Of
cial Handerek pojednal o dovolené a
naprostém nedělním a svátečním klidu.
Také po té stránce byla přijata reso-
luce. Assistent Eisner dotkl se modern
služební pragmatiky a navrhl resoluci, aby
se poštovním úřadníkům včítala doba slu
žební, po kterou byli činni jako poštovn
výpravčí a manipulační diurnisté.
Potom se ujal slova přítomny dr
Lueger, který pravil: »Víte, pánové, že
kapka vyhloubá kámen ne násilím a na
jednou, nýbrž tím, že stále kape. Víte, koho
míním tímto kamenem. Jest jím ministr
Je li vyhloubán, odejde, po něm přijde jiný
a práce začne znova Křesťanští socialisté se
přičiní o zlepšení vašich poměrů. Ale víte
že jsme v Řakousku a zde chodí vše po
malu.« Poslanec Weiskirchner vyslovi
domněnku, že by minisir Call asi rád vy
hověl oprávněným požadavkům poštovního
úřadnictva, že však jest malomocen. Nikoliv
on vládne ve svém ressortu, nýbrž ministn
financí, který se svým »štrajehikvartettemo
dvorních radů všechno škrtá.
Assistent Eisner
Lueger
Weiskirchner
10
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Uherská krise.
Z Pešti, 26. října. (C.-B.) »Uhersk
telegr. a korresp. kanc.« oznamuje z Vídně
Hrabě Štěpán Tisza přijel sem včera a by
po vykonané rozmluvě s ministerským před
sedou Khuenem-Hédervárem a fin
ministrem Lukácsem o 10. hod. dopol
císařem přijat v audienci, která celou hodinu
potrvala. V této audienci nestal
se žádné rozhodnutí. Po audiene
odebral se hr. Tisza do uherského ministe
ského paláce, kdež s uherskými ministry
delší dobu rokoval. O 2. hodině odpoledn
přijati byli ministerský předseda hr. Khuen
Hěderváry, finanční ministr Luká c
a hrabě Tisza císařem ve společne
audienci. Tato společná audien
ce trvala tři hodiny. Avšak an
tu ještě nestalo se žádné roz
hodnutí.
V poradách o nevyřízených dosud dů
ležitých otázkách bude se dnes pokračovati
Následkem toho zůstanou ministerský před
seda Khuen Hedervary, finanční ministr Lu
kacs a hr. Tisza ještě ve Vídni. Všichn
tři budou míti dnes u císaře o pět
společnou audienci. Porady, jež z
císařova předsednietví díti se budou, začnou
teprve odpoledne, ježto dopoledne všeobecné
audience se udílejí a potom nově jmenovaní
tajní radové přísahu skládají.
Štěpán Tisza
Hédervár
Lukács
Khuen
Tisza
Khuen Hedervara
Pešť
Vídeň
Tisza
11
article
Italská ministerská krise.
Z Říma, 25. října. (C. B.) »Tribuna
oznamuje, že Giolitti dosud žádnému
politikovi ministerský portefeuille nenabídl.
ježto nebyl dosud ve vši formě ke zřízen
nové vlády povolán. Přece však dopsal so
cialistovi Turatovi a rokoval s vůdcem
radikálů Marcorou. Bude rokovati ješte
s jinými osobnostmi o stavu věcí, aby mohl
králi, až tento do Říma přijede, oznámiti.
je li s to ministerstvo sestaviti čili nic. Dle
»Italie« prohlásil socialista Bissolato jménem
Turata a celé socialistické skupiny, že budou
Giolittovo ministerstvo podporovati. Take
Marcora slíbil prý podporu své skupinya
projevil ochotu vstoupiti do Giolittova kabi-
netu. Zejtra očekává se do Říma vůdce ra-
dikálů Sacchi.
