ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 714a0d10-661f-11dc-b520-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 18, org 10, person 57
1 masthead
Ročník XX00
2 masthead
V Praze, v úterý dne 10. prosince 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 340.
4 article
Nn raní a odpol, lísty s přilehami („Naněný Obzor ve středu a „Litarární Hlidka“ v pátek) předplácí se Praze v administraci sa něsic, . . . . . R — ns čtrst lela . .. s dvojí donáškou s něs. . .. . 7 K 50 b na čtvt leta ve siaáchi a K so za něsle . . Poštont čtvrt lola. . . 9 K s0 s dvalí zisilko na měst ne Perre kr t
Praha Litarární Hlidek
5 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranác.
Praha
6 article Dosti toho hrození násilím!
Dosti toho hrození násilím! Připozdívá se, ale národové bdí. To jes asi tak nejprostší a nejsprávnější obraz vnitřn politické situace v Rakousku. Po celý rok již straší a hrozí vláda Körbrova národům této říše, domáhajícím se poctivé ústav ní svobody a rovné spravedlivosti, povodní absolutismu, která všechno zaplaví všechno utopí. Leč národové rakouští se hrozby té patrné neděsí, voličové nejeví strach a nezapřísahají svých poslancův, aby před vládou složili zbraň a padli na kolena. Doposud se aspoň neozval odnikud ani jediný podobný hlas z lůna národův. Avšak na druhé straně opět může vláda poukázati k faktu, že smělé a opětovnéty pohrůžky officiósní děsným absolutismem ne vyvolávají žádného rozčilení, žádných vášni vých protestů ve veřejném mínění obyvatel stva, ba ani v parlamentě samém, nýbrž za- léhají hluše ve všeobecné apathii duchů, ve všeobecném tichu a mlčení rozmrzelých ná- rodův. Nuž a vlády rázu Körbrovy nevykládá vají si podobné mlčení národů ve smyslu proslulého výroku Mirabeauova: jako napo- menuti a výstrahu králům, nýbrž naopak jako výbornou pohodu pro vážení a spáchán státního převratu. — A proto jednali dobře a chrabře zá stupci národa našeho, když dnes týden ústy dra. Pacáka tak důrazně zaprotestovali proti tomuto neustálému zahrožování a za- strašování parlamentu i zápasících národů běsem absolutismu, odsoudivše terrorism taký jako nemravné politické vyděračství, jímž se hledí činiti zotročující nátlak na svo- bodnou vůli zástůpců národních: »Vý- hrůžky tý jsou parlamentu nedůstojně — zněla památná slova prohlášení Pacákova ze dne 3. t. m. a žádné parlamentn ministerstvo by se jakživo neodvážilo pro- mluviti ku parlamentu takovým tónem. Toho troufá si jen ministerstvo byrokratické, ne- mající žádné úcty ku parlamentu. —
Körbrův Mirabeauův Pacák Pacákův Rakousko
7 article
Však nejhorší jest, zůstává -l parlament po takovýchto výhrůž- kách klidným. Není to ani tak obstrukce, která tento parlament ubíjí, jako ztráta sebevědomí. My Čechové si toho však líbiti nedáme a musíme proti tomu protestovat jménem konstitucionalismu, jehož si velice vážíme.. « Vyhrožovati a bsolutismem v této monarchistick říši, kde panovník neodvolatelným diplomem ze dne 20. října 1860 nejen za sebe, nýbrž za všecky své následníky na trůně slavně a dobrovolně se zavázal, že »právo zá- kony dávati, měniti a rušiti bude od mocnáře a následníků jeho konáno na příště jen spolupůso- bením zákonně svolaných sněmů zemských a vzhledem věcí všem zemím společných spolupůsobením rady říšské, složené z poslův od sněmů zem ských k ní vyslaných«: — vyhrožovati vůči tomuto nezrušitelnému funda mentálnímu dokumentu v Rakou- sku znovuzavedením absolutismu, toť povážlivou hrou s majestá- tem koruny v neprospěch koruny, prohlásil dr. Pacák i pokračoval: »Říše by tohoto experimeetu s absolutismem naprosto nesnesla, poněvadž byl by z ničen úvěr monarchie a dychtí-li vláda do- spěti k této politice katastrofální, pak jí pra- víme, že by tato politika měla pro říši ná- sledky nejnešťastnější.« —
