ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 710269c0-7596-11dc-b6e7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 189, place 96, org 30, work 14
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
17. března 1908. Císlo 76
4 article
Jan Pošek, Lev Peterka, Ant. Reinvart, Frant. Sou kup a Tomáš Wejžvalda. — Do správní rady před- městských jatek zvolen p. dr. Vrat. Černý. — Povo- len náklad 7200 K na provedení další kanalisace Iusově třídě. — Povolen náklad 60.000 K na doho- tovení stavby na stav. č. 5 v Bílkově ulici a náklad 27.510 K na opravu věže staroměstské radnice. — Schválen návrh, aby pro vnitřní zařízení Pavilonu města Prahy na jubilejní výstavě povolen byl další ohnes 20.000 K. — Schváleno po referátu p. m. r. Filipa položení vodovodu na výstaviště. — Záležitost výpůjčky 3,124.000 K na společnou vodárnu na přání s více stran projevená, odročena do zvláštní schůze. Sehválen návrh, aby k vlastním žádostem pře- loženi byli na trvalý odpočinek pp. stav. rada Josei Václavek, stav. rada Joseí Stuchlík, slav. rada Mréd Hurtig, účetní rada Jos. Vávra, vrch. pokladník Jan Hornof, vrchní pokladník Bedř. Housa a přednosta hlavní spisovny Václav Le- šer. Pan starosta dr. K. Groš za hlučného sou- hlasu členů sboru vyslovil nejvřelejší díky p. stav- radovi Václavkovi za dlouholetě, velmi cenné jeho služby, jež obci pražské od roku 1874 prokázal. Take činnost ostatních pánů byla s poděkováním oceněna. Rada městská zmocněna k vypsání konkursu n dvě dlší místa zvěrolékařů v X. hodn. tř, cvent. pro ty, kteří fysikátní zkoušku nemají, v XI. třídě. Schválen byl návrh, aby obec pražská převzala protektorát Spolku pro vystavění Akademického domu v Praze.
Pošek Peterek Antonín František Wejžvald Iusův Filip Josei Václavek Stuchlík Vávra Hornof Housa Václav Le doktor K Groš Václavek Bílkov ulice Praha Jos Mréd Hurtig
5 article
Fřipojení Bráníka ku Praze. Referent p. mag. r. dr. Švejda podal zprávu o návrhu na schválení připojení obce bránické ku Praze. Ve schůzi dne 4. listopadu 1907 schválil sbor obecních starších, aby na příslušných místech obec pražská se toho domábala, aby do zákana o přechod- ní době pro daň činžovní pro obce, jež by se s Pra- hou spojily, pojaty byly také obce Braník a Břevnov Rada městská, majíc na zřeteli důležitost Branika jako obce pobřežní, zahájila s obcí tou jednání připojení ku Praze. Z dokladů, opatřených o pomě- rech a hospodářství obce branické vychází: Hozpoče lendu obecního na rok 1907 vykazoval úhralu obno- sem 13.265 K, potřebu 19.480 K a schodek uhražen 27% přirážkou obecní. Rozpočol školní vykazoval potřehu 7302 K, jež uhradila se přirážkou 32 95.
doktor Švejda Praha Braník Břevnov Fřipojení Bráník 95
6 article
Inventář vykazuje jmění 306.169 K a dluhů 132.216 K, zbývá čistého jmění 173.953 K. Na daních státních předepsáno jest 25..306 K Obyvatelstva čítá Braník přes 4000 a měří 49g hektarů. Z dávek zavedeny jsou: daň ze psů s vý- nosem 296 K a dávka nápojová, pronajalá s ročním výnosem 4208 K. Školu má Braník jednu o 11 tři- dách s 11 učitelskými silami a naturálním bylem pro řídíciho. S obcí vršovickou uzavřena smlouva o do- dávání vody, dle níž obec vršovická zdarma dodávi do 3 stojanů v Braniku vodu. — V případě zřízení vodovodu v Braníce dodávati bude obec vršovická vodu po 20 let za 15 h za 1 m' až do množstv 200 m. Obec branická převzala patronát nad novým far- ním beneficiem při chrámu sv. Prokopa v Braniee a zavázala se přispívati ročně obnosem 400 K na dotaci faráře, poskytnouti jemu bezplalně příbytek na dobu 15 let a po této době vystavěti budovu 8 místnostech obytných s příslušenstvím a odevzdat ji bez dluhů a závad faře v Braníku. — Dále opatřuje obec kostelu potřebné světlo, vino, oleje, paramenty a farní tiskopisy.
Braník
7 article
Městská účtárna vypočetla na základě předl - žených dat, že by po připojení obce této ku Praze — když by se tam přirážky vybíraly dle míry pražské — vykazoval rozpočet obecní schodek 13.811 K školní 5100 K, celkem schodek 18.911 K. Při jednání zavedeném nečinili zástupci obce branické žádných podmínek, až na tu, aby Braník pojat byl do zákona o přechodní době pro daň činžovní. Pokud se týká školy, prohlásili, že zřízena býti má dvanáctá para- lelka a přibrána jedna nová síla učitelská. — Dle do- savadních zkušeností pak souditi lze, že tato škola obecná postačí obci branické na delší dobu a nebude tudíž nové školy třeba, neboť školu měšťanskou na- vštěvují dílky branické v Podolí. Na to projednán se zástupci obce branické návrh smlouvy o připojen ku Praze ve znění — jak ujednáno byso s ostatními obcomi ckolními za poslední doby — a smlouva ta ve všech bodech schválena. V příčině volby do obec- ního zastupitelstva ujednáno, že — až do upravení a vydání nového obecního řádu pražského o upravení obvodů části Prahy a okresů volebních — bude obec branická prozatím společně s obcí podolskou tvořiti
Praha Braník Podolí Praga obec podolský
8 article
jeden okres volební. Záležitost tato projednána i obcí podolskou a došla schválení zastupitelstva po- dolského. Z dalších ustanovení m.ouvy uvádí se zejména: dávky nápojové budou i po připojení Bra- níka ku Praze v Braníku stejně jako dosud vybírány po tak dlouho, dokud nebude provedena reforma dané potravní v Praze, aneb zavedena jiná dávka obecní, přirážku k daní potravní nahražující nebo ji doplňu- jící. Ve příčině daně činžovní budiž opatřeno, aby platnest zákona o přechodní době pro daň činžovní rozšířena byla také na obec branickou a činí se to podmínkou připojení Braníka ku Praze. Správa ve- škerého školství obeeního v Braniku přejde na obec pražskou — bude-li současně se schválením zákona o pripojení obce branické ku Praze zákonem zaru- čeno, že náklad na školství branické — pokud dosud z prostředků zemských byl hražen — bude na dále obci pražské nahražován. — Jinak by Braník i po sloučení s Prahou zůstal ve věcech školských v do- savadním svazku školního okresu. — Pro obecní úradování v Braníce bude dle potřeby zřízena po- datelna pro přijímání podání ve věcech obecních.
Bro Praha Braník
9 article
Nové inveslice obeení a školní se v Braníce ne vyžadují a prováděti se budou obcí pražskou v pří- padě polleby jen postupně a dlo možnosti jak obee pražská za dobré uzná. — Sloučení obce branick s Prahou slane se jen pod tou podminkou, když sou- časně se zákonodárným schválením spojení obou obcí v platně formě zákonné upravena a zabezpečena bude otázka nákladů školských v Braníku způsobem na- značeným a když vymožena bude pro Braník platnost zákona o přochodní době pro vyměřování daně čin- žovní. Při dalším jednání prohlásili záslupci obce branické, že obec v nejbližší době přikročí ke zřízení 12. paralelky a provede některé chodníky a kanali- saci nákladem asi 30.000 K Zástupci obce branické vyslovili toliko přánía upozornili na to, aby obec pražská nespustila se zřetele stavbu silnice od Branika k Novým Dvorům
Braník Praha
10 article
Komise pro připojení předměstl, uvažujíc o připo- jení Braníka ku Praze, vyslovila, že z připojení toho pro finance obecní nevzejde žádné patrné zatížení. že naopak jest důležito, aby i tato v zastavěné část své s Podolím souvisící obec pobřežní, jež po splav- nění Vllavy nemalé důležitosti nabude, připojena byla ku Praze tak, aby obec pražská na regulace. jaké se tam provádětí budou a veškerý stavebn ruch a jiná zařízení obecní měla rozhodující vliv- Mimo to dlužno uvážiti, že obec pražská má na při- pojení Branníka nemalý zájem již z toho důvodu. že najaty tu má náplavky, dopravuje odsud píseka led, má tam rozsáhlé pozemky a lomy i přivoza že po splavnění Vltavy a otevření komun'kace do Podojí, končiny tyto tvořiti budou oblíbená výletn mísla Pržanů a poskytnou příznivý terain pro za- kládání vil a rodinných donků, čemuž věasným za- mezením spekulace stavební jiného druhu napomá- bali bude nutno. Z důvodů těch komise pro připojení předměstí doporučila připojení Branika a rada měsl- ská k návrhu tomu přistoupila.
Branik Braník Praha Vltava
11 article
Rada městská tudíž navrhuje sboru ke schváleni aby obec branická s celým svým kalastrálním úze- mím spojena byla s obcí kr. hl. města Prahy v jednu obec politickou, tvořic spolu s Podolím XI. část Prahy a tudíž také jediný společný volební okres pro volby obecní pod jměnem Podolí-Braník, budou-li současně cestcu zákonodárnou zabezpečeny obci pražské další příspěvky z důchodů zemských na okresní výdaje školní; aby schváleno bylo ujednání : obcí brani- ckou v příčině připojení ku Praze provedeně a radu městskou k bližšímu projednání a uzavření smiouvy o připojení ku Praze, jakož vymožení potřebného k tomu zákonodárného schválení zmocnili. Návrhy tyto byly schváleny jednomyslně za potlesku a pochvaly Schůze skončena o 1/47. hod,. večerní
Praha Podolí Braník
12 article Pohřeb Josefa Hlávky v Přešticích
Pohřeb Josefa Hlávky v Přešticích (Od zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.) Na samém úpatí Šumavy, která vybíhá modra- vými hvozdy do roviny lužansko přešlické, skončeny včera posmrtné pocty zesnulému Josefu Hlávkovi veřejností naší prokázané. Uložen byl na tichém hřbi tůvku přeštickém do rodinné hrobky za účastenstv širošírého okolí, najmě občanstva lužanského, přešti- ckého a přátel jeho, přibylých zvláštním vlakem z Prahy. Východištěm puhřbu byl zámek lužanský, kde kaple, obohacená Hlávkou četnými obrazy, změněna byla v ranních hodinách včerelšího dne ve smuteční slň. Hlavní oltář zastřen byl černou rouškou s bílým křížem ve středu; podobně smuteční barvou zakryly stěny a obrazy. Ze vkusné, palmové ozdoby, obklo pující katafalk, zdvihala se rakev, do chvile ob- řadů církevních otevřená. Jen nejuližším přatetůma pěbuzným dovolen přístup. Po 11. hodině dopolední rozsvítily se všechny svíce v kapli a k rakvi přistovpil budejovický biskup Jos. Hůlka s četnou asistencí kněží, aby vykona výkrop a modlitby. Pražský »Hlahol«, zastoupeny mužským sborem, zapěl za řízení Ed. Krtičky Na svadbovo »Dřímej sladce«. Hned potom rakev vyzdvížena a personálem velkostatku nesena na hranice obce lužanské, kde vložena do čtyřspřežního pohřebního vozu. V obei samé vlály s kostela a veřejných budov černé pra- pory. Rakvi předchazel dlouhý průvod, v jehož čele kráčely školní děti, vedení učitelstvem a řed. mě šťanských škol pp. Boučkem a Lindackrem dále vzájemně se podporující spolek řezníků z Pře- štic v kroji s praporem, vzájemné se podporující spo lek živnostníků z Přeštic s praporem, »Sokol“, odbo Nár. jednoty pošumavské, zpěvácký spolek »Skálae »Úhlavan« s praporem, hasičský sbor s praporem vysloužilci přešlčtí s praporem, dále spolek » Mladě generace« z Přeštic. Pak násladoval věncový vůz rakev.
