ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 70d88de0-92d2-11dc-950d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 19 celkem · entity: person 60, place 18, work 2
1 masthead
24. května 1901
2 masthead
Číslo 4.
3 masthead
HLÍDKA LITERÁRNÍ.
Hlídek
4 masthead ZVLASTN
ZVLASTN k číslu 142.
5 masthead
PÍLOHA „NÁRODNIC
6 masthead
LISU
Lisa
7 article
Korrespondence. Literatura naše má mnoho ještě desiderií a desiderat; někdy si lidé dávají práci, abyje vypočítali: ale na memoiry a korrespondence při tom obyčejně se zapomíná. Nechci se šířiti o tom, jak chuda je naše literatura »Pamětí«, »Vzpomínek« atd. a jak i to, co máme, hledí si příliš často spíše reflexí a úvah pochybné ceny, nežli pečlivého, podrobného se- znamenání drobných příhod autorových. Ale rád bych upozornil na potřebu vydání korrespondencí předních našich mužů, korrespondencí velikých a důležitých. Nepochybuji, že vydání »listů Husových« Marešem, Havlíčkových Quisem, Dobrovského Paterou, Palackého a j. novějších značně zdvihlo zájem proti edicím dřívějším. S memoiry mají korrespondence jednu vzácnou přednost — bez- prostřední dojmy jsou tu vylíčeny bez ohrádky a bez přetvářky; ale mají před nimi ještě do- konce výhodu — čerstvost dojmu a jeho doku- mentární dosvědčení. Při memoirech často je původní dojem již setřen, mnohdy se může autor mýliti — zvláště píše-li až po dlouhé době; toho při korrespondenci není. A při dobrém vydání korrespondence přistupuje ještě další výhoda — bývají otiskovány i dopisy druhých osob, adresátů nebo účastníků, zásada »audiatur et altera pars« je hned prakticky plněna.
Husův Mareš Havlíčkův Quis Dobrovský Patera Palacký
8 article
Pravím — při dobrém vydání korrespon- dence. Ale těch máme dosud velmi málo, ještě méně, nežli si čtenář pomyslí. V úvodu takové korrespondence má býti stručně a přesně na- kresleno ovzduší, v němž listy vznikly; má býti zužitkován jejich obsah, vyložen jejich podnět, určeno místo a čas, promluveno o jich hodnověr- nosti a spolehlivosti; při vydání samém má býti pečlivě určen adresát a adresant, místo a čas, má býti pověděno, odkud (z kterého rukopisu nebo tisku) čerpáno, má býti připojen regest poznámky; mají býti — aspoň u výtahu — připojeny písemnosti potřebné k porozumění: dotazy cizí, na něž autor odpovídá, nebo odpo- vědi druhých k dotazům autorovým, vzájemné dopisy a omluvy atd. Má býti několik tabulek přehledných, dokonalý index, vysvětlovací po- námky atd. atd. V nynější době mnoho se mluví o korre- spondenci Husově; od času Lutherových až po nejnovější doby listy Husovy otiskovány hojně a přečasto; výborné jich vydání uspořádal roku 1891 Mareš. Ale nový otisk jeho vydání musil by býti značně rozmnožen; nalezly se nové listy, latinské i české — na př. neunavný Zíbrt ve svém spise »Jak se kdy v Čechách tanco- valo«, uvádí jeden český, dosud neznámý, ob- šírný o tanci; na deskách rukopisů universitní knihovny nalezeny nové latinské. Starší listy jsou známy nyní v lepších a úplnějších čteních — na př. appellace ke Kristu, Marešem otištěná, nyní je známa ve formě mnohem přesnější a — řekněme — češtější, než dříve. Kromě toho známe nyní několik ztracených, aspoň z regest, nově, známe nové odpovědi, nové repliky atd. atd.
Husův Lutherův Mareš Zíbrt Krist Čechy
9 article
Když se chystá nové vydání »Listů« Mi strových, je třeba upozorniti, že práce je nyní již mnohem větší a těžší; má-li se však skutečně památce Husově posloužiti dílem platným a ni- koli efemerním, jako jsou některé otisky kra- mářské, jež podávají text padesát let starý se všemi chybami tisku prvního vydavatele, je třeba také ruce k dílu přiložiti. Platí tu muta- tis mutandis slova Havlíčkova: »Byl by již čas, aby nám to naše vlastenectví ráčilo konečně z úst vjeti do rukou a do těla, abychom totiž více z lásky pro svůj národ jednali, než o té lásce mluvili.« Dixi.