Giolitti
Giolittův
Sacchi
Řím
Giolittov
12
article
Balkánské zmatky
Z Cařihradu, 25 října. (C.-B.) O
té doby, co byly podány požadavky Rakouska
a Ruska, konají se v Jildizském paláci usta-
vičné porady. Zpráva, že byla dána tu-
recké vládě ohledně přijetí těchto požadavků
určitá lhůta, je mylna. Porta slíbila
sama brzkou odpověď. Prozatím prohlašuje
se ve vládních kruzich, že prvních tř
požadavků a zejmena prvníh
nikterak přiznati nelze. Avšak
toto tvrzení je snad jenom účinkem prvního
dojmu a vzhledem k okolnosti, že všechny
ostatní velmoci rakousko ruské návrhy pod-
porují, očekává se, že Porta své mínění vté
příčině změní.
Z Paříže, 25. října. (C. B.) Na podně
zdejšího arménofilského komitétu
konalo se zde dnes dopoledne za předsed
nictví Bedř. Passya shromáždění za
hraničních delegátů za tím účelem
aby nalezen byl prostředek k uklidnění Bl
kánu. Do schůze dostavili se zástupci z Italie
Anglie, Belgie, ze Spojených států a z Ma
kedonie. Také senátor Delpěche, poslanec
Pressensé a jiní poslanci se na schůzi zů
častnili. V řečech, jež proneseny byly, do-
vozována nutnost, aby národním hnutím
nátlakem parlamentů bylo způsobeno rychle
zakročení velmocí.
Ze Srbska.
Z Bělehradu, 25. října. (C. -B.
Ministr vnitra zaslal prefektům
výnos, kterýmž je osobně zodpo-
vědnými činí za přehmaty orgánů
jim podřízených, nebudou li takovéto pře-
hmaty vždy ihned potrestány. — Úřadní
noviny uveřejňují jmenování Jiřího Simiče
vyslancem v Cařihradě a pensiono
vání dosavadního vyslance v Athénách Ni
kolajeviče. — Skupština přijala obchodní
smlouvu s Tureckem také v podrobném ro-
kování a odročila se pak do 3. prosince.
Z Bělehradu, 25. října. (C.-B.
V záležitosti obilní lodi, jež srbským
Port
Delpěch
Pressensé
Simič
Cařihrad
25 říjen
Rakousko
Rusko
Paříž
Anglie
Belgie
spojený stát
Ma
Srbsko
Bělehrad
Atény
Turecko
13
article
úřady v Šabci zadržána byla, tvrdí se, že
vadné jednání srbských úřadníků jenomv
tom záleželo, že strhány, přes odpor ra-
kousko uherského konsulárního jednatelev
Šabci s pytlů plomby, proti čemuž zdejší
rakousko uherské vyslanectví protest podalo.
Zakročení srbských úřadů stalo se na žádost
uherské úvěrní banky, jež obstarává zde
záležitosti banky zemí rakouských. Ve vlád-
ních kruzích se ujišťuje, že vláda co nej-
loyálněji věc vyšetřiti dů a vinníky k zodpo
vídání se požene.
Z Cetyně, 25. října. (C. B.) V okresu
bělopolském byl zjednán úplný klid. Černohorská
komise od hranic se vrátila.
Z Vídně 25. října. (C-B.) Cisař přijalo
1. hod. olpol z Vídně odvolaného pronunci
Taliana ve slavnostní audienei, jež čtvrt h
diny potrvala.
Z Madridu, 24. října. (C.-B.) Ve sně
movně vyložil Silvela důvody poslední mi
nisterské krise. Potom bylo politické rokován
skončeno. Po schůzi sešli se ministři ku poradě.
Předseda ministerstva Villaverde předlož
asi králi otázku důvěry. Rozšířená pověst o roz-
puštění sněmovny se zde nepolvrzuje-
Z Petrohradu, 25. října. (C.-B.) »Vo
stočnyj Věstník« oznamuje: Dle projektu,
který byl schválen na poradě s místodržitelem
dálného východu, bude celé územi amurské roz
děleno ve dva obvody; v obvod pobřežní s krají
Chabarovskem a jižním Usunem a v obvodu
Kamčatky, k němuž přináležejí také ostrovy Ko-
mandovského. Oba obvody obdrži vojenské gu
vernéry. Sídlem guvernéra obvodu kamčatského
byl ustanoven Nikolajevsk.
