Ročník XXXXV

V Praze, v pondělí dne 3I. července 1905.

Číslo 208.

Kn ranní a odpol. IIsty přod,láeí sei r Praze v alministrasl na měsíe . . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 5 K —h s dvojí denáškou na měsí n tnt leta . . .. 7R 0 ve susách: 2 F so na mě -ke Peštout za moěiste na čirrt kja “ . s dvojí zleilke na zořele elvrt lota . . . . 11 K cok Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Uherská krise. Z Pešti, 31. července. »Pesti Hirlap«, or gán bar. Banffa, uveřejňuje neobyčejně prudký článek proti kabinetu Fejérvárovu, ve kte- rém mezi jiným praví: Co by se stalo, jestliže by sněmovna dne 15. září našla v parlamentě opět ministerstvo Fejérvárovo, které označila nezá konným a protiústavním? Nic není přirozeněj- šího, než že bude podán návrh na ob- žalobu tohoto ministerstva a že tento návrh přijme celásněmovna. Z Pešti, 31. července. Strana libe- rální, která půl roku žila v naprosté nečin- nosti, začíná se opět hýbati. Na dnešek svolána jest konference většího počtu členů télo strany a bude se na ní jednatio dalším postupu. Soudí se, že tato konference jest následek svůdných zvuků Bánffovy řečí že bude míti v zápětí řadu vystou pení z liberální strany.

Z tábora německých stran. Z Vídně, 31. července. »Montagsrevuee obírá se v úvodníku těchto dnů nadhozenou otázkou organisace německých poli- tických stran, jmenovitě pak poměry v lidové straně německé, o níž praví, že kráčí v poslední době od menšího fiaska ke většímu a dochází na konec k tomuto zajíma- vému poznatku: Stranu, jako německá stran lidová, kterou každá taška, jež spadne se střechy, ať jest to v Celji, v Opavě, Inšpruku nebo v Těšíně, uvádí v chaotický zmatek, nespasí ani sjezd, ani jeho usnesení. Zlo spočívá zcela jinde. Jest potřebí revise všech ně- meckých stran a příšti volby do říšské rady snad zničí ony podivné bariery, které rozlučují německé strany a zničí snad také po- divné ploty a ohrady, které slučují disperatn živly. Co se nyní navrhuje a tu a tam se pro- jektuje, to jsou jenom pokusy s »nedostateč- nými prostředky«, abychom citovali slova trest- ního zákona. Ze sjezdu zlonistů. Z Bazileje, 31. července. Ve včerejš schůzi sjezdu zionistů odmítla většina projekt osazení východn Afriky, jakož vůbec jakoukoli kolonisační činnost mimo Palestýnu. Socialističtí zionisté po tomto usnesení odešli ze sjezdu.

Telegramy korresp. kanceláře Baron Fejérváry. Z Karlových Varů, 30. července. (C.-B. Předseda ministerstva baron Fejérváry sem dnes přibyl. Dvorské honby. Z Išlu, 30. července. (C.-B.) Císař odebral se s princem Leopoldem a jeho syny prine Jiřím a Konrádem bavorským ve 3 hodiny od- poledne zvláštním dvorním vlakem na dvorské honby do Radmeru. V průvodu byli generální pobočník hr. Paar a jeho bratr hr. Ludví Paar, pobočníci markýz Gozani a major Dianeourt, generál jízdy svob. pán Krieg- hammer, tělesný lékař dr. Kerzl a pánové z vojenské a kabinetní kanceláře.

Řeč Bánffova.

Z Deesu, 30. července. (C. B.) Dnes ko- nela se zde ustavující schůze nové strany v ko- mitátu Szolnos-Doboka, jíž se zúčastnil také bar. Bánífy s některými poslanci. Po usta- vení promluvil baron Desider Bánťfy delsí řeč, jež byla obecenstvem, čilajícím na tisíce hlav, s hlučným souhlasem přijata. Řečník na- slinil historický vznik nové strany a poukázal na to, že dovozoval už na počátku státopráv- ních bojů nutnost utvoření nové strany. Rozře- šení krise jest dosažitelno pouze sjednáním dů- věry mezi králem a národem.

