ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 70f71260-92d2-11dc-a52b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 22 celkem · entity: person 112, place 30, work 6, org 7
1 article
* Antonín Schulz: Z dob růžového západu. Turistická vzpomínka na Julia Zevera. — V Králové Dvoře n. L. u Karla Trohoře, 1901. Jest to přednáška, kterou měl p. autor v slav- nostní schůzi královédvorského odboru K. Č. T. na počest památky Zeyerovy. Nadšený výlev vroucího vzpomínání na milovaného básníka, k jehož povo- lanému obecenstvu autor vlastními disposicemi duševními, obrazotvorností i citem náleží. Tklivéa pěkné slovo spisovatele turisty za básníkem turistou. Pádný příspěvek k řadě dokladů, že nebyl Zeyer ani z daleka tak osamělý se svou poesií ve vlasti, jak se i jemu samému časem zdávalo. Zde nehovoří ani snivá mládež ani dívčí duše, to se zde tak po- hnutlivě osvědčuje v úctě k básníkovi duše mužů prakticky činných a vážně zaměstnaných. Knížka sama má mnoho básnického obsahu. V úvodě podán kus báje pabásněné z obsahu Ma- habharaty. Hlavní obsah myšlenkový tvoří důkazy, jak znamenitě mu přispělo k dokonalosti plodů jeho vášnivé cestování. Tedy užitek turistiky v literatuře, dokazovaný na příkladě Zeyerově. Dále důkazy dobrého vlastenectví Zeyerova čerpané nejvíce z listů Z. paní K. Heinrichové. Vbk.
Schulz Zever Karel Trohora K Č Zeyerův Zeyer Heinrichová Ma
2 article
*Adolf Heyduk: Lotyšské motivy. Sebr. spisy, sv. XXIII. Nakl. J. Otto. Básník podává tu knížku drobných písní, k nimž mu zavdaly podnět sbírky lidových popěvků lotyšských, dvouřádkových i čtyřřádkových, napořád nerýmovaných. Jest to sbírka drobných zpěvů v duchu poesie lidové, k nimž básník volil sice myšlenky a motivy z lidové poesie lotyšské, ale dal jim svoji formu, použiv pro- stého rýmu naší poesie lidové. Sbírka skládá se ze čtyř oddílů: Písně a příroda, Láska a život, Sirota a smrt a Různé pravdy. Všechny ty básně jeví oso- bitou svéráznou filosofii lidovou, originální názor na smrt a přírodu a onu intimní poesii, jež jest pod- statou písně lidové. Israel Zangwil!: Snílkové Ghetta. Z angličiny přeložil Josef Bartoš. Světová knihovna red. Jar. Kvapil č. 211—212. Nakl. J. Otto. Autor již prvními svými povídkami ze života židov- ského vzbudil v Anglii značnou pozornost, nejen zvláštností a zajímavostí své látky, ale vskutku uměleckým jejím propracováním. V těchto povídkách líčí autor svoje osoby prostě a pravdivě, ať líčí prosté dítě benátského Ghetta, či »žinčakovou hrobkue básníka Hainea, sklíčeného paralysou, nebo vše- mohoucího Disraelia, jenž hodlal učiniti Anglii vy- konavatelkou idealu Sionu. Všude jeví se mohutný pozorovatelský talent, duše citlivá a vnímavá. Na- zval svou knihu »dějinami Snu, jenž se nevy- plnil«.
Heyduk svatý . XXIII Otta Snílková Bartoš Haine Sion Izrael Zangwil Anglie píseň a příroda
3 article
* Dr. F. J. Studnička: Kartografe čili nauka o zobrazení povrchu zemského. S 33 vyobra- zeními. Nakl. F. Šimáček. Přítomná kniha, určená pro vzdělance vůbec, zvláště pak pro učitelstvo, po- dává část zeměpisu nad jiné potřebnou pro správné hotovení map i pro náležité pochopení jejich pod- staty. Autor, známý svými populárními spisy ze- jmena z oboru hvězdářství, snažil se podati látku způsobem co možná snadno pochopitelným, docíliti co možná největší jasnosti matematickým aparatem co nejmenším. Z té příčiny umístil vzorce matema- tické, přeďpokládající znalost goniometrie a analytické geometrie, vesměs pod čáru. Vhodně upravené pů- vodní illustrace přispívají k snadnějšímu porozumění textu. * Popelka Bilianova: Všem ke štěsti Matice Lidu, ročn. XXXV., čís. 3. Nakl. dr. Edv Grégr. Prostá historie ze života prostých lidí a přece možno o ní tvrdit, že jest nejlepší z posa vadních prací autorčiných. Nenaleznete v ní vzrušu- jících affektů náruživosti, jednající osoby jsou vesměs dobráci, oddaní ve svůj osud, netoužící výše, ale povídka jest vypravována zajímavě, poutavě, líčen povah názorné a přesvědčující a celý směr její hod se znamenitě pro nejšírší kruhy čtenářstva. Autorka osvědčila výhornou ekonomii svých prostředků, ne- snažila se podat cosi neobyčejného, ale provedla svůj úkol s veškerou svědomitostí. A tím se vy- světluje, že se jí podařilo dílo ve svém oboru do- konalé.