Šabac
Cetyně
Vídeň
Madrid
Petrohrad
Chabarovsk
Kamčatka
ko
Nikolajevsk
ministerstvo Villaverde
dálný východ
14
article
Z Münsteru, 25. října. (C B.) V
zdejší zámecké zahradě byl dnes odhalen po
mník německému vyslanci Kettelerov
zavražděnému za čínských zmatků v Pekině
Přítomni byli zástupci císaře, zahraničního
úřadu a ministerstva války
Z Řima, 25. října. (C. B.) Dle zprávy
»Capitan Fracassa« velevyslanec ruský Ne
lidov dnes z Říma odjel.
Z Lyonu, 24. října. (C.-B.) Na schůzi
jíž se zúčastnilo asi 1000 osob, byla přijat
resoluce, v níž se protestuje proti ukrutno
stem v Makedonii a na mocnostech se žáda
obnovení pořádku jmenováním zodpovědných
guvernérů a zavedením účinné kontroly
Resoluce byla doručena ministrovi zahrani-
ních záležitostí Delc a s s é o vi.
Veřejná schůze spolku poštovnícha
telegrafnich úřadníků výkonnýchv
království českém
konala se včera o 3. hod. odpolední v sále kon
viktském. Do schůze dostavilo se přes 250 členů.z
poslanců mnozí se omluvili, poslanec rada dr. Pan-
tůček dostavil se osobně za Klub poslaneů národn
strany svobodomyslné.
Schůzi zahájil předseda officiál Felix a uvíta
přílomné, podal přehled loho, co se od poslední ve
řejné schůze stalo, mluvil o potřebách organisace
klada důraz na to, že nejen četné, nýbrž zvlášte
dobře disciplinované členstvo jest zárůkou zdárného
působení.
První referent, officiál Wölfel, odůvodňova
požadavek moderní služební praginatiky a illustrova
drastickými příklady z praxe nynější řád.
Druhý referent, kontrolor Janota, líčil poměry
které nutí poštovní úřadnictvo výkonné, aby všemi
silami zasadilo se o zákonné zajištění plné pense
již po 35 letech, dokládaje svá tvrzení zajímavými
daty statistickými o úmrtnosti i mimořádné výkon
nosti pošt. úřadnietva.
Capitan Fracassa
Felix
Wölfel
Janota
Münster
Řima
Řím
Lyon
Makedonie
15
article
Potom převzal předsednictví místopředseda kon-
trolor Baimler a předseda Felix referoval o po
žadavku dovolených, svátečního i nedělního klidu
dále o poměrech postupových. Vzdával díky všem
činitelům, kteří umožnili aspoň částečné zavedení
klidu svátečního a poukazoval, že v tom ohledu mu
žeme na brzký úspěch počítali, neboť 1. zavedení
erár nic nestojí, 2. vnější podpory se požadavku
dostává tím, že jest požadavkem i jiných společen
ských tříd. V otázce dovolených potíral názor
že by zavedení potřebné reservy přišlo státu draho.
ukazuje na láci sil pomocných a tvrdil, že by uspo
řil, jelikož při zavedení pravidelné, dostatečné dovo-
lené na zotavenou odpadne mnoho případů ochura
vění a že státu nemůže býti lhostejno, musí li ná-
sledkem předčasného vysílení úřadníka platiti pensi
Ve příčině postupových poměrů ukazo
val na hroznou ránu, jaká stihine pošt. úřadnictvo
výkonné, provede-li erár, jak se proslýchá, třeti
nový systém z dola.
Tento čin měl by v zápětí pro dorost středo
školský ztrátu tisíců míst slušné obživy jen u jed
noho oboru a nelze jej tudiž se stanoviska národo
hospodářského podceňovati. Obhajoval požadavek po-
stupu dle lel (2 léta praxe, 6 let v XI., 7 v X , cel
kem za 15 let služby dosažení IX. hodnostní třídy)
končil appellem na shromážděné kollegy.
Všichni řečníci odiěnění za své vývody bouřli
vým potleskem.
