ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 713e4d40-661f-11dc-8ddd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 65, org 9, person 67, work 4
1 masthead
Ročník XXX.
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 9. prosince 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 339.
4 article
Na ranní a odpol. listy přilohamí (. Naněný Obgor“. ve středu a „Literární Hlidka v pátak) předplšcl sen Praze v administraei sa měsí sK— ns čtvrt lela . . . . . s dvojí donáškou na čri . . o ve filsikáchí na něsíe . . . . . . Pošten: na měsle
Praha Naněný Obgor
5 article
2 K8on kei
6 article
ns divr 1. . . . . s dvojí zásilkoe na měsí na čtrrě leta
7 article Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů. K situaci. Z Vídně, 9. prosince. Dneškem vstu puje sněmovna poslanecká do před- posledního týdne podzimní kampaně. Od- poledne zahájena bude rozpráva o roz- počtovém provisoriu. Bude to již čtvrtá politická debata od 17. října t. r Zajísté stane se pokus, aby rokování to bylo skončeno zejtra. Jenom z donucení vstupují do něho Poláci. Nechtěli se ho zúčastniti, ale byli k tomu donuceni veřejnou nevolí, kterou vzbudilo jejich chování v afféře vřesenské a v záležitosti slovinského pilného návrhu na zřízení university v Lublani. Páni z kola polského se oddávají velikému klamu, domní- vajíli se, že si nakloní levici tím více, čím více se budou k ní tlačiti. Nikdy ne- byla zášt Němců k Polákům tak velkou, jako jest nyní. Tito mohou seznati to z chování se veškerého něme- ckého tisku v příhodě vřesenské a ze sou- hlasu, který uděluje vídeňské časopisectvo levice tisku berlínskému, zejmena v tom, aby proti Polákům zahájilo se křížové tažení. Proto novopečené pol ské excellence, které se domnívají, že ve spolku s německou levicí dosáhnou co nej- dříve portefeuillu, oddávají se nadějím lichým. Z Vídně, 9. prosince. Rozpravy které měl dr. Körber se zástupci Čechů a Němců, konstatuje »Montags- Presse « — pondělní orgán německého velkostatku — ne- byly ničím, leč průpravami k zamýšleným rozpravám o nejdůležitějších neshodách česko- německých, že byly povahy čistě formálné a že po té stránce nedosaženo ještě žádného resultátu. Není prý vyloučeno, že v důvěr ných těchto rozhovorech bude se pokra- čovati před Vánocemi anebo po Vánocích. Termin pro meritorní porady česko-německ bude prý podmíněn pokrokem prací v parla mentě.
Zajísta Polák Němec Körber Čecho Vídeň Lublaň MontagsPresse
8 article
Čestná afféra. Z Olomouce, 9. prosince. Zdejš »Neue Zeit« sděluje, že následkem výkřiku který učinil posl. bar. dr. Pražák na posl Primavesa v páteční schůzi poslane- cké sněmovny: »To jest drzost«, tento posla dva poslance strany německo-pokrokové ku bar. Pražákovi žádat, aby ho odprosil, anebo aby mu dal satisfakci. Bar. Pražák jmenova prý dva poslance české, kterým uložil, aby vůči zástupcům posl. Primavesa jej omlu vili. Tím jest záležitost tato vyřízena. Protestní schůze Poláků vídeň- ských. Z Vídně, 9. prosince. V záležitosti vřesenské konala se včera valná schůze zdejších Poláků. Sešlo se jich na 1000. Na jednacím pořadu bylo thema »Stav Poláků v Německu«. Mezi účastníky bylo mnoho rodin se svými dětmi. Vzbudilo ve- likou nevoli, že se nedostavil ani jediný polský poslanec. Pa nově z kola polského hrají si na diplomaty. Nechtějí si patrně pohněvati ani hraběte Go- luchovského, ještě více mají pak strach z Berlína. Svolavatel schůze inž. Koryty ns k pravil: Není účelem schůze dělati vládě ně jaké obtíže, nýbrž jen projeviti protest veške rých vrstev Poláků vídeňských proti vřesen ským násilnostem. Průmyslník Bienkowski v obšírné řeči vylíčil, jak na první zprávu o vřesen- ské události vznikla ve veškerém lidu pol- ském proti pruské vládě všeobecná bouře- Musíme — volá řečník — proti této besti- álnosti protestovati již proto, aby naši bratři v Poznani nabyli odvahy k dalšímu boji. Nechať výsledek jest jakýkoliv, přece bude prospěšno, všemu národu naše osvědčení a bude na prospěch národa našeho, že byl vyburcován a energie jeho byla podstatně posílena. Provolávám »Slávu« statečným pol- ským matkám, které nyní úpí v žaláři z obranu práv svých děti. Toto provolání celá schůze opakovala.
