2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
17. března 1908. Císlo 76
4
article
Jan Pošek, Lev Peterka, Ant. Reinvart, Frant. Sou
kup a Tomáš Wejžvalda. — Do správní rady před-
městských jatek zvolen p. dr. Vrat. Černý. — Povo-
len náklad 7200 K na provedení další kanalisace
Iusově třídě. — Povolen náklad 60.000 K na doho-
tovení stavby na stav. č. 5 v Bílkově ulici a náklad
27.510 K na opravu věže staroměstské radnice. —
Schválen návrh, aby pro vnitřní zařízení Pavilonu
města Prahy na jubilejní výstavě povolen byl další
ohnes 20.000 K. — Schváleno po referátu p. m. r.
Filipa položení vodovodu na výstaviště. — Záležitost
výpůjčky 3,124.000 K na společnou vodárnu na přání
s více stran projevená, odročena do zvláštní schůze.
Sehválen návrh, aby k vlastním žádostem pře-
loženi byli na trvalý odpočinek pp. stav. rada Josei
Václavek, stav. rada Joseí Stuchlík, slav.
rada Mréd Hurtig, účetní rada Jos. Vávra, vrch.
pokladník Jan Hornof, vrchní pokladník Bedř.
Housa a přednosta hlavní spisovny Václav Le-
šer. Pan starosta dr. K. Groš za hlučného sou-
hlasu členů sboru vyslovil nejvřelejší díky p. stav-
radovi Václavkovi za dlouholetě, velmi cenné jeho
služby, jež obci pražské od roku 1874 prokázal. Take
činnost ostatních pánů byla s poděkováním oceněna.
Rada městská zmocněna k vypsání konkursu n
dvě dlší místa zvěrolékařů v X. hodn. tř, cvent.
pro ty, kteří fysikátní zkoušku nemají, v XI. třídě.
Schválen byl návrh, aby obec pražská převzala
protektorát Spolku pro vystavění Akademického
domu v Praze.
Pošek
Peterek
Antonín
František
Wejžvald
Iusův
Filip
Josei Václavek
Stuchlík
Vávra
Hornof
Housa
Václav Le
doktor
K Groš
Václavek
Bílkov ulice
Praha
Jos
Mréd Hurtig
5
article
Fřipojení Bráníka ku Praze.
Referent p. mag. r. dr. Švejda podal zprávu
o návrhu na schválení připojení obce bránické ku
Praze.
Ve schůzi dne 4. listopadu 1907 schválil sbor
obecních starších, aby na příslušných místech obec
pražská se toho domábala, aby do zákana o přechod-
ní době pro daň činžovní pro obce, jež by se s Pra-
hou spojily, pojaty byly také obce Braník a Břevnov
Rada městská, majíc na zřeteli důležitost Branika
jako obce pobřežní, zahájila s obcí tou jednání
připojení ku Praze. Z dokladů, opatřených o pomě-
rech a hospodářství obce branické vychází: Hozpoče
lendu obecního na rok 1907 vykazoval úhralu obno-
sem 13.265 K, potřebu 19.480 K a schodek uhražen
27% přirážkou obecní.
Rozpočol školní vykazoval potřehu 7302 K, jež
uhradila se přirážkou 32 95.
doktor
Švejda
Praha
Braník
Břevnov
Fřipojení Bráník
95
6
article
Inventář vykazuje jmění 306.169 K a dluhů
132.216 K, zbývá čistého jmění 173.953 K.
Na daních státních předepsáno jest 25..306 K
Obyvatelstva čítá Braník přes 4000 a měří 49g
hektarů. Z dávek zavedeny jsou: daň ze psů s vý-
nosem 296 K a dávka nápojová, pronajalá s ročním
výnosem 4208 K. Školu má Braník jednu o 11 tři-
dách s 11 učitelskými silami a naturálním bylem pro
řídíciho. S obcí vršovickou uzavřena smlouva o do-
dávání vody, dle níž obec vršovická zdarma dodávi
do 3 stojanů v Braniku vodu. — V případě zřízení
vodovodu v Braníce dodávati bude obec vršovická
vodu po 20 let za 15 h za 1 m' až do množstv
200 m.
Obec branická převzala patronát nad novým far-
ním beneficiem při chrámu sv. Prokopa v Braniee
a zavázala se přispívati ročně obnosem 400 K na
dotaci faráře, poskytnouti jemu bezplalně příbytek
na dobu 15 let a po této době vystavěti budovu
8 místnostech obytných s příslušenstvím a odevzdat
ji bez dluhů a závad faře v Braníku. — Dále opatřuje
obec kostelu potřebné světlo, vino, oleje, paramenty
a farní tiskopisy.
Braník
7
article
Městská účtárna vypočetla na základě předl -
žených dat, že by po připojení obce této ku Praze
— když by se tam přirážky vybíraly dle míry pražské
— vykazoval rozpočet obecní schodek 13.811 K
školní 5100 K, celkem schodek 18.911 K. Při jednání
zavedeném nečinili zástupci obce branické žádných
podmínek, až na tu, aby Braník pojat byl do zákona
o přechodní době pro daň činžovní. Pokud se týká
školy, prohlásili, že zřízena býti má dvanáctá para-
lelka a přibrána jedna nová síla učitelská. — Dle do-
savadních zkušeností pak souditi lze, že tato škola
obecná postačí obci branické na delší dobu a nebude
tudíž nové školy třeba, neboť školu měšťanskou na-
vštěvují dílky branické v Podolí. Na to projednán
se zástupci obce branické návrh smlouvy o připojen
ku Praze ve znění — jak ujednáno byso s ostatními
obcomi ckolními za poslední doby — a smlouva ta
ve všech bodech schválena. V příčině volby do obec-
ního zastupitelstva ujednáno, že — až do upravení
a vydání nového obecního řádu pražského o upravení
obvodů části Prahy a okresů volebních — bude obec
branická prozatím společně s obcí podolskou tvořiti
Praha
Braník
Podolí
Praga
obec podolský
8
article
jeden okres volební. Záležitost tato projednána i
obcí podolskou a došla schválení zastupitelstva po-
dolského. Z dalších ustanovení m.ouvy uvádí se
zejména: dávky nápojové budou i po připojení Bra-
níka ku Praze v Braníku stejně jako dosud vybírány
po tak dlouho, dokud nebude provedena reforma dané
potravní v Praze, aneb zavedena jiná dávka obecní,
přirážku k daní potravní nahražující nebo ji doplňu-
jící. Ve příčině daně činžovní budiž opatřeno, aby
platnest zákona o přechodní době pro daň činžovní
rozšířena byla také na obec branickou a činí se to
podmínkou připojení Braníka ku Praze. Správa ve-
škerého školství obeeního v Braniku přejde na obec
pražskou — bude-li současně se schválením zákona
o pripojení obce branické ku Praze zákonem zaru-
čeno, že náklad na školství branické — pokud dosud
z prostředků zemských byl hražen — bude na dále
obci pražské nahražován. — Jinak by Braník i po
sloučení s Prahou zůstal ve věcech školských v do-
savadním svazku školního okresu. — Pro obecní
úradování v Braníce bude dle potřeby zřízena po-
datelna pro přijímání podání ve věcech obecních.