Čecho Pacák Raka
8 article
Vzdor tomuto protestu upřímnému, který provždy sloužiti bude poselstvu našemu ke cti, vydávaje jasné svědectví o jeho věrnosti a lásce k poctivé svobodě ústavní — strašil prý dnes pan dr. Körber ten ubohý, tak poslušně mu rozpočtové provi- sorium apportující parlamen eventualitou příštího absolutismu na novo. To je skutečně již velmi podezřelé Uhodili tedy snad na pravdu ti skeptikové, kteří podezřívají pana Körbra, že se mu parlamentarism již vůbec znechutil a že se hledí parlamentu stůj co stůj z bavit. byť v něm nebylo již ani potuchy po jiskře obstrukční, poněvadž mu nejde již jen o sehnání většiny pro roz- počet a pro nevýhodné rakousko- uherské vyrovnání, alébrž poně- vadž běží o břemena ještě mnohem těžší a pro poplatnictvo tak hrozně citelná, že nevěří, ab mu je kterýkoliv parlament mohí povolit? — Je snad nejlépe o pravdě věcí zpraven ten vídeňský dopisovatel mnichov- ské »Allgemeine Zeitung«, dle ně- hož zabývá se té doby kabinet Körbrův vážně otázkou: Neměl li by parlament roz- pustiti a neměla-li by koruna projeviti manifestem k národům svůj úmysl, vydávat zákony a ukládati daně po nějaký čas svou vlastní všemohoucností?
Körber Körbr
9 article
»Pomýšlí se tu na několikalet provisorium absolutistického vladaření. jež má sloužiti k tomu, aby svářící se náro- dové přišli k rozumu.« — »Však v pravdě,« vykládá vídeňský Vševěd mnichovského listu, »nejsou to ani obtíže otázky jazykové, ani panovačné nároky jednotlivých národův, jež tu rozhodují, nýbrž jest to péče o — bran- nou moc říše: Rakousko-Uhersko ocituje se před nutností nových a velikých výdajův na vojsko a zemskou obranu. Rakouské dělostřelectvo se svými starými ocelovými děly shledává se slabým oproti dělostřelbě ostatních státův. Avšak pořízení nových děl vymahati bude nákladu 150 až 200 mill. zlatých. To jest jedna starost.
RakouskoUhersko
10 article
Druhá zplozena potřebou zvýšiti roční kontingent rekrutů. Vůči vzrostu obyvatelstva jest dosavadní roční odvod 103.100 branců k armádě a 23.000 mužů k zemské obraně naprosto nedostate- čným. Statisíce mladíků nemohou býti dnes assentováni. Jakmile však bude rozhojněna assentýrka, nastane potřeba rozhojniti pr nové mužstvo kádry pluků, jelikož již nyní plukové v lidnatějších krajích mají mužstva nadbytek. Tím však způsobí se roční zvýšen nákladu na vojsko aspoň o 15 millionů. Při počtou-li se k tomu úroky z millionů na nová děla, tu by musili finanční mini stř- rakousko-uherští pomýšleti na vynale zen nových zdrojů příjmů. V Rakousku však nejde to tak snadno. Tu nemůže již vláda prosadit ani tak ne- patrnou novou daň, jakou jest zavedení po- platku z jízdních lístků na dráhách. Poslanc strachují se tu nevole svých voličů, kteří touží jen po úlevách pro sebe. A proto panuje v nejvyšších kruzích vládních obava, že vůbec žádný parlament rakouský v nynějším svém složení nesvolil by k těm novým výdajům na vojsko.
Rakousko
11 article
Než panovník rakousko uherský jest co se týče rozvoje armády právě tak pečliva žárliv jako císař německý a odtud může býti za jistých okolností politi ckému rozvoji v Rakousku za vdán nový směr. Jest známým faktem, že veškeré návrhy činěné v posledních létech císaři Františku Josefu I. za tím účelem, aby jej přiměly ku překonání obtíží parlamentních státním převratem, vrážely na rozhodný jeho odpor. Panovník nechce ve svém 71. roce vyvolati ústavní zápas nedozírného dosahu. A v tom je utvrzován maďarský mi ministry, kteří stále ještě poukazují na ona ustanovení rakousko-uher- ského vyrovnání, stanovící, že »Uhry toliko s konstitučně ovládaný m Rakouskem v trvalou smlou vu vejíti mohou.« Leč při důležitosti, jaká se přikládá záležitostem vojenským, mohl by odtud nastati změna v názo rech panovníkových . ..
František Josef Uher Rakousko
12 article
Tolik aspoň dlužno referovati, že na nejvyšších místech pěstuje se podobné uva žování.« Tu by tedy vězel kořen té nechuti dra. Ký.bra proti parlamentu? Poněvadž se obává, že by mu žádný parlament nepovolil takých velikých nákladů na vojsko? Proto chce ty nové daně na národy uvaliti moch absolutismu? Jaká by to byla zoufalaa osudně zvrácená politika! Každý moudrý státník by počítal zrovna opáčně: přičiním se, abych národy právem a svobodou uspokojil a od spokojených ná- rodův doufám pak pro vojsko dosíci všeho, co prokáže se býti k obraně říše nutnýma prospěšným. Ale zde hodláte nejprvé ná- rody trýznivým ab soluti smem ještě více potýrat a roztrpčit, a pak z roz- hořčených národův libovolně nové, ohromné daně žďímat? To myslíte, že by si náro- dové dali líbiti, to že by bylo úvěru a moc Rakouska ku prospěchu ?l Vestigia terrent! Pomněte na hrozné solferinské konce dvanáctiletého absolutismu Bachova !! Nikoliv, žádným násilím, žádným zničením ústavnosti a žádnou reakcí vojen- sko-byrokratickou nespasíte této říše: nýbrž jedině zlepšením její ústavnosti v duchu spravedlnosti a poctive svobody všem národům stejně dopřávané, aby svézákonně a svéprávně říditi si mohli své záležitosti ve svých rod- ných vlastech beze všeho německého poruč- níkování. In hoc signo ! hledejte spásu Ra kouska, ale nikdy již v tupěm vojensko byrokratickém němčícím a národ omorném absolutismu!
Bachův kousek Rakousko
13 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (79. schůze.) (Telefonická zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 9. prosince. V poslanecké sněmovně dnes podvečer sotva promluvili dva řečníci v druhém čten rozpočtového provisoria, posl. Dötz a dr. Ryba vybuchly tři rány z revolveru. Vypálil je mini sterský předseda dr. Körber. Prvá byla hrozba změnou ústavy, druhá byla hrozba změnou vo lebního řádu, třelí byla hrozba zastavením pro sincovky — takovým, jaké bylo zastavení úno rovky. Posluchačstvo bylo úplně omráčeno Také v plenu nikdo nehlesl, jak bývá při udá- lostech ohromujících. Dlužno přiznati panu dru Körbrovi, že umí své hrozby stupňovati. Nejen v dnešních jeví se crescendo, ale také prot dosavadním jsou dnešní velikou gradací. Co je rozpuštění řišské rady naproti státnímu převratu který předem dnes omlouval před historiía obyvatelstvem? Pravou maličkostí ! Na pravici jen několik Poláků zachvělo se strachem. Ostatní strany zůstaly klidny. Ale za to byl na levici poplach, poprask a leknuti veliké velmi. Tušila snad ve chvili té, že cis- lajtánská konstituce, dělaná pro ně r. 1867, a a volební řády, dělané pro ně roku 1873, jsou ohroženy? Pojal ji snad stejný strach jako pa- mátného dne 10. října roku 1893, když hrabě Taaffe předložil překvapenému parlamentu svoji volební reformu? Měla snad světlý okamžik, ve kterém se jí rozbřesklo, že nechať změní s ústava, nechať změní se volební řád ja kkoliv, její výsady a její državy nedají se zachovati nadále nedotčeny. Strach má — jak známo — veliké oči. Proto viděla snad v dnešním prohlášení Körhrově více, nežli v něm jest.