Felix
16
article
Po panu Felixovi ujal se slova, uvítán potleskem
pan poslanec dr. Pantůček a pravil
»Slyšel jsem dnes pp. referenly a jsem přesvěd
čen, že nikdo nebude pochybovati o správnosti odů
vodnění vašich požadavků. Když odůvodnění toto
tak jasné, proč lakové překážky vyplnění v cestu po
loženy? Příčiny toho jsou několikeré: Známý u nás
konservatismus leká se každě nové myšlénky, každé
novoty; selrvačnost zastaraléh byrckralismu nemůže
se dále pohybovali na kolejích již úplně zrezavělých
— jednou se musí shroutiti. Další příčina jest, že
stát se boji fiskální ztráty; slát vždy počítá, co mu
to vynese, chce míti vždy užitek.
Také překážkou jest do jisté míry rozháranos
naší vnitřní politiky. Třeba tyto překážky se nedaji
tak snadno odstramiti — spojte hlasy své, ať uslyšány
jsou od rozhodujících činitelů.
Mnohá desideria vaše, velectění pánové, nespa
dají do kompelence parlamenlu, může-li však v ně
čem vám parlament pomoci, jistě vám pomoci ne
odepře. Ujišťuji vás jménem klubu poslanců národn
strany svobodomyslné, že postavíme se při oprávně
ných požadavcích na vaši stranu, ba že i třeba pře
šiky vašimi bojovali budeme.
Není mi možno k tak mnoha důležilým bodůn
pp. referentů se vraceti, ale zmiňuji se jen o tom
jestli vláda míní zrušit tisíce úřadnických míst a na
hraditi tyto pomocnými úřadníky, pak to zasahuje
do našeho národního života, této věci musí se po
slanectvo české ujmouti.
Buďte přesvědčeni, že my budeme vám podporou
vždyť my i ve vás podpory nacházíme. P'rovolaván
snahám vašim upřímné »Na zdar!« (Výborně, po
tlesk.)
Po řeči pana r. Pantůčka přečtena následujíc
resoluce
Felix
doktor
Pantůček
17
article
»Proti zamýšlenému rozmnožení míst pomocných
úřadníků, jimž značné zhoršení postupu poštovního
úředniciva výkonného nastati by musilo, pozved
dnešní schůze hlas svůj a usnáší se, aby spolek
poštovních a telegrafních úřadníků výkonných v krá
lovství českém zároveň s ostatními spolky souro-
dými pomocí pelic a memorand u slavné vlády
vysoké sněmovny se zasadil: A) 1. Aby vzhledem
k mizícím blahodárným následkům úpravy platů
z roku 1898 postup tak byl zlepšen, by dosažení
vysoký sněmovna
18
article
IX hodnostní třídy c. k. poštovním a telegrafním
úřadníkům výkonným po nejvýš 15leté službě zabez
pečeno bylo; 2. k účelu zlepšení postupu do vyš
ších tříd hodnostních dle postulátu dřívějšího užito
bylo všech na slavu našem docílených úspor
3. aby dosažení vyšších hodnostních tříd nebylo
zlíženo tim způsobem, že by teprve nadoficiálov
ke složení zkoušky správcovské př puštění byli.
b) Vzhledem k okolnosti, že v pramálo případec
poštovnímu úřaduicteu výkonnému možno dožiti s
dokončení 40 let služby, služba zodpovědná a na
máhavá předčasnou invaliditu přivodí a tím zá
konný nárok na výstužbu u převážné většiny illu
sorním se stává, nechť zákonem přizná se mu pln
pense již po 35lelé službě.
c) Jelikož zdraví úřadnika při nepravidelné, roz-
čilující službě v místnostech více méně nevyhovu
jících bez delšího, pravidelného klidu předčasně
podryto býti by musilo, dovolávejtéž se sdružené
spolky zavedení pravidelné dovolené na zolavenou
z ohledu sociálních, zdravotních i náboženských
zavedení svátečního a nedělního klidu.
d) Dnešní schůze usnáší se dále, aby sdružen
spolky domáhaly se u svazu spolků státních úřad
níků, aby co nejdříve všechny kroky potřebné uči
nil, by zastaralý řád služební z r. 1852 novým
moderním nahražen byl.«
Byla jednomyslně schválena.