Bro
Praha
Braník
9
article
Nové inveslice obeení a školní se v Braníce ne
vyžadují a prováděti se budou obcí pražskou v pří-
padě polleby jen postupně a dlo možnosti jak obee
pražská za dobré uzná. — Sloučení obce branick
s Prahou slane se jen pod tou podminkou, když sou-
časně se zákonodárným schválením spojení obou obcí
v platně formě zákonné upravena a zabezpečena bude
otázka nákladů školských v Braníku způsobem na-
značeným a když vymožena bude pro Braník platnost
zákona o přochodní době pro vyměřování daně čin-
žovní. Při dalším jednání prohlásili záslupci obce
branické, že obec v nejbližší době přikročí ke zřízení
12. paralelky a provede některé chodníky a kanali-
saci nákladem asi 30.000 K
Zástupci obce branické vyslovili toliko přánía
upozornili na to, aby obec pražská nespustila se
zřetele stavbu silnice od Branika k Novým Dvorům
Braník
Praha
10
article
Komise pro připojení předměstl, uvažujíc o připo-
jení Braníka ku Praze, vyslovila, že z připojení toho
pro finance obecní nevzejde žádné patrné zatížení.
že naopak jest důležito, aby i tato v zastavěné část
své s Podolím souvisící obec pobřežní, jež po splav-
nění Vllavy nemalé důležitosti nabude, připojena
byla ku Praze tak, aby obec pražská na regulace.
jaké se tam provádětí budou a veškerý stavebn
ruch a jiná zařízení obecní měla rozhodující vliv-
Mimo to dlužno uvážiti, že obec pražská má na při-
pojení Branníka nemalý zájem již z toho důvodu.
že najaty tu má náplavky, dopravuje odsud píseka
led, má tam rozsáhlé pozemky a lomy i přivoza
že po splavnění Vltavy a otevření komun'kace do
Podojí, končiny tyto tvořiti budou oblíbená výletn
mísla Pržanů a poskytnou příznivý terain pro za-
kládání vil a rodinných donků, čemuž věasným za-
mezením spekulace stavební jiného druhu napomá-
bali bude nutno. Z důvodů těch komise pro připojení
předměstí doporučila připojení Branika a rada měsl-
ská k návrhu tomu přistoupila.
Branik
Braník
Praha
Vltava
11
article
Rada městská tudíž navrhuje sboru ke schváleni
aby obec branická s celým svým kalastrálním úze-
mím spojena byla s obcí kr. hl. města Prahy v jednu
obec politickou, tvořic spolu s Podolím XI. část Prahy
a tudíž také jediný společný volební okres pro volby
obecní pod jměnem Podolí-Braník, budou-li současně
cestcu zákonodárnou zabezpečeny obci pražské další
příspěvky z důchodů zemských na okresní výdaje
školní; aby schváleno bylo ujednání : obcí brani-
ckou v příčině připojení ku Praze provedeně a radu
městskou k bližšímu projednání a uzavření smiouvy
o připojení ku Praze, jakož vymožení potřebného
k tomu zákonodárného schválení zmocnili.
Návrhy tyto byly schváleny jednomyslně
za potlesku a pochvaly
Schůze skončena o 1/47. hod,. večerní
Praha
Podolí
Braník
12
article
Pohřeb Josefa Hlávky v Přešticích
Pohřeb Josefa Hlávky v Přešticích
(Od zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.)
Na samém úpatí Šumavy, která vybíhá modra-
vými hvozdy do roviny lužansko přešlické, skončeny
včera posmrtné pocty zesnulému Josefu Hlávkovi
veřejností naší prokázané. Uložen byl na tichém hřbi
tůvku přeštickém do rodinné hrobky za účastenstv
širošírého okolí, najmě občanstva lužanského, přešti-
ckého a přátel jeho, přibylých zvláštním vlakem
z Prahy.
Východištěm puhřbu byl zámek lužanský, kde
kaple, obohacená Hlávkou četnými obrazy, změněna
byla v ranních hodinách včerelšího dne ve smuteční
slň. Hlavní oltář zastřen byl černou rouškou s bílým
křížem ve středu; podobně smuteční barvou zakryly
stěny a obrazy. Ze vkusné, palmové ozdoby, obklo
pující katafalk, zdvihala se rakev, do chvile ob-
řadů církevních otevřená. Jen nejuližším přatetůma
pěbuzným dovolen přístup.
Po 11. hodině dopolední rozsvítily se všechny
svíce v kapli a k rakvi přistovpil budejovický biskup
Jos. Hůlka s četnou asistencí kněží, aby vykona
výkrop a modlitby. Pražský »Hlahol«, zastoupeny
mužským sborem, zapěl za řízení Ed. Krtičky Na
svadbovo »Dřímej sladce«.
Hned potom rakev vyzdvížena a personálem
velkostatku nesena na hranice obce lužanské, kde
vložena do čtyřspřežního pohřebního vozu. V obei
samé vlály s kostela a veřejných budov černé pra-
pory. Rakvi předchazel dlouhý průvod, v jehož čele
kráčely školní děti, vedení učitelstvem a řed. mě
šťanských škol pp. Boučkem a Lindackrem
dále vzájemně se podporující spolek řezníků z Pře-
štic v kroji s praporem, vzájemné se podporující spo
lek živnostníků z Přeštic s praporem, »Sokol“, odbo
Nár. jednoty pošumavské, zpěvácký spolek »Skálae
»Úhlavan« s praporem, hasičský sbor s praporem
vysloužilci přešlčtí s praporem, dále spolek » Mladě
generace« z Přeštic. Pak násladoval věncový vůz
rakev.