doktor Pražák Polák Ing Bienkowski Olomouc Vídeň Německo Berlín Poznaň cký sněmovna Neue Zeit
9 article
Předseda akademického spolku polského Biliňski konstatoval, že události ve Vřesně a rozsudek hnězdenský naplnily všechny Poláky nejhlubším hněvem a bolem. Bude dlužno vzíti na mysl zodpovědnost, kterou nesou všichni, dlužno míti na mysli také studenty, kteří byli odsouzeni v Poznani a Toruni. Polští studenti ve Vídní a v Ra- kousku vůbec prohlašují naprostou soli da- ritu se statečnou, národně uvědomělou polskou mládeží v Poznaňsku. Ta nám bude jasným a zářícím vedoucím bodem v každé době. Potom navrhl následující resoluci: »Dnešní schůze Poláků víden- ských prohlašuje, že jest za jedno s veškerým polským nár odem vyslovuje svoje nejprudči roz- hořčení nad násilnostmi, pácha- nými pruskými úřady na polských dětech a jejich rodičích. Těmto dětem a rodičům nemůže býti vyčítán žádný jiný zločin, leč že hájí nejsvětějších práv své víry a jazyka. Shromáždění vyslovuje svou úctu a své nejhoroucnější úča- stenství s nevinnými obětmi hra- bivosti pruské a vyzývá všech ny vlastence, kteří mají nějaký vliv, zejmena polské zástupce v par- lamentě, aby jsouce pamětli vi svých povinností a své národní důstojnosti v každý čas a nej- rozhodnějším způsobem hájil našich nejsvětějších práv a dle toho se zachovali.«
Polák Poznaň Toruň Vídeň Ra Poznaňsko
10 article
Dělník Slawi k pravil: Jest neskonale smutno, že bylo třeba teprve tak ošklivého násilí, aby vyburcováno bylo svědomí cele Evropy. Řečník pojednal pak o postaven Poláků v Evropě a doložil, že zpupnos Němců po válce s Francií jes východiskem pro persekuci Po- láků. V létech 1884 a 1885 bylo předpo- vídáno, že Prusko se 40.000 Poláků naloz co nejbezohledněji, což bylo zajisté proti smlouvě rakousko-německé. Pojednávajeo vřesenské události, praví řečník, že celkem obžalovaní odsouzení byli k vězení na 18 let. (Bouřlivé »Hanbá !«) Řečník napadá pak prudce polskou šlechtu, která ve svém středu chová si ce politiky rakouské, ale nikol polské (Pochvala) a navrhuje potom, aby se k resoluci Bilinského přijal ještě dodatek Vládní zástupce činil proti tomu námitky. když však ozvala se ve schůzi bouře nevole, svolil k němu. V dodatku tom vyslovuje se polském klubu na říšském sněmě něme- ckém, v jehož čele nalezá se kn. Radzi will, nevole pro chabé hájení polských zájmův a pro bezvýznamnou interpellaci na říšském sněmu v Berlíně, kterou podal pol ský klub teprve pod tlakem veřejného mínění.
