1
article
* Antonín Schulz: Z dob růžového
západu. Turistická vzpomínka na Julia Zevera. —
V Králové Dvoře n. L. u Karla Trohoře, 1901.
Jest to přednáška, kterou měl p. autor v slav-
nostní schůzi královédvorského odboru K. Č. T. na
počest památky Zeyerovy. Nadšený výlev vroucího
vzpomínání na milovaného básníka, k jehož povo-
lanému obecenstvu autor vlastními disposicemi
duševními, obrazotvorností i citem náleží. Tklivéa
pěkné slovo spisovatele turisty za básníkem turistou.
Pádný příspěvek k řadě dokladů, že nebyl Zeyer ani
z daleka tak osamělý se svou poesií ve vlasti, jak
se i jemu samému časem zdávalo. Zde nehovoří ani
snivá mládež ani dívčí duše, to se zde tak po-
hnutlivě osvědčuje v úctě k básníkovi duše mužů
prakticky činných a vážně zaměstnaných.
Knížka sama má mnoho básnického obsahu.
V úvodě podán kus báje pabásněné z obsahu Ma-
habharaty. Hlavní obsah myšlenkový tvoří důkazy,
jak znamenitě mu přispělo k dokonalosti plodů jeho
vášnivé cestování. Tedy užitek turistiky v literatuře,
dokazovaný na příkladě Zeyerově. Dále důkazy
dobrého vlastenectví Zeyerova čerpané nejvíce z listů
Z. paní K. Heinrichové.
Vbk.
Schulz
Zever
Karel Trohora
K Č
Zeyerův
Zeyer
Heinrichová
Ma
2
article
*Adolf Heyduk: Lotyšské motivy. Sebr.
spisy, sv. XXIII. Nakl. J. Otto. Básník podává tu
knížku drobných písní, k nimž mu zavdaly podnět
sbírky lidových popěvků lotyšských, dvouřádkových
i čtyřřádkových, napořád nerýmovaných. Jest to
sbírka drobných zpěvů v duchu poesie lidové,
k nimž básník volil sice myšlenky a motivy z lidové
poesie lotyšské, ale dal jim svoji formu, použiv pro-
stého rýmu naší poesie lidové. Sbírka skládá se ze
čtyř oddílů: Písně a příroda, Láska a život, Sirota
a smrt a Různé pravdy. Všechny ty básně jeví oso-
bitou svéráznou filosofii lidovou, originální názor na
smrt a přírodu a onu intimní poesii, jež jest pod-
statou písně lidové.
Israel Zangwil!: Snílkové Ghetta.
Z angličiny přeložil Josef Bartoš. Světová knihovna
red. Jar. Kvapil č. 211—212. Nakl. J. Otto.
Autor již prvními svými povídkami ze života židov-
ského vzbudil v Anglii značnou pozornost, nejen
zvláštností a zajímavostí své látky, ale vskutku
uměleckým jejím propracováním. V těchto povídkách
líčí autor svoje osoby prostě a pravdivě, ať líčí
prosté dítě benátského Ghetta, či »žinčakovou hrobkue
básníka Hainea, sklíčeného paralysou, nebo vše-
mohoucího Disraelia, jenž hodlal učiniti Anglii vy-
konavatelkou idealu Sionu. Všude jeví se mohutný
pozorovatelský talent, duše citlivá a vnímavá. Na-
zval svou knihu »dějinami Snu, jenž se nevy-
plnil«.
Heyduk
svatý . XXIII
Otta
Snílková
Bartoš
Haine
Sion
Izrael
Zangwil
Anglie
píseň a příroda
3
article
* Dr. F. J. Studnička: Kartografe čili
nauka o zobrazení povrchu zemského. S 33 vyobra-
zeními. Nakl. F. Šimáček. Přítomná kniha, určená
pro vzdělance vůbec, zvláště pak pro učitelstvo, po-
dává část zeměpisu nad jiné potřebnou pro správné
hotovení map i pro náležité pochopení jejich pod-
staty. Autor, známý svými populárními spisy ze-
jmena z oboru hvězdářství, snažil se podati látku
způsobem co možná snadno pochopitelným, docíliti
co možná největší jasnosti matematickým aparatem
co nejmenším. Z té příčiny umístil vzorce matema-
tické, přeďpokládající znalost goniometrie a analytické
geometrie, vesměs pod čáru. Vhodně upravené pů-
vodní illustrace přispívají k snadnějšímu porozumění
textu.