Husův Havlíčkův Dix
10 article
České spisy-
11 article
* Jan Vyhlídal, Naše Slezsko. S9 obrázky Výtěžek věnován bude národním podnikům slezským. V Praze, 1901. Nákladem spisovatelovým. Vlastenecký kněz Vyhlídal obral si za úkol býti národu českému referentem o české haluzi, na vý- chodní straně Jeseníka od věku osídlené a za dnů našich jednak přívalem útočného Němectva, jednak i nedostatkem slovanské upřímnosti na straně polské na výrost ohrožené. Ani čtvrt millionu již nečítá tato česká větev příslušníkův a z mohutného kmene, jehož jazyk byl ještě v XVIII. stol. úřadním jazykem v hornoslezských knížectvích, zachovaly se chudičké trosky v Opavsku a v západní části Těšínska. Na neštěstí odděluje hrstku Čechů slezských dvojí hra- nice. Opavsko od Těšínska odděleno jest moravským Ostravskem, do něhož nelítostně a bohužel již se zdarem zatínají se spáry zavilé germanisace, velko- kapitálem podporované, Opavsko samo roztrženo jest ve dví říšskou hranicí, která 70.000 Čechů dává v po- spasy nenasytnosti pruské.
Vyhlídal Čecho Slezsko Praha Jeseník Opavsko Těšínsko Ostravsko
12 article
A přece tato neveliká haluz nutí se k obrodě k novému životu. Zaznamenali jsme z péra páně Vyhlídalova před rokem zajímavý spis o Češíchv Prusku, kteří přes největší tlak vládní — dík ducho- venstvu v Olomouci vychovávanému a některým hor- livým učitelům — hledí uchovati si národnost, po předcích zděděnou. V novém svém spise podává autor soustavnou zprávu o vývoji národnosti české v rakouském Slezsku v XIX. stol. Všechny národní důležitosti, všechny prostředky buditelské, vylíčeny tu nejzevrubněji, namnoze na základě vlastní zkuše- nosti anebo dle zpráv při prameni čerpaných a doloženy statisticky. Vyjímáme z četných vývodů spisovatelových soupis českých osad v Opavsku, v moravských ouklavách a na těšínském Frýdecku, při němž spisovatel podává velmi cenné a na vlast. ním pozorování založené úsudky o osudu, který jednotlivým osadám hrozí netoliko od Němců. nýbrž i od Poláků. Jest to smutná prognose, pře- hlížíme-li různé ty kategorie ohroženosti, ano již i effektivní ztráty, jež způsobuje tuhá shoda německého kapitálu s německo-nacionální agitací knížete-biskupa vratislavského dra Koppa. Až stydno říci, že největším nepřítelem Čechů těšínských jest duchovní pastýř jejich, který pro převážně český generální vikariát slezský zařídil — německý seminái v německém městě Vidné.
Vyhlídalův Němec Polák Kopp Češíchv Prusko Olomouc Slezsko Opavsko Frýdecko
13 article
Spis páně Vyhlídalův jest vážným napomenutím celému českému národu. V boji za odvěká práva svá, historická i jazyková, musíme chrániti každé české duše. Ztráta jediného příslušníka národa nedá se již nahraditi. A právě ve Slezsku, zevšad ohrože- ném, hrozí nám největší, nenahraditelná ztráta. Kterak ji předejíti, kterak zmařiti nástrahy a úklady protivníkův, o tom bedlivé studium spisu Vyhlídalova podává nejlepší poučení. * Česká kronika. Vypravuje prof. Josef La- cina (Kolda Malínský). Dil I., Il. a III. Nákladem Edv. Beauforta. Tiše, bez hluku, bez reklamy dokončeno dílo. které zajisté vykoná v národě českém zplna úkol svůj. Pěstování dějin českých bylo prvou pákou, na níž založili ke konci XVIII. stol. prví vlastenci čeští veškeru snahu obrodnou, dějepisné dílo Palackého bylo vůdcem národu obrozenému a populární děje- pisná četba, vážící z minulosti vlastenecké, bude i na dále politickou školou lidu českému. Vážné jsou důvody, proč přísluší váha na tyto okolnosti. Máme ve zření ony proudy, které, chtějíce hověti zdánlivé objektivnosti, korrigují dějiny české ne snad s hlediště ryze vědeckého, nýbrž se stano- viska zřejmě nečeského. Dotud neznáme odsudku z těchto kruhů, za officiální zástupce českého děje- pisectví se vydávajících, ani tak zřejmě strannického spisu, jako jest pověstný spis Bachmannův o ději- nách českých.
Vyhlídalův profesor cin Kolda Malínský Beaufort Palacký Bachmannův Slezsko Český kronika Dila I
14 article
Jinak vede si Lacina. Ze spisu jeho všude zřejma jest snaha, dle pramenův a skutečnosti, vy- líčiti českému čtenáři slavnou minulost jeho na- roda. Lacina nevkládá do pramenů, co v nich není ani býti nemohlo, on nezná vybájené závislosti Čech na říši německé, nezná spoluúčastenství hrstky přistěhovalců ve slavných dějinách a v kulturní práci obyvatelstva této země, jemu jest po vzoru Dobnerovu, Palackého a Tomkovu, tudíž s ryze hi- storického stanoviska, národ český jediným dějin- ným i politickým jak království tak markrabství r- presentantem. Prostě ale věrně, bez vynášení slav. ných chvil, avšak i bez umenšování chyb a neštěstí, vypravuje Lacina, dbalý ve všem svého prostonárod- ního slohu. Kronika jeho jest však více, než co nadpis praví Uvykli jsme v pojmu kroniky shledávati snůšku po- litických údajů, poutavě upravenou, která přihlíží v prvé řadě k charakteristice událostí. Tedy činy panovníků, hlavně války a ve druhé řadě i výkony slavnostní. Povaha věci toho žádá, že i Lacina k prvé řadě přihlíží k událostem politickým, vedle toho však s touž zevrubností líčí i kulturní stránku dějin národních. Každý ze tří dílů jeho zakončen přiměřenou statí o vzdělanosti, o školách, o pěsto- vání věd, zvláště dějepisectví, o pěsto vání umění, zejmena básnického a výtvarného, o stavu po- všechném, o staročeské domácnosti, o stravě a šatu o zábavách i obydlí. Četné illustrace doprovázejí poutavé líčení.
Lacina Dobnerův Palacký Tomkův Čechy
15 article
* Juhani Aho, Kniha o Finsku. Přeloži O. S. Vetti. S předmluvou dra. Ivara Berenduna. Světová knihovna, red. Jar. Kvapil, čís. 209. Nakl. J. Otto. Dvacet allegorií, jež autor před- mluvy nazývá příležitostnými básněmi v prose. Autor jest u nás znám již svými »Dvěma čudskými povídkami«. Povídky povstaly v době opposičního ruchu proti obmezení samosprávy Finska. Ale nejsou pouze tendenční, nýbrž jsou plny poesie a břitké charakteristiky, jež jím dodává trvalé umělecké ceny, skutečné kabinetní kousky vypravovatelského umění, jež právě svou prostotou vzbuzují mohutný dojem životní pravdivosti. V podání názorů prostého lidu jest autor mistrem. * Mark Twain, Dobrodružství Frantíka Finna, kamaráda Toma Sawyera, přel. Karel Kol- man. Anglická knihovna, sv. V. Nakl. J. Otto. Ztřeštěná historie, kde pitvorný humor amerického autora provádí nejdivočejší šprýmy. Jsou to dobro- družství, jež jsou možna toliko v údolí řeky Missis- sippi, či byla tam možna před čtyřiceti až padesáti lety. Ale vše je vypravováno s komikou tak neodo- latelnou, nápady a názory nevázaných výrostků po- dány tak drasticky, že kniha nemine se účinku ani na nejzarytějšího hypochondra. Při tom jest děj tak pestrý a plyne tak bystře, příhody, jež tu vypravo- vány, jsou tak pitvorně neobyčejné, že se ochotně poddáváte této ztřeštěné fikci.