doktor F J Studnička F Šimáček Edv Grégr
4 article
* Jan Wagner, Ze světa podivínů. Modrá knihovna, ročn. X., čís. 5. Red. a nakl. dr. Václav Řezníček. Hojná sbírka zábavného čtení o ruských podivínech, o ruských Herkulech, o prorocích a pro- rokyních ruských a cizích a podobných kuriositách. Zajímavá je též kapitola o příšerné sektě, jejíž pří- vrženci dobrovolně se usmrcovali a o stoupencích hr. Lva Nikolajeviče Tolstého v praxi, Jsou to episodky zajímavě vypravované s hojností poutavých detailů. Autor dovedl obratně vybírati z hojného materiálu svých ruských pramenů. * František Heyduk: Společenský zpěvník český. Sbírka 396 písní a nápěvů. Nakl. I. L. Kober. Sbírka obsahuje mimo soubor písní národních, obecně známých, též řadu písní méně známých z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska, vy- nikajících krásou a půvabem hudebním. I písní umělých, zvláště starších skladatelů českých po- všimnuto si náležitě, ježto mnohé z nich znárodněly. Některé nápěvy upraveny též pro dva, tři i čtyři hlasy a přidáno několik sborův umělých. Mnohé písně vy- znamenávají se nejen značnou cenou hudební, ale též historickou. Jest to největší tou dobou zpěvník český.
Wagner doktor Řezníček Heyduk I L Kober Čechy Morava Slezsko Slovensko Lev Nikolajevič Tolstý
5 title
Ze slovanských listů.
6 article
sud referáty z výstavy vídeňské tím spíše dávají při vzpomínce pociťovati nedostatek podobných informací, plné tak jemného pozorování, tak hlubokých a by- strých reflexí, tak skvěle kreslených obrazů a tak intimně vystižené nálady, z výstavy pařížské. Z posledních ukázek dosti chudé literatury toho druhu chci zmíniti se o živě kreslených obrázcích M. Jiránka v posledních »Volných Směrech«. Po ně- kolika řádcích poznáte, že je to výtvarný umělec, který líčí vám dva večery pařížské, strávené na před- stavení ve španělském a v japonském divadle. Líbila se mi již upřímná slova úvodní, jimiž autor prav- divě vystihl dojem, který na našince Paříž zpravidla činí. Z počátku zklamání, jež nutně následuje po pře- sycení francouzskými romány, po superlativních in- ventářích všech krás a památností, jimiž se hemži každý Baedecker, a po naivním očekávání čehosi ne- bývalého, neprosaického, vysněného, co naprosto ne- lze nalézti ani na špalíčkové dlažbě, ani v absinthu, ani v cabaretech, ani v těch různých cafés concerts.
M Jiránek Paříž
7 article
Potom však, když se vžijete, když ztratfte ty neprav- divé cíty a představy, doma vytvořené, náhle počnete míti nový život, plný dojmů, ruchu, prudkého, svě- žího žití, s nímž bolestno se rozloučiti. M. Jiránek dobře vystihl oba tyto duševní stavy, a právě tak pěkně zachytil dojmy, jež v něm vzbudil španělský tanec a hra japonských herců. Popis divadla, jež se- hráli Sada Yacco a Kawakami se svojí společností, je tak živý a poučný, že mimoděk svádí k srovná- vání s našimi evropskými divadelními poměry. Ci- tuji několik řádek: »Víte, že Japonci stylisují všecko i souboj z prvního aktu, i rvačka, kterou jsme viděli později v »Kese«, změní se u nich při vši divokosti pohybů a naturalismu detailů vlastně v rhytmický balet, s přechody dokonale měkkými; rány se pouze naznačují a jdou zřejmě mimo; všechno je mírněno a podřizováno za určitým cílem, nikde neruší zby- tečné detaily celkový ton díla, všechno je jaksi »en sourdine« u tohoto drobného národa tichých mravů.«
M Jiránek Kawaky Japonec
8 article
Nevím, zdali ta umělecká stylisace nevyplývá spíše z dokonale vypěstěného umění, než z národ- ního charakteru. Každé umění, a divadelní především, vede k stylisaci, t. j. k propracování, k soustředění, zhuštění a vyrovnání všech detailů k jednotnému cíli, a slyšíte-li s našeho jeviště verše, cítíte tento nedostatek, jenž v tak zv. hře realistické skrývá se za různé, často neumělecké prostředky, na malé vý- minky za každým slovem.