doktor Ryba Körber Polák Taaff Vídeň poslanecký sněmovna
14 article
Proto jest rozčilení její psychologicky i poli- ticky vysvětlitelno a pochopitelno. Nebyl te strach o práva ústavní, který zalomeoval něme ekými vůdci, ale strach o sobecké zájmy, který naplnil pohlaváry německé hněvem proli chefu vlády za to, že napověděl, že mohlo by být v Rakousku jinak, nežli jest, za to, že prones dnes veřejně v parlamentě, že mohl by přijít druhý hr. Beleredi a že by po zastavení pro- sincovky mohla se dáli národům rakouským ústav lepší a spravedlivější, nežli jest nyní platná. Vůči témto hrozbám ustupují všechny ostatní části dnešního debutu dr. Körbra do pozadí. My ovšem na slova a za slova nedáme nio a víme také, jakou cenu má dušováni se pana Körbra, že jeho poměr k německé levici jes stejný jako ke všem ostatním stranám a že vláda jeho jest zcela neodvislou, samostatnou, ne- utrální a že za něho právní majetek jazyka národa českého nebyl umenšen. O tom všem máme my Čechové zkušenosti dvoje, — are opáčné, trpké a bolestné. Též ujištění že vláda uznává důležitost národa českého, jes laciným a platonickým, není-li provázeno důkazy, — skut ky. Drobná polemika ministerského předsedy proti obžalobám českých poslanců zapadla jak žámen do hlubiny. Takořka nepovšimnuta, neslyšána. Když však jal se velebiti spa- sitelskou vládu, která sáhne, bude-l třeba, ve prospěchu státu na samu ústavu když připomenul, že se ústava v Rakousk V drobném prodejís renní číslo o sobě . . . sa 8h sdpoladni . . . . na 2 b Ve dlialkách na venkovš- ranní čjsle. . . . . . odpolední . . . . . . . . Bb Inseráty plati se hetově napřed. Předplacení a luserty přijímá sdminl- strace v Marianské ulici č. s. Tam nscházejí se též redakee. Uskárna a szpežica „Národnich Listě“. Eukopiay sa nevracsji.
doktor Körbr Čecho Rakousko
15 article
zbortila již jednou a když dodal, že kdyby se tak stalo po druhé, vláda neměla by viny ni- žádné, způsobil silné a mocné vzrušení. Pan dr. Körber přece si ještě dnes sli- boval, že není tak zle v parlamentě a že v nejhorším případě bude sice poruzeno a po- haceno jeho kalendarium, ale nedojde na kampaň sněmů zemských v době nejbližšl. Soudíme z toho, že strašáky, které pouštěl, nejsou z něho a že jich příčiny, mo- tivy a pozadi dlužno hledati mimo par- lament. Buď a nebol Buď se chce, aby nastaly ve sněmovn pravidelné poměry — pák takovými prostředky se docíli účinku právě opáčného, neboť poslanci, kteři mají býti posláni domů, nebudou ochotni k povolnosti a ke smíru. Kdyby dr. Körber byl řekl, že podnikn ještě jednou opravdovou a upřímnou akei dorozumívací a že po jejím nezdaru, ne- bude-li věděti jiné pomoci a jiného východu, odhodlá se k prostředkům mimoparlamentním, my Čechové bychom se tomu v zepřeli, ale byl by to plán, byl by to program, a pak by hrozby dnešní, jako takové, mohly se pokládati alespoň za pablesk probouzejícího se jasnějšího poznání. Než o smíru česko-německém mluvil p. dr. Körber tuze málo; za to však miuvil přespříliš o jiných, mlhavých věcech, ke kterým komentář hledati se musí — jinde. Nebo se nechce parlament proto, že se to, co se na něm žádati bude — jsou to věci nejen hospodářske, ale také vojenské — se nedostane a nevymůže. Pak jest účelem dnešních ohlášek a předpovědí zabezpečiti si povšechné, eventuální rozhřešení lidu. K tomuto pan dr. Körber mluvil dnes večer již přes hlavy poslanců okny parlamentního paláce ven zu sebe nebo za svého nástupce.
doktor Körber Čecho
16 article
Buďsi jakkoliv — jednu věc po dnešním prohlášení dra. Körbra, kterým celá vniterní po- litika tohoto státu a jeho veškerá forma kon- stituční postaveny byly na nůž, možno poklá- dati jistou a rozhodnutou: že kdyby sku- tečně došlo k rozpuštění říšské rady a po nějakém »odpočinku ny- nější ústavy« k novým volbám, tyto neděly by se na nynějších zá- kladech. Jenom v parlamentě chabém, horečnými záchvaty a výtržnostmi německé obstrukce vy- síleném, mohl dr. Körber pronésti hrozby ta- kové bez odezvy. A jen v boji s parlamentem churavým a malomocným může dr. Körber zu- stati silným a vítězem. Kdyby Němci pochopil, že mohlo by jíti též o jejich kůži, vzehopili by se k nejlepší a nejúčinnější odpovědi na hrozby dra. Körbra: k dohodě s českými poslanci e jich oprávněných postulátech, a pak by dr. Körber vítězem nebyl. Ale této naděje v takové disposice u ně- meckých protivníků nemáme. »Raději rozbiti parlament«, jak se hlásalo v nedávném commu- niqué německé strany lidové, »nežli v čem- koli vyhověti Čech ům i kdyby tisíckráte byli v právu.« Nuže, rozbijí jen parlament svůjl Bylo teprve 7 hodin, když byla schůze místopředsedou Kalsrem skončena. Hned potom sešli se předsedové levice ku poradě. Poslanci všech stran zůstali však ve sněmovně ještě do 10. hod. noční, horlivě přetřásajíce řeč mini-
Körbr Körber doktor Němec Raděj Čo
17 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Professor dr. Josef Thomayer Ke dni pětadvacáté ročnice jeho doktorátu. Když jsme v roce 1883 ponejprv zasedl do lavic posluchárny na klinice professora dra Eiselta, byly hlavním předmětem našeho pozoro- vání a podivu dvě osoby. Přednosta kliniky. zasloužilý professor Eiselt sám a jeho první assistent dr. Josef Thomayer. Působnost pro- fessora byla nám, moc mladým adeptům vědy lékařské, ještě dost a dost vzdálenou, činnost assistentova, jehož belletristických prací četnou řadu podepsanou pseudonymem R. E. Jamo jsme dobře znali, byla nám hodně bližší. Mnohý z nás oka nespustil z postavy Tho mayerovy. Srovnával v duchu tu postavu, kterou si byl při čtení roztomilých článků Jamolových v mysli své vykreslil, se skutečnou osobnost čteného a milého aufora.