1 drulá dodatečná resoluce, týkajíci se vpočten
let expeditorských do pensijní doby, schválena jedno
myslně. Krátkým doslovem schůze velice zdařilá
předsedou Felíxem ukončena
svaz spolek státní úřad
19
article
Schůze posluchačů právnické
fakulty c. k. české university
Karlo-Ferdinandovy
Schůze posluchačů právnické
fakulty c. k. české university
Karlo-Ferdinandovy
konala se včera dopoledne o 10. hodině. Zúčast
nil se jí Jeho Magn. rektor dvorní rada Strou al.
děkan prof. dr. Heyrovský a dále professoři: Albín
Bráf, Henner, Horáček, Herrmann, Stupecký a Tilseh
Prof. J. Čelakovský omluvil svou nepřítom
nost účastí při otevření školy ve Vysokém Mýtě
Schůze čítala na 700 posluchačů v sále a na 20
poslucha ů tísnilo se na schodech a chodbách.O
101/4 hodině zahajuje schůzí kol. Langer uvítáním
přítomných, zvláště J. M. rektora, děkana a profes-
sorstva. Aklamací zvoleni za předsedu kol. Hein
rich, za místopředsedu kol. Vrána, za pořadatele
Brix a Pražák. Kol. Langer podává referát o bíd-
ných místnostech Karolina. Připomíná, že všechny
petice, prosby a dovolávání se lepších mísinosti již
po 20 let zůstávají bez výsledku. Dale stéžujes
na rozdvojení fakulty přeložením III. a IV. ročníku
do budovy malířské akademie, čimž zvláště »Všehrde
poškozen. Konečně appelluje na professorský sbor
aby se důrazně zasadil o nově místnosti, o novou
budovu.
Kol. Stránský: Dlouho se šušká mezi pro
fessory, studentslvem i žurnalistikou: Naše celá uni
versita je v kris, jež je dvojí: vnější a vnitřní
Vnější je co do mísinosti. Vnitřní je snad ojedině
lou, neboť je mezi fakultami filosofickou a právni
ckou — rozpor. Hle, jak se věci vyvíjely: Na fil
sofické fakuitě nebyla stávka: tam jen professoi
konstalovali fysickou nemožnost konati přednášky
toho chtěli jsme docíliti za týchž okolností i my, ale
professoři nechtěli naším žádostem vyhověti, odvo
lávajíce se nal instanční cestu.
Ferdinandův
Stra
profesor
doktor
Heyrovský
Albín Bráf
Henner
Horáček
Herrmann
Stupecký
Tilseh
J Čelakovský
Langer
Hein
Vrána
Brix
Pražák
Dale
Stránský
Vysoký Mýto
právnický fakulta c
univerzita Karla
Karolina
20
article
Proč mohli se obejit bez ní professoři na filoso
fické fakultě? Vždyť poměry jsou tytéž, vždyť uni
versita je jediný celek a ne jednotlivá fakuita. Š
solidárně a posluchačstvem a upozornili tak vládu na
hrůzné na fakultě poměry.
U nás čtyři dni se vyjednávalo, posluchačstvo s
otravovalo celou tu dobu v dusnu a tísnilo se v ne-
dostačujících posluchárnách — ale marně. Namítáno
že místností nelze najíti a že návštěva přednášek za
několik týdnů jako v letech předešlých i letos ochabne
Neřeklo se však, že právě pro nemožnost existovat
tu naši předchůdci nenavštěvovali přednášek.
Proč professoři přednášek nezastavili — lo nelz
nám krilisovati — to je věcí novin. Došlo k včerej
ším událostem, ty však nesměřovaly ani tím nejmen
ším proti osobě některého professora.
S naší strany žádán rychlejší postup, neshodl
jsme se v kroku s professory. Ale to není ještě po
stup illegální, to je jen svépomoc, poměr ex lex
Když právníci víděli, že jednání filosofů má úspěch
že je i sankcionováno rektorem, jednali právě tak
jako filosofovél
Prvým tedy požadavkem je konstatovati totéž, c
na filosofické fakultě a pak lze žádati o zastaven
přednášek na týden, aby se nalezly místnosti.
21
article
Za ohlušujícího potlesku skončil kol. Stránský
svou ohnivě přednesenou řeč a vystoupil na řečnište
kol. Hodáč.