Rozluštění jest možným pouze na základě z r. 1867 a na tom spočívá náš státní život. V ohledu tom není ani žádné různosti mínění. Koalované strany přijaly jednomyslně adresu králi na základě z r. 1867 jako podklad vhodný k řešení. Adresa ta obsahuje program minister stva, jež se má sestaviti z řad koalice. Přijetím adresy dopomohou všechny strany praporu nové strany k vítězství. Řečník prohlásil, že je dosud jako dřive přívržencem dualismu. V rámei du- alismu musí býti dále vybudován jednotný, ná- rodní stát uherský. Baron Bánťfy rozvinul pak známý program nové strany a vybídl pří tomné k vytrvání při provedení tohoto pro- gramu. Mezinárodní sjezd novinářský. Z Brusselu, 30. července. Sobotní přijeti členů tiskového kongressu purkmistrem bylo skvělé. Po hostině byla prohlídka radnice a je jích uměleckých pokladů. V neděli odpoledne zúčastnili se členové kongresu velkého histori- ckého turnieru, uspořádaného u příležitosti slav. nosti neodvislosti.

Domonstraco sociálních demokratů. Ze Salopurku, 30. července. (C.-B.) Dnes dopoledne konala se zde sociálně-demokratickou stranou svolaná schůze lidu pod širým nebem aby protestovala proti volební reformě usnesené salepurskou obecní radou. Po schůzi jež byla navštívena asi 2000 osobami, táhli účastníci k radnici a demonstrovali tam voláním „fuj!“ a pískáním proti obecní radě. Od rad- nice táhli k domu obecního rady Straniaka, kdež demonstrovali stejným způsobem. Na to sev klidu rozešli. K zakročení policie nebylo pří činy. Císař Vilém. Z Gdanska, 31. července. (C.-B.) Císa Vilém nastoupil včera večer na palubě » Ho henzollern« cestu do Kodaně.

Z Balkánu.

Z Cařihradu, 30. července. (C.-B.) Divisní generál Mustafa Nuri paša byl jmenován valim skutarským. Vali monastýrský Hazim bey obdržel velký kordon řádu Osmanského. Z Bělehradu, 30. července. (C.-B.) Zpráva jistého zahraničního listu, že belgické vy- slanectví podalo následkem stávky dělnické notu, v níž se žádá sesazení městského prefekta bělehradského, je naprosto bezdůvod- na. Nota taková podána nebyla. Stane-li se preto eventuální změna v osobě prefektově, ne- může se v tom spatřovati následek neučiněné belgické žádosti. K afiontátu na sultána. Z Caříhradu, 30. července. (C.-B.) Všichn úřadníci bulharské plavební spo lečnesti byli zatčeni. Pověsti, že útoč níkem jest Bulhar, nejsou však dosud potvrzeny Yildíz i Porta stěžovaly si vážně u bulharsk vlády na článek „Večerní Pošty“, ve kterém byl attentát odůvodňován. Dle nejnovějších zpráv zdá se, že byla na lezena důležitá stopa. Nedávno sem přibylý ru- ský poddaný, jménem Rip, prý komi- sionář, v den attentátu zmizel. Vůz, který hrál při attentátu úlohu, náležel prý jemu. Z Cařihradu, 30. července. (C.-B.) V poli cejních kruzích se proslýchá, že dosavadní vý- sledek vyšetřování útoku na sultána poukazuje prý k tomu, že byl spáchán Armény. V ji ných kruzích převládá opět mínění, že dlužno hledati útočníka mezi Turky. Střežení nej bližších dvou dědiců trůnu byle velice zostřeno. Změny v řeckém ministerstvu. Z Athén, 30. července. (C.-B.) Ministr ná- mořnictví Boodouris byl jmenován mini- strem války a Delyanni s ministrem námoř nictví. Král řecký. Z Athén, 30. července. (C.-B.) Král ře- cký, velkokněžna Marie a její děti odjeli dne na palubě „Amphitrite“ do Janova.

Válka rusko-japonská.

Generál Stesselj. Z Petrohradu, 30. července. (»Spb. Ag.«. Generál Stesselj, jemuž ponechána hodnost ge nerálního pobočníka cara, zbaven byl míst svého jako velitel třetiho sibířského armádního sboru. Car a mír. Z Petrohradu, 30. července. (C.-B.) Na te- legram, v němž duchovenstvo jednoho okresu orenburského kraje ve jménu obyvatelstva, číta- jícího 38.000 duší, prosí cara, aby neuzavíra potupného míru, car připsal poznámku »Ruský národ může spolehati, že ni- kdy neuzavru potupného a veliké Rusi nehodného míru.« Na Sachalině. Z Tokia, 30. července. (Úřadní.) Sachalin- ská armáda oznamuje: Dne 27. července na úsvitě byli Rusové znovu zahájeným pochodem rázně zatlačeni. O 3. hod. odpolední obsadily přední hlídky Derbanskoje, kdežto japonská jízda postoupila proti Lonikovu. Japonské oddě- lení, které východním směrem proniklo okresem od Homoviču až po Honskoje, porazilo dne 27. července o 3. hod. odpol. rusko u pě chotu i dělostřelectvo u vedernikov- ského a hned je pronásledovalo.

Události ruské Příčiny výbuchů. Z Petrohradu, 31. července. Hr. Igna těv vrátil se z Oděssy a měl také v guber- nii kyjevské, kde hrozi vypuknouti nepokoje proti židům, řeči proti židům jako domnělým původcům revolučního hnutí. V akademických krůzích připravuje se agitace, aby se p ro te- stovalo proti úmyslnému falšo- vání příčin ůstavního hnutí a aby se poučovalo obyvatelstvo o tom, že jedině korrupce úřadnietva a potlačo vá ni svobodomyslných snah byly příči- nou elementárních výbuchů vášně, klerých se zúčastnili veškeři pollačovaní národové v Rusku. Poláci, Finové, Litevci, Armeni současně.

Nové vylhané zprávy. Z Petrohradu, 30. července. (»Spb. Ag.«) Minulého týdne přinášely zahraničné listy řadu zpráv o nepořádcích a porušení kázně v ru- ském vojsku. Dokonce oznamováno, že celá oddělení sběhla. K tskovým zprávám patří i ta, jež došla jistého vídeňského listu z Petrohradu a v níž bylo oznamováno, že došlo ke krvavé srážce mezi litevským plukem gardy a kozáky ve Varšavě. Petrohradská telegrafní agentura prohlašuje tyto sensační zprávy za smy šlené. Výtržnosti nižně-novgorodské. Z Petrohradu, 29. července. (»Spb. Ag.« Policejní departement uveřejňuje v »Pravit. Věstniku« tato podrobná sdělení o událostech v Nižním Novgorodě ze dne 23. t. m. a násle- dujících dnů: Podnět k výtržnostem zavdali stávkující dělníci ze sormovských továren několika jiných podniků, k nimž se připojili také někteří účastníci zemstev. Policie několikrát během dne překazila záměr demonstrantů spojit se. Dne 23. večer zvýšil výstřel ze středu stávkujících rozhořčení lidu proti rušitelům pokoje, kteří při návalu davu prehali na všecky strany. Na uhicích i v domech chytali rozhořčené demonstranty, trýznili jea proklinali původce vzpoury. Jak bylo lze dosud konstatovat, byl lékárník Heinze, jenž demon- stranty povzbuzoval a první vystřelil, usmrcen a 27 osob bylo zraněno. Demonstrantům bylo odňato 8 revolverů. Dne 24 zabili dělníci čtyři osoby a zranili 13 osob. Právě tak zle skončil 25. července pokus demon- strantů získat pro sebe pobřežne dělníky, kteří zabili vyslance po- vstalců. Tito stříleli pak na dělníky. Pr srážce bylo 6 osob zabilo a 13 poraněno, avšak pořádek byl opět bez násilí obnoven. Na škol

sormovských dílen, kde je ubytováno vojsko byla hozena puma, při čemž jeden z útočník zahynul. Z Nižního Novgorodu, 30 července. (»Spb. Ag.«) Dělníci v Sormovských závodech, jakož i zřízenci paroplavby hledí si pokojně své práce a zcela otevřeně projevují snahu, vystoupit proti podněcovatelům, kteří se pokusili způsobit nepokoje a zrušiti klidný průběh zdejší »jar- marky« (trhu). O nepokojích minulého týdneje zjištěno, že štvaní proti Židům ne- bylo. Nyní jest klid zcela obnoven. Není při- činy obávati se nových nepokojů. Trh znenáhla nabývá živosti. Ze Sibiře, střední Asie i z Persie očekává se veliké množství kupců. Dle mnohých známek lze souditi, že zboží bude míti veliky odbyt. K nynějším poměrům. Člen státní rady J. L. Goremykin zjistil, že selský dvůr u místního velkostatkáře si vydělá ročně: v severním území 10 6 rublů, v severovýchodním 3.7, ve východní 24, v jihovýchodním 47.8, v území střední Volhy 13 3, v středních guberniích 18.6 až 21.7 rub., v baltických provineiích 37.2, v se- verozápadním území 28 6, v Malorusku 21 a Novorossijsku 78.6 rublů. Zpravodaj »Rusi«, jenž jel do Nižníhe Novgorodu na anketu ve věcech církevních sděluje z hodnověrného pramene, že poklad v zlatě kláštěrů ruských se páčí na 17 milliard pět set millionů franků. Generální štáb vyzval v oběžnících štáby ve vojenských okruzích Ruska, aby okamžitě vyloučily nevyléčitelné alkoholíky — d - stojníky z ruské armády, a vyléčitelne podrobily nejpřísnějším disciplinárním trestům pro zneužití alkoholu. Mužstvo, oddané pill, má býti pro špatně chování předáno vojenskému soudu, poněvadž propuštění vojáků alkoholist by jen podporovalo pijáctví.

Moskevská obec dostala již na 2000 žádostí rodin, jichž otcové záložníci byli mobi- lisací nynější povoláni na bojiště, za poskytnut pomoci; nové žádosti přicházejí. Třeba měsíčn na 50 tisíc rublů pro rodiny ty. Ministerstvo zamitlo žádost zemstva za zru šení »sesílené ochrany« (výjimečného stavu v tavrické gubernii. V září bude v Moskvě sjezd zá stupeů měst ke konečnému vypracování projektu nového městského zřízení. Umělecká galerie S. J. Ščukina v Mo skvě byla uzavřena veřejnosti, poněvadž jeden z drahých obrazů byl od neznámého pachatel tupým předmětem poškozen. Radomský vice gubernátor Gaffenberg jmenován plockým gubernátorem »Novoje Vremja« sděluje, že ve vilenském a trockém obvodě celé farnosti přešly na ka tolictví z pravoslaví. Ve Vilně, kde jest na 100.000 Poláků usilují tito o založení veřejné knihovny polské a předání nynější a muses pod správu obecní. V závodech a továrnách v Petrohradě okolí šíří se hnutí proti pití lihovin již přes 6000 dělníků se tak zavázalo. V několika závodech varšavských vypukly menší stávky; továrníci hledí dosíci smíru s dělníky. Zatím již vydal gen. gubernátor pro klamaci, v níž odmitá tvrzení, poku jde o obvinění úřadů a prohlašuje že důrazně ihned zakročí, obje- víli se nepořádky. Dále vytýká židům, že oni to byli, kteř zhotovovali a přechovávali pumy a většinou židé byli mezi zatčenými, kteří stříleli do vojska policie, majíce zbraň bez povolení. Polský povolený denník »Kurjen Litewski« ve Vilně vycházeti bude nejdéle o 1. září, v čele stojí polští statkáři a stoupene »ugodovci« v duchu Spasoviče a Pilze, vyda- vatele petrohradského »Kraje«.

V drobném prodeji saaní čí-lo o sobě . . . za 8 odpoladní . n t Ve flialkích na venkově ranní člalo, . . . . . . . odpolední . . . . . . . Inserá s platí se hotevě napřel. Přadplaconi a inserty pšijímá sdmini- strace v Marianské ulici č.a Tam nacháreží se též rečake tiskárna a expedico „Národních L.lstá“ Rukopisy se nevraceji

Z Moskvy, 30. července. Náčelníkem města Moskvy jmenován dosavadní pomocník štábního chefa čelnického sboru gen.-major Medem.

Politické zprávy domáci. V Praze, 30. července. (Ministr Kri- stoffy opět o všeobecném voleb- ním právu.) Uherský ministr vnitra, Kri- stoffy, přijímá neúnavně redaktory různých ča- sopisů a vykládá jim své názory o všeobecném volebním právu. Tentokráte rozmluvu s mini- strem uveřejňuje vládní »Mag. Nemzet«. Ministr opětně tvrdi, že svým prohlášením o všeobecném volebním právu nechtěl poškoditi ani jednotlivce, aniž kterou politickou stranu. Má prý na mysli pouze a jedině obtížný stav země a východ z obtlží vídl jedině v reformě parlamentu, vybu- dovaného na základě všeobecného volebního práva. K tomuto přesvědčení došel prý již z obstrukce r. 1903 a od té doby se v něm ještě utvrdil. Volební právo musl býti tak rozšířeno, aby každý, kdo nese nějaké obecné břimě, měl také obecné právo hlasu. Na výtku, že svým prohlášením chce způsobiti zmatek v řadách koalice, odpovídá, že koalice může sama pře- vziti tento program, načež ministr ochotně k ne přestoupí a bude v prvých řadách s ní se sna- žiti o rozuzlení nynější krise. Také program bar. Banffa obsahuje v sobě všeobecné volební právo; ať prý se tedy bar. Banffy postaví čelo této akce s prohlášením, že chce zbaviti zemi nynějších zmatků pomocí parlamentní re- formy na základě všeobecného, tajného voleb- ního práva. Pak i on, Kristoffy, se k němu připojí a bude ho obětavě a oddaně podporovati, jako už jednou podporoval jeho v pravdě ná- rodní, maďarskou politiku. (Kristoffy byl v dob ministerstva Banffova poslancem a členem libe- rální strany. Pozn. red.) Jinak prý si Kristoffy přeje upřímně, aby koalice převzala vládu země obdržela zase parlamentní ministerstvo.

Ovšem dle nynějšího složení koalice nikdo prý nemůže předpověděti, jak dlouho by se taková vláda udržela. Za pozoruhodně má snahy, aby se utvořila nová koalice, stojící na půdě zákonů z r. 1867. Ale i taková koalice byla by ohro- žena obstrukci (strany neodvislosti). A proto — zakončil ministr své výklady — nynější krise nedá se rozřešiti jinak, než reformou parla- mentu na základě všeobecného, tajného voleb- ního práva. V Praze, 30. července. (Ztracené letní prázdniny.) Vídeňské listy mají souhlasnou zprávu, že bar. Gautsch ukončí své léčení v Karlových Varech již v úterý dne 1. srpna a vráti se do Vldně, kdež se ve středu dne 2. srpna bude konati ministerská rada. Soudí se, že příčinou tak předčasného přerušení let- ních prázdnin jsou slovanské pobočky ve Slez- sku. Ministerstvo osvěty obdrželo již dobré zdání slezské zemské školní rady o pobočce české, bar. Gautsch jedná o téže věci s poslancem Věncesl. Hrubým v Karlových Varech, ministn osvěty dr. Hartel ve Vídni s polským poslancem drem Michejdou, takže veškery přípravné práce jsou hotovy a vláda může promluviti své po- slední slovo, jež má uspokojiti všechny strany. Bude to prvé rozhodnutí vlády Gautschovy v otázkách národnostních a proto můžeme býti právem zvědavi, jaký bude tento prvý výrok kabinetu, jenž si hned po svém nastolení vy- hradil právo samostatného rozhodování v otáz- kách, při nichž mezi zúčastněnými stranami ne- doeileno dohody.

Z Pešti, 29. července. (Přípravy k ob- novené politické činnosti.) Fr. Ko- šut, měškající nyní v Herkulových lázních. vrátí se do Pešti 10. srpna a 11. srpna sejde se opět výkonný výbor koalice. Návrat barona Fejérvára do Pešti očekává se kolem 15. srpna. V některých pešťských kruzích se má za to, že v druhé polovině srpna započne zase akce, směřující k dohodě neli s koalicí nynější, tedy koalicí novou, o které v »Az Ujsagu« mluvi hr. Tisza a v které by byla zastoupena také

FEUILLETON. Sebevražda. Napsal Paul Parfail

Chtěl jsem se také zabíti. Nabyl jsemji stoty, že mne Amalie podvádí. Jmenuje se opravdu Amalie, ta bídná duše? Měla můj život ve svých ručkách, a já neznám ani jejího jména! Mladí lidé se tomu podiví, ale čas je pouč o jiném. Byl jsem tehda mlád — ano, mlád. Neby jsem dosud nešťasten, abych si musil vziti život. První má myšlenka byla prohnati si kul hlavu. O tom by se však mnoho lidí dovědělo, snad i ona — Henrietta se, tuším, jmenuje — a ta by se mi vysmála! Člověk má se přece jen rád. „Ne, nenaděláš hluku. Poraněné ptáče tak ve své agonii zalézá do husté trávy. Umřeš také v nějakém koutku, osamocen, ztracen, zapo- menut.“ Pohroužen v smutné rozjímání, koupil jsem si lístek do Melunu k vlaku, který odjiždí o 5h. 30 m Přibyl jsem tam za soumraku a ubytoval jsem se v hotelu „U zlatého lva“, kde jsou pěkné pokoje, znamenitá kuchyně a čisté po- „Čím mohu posloužiti pánovi?“ tázala se mne pokojská, již jsem znával jako hezkou Bívčinu. stelo. „Nic! Nepřeji si nic, jenom po klidu toužím. Neměl jsem hladu. Šel jsem spat. Můj spá- nek byl však nepokojný. Každé chvíle jsem vi děl přicházeti Viktorku — nezove se Viktorka? — zavěšenou na rameni mého soka. Vymršti jsem se každé chvíle, pěstí jsem praštil do stěny nebo do železné postele aneb do rohu nočníh stolku s mramorovou deskou. Byl jsem všecek rozbitý, když jsem vstal Ale co na tom záleží, mám-li zemřiti? Chtěl jsem to zkusiti provazem. Myslil jsen si, že není nic snazšího, než nalézti provaz. Chyba lávky! Proběhal jsem celý hotel, aniž jsem potřebného provazu nalezl.

Pokojská, již jsem znal jako hezkou div činu, se mne tázala „Co hodláte, pane, činiti?“ Konečně s kusem provazu vyšel jsem z ho telu a chladně nastoupil cestu do lesíka, jejž jsem již dávno znal. Bylo tam stinné místečko kdež jsem často sníval. Nenalezl bych nikde lepšího a vhodnějšího- Costou jsem myslil na Bertu — zajisté, že se Berta jmenovala. — Proklinal jsem ji z cele duše. Pak jsem prohližel provaz, měřil jsem je a zkoumal jeho pevnost. Nebyl takový, jakéh jsem si přál. Zdál se mi býti krátkým a mál pevným. Zlobil jsem se. Nebyl to výsměch mému úmyslu? Nová zlost mne jala, když jsem přišel n místo, které jsem si zvolil. Byl jsem nemile překvapen, neboť tam byl jiný. Zaměstnán byl přivazováním provazu na větev — viděl jsem ho od zadu — právě na vě- tev, kterou jsem si byl dávno vyhledl. „Co zde děláte?“ táži se ho. Obrátil se. „Co je vám do toho?“ „Myslíte snad, že neznám vašich úmyslů? zvclal jsem. „A kdybych se i chtěl oběsit, myslím, že se záležitost týká jenom mnel „Vy se chcete oběsit?? Pozoroval jsem ho. Byl hozký hoch. Tváře intelligentní, pohledu sympatického, bledost interessantní. „On se chce oběsit!“ Tuše v něm obcť nešťastné lásky doda jsem „Pro nějakou nevěrnici „Pane!“ zvolal. Ubohý hlupáčku, myslil jsem si, chceš j ještě obhajovati. Zamilovaní jsou všichni stejní Neznámý mlčel. „Chcete, abych vám něco poradil? Nechte zde svůj provaz; pozoruji, že máte lepší než je a jděte raději domů. Poděkujete se mi časeml Svěsil hlavu.

„Chci zemříti. „Nepřipravujte si zžíravou litost,“ pokra- čoval jsem něžně — myslil jsem též o sobě. — „Až by vás pochovali, hořce byste litoval sv prudkosti, leč bylo by pozdě. „Nevite však, co se mně příhodilo.“ „Uhodnu tol „Nikoli, nemůžete toho uhodnouti.“ „Zena, již miluji, pro kterou...“ Poton mně vypravoval celou tu historii. To je zvláštní, právě jako u mne. Tatc podobnost mne překvapovala. „Vaše ztichnutí mně napovídá, že úmy můj schvalujete,““ pravil Karel. „Ano, povídal mi, že se jmenuje Karel. „Ani trochu!“ zvolal jsem. Nechtěl jsem abych se mu zdál korouhvičkou na střeše. „Nie nenalezám ve vašem vypravování, co by bylo hodno tohoto provazu. Karel začal mne zajímati. „Milý příteli, člověk musí míti rozum. Pro chcete, aby ženy s vámi lépe zacházely, než s jinými, kteří též milenky podvádějí. „Nepodvádějí jich však bídně, jako jsem byl já podveden. „Prosím!“ „Dovoltel „Sapristi! Napadá mi něco. Abyste se s n vyrovnal, vyhledejte si jinou milenku — lepší Není o ně nouze. „Lepší, než byla má. Toť nemožnol „Zkuste to. „Nemá sobě rovné! „V prvním okamžiku si člověk myslí,že nemá, ale počkejte za měsíe, uvidíte!“ Zdálo se mi, že mluvím tak moudře, že se mi zalíbilo sebe poslouchati a pokračoval jsem „K čemu tak pospíchati k smrti? Rád bych abyste mi to pověděl. Buď ta dáma má srdce anebo ne. Jestli ano . .. „Ona ho nemá.“ „Zajisté že nemá. Vaše smrt by jí je lichotila. Každá dáma se domnívá býti příčinou sebovraždy. Co myslite, že obecenstvo vás bude litovati? Nikoli, to řekne: Byl hloupý. Ano mílý Karle, budou vás míti za hlupáka a to všín právem.“ Má výmluvnost rostla. Zdálo se mi, že hájím svého vlastního případu. To, co jsem si měl sám říci, říkal jsem Karlovi, od té chvíle jsem si je oblíbil tou láskou, kterou jevil též on ke mne.

Vložil jsem tolik přesvědčení do svých slov,že konečně Karel padl na má prsa „Dělejte se mnou, co vám jest libol- zvolal. „Nuže,“ pravil jsem s povzdechem, jenž věštil můj prázdný žaludek, „pojďme k snídani“. Zavedl jsem ho do hotelu. Silným pohnutím a cestou dostali jsm děsný hlad. Stůl, k němuž jsme zasedli, byl ladně uspo- řédán, byl na něm bílý ubrus, na ubruse ležely vonné krajíčky chleba a stály sklenice, v nichž se lámalo světlo. Když jsme po dobrém obědě svlažili rty znamenitým bordeaux, zamlkle jsme na sebe patřili, ale oči naše si navzájem říkalyá „Aj, není život krásný? „Kdybych se byl takhle s vámi nesešel,- vzdychl Karel pln vděčnosti. Já jsem si zase myslil: „Hrome! Kdybyeh ho nebyl potkal!“ „Poslechněte,“ začal zase mladík po n- ném doušku, „je to neslýchaná náhoda, že jste přišel právě v ta místa lesa, kde jste mne na- lezl. Mičel jsem „Který čert vás tak záhy pudil tam? Začervenal jsem se. „Nevěřil byste mi,“ pravil jsem, „kdybych vám řekl, že jsem se šel oběsit, jako vy- „Jděte k šípkul Můj nový přítel se zasmál zvedaje sklenku: „Je znamenitél Přiťukli jsme si na zdraví. A. Sellner.