doktor Thomayer Eiselt Jamolový Jama
18 article
Kdo vzpomněl si na jemné líčení a pocho pení přírody z Jamotovy knihy »Příroda a lidé« ten byl zklamán skutečnou osobností Tho- mayerovou. Představoval si jej jinak, docela jinak. Nepomyslil, že by spisovatel velejemnýeh těch a hlubokých stati byl tak velikého, sil ného, ramenalého těla jako Thomayer. Líbila se nám všem a jaksi, smím-li tak říci, uspokojila nás velká, duchaplná hlava páně assistentovaa výrazné, pronikavé jeho oko. Ta hlava a to ok mohly náležeti muži, jenž sepsal tolik krásných poučných článků, jež jsme čítali v »Lumirue a jinde již na gymnasiu. Knihy »Příroda a lidé« a »Čtení o pět smyslech člověka« patřily k nejčtenějším nás as deseti »přírodozpyteů« na akademickém gym- nasiu. »Přírodyzpytci« nazývali nás kollegov proto, poněvadž nám »šla« tak trochu mathe- matika a fysika a že jsme rádi čtli přírodopisní dila a sbírali květiny a brouky v okolí Prahy R. Jamota čili jsme často a mnohokrále- Znali jsme z četných jeho prací celé citátya pilně z nich těžili v českých úlohách. Při tom všem však se nám přihodila zlá přihoda. Vy- dávali jsme také časopis, jak ani jinak v teh- dejších dobách býti nemohlo. V jednom z čísel. dlouho čekaných a dožadovaných, objevila se spřírodní« stať jednoho ze spolupracovníků.
Jamotův Thomayer R Jamot Praha
19 article
Nadehla nás. Když jsme si ji předčitali nahla v měm bytu, gratulovali jsme jejímu autoru jeden z nás s vervou a nadšením tiskl pravie usmívajícího se autora i zvolal : »Tyť, Francku. píšeš skoro jako Jamot.« Francek se usmíval a neřekl ničeho. Za několik dní bylo v naší třídě živo. Francek, jenž byl jedním z našich »přírodo- zpyteů«, usvědčen z plagiátu a citelně za t ztrestán. Svou »přírodní« stať opsal do slova — z Jamota. . . Tyto všecky události znova oživly v našich hlavách, když jsme ponejprv viděl dra. Thomayera na Eiseltově klinice . .. Byla nám dána brzo přiležitost poznati vel- kého ducha Thomayerova s jiné stránky: př klinických výkladech při odpoledních visítách na klinice. Tehdy poznali jsme Thomayera jak vědce a jako učitele. Všickni účastníci tehdejších výkladů mladého klinického assistenta dosvědčí mi, že rádi chodili na jeho visity. Je známo, že medikovi, jenž přijde do třetího roku a po číná teprve nyní obezírati jaksi vlastní to pol praktického lékařství, nejvíce líbí se chirurgie. Chirurgická posluchárna bývá přeplněna, kdežto na interních klinikách bývá mezi semestrem dost místa. Nám Thomayer tehdy učiňil vnitřnílé kařství zrovna tak zajímavým jako ranlékařství Jeho odpolední představování nemocných spolu s ranními klinickými výklady professorovými naučily nás etíti internistu zrovna tak jako chirurga. Chodili jsme rádi na internu i na chir urgii. Bylo to pro nás velice důležitým pro pozdější život praktického působení.
Franck Jamot Francek Thomayer Eiseltův Thomayerův
20 article
Lékař zabývající se všeobecnou praxi má vždycky mnohem větší přiležitost dáti na jevo své znalosti vnitřního lékařství nežli chirurgie Při svých assistentských přednáškách nepřed pokládal Thomayer nikdy ničeho. Věděl a by přesvědčen, že jsme nevědomý dav, kterému musí se věda podávati, ať dím trivialné — po lopatě. Z řeči jeho nebylo to však nikdy cititi Řekl nám vše tak hravě, vtipně a s humorem Plal se nás a byl připraven na hloupou od pověd. Nesmál se nám a jemně upozornil smě jicího se některého kollegu, že třeba za chvíl přijde okamžik, kdy bude v podobné sítune jako ton, jemuž se směje. Při vysvětlování příznaků nemoci a po pisech jednotlivých připadů oplývala ústa před nášejícího krásnými obraty, docela správnou — ne pražskou — češtinou a byla plna citátů an glických, francouzských, německých i vlaských Hleděli jsme na řečníka někdy zamlkli plni údivu. »Byli bychom poslouchali do rána, jak říká lid . Postava Thomayera-vědce rostla před du ševním naším zrakem do nedozírné výše Mnohý z nás, povzbuzem Thomayerem sáhl ke gramatice cizích jazyků a pilněje studoval. V poutavých svých přednáškách upu- zorňoval nás mladý klinický assistent na různé lékařské knihy, jichž četbu nám vřele dopo ručoval, udávaje vždy poctivě vše, co kde sám četl a co cituje. Cizím majelkem nikďy se ne chlubil. Zajímavějšími byli ještě přednášky Tho mayerovy, když se habilitoval z vnitřníholé kařství a přednášel na oddělení professora Eiselta. Měl vždy posluchečů hojnost a po sluchačů pozorných, již nechtěli nikdy věřt ani, že přednáška již je u konce.