Hlávek
Hlávka
Hůlka
Krtička
Bouček
Lindackr
Přeštice
Šumava
Praha
Jos
Hlahol
Sokol
13
article
Kromě věnců v Praze k rakvi položených, zaslali
ještě věnce: místodržitel Karel br. Coudenh ove
Jiři kníže Lobkovic, Česká akademfe, mi-
nistr m. sl. dr. Randa, město Praha, arch odbor
musea. Jan hr. Harrach, kolejní studentstvo, Česká
Beseda ve Vídni, poslanci konservativního velkostatku.
rodina prof Hennera, Čeněk Gregor, prof dr.
J. L. Plč, Eduard ryt. Daubek, kuratorium Mo-
derní galerie, rodina Šteidlova, Akademie umění
v Praze, Zemský výbor, Karel z Čenkova s chotí,
Česká společnost nauk, kuratorium obchodní
živnostenské komory v Praze, ředitel žel odboru
zem. vyboru Welser, Spolek architektů a inženýro
v Praze, Český spolek pro hudbu komorní, bratra
sestra zesnulého, Museum král. českého, Český klub
poslanců na radě říšské, bývalý Americký klub dam,
četní příbuzní, úřadnictvo velkostatku lužanského,
rodiny vrchního revidenta Jana Hlávky a přednosty
stanice v Sušici Hlávky, rodina Havelkova atd
Za rakví ubtrali se kromě účastníků z Prahy: biskup
česko-budějovický magre. Joseí Hůlka s ceremoná-
řem A. Tucháčkem a s četnou asistencí duchovní
v níž jmenovitě zastoupení byli vikář vřeskovický
Fencl, děkan klatovský Hodan, děkan blanický
Urban atd.; dále přítomni byti pp. c. k. okresní
hejtman Jan Maydl z Přeštic, c. k. okres. hejíman
Karel Pacák z Klatov, okresní lěkař dr. Kli ma,
okresní starosta z Klatov dr. Hostaš, poslanec
Karel
Lobkovic
doktor
Randa
Jan
Harrach
Henner
Gregor
Plč
Eduard rýt
Daubek
Šteidlův
Welser
Hlávek
Havelkův
A Tucháčk
Fencl
Hodan
Urban
Maydl
Pacák
ma
Hostaš
Praha
Vídeň
Čenkov
Sušice
Přeštice
Klatovy
Český beseda
akademie uměný v Praga
kuratorium obchodní živnostenský komora v Praga
spolek architekt
Český spolek pro hudba
muzeum král
Český klub poslanec
kolejní studentstvo
14
article
z Klatov Šafařovic s profesory Michálkema
Šestákem, za literární jednotu v Klatovech arch
Horák a tov. Pronza, notář Fügner z Klatov
městský radní J. Šiman z Klatov, dr. Liebel
advokát z Plzně, vrchní správce Eckert z Korun
ního Poříčí, prof. Vaněk z Klatov, za plzeňský
odbor spolku českých železničních úřadníků pp. Ma-
čes a Bluďovský, četné deputace obcí okolních.
okresní komisař Navrátil, okr. starosta přeštícký
posl. Kropáček, ř. posl. dr. Holý, starosta pře-
štický Velkoborský, lužanský starosta A. Krs.
okr. soudce Bufka, berní Frsč, starosta zvlkovský
Tyl, vrchní poštmistr z Přeštic Steidl, architekt
K. Horák, c. k. notář hořovický Jos. Křen; dále
pobřebního průvodu zúčastnilo se úřadnictvo velko-
statků Dolní Lukovice s řed. Mergoldem, lesnín
správcem Ryáčkem a správcem HIavlíčkem
v čele, Merklín s ředitelem Čapkem v čele atd.
dále obecni zastupilelstva okolní z Letin, Zerovic,
Skočic, Příchovic, Kucin, Borov, Kor. Poříčí, Zelené.
Zálesí, Vlči, Dolní Lukovice, Nezdic. Zinkova, Dlouh
Lhoty, Vřeskovic, Roupova, správci škol a učitel
z Roupova, Nezdie, Kbel, Kucín, Dol. Lukovice atd
atd. Dále dostavil se pan Navrátil jako delegi
»Komenského« z Vídně.
Průvod dostihl do Přeštic po 12. hod. polední
Tam v hlavní lodi děkanského chrámu vložena byla
rakev s tělesnou sehránkou Hlavkovou na katafalk
před oltářem. Kolem postavili se špalírem Sokolov
a studenti, načež biskup českobudějovický msg
Hůlka celebroval smuteční mši za asistence míst-
ního i okolního duchovenstva. Smíšený sbor pě-
veckého spolku »Skála« za řízení sbormistra J
Borovičky a regenschora Adolfa Müller
zapěl Obersteinerovo »Rekviem« a Horákovo »Libera«.
Michálkem Šesták
Horák
Fügner
J Šiman
doktor
Liebel
Eckert
profesor
Vaněk
Bluďovský
Navrátil
Kropáček
Holá
A Krs
Bufka
K Horák
Čapek
Zinkův
Kucín
Komenský
Hůlka
J Borovička
Müller
Obersteinerův
Horákův
Klatovy
Plzeň
Ma
Přeštice
Merklín
Letiny
Zerovice
Skočice
Příchovice
Kucin
Borov
Zálesí
Vlč
Dolní Lukovice
Nezdice
Vřeskovice
Roupův
Nezdie
Kbel
Dolo
Vídeň
Sokolov
Dlouh Lhota
Křen
15
article
Pražský Hlahol přednesl v kostele Lablerovo »Die
irae«.