Polák Němec Bilinský Slawi Evropa Prusko Berlín
11 article
Redaktor Šmolski zmínil se pak o tom, že odsouzen byl právě vydavate časopisu »Práce« a pravil, že hakatisté uči- níli svým programem, Poláky v Německu zničiti a vypleniti. Potom navrhoval, aby se založil spolek k obraně národních práv na hranici německo-haličské. Vzbudilo sensaci, když vystoupil nyní na podium 10letý hoch Witold Müller pravil tato slova: Polské děti vídeňské pro- jevují s tohoto místa k svým soudruhům vřesenským nejvroucnější soucit a nej upřímnější podiv nad jejich mužností a vy- trvalostí, s kterou podali nám příklad po- vznášející, jehož budeme následovati. Pro volávám jim! »Nechť žijí !« Sochař Lewandowski, v Praze dobře známý — mělť opětně své dílo vysta- veno v Rudolfinu — litoval, že se nedo- stavil ani jediný polský poslanec. Dr. Bobrowski mluvil rozhorleně proti polské šlechtě a proti polským poslan cům na říšské radě a dodal, že jediným zá stupcem polské myšlénky jest polský senát. Potom byly návrhy Biliňského, Slavík a Smolského přijaty jednohlasně. Konečně promluvil socialista Tera- kowski, který navrhoval, aby se v reso- luci vyslovilo poslancům polským na říšské radě opovržení, protože do schůze ne- přišli. Také tato resoluce přijata jednomyslně Účastníci, uspořádavše pak sbírku pro oběti vřesenské a zazpívavše několik písní, klidn se rozesli.
Šmolski Polák Witold Müller Lewandowský doktor Bobrowský Biliňský Slavík Smolský Tero Německo Praha Rudolfinum
12 article Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L. Z Vídně, 8. prosince. (C.-B.) Císa odjel včera odpoledne na císařský lovč hrádek v Radmeru ve Štyrsku, aby zúčastní se honů na vysokou zvěř; do Vídně vrát se ve středu. Ze Lvova, 8. prosince. (C.-B.) Včer o polednách byl ve Lvově odhalen slav- nostním způsobem pomník básníka Kor nella Ujejského; slavnosti odhalen zúčastnilo se na 8000 osob. Po zakončen táhly davy do ulice, ve které se nalézá ně mecký konsulát. Ač ulice byla uzavřena kordonem policejních strážníků, nicméné de- monstrující jej protrhli, šli až k budově ně- meckého konsulátu, ale nedopustili se žádných protizákonných skutků; zapěvše několik pol ských písní, vraceli se touže cestou k po- mníku Goluchovského, odkud po krátké zastávce povolanou hlídkou vojenskou byl zatlačeni. Za zpěvu písní se rozešli . zatčen nebyl nikdo. Z Pešti, 8. prosince. (Uh. korr. kanc. Zdejší soud vydal zatykač na bývalého srb ského místokonsula v Pešti, Somu Weisse, pro podvodné vylákání různých cenných papírů. Z Bělehradu, 8. prosince. (C. B) V novém tiskovém zákoně označení jsou pouze král a královna, jich rodiče a děti jako nedotknutelní členové královského domu. Z Petrohradu, 8. prosince (C. -B.) Vzhledem ke zprávám o vystěhování se Mohamedánů do Turecka sděluje ruská telegrafní agentura ze Sevastopole, že agenti, kteří chtějí zde nemovitosti lehce získati, radí Tatarům na Krymu a Mohamedánům na Kavkazu, aby se stěhovali do Turecka, kde prý najdou snadnější obživy. Z Paříže, 8. prosince. (C.- B.) Vyslanec Pichon prohlásil k interviewu, uveřejně nému v jistém listu, že tvrzení, jakobys byl v Pekině přivlastnil drahocenné kože- šiny v ceně 250.000 franků, jsou vymyšlena; přivezl sebou kožešiny v ceně 900 franků, které tam při různých příležitostech od pro- davačů koupil a zaplatil.
N L Ujejski Weiss Tatar Pichon Vídeň Lvov Pešť Bělehrad Petrohrad Turecko Sevastopol Krym Kavkaz Paříž královský dom
13 article
Z Lyonu, 8. prosince. (C.-B.) Asi 1500 nezaměstnaných uspořádalo včera městem tichou procházku. Policie zakročila; házeno po ní kamením. Městská jízdní stráž roz- ptýlila pak účastníky. Na 30 osob bylo zatčeno. z Tiflisu, 7. prosince. (C.-B.) Přijel sem dva francouzští důstojníci, kteří proce- stují se svolením ministra války gubernie Tiflis, Kras a Baku. Z Paříže, 7. prosince. (»Pol. Corr.«) Zdejší japonské kruhy obdržely zprávy, že se markýz Ito vyjádřil velice příznivě o svém pobytě v Petrohradě. Jest přesvědčení, že japonský státník nabyl z rozhovorů s rozhodujícími osobnostmi ruskými přízni- vých dojmů ve příčině otázek interessůjících obě mocnosti. Z Athén, 7.Sprosince. (»Pol. Corr.« Má se zde za to, že neshody povstalé v prvních měsících tohoto roku mezi vrchním komisařem krétským princem Jiříma několika konsuly kanejskými, které odté doby nepominuly, budou nyní míti za následek osobní změnu v některých konsu- lárních zastoupeních. Z Buenos Aires, 8. prosince. (C. B Proslýchá se, že Kolumbie a Equ a do vyjednávají o smlouvu spojeneckou, v čem je podporuje Čili, doufajíc, že bude moc pro případ konfliktu s Argentinou na toto spojenství spoléhati. Relegovaní ruští studenti. Z Petrohradu, 8. prosince. (C.-B.. »Vládní Věstník« uveřejňuje nařízení mi nistra osvěty, dle kterého veškeří poslu- chači prvního roku na charkovském zvěro- lékařském ústavě pro urážku professora chemie z ústavu tohoto se relegují. Urážka učiněna professoru prvního roku podepsaným vyzváním k professoru, ve kterém žádán, aby vzdal se svých přednášek, poněvadž vědu chemickou nejasně a bez systému před- náší. Nařízení ministra opírá se o kollegium professorů, kteří prohlásili, že tvrzení studu- jících jest úplně bezpodstatným a že pro- fessor chemie činí své povinnosti úplně zadost.
Pol Corr Ito Jiřím Lyon Tiflis Bak Paříž Petrohrad Atény Buenos Aires Kolumbie Equuleus Argentina
14 article
Nové smiřovačky. Ve Vídni, 7. prosince. Všechno. co se děje u nás v politice za kulisami, je pro české zasvěcence tajemstvím pod sedmi zámky. Kdo by z toho zradil puntík na i, byl by prohlášen za slabocha ne-li z mizeru a bez milosti justifikován. To ale pranie nevadí, že o »největších tajemstvích«, jež se vaři ve vládní kuchyni za assistence »četných representantů stran«, dozví se hned za tepla každý vídeňský šmok a že na burse novinářské vede se s nimi obchod jako s argentinkami bavlnou. Co tajeno, aby předčasným přemíláním ve veřejnosti nebylo pokaženo, dnes ve dlouhých článcích přinášejí vídeňské listy, dopodrobnas o tom rozepisujíce. Co se tedy stalo? Chef kabinetu dr. Körber pozval k sobě ve smyslu svého známého prohlášení na konfe- renci pohlavárů stran zástupce klubu poslanců českých a zástupce Němců z Čech, aby s nimi bez jakéhokoli usnesení pojednal o eventuálních nových poradách stran národního smíru. Bylo jednáno o době, kdy má na konfe- rence dojíti a bylo jednáno též o tom, cos jim má předložiti. Od konferencí těch má zá- viseti další postup v politice vnitřní, zejmen jednání s uherskou vládou. Bude-li docíleno ně jakého sblížení, potom má býti podniknuta výprava na širé pole rakousko-uherského vyrovnání sveden boj na ochranu hospodářských af nančních zájmů tohoto stálu. Nebude-li do cileno vyrovnání — bude sněmovna rozpuštěna.
doktor Körber Němec Vídeň Čechy
15 article
Nuže, jaké jsou praeludie našich odpůreů k těmto konferencím a jsou-li oprávněné naděje že skončí tentokráte jednání příznivěji, než do- sud vždy, kdykoli bylo o národní smír v Če- chách jednáno? Naše podmínky jsou známé Není v nich ani nejmenšího, co by se dotýkalo Němců a jejich práv. Chceme se smlouvali jako rovní s rovnými a na nie nečiniti nároků,co bychom ve stejně míře nechtěli též povoliti Němcům. Však jinak u Němeů. Jsou přesyceni právy a privilegiemi a nejraději by nám nepovolil ničeho. Z každého jejich slova i z nejsmířli vějšího jde na jevo, že nejedná se jim o nie jiného, než jak by nás napálili. »Neue Freie Presse« dnes již věcech těch uvažuje. Co prý vlastně chceme? Jaké jsou kardi- nální naše požadavky? Česká universita na Mo ravě a vnitřní úřadní řeč v Čechách. Již to jes pochybená domněnka. Nám nejde pouze o rovno právnost v Čechách, nikoli, nýbrž ta k na Moravě a sice v plném dosah a tak jako v království.
Němec Čechy Morava Neue Frei Presse
16 article
Bylo by také smutné narovnání národní. které by měně práv poskytlo třem čtvrtinám obyvatelstva českého, než jedné čtvrtině oby vatelstva německého. Bylo by to smutné vy- rovnání, dle něhož by v zemi mnohem češtější mělo se spokojíti obyvatelstvo české s menší výměrou práv, než v zemi, kde poměr národ- nostní pro nás není tak příznivý. V ohledu tom tedy prohlašujeme hned z počátku, že pro nás není žádného vyrovnání bez Moravy. K ně jakému národnostnímu příměří, v němž by země sesterská v ohledu národním hůře po chodila než Čechy, nedáme se nikdy svěsti To jedna věc. Za druhé není pravda, že požadavky své obmeziti chceme na výše dva jmenované budou-li ty splnény, že ochotní jsme definitivně zakopati své národní oruží. Tomu rovněž není tak. Náš národní program je poněkud obsaž- nější. Vždyť jsme nikdy českou vnitřní řečz nějakou národní koncessi nepokládali, naopak vždycky proti tomu protestovali, aby rovnopráv- nost v úřadech a v soudech, jež právoplatnými smlouvami nám garantována a kabinetnimi listy
Morava Čechy
17 article
vydanými nanovo utvrzena byla, pokládána byla za nějakou koncessi. Zřízení university na Moravě je ostatně požadavkem v podstatě své nepatrným. poněvadž to věcí nezbytnou, které brániti, se může jen germánská zuřivost moravská, která ovšem právě proto na Moravě tak divoce řádí, že cítí blízký svůj konec. Je to poslední vzepření se zoufalce proti elementární sile, která dojista ho povali a jenž proto napíná posledn zbytek energie, aby ubránil se tomu, kdo při- praven jest překročiti přes něj k jednacímu pořadu. Však národní naši odpůrci i za tent ústupek chtějí míti kompensaci. A jakou? Jestli prý Němci svolení své dají k české vnitřní řeči úřadní, potom prý očekávají od nás že sklonime šíji před německým programen svatodušním a dáme si libiti v nějaké formě nechť to již jakákoli, uzákonění němčiny jak řeči státní. Tedy za to, co nám má býti povo- leno, za to, čemu jsme se déle než dvě léta již těšili — co nikoho v ničem se nedotklo, nikomu na právu hmotnémgani na formálním v ničem neublížilo, máme vzdáti se ve- liké zásady rovnoprávnosti v tomt sátě! Neboť co znamená řeč státní nebo třeba dorozumívaci, jak si to Němci vymyslili? Ne, na podmínku tuto nepřistoupíme a pan dr. Körber marně by se namáhal, kdyby nás tímto způsobem vlákati chtěl do besídky Také my známe své Pappenheimské a vime co by to znamenalo a jaký by byl další vývo jazykové otázky v této říši. Prohlásiti němčinu zákonen ať za řeč státní neb zprostředko- vací, znamenalo by prohlásiti z německý tento stát. O tom nemůže b nejmenší pochybnosti.