Hlávek Hlávka Hůlka Krtička Bouček Lindackr Přeštice Šumava Praha Jos Hlahol Sokol
13 article
Kromě věnců v Praze k rakvi položených, zaslali ještě věnce: místodržitel Karel br. Coudenh ove Jiři kníže Lobkovic, Česká akademfe, mi- nistr m. sl. dr. Randa, město Praha, arch odbor musea. Jan hr. Harrach, kolejní studentstvo, Česká Beseda ve Vídni, poslanci konservativního velkostatku. rodina prof Hennera, Čeněk Gregor, prof dr. J. L. Plč, Eduard ryt. Daubek, kuratorium Mo- derní galerie, rodina Šteidlova, Akademie umění v Praze, Zemský výbor, Karel z Čenkova s chotí, Česká společnost nauk, kuratorium obchodní živnostenské komory v Praze, ředitel žel odboru zem. vyboru Welser, Spolek architektů a inženýro v Praze, Český spolek pro hudbu komorní, bratra sestra zesnulého, Museum král. českého, Český klub poslanců na radě říšské, bývalý Americký klub dam, četní příbuzní, úřadnictvo velkostatku lužanského, rodiny vrchního revidenta Jana Hlávky a přednosty stanice v Sušici Hlávky, rodina Havelkova atd Za rakví ubtrali se kromě účastníků z Prahy: biskup česko-budějovický magre. Joseí Hůlka s ceremoná- řem A. Tucháčkem a s četnou asistencí duchovní v níž jmenovitě zastoupení byli vikář vřeskovický Fencl, děkan klatovský Hodan, děkan blanický Urban atd.; dále přítomni byti pp. c. k. okresní hejtman Jan Maydl z Přeštic, c. k. okres. hejíman Karel Pacák z Klatov, okresní lěkař dr. Kli ma, okresní starosta z Klatov dr. Hostaš, poslanec
Karel Lobkovic doktor Randa Jan Harrach Henner Gregor Plč Eduard rýt Daubek Šteidlův Welser Hlávek Havelkův A Tucháčk Fencl Hodan Urban Maydl Pacák ma Hostaš Praha Vídeň Čenkov Sušice Přeštice Klatovy Český beseda akademie uměný v Praga kuratorium obchodní živnostenský komora v Praga spolek architekt Český spolek pro hudba muzeum král Český klub poslanec kolejní studentstvo
14 article
z Klatov Šafařovic s profesory Michálkema Šestákem, za literární jednotu v Klatovech arch Horák a tov. Pronza, notář Fügner z Klatov městský radní J. Šiman z Klatov, dr. Liebel advokát z Plzně, vrchní správce Eckert z Korun ního Poříčí, prof. Vaněk z Klatov, za plzeňský odbor spolku českých železničních úřadníků pp. Ma- čes a Bluďovský, četné deputace obcí okolních. okresní komisař Navrátil, okr. starosta přeštícký posl. Kropáček, ř. posl. dr. Holý, starosta pře- štický Velkoborský, lužanský starosta A. Krs. okr. soudce Bufka, berní Frsč, starosta zvlkovský Tyl, vrchní poštmistr z Přeštic Steidl, architekt K. Horák, c. k. notář hořovický Jos. Křen; dále pobřebního průvodu zúčastnilo se úřadnictvo velko- statků Dolní Lukovice s řed. Mergoldem, lesnín správcem Ryáčkem a správcem HIavlíčkem v čele, Merklín s ředitelem Čapkem v čele atd. dále obecni zastupilelstva okolní z Letin, Zerovic, Skočic, Příchovic, Kucin, Borov, Kor. Poříčí, Zelené. Zálesí, Vlči, Dolní Lukovice, Nezdic. Zinkova, Dlouh Lhoty, Vřeskovic, Roupova, správci škol a učitel z Roupova, Nezdie, Kbel, Kucín, Dol. Lukovice atd atd. Dále dostavil se pan Navrátil jako delegi »Komenského« z Vídně. Průvod dostihl do Přeštic po 12. hod. polední Tam v hlavní lodi děkanského chrámu vložena byla rakev s tělesnou sehránkou Hlavkovou na katafalk před oltářem. Kolem postavili se špalírem Sokolov a studenti, načež biskup českobudějovický msg Hůlka celebroval smuteční mši za asistence míst- ního i okolního duchovenstva. Smíšený sbor pě- veckého spolku »Skála« za řízení sbormistra J Borovičky a regenschora Adolfa Müller zapěl Obersteinerovo »Rekviem« a Horákovo »Libera«.
Michálkem Šesták Horák Fügner J Šiman doktor Liebel Eckert profesor Vaněk Bluďovský Navrátil Kropáček Holá A Krs Bufka K Horák Čapek Zinkův Kucín Komenský Hůlka J Borovička Müller Obersteinerův Horákův Klatovy Plzeň Ma Přeštice Merklín Letiny Zerovice Skočice Příchovice Kucin Borov Zálesí Vlč Dolní Lukovice Nezdice Vřeskovice Roupův Nezdie Kbel Dolo Vídeň Sokolov Dlouh Lhota Křen
15 article
Pražský Hlahol přednesl v kostele Lablerovo »Die irae«. Po rskviem rakev odnesena na břbitov do hrobky nákladně zbudované. Zde ujal se slova biskup česko- budějovický msgr. Josef Hůlka, jenž pravil, že rád vyhověl naň vznesenému úkolu, aby osvědčil, jak jej i celou jeho dlecési dojala zpráva o skonu muže tak šlechetného, tak vynikajícího. »Mimo to chtěli jsme podati i důkaz, jak vazíme si skutků a záslub zesnulého o národ náš. O tom již včera promluvi a ústa nad moje výmluvnější. Mně nezbývá, než ukázati stručně, ale neméné vroucně na jeho práci a dobročinnost, na jeho láskyplnou obětavost, která mu kázala, aby mnohdy sám na sobě ušetřil, co by mohl dati jiný , kteří nyní užívaji ovoce jeho práce a jeho vlasteneckého snažení. Se sevřeným srdcem stojíme nyní nad rovem toho, jenž nejen této kra- jině byl otcem a dobrodincem, ale jenž celému ná- rodu, z něhož vyšel, věnoval ovoce své životní píl a práce. Budiž mu čestná a nebynoucí paměť. Milo- srdný dejž mu lehké odpočinutí a nám pak s ním radostné sbledání na nebesích.« Potom přistoupil ke hrobu PhC. Haderka a pro- mluvil jménem studentstva koleje Hlavsovy takto
Lablerův Hůlka Haderka Hlavsův Hlahol Mila die irae
16 article
»Všichní již se rozioučili, vystupuji nyni já, abych jmenem studentstva, jměnem dvou set těch, ktel byli téměř poslední myšlenkou drahého zesnulébo. pronesl poslední s bohem. Ještě malo okamžiků navždy zmizí zrakům našim vše, co pozemského bylo u našeho zakladatele koleje Hlávkovy: dobro- dince a laskavého přítele našeho. Odešel tak náhle, že dvojnásob citíme těžkou ztrátu, způsobenou nám jeho odchodem. My, kteří pocítili jsme teplo jeho lásky, kteří dovedeme oceniti každé hřejívé jeho slovo, citíme velmi bolestně ztrátu starostlivé této hlavy a pečlivých rukou, které nám upravily v Praze druhý domov. Odešel nám šlechetný příznivec, jedna ze vzácných duší, která vždy nejlépe s námi smý šlela a nelilovala pák na provedení svých šlechet- ných úmyalů ničeho, ani osobní namahy. Lopčíme se těžce u vědomí, že nemáme již spatřiti toho, jenž tolik pro nás učinil, jenž častokráte urovnával 1 ony neviditelné hrany, jimiž životní osud na nás dorážel Zůstavá nám zde jeho myšlenka a životní dílo, jež nahražují bolestnou onu ztrátu a ulehčují nám vy- slovení posledního s bonem. Když zapěl ještě »Hlaho!« nad hrobem Hora koo »Co plačete?« a »Salve«, za zpěvu sboru J.S Veita »Všech přátel kruh« uložena rakev do hrobky Snes a se na ni závěj květo. Jen zvolna rozehazeli se pak účastníci smutn panychidy ke svým domovům Zamek lužanský, útulně zařízený a vyzdobený takřka galeril obrazů, osiřel. o e Spolek »Hlávka« z Brna při pohřbu p. Hlávky zastupovali IngC. Fr. Hromčlk a IngC. K. Hejl, spo- lek »Zoru« z Brna IngC. Al. V. Kožlšek a spolee posluchačů inženýrství IngC. C. Karas. Z Hořlc. Nad rakví největšího mecenáše českého národa, presidenta Akademie Josefa Hlavky, truchl městska rada v Hořieích.
Salve Veit Hlávek Ingc František Hromčlk K Hejl Zora V Kožlšek Hlavka Hlávkov Praha Brno
17 article Poselství Pomocného komitétu pro české školství ve Vidni
Poselství Pomocného komitétu pro české školství ve Vidni všem dobrým českým srdcín v zemích koruny české i za hraniceni! Není-li a nemůže-li býti našemu národo lhostejno, odnárodňují-li se nám po krajinách ná- rodně smíšených desítky českých duší anebo mrzačí-li se nenárodní výchovou ve školách cizojazyčných, jak nedotýkalo by se každého uvědomělého Čecha, volají-li k nám desetitist- cové českých děti a děticek z města na Dunuji úpěnlivě o pomoc: „Pomozte a nedejte zahy nouti nám ni budoueíml
Čecho
18 article
Dosud pouze jediná česká škola spolk „Komenského“: 7třídní chlapecká a 7třídn. dívčí v X. okresu, dále 2 opatrovny a 5 jazyko- vých škol, kam chodí české děti ze škol něme ckých ve středu a v sobotu odpoledne, pomá- hají jazykem mateřským — po lidsku! — od- chovávati něco přes 1000 hochův a dívek. Avšak za jakých těžkých poměrův! Až srdce zabolí uslyšíme-li, jak jest možno, aby téměř za čtvrt- století svého trvání nedomohla se škola „Ko- menského“ ještě ani práva veřejnosti, že ubohé děti, škole odrůstajici, musejí zajížděti pořáda pořád ještě hromadně do jihomoravské Břeclavě ke zkouškám, aby nabyly propouštěcího vysvěd čení! — — Proto budiž heslem všech dobrých Čechů přispěti dle svých sil, aby nejen naše jediná soukromá škola obecná ve Vídni byla zabezpe- čena, ale aby se co nejdříve mohlo přikročiti ke zřízeni škol obecných, po případé i odborných škol a kursů pokračovacích pro tisíce českýel učňův, ano i školy střední. Bez národní oběta- vosti dobře zorganisované i v nejzapadlejší nas dědince, nebylo by to však možno. A tu v měsíci březnu, měsíci, kdy rok z rokem všichni dobří Čechové budou si připomí- nati nesmrtelných zásluh veleducha Jana Amosa Komenského, jemuž tolik záleželo na zdárné výchově veškeré mládeže, bohaté i chudé, muž- ské i ženské, naskytá se nejlepší přiležitost za- vésti pravidelnou daň březnovou — dar Komen- ského na zabezpečení a ku podpoře naší národn ratolesti na Dunaji.