* Popelka Bilianova: Všem ke štěsti
Matice Lidu, ročn. XXXV., čís. 3. Nakl. dr. Edv
Grégr. Prostá historie ze života prostých lidí a
přece možno o ní tvrdit, že jest nejlepší z posa
vadních prací autorčiných. Nenaleznete v ní vzrušu-
jících affektů náruživosti, jednající osoby jsou vesměs
dobráci, oddaní ve svůj osud, netoužící výše, ale
povídka jest vypravována zajímavě, poutavě, líčen
povah názorné a přesvědčující a celý směr její hod
se znamenitě pro nejšírší kruhy čtenářstva. Autorka
osvědčila výhornou ekonomii svých prostředků, ne-
snažila se podat cosi neobyčejného, ale provedla
svůj úkol s veškerou svědomitostí. A tím se vy-
světluje, že se jí podařilo dílo ve svém oboru do-
konalé.
doktor
F J Studnička
F Šimáček
Edv Grégr
4
article
* Jan Wagner, Ze světa podivínů. Modrá
knihovna, ročn. X., čís. 5. Red. a nakl. dr. Václav
Řezníček. Hojná sbírka zábavného čtení o ruských
podivínech, o ruských Herkulech, o prorocích a pro-
rokyních ruských a cizích a podobných kuriositách.
Zajímavá je též kapitola o příšerné sektě, jejíž pří-
vrženci dobrovolně se usmrcovali a o stoupencích
hr. Lva Nikolajeviče Tolstého v praxi, Jsou to episodky
zajímavě vypravované s hojností poutavých detailů.
Autor dovedl obratně vybírati z hojného materiálu
svých ruských pramenů.
* František Heyduk: Společenský
zpěvník český. Sbírka 396 písní a nápěvů. Nakl.
I. L. Kober. Sbírka obsahuje mimo soubor písní
národních, obecně známých, též řadu písní méně
známých z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska, vy-
nikajících krásou a půvabem hudebním. I písní
umělých, zvláště starších skladatelů českých po-
všimnuto si náležitě, ježto mnohé z nich znárodněly.
Některé nápěvy upraveny též pro dva, tři i čtyři hlasy
a přidáno několik sborův umělých. Mnohé písně vy-
znamenávají se nejen značnou cenou hudební, ale
též historickou. Jest to největší tou dobou zpěvník
český.
Wagner
doktor
Řezníček
Heyduk
I L Kober
Čechy
Morava
Slezsko
Slovensko
Lev Nikolajevič Tolstý
5
title
Ze slovanských listů.
6
article
sud referáty z výstavy vídeňské tím spíše dávají při
vzpomínce pociťovati nedostatek podobných informací,
plné tak jemného pozorování, tak hlubokých a by-
strých reflexí, tak skvěle kreslených obrazů a tak
intimně vystižené nálady, z výstavy pařížské.
Z posledních ukázek dosti chudé literatury toho
druhu chci zmíniti se o živě kreslených obrázcích
M. Jiránka v posledních »Volných Směrech«. Po ně-
kolika řádcích poznáte, že je to výtvarný umělec,
který líčí vám dva večery pařížské, strávené na před-
stavení ve španělském a v japonském divadle. Líbila
se mi již upřímná slova úvodní, jimiž autor prav-
divě vystihl dojem, který na našince Paříž zpravidla
činí. Z počátku zklamání, jež nutně následuje po pře-
sycení francouzskými romány, po superlativních in-
ventářích všech krás a památností, jimiž se hemži
každý Baedecker, a po naivním očekávání čehosi ne-
bývalého, neprosaického, vysněného, co naprosto ne-
lze nalézti ani na špalíčkové dlažbě, ani v absinthu,
ani v cabaretech, ani v těch různých cafés concerts.
M Jiránek
Paříž
7
article
Potom však, když se vžijete, když ztratfte ty neprav-
divé cíty a představy, doma vytvořené, náhle počnete
míti nový život, plný dojmů, ruchu, prudkého, svě-
žího žití, s nímž bolestno se rozloučiti. M. Jiránek
dobře vystihl oba tyto duševní stavy, a právě tak
pěkně zachytil dojmy, jež v něm vzbudil španělský
tanec a hra japonských herců. Popis divadla, jež se-
hráli Sada Yacco a Kawakami se svojí společností,
je tak živý a poučný, že mimoděk svádí k srovná-
vání s našimi evropskými divadelními poměry. Ci-
tuji několik řádek: »Víte, že Japonci stylisují všecko
i souboj z prvního aktu, i rvačka, kterou jsme viděli
později v »Kese«, změní se u nich při vši divokosti
pohybů a naturalismu detailů vlastně v rhytmický
balet, s přechody dokonale měkkými; rány se pouze
naznačují a jdou zřejmě mimo; všechno je mírněno
a podřizováno za určitým cílem, nikde neruší zby-
tečné detaily celkový ton díla, všechno je jaksi »en
sourdine« u tohoto drobného národa tichých mravů.«
M Jiránek
Kawaky
Japonec
8
article
Nevím, zdali ta umělecká stylisace nevyplývá
spíše z dokonale vypěstěného umění, než z národ-
ního charakteru. Každé umění, a divadelní především,
vede k stylisaci, t. j. k propracování, k soustředění,
zhuštění a vyrovnání všech detailů k jednotnému
cíli, a slyšíte-li s našeho jeviště verše, cítíte tento
nedostatek, jenž v tak zv. hře realistické skrývá se
za různé, často neumělecké prostředky, na malé vý-
minky za každým slovem.
9
article
* Slovanský dobročinný spolek v Petrohradě
měl dne 11. května, kdy pravoslavná církev světí
památku slovanských prvoučitelů Kyrilla a Methoděje,
slavnostní schůzi, které předsedal hrabě Ignatěv.
Ke konci své zahajovací řeči oznámil hrabě, že
synod učinil opatření, aby památka slovanských
věrozvěstů byla každého roku pro všecky další časy
náležitě oslavena nejen ve světě církevním, ale i ve
školách. Význačným bodem programu byla též řeč
professora Budiloviče, jenž tlumočil slovanské
ideály nedávno zesnulého obhájce práv červené Rusi
Adolfa Ivanoviče Dobřanského. Ideály ty byly blízky
názorům Danilevského a Chomjakova. Úkol Slovanů
všichni tři myslitelé spatřovali ve federativní jednotě
Slovanů, ke které mají se nésti všecky tužbya
směřovati všecky síly slovanských kmenů, kdežto
separatism jednotlivých kmenů jest jen potud
oprávněn, pokud nehrozí slovanské jednotě. Po
professoru Budiloviči přednášel gen. M. M. Bo-
redkin, jenž vylíčil zásluhy Hercenov
o slavjanofilství. Na počátku své publicistické čin-
nosti znamenitý »západník« byl zuřivým slovano-
žroutem. Když však poznal z vlastního názoru
»shnilý západ«, Hercen náhle obrátil a jal se hlásati
heslo, že Rus nemá, čeho by hledal na západě,
že Rusové sami vládnou silou, která jest s to vy-
vésti je na širokou cestu pokroku. Proto v dějinách
ruského sebepoznání Hercen hraje velmi důležitou
úlohu. K závěrku schůze gen. Ignatěv oznámil, že
v Sofii vznikl nový slovanský spolek, jenž zaslal ke
schůzi pozdravný telegram. Jednotlivá čísla programu
střídala se s chorálovým zpěvem slovanských písní,
světských i duchovních, který obstaral sbor pana
Archangelského.