Němec Ted doktor Körber Morava univerzita na Morava
18 article
Vždyť byli jsme a jsme dosud svědky toho jak naši národní odpůrci z každé sebe mens okolnosti, jež mluví zdánlivě proti nám, vyvo zují dedukce, aby dokázali, že jejich jazyl v tomto státě nad všechny ostatní je povýšený a že jemu všechny ostatní kořiti se musí. Zákonem uznaná němčina v něklerých obo- rech správy — třeba v těch nejvyšších — stala by se okamžitě heslem k výbojnému postupu němčiny ve všelikých oborech ostatních. Nechť tedy zvědí národní naši odpůrci již napřed, nechť zví to také vláda Körbrova, že pro nás je německá státní řeč v jakékoli formě nepřijatelnou a že zástupci naši nikdy nepři- stoupí na podminku, která by znamenala u nás — převrat. A kdyby stalo se, co za nemožne pokládáme, že by totiž vyjednavatelé čeští ne- osvědčili dosti síly a vzdoru — lid čes ký by smlouvu jimi uzavřenou nera tifikoval níkdy. Tak se dnes věci mají. Německý tisk dokazuje, že smlouvají-li se dva, musí oba něco ze svých požadavků slevit, má-li býti dosaženo výsledku. Snad to ve všedním životě občanském správná theorie, však v po- měru našemu k Némcům mají se věci jinak Nám všechna práva byla vzat a my, žádajíce jich nazpět, nechá- váme plnou polovinu jejich v ru kou svého odpůrce. Pravíme, plnou po- lovinu, z níž ještě něco sleviti, znamenalo by svěřiti osud svůj tomu, kdo po celou dobu sta- letého soužití vždy se osvědčil býti naším ne- přítelem. Takovému »vyrovnání« národ náš by neporozuměl nikdy. Dr. Körber nechť si tedy říšskou radu rozpustí.
doktor Körber
19 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 8. prosince. (Nové konfe rence.) Většina vídeňských listů obírá se dnes zprávou, že česko-německé smiřovací konference mají býti v brzku zase obnoveny. Orgány ně- mecké levice i Všeněmců trvají na svém starém stanovisku. Všeněmci ohlašují, že se nijakých konferenci nezúčastní a ať bude jich výsledel jakýkoli, pro ně že nemá ceny a tedy také zá- vaznosti. Orgány německého souručenství trvaj pak na tom, že nynější německá država mus zůstati nedotknuta a mimo to má býti rozmno- žena stanovením němčiny za státní jazyk do rozumívací. Poněvadž pak s české strany o ni jakých ústupeích ani řeči býti nemůže, pozna menává správně »Reichswehr«, že za takových okolnosti byly by všeliké konference marným ubíjením času. Pokud se týče požadavku státn němčiny, prohlašuje »Reichswehr« česko-něme- ckou konferenci za nekompetentní, aby o věe takové rozhodovala. Čechové, zasednou-li k stolu konferenčnímu, nebudou tam seděti jako zástupcové všech neněmeckých národů rakou- ských, a proto nebudou míti ani práva a ovšem také ne ochoty, rozhodovati o věci, týkající se všech rakouských národů, jakou jest nade vši pochybnost slátní jazyk. Němci však také nejsou oprávněnými advokáty státního jazyka, nebo takovým advokátem mohla by býti pouze vláda.