Uvádí, že je třeba uvážiti, co nastane, nenalez-
nou-li se vhodné místnosti. Bade třeba, aby konaly
se přednášky dvou docentů o témž předmětě, jak toho
vyžaduje vědecká úroveň university a jak je tomu na
universitě vídeňské, k níž se třeba blížiti nejen po
čtem posluchačstva, ale i professorstva. (Výborně!)
Podává náveh, jak dala by se věc provésti i za
nynějšího stavu professorstva, poněvadž vláda ne-
bude beztoho chtíti na to povoliti peníze, až na
druhé straně je přímo vyhazuje. Tak v době ob-
strukce — jak sděluje »Facke!« — ministr Hartl po-
volil svému příteli Bendorfovi na archaeolo gické
práce v Efessu 180.000 K. Aby přednášky se doublo
vali, žádati nelze, to je pod vědeckou úrovní uni-
versity, to byla by evropská ostuda. Ukazuje na me-
dicinskou fakultu vídeňské university, kde professoii
odcházejí, že vláda neplní jim učiněné sliby. Připo
míná, že boj tento je spravedlivý, že bojujíce pe
své požadavky, bojujeme i pro milovaný svůj český
národ.
S vervou pronesena řeč neminula se účinkem,
byla provázena bouřlivým polleskem.
Za nastalého ticha počíná mluviti děkan prof.
Stránský
Hodáč
Bade
Hartl
Idicinska fakulta vídeňský univerzita
22
article
Heyrovský. V delší řeči klade důraz na to, ž
po dvacet let stále domáhá se právnická fakult
lepších místností a uvádí tu podrobná data o jednot-
livých krocích v této záležitosti učiněných. Praví, že
již se jedná o financování stavby nové budovy, ž
vláda — jak v pálek ho ujistil delegát ministerstva
Sladler — je v této věci přízniva Doufá, že za ti
léta již bude nová budova. Ostatně nyní se poměry
zlepšily přestěhováním III. a IV. ročníku do malít-
ské akademie, kde nebylo lze více místností získati
bylyť zadány již dříve umělecko-průmyslové škole
Letos v I. ročníku je zapsáno o 100 posluchač
méně než již bylo, i doufal děkan Heyrovský, ž
místnosti vyhoví a proto deputace dostavivší se již
před zahájením přednášek odmítnuty.
Zahájil přednášky, maje na mysli jen dobr
studujících; prohlašuje se za přítele studentsva. Al
věc se obrálila. Uznává, že náprava je tu těžká
že místnosti jsou skandální. Paraleilní přednášky
V drobném prodejie
ranní číslo o robě . . . za Bh
. . za 2h
odpolední
Ve filialkách na voskovš
ranní číslo. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . 5h
Inserát
platí zo hotevé iapíe
Přěplacení a insrriy přijímá vdminí-
strace v Marlanské ulici č. 3.
Tam nacházejí sa tež redskee.
tiskirna a ezpečive „Národnich Leista“.
Bukopiny se novraesji
Heyrovský
Al
Národnich Leista
Marlanský ulice
23
article
lze těžko prověsti, neboť vyžadovalo by to velikého
finančního nákladu. Vedle toho třeba to vyříditi in-
stanční cestou a ta je dloubá. Dupplování předná-
šek nesrovnává se, jak dobře pan Hodač vytkl, ani
s důstojnosti universitního professora, ani university.
Poukazuje, že nenavštěvování přednášek by mohlo
způsobiti ztrátu semestru. Uváděje, že vždy těšil se
sympatiím studentstva, prosí důtklivě studentstvo,
aby opět přednášky navštévovalo. Když utišil se
potlesk, pronesl repliku ku prof. Heyrovskému koll.
Hodač. Děkuje děkanovi za vše, co učinil pro
studentstvo. Pak poukazuje, že je tu odlišné mínění.
Vidíme v zásadě jakousi solidaritu, ale nenese vý-
sledku. Čekali jsme 20 let, ale dnes nečekáme. Tak
dlouho chodí se se džbánem pro vodu, až se ucho
utrbne. Stojíme na půdě zákona, jako professoři na
fflosofické fakullě a nemůžeme z ní ustoupiti, ne-
smíme z ní ustoupiti a proto nutno protestovati. Na
filosofické fakultě professoři zastavili přednáškya
potkali se s úspěchem, nuže, ať zastaví je i naši
professoři, ať zastaví je až do zřízení přednášek pa-
ralellních. Končí řeč svou přáním, aby tento krok
provázel zdar. (Výborně! Potlesk.)