Po rskviem rakev odnesena na břbitov do hrobky
nákladně zbudované. Zde ujal se slova biskup česko-
budějovický msgr. Josef Hůlka, jenž pravil, že rád
vyhověl naň vznesenému úkolu, aby osvědčil, jak
jej i celou jeho dlecési dojala zpráva o skonu muže
tak šlechetného, tak vynikajícího. »Mimo to chtěli
jsme podati i důkaz, jak vazíme si skutků a záslub
zesnulého o národ náš. O tom již včera promluvi a
ústa nad moje výmluvnější. Mně nezbývá, než
ukázati stručně, ale neméné vroucně na jeho práci
a dobročinnost, na jeho láskyplnou obětavost, která
mu kázala, aby mnohdy sám na sobě ušetřil, co by
mohl dati jiný , kteří nyní užívaji ovoce jeho práce
a jeho vlasteneckého snažení. Se sevřeným srdcem
stojíme nyní nad rovem toho, jenž nejen této kra-
jině byl otcem a dobrodincem, ale jenž celému ná-
rodu, z něhož vyšel, věnoval ovoce své životní píl
a práce. Budiž mu čestná a nebynoucí paměť. Milo-
srdný dejž mu lehké odpočinutí a nám pak s ním
radostné sbledání na nebesích.«
Potom přistoupil ke hrobu PhC. Haderka a pro-
mluvil jménem studentstva koleje Hlavsovy takto
Lablerův
Hůlka
Haderka
Hlavsův
Hlahol
Mila
die irae
16
article
»Všichní již se rozioučili, vystupuji nyni já, abych
jmenem studentstva, jměnem dvou set těch, ktel
byli téměř poslední myšlenkou drahého zesnulébo.
pronesl poslední s bohem. Ještě malo okamžiků
navždy zmizí zrakům našim vše, co pozemského
bylo u našeho zakladatele koleje Hlávkovy: dobro-
dince a laskavého přítele našeho. Odešel tak náhle,
že dvojnásob citíme těžkou ztrátu, způsobenou nám
jeho odchodem. My, kteří pocítili jsme teplo jeho
lásky, kteří dovedeme oceniti každé hřejívé jeho
slovo, citíme velmi bolestně ztrátu starostlivé této
hlavy a pečlivých rukou, které nám upravily v Praze
druhý domov. Odešel nám šlechetný příznivec, jedna
ze vzácných duší, která vždy nejlépe s námi smý
šlela a nelilovala pák na provedení svých šlechet-
ných úmyalů ničeho, ani osobní namahy. Lopčíme
se těžce u vědomí, že nemáme již spatřiti toho, jenž
tolik pro nás učinil, jenž častokráte urovnával 1 ony
neviditelné hrany, jimiž životní osud na nás dorážel
Zůstavá nám zde jeho myšlenka a životní dílo, jež
nahražují bolestnou onu ztrátu a ulehčují nám vy-
slovení posledního s bonem.
Když zapěl ještě »Hlaho!« nad hrobem Hora
koo »Co plačete?« a »Salve«, za zpěvu sboru J.S
Veita »Všech přátel kruh« uložena rakev do hrobky
Snes a se na ni závěj květo.
Jen zvolna rozehazeli se pak účastníci smutn
panychidy ke svým domovům
Zamek lužanský, útulně zařízený a vyzdobený
takřka galeril obrazů, osiřel.
o e
Spolek »Hlávka« z Brna při pohřbu p. Hlávky
zastupovali IngC. Fr. Hromčlk a IngC. K. Hejl, spo-
lek »Zoru« z Brna IngC. Al. V. Kožlšek a spolee
posluchačů inženýrství IngC. C. Karas.
Z Hořlc. Nad rakví největšího mecenáše českého
národa, presidenta Akademie Josefa Hlavky, truchl
městska rada v Hořieích.
Salve
Veit
Hlávek
Ingc
František
Hromčlk
K Hejl
Zora
V Kožlšek
Hlavka
Hlávkov
Praha
Brno
17
article
Poselství Pomocného komitétu
pro české školství ve Vidni
Poselství Pomocného komitétu
pro české školství ve Vidni
všem dobrým českým srdcín
v zemích koruny české i za hraniceni!
Není-li a nemůže-li býti našemu národo
lhostejno, odnárodňují-li se nám po krajinách ná-
rodně smíšených desítky českých duší anebo
mrzačí-li se nenárodní výchovou ve školách
cizojazyčných, jak nedotýkalo by se každého
uvědomělého Čecha, volají-li k nám desetitist-
cové českých děti a děticek z města na Dunuji
úpěnlivě o pomoc: „Pomozte a nedejte zahy
nouti nám ni budoueíml
Čecho
18
article
Dosud pouze jediná česká škola spolk
„Komenského“: 7třídní chlapecká a 7třídn.
dívčí v X. okresu, dále 2 opatrovny a 5 jazyko-
vých škol, kam chodí české děti ze škol něme
ckých ve středu a v sobotu odpoledne, pomá-
hají jazykem mateřským — po lidsku! — od-
chovávati něco přes 1000 hochův a dívek. Avšak
za jakých těžkých poměrův! Až srdce zabolí
uslyšíme-li, jak jest možno, aby téměř za čtvrt-
století svého trvání nedomohla se škola „Ko-
menského“ ještě ani práva veřejnosti, že ubohé
děti, škole odrůstajici, musejí zajížděti pořáda
pořád ještě hromadně do jihomoravské Břeclavě
ke zkouškám, aby nabyly propouštěcího vysvěd
čení! — —
Proto budiž heslem všech dobrých Čechů
přispěti dle svých sil, aby nejen naše jediná
soukromá škola obecná ve Vídni byla zabezpe-
čena, ale aby se co nejdříve mohlo přikročiti ke
zřízeni škol obecných, po případé i odborných
škol a kursů pokračovacích pro tisíce českýel
učňův, ano i školy střední. Bez národní oběta-
vosti dobře zorganisované i v nejzapadlejší nas
dědince, nebylo by to však možno.
A tu v měsíci březnu, měsíci, kdy rok z
rokem všichni dobří Čechové budou si připomí-
nati nesmrtelných zásluh veleducha Jana Amosa
Komenského, jemuž tolik záleželo na zdárné
výchově veškeré mládeže, bohaté i chudé, muž-
ské i ženské, naskytá se nejlepší přiležitost za-
vésti pravidelnou daň březnovou — dar Komen-
ského na zabezpečení a ku podpoře naší národn
ratolesti na Dunaji.