Čecho Němec Praha Reichswehr
20 article
»Němci — píše »Reichswehr« — mají tedy vůlí ale nemají oprávněnosti, řešiti otázku státního jazyka; Čechové nemají ani oprávněnosti, an vůle k tomu.« Jinak má se však věc s českým ja zy kem úřadním. Tato otázka dle mínění »Reichsw.« mohla by býti na konferencích vy řízena platně. Ba měla by býti jediným před mětem porad. »To jest — pokračuje zminěný list — konference měla by se zabývati pouze otázkou, majíli se Němci vzdáti svého, beztoho jen více theoretického než prakticky významného odporu proti opětnému zavedení češtiny do vnitřní úřadní služby, a jsou-li s druhé strany Čechově ochotní zabezpečiti za tento ústupel národní příměři až do vyřízení uherského vy rovnání a obchodních smluv. Pak teprve mohl by se na konference pohlížeti s důvěrou, že neminou bez úspěchu.« Neústupnost německé lovice neopravňuje bohužel k nijakým na dějím. V drobuční prodejlr ranní čísle o zobě . . . za 8b vdpolední . . . nazh ve Bllalkách na vask ověe ranní číslo. . . . . . . . 19h odpolední. In ser á t platí se hotové tnpřeí Předplacení a inserty přijímá sdmlnl- strace v Marianské ulici č. Tam nacházejí se t4ž. redakne tiskárna a sapedice „Nirodninh 1lstn“ Lskopivy ss ssvrraceji.
Němec Čecho Čechův
21 article
Z Vídně, 8. prosince. (Změna v misto- držitelstvíhornorakouském.) Úřadní noviny vídeňské vyhlásily dnes jmenování bar. Schwarzenaua místodržitelem pro Tyrolsko a Vorarlbersko místo hr. Merveldta, jenž odcházl na odpočinek a stává se členem panské sně- movny. »N. Fr. Pri« oznamuje při té přileži- tosti, že také v místodržitelství hornorakouském nastane v brzku změna tím, že dosavadní ná- městník bar. Puthon půjde do výslužbya jeho úřad převezme bývalý ministr osvěty a ny- nější předseda senátu při správním soudu, hr. Bylandt-Rheidt. Změna tato má nastat iž počátkem příštího roku. Z Pešti, 7. prosince. (Mandát srb- ského poslance dra. L. Pavloviče.) Královská kurie, jež má rozhodovati o platnosti voleb, proti nimž voličstvem podán protest, rozhodovala dnes o mandátu neodvislého srb- ského poslance, dra. Ljubomira Pavloviče. Protost, proti jeho volbě podaný, opíral se o to, že dr. Pavlovič ve svých volebních řečech pod- něcoval voliče proti uherskému státu. Král. kurie dnes protest zamítla a žalující stranu odsoudila k náhradě 500 K soudních útral. V textu volebních řeči Pavlovičových král, kurie neshledala nic takového, co by se nesrovnávalo s ústavními právy uherského občana a zejmena v jeho stescích do berni soustavy uherské shledala jen dovolenou kri- tiku. Rozsudek tento činí dobrý dojem v kruzích nemaďarských, jež v něm vidí důkaz nestran- nosti královské kurie.