Kyrill
Ignatěv
Budilovič
Rus
Adolf Ivanovič
Danilevský
Chomjakov
M M redkin
Hercenov
Petrohrad
Sofie
Slovan
10
article
* Mistr Sienkiewicz jest nucen hájiti se
delším listem proti nařknutí z plagiatorství. Když
totiž romány jeho objevily se ve francouzském pře-
kladě pana B. Kozakiewicze, někteří francouzští pu-
blicisté jali se vytýkati jim podobnost s pracemi
Renanovými, Dumasovými a Chateaubriandovými.
Jmenovitě »Quo vadis« jest prý pouhou redukcí
práce »Les Martyrs« Chateaubriandovy« a »Acté«
Dumasovy. Toto tvrzení Sienkiewicz naprosto od-
mítá. Pokud se týká »Ancikrista« Renanova, není
»Ouo vadis« jeho redukcí, ani napodobením, ale dílo
Renanovo jest vynikajícím dokumentem historickým
a třeba že nelze z něho čerpati jako z děl Tacito-
vých, Svetoniových a j., přece jenom nelze ho pře-
hlédnouti. Polský romanciér přiznává se bez mučení.
že čerpal nejen z Renana, ale i z Beulého, Fustel
de Coulangesa, Baudrillarda, de Boissiera a jiných,
vedle četných děl anglických, německých a zvláště
latinských. Francouzští publicisté nevědí prý patrně,
že ve všech literaturách evropských existuje množství
knih o době Neronově. Při té příležitosti oznamuje
Sienkiewicz, že právo illustrovati dílo »Quo vadis«
neudělil panu Stykovi, nýbrž Stachiewiczovi.
Slavjanin.
Sienkiewicz
Kozakiewicz
Renanův
Dumasův
Chateaubriandův
Actý
Ancikrista
Baudrillard
Boissier
Styk
Stachiewicz
Fustel jít Coulangesa
Les Martyr
Quo vadis
Quo vadis
Tacitovýchod
Svetoniový
11
article
téhož autora »Das Papstthum in seiner sozial-kultu-
rellen Wirksamkeit«, jež v krátce vyšlo ve třetím
vydání.
* Ed. Bernstein luští v Socialistisch e Mo-
natshefte otázku: Pokud v Anglii národ řídí se
sám, čili jak velice vyvinuta jest v soudobé Anglii li-
dová samospráva? Dospívá k závěru, že správa státu
v Anglii vesměs podřízena jest vlivu demokracie.
*Globus otiskuje poutavou studií o poměru
dlužníka k věřiteli v německé africké kolonii Togo.
Právní poměry jsou tam až posud velice primitivní.
Je li kdo komu dlužen větší částku, dá v zástavu ně-
koho ze svých lidí, nejčastěji svou dceru nebo man-
želku. Vezme-li si věřitel dceru dlužníkovu za ženu,
nebo svede-li dlužníkovi ženu, nebo umře li rukojmí
vinou dlužnikovou, je tím dluh okamžitě splacen.
Chce li si kdo od koho vypůjčiti, musí si napřed
majitele peněz nakloniti tím, že mu nabídne víno
a když půjčka je povolena a on peníze dostal,
opět musí vínem poděkovati za příznivé vyřízení.
Útraty za víno obyčejně obnášívají 4 proc. vypůj-
čené sumy. Zajímavo jest, že věřitel má právo dlnž-
níka, jenž příliš daleko bydlí, přinutiti, aby se ženou
i s dětmi přistěhoval se do dlužníkovy osady a v ní
bydlel, pokud dluh nebude splacen. Zádá-li dlužník
o prolongaci, zvyšují se mu úroky na 25 proc.l
Vůbec prý věřitelové v Togo velice rádi oddávají se
lichvě.
Ed
Bernstein
Útrata
Socialistisch e molybden
Anglie
Togo
12
article
Nouvelle Révue otiskují výsledek zají-
mavé ankety: možno-li utvořiti stranu liberálně-
katolickou. Odpovědí sešlo se mnoho a to pro i proti,
tak že není zas shoda v úsudcích. Některé z odpo-
vědí (Lemaitrova, Leroy-Beaulieuova, Ribotova a j.)
jsou obzvlášť zajímavy.