Komenský
Čecho
Jan
Ámos
Komen
ko
Břeclava
Vídeň
Dunaj
východ škola
19
article
Každá česká obec, každý okres, každý p
něžní ústav ať pamatuje v měsíci březnu stálou
subvencí na podporu českého školství víden-
ského; každý dobrý Čech ať pomáhá aspoň dan
korunovou oblažovati ubché české dítky víden-
ské, prahnoucí po čistém prameni vzdělání ja-
zykem mateřským; a nemůžete-li korunoveu
daní, přispějte sbírkami haléřovými ve svýel
společnostech; ochotnické spolky sehrejte na
dar Komenského; ostatní spolkové dávejte da
rozpočtu ročního na týž účel šlechetný podporu
sebe nepatrnější, jen když stálou, s nížto bude
lze najisto počítati. I naše společenstva živno-
stenská mohou přispěti na výchovu dorostu
živnostenského.
Heslem celého národa budiž ke dni
28. března, narozeninám Jana Amosa
Komenského:
Vyslyšme volání desetitisíců českých dítek
vídeňských po národní výchově a dle
svých sil pomáhejme spolku »Komenský«
ve Vídni (V., Margaretenstrasse, 100).
Pomocný komilét: Národní rada česká. Ustřední
Matice školská. C. k. česká universita Karln-Ferdi-
nandova v Praze. C. k. česká vysoká škola technická
v Praze. Zemský ústřední spolek jednot učitelských
v král. česém. Zemská ústřední jednota učitelstva
českých měšťanských škol v král, českém Jednot
učitelek v Čechách. C. k. česká vysoká škola tech-
nická v Brně. Ústřední spolek jednot učitelských n
Moravě. Jednota uřitelstva českých škol měšťanských
na Moravě. Jednota učitelek moravských. Ústřední
spolek českého učitelstva ve Slezsku.
Příspěvky přijímá spolek »KOMENSKÝ« ve Vídni, v
Margaretenstrasse 100; kromě toho lze zaslati tak
příspěvky (pro pensijní fond) slečně Ros. Jonášově.
učitelce měšť. školy v Kollně a pokladní Pomocného
komitétu. — Ct. redakce krajinských časopisů
žádáme za otištění tohoto poselství,
Jan
Ámos
Komenský
Jonášův
Vídeň
Margaretenstrass
Praha
Čechy
Brno
Morava
Slezsko
spolek » Komenský
národní rada
český univerzita Karln
Ferdi
vysoký škola technický v Praga
vysoký škola technickýnická
jednota učitelský můj Morava
20
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Veliké vzrušeni na Moravě způsobila
aféra učitele Konečného v Bohdi
kově (viz „Nár. L.“ ze dne 10. t. m.), jejíž
podstata jest takováto: Učitel Konečný, dotud
v Bohdíkově na Šumpersku, požádal za pro-
půjčeni místu řídícího učitele v Bludově a byl
na totu místo okresní školní radou zábřežskou
také presentován. Na místo řídícího se však ne-
dostal, nýbrž zavedeno s ním na základě pro-
testu obce bludovské, proti jeho dosazení po-
daného, diseiplinární řízení a z usnesení zemské
školní rady byl nadučitel Konečný sesazen
z trestu přeložen z Bohdíkova. Tento nález disci
olinárního senátu ze.nské školní rady působil
na českou veřejnost jako blesk z čista jasna
Všichni opravdu svobodomyslní a pokrokovi lidé
na Moravě pozdvihli se jako muž proti krutému
rozsudku a označili jej za čin lorikální msty
nad nepohodlným pokrokovým učitelem. Vše
chen, nikoli jen dle jména, svobodomyslný trsí
český vystoupil na obranu diseiplinovaného
učitele proti zemské školní radě a jejím kon-
servativným i klerikálním zadákům, i označil
nález tento jakožto skutek politické justice. Ze
strany klerikální uvádí se proti učiteli Konečné-
mu, že r. 1906 na brněnském sjezdu strany ná-
rodně-sociální, na jejiž program kandidoval do
zemského sněmu, „referoval o požadaveích mo-
derního školství v řeči tak buřičské, že si jí
všimlo státní zastupitelství a nařídilo vyšetřo-
vání“. Státní zastupitelství nenašlo sice na uči-
teli Konečném stínu viny, ale za to stnčila zem-
ské školní radě tehdejší řeč učitele Konečného
k stíhání a disciplinování jeho. Ovšem ve spo-
jení ještě s jiným a ještě hroznějším zločinem.
Konečný
Morava
Bohdíkov
Šumpersko
Bludov
21
article
R. 1907 zemřel totiž v Komňatce učitel Talpa,
okresní školní radou rok před tim místa zba-
vený. Byl rovněž ve vyšetřování pro „urážku
volebné svátosti“ a pro „urážku veličenstva“,
ale z vyšetřování propuštěn. Pohřeb konán —
jak klerikální list dí — necírkevně, prý
na žádost nebožtíkovu, ale s velkou pompou na
katolický filialní úřad v Komňstce, „bez vědomí
farního úřadu“. Farní úřad oznámil věe olomou-
cké konsistoři, která učinila udání politiekým
úřadům, a „vyšetřováním zjištěno, že pan Ke-
nečný měl na inscenování laického pohřbu účast
znaěnou, ne-li hlavní“. Krom toho klade se nad-
učiteli Konečnému za vinu rozšiřování letáku
„Svůj k svému!“ a příspěvek 20 K, věnovaný
stávkujícím dělníkům! Těchto přetěžkých hříchů
bylo klerikální agitací nyní využitkováno v pro-
testu bludovském, diseiplinární vyšetřování prot
učiteli Konečnému obnoveno (!) a diseipli-
nární senát — jak di klerikální hlas — „nena-
lezl jiné možnosti, nežli degradaci Konečného“.
Konečný
Komňstka
22
article
Preti takovému aktu, rovnému strannické po-
pravě, vzbouřila se celá slušná Morava; tisk
svobodomyslný jest pln bouřlivých protestůa
článků proti zemské školní radě a členům dísei-
nárního senátu, především pověstnému zem-
skému škol, inspektoru Ouředníčkovi. V prv ní
řadě manifestuje pre učitele Ko-
nečného „Ústřední výbor Národní
Jednoty pro vých. Moravu“ na adresu
české veřejnosti. V provolání svém želí Národní
Jednota učitele Konečného jakožto nevinné
oběti z té přičiny, že se jedná o předního
a vynikajícího národního pracov-
níka na severní Moravě (na Zábřežsku
proti Brassovi!), který celý svůj mužný věk vě-
noval věrným službám národu a všechen volný
čas věnoval duševnímu a hospodářskému uvě-
domění lidovému. Ústřední výbor Národní Jed-
ncty protestuje před celou českou veřejnosti
proti krutému a nespravedlivému odsouzení „to-
hoto národního vůdce celé severní M -
ravy, jehož přičiněním důležité a nejdále expo-
nované posice naše, zejména na Sumbersku,
byly vždy úspěšně hájeny proti útokům ozpí-
navé germanisace“. Jaké rozhořčení rozmohl
se v moravském učitelstvu samém, vysvítá
z toho, že učitelská organisace na Moravě chy tá
diseiplinovanému soudruhu svému čestný dar
10.000 K, jejž hodlá složiti průběhem čtrnácti
dnů. Celek poskytuje skvosiný doklad morav-
ských poměrů, jež stávají se stále nesnesitelněj-
šími.
Ouředníček
Konečný
Morava
severní Morava
Zábřežsko
Brass
ko
národní Jednota pro východ . Morava
23
article
— K zápasu o České Budějovice. Z Če-
ských Budějovič se nám sděluje: Vzhledem k po-
sledním událostem z doby zolební podali zá-
stupci Čechů budějovických v obecním zastupí-
telstvu, ve schůzi jeho, konané dne 14. t. m.
odpoledne, následující interpelace k purmistro-
vi: I. Dotaz člena obecního zastupitelstva Belid.
Francka a soudr. po nesprávném sestavení velíč-
ských seznamů k volbě poslance do sněmu krá-
lovstvi českého za město České Budějovice; I.
dotaz člena obecního zastupitelstva Bohuslava
Kebla a soudruhů o odněti representační lože
v městském divadle p. dv. radovi Křikavovi; III.
dotaz člena obecního zastupitelstva Karla Tam-
piera a soudr. o chování se policie u příleži-
tosti tak zvaných demonstrací ve dnech 29.
února, 1., 2. a 3. března 1908. — Německá
většina zastupitelstva, zejména sám purkmistr
Taschek, byli těmito interpelacemi velmi aemile
překvapeni, s čímž se ani netajili. Purkmistr Ta-
schek, který jindy dotazy toho dru-
hu ihned zodpovídá, přiveden byl
do takových rozpaků, že vůbec ne-
věděl, co na české interpelace říci
a prohlásil, že odkládá odpověď do schůze
příšti. — Patrně bude třeba dlouhých a dů-
kladných porad, než panstvo si vymyslí, kterak
se vymknouti z nemilých nesnází, do nichž se
dostalo po špatných cestách, jaké volí vždy.
chce-li znásilniti právo české většiny. Na odpo-
vědi pana purkmistra Taschka může býti veřj-
nost česká i německá právem zvědava.
Čecho
Franck
Kebl
Křikava
Karel
Taschek
Český Budějovice
24
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Napoleon litoval, že básník Corneille
nebyl jeho současníkem; byl by ho prý udělal
svým maršálkem, jmenoval vévodou. Takový byl
napoleonský projev suverenního obdivu. Pan
ředitel F. A. Šubert při sobotní slavnosti na
pamět Svatopluka Čecha aranžované s pietou ve
Vinohradském divadle, nazval velkého básnika
českého budoueím národním svatým. Tklivý
způsob uetění památky velkého muže. Zdá se,
že napoleonovský způsob chvály měl více logiě-
nosti nežli šubertovský, ač ani tomuto an
onomu nelze upříti velikosti. Ovšem přijde vždy
na naše subjektivní mínění, jak přijmete hold
p. ředitele Šuberta památce Čechově.
Buďto jste tím nápadem, v němž je cos
napoleonského, okouzleni a pociťujete též zbožné
zanícení při představě prvního svatého, zahajují-
cího naše české nebe. Nebo se pouze usmějete.
Je to tak roztomilé, nevinné . .. Čech nebyo
básníkem zbožným, věřicím. Ba nebyl ani bás-
níkem mystickým. Napoleon netyranisuje tak
naši obrazotvornost jako F. A. Šubert.
Snadno si vybavujeme představu Corneilla
maršálka a věvody. Goethe také to někam do-
táhl a říkali mu Excelence. Ale Svatopluk Čech
jako svatý! A co si počneme s Nerudou a
Havličkem v našem budoucím českém nebi?
To by byli po čertech divní svatí. Ani za blaho-
slavené by je nemohl p. Šubert vyhlásiti. Ale
zanechme žertování, vždyť nápad p. Šuberta je
tak roztomilý, nevinný ..
Slavnostní představení Čechovo bylo dů-
stojně vypraveno. Obecenstvo velice četně shro
mážděné projevovalo nelíčené svou spokojenost
s hudební i deklamatorní částí programu. Čino
herní sbor vyslal své nejpřednější síly, pl. Tá-
borskou, p. Hlavatého, p. Dobrovolného ap.
Branalda, aby tlumočili krásy jasné a vzletně
poesie Svatopluka Čecha. Melodické a ohnivé
Napoleon
Corneille
Šubert
Čecho
Čechův
Goethe
Čo
Hlavatý
Dobrovolný
Branald
Čechy
25
article
starosta klatovský dr. Ma šek, ředitel gymnasia
doktor
ma
26
article
verše básní »Mrtvým vlastencům«, »Nevěřme
nikomu«, »Dva zvony«, »Lešetinského kováře«.
pěkně přednesené, uchvátily obecenstvo, vyvolá-
valy bouře potlesku. Scenování poetické idyly
»Ve stinu lípy« se zcela povedlo. Vystižná
barvitá ilustrace básně. Pod lipou u džbánků
zasedli invalida, mlynář, učilel, krejčík, všechny
ty roztomilé figurky z půvabné básně. V pozadi
slunný pohled na širé, kypře svěží lány a kužel
Řipu. A s novým dojmem posloucháme vypra-
vování starého feriny invalidy o neuvěřitelných
dobrodružstvích z italské patalie, a verše po-
vědomě, od mládí do paměti vryté, zaznívají
mile, zvonivě, líbezně. Scemické vypravení idyly
je zásluhou p. Weniga, interpretace hlavních
postav básně zdařile provedli pl. Benisková
pp. Zelenku, Zakopal, Balear, Boleska, Aner-
wald a t. d.