9 article
* Slovanský dobročinný spolek v Petrohradě měl dne 11. května, kdy pravoslavná církev světí památku slovanských prvoučitelů Kyrilla a Methoděje, slavnostní schůzi, které předsedal hrabě Ignatěv. Ke konci své zahajovací řeči oznámil hrabě, že synod učinil opatření, aby památka slovanských věrozvěstů byla každého roku pro všecky další časy náležitě oslavena nejen ve světě církevním, ale i ve školách. Význačným bodem programu byla též řeč professora Budiloviče, jenž tlumočil slovanské ideály nedávno zesnulého obhájce práv červené Rusi Adolfa Ivanoviče Dobřanského. Ideály ty byly blízky názorům Danilevského a Chomjakova. Úkol Slovanů všichni tři myslitelé spatřovali ve federativní jednotě Slovanů, ke které mají se nésti všecky tužbya směřovati všecky síly slovanských kmenů, kdežto separatism jednotlivých kmenů jest jen potud oprávněn, pokud nehrozí slovanské jednotě. Po professoru Budiloviči přednášel gen. M. M. Bo- redkin, jenž vylíčil zásluhy Hercenov o slavjanofilství. Na počátku své publicistické čin- nosti znamenitý »západník« byl zuřivým slovano- žroutem. Když však poznal z vlastního názoru »shnilý západ«, Hercen náhle obrátil a jal se hlásati heslo, že Rus nemá, čeho by hledal na západě, že Rusové sami vládnou silou, která jest s to vy- vésti je na širokou cestu pokroku. Proto v dějinách ruského sebepoznání Hercen hraje velmi důležitou úlohu. K závěrku schůze gen. Ignatěv oznámil, že v Sofii vznikl nový slovanský spolek, jenž zaslal ke schůzi pozdravný telegram. Jednotlivá čísla programu střídala se s chorálovým zpěvem slovanských písní, světských i duchovních, který obstaral sbor pana Archangelského.
Kyrill Ignatěv Budilovič Rus Adolf Ivanovič Danilevský Chomjakov M M redkin Hercenov Petrohrad Sofie Slovan
10 article
* Mistr Sienkiewicz jest nucen hájiti se delším listem proti nařknutí z plagiatorství. Když totiž romány jeho objevily se ve francouzském pře- kladě pana B. Kozakiewicze, někteří francouzští pu- blicisté jali se vytýkati jim podobnost s pracemi Renanovými, Dumasovými a Chateaubriandovými. Jmenovitě »Quo vadis« jest prý pouhou redukcí práce »Les Martyrs« Chateaubriandovy« a »Acté« Dumasovy. Toto tvrzení Sienkiewicz naprosto od- mítá. Pokud se týká »Ancikrista« Renanova, není »Ouo vadis« jeho redukcí, ani napodobením, ale dílo Renanovo jest vynikajícím dokumentem historickým a třeba že nelze z něho čerpati jako z děl Tacito- vých, Svetoniových a j., přece jenom nelze ho pře- hlédnouti. Polský romanciér přiznává se bez mučení. že čerpal nejen z Renana, ale i z Beulého, Fustel de Coulangesa, Baudrillarda, de Boissiera a jiných, vedle četných děl anglických, německých a zvláště latinských. Francouzští publicisté nevědí prý patrně, že ve všech literaturách evropských existuje množství knih o době Neronově. Při té příležitosti oznamuje Sienkiewicz, že právo illustrovati dílo »Quo vadis« neudělil panu Stykovi, nýbrž Stachiewiczovi. Slavjanin.