Thomayer profesor Eiselt
21 article
Případy, které Thomayer předváděl, mě po stránce klinické prostudovány do nejmenšíeh podrobností a po předvedení nemocného násle- dovala vždy přednáška, která se vyznamenávala všemi přednostmi Thomayerova ducha a tak. jak byla přednesena, byla obyčejně za krátkou dobu někde otištěna. Thomayer, dle svých častých výroků, při pravuje se i dnes vždycky pilně na každé sv veřejné vystoupení. Své přednášky zná vždycky na paměť a nikdy neschvaluje, aby přednášejíe četl svou přednášku nebo nepřipraven mluví ze svých poznámek. Proto nikdy nevidí nikde Thomayera přednášejícího s napsanou pře náškou v rukou. Thomayer vždy mluví při- praven a bez častého, rušivého nahlížení do poznámek. Obdivuhodný výkon v tom ohledu provedl při zahájení III. sjezdu přirodozpytců a lékař letos v květnu na jevišti Národního divadla. Mluvil svou přednášku »Vliv civilisace na nervy člověka«, trvající přes půl třetí hodiny, úplně z paměti. Proto dojem jeho přednášek bývá vždy úplný. Diagnostikem je Thomayer daleko široko proslaveným. Mnoho zbytečně s pacientem ne- mluví. Často řekne mu bolestnou a trpkou pravdu. A byť někdy takový nemocný z počátku byl rozhořčen na pravdymilovného lékaře, přece brzo mu odpouští, jakmile sezná, že nemoc jeho prováděním toho, co mu Thomayer poradil mizí nebo se aspoň polepšuje Při své úsečnosti a břitkosti bývá ovšem Thomayer vždy shovívavým a dovede nemoe- ného potěšiti někdy vie, nežli lékař, který rád se s pacientem mazlí ...
Thomayer Thomayerův národní divadlo
22 article
Josef Thomayer národil se 23. března 1853 v Trhanově u Domažlic, gymnasium studoval v Klatovech, promovoval na pražské universitě 9. prosince 1876, byl operačním chovancem u prof. dra. Gusssenbauera a I. assistentem kliniky prof. Eiselta, v r. 1884 habilitoval se z vnitřního lékařství, 9. září 1886 stal se mimo- řádným professorem a přednostou universitn polykliniky, titul a charakter řádného veřejného universitního professora obdržel 18. března 1897 Je mimořádným členem České akademie, místo- předsedou »Svatoboru« a řádným členem »Máje«. Z belletristických a populárních jeho spisů dlužno vedle velikého množství ojedinělých článků a črt jmenovati knihy: »Příroda a lidé »Čtení o pěti smyslech člověka«, »Vedle cestye atd. Je členem vydavatelstva časopisu »Zvon« pro který napsal již několik krásných statí. Vědecká činnost Thomayerova je obrovská Thomayer může se dnes vykázati devadesát sedmi vědeckými pracemi, nečítaje v to dvace osm přednášek, konaných ve vědeckých spolcích. shromážděních a lékařských sjezdech. Vědec a učitel rázu Thomayerova musil seskupiti kolem sebe řadu spolupracovníků na poli vědeckém a musil vychovati veliký poče žáků, z nichž někteři slibují vstoupiti zúplna do šlépějí svého mistra a státi se ozdobou české lékařské vědy. Nemůžeme zde uváděti všecky práce velkého českého učence. Vyjme- nujeme jen ty hlavnější a předem Thoma verovy celé, velké knihy. Jednou z prvních snad ve- deckých prací jeho bylo pojednání: » Nynějš stav učení o tuberkulose«, otištěné v r. 1878 v »Čas. lékařů českých«, kamž od té doby co rok ukládá mnoho svých článků a úvah vědeckých, V r. 1879 vydal cestovní zápisky »Z kliniky prof. A. Verneuila v Paříži« v »Čas. českých lékařů« a zpracoval thema »Tuberkulosa« ve
Thomayer doktor profesor Eiselt Thomayerův A Verneuil Trhanov Domažlice Klatovy Svatobor Paříž Český akademie český lékařský věda
23 article
ve velké Odborné pathologii a therapii Eiseltově, I. díl. V r. 1880 publikoval 9 prací, v r. 1881 8, v r. 1882 8, v r. 1883 10, v r. 1884 12, v r. 1885 5; v r. 1886 vydal jednu z nej- pěknějších svých knih »Úvod do drobné praxe«, za niž jsou mu vděční všichni praktikové čeští a která je jim vodítkem v jich praktickém působení velmi důležitým. Kniha ta vyšla jako jedna z prvních českých odborných spisů lékař- ských a dočkala se v r. 1900 druhého roz- množeného vydání. V r. 1887 čítáme šest velkých pojednání autorových, v r. 1888 4; téhož roku započal Thomayer vydávati svou »Sbírku přednášek«, která co nejdříve bude vy. kazovati první sto prací, napsaných různými lékařskými českými spisovateli. V r. 1889 shledáváme se se 4 vědeckými pojednánímia s knihou: »Bezvědomí a jeho diagnostický význam«; v r. 1890 čteme 5 větších vědeckých úvah, v r. 1891, 1892, 1893, 1894, 1895, 1896 a 1897 čtrnáct prací, v r. 1899, 1900 a 1901 čtyři práce. V r. 1886 způsobil Thomayer spolu s pro- fessorem Hlavou vydávání »Sborníku klinického«, který po vyjiti několika svazků zanikl pro ne- dostatek — nakladatele. »Sborník klinický«, časopis pro přísné vědecké práce, byl znovu- vzkřisen Thomayerem před dvěma lety. Nakládá jej spolek českých lékařů. Sborník tento se udrží, neboť před krátkým časem s hrdosti a zaníceným okem ohlásil ve Spolku českých lékařů Thomayer, že »náklad na sbornik s
Eiseltův Thomayer spolek český lékař spolek český lékař Thomayer
24 article
V r. 1893 vydána byla Thomayerova vý- tečná učebnice: »Pathologie a therapie nemocí vnitřních.« Jaké oblibě se kniha tato meni českým lékařstvem těši, o tom svědčí to, ze byla v r. 1897, tedy za čtyři leta, vydána ve druhém rozmnoženém vydání. Práce Thomayerovy jsou registrovány jako pozorulřodné objevy na poli lékařského plsem- nictví i v cizině; za práce své obdržel často spisovatel ceny spolku českých lékařů; v r. 189 dostal autor za své knihy: »Úvod do drobné praxe« a »Bezvědomí a jeho diagnostický vý- znam« Štětkovu cenu od Svatoboru Na všech třech sjezdech českých přírodo- zpytců a lékařů byl Thomayer redaktorem sjezdového »Oznamovatele«. Prací »školy Thomayerovy« čítáme dnes hradí.«
Thomayerův Štětkův Thomayer spolek český lékař Svatobor