1
article
vnitřní, obrovské, zrevidovati totiž všechny pojmy,
oceniti znova otázku dobra a zla a kráčeti po trnité
cestě, vedoucí k prvnějšímu. Dojem povídky byl velmi
silný a četně shromáždění posluchači hlučně vyvolá-
vali spisovatele, jenž nebyl schůzi přítomen. Třeba
podotknouti, že hr. Tolstoj se svojí chotí jest kuráto-
rem řečené útulny. Vedle úryvků z povídky jeho
»K « přinášejí časopisy též výňatky z ne-
tištěné dosud jeho práce »o«. Tolstoj líčí,
kterak jemné práce a obezřetné opatrnosti vyžaduje
povolání hodinářovo, aby ukázal, že ještě většího
úsilí třeba jest lidem ve snaze konati dílo božské,
jež jest zajisté mnohem důležitější a složitější, než
výrobek sebe obratnějších rukou lidských. Člověk,
věřící, že život jest konáním díla božího, musí dojíti
k jisté vážnosti, pozornosti a opatrnosti ve stycíchs
lidmi, aby nebyl možný skřipot zubů, násilí, ale aby
vše utvářelo se měkce a laskavě, a to nikolivk
vlastní radosti, nýbrž proto, že jest to jediná pod-
mínka, při níž jest možno konati dílo boží. Styky
lidské mají vésti k tomu, aby kaddý v sobě i v bliž-
ním nalezl »Syna člověka«, vyvolal v sobě i v něm
touhu po sblížení, t. j. lásku k bližnímu. Jako ho-
dinář nedostihuje cíle hrubou silou, ale opatrnostía
jemností, podobně i ve styku s lidmi třeba jest
užívati přejemných kleštiček, neboť člověk jest
mnohem složitější a jemnější než hodiny. Čím menší
a jemnější jsou tyto kleštičky, tím silněji a hlouběji
zasahují do ústrojí lidského. Jak viděti, Tolstoj ne-
přestává dosud čerpati z hluboké studnice svého na-
dání a zkušenosti, ano zdá se, že poslední události
poskytly mu hojně nových podnětů.
Tolstoj
2
article
* V příštím roce naplní se 50 let od smrti Go-
golovy. Listy již nyní upozorňují, že bylo by zá-
hodno, aby do té doby byla příznivě rozřešena otázka
jeho pomníku v Moskvě. Myšlénka vznikla při od-
halení pomníku Puškinovi roku 1880, sebráno od té
doby několik desítek tisíc, ale zatím věc nadobro
usnula. Opakuje se prý historie, jaká bývá údělem
všech oslav na Rusi. Mnoho nadšení a enthusiasmu
v první chvíli a pak — zapomenutí. Za oslavy Pu-
škinovy předloni otevřeno bylo množství lidových
čítáren, ale dnes prý většina z nich jen živoří, aneb
docela zanikly. V Kazani založili Puškinskou poslu
chárnu, počali horlivě stavěti, ale uvázli se stavbou
v polovici. V Jaroslavli mají knihovnu, založenou na
památku Někrasova, ale jeho spisů marně prý byste
tam hledali. Podobných historek uvádí se ještě více.
Patrně na svaté Rusi jest rovněž kyprá půda pro
známou všeslovanskou netečnost čili »chalatnost«.
* Na Alexandrinském divadle v Petrohradě mělo
býti sehráno zpracování románu Sienkíewiczova
»Quo vadis?« Nedojde k tomu však. Jednak z toho
důvodu, že zpracování Barretovo nemá uměleckého
rázu, jednak proto, že honorář připadl by cizincia
nikoliv Sienkiewiezovi, což správa carských divadel
pokládá za nesprávné.
Puškin
Někrasov
Barretův
Moskva
Rus
Pu
Kazaň
Jaroslavl
Petrohrad
Sienkíewiczův
Quo vadis
3
article
* Vilenští židé holdovali pí. Orzeszkové
když v těchto dnech navštívila Vilno a doručili j
adresu uznání, vyhotovenou na pergameně hebrej-
ským jazykem. Spisovatelka velebí se v ní jakožto
hlasatelka velikých ideí lásky k bližnímu a snášeli-
vosti náboženské.
* Slovinská Matice vydala za předešlý rok
mimo svůj letopis celkem pět knih, mezi nimi
román Fr. Malograjského »Z viharja v zavetje«
a ve zvláštní sbírce povídky a črty F. K. Meška.
Podgoričana, dr. Zbašnika, J. Kostan-
jevca a j. Vydávaná jí sbírka národních písní
slovinských dostoupila pátého svazku. Redaktorem
tohoto záslužného díla jest dr. K. Strekelj. Zá-
roveň byly ukončeny literární dějiny slovinské z péra
dr. K. Gla sera třetím svazkem čtvrtého dílu, sa-
hajícím až do doby nejnovější. Společnost měla
16.517 zl. 291/2 kr. příjmu a 16.224 zl. 62 kr. vy-
dání. Členů počítala 3152. Za nepatrný příspěvek
2 zl. dostává člen 6 dílem zábavných, dílem poučných
knih ročně.
* Poslední číslo záhřebského »Vience« přináší
noticku o Svobodově knize »Příběhy a obrazy« a
výtah ze článku Masarykova o Nitscheovi.
Slavjanin.
Meška
doktor
Zbašnik
J Kostan
K Strekelj
K Gl
Svobodův
Masarykův
Nitsche
Vilno
Francie
4
article
bylo dosti vyčítáno stoupenci staré školy. Váží si
jich dost lehce, nedomnívaje se nikterak, že by obojí
bylo nezbytno pro spasení duší celé generace.
Naopak vyslovuje se, a to velmi důrazně, ve
prospěch moderního vyučování, v jehož budoucnost
má plnou důvěru za podmínkou, bude-li mu dána
forma rozhodně praktická a bude-li v jeho okruhu
vyvinuto vyučování živým jazykům ve prospěch do-
konalého vyučování, přizpůsobeného nejrůznějším
oborům činnosti, k nimž tyto jazyky jsou klíčem
takřka nezbytným v naší moderní společnosti.
Rozhodně projevená náklonnost p. Julesa Le-
maitra pro moderní vyučování pojí se vskutku
k názoru velmi určitému o úkolu, jenž náleží vy-
chování mladého Francouze v příští době. Musí býti
zajisté následkem okolností zcela nových připraven,
aby mohl vystoupiti snáze než jeho starší bratři
z dosti úzkého okruhu města aneb i vlasti. Musí
míti širší obzory a zároveň se zálibou v dobrodruž-
stvích musí býti opatřen, opouštěje střední školu,
nezbytnými nástroji pro svoje dobrodružné poutě.
K tomu poslouží především živé jazyky. Budou
pobádati mladého Francouze, aby následoval pří-
kladu mladého Angličana a mladého Němce, aby
zalidňoval a vzdělával náš osadní majetek. Nebot
p. Lemaitre jest přívržencem osadnické politikya
kniha názorů, jež chce šířit, připomíná též na mno-
hých místech, kterak autor působil spolu pro my-
šlenku rozšíření csad pod vedením cestovatele Bon-
valota.
Le
Francouz
Angličan
Němec
5
article
Vyučování a kolonisace, toť jsou dva nejzajíma-
vější body v této sbírce myšlenek, jež třeba šířