2
masthead
V Praze, v pondělí dne 9. prosince 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přilohamí (. Naněný Obgor“. ve
středu a „Literární Hlidka
v pátak) předplšcl sen
Praze v administraei
sa měsí
sK—
ns čtvrt lela . . . . .
s dvojí donáškou
na čri . . o
ve filsikáchí
na něsíe . . . . . .
Pošten:
na měsle
Praha
Naněný Obgor
6
article
ns divr 1. . . . .
s dvojí zásilkoe
na měsí
na čtrrě leta
7
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
K situaci.
Z Vídně, 9. prosince. Dneškem vstu
puje sněmovna poslanecká do před-
posledního týdne podzimní kampaně. Od-
poledne zahájena bude rozpráva o roz-
počtovém provisoriu. Bude to již
čtvrtá politická debata od 17. října t. r
Zajísté stane se pokus, aby rokování to bylo
skončeno zejtra.
Jenom z donucení vstupují do něho
Poláci. Nechtěli se ho zúčastniti, ale byli
k tomu donuceni veřejnou nevolí, kterou
vzbudilo jejich chování v afféře vřesenské
a v záležitosti slovinského pilného návrhu
na zřízení university v Lublani. Páni z kola
polského se oddávají velikému klamu, domní-
vajíli se, že si nakloní levici tím více, čím
více se budou k ní tlačiti. Nikdy ne-
byla zášt Němců k Polákům tak
velkou, jako jest nyní. Tito mohou
seznati to z chování se veškerého něme-
ckého tisku v příhodě vřesenské a ze sou-
hlasu, který uděluje vídeňské časopisectvo
levice tisku berlínskému, zejmena v tom,
aby proti Polákům zahájilo se
křížové tažení. Proto novopečené pol
ské excellence, které se domnívají, že ve
spolku s německou levicí dosáhnou co nej-
dříve portefeuillu, oddávají se nadějím
lichým.
Z Vídně, 9. prosince. Rozpravy
které měl dr. Körber se zástupci Čechů
a Němců, konstatuje »Montags- Presse « —
pondělní orgán německého velkostatku — ne-
byly ničím, leč průpravami k zamýšleným
rozpravám o nejdůležitějších neshodách česko-
německých, že byly povahy čistě formálné
a že po té stránce nedosaženo ještě žádného
resultátu. Není prý vyloučeno, že v důvěr
ných těchto rozhovorech bude se pokra-
čovati před Vánocemi anebo po Vánocích.
Termin pro meritorní porady česko-německ
bude prý podmíněn pokrokem prací v parla
mentě.
Zajísta
Polák
Němec
Körber
Čecho
Vídeň
Lublaň
MontagsPresse
8
article
Čestná afféra.
Z Olomouce, 9. prosince. Zdejš
»Neue Zeit« sděluje, že následkem výkřiku
který učinil posl. bar. dr. Pražák na posl
Primavesa v páteční schůzi poslane-
cké sněmovny: »To jest drzost«, tento posla
dva poslance strany německo-pokrokové ku
bar. Pražákovi žádat, aby ho odprosil, anebo
aby mu dal satisfakci. Bar. Pražák jmenova
prý dva poslance české, kterým uložil, aby
vůči zástupcům posl. Primavesa jej omlu
vili. Tím jest záležitost tato vyřízena.
Protestní schůze Poláků vídeň-
ských.
Z Vídně, 9. prosince. V záležitosti
vřesenské konala se včera valná schůze
zdejších Poláků. Sešlo se jich na 1000. Na
jednacím pořadu bylo thema »Stav Poláků
v Německu«. Mezi účastníky bylo mnoho
rodin se svými dětmi. Vzbudilo ve-
likou nevoli, že se nedostavil
ani jediný polský poslanec. Pa
nově z kola polského hrají si na diplomaty.
Nechtějí si patrně pohněvati ani hraběte Go-
luchovského, ještě více mají pak strach
z Berlína.
Svolavatel schůze inž. Koryty ns k
pravil: Není účelem schůze dělati vládě ně
jaké obtíže, nýbrž jen projeviti protest veške
rých vrstev Poláků vídeňských proti vřesen
ským násilnostem.
Průmyslník Bienkowski v obšírné
řeči vylíčil, jak na první zprávu o vřesen-
ské události vznikla ve veškerém lidu pol-
ském proti pruské vládě všeobecná bouře-
Musíme — volá řečník — proti této besti-
álnosti protestovati již proto, aby naši bratři
v Poznani nabyli odvahy k dalšímu boji.
Nechať výsledek jest jakýkoliv, přece bude
prospěšno, všemu národu naše osvědčení a
bude na prospěch národa našeho, že byl
vyburcován a energie jeho byla podstatně
posílena. Provolávám »Slávu« statečným pol-
ským matkám, které nyní úpí v žaláři z
obranu práv svých děti. Toto provolání celá
schůze opakovala.
doktor
Pražák
Polák
Ing
Bienkowski
Olomouc
Vídeň
Německo
Berlín
Poznaň
cký sněmovna
Neue Zeit
9
article
Předseda akademického spolku polského
Biliňski konstatoval, že události ve Vřesně
a rozsudek hnězdenský naplnily všechny
Poláky nejhlubším hněvem a bolem. Bude
dlužno vzíti na mysl zodpovědnost, kterou
nesou všichni, dlužno míti na mysli také
studenty, kteří byli odsouzeni v Poznani
a Toruni. Polští studenti ve Vídní a v Ra-
kousku vůbec prohlašují naprostou soli da-
ritu se statečnou, národně uvědomělou
polskou mládeží v Poznaňsku. Ta nám bude
jasným a zářícím vedoucím bodem v každé
době. Potom navrhl následující resoluci:
»Dnešní schůze Poláků víden-
ských prohlašuje, že jest za jedno
s veškerým polským nár odem
vyslovuje svoje nejprudči roz-
hořčení nad násilnostmi, pácha-
nými pruskými úřady na polských
dětech a jejich rodičích. Těmto
dětem a rodičům nemůže býti
vyčítán žádný jiný zločin, leč že
hájí nejsvětějších práv své víry
a jazyka.
Shromáždění vyslovuje svou
úctu a své nejhoroucnější úča-
stenství s nevinnými obětmi hra-
bivosti pruské a vyzývá všech ny
vlastence, kteří mají nějaký vliv,
zejmena polské zástupce v par-
lamentě, aby jsouce pamětli vi
svých povinností a své národní
důstojnosti v každý čas a nej-
rozhodnějším způsobem hájil
našich nejsvětějších práv a dle
toho se zachovali.«
Polák
Poznaň
Toruň
Vídeň
Ra
Poznaňsko
10
article
Dělník Slawi k pravil: Jest neskonale
smutno, že bylo třeba teprve tak ošklivého
násilí, aby vyburcováno bylo svědomí cele
Evropy. Řečník pojednal pak o postaven
Poláků v Evropě a doložil, že zpupnos
Němců po válce s Francií jes
východiskem pro persekuci Po-
láků. V létech 1884 a 1885 bylo předpo-
vídáno, že Prusko se 40.000 Poláků naloz
co nejbezohledněji, což bylo zajisté proti
smlouvě rakousko-německé. Pojednávajeo
vřesenské události, praví řečník, že celkem
obžalovaní odsouzení byli k vězení na 18
let. (Bouřlivé »Hanbá !«)
Řečník napadá pak prudce polskou
šlechtu, která ve svém středu chová si ce
politiky rakouské, ale nikol
polské (Pochvala) a navrhuje potom, aby
se k resoluci Bilinského přijal ještě dodatek
Vládní zástupce činil proti tomu námitky.
když však ozvala se ve schůzi bouře nevole,
svolil k němu.
V dodatku tom vyslovuje se polském
klubu na říšském sněmě něme-
ckém, v jehož čele nalezá se kn. Radzi
will, nevole pro chabé hájení polských
zájmův a pro bezvýznamnou interpellaci na
říšském sněmu v Berlíně, kterou podal pol
ský klub teprve pod tlakem veřejného mínění.