Komenský Čecho Jan Ámos Komen ko Břeclava Vídeň Dunaj východ škola
19 article
Každá česká obec, každý okres, každý p něžní ústav ať pamatuje v měsíci březnu stálou subvencí na podporu českého školství víden- ského; každý dobrý Čech ať pomáhá aspoň dan korunovou oblažovati ubché české dítky víden- ské, prahnoucí po čistém prameni vzdělání ja- zykem mateřským; a nemůžete-li korunoveu daní, přispějte sbírkami haléřovými ve svýel společnostech; ochotnické spolky sehrejte na dar Komenského; ostatní spolkové dávejte da rozpočtu ročního na týž účel šlechetný podporu sebe nepatrnější, jen když stálou, s nížto bude lze najisto počítati. I naše společenstva živno- stenská mohou přispěti na výchovu dorostu živnostenského. Heslem celého národa budiž ke dni 28. března, narozeninám Jana Amosa Komenského: Vyslyšme volání desetitisíců českých dítek vídeňských po národní výchově a dle svých sil pomáhejme spolku »Komenský« ve Vídni (V., Margaretenstrasse, 100). Pomocný komilét: Národní rada česká. Ustřední Matice školská. C. k. česká universita Karln-Ferdi- nandova v Praze. C. k. česká vysoká škola technická v Praze. Zemský ústřední spolek jednot učitelských v král. česém. Zemská ústřední jednota učitelstva českých měšťanských škol v král, českém Jednot učitelek v Čechách. C. k. česká vysoká škola tech- nická v Brně. Ústřední spolek jednot učitelských n Moravě. Jednota uřitelstva českých škol měšťanských na Moravě. Jednota učitelek moravských. Ústřední spolek českého učitelstva ve Slezsku. Příspěvky přijímá spolek »KOMENSKÝ« ve Vídni, v Margaretenstrasse 100; kromě toho lze zaslati tak příspěvky (pro pensijní fond) slečně Ros. Jonášově. učitelce měšť. školy v Kollně a pokladní Pomocného komitétu. — Ct. redakce krajinských časopisů žádáme za otištění tohoto poselství,
Jan Ámos Komenský Jonášův Vídeň Margaretenstrass Praha Čechy Brno Morava Slezsko spolek » Komenský národní rada český univerzita Karln Ferdi vysoký škola technický v Praga vysoký škola technickýnická jednota učitelský můj Morava
20 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Veliké vzrušeni na Moravě způsobila aféra učitele Konečného v Bohdi kově (viz „Nár. L.“ ze dne 10. t. m.), jejíž podstata jest takováto: Učitel Konečný, dotud v Bohdíkově na Šumpersku, požádal za pro- půjčeni místu řídícího učitele v Bludově a byl na totu místo okresní školní radou zábřežskou také presentován. Na místo řídícího se však ne- dostal, nýbrž zavedeno s ním na základě pro- testu obce bludovské, proti jeho dosazení po- daného, diseiplinární řízení a z usnesení zemské školní rady byl nadučitel Konečný sesazen z trestu přeložen z Bohdíkova. Tento nález disci olinárního senátu ze.nské školní rady působil na českou veřejnost jako blesk z čista jasna Všichni opravdu svobodomyslní a pokrokovi lidé na Moravě pozdvihli se jako muž proti krutému rozsudku a označili jej za čin lorikální msty nad nepohodlným pokrokovým učitelem. Vše chen, nikoli jen dle jména, svobodomyslný trsí český vystoupil na obranu diseiplinovaného učitele proti zemské školní radě a jejím kon- servativným i klerikálním zadákům, i označil nález tento jakožto skutek politické justice. Ze strany klerikální uvádí se proti učiteli Konečné- mu, že r. 1906 na brněnském sjezdu strany ná- rodně-sociální, na jejiž program kandidoval do zemského sněmu, „referoval o požadaveích mo- derního školství v řeči tak buřičské, že si jí všimlo státní zastupitelství a nařídilo vyšetřo- vání“. Státní zastupitelství nenašlo sice na uči- teli Konečném stínu viny, ale za to stnčila zem- ské školní radě tehdejší řeč učitele Konečného k stíhání a disciplinování jeho. Ovšem ve spo- jení ještě s jiným a ještě hroznějším zločinem.
Konečný Morava Bohdíkov Šumpersko Bludov
21 article
R. 1907 zemřel totiž v Komňatce učitel Talpa, okresní školní radou rok před tim místa zba- vený. Byl rovněž ve vyšetřování pro „urážku volebné svátosti“ a pro „urážku veličenstva“, ale z vyšetřování propuštěn. Pohřeb konán — jak klerikální list dí — necírkevně, prý na žádost nebožtíkovu, ale s velkou pompou na katolický filialní úřad v Komňstce, „bez vědomí farního úřadu“. Farní úřad oznámil věe olomou- cké konsistoři, která učinila udání politiekým úřadům, a „vyšetřováním zjištěno, že pan Ke- nečný měl na inscenování laického pohřbu účast znaěnou, ne-li hlavní“. Krom toho klade se nad- učiteli Konečnému za vinu rozšiřování letáku „Svůj k svému!“ a příspěvek 20 K, věnovaný stávkujícím dělníkům! Těchto přetěžkých hříchů bylo klerikální agitací nyní využitkováno v pro- testu bludovském, diseiplinární vyšetřování prot učiteli Konečnému obnoveno (!) a diseipli- nární senát — jak di klerikální hlas — „nena- lezl jiné možnosti, nežli degradaci Konečného“.