Juhan Aho O S Vetti Ivar Berendun Kvapil Otta Twain Finn Toma Sawyer Karel cola Finsko
16 article
* Hrabě L. L. Tolstoj, Chopinovo pre- ludium. Z rnštiny přeložil K. Ště pánek. Naše knihy, sv. IX. Nakl. Hejda Tuček. Syn slavného autora »Anny Kareniny« podává zde od- pověď ke »Kreutzerově sonatě« Lva Nikolajeviče. Dovozuje, že časný sňatek jest velké blaho, že snaha po úplné čistotě nemá smyslu, když úplná čistota lidstva není možna a vede k zániku jeho pokolení , že účelem našeho života nesmí býti snaha po úplné čistotě, ale snaha po časném, čistém a panickém manželství. Ukazuje, že »Kreutzerova sonata« i její »Doslov«, jakkoli jsou silny v uměleckém ohledua jakkoliv silně zobrazeny v nich negativní stránky manželských poměrů, mají základní chybu : závěrek jejich jest chybný. Henryk Sienkiewicz, Listy z cest. S povolením spisovatele přeložil J. J. Langner. Svazek IV. Nakl. Hejda a Tuček. Přítomný svazek obsahuje mimo závěrek cestopisných črt z Ameriky tři povídky z amerického života »Ko- medie omylu«, »Sachem« a »Orso«. První jest pi- tvorně šprýmovná humoreska, druhá rovněž šprý- movně končící divoce romantická historie z divokého Texasu, třetí rozkošná idyllka ze života kočovných artistů. V těchto povídkách jeví se již mistr vypra- vovatel, jenž později se proslavil velkými svými romá- novými cykly. Prostředky zcela prostými dosiluje ne- omylného účinku a způsob, jímž charakterisvi« jed- nající osoby, jest tak plastický a tak životný, že vě- říte v jejich existenci.
L L Tolstoj Chopinův svatý . IX Hejda Tuček Karenina Kreutzerův Nikolajevič Sienkiewicz List Langner Hejda Tuček Sach Amerika Texas
17 article
Jan Seidl, Ohař. Jeho ustálené plemeno, přednosti a vady. Lesem a luhem sv. II. Nakl. F. Šimáček, Knížka, opatřená četnými illustracemi, poučuje čtenáře, jakou cestou v Čechách pěstovaní ohařů pro potřebu honební se bralo a v přítomné době se dále ubírá, seznamuje jej s různými ple- meny ohaře čistokrevného, jejich vlastnostmi, před- nostmi a vadami, jichž při plemenitbě, jakož i koupi ke cvičení dlužno se vystříhati. Kniha pojednává o ohaři ve službách myslivosti, o jejich dobrých a špatných vlastnostech a plemenných vlohách, o oha- řích starých českých myslivců, o chovu ohaře čisto- krevného v Čechách, o dnešních názorech o chovu ohařů čistokrevných, o ustálených plemenech ohařů atd. atd. A. Wimmer, Rozpravy z oboru botaniky obecné. Obrazy anatomické, morfologické, fysio- logické a biologické. Encyklopaedická knihovna sv. II. Nakl. Dědictví Komenského. Dosud vydaná první řada tohoto spisu pojednává o částech rostlin, vzá- jemném jich vztahu a významu. Autor obral si za úkol, podati ve formě populární základní myšlenky badatelů, zkoumatelů a myslitelů botaniků. Pojed- nává o vzrůstu rostlin, o jich výživě, o jich mno- žení, o rozšiřování rostlin semeny, dále podrobněji o částech rostlin, pak o přenášení pylu a o ochran- ných prostředcích rostlin. Text vysvětlují vhodně vo- lené illustrace.
Seidl svatý . II F Šimáček A Wimmer Komenský Čechy
18 article
Z českých listů.
19 article
* Rozhledy upozorňují na důležitost cizích slov, odvozených od kmenů latinských, řeckých, francouz- ských atd., jež stále pevnější půdy nabývají v řečech moderních, a tvoří zvlásť ve vědeckém světě doroz- umívací prostředek náhradou za odumřelou latinu. Otázka cizích jmén v každé moderní řeči je dnes neobyčejně důležita. Na jedné straně právem obje- vují se snahy po potlačení přílišného zneužívání cizích výrazů, které zatlačují často dobré výrazy do- mácí, na druhé straně nelze však neviděti, že množství slov, jež dnes nabyla úplného domovského práva, pochází z kmenů cizích. Pravidelně jeví se nejsil- nější invase cizích slov tehdy, když technické vy- nálezy razí si k nám dráhu z ciziny, neb když nové myšlenky a nová díla vědecká i umělecká nutí k pře- kladům. Po čase řeč přizpůsobí si některé, jiné na- hradí domácími z vlastní zásoby, jiné konečně bud z pohodlí neb z nutnosti přijímá v původním cizím tvaru. Na strážcích jazyka pak záleží, aby pohodlí nenabylo vrchu nad nutností, a aby řeč vzpružila se k vlastnímu tvoření. * Naše Doba přináší souborný referát o naší literatuře lidovědné a v úvodu důrazně opakuje po- žadavek po prohloubení lidovědeckého studia. Chce, aby lidověda pronikala více individualitu lidovou, »aby se snažila od zevnějších projevů vnikati v lid- skou duší, a v lidskou duši jakožto člena určitého