Polák
Němec
Bilinský
Slawi
Evropa
Prusko
Berlín
11
article
Redaktor Šmolski zmínil se pak
o tom, že odsouzen byl právě vydavate
časopisu »Práce« a pravil, že hakatisté uči-
níli svým programem, Poláky v Německu
zničiti a vypleniti. Potom navrhoval, aby se
založil spolek k obraně národních
práv na hranici německo-haličské.
Vzbudilo sensaci, když vystoupil nyní na
podium 10letý hoch Witold Müller
pravil tato slova: Polské děti vídeňské pro-
jevují s tohoto místa k svým soudruhům
vřesenským nejvroucnější soucit a nej
upřímnější podiv nad jejich mužností a vy-
trvalostí, s kterou podali nám příklad po-
vznášející, jehož budeme následovati. Pro
volávám jim! »Nechť žijí !«
Sochař Lewandowski, v Praze
dobře známý — mělť opětně své dílo vysta-
veno v Rudolfinu — litoval, že se nedo-
stavil ani jediný polský poslanec.
Dr. Bobrowski mluvil rozhorleně
proti polské šlechtě a proti polským poslan
cům na říšské radě a dodal, že jediným zá
stupcem polské myšlénky jest polský senát.
Potom byly návrhy Biliňského, Slavík
a Smolského přijaty jednohlasně.
Konečně promluvil socialista Tera-
kowski, který navrhoval, aby se v reso-
luci vyslovilo poslancům polským na říšské
radě opovržení, protože do schůze ne-
přišli.
Také tato resoluce přijata jednomyslně
Účastníci, uspořádavše pak sbírku pro oběti
vřesenské a zazpívavše několik písní, klidn
se rozesli.
Šmolski
Polák
Witold Müller
Lewandowský
doktor
Bobrowský
Biliňský
Slavík
Smolský
Tero
Německo
Praha
Rudolfinum
12
article
Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L.
Z Vídně, 8. prosince. (C.-B.) Císa
odjel včera odpoledne na císařský lovč
hrádek v Radmeru ve Štyrsku, aby zúčastní
se honů na vysokou zvěř; do Vídně vrát
se ve středu.
Ze Lvova, 8. prosince. (C.-B.) Včer
o polednách byl ve Lvově odhalen slav-
nostním způsobem pomník básníka Kor
nella Ujejského; slavnosti odhalen
zúčastnilo se na 8000 osob. Po zakončen
táhly davy do ulice, ve které se nalézá ně
mecký konsulát. Ač ulice byla uzavřena
kordonem policejních strážníků, nicméné de-
monstrující jej protrhli, šli až k budově ně-
meckého konsulátu, ale nedopustili se žádných
protizákonných skutků; zapěvše několik pol
ských písní, vraceli se touže cestou k po-
mníku Goluchovského, odkud po krátké
zastávce povolanou hlídkou vojenskou byl
zatlačeni. Za zpěvu písní se rozešli . zatčen
nebyl nikdo.
Z Pešti, 8. prosince. (Uh. korr. kanc.
Zdejší soud vydal zatykač na bývalého srb
ského místokonsula v Pešti, Somu
Weisse, pro podvodné vylákání různých
cenných papírů.
Z Bělehradu, 8. prosince. (C. B)
V novém tiskovém zákoně označení jsou
pouze král a královna, jich rodiče a děti
jako nedotknutelní členové královského
domu.
Z Petrohradu, 8. prosince (C. -B.)
Vzhledem ke zprávám o vystěhování se
Mohamedánů do Turecka sděluje ruská
telegrafní agentura ze Sevastopole, že agenti,
kteří chtějí zde nemovitosti lehce získati,
radí Tatarům na Krymu a Mohamedánům
na Kavkazu, aby se stěhovali do Turecka,
kde prý najdou snadnější obživy.
Z Paříže, 8. prosince. (C.- B.) Vyslanec
Pichon prohlásil k interviewu, uveřejně
nému v jistém listu, že tvrzení, jakobys
byl v Pekině přivlastnil drahocenné kože-
šiny v ceně 250.000 franků, jsou vymyšlena;
přivezl sebou kožešiny v ceně 900 franků,
které tam při různých příležitostech od pro-
davačů koupil a zaplatil.
N L
Ujejski
Weiss
Tatar
Pichon
Vídeň
Lvov
Pešť
Bělehrad
Petrohrad
Turecko
Sevastopol
Krym
Kavkaz
Paříž
královský dom
13
article
Z Lyonu, 8. prosince. (C.-B.) Asi 1500
nezaměstnaných uspořádalo včera městem
tichou procházku. Policie zakročila; házeno
po ní kamením. Městská jízdní stráž roz-
ptýlila pak účastníky. Na 30 osob bylo
zatčeno.
z Tiflisu, 7. prosince. (C.-B.) Přijel
sem dva francouzští důstojníci, kteří proce-
stují se svolením ministra války gubernie
Tiflis, Kras a Baku.
Z Paříže, 7. prosince. (»Pol. Corr.«)
Zdejší japonské kruhy obdržely zprávy, že
se markýz Ito vyjádřil velice příznivě
o svém pobytě v Petrohradě. Jest přesvědčení,
že japonský státník nabyl z rozhovorů
s rozhodujícími osobnostmi ruskými přízni-
vých dojmů ve příčině otázek interessůjících
obě mocnosti.
Z Athén, 7.Sprosince. (»Pol. Corr.«
Má se zde za to, že neshody povstalé
v prvních měsících tohoto roku mezi vrchním
komisařem krétským princem Jiříma
několika konsuly kanejskými, které odté
doby nepominuly, budou nyní míti za
následek osobní změnu v některých konsu-
lárních zastoupeních.
Z Buenos Aires, 8. prosince. (C. B
Proslýchá se, že Kolumbie a Equ a do
vyjednávají o smlouvu spojeneckou, v čem
je podporuje Čili, doufajíc, že bude moc
pro případ konfliktu s Argentinou na toto
spojenství spoléhati.
Relegovaní ruští studenti.
Z Petrohradu, 8. prosince. (C.-B..
»Vládní Věstník« uveřejňuje nařízení mi
nistra osvěty, dle kterého veškeří poslu-
chači prvního roku na charkovském zvěro-
lékařském ústavě pro urážku professora
chemie z ústavu tohoto se relegují. Urážka
učiněna professoru prvního roku podepsaným
vyzváním k professoru, ve kterém žádán,
aby vzdal se svých přednášek, poněvadž
vědu chemickou nejasně a bez systému před-
náší. Nařízení ministra opírá se o kollegium
professorů, kteří prohlásili, že tvrzení studu-
jících jest úplně bezpodstatným a že pro-
fessor chemie činí své povinnosti úplně
zadost.
Pol
Corr
Ito
Jiřím
Lyon
Tiflis
Bak
Paříž
Petrohrad
Atény
Buenos Aires
Kolumbie
Equuleus
Argentina
14
article
Nové smiřovačky.
Ve Vídni, 7. prosince.
Všechno. co se děje u nás v politice za
kulisami, je pro české zasvěcence tajemstvím
pod sedmi zámky. Kdo by z toho zradil puntík
na i, byl by prohlášen za slabocha ne-li z
mizeru a bez milosti justifikován. To ale pranie
nevadí, že o »největších tajemstvích«, jež se
vaři ve vládní kuchyni za assistence »četných
representantů stran«, dozví se hned za tepla
každý vídeňský šmok a že na burse novinářské
vede se s nimi obchod jako s argentinkami
bavlnou.
Co tajeno, aby předčasným přemíláním ve
veřejnosti nebylo pokaženo, dnes ve dlouhých
článcích přinášejí vídeňské listy, dopodrobnas
o tom rozepisujíce.
Co se tedy stalo?
Chef kabinetu dr. Körber pozval k sobě
ve smyslu svého známého prohlášení na konfe-
renci pohlavárů stran zástupce klubu poslanců
českých a zástupce Němců z Čech, aby s nimi
bez jakéhokoli usnesení pojednal o eventuálních
nových poradách stran národního smíru.
Bylo jednáno o době, kdy má na konfe-
rence dojíti a bylo jednáno též o tom, cos
jim má předložiti. Od konferencí těch má zá-
viseti další postup v politice vnitřní, zejmen
jednání s uherskou vládou. Bude-li docíleno ně
jakého sblížení, potom má býti podniknuta výprava
na širé pole rakousko-uherského vyrovnání
sveden boj na ochranu hospodářských af
nančních zájmů tohoto stálu. Nebude-li do
cileno vyrovnání — bude sněmovna
rozpuštěna.
doktor
Körber
Němec
Vídeň
Čechy
15
article
Nuže, jaké jsou praeludie našich odpůreů
k těmto konferencím a jsou-li oprávněné naděje
že skončí tentokráte jednání příznivěji, než do-
sud vždy, kdykoli bylo o národní smír v Če-
chách jednáno? Naše podmínky jsou známé
Není v nich ani nejmenšího, co by se dotýkalo
Němců a jejich práv. Chceme se smlouvali jako
rovní s rovnými a na nie nečiniti nároků,co
bychom ve stejně míře nechtěli též povoliti
Němcům.
Však jinak u Němeů. Jsou přesyceni právy
a privilegiemi a nejraději by nám nepovolil
ničeho. Z každého jejich slova i z nejsmířli
vějšího jde na jevo, že nejedná se jim o nie
jiného, než jak by nás napálili.
»Neue Freie Presse« dnes již
věcech těch uvažuje.
Co prý vlastně chceme? Jaké jsou kardi-
nální naše požadavky? Česká universita na Mo
ravě a vnitřní úřadní řeč v Čechách. Již to jes
pochybená domněnka. Nám nejde pouze o rovno
právnost v Čechách, nikoli, nýbrž ta k
na Moravě a sice v plném dosah
a tak jako v království.
Němec
Čechy
Morava
Neue Frei Presse
16
article
Bylo by také smutné narovnání národní.
které by měně práv poskytlo třem čtvrtinám
obyvatelstva českého, než jedné čtvrtině oby
vatelstva německého. Bylo by to smutné vy-
rovnání, dle něhož by v zemi mnohem češtější
mělo se spokojíti obyvatelstvo české s menší
výměrou práv, než v zemi, kde poměr národ-
nostní pro nás není tak příznivý. V ohledu tom
tedy prohlašujeme hned z počátku, že pro nás
není žádného vyrovnání bez Moravy. K ně
jakému národnostnímu příměří, v němž by
země sesterská v ohledu národním hůře po
chodila než Čechy, nedáme se nikdy svěsti
To jedna věc.
Za druhé není pravda, že požadavky své
obmeziti chceme na výše dva jmenované
budou-li ty splnény, že ochotní jsme definitivně
zakopati své národní oruží.
Tomu rovněž není tak.
Náš národní program je poněkud obsaž-
nější. Vždyť jsme nikdy českou vnitřní řečz
nějakou národní koncessi nepokládali, naopak
vždycky proti tomu protestovali, aby rovnopráv-
nost v úřadech a v soudech, jež právoplatnými
smlouvami nám garantována a kabinetnimi listy
Morava
Čechy
17
article
vydanými nanovo utvrzena byla, pokládána byla za
nějakou koncessi. Zřízení university na Moravě
je ostatně požadavkem v podstatě své nepatrným.
poněvadž to věcí nezbytnou, které brániti, se
může jen germánská zuřivost moravská, která
ovšem právě proto na Moravě tak divoce
řádí, že cítí blízký svůj konec. Je to poslední
vzepření se zoufalce proti elementární sile, která
dojista ho povali a jenž proto napíná posledn
zbytek energie, aby ubránil se tomu, kdo při-
praven jest překročiti přes něj k jednacímu
pořadu.
Však národní naši odpůrci i za tent
ústupek chtějí míti kompensaci. A jakou?
Jestli prý Němci svolení své dají k české
vnitřní řeči úřadní, potom prý očekávají od nás
že sklonime šíji před německým programen
svatodušním a dáme si libiti v nějaké formě
nechť to již jakákoli, uzákonění němčiny jak
řeči státní. Tedy za to, co nám má býti povo-
leno, za to, čemu jsme se déle než dvě léta
již těšili — co nikoho v ničem se nedotklo,
nikomu na právu hmotnémgani na formálním
v ničem neublížilo, máme vzdáti se ve-
liké zásady rovnoprávnosti v tomt
sátě! Neboť co znamená řeč státní nebo třeba
dorozumívaci, jak si to Němci vymyslili?
Ne, na podmínku tuto nepřistoupíme a pan
dr. Körber marně by se namáhal, kdyby nás
tímto způsobem vlákati chtěl do besídky
Také my známe své Pappenheimské a vime
co by to znamenalo a jaký by byl další vývo
jazykové otázky v této říši.
Prohlásiti němčinu zákonen
ať za řeč státní neb zprostředko-
vací, znamenalo by prohlásiti z
německý tento stát. O tom nemůže b
nejmenší pochybnosti.
Němec
Ted
doktor
Körber
Morava
univerzita na Morava
18
article
Vždyť byli jsme a jsme dosud svědky toho
jak naši národní odpůrci z každé sebe mens
okolnosti, jež mluví zdánlivě proti nám, vyvo
zují dedukce, aby dokázali, že jejich jazyl
v tomto státě nad všechny ostatní je povýšený
a že jemu všechny ostatní kořiti se musí.
Zákonem uznaná němčina v něklerých obo-
rech správy — třeba v těch nejvyšších — stala
by se okamžitě heslem k výbojnému postupu
němčiny ve všelikých oborech ostatních.
Nechť tedy zvědí národní naši odpůrci již
napřed, nechť zví to také vláda Körbrova, že
pro nás je německá státní řeč v jakékoli formě
nepřijatelnou a že zástupci naši nikdy nepři-
stoupí na podminku, která by znamenala u nás
— převrat. A kdyby stalo se, co za nemožne
pokládáme, že by totiž vyjednavatelé čeští ne-
osvědčili dosti síly a vzdoru — lid čes ký
by smlouvu jimi uzavřenou nera
tifikoval níkdy.
Tak se dnes věci mají.
Německý tisk dokazuje, že smlouvají-li se
dva, musí oba něco ze svých požadavků slevit,
má-li býti dosaženo výsledku. Snad to ve všedním
životě občanském správná theorie, však v po-
měru našemu k Némcům mají se věci jinak
Nám všechna práva byla vzat
a my, žádajíce jich nazpět, nechá-
váme plnou polovinu jejich v ru
kou svého odpůrce. Pravíme, plnou po-
lovinu, z níž ještě něco sleviti, znamenalo by
svěřiti osud svůj tomu, kdo po celou dobu sta-
letého soužití vždy se osvědčil býti naším ne-
přítelem. Takovému »vyrovnání« národ náš by
neporozuměl nikdy. Dr. Körber nechť si tedy
říšskou radu rozpustí.
doktor
Körber
19
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 8. prosince. (Nové konfe
rence.) Většina vídeňských listů obírá se dnes
zprávou, že česko-německé smiřovací konference
mají býti v brzku zase obnoveny. Orgány ně-
mecké levice i Všeněmců trvají na svém starém
stanovisku. Všeněmci ohlašují, že se nijakých
konferenci nezúčastní a ať bude jich výsledel
jakýkoli, pro ně že nemá ceny a tedy také zá-
vaznosti. Orgány německého souručenství trvaj
pak na tom, že nynější německá država mus
zůstati nedotknuta a mimo to má býti rozmno-
žena stanovením němčiny za státní jazyk do
rozumívací. Poněvadž pak s české strany o ni
jakých ústupeích ani řeči býti nemůže, pozna
menává správně »Reichswehr«, že za takových
okolnosti byly by všeliké konference marným
ubíjením času. Pokud se týče požadavku státn
němčiny, prohlašuje »Reichswehr« česko-něme-
ckou konferenci za nekompetentní, aby o věe
takové rozhodovala. Čechové, zasednou-li k
stolu konferenčnímu, nebudou tam seděti jako
zástupcové všech neněmeckých národů rakou-
ských, a proto nebudou míti ani práva a ovšem
také ne ochoty, rozhodovati o věci, týkající se
všech rakouských národů, jakou jest nade vši
pochybnost slátní jazyk. Němci však také nejsou
oprávněnými advokáty státního jazyka, nebo
takovým advokátem mohla by býti pouze vláda.