Konečný Komňstka
22 article
Preti takovému aktu, rovnému strannické po- pravě, vzbouřila se celá slušná Morava; tisk svobodomyslný jest pln bouřlivých protestůa článků proti zemské školní radě a členům dísei- nárního senátu, především pověstnému zem- skému škol, inspektoru Ouředníčkovi. V prv ní řadě manifestuje pre učitele Ko- nečného „Ústřední výbor Národní Jednoty pro vých. Moravu“ na adresu české veřejnosti. V provolání svém želí Národní Jednota učitele Konečného jakožto nevinné oběti z té přičiny, že se jedná o předního a vynikajícího národního pracov- níka na severní Moravě (na Zábřežsku proti Brassovi!), který celý svůj mužný věk vě- noval věrným službám národu a všechen volný čas věnoval duševnímu a hospodářskému uvě- domění lidovému. Ústřední výbor Národní Jed- ncty protestuje před celou českou veřejnosti proti krutému a nespravedlivému odsouzení „to- hoto národního vůdce celé severní M - ravy, jehož přičiněním důležité a nejdále expo- nované posice naše, zejména na Sumbersku, byly vždy úspěšně hájeny proti útokům ozpí- navé germanisace“. Jaké rozhořčení rozmohl se v moravském učitelstvu samém, vysvítá z toho, že učitelská organisace na Moravě chy tá diseiplinovanému soudruhu svému čestný dar 10.000 K, jejž hodlá složiti průběhem čtrnácti dnů. Celek poskytuje skvosiný doklad morav- ských poměrů, jež stávají se stále nesnesitelněj- šími.
Ouředníček Konečný Morava severní Morava Zábřežsko Brass ko národní Jednota pro východ . Morava
23 article
— K zápasu o České Budějovice. Z Če- ských Budějovič se nám sděluje: Vzhledem k po- sledním událostem z doby zolební podali zá- stupci Čechů budějovických v obecním zastupí- telstvu, ve schůzi jeho, konané dne 14. t. m. odpoledne, následující interpelace k purmistro- vi: I. Dotaz člena obecního zastupitelstva Belid. Francka a soudr. po nesprávném sestavení velíč- ských seznamů k volbě poslance do sněmu krá- lovstvi českého za město České Budějovice; I. dotaz člena obecního zastupitelstva Bohuslava Kebla a soudruhů o odněti representační lože v městském divadle p. dv. radovi Křikavovi; III. dotaz člena obecního zastupitelstva Karla Tam- piera a soudr. o chování se policie u příleži- tosti tak zvaných demonstrací ve dnech 29. února, 1., 2. a 3. března 1908. — Německá většina zastupitelstva, zejména sám purkmistr Taschek, byli těmito interpelacemi velmi aemile překvapeni, s čímž se ani netajili. Purkmistr Ta- schek, který jindy dotazy toho dru- hu ihned zodpovídá, přiveden byl do takových rozpaků, že vůbec ne- věděl, co na české interpelace říci a prohlásil, že odkládá odpověď do schůze příšti. — Patrně bude třeba dlouhých a dů- kladných porad, než panstvo si vymyslí, kterak se vymknouti z nemilých nesnází, do nichž se dostalo po špatných cestách, jaké volí vždy. chce-li znásilniti právo české většiny. Na odpo- vědi pana purkmistra Taschka může býti veřj- nost česká i německá právem zvědava.
Čecho Franck Kebl Křikava Karel Taschek Český Budějovice
24 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Napoleon litoval, že básník Corneille nebyl jeho současníkem; byl by ho prý udělal svým maršálkem, jmenoval vévodou. Takový byl napoleonský projev suverenního obdivu. Pan ředitel F. A. Šubert při sobotní slavnosti na pamět Svatopluka Čecha aranžované s pietou ve Vinohradském divadle, nazval velkého básnika českého budoueím národním svatým. Tklivý způsob uetění památky velkého muže. Zdá se, že napoleonovský způsob chvály měl více logiě- nosti nežli šubertovský, ač ani tomuto an onomu nelze upříti velikosti. Ovšem přijde vždy na naše subjektivní mínění, jak přijmete hold p. ředitele Šuberta památce Čechově. Buďto jste tím nápadem, v němž je cos napoleonského, okouzleni a pociťujete též zbožné zanícení při představě prvního svatého, zahajují- cího naše české nebe. Nebo se pouze usmějete. Je to tak roztomilé, nevinné . .. Čech nebyo básníkem zbožným, věřicím. Ba nebyl ani bás- níkem mystickým. Napoleon netyranisuje tak naši obrazotvornost jako F. A. Šubert. Snadno si vybavujeme představu Corneilla maršálka a věvody. Goethe také to někam do- táhl a říkali mu Excelence. Ale Svatopluk Čech jako svatý! A co si počneme s Nerudou a Havličkem v našem budoucím českém nebi? To by byli po čertech divní svatí. Ani za blaho- slavené by je nemohl p. Šubert vyhlásiti. Ale zanechme žertování, vždyť nápad p. Šuberta je tak roztomilý, nevinný .. Slavnostní představení Čechovo bylo dů- stojně vypraveno. Obecenstvo velice četně shro mážděné projevovalo nelíčené svou spokojenost s hudební i deklamatorní částí programu. Čino herní sbor vyslal své nejpřednější síly, pl. Tá- borskou, p. Hlavatého, p. Dobrovolného ap. Branalda, aby tlumočili krásy jasné a vzletně poesie Svatopluka Čecha. Melodické a ohnivé
Napoleon Corneille Šubert Čecho Čechův Goethe Čo Hlavatý Dobrovolný Branald Čechy
25 article
starosta klatovský dr. Ma šek, ředitel gymnasia
doktor ma
26 article
verše básní »Mrtvým vlastencům«, »Nevěřme nikomu«, »Dva zvony«, »Lešetinského kováře«. pěkně přednesené, uchvátily obecenstvo, vyvolá- valy bouře potlesku. Scenování poetické idyly »Ve stinu lípy« se zcela povedlo. Vystižná barvitá ilustrace básně. Pod lipou u džbánků zasedli invalida, mlynář, učilel, krejčík, všechny ty roztomilé figurky z půvabné básně. V pozadi slunný pohled na širé, kypře svěží lány a kužel Řipu. A s novým dojmem posloucháme vypra- vování starého feriny invalidy o neuvěřitelných dobrodružstvích z italské patalie, a verše po- vědomě, od mládí do paměti vryté, zaznívají mile, zvonivě, líbezně. Scemické vypravení idyly je zásluhou p. Weniga, interpretace hlavních postav básně zdařile provedli pl. Benisková pp. Zelenku, Zakopal, Balear, Boleska, Aner- wald a t. d.