Lešetinský
Wenig
Zelenka
Zakopal
Balear
Boleska
Amer
27
article
Hudba.
Hudba.
+ Zpšvohra Národního divadla. Auberov
»Němá z Portici« naježi jako úhelník moderní
velké opery, jako první dílo, jímž tato odvrátila se
od culadu antických látek do varu soudobých idcí
rozmanitosti života, v pořadi pevných her každé
řádné operní scěny. Osmdesát let minulo od jeji
premiéry v pařížské Akademii hudby (23. února
1828), vyvětrala časovost bouřlivého děje, který do
své doby zapadí jako doutnák do soudku prachu, ba
v Brusselu, jak známo, dal 25. srpna 1830 davům
hrnovcím se rozpáleným z divadla, přímý popud
k začetí revoluce, jež skonětla odtržením se od Hol-
landska a prohlášením samostatnosti Belgie. Ani
nadšení Wagnerova pro živost a dramatičnost ná-
mětu, jejž prohlásil za »prvé skutečné drama v pěti
aktech,« nemůžeme dnes bezpodmínečně sdíleli, po-
stradajice v společné práci Eugena Seribea a Ger-
mamna Delavignea hlubší charakteristiky a niternější
spojitosti těcn dosti šablonovitě na vděčná čísla
operní rozsekaných výstupů, ovšem divadelně půso-
bivých. Ale co v díle nesestárlo, i když zastarala
naznačená jeho forma, jak basnická, tak hudebni,
jest meloticka vynalézavost Auherova, plná svěžesti
a rythmické křepkost, jest úžasně trefný kolorit ná-
rodní, jimž Auber dovedl tu vystihnouti oba nepřa-
telské světy, dvorský španělský a lidový vlašský
jmenovitě poslednější, mající převahu. Poněvada
skladatel živlů těch nepoznal na místě, naskyta se
tu případ vzácné intuice, skoro bychom řekti jasno
vidění uměleckého, dohadujícího se, jak u geniů
bývá, světů nepoznaných s překvapující věrností
Nade všim Auber zůstal ovšem Francouzem: v ducha-
plnosti, jiskřivosti, v gracii své hudby. A to jes
dosti vlastnosti, pro něž se stále ještě můžeme ob-
divovati jeho dílu.
Němá
Wagnerův
Seribe
Auber
Francouz
Portici
Brusel
Belgie
Gera
Zpšvohr národní divadlo
pařížský akademie hudba
28
article
»Něma z Portici« byla také vždy u nás oblíbe
nou operou. Nemiči jsme pro ni vždy té skvělé
přilehavé výpravy, jakou může se chlubiti jeji ny
nější nové scenování, zdařilé hlavně v pohnutých
výjevech tržišt (režie p. Polákova), ale mívali jsme
znamenitý pro ni soubor umělecký, vynikajících Ma-
saniellů cizích, kleří u nás vystoupili, ani nečitaje.
V tom ohledu novému nastudovaní nezářila příznivá
hvězda. Tak hned Eivíra ješ ě přesahuje síly sl.
Ungrovy, ač rádi uznáváme veškeru snahu a píli
kterou úloze věnovala. Pan Pácal se v prvních třech
jednáních očividně šetřil, aby vystačil na proslulou
ukolébavku jednání čtvrtého, která je pro tenoristu
zkouškou ohněm. Ale part pravě na tomto choulo-
stivém místě vyžaduje lehčího a vyššího hlasu, net
jakým vládne p. Pácal, vždy výborný ve všem ro-
bustním a pathětickém. Na tuto něžně nadýchanou
lyriku nestačil a v obavě před ní zkazil si nazna-
čovaním spíše, než zpíváním, i ona rázná místa
úlohy, jež by jinak jeho naturelu svědčila. Možní
že i částečná indisposice nebo tréma z nesnadnéno,
poprvé přejatého úkolu měly na výsledku svůj podíl
Představitelé Alfonsa a Lorenza (pp. Ptak a Davidy
mohli by paměthivi býti, že ruší se považlivě illus
dávají-li si zpěváci takt — bezmála celým tělem
Nejjadrnější z pěvců zůstal Pietro p. Klimentův, zpě
vem i hrou.
Něma
Polákův
Ungrův
Pácal
Alfonso
Lorenzo
David
Pietro p
Klimentův
Portici
Ma
29
article
Úloha Fenelly mívala u nás štěstí na předsta
vitelky. Bývala to z nejskvělejších rolí pí. Sklená-
řové-Malé, z tanečnic vyníkala v ní pí. Paltrinteria
také podání pí. Benoniové nesluší zapomenouti. V dě-
jinách »Němé z Portici« stíhá právě tuto úlohu jistá
ironie osudu. Nedostatek dobré zpěvačky přivedl
autory na myšlénku, dati hlavní úlohu pouze mimi-
sovati, udělati ji němon. Demotselle Noblet byla
tou výbornu mimickou lanečnicí, pro níž úlohu na-
psali a Auberovi podařilo se právě na těchto listech
své partitury napsati stránky nejvýmluvnější, učiniti
veliký pokrok v symíonickěm výraru operního do-
provodu důležitý postup k charakteristice a psycho
logi moderního orchestru. Dnes většině divadel
zvláště čistě operním, chybí naopak vhodných mi
mek a musí oněmiti zpěvačky, aby nabyly předstá-
vitelky. Pro obsazení zpěvackou rozhodlo se i naše
nové obsazení, a tak nezbylo naší osvědčené prima
donně pí. Maturové než oněměti pro Aubera na je
višti, jež uvykla ovládati svým hlasem. Obor mimi-
cký není pí. Maturové zcela nový. Vzpomínáme, jak
ze zápalu pro dílo ujala se kdysi princezny v »Po
hádce o Honzovi«. Jsonc vždy pamětliva dobrého
hereckého podání svých úloh, osvědčila se i jak
Fenella umělkyní myslfeí a třimající výraz drama-
tický úplně v moci.