*C. Stryenski obírá se v Révue Univer-
selle otázkou, zda byli kdy spisovatelé též dobrými
kresliči. Dospívá k závěru, že hlavně romantikové
v literatuře byli zběhlými i v umění malířském.
Victor Hugo byl nadaný kreslíř. Bratří Goncourtové
delší čas nevěděli, mají-li se státi malíři nebo spi-
sovateli. I Stendhal, Musset, Sande, Baudelairea
Mériměe měli velké grafické nadání. Četné ukázky
tato tvrzení dosvědčují.
Mr. Penn.
Nouvelle
Lemaitrův
Leroy
Beaulieuův
Ribotův
Stryenski
Hugo
Goncourt
Stendhal
Musset
Sand
Baudelaireo
Mérimě
Révue Univer
13
article
Bibliografie.
* Spisy Sofie Podlipské. Román »Lidské
včely«. Vydává česká grafická společnost »Unie«.
V Praze 1901. Je ze skupiny sociálních románů spi-
sovatelčiných nejšťastnější. Zde žijí její silní, rá-
zovití a energičtí lidé, plni víry a vědění, neopouště-
jíce své pevné mravní zásady a nezapomínajíce
svých zvyklostí.
*O sv. Mikuláši v legendě a lidových
pověstech i zvycích. Sestavil Jan
Micha! Dvorecký. Nákladem vlastním.
V Praze 1901. Spisek vykládá původ prastarého
zvyku nadělovati dětem v noci svatomikulášské.
Spadá v obor folkloristiky, vysvětluje lidové bájeo
Mikuláši a obyčeje z davných názorů mythologie
staroslovanské. Výnos knížky věnován jest gymna-
sialní Matici zábřežské.
* Věřitel a dlužník, jejich vzájemné poměry
právní, objasňuje JUDr. Josef V. Bohuslav,
adjunkt zemského soudu. Nákladem knihkupectví
Jaroslava Pospíšila v Praze.
*O provozovacím právu divadelních her.
jež propůjčuje spolek českých beletristů »Máj«, Václ.
Stech. Nakladem »Máje«.
* Česká knihovna zábavy a poučení, po-
řádá red. Fr. Bílý. Svazek XII. Sešit 3. — »Po
stopě pravdy« Napsal F. Procházka. Ná-
kladem J. Otty v Praze, na Karlově nám. č. 34.
* Svatá země. Album illustrací z Palaestin
se slovesným doprovodem prof. V. Müllera. Nákladem
Cyrillo-Methodějské knihtiskárny V. Kotrba v Praze.
Podlipský
svatý . Mikuláš
Micha
Dvorecký
Mikuláš
JUDr
Josef
Bohuslav
Pospíšil
Václ
Stech
F Procházka
J Ott
profesor
V Müller
Metodějský
V Kotrba
Praha
Karlov já
Svatá země
14
article
Sešit 11. a 12. obsahuje obrazy: Naimu, Eudoru,
malebné Magdaly, zbytků Betsaidy, Chorozinu, kra
jinu genezaretskou, rybníku Bethesda s chramem sv.
Anny v Jerusalemě, pohled na moře genezaretské.
S. Przybvszewski: Satanovy děti.
Román. Nákladem Grosmana a Svobody. V Praze 1901.
* Obzor literární a umělecký. Rediguje
Jaroslav Vlček. Ročník III. Vychází po třech
týdnech. V Praze 1901.
Lidové rozpravy lékařské, pořádá
MUDr. L. Haškovec: Porod a šestineděli.
Pro lid napsal prof. dr. M. Jovanovíč. —
Batut, přeložil dr. K. Bulíč. Nákladem J. Otty.
Anarchisté a jejich učení. V Praze 1900.
Napsal MUDr. F. Herrmann. Nákladem V. Kotrby
v Praze.
* Ornament jihočeský. Mezi lidem sebrala
a nakreslila Emilie Fryšova. Nákladem J. L.