Merveldt Pri L Pavlovič Ljubomira Pavlovič doktor Pavlovič Král Pavlovičův Vídeň Tyrolsko Vorarlbersko Pešť
22 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Pro Bury Na pátečním jednom banketu v Novém Yorku měl bývalý předseda poslanecké sně- movny Spojených státův, Reed, řeč, v ní vzpomínal chvalně toho, co Holanďané v Jižní Africe vykonali a prohlásil, že holandské jméno etí jen, že hrstka burských bojovníků podnes udržuje v šachu vojáky nejpyšnějšího národa. světa. Krásné jsou sympatie Reedovy, ale plané na dotud, dokud se jich užívá jen při ora- torských výkonech, kdežto umlkají hned, jakmile docházivá k hlasováním v parlamentech. Třenice mezi vládou francouzskou a zastupitelstvem pařížským. Včera v neděli mělo se konati v Paříži odhalení pomníku Baudina, kterýž při pokuse zmařiti státní převrat Napolenův 2. prosince 1851 na barikádách pařížských padl. Tento hrdin lidový byl příbuzným nynějšího socialistického ministra veřejných prací. Odhalení pomníku měli býti přítomni i Loubet, Waldeck-Roussenu a ostatní ministři. Předseda městské rady pa- řížské, nacionalista Dausset, zůstavší v milé pa- měti i Pražanům ze slavností červnových, mě pronésti při slavnosti politickou řeč. Předseda Loubet odřekl prý ale právě z důvodu toho účast svou při slavnosti. Tato byla následkem toho odročena. Nechceme však věřiti tomuto tvrzení, spíše soudíme, že rozhodnutí Loubetovo jest v nějaké souvislosti se zvěstmi o Loubetově churavění — neboť jinak byl by zjev taký jen velmi škaredým dokladem, kam by až nevraži- vost nynějších vládců Francie proti nacionali- stické obecní radě pařížské vésti mohla.
Reed Holanďan Reedův Baudin Dausset Pražan Loubetův Bura Nový York spojený státův jižní Afrika Paříž Waldeck Francie městský rada pa
23 article
Ještě k allianci franko-německé. »Myšlénce« páně Massabuauově na allianci franko-německou (zvláště proti Anglii namiřenou) dostává se z Německa druhého již odbytí. »Berliner Tagblatt« v noticce zřejmě inspi- rované píše: »Vzhledem na myšlénku o allianci franko-německé, z francouzské strany mnoho- násobně (?) pronášenou, můžeme ujistiti, že ve zdejších (berlínských) kruzích roz- hodujících pokládají myšlénku německo-francouzského spolku za na dobro neuskutečnítelnou. Nemá býti ale tím řečeno, že by styky mezi oběma státy vzbuzovaly nějaké obavy. Ovšem prodělaly styky ty všeliká kolisání. Hr. Bülow prohlásil je ještě před několika lety za pravi- delné a klidné. I dnes mohou býti označeny za zeela pravidelné, snad ještě o nějaký stupinek vřelejší.« Myšlénce Massabuauově posmívá sei »Bayer. Vaterland«. V Berlíně, dokládá list, mají před Anglií respekt příliš nehorázný, než aby na takou allianci i jen ve snu pomyslili.
Massabuauův Bülow Bayer Anglie Německo Hradec Berlín Berliner Tagblatt
24 article
Sensační odhalení o Dreyfusovl. V »Journalu« publikuje známý obhájce Labori, jenž hrál velmi vynikající úlohu jako advokát Dreyfusův, některá zajímavá sdělení, vztahující se na afféru, známou pode jmenem Dreyfusovým. Sdělení jeho budou prý sen- sační; dosvědčujíť tomu alespoň již první dva články, kde Labori trpee si stěžuje do rodiny Dreyfusovy, která prý ho velice špatn honorovala za jeho obhajo váni, a mezi řádky zřejmě napovídá, že Drey f u nepřímo se ke své vině tim při- znal, že přijal beze vší výhrady amnestii jemu udělenou kabine- tem páně Waldeck- Rouseauovým. K těmto odhalením se druží sensační prohlá- šení p Carrira, známého žalobce Dreyfusova, jenž býv nedávno dán do pense, obviňu je v »Journal des Débats« bývalé ho ministra vojenství p. Gallifeta, člena vlády Waldeck - Rousse au- ovy, že činil prý nátlak na vojen- ské soudce, aby vypovídali v prospěch Dreyfusův. Generál to ovšem popírá. Zdá se, že afféra znovu se rozvinuje
Dreyfusův Waldeck Rouss Labori pán Waldeck