Fenella
Benoni
Němá
Auber
Matura
Honz
Portici
30
article
Nové nastudování připravil se známou svědo-
mitostí kapeiník p. Jílek. Jen přesnější a živější
rythmus bylo by si v celku přáti. Plně působila z
sborových scén opět modlitba, dobře zapěná. Aube
užil tu jedné z nejmiadšich skladeb, své první mše
kterou napsal pod vedením Cherubiniovým, když
uznaný maěstro objevil jeho talent, a úryvek ten
vhodně umistěný nemíjí se nikdy účinem. Nové na-
sludování, neshromáždivší v neděli valně obecen-
stva a ještě nevalněji je animovavší, přineslo tako
nový překlad, který již byl potřebou. Vyšel z péra
Jos. Vymětala a vydán v »Knihovně librett Umělecké
besedy« jako číslo 3.
Jílek
Cherubiniův
Vymětal
Jos
31
article
+ Pořad koncerlu svazu hudebníků pro králov
slví české dne 23. března v Rudofinu musel být
z oznamených již příčin změněn takto: 1. Ouverlure
k opeře »Prodaná nevěsta« od Bedř. Smetany. Diřigen
dr. V. Zemanek. 2. »Burleska« od R. Strausse pro
klavír a orkestr. U klavíru virtnos pan Ricc. Pick-
Mangiagalli. 3. »Don Qnixote« od R. Strausse. (No-
vinka.) Dirigent Paul Oltenheimer. 4. Serenade d'Es-
pagne od Chabriera. Dirigent Paul Ottenheimer. 5. Ale-
gro di Concerto od Rice. Picka-Mangiagalli pro klaví
s průvodem orkestru, přednese skladatel. 6. Ouvertura
»Sollenelle 1812« od Čajkovského. Dirigent dr. V. Ze
mánek.
+ Jaroslav Kocián, jenž před několika dny ukon
čil své umělecké tournée v nejčelnějších městech uher
ských, odjíždí příští týden do ltahe společně s klavír-
ním virtuosem panem Frant. Veselským, který jej též
doprovásel při tournée v Uhrách, aby tam uspořada
řadu koncertů, které byly již před několika měsíc
závazně smluveny. Tourněe polrvá až do konce čer-
vna, načež vrátí se umělci do Čech. Budou pořádat
koncerty v Řlmě, Palermu, Ankoně, Benátkách aj
hlavních ústředích Italie.
+ Koncert Julia Falka uspořádán bude 20. března
o půl 8. hodině v Rudolfině. V Berlíně měl Juliu
Smetan
doktor
V Zemanek
R Strauss
Ricc
Oltenheimer
Chabrier
Ottenheimer
Rika
Picek
Mangiagalli
Čajkovský
Kocián
František
Veselský
Falk
Julius
Sollenelle
Uhry
Čechy
Řlma
Palermo
Benátky
Berlín
koncerlo svaz hudebník pro králov
Made d ' eso
Italia
32
article
— Jazyková otázka v novém řádě pro zkou-
šky maturitni. Ministerstvo vyučování upr l
33
article
Falk úspěch sensační. Vstupenky v hudebním závodě
Mojmíra Urbánka, Hlávkův palác
+ Pan Boža Umirov pořádal 13. března soire
musicale v hotelu »Kalserhof« v Berlíně před skvělou
společností. Na programu (ze tří čtvrtin českého) byly
dvojzpěvy Dvořákovy, písné Schubertovy, Schuman-
novy a Straussovy, Šmelanova »Skřivánči píseň«, již
přednesla s vroucností sl. Taňa Umirova. Další část
programu tvořily dvě rozkošné Martiniho písně, jež
jemně harfou doprovodil pan Lerando-Zelenka, slo-
vácké písně pana Schneidra-Trnavského, velmi distin-
guovaně harmonisované. Pan Umirov zpíval s ob-
vyklou jemností; jímalo všeobecně, kterak vroucně
přednášel slovácké písně. Ve sl. Umirově dlužno vítati
velmi nadanou pěvkyni, která má bohatý hlasový
fond. Jak jsme se doslechli, bude zpívati v těchto
dnech na zkoušku v král. opeře. Výkony umělců byly
přijaty s velikou pochvalou a umělci znovu a znovu
byli žádání o přídavky. V posledním čísle, rozkošné
Mozartově serenadě »Trio comique« podala druhý hlas
jemně paní Salomonová. Tato rovněž obstarala velmi
připadně čásť klavírního doprovodu. Dlužno dodati,
že slovacké písně doprovázel autor pan Schneider-
Trnavstý.
—pp—
+ Občanská beseda na Smichově pořádá dne
24. března v sále akcionářského pivovaru na Smí-
chově jarní koncert za laskavého účinkování paní
O. Beniskové, člena městského divadla na Král. Vino-
hradech, sl. O. Landově, koncertní pěvkyně, pana
Davida, virtuosa na klavír a české pěvecké kvarieto.
Po koncertě vínek při budbě pěšího pluku č. 11. Jen
pro zvané a jimi uvedeně hosty-
Falk
Urbánek
Boža Umirov
Dvořákův
Schubertův
Schuman
Straussův
Šmelanův
Taňa Umirov
Martini
Lerando
Zelenka
Schneidr
Trnavský
Umirov
Mozartův
Salomonová
Schneider
Trnavstý
O Benisková
Král
David
Berlín
Hlávkův palác
+ občanský beseda
+ Pan
Skřiváneč píseň
Smichov
34
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Zemětřesení. Z Vídně, 16. března. (K. k.)
Seismografické přístroje ústředního úslavu pro me-
teoro,ogii a geodynamiku zaznamenaly 14. L. m. v s
hod. 31 min. večer prostředně silné zemětřesení. Dne
15. byla zaznamenána dvě blízká zemšiřesení, první
v 10 hod. 28 min. dopoledne ve vzdálenosti asi c00
km, druhé ve 12 hod. 19 min. v poledne ve vzdale-
nosti asi 500 km.
= Ziracená loď. Z Lonůýna, 16. března. (K.
k.) Došla sem zpráva, že nelze zachránití náklada
zavazadla z lodi „Newark Castle“, ktorá se ztroske-
tala u ústí řeky Umhlatuzi.
= Torpedovka se ztroskotala. Z Toulonu, 16.
března, IK. k.) Torpédovka „Eelairo“ ztroskotala se
za cvičení v záloce agaysské. Mužstvo byle zachrá-
něno, Několik odí vyplulo k uvolnění „Eclairu“ ,
Vídeň
Umhlatuh
Toulon
Ica
Newark Castle
Iteoro
km