Sienkiewicz Kozakiewicz Renanův Dumasův Chateaubriandův Actý Ancikrista Baudrillard Boissier Styk Stachiewicz Fustel jít Coulangesa Les Martyr Quo vadis Quo vadis Tacitovýchod Svetoniový
11 article
téhož autora »Das Papstthum in seiner sozial-kultu- rellen Wirksamkeit«, jež v krátce vyšlo ve třetím vydání. * Ed. Bernstein luští v Socialistisch e Mo- natshefte otázku: Pokud v Anglii národ řídí se sám, čili jak velice vyvinuta jest v soudobé Anglii li- dová samospráva? Dospívá k závěru, že správa státu v Anglii vesměs podřízena jest vlivu demokracie. *Globus otiskuje poutavou studií o poměru dlužníka k věřiteli v německé africké kolonii Togo. Právní poměry jsou tam až posud velice primitivní. Je li kdo komu dlužen větší částku, dá v zástavu ně- koho ze svých lidí, nejčastěji svou dceru nebo man- želku. Vezme-li si věřitel dceru dlužníkovu za ženu, nebo svede-li dlužníkovi ženu, nebo umře li rukojmí vinou dlužnikovou, je tím dluh okamžitě splacen. Chce li si kdo od koho vypůjčiti, musí si napřed majitele peněz nakloniti tím, že mu nabídne víno a když půjčka je povolena a on peníze dostal, opět musí vínem poděkovati za příznivé vyřízení. Útraty za víno obyčejně obnášívají 4 proc. vypůj- čené sumy. Zajímavo jest, že věřitel má právo dlnž- níka, jenž příliš daleko bydlí, přinutiti, aby se ženou i s dětmi přistěhoval se do dlužníkovy osady a v ní bydlel, pokud dluh nebude splacen. Zádá-li dlužník o prolongaci, zvyšují se mu úroky na 25 proc.l Vůbec prý věřitelové v Togo velice rádi oddávají se lichvě.
Ed Bernstein Útrata Socialistisch e molybden Anglie Togo
12 article
Nouvelle Révue otiskují výsledek zají- mavé ankety: možno-li utvořiti stranu liberálně- katolickou. Odpovědí sešlo se mnoho a to pro i proti, tak že není zas shoda v úsudcích. Některé z odpo- vědí (Lemaitrova, Leroy-Beaulieuova, Ribotova a j.) jsou obzvlášť zajímavy. *C. Stryenski obírá se v Révue Univer- selle otázkou, zda byli kdy spisovatelé též dobrými kresliči. Dospívá k závěru, že hlavně romantikové v literatuře byli zběhlými i v umění malířském. Victor Hugo byl nadaný kreslíř. Bratří Goncourtové delší čas nevěděli, mají-li se státi malíři nebo spi- sovateli. I Stendhal, Musset, Sande, Baudelairea Mériměe měli velké grafické nadání. Četné ukázky tato tvrzení dosvědčují. Mr. Penn.
Nouvelle Lemaitrův Leroy Beaulieuův Ribotův Stryenski Hugo Goncourt Stendhal Musset Sand Baudelaireo Mérimě Révue Univer
13 article
Bibliografie. * Spisy Sofie Podlipské. Román »Lidské včely«. Vydává česká grafická společnost »Unie«. V Praze 1901. Je ze skupiny sociálních románů spi- sovatelčiných nejšťastnější. Zde žijí její silní, rá- zovití a energičtí lidé, plni víry a vědění, neopouště- jíce své pevné mravní zásady a nezapomínajíce svých zvyklostí. *O sv. Mikuláši v legendě a lidových pověstech i zvycích. Sestavil Jan Micha! Dvorecký. Nákladem vlastním. V Praze 1901. Spisek vykládá původ prastarého zvyku nadělovati dětem v noci svatomikulášské. Spadá v obor folkloristiky, vysvětluje lidové bájeo Mikuláši a obyčeje z davných názorů mythologie staroslovanské. Výnos knížky věnován jest gymna- sialní Matici zábřežské. * Věřitel a dlužník, jejich vzájemné poměry právní, objasňuje JUDr. Josef V. Bohuslav, adjunkt zemského soudu. Nákladem knihkupectví Jaroslava Pospíšila v Praze. *O provozovacím právu divadelních her. jež propůjčuje spolek českých beletristů »Máj«, Václ. Stech. Nakladem »Máje«. * Česká knihovna zábavy a poučení, po- řádá red. Fr. Bílý. Svazek XII. Sešit 3. — »Po stopě pravdy« Napsal F. Procházka. Ná- kladem J. Otty v Praze, na Karlově nám. č. 34. * Svatá země. Album illustrací z Palaestin se slovesným doprovodem prof. V. Müllera. Nákladem Cyrillo-Methodějské knihtiskárny V. Kotrba v Praze.