Lešetinský Wenig Zelenka Zakopal Balear Boleska Amer
27 article Hudba.
Hudba. + Zpšvohra Národního divadla. Auberov »Němá z Portici« naježi jako úhelník moderní velké opery, jako první dílo, jímž tato odvrátila se od culadu antických látek do varu soudobých idcí rozmanitosti života, v pořadi pevných her každé řádné operní scěny. Osmdesát let minulo od jeji premiéry v pařížské Akademii hudby (23. února 1828), vyvětrala časovost bouřlivého děje, který do své doby zapadí jako doutnák do soudku prachu, ba v Brusselu, jak známo, dal 25. srpna 1830 davům hrnovcím se rozpáleným z divadla, přímý popud k začetí revoluce, jež skonětla odtržením se od Hol- landska a prohlášením samostatnosti Belgie. Ani nadšení Wagnerova pro živost a dramatičnost ná- mětu, jejž prohlásil za »prvé skutečné drama v pěti aktech,« nemůžeme dnes bezpodmínečně sdíleli, po- stradajice v společné práci Eugena Seribea a Ger- mamna Delavignea hlubší charakteristiky a niternější spojitosti těcn dosti šablonovitě na vděčná čísla operní rozsekaných výstupů, ovšem divadelně půso- bivých. Ale co v díle nesestárlo, i když zastarala naznačená jeho forma, jak basnická, tak hudebni, jest meloticka vynalézavost Auherova, plná svěžesti a rythmické křepkost, jest úžasně trefný kolorit ná- rodní, jimž Auber dovedl tu vystihnouti oba nepřa- telské světy, dvorský španělský a lidový vlašský jmenovitě poslednější, mající převahu. Poněvada skladatel živlů těch nepoznal na místě, naskyta se tu případ vzácné intuice, skoro bychom řekti jasno vidění uměleckého, dohadujícího se, jak u geniů bývá, světů nepoznaných s překvapující věrností Nade všim Auber zůstal ovšem Francouzem: v ducha- plnosti, jiskřivosti, v gracii své hudby. A to jes dosti vlastnosti, pro něž se stále ještě můžeme ob- divovati jeho dílu.
Němá Wagnerův Seribe Auber Francouz Portici Brusel Belgie Gera Zpšvohr národní divadlo pařížský akademie hudba
28 article
»Něma z Portici« byla také vždy u nás oblíbe nou operou. Nemiči jsme pro ni vždy té skvělé přilehavé výpravy, jakou může se chlubiti jeji ny nější nové scenování, zdařilé hlavně v pohnutých výjevech tržišt (režie p. Polákova), ale mívali jsme znamenitý pro ni soubor umělecký, vynikajících Ma- saniellů cizích, kleří u nás vystoupili, ani nečitaje. V tom ohledu novému nastudovaní nezářila příznivá hvězda. Tak hned Eivíra ješ ě přesahuje síly sl. Ungrovy, ač rádi uznáváme veškeru snahu a píli kterou úloze věnovala. Pan Pácal se v prvních třech jednáních očividně šetřil, aby vystačil na proslulou ukolébavku jednání čtvrtého, která je pro tenoristu zkouškou ohněm. Ale part pravě na tomto choulo- stivém místě vyžaduje lehčího a vyššího hlasu, net jakým vládne p. Pácal, vždy výborný ve všem ro- bustním a pathětickém. Na tuto něžně nadýchanou lyriku nestačil a v obavě před ní zkazil si nazna- čovaním spíše, než zpíváním, i ona rázná místa úlohy, jež by jinak jeho naturelu svědčila. Možní že i částečná indisposice nebo tréma z nesnadnéno, poprvé přejatého úkolu měly na výsledku svůj podíl Představitelé Alfonsa a Lorenza (pp. Ptak a Davidy mohli by paměthivi býti, že ruší se považlivě illus dávají-li si zpěváci takt — bezmála celým tělem Nejjadrnější z pěvců zůstal Pietro p. Klimentův, zpě vem i hrou.
Něma Polákův Ungrův Pácal Alfonso Lorenzo David Pietro p Klimentův Portici Ma
29 article
Úloha Fenelly mívala u nás štěstí na předsta vitelky. Bývala to z nejskvělejších rolí pí. Sklená- řové-Malé, z tanečnic vyníkala v ní pí. Paltrinteria také podání pí. Benoniové nesluší zapomenouti. V dě- jinách »Němé z Portici« stíhá právě tuto úlohu jistá ironie osudu. Nedostatek dobré zpěvačky přivedl autory na myšlénku, dati hlavní úlohu pouze mimi- sovati, udělati ji němon. Demotselle Noblet byla tou výbornu mimickou lanečnicí, pro níž úlohu na- psali a Auberovi podařilo se právě na těchto listech své partitury napsati stránky nejvýmluvnější, učiniti veliký pokrok v symíonickěm výraru operního do- provodu důležitý postup k charakteristice a psycho logi moderního orchestru. Dnes většině divadel zvláště čistě operním, chybí naopak vhodných mi mek a musí oněmiti zpěvačky, aby nabyly předstá- vitelky. Pro obsazení zpěvackou rozhodlo se i naše nové obsazení, a tak nezbylo naší osvědčené prima donně pí. Maturové než oněměti pro Aubera na je višti, jež uvykla ovládati svým hlasem. Obor mimi- cký není pí. Maturové zcela nový. Vzpomínáme, jak ze zápalu pro dílo ujala se kdysi princezny v »Po hádce o Honzovi«. Jsonc vždy pamětliva dobrého hereckého podání svých úloh, osvědčila se i jak Fenella umělkyní myslfeí a třimající výraz drama- tický úplně v moci.