Čecho
Němec
Praha
Reichswehr
20
article
»Němci — píše »Reichswehr« — mají tedy vůlí
ale nemají oprávněnosti, řešiti otázku státního
jazyka; Čechové nemají ani oprávněnosti, an
vůle k tomu.«
Jinak má se však věc s českým ja zy
kem úřadním. Tato otázka dle mínění
»Reichsw.« mohla by býti na konferencích vy
řízena platně. Ba měla by býti jediným před
mětem porad. »To jest — pokračuje zminěný
list — konference měla by se zabývati pouze
otázkou, majíli se Němci vzdáti svého, beztoho
jen více theoretického než prakticky významného
odporu proti opětnému zavedení češtiny do
vnitřní úřadní služby, a jsou-li s druhé strany
Čechově ochotní zabezpečiti za tento ústupel
národní příměři až do vyřízení uherského vy
rovnání a obchodních smluv. Pak teprve mohl
by se na konference pohlížeti s důvěrou, že
neminou bez úspěchu.« Neústupnost německé
lovice neopravňuje bohužel k nijakým na
dějím.
V drobuční prodejlr
ranní čísle o zobě . . . za 8b
vdpolední
. . . nazh
ve Bllalkách na vask ověe
ranní číslo. . . . . . . . 19h
odpolední.
In ser á t
platí se hotové tnpřeí
Předplacení a inserty přijímá sdmlnl-
strace v Marianské ulici č.
Tam nacházejí se t4ž. redakne
tiskárna a sapedice „Nirodninh 1lstn“
Lskopivy ss ssvrraceji.
Němec
Čecho
Čechův
21
article
Z Vídně, 8. prosince. (Změna v misto-
držitelstvíhornorakouském.) Úřadní
noviny vídeňské vyhlásily dnes jmenování bar.
Schwarzenaua místodržitelem pro Tyrolsko a
Vorarlbersko místo hr. Merveldta, jenž odcházl
na odpočinek a stává se členem panské sně-
movny. »N. Fr. Pri« oznamuje při té přileži-
tosti, že také v místodržitelství hornorakouském
nastane v brzku změna tím, že dosavadní ná-
městník bar. Puthon půjde do výslužbya
jeho úřad převezme bývalý ministr osvěty a ny-
nější předseda senátu při správním soudu, hr.
Bylandt-Rheidt. Změna tato má nastat
iž počátkem příštího roku.
Z Pešti, 7. prosince. (Mandát srb-
ského poslance dra. L. Pavloviče.)
Královská kurie, jež má rozhodovati o platnosti
voleb, proti nimž voličstvem podán protest,
rozhodovala dnes o mandátu neodvislého srb-
ského poslance, dra. Ljubomira Pavloviče.
Protost, proti jeho volbě podaný, opíral se o to,
že dr. Pavlovič ve svých volebních řečech pod-
něcoval voliče proti uherskému státu. Král.
kurie dnes protest zamítla a žalující
stranu odsoudila k náhradě 500 K soudních
útral. V textu volebních řeči Pavlovičových
král, kurie neshledala nic takového, co by se
nesrovnávalo s ústavními právy uherského
občana a zejmena v jeho stescích do berni
soustavy uherské shledala jen dovolenou kri-
tiku. Rozsudek tento činí dobrý dojem v kruzích
nemaďarských, jež v něm vidí důkaz nestran-
nosti královské kurie.
Merveldt
Pri
L Pavlovič
Ljubomira Pavlovič
doktor
Pavlovič
Král
Pavlovičův
Vídeň
Tyrolsko
Vorarlbersko
Pešť
22
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Pro Bury
Na pátečním jednom banketu v Novém
Yorku měl bývalý předseda poslanecké sně-
movny Spojených státův, Reed, řeč, v ní
vzpomínal chvalně toho, co Holanďané v Jižní
Africe vykonali a prohlásil, že holandské jméno
etí jen, že hrstka burských bojovníků podnes
udržuje v šachu vojáky nejpyšnějšího národa.
světa. Krásné jsou sympatie Reedovy, ale plané
na dotud, dokud se jich užívá jen při ora-
torských výkonech, kdežto umlkají hned, jakmile
docházivá k hlasováním v parlamentech.