Ujímá se slove. prof. Bráf: „Jsem ze šťastných.
kteří vyvázli z této budovy (Veselost), kteří nepřed-
nášejí sami, ale parallelně. Radosti i žalosti těto
university jsou společny studentstvu i professorstvu.
Hodač
profesor
Heyrovský
Bráf
24
article
Vzpomíná dob sludentských, kdy zde bývaly též
podobné scěny jako dnešní. Studenti a professoři „ne-
chtějí se poslouchat“, část prolessorů klade stu-
dujícím odpor, vznikají demonstrace, jež však ne-
jsounamířeny protiosobám. Není tu vlastně
žádného rozporu, je tu shoda a sice v tom, že míst-
nosti jsou skandální, kteréhož výrazu neužil po prv
dnes p. děkan, nýbrž učinila tak J. E. ministr Hartel,
za své návštěvy r. 1901. Uznává, že řečníky má po-
sluchačstvo výborné. Akcentuje, že je tu solidanita
Prolessoři již 20 let v těchto místnostech ztrácejí své
zdraví, posluchači však jsou zde jen 4 léta. Je-li obě-
lavost na jedné straně, třeba jí i na druhé, Vše s
splniti nedá. I když získají se docenti, nejze kollegium
připraviti za týden. Radí, aby posluchači, ať jakkoli
se rozhodnou, vždy uvážili konsequence. Nenajdou-li
se místnosti, pak budete-li chtíti jednati důsledně, mu-
síte vytrvati, a tu bude stav taký jako včera po
celý semestr a tim ho ztratite. Ale tím klesne vaše
úroveň vědecká a z toho budou míti radost jen ne-
přátelé našeho národa. My jsme národ malý, my
musíme býti stále na stráži, stále při práci a tu nelz
ztráceti času. Ohled na budoucnost národa je tisíckrát
světější než ohled na tyto požadavky. Dobře uvažte,
že nedodržeti, znamená tu porážku. Proto radím.
abyste své rozhodnutí tak stylisovali, aby bylo lz
vždy ještě v čas se vrátiti
Po utišení hlučného souhlasného projevu k l
Stránský dokazuje správné stanovisko posluchač
a odvolává se k tomu, že posluchači nemohou rozho-
dovati, že neodpovídá to universitní schůzi, ta před-
náší jen své prosby a žádosti professorskému sboru
ten rozhoduje. Výjevy včerejší, že byly jen projevy
subjektivní vůle. Je však rozdíl v nazírání na ně se
strany professorstva a studentstva.
Hartel
Stránský
25
article
Prof. dr. Henner míni, že je shoda v jednání
professerů filosofické fakulty a professorů právnické
fakulty, jen forma, že je rozdílnů, že však professoli
fakulty filosofické jednali správně, právě tak, jako
správně jednali professoři fakulty právnické
Kol. Stránský poznamenal, že prohlášení páně
professorovo musí pokládati za osobní, neboť je v o-
poru s míněním, p. dv. r. Hanela, jenž včera se vy-
slovil o jednání prolessorstva filosofické fakulty právě
naopak.
S prof. Bráfem polemisuje kol. Pank. My jsme,
jak prof. Brál pravil, mladí a professoři jsou staří, zod-
povědní byrokrati, my volní — a v tom je ten rozdíl.
Oni pracují byrokratickým apparátem, my ne. Jde
o manifestování našich požadavkův a to lze jen za-
stavením přednášek. Prof. Bráf mluví o porážce — ale
ta může nastati jen v boji, my však s nikým neboju-
Prof. Bráf ve své odpovědi lituje, že se vůbee
ujal dnes slova
Na to vyměnily se ještě za valného nepokoje ná-
zory kollegů: Hlavsy, jehož návrh, aby byli vysíláni
jen dva delegáti do přednášek, aby neztratil se se-
mestr, vzbudil smích a dobře vyvrácen byl kol. Strán-
ským, dále kol. Hrona, jenž přirovnává posluchače
k dělníkům, kteří vracejí se po nezdařené stávce do
práce, a kol. Frankenbergra, jenž toto mínění vyvrací
Konečně mluví cosi kol. Golčapek, ale pro hluk neni
mu rozuměli.