Podlipský svatý . Mikuláš Micha Dvorecký Mikuláš JUDr Josef Bohuslav Pospíšil Václ Stech F Procházka J Ott profesor V Müller Metodějský V Kotrba Praha Karlov já Svatá země
14 article
Sešit 11. a 12. obsahuje obrazy: Naimu, Eudoru, malebné Magdaly, zbytků Betsaidy, Chorozinu, kra jinu genezaretskou, rybníku Bethesda s chramem sv. Anny v Jerusalemě, pohled na moře genezaretské. S. Przybvszewski: Satanovy děti. Román. Nákladem Grosmana a Svobody. V Praze 1901. * Obzor literární a umělecký. Rediguje Jaroslav Vlček. Ročník III. Vychází po třech týdnech. V Praze 1901. Lidové rozpravy lékařské, pořádá MUDr. L. Haškovec: Porod a šestineděli. Pro lid napsal prof. dr. M. Jovanovíč. — Batut, přeložil dr. K. Bulíč. Nákladem J. Otty. Anarchisté a jejich učení. V Praze 1900. Napsal MUDr. F. Herrmann. Nákladem V. Kotrby v Praze. * Ornament jihočeský. Mezi lidem sebrala a nakreslila Emilie Fryšova. Nákladem J. L. Bayera v Kolíně. Ornamenty reprodukovány jsou v přirozené velikosti a v barvě přesně odpovídající originálu. Sešity po šesti listech. * »Rudé Květy«. Měsíčnik lidový pro zábavu a poučení. Redaktor F. V. Krejčí. Nákladem Tiskového družstva v Praze 1901. Chce pečovati »o výchovu pracujícího lidu ve směru všeobecně kul- turním a uměleckém« a to »sbírkou dobré a přístupně četby zábavní i poučné« a býti pokusem »o orgán pro umění sociální.« Lesnická botanika. Pro ústavy lesnické i potřebu praktickou sepsal prof. Al. Bernhard. Lesnické knihovny svazek V. V Písku 1901. Ná- kladem J. Buriána.
svatý . Anna S Przybvszewski Grosman Vlček MUDr L Haškovec profesor doktor M Jovanovíč Batut K Bulíč J Ott F Herrmann V Kotrba Fryšův Bayer F V Krejčí Al Bernhard J Burián Naima Magdala Betsaida Bethesda Jeruzalém Praha Kolín Písek
15 article
Z českých listů.
16 article
* A. Nečáskovo drama »Almužna«, dávané v červnu m. r. v Národním divadle, vyšlo v polském překladu Maximiliana Ocetkiewicze v časopise »Echo teatralne, muzycne i artystyczne«, jejž vydává svaz varšavských divadel.
A Nečáskův Ocetkiewicz národní divadlo varšavský divadlo
17 title
ANDĚL. SMRT.
18 article
Román K. PRZERWY. TETMAJERA. Autoriso- vaný překlad F. J. Pa- vlišty. Vyšlo jako VIII. svazek letošního ročníku „Vilimkovy knihovny“. K 3.70, váz. K 5.30. Odebí- rati lze též v seš. po 30 hal. Význačné dílo soudobé polské literatury. Makladatel 14275 Jos. R. Vilímek v Praze-
Tetmajer R Vilímek Jos Praha Vilimkův knihovna
19 article
* Povážíme-li, co českých výletníků ze všech společenských tříd navštívilo loni pařížskou výstavu, musíme se věru diviti, jak poměrně málo bylo u nás o ní psáno z očitého názoru. Nemyslíme tím referáty odborníků schválně do Paříže vyslaných, ale spíše turistické dojmy, nálady, pozorování literátů-umělců. intelligentních cestovatelů, jichž přece máme za po- sledních několik let na kopy. Zdá se vůbec, že do- pisy cestovní nebývají u našich turistů příliš silné a ještě méně je znáti, že by sváděly k spisovatelské činnosti. Od výstavy, jež shromáždila poklady celého světa, byli bychom však čekali přece výminku. Je ovšem těžko nahraditi Nerudu, jehož nedostižené do-
Neruda Paříž
20 article
Z cizich revui-
21 title
Z VoJNY.
22 article
* Preussische Jahrbücher nemohly dáti si ujit příležitost, vyvolanou debatou v rakouské říšské radě Všeněmci o zpovědních tajnostech dle nauky Alfonsa Marie de Liguori. Hrabě Pavel v. Hönsbröch seznamuje v nejnovějším čísle této revue čtenáře se základní naukou Alfonsa de Liguori. Obšírná tato studie jest jen vyňatek většího (dvousvazkového) díla Napsal BOH. BRODSKÝ. K 2.40, váz. K 4.—. Děj, čerpaný ze vřavy válečné, vyniká svou ob- zvláštni poutavostí. Bez nadsazování lze říci, že přítomou knihou dostává se veřejnosti vděčná lek- tura, již co nejlépe doporučujeme. Nakladatel- ství Jos. R. Vilímka v Praze.
Alfonso Marie jít Liguori Pavel Alfonso jít Liguori Brodská R Vilímek Praha Preussische Jahrbüchry