Třenice mezi vládou francouzskou
a zastupitelstvem pařížským.
Včera v neděli mělo se konati v Paříži
odhalení pomníku Baudina, kterýž při pokuse
zmařiti státní převrat Napolenův 2. prosince 1851
na barikádách pařížských padl. Tento hrdin
lidový byl příbuzným nynějšího socialistického
ministra veřejných prací. Odhalení pomníku
měli býti přítomni i Loubet, Waldeck-Roussenu
a ostatní ministři. Předseda městské rady pa-
řížské, nacionalista Dausset, zůstavší v milé pa-
měti i Pražanům ze slavností červnových, mě
pronésti při slavnosti politickou řeč. Předseda
Loubet odřekl prý ale právě z důvodu toho
účast svou při slavnosti. Tato byla následkem
toho odročena. Nechceme však věřiti tomuto
tvrzení, spíše soudíme, že rozhodnutí Loubetovo
jest v nějaké souvislosti se zvěstmi o Loubetově
churavění — neboť jinak byl by zjev taký jen
velmi škaredým dokladem, kam by až nevraži-
vost nynějších vládců Francie proti nacionali-
stické obecní radě pařížské vésti mohla.
Reed
Holanďan
Reedův
Baudin
Dausset
Pražan
Loubetův
Bura
Nový York
spojený státův
jižní Afrika
Paříž
Waldeck
Francie
městský rada pa
23
article
Ještě k allianci franko-německé.
»Myšlénce« páně Massabuauově na allianci
franko-německou (zvláště proti Anglii namiřenou)
dostává se z Německa druhého již odbytí.
»Berliner Tagblatt« v noticce zřejmě inspi-
rované píše: »Vzhledem na myšlénku o allianci
franko-německé, z francouzské strany mnoho-
násobně (?) pronášenou, můžeme ujistiti, že ve
zdejších (berlínských) kruzích roz-
hodujících pokládají myšlénku
německo-francouzského spolku
za na dobro neuskutečnítelnou.
Nemá býti ale tím řečeno, že by styky mezi
oběma státy vzbuzovaly nějaké obavy. Ovšem
prodělaly styky ty všeliká kolisání. Hr. Bülow
prohlásil je ještě před několika lety za pravi-
delné a klidné. I dnes mohou býti označeny za
zeela pravidelné, snad ještě o nějaký stupinek
vřelejší.« Myšlénce Massabuauově posmívá sei
»Bayer. Vaterland«. V Berlíně, dokládá list, mají
před Anglií respekt příliš nehorázný, než aby na
takou allianci i jen ve snu pomyslili.
Massabuauův
Bülow
Bayer
Anglie
Německo
Hradec
Berlín
Berliner Tagblatt
24
article
Sensační odhalení o Dreyfusovl.
V »Journalu« publikuje známý obhájce
Labori, jenž hrál velmi vynikající úlohu jako
advokát Dreyfusův, některá zajímavá sdělení,
vztahující se na afféru, známou pode jmenem
Dreyfusovým. Sdělení jeho budou prý sen-
sační; dosvědčujíť tomu alespoň již první dva
články, kde Labori trpee si stěžuje do rodiny
Dreyfusovy, která prý ho velice špatn
honorovala za jeho obhajo váni,
a mezi řádky zřejmě napovídá, že Drey f u
nepřímo se ke své vině tim při-
znal, že přijal beze vší výhrady
amnestii jemu udělenou kabine-
tem páně Waldeck- Rouseauovým.
K těmto odhalením se druží sensační prohlá-
šení p Carrira, známého žalobce Dreyfusova,
jenž býv nedávno dán do pense, obviňu je
v »Journal des Débats« bývalé ho
ministra vojenství p. Gallifeta,
člena vlády Waldeck - Rousse au-
ovy, že činil prý nátlak na vojen-
ské soudce, aby vypovídali v
prospěch Dreyfusův. Generál to ovšem
popírá.
Zdá se, že afféra znovu se rozvinuje
Dreyfusův
Waldeck
Rouss
Labori
pán Waldeck