Učiněn návrh na konec debaty, jenž přijat a při-
kročeno k resoluci, jež přečtena jak následuje
jeme
profesor
doktor
Henner
Stránský
Hanel
Bráf
Brál
Hlavsa
Hron
Frankenbergr
professer filosofický fakulta
profesor právnický
26
article
Resoluce:
My posluchači fakulty právnické c. k. české
university Karlo-Ferdinandovy sešli jsme se dne
25. října 1903 na universitní schůzi, aoychom p-
jednali o poměrech své fakulty a usnesli jsme se
na této resoluci:
1. Ježto jsou faktické poměry na právnick
fakultě takové, že další konání přednášek jest fy-
sickou nemožností a ježto z téhož důvodu byly ně-
které přednášky na fakultě filosofické vzorným po-
stupem professorů a studentů této fakulty provi-
sorně zastaveny a mohla by se tudíž nevyvoděním
téhož důsledku na fakultě právnické vzbuditi even-
tualita nesprávné a nanejvýš nebezpečné praeju-
dice, že poměry na fakultě právnické jsou lepší než
na fakultě filosofické, žádáme tedy, aby přednášky
byly provisorně na týden zastaveny a prosíme sl.
sbor professorský, aby během této doby učinil kroky
pro nalezení nově místnosti, doufajíce, že, setkaly-li
se tyto kroky s úspěchem na fakultě filosofické, se-
tkají se též s úspěchem na fakultě právnické.
2. V případě, že by se nepodařilo nalézti nové
místnosti, prosíme pány professory, aby své před-
nášky buď sami neb supplujícími docenty tak
dlouho doublovali, pokud se jim nepodaří vymoci
na vládě zřízení tolika stolic řádných professorů.
kolik je zapotřebí, aby mohly býti konány konku-
rující přednášky řádných professorů ve všech roč-
nicích právnické fakully.
3. Pokládajíce ovšem tato opatření za provisorium
žádáme co nejdůrazněji, aby co nejdříve byla vy-
stavená nová budova pro českou universitu v Praz
a volame znovu po zřízení druhé české university
v Brně.«
Ferdinandův
Brno
univerzita Karla
27
article
Když se nikdo z posluchačů nehlásí k resoluci
slovo, ujimá se slova rektor Strouhal. V krátké.
za napjaté pozornosti pronešené řeči, snaží se reka-
pitulovati argumenty obou stran a vyrovnati neshody.
Upozorňuje na své oblížné postavení, jež má jako
rektor university, jehož povinností je chrániti stu-
dentstvo a zároveň něsti těžkou zodpovědnost vůči
úřadům. Žádá důtklivě, aby všechny spory byly vy-
řízeny na půdě university a nebyly vynášeny na ve-
nek, kde mu není možno studentstvo chrániti a hájití.
Co ado jednání samébo zdá se mu modifikac
prvního bodu resoluce tak důležitou, že navrhuje
aby o ní bylo hlasováno zvláště. Myslí totiž, že ná-
zory posluchačů po některých informacích se nutně
musily změniti a navrhuje, aby důsledně změněn
byla i resoluce s eventuálním udáním tohoto důvodu.
Za bouřlivých ovací končí svou řeč slovy: »Alma
mater vivat, crescat, floreat!-
Když po dlouhé chvíli bouře soublasu se stišila
byl návrh rektorův jednomyslné přijat. Po návrhu
kol. Kursche ze IV. ročníku na změnu resoluce na-
stává bouřlivá debatta, rozčilení roste, posluchačí
a II. ročníku rozčileně obracejí se proti kollegům
z III. a IV. ročníku a za tohoto hluku konečně za-
sáhne mocný hlas předsedy, oznamující konec schůze
jejíž účastníci se rozcházejí, aniž by věděli, byl-l
onen návrh na změnu resoluce přijat čili nic. Schůze
skončena o půl 1. hod. polední.
Strouhal
Alma mater vivat