Fenella Benoni Němá Auber Matura Honz Portici
30 article
Nové nastudování připravil se známou svědo- mitostí kapeiník p. Jílek. Jen přesnější a živější rythmus bylo by si v celku přáti. Plně působila z sborových scén opět modlitba, dobře zapěná. Aube užil tu jedné z nejmiadšich skladeb, své první mše kterou napsal pod vedením Cherubiniovým, když uznaný maěstro objevil jeho talent, a úryvek ten vhodně umistěný nemíjí se nikdy účinem. Nové na- sludování, neshromáždivší v neděli valně obecen- stva a ještě nevalněji je animovavší, přineslo tako nový překlad, který již byl potřebou. Vyšel z péra Jos. Vymětala a vydán v »Knihovně librett Umělecké besedy« jako číslo 3.
Jílek Cherubiniův Vymětal Jos
31 article
+ Pořad koncerlu svazu hudebníků pro králov slví české dne 23. března v Rudofinu musel být z oznamených již příčin změněn takto: 1. Ouverlure k opeře »Prodaná nevěsta« od Bedř. Smetany. Diřigen dr. V. Zemanek. 2. »Burleska« od R. Strausse pro klavír a orkestr. U klavíru virtnos pan Ricc. Pick- Mangiagalli. 3. »Don Qnixote« od R. Strausse. (No- vinka.) Dirigent Paul Oltenheimer. 4. Serenade d'Es- pagne od Chabriera. Dirigent Paul Ottenheimer. 5. Ale- gro di Concerto od Rice. Picka-Mangiagalli pro klaví s průvodem orkestru, přednese skladatel. 6. Ouvertura »Sollenelle 1812« od Čajkovského. Dirigent dr. V. Ze mánek. + Jaroslav Kocián, jenž před několika dny ukon čil své umělecké tournée v nejčelnějších městech uher ských, odjíždí příští týden do ltahe společně s klavír- ním virtuosem panem Frant. Veselským, který jej též doprovásel při tournée v Uhrách, aby tam uspořada řadu koncertů, které byly již před několika měsíc závazně smluveny. Tourněe polrvá až do konce čer- vna, načež vrátí se umělci do Čech. Budou pořádat koncerty v Řlmě, Palermu, Ankoně, Benátkách aj hlavních ústředích Italie. + Koncert Julia Falka uspořádán bude 20. března o půl 8. hodině v Rudolfině. V Berlíně měl Juliu
Smetan doktor V Zemanek R Strauss Ricc Oltenheimer Chabrier Ottenheimer Rika Picek Mangiagalli Čajkovský Kocián František Veselský Falk Julius Sollenelle Uhry Čechy Řlma Palermo Benátky Berlín koncerlo svaz hudebník pro králov Made d ' eso Italia
32 article
— Jazyková otázka v novém řádě pro zkou- šky maturitni. Ministerstvo vyučování upr l
33 article
Falk úspěch sensační. Vstupenky v hudebním závodě Mojmíra Urbánka, Hlávkův palác + Pan Boža Umirov pořádal 13. března soire musicale v hotelu »Kalserhof« v Berlíně před skvělou společností. Na programu (ze tří čtvrtin českého) byly dvojzpěvy Dvořákovy, písné Schubertovy, Schuman- novy a Straussovy, Šmelanova »Skřivánči píseň«, již přednesla s vroucností sl. Taňa Umirova. Další část programu tvořily dvě rozkošné Martiniho písně, jež jemně harfou doprovodil pan Lerando-Zelenka, slo- vácké písně pana Schneidra-Trnavského, velmi distin- guovaně harmonisované. Pan Umirov zpíval s ob- vyklou jemností; jímalo všeobecně, kterak vroucně přednášel slovácké písně. Ve sl. Umirově dlužno vítati velmi nadanou pěvkyni, která má bohatý hlasový fond. Jak jsme se doslechli, bude zpívati v těchto dnech na zkoušku v král. opeře. Výkony umělců byly přijaty s velikou pochvalou a umělci znovu a znovu byli žádání o přídavky. V posledním čísle, rozkošné Mozartově serenadě »Trio comique« podala druhý hlas jemně paní Salomonová. Tato rovněž obstarala velmi připadně čásť klavírního doprovodu. Dlužno dodati, že slovacké písně doprovázel autor pan Schneider- Trnavstý. —pp— + Občanská beseda na Smichově pořádá dne 24. března v sále akcionářského pivovaru na Smí- chově jarní koncert za laskavého účinkování paní O. Beniskové, člena městského divadla na Král. Vino- hradech, sl. O. Landově, koncertní pěvkyně, pana Davida, virtuosa na klavír a české pěvecké kvarieto. Po koncertě vínek při budbě pěšího pluku č. 11. Jen pro zvané a jimi uvedeně hosty-
Falk Urbánek Boža Umirov Dvořákův Schubertův Schuman Straussův Šmelanův Taňa Umirov Martini Lerando Zelenka Schneidr Trnavský Umirov Mozartův Salomonová Schneider Trnavstý O Benisková Král David Berlín Hlávkův palác + občanský beseda + Pan Skřiváneč píseň Smichov
34 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Zemětřesení. Z Vídně, 16. března. (K. k.) Seismografické přístroje ústředního úslavu pro me- teoro,ogii a geodynamiku zaznamenaly 14. L. m. v s hod. 31 min. večer prostředně silné zemětřesení. Dne 15. byla zaznamenána dvě blízká zemšiřesení, první v 10 hod. 28 min. dopoledne ve vzdálenosti asi c00 km, druhé ve 12 hod. 19 min. v poledne ve vzdale- nosti asi 500 km. = Ziracená loď. Z Lonůýna, 16. března. (K. k.) Došla sem zpráva, že nelze zachránití náklada zavazadla z lodi „Newark Castle“, ktorá se ztroske- tala u ústí řeky Umhlatuzi. = Torpedovka se ztroskotala. Z Toulonu, 16. března, IK. k.) Torpédovka „Eelairo“ ztroskotala se za cvičení v záloce agaysské. Mužstvo byle zachrá- něno, Několik odí vyplulo k uvolnění „Eclairu“ ,
Vídeň Umhlatuh Toulon Ica Newark Castle Iteoro km