Bayera v Kolíně. Ornamenty reprodukovány jsou
v přirozené velikosti a v barvě přesně odpovídající
originálu. Sešity po šesti listech.
* »Rudé Květy«. Měsíčnik lidový pro zábavu
a poučení. Redaktor F. V. Krejčí. Nákladem
Tiskového družstva v Praze 1901. Chce pečovati »o
výchovu pracujícího lidu ve směru všeobecně kul-
turním a uměleckém« a to »sbírkou dobré a přístupně
četby zábavní i poučné« a býti pokusem »o orgán
pro umění sociální.«
Lesnická botanika. Pro ústavy lesnické
i potřebu praktickou sepsal prof. Al. Bernhard.
Lesnické knihovny svazek V. V Písku 1901. Ná-
kladem J. Buriána.
svatý . Anna
S Przybvszewski
Grosman
Vlček
MUDr
L Haškovec
profesor
doktor
M Jovanovíč
Batut
K Bulíč
J Ott
F Herrmann
V Kotrba
Fryšův
Bayer
F V Krejčí
Al
Bernhard
J Burián
Naima
Magdala
Betsaida
Bethesda
Jeruzalém
Praha
Kolín
Písek
15
article
Z českých listů.
16
article
* A. Nečáskovo drama »Almužna«, dávané
v červnu m. r. v Národním divadle, vyšlo v polském
překladu Maximiliana Ocetkiewicze v časopise »Echo
teatralne, muzycne i artystyczne«, jejž vydává svaz
varšavských divadel.
A Nečáskův
Ocetkiewicz
národní divadlo
varšavský divadlo
18
article
Román K. PRZERWY.
TETMAJERA. Autoriso-
vaný překlad F. J. Pa-
vlišty. Vyšlo jako VIII. svazek letošního ročníku
„Vilimkovy knihovny“. K 3.70, váz. K 5.30. Odebí-
rati lze též v seš. po 30 hal. Význačné dílo
soudobé polské literatury. Makladatel
14275
Jos. R. Vilímek v Praze-
Tetmajer
R Vilímek
Jos
Praha
Vilimkův knihovna
19
article
* Povážíme-li, co českých výletníků ze všech
společenských tříd navštívilo loni pařížskou výstavu,
musíme se věru diviti, jak poměrně málo bylo u nás
o ní psáno z očitého názoru. Nemyslíme tím referáty
odborníků schválně do Paříže vyslaných, ale spíše
turistické dojmy, nálady, pozorování literátů-umělců.
intelligentních cestovatelů, jichž přece máme za po-
sledních několik let na kopy. Zdá se vůbec, že do-
pisy cestovní nebývají u našich turistů příliš silné
a ještě méně je znáti, že by sváděly k spisovatelské
činnosti. Od výstavy, jež shromáždila poklady celého
světa, byli bychom však čekali přece výminku. Je
ovšem těžko nahraditi Nerudu, jehož nedostižené do-
Neruda
Paříž
20
article
Z cizich revui-
22
article
* Preussische Jahrbücher nemohly dáti
si ujit příležitost, vyvolanou debatou v rakouské říšské
radě Všeněmci o zpovědních tajnostech dle nauky
Alfonsa Marie de Liguori. Hrabě Pavel v. Hönsbröch
seznamuje v nejnovějším čísle této revue čtenáře se
základní naukou Alfonsa de Liguori. Obšírná tato
studie jest jen vyňatek většího (dvousvazkového) díla
Napsal BOH. BRODSKÝ. K 2.40,
váz. K 4.—. Děj, čerpaný ze
vřavy válečné, vyniká svou ob-
zvláštni poutavostí. Bez nadsazování lze říci, že
přítomou knihou dostává se veřejnosti vděčná lek-
tura, již co nejlépe doporučujeme. Nakladatel-
ství Jos. R. Vilímka v Praze.
Alfonso
Marie
jít Liguori
Pavel
Alfonso jít Liguori
Brodská
R Vilímek
Praha
Preussische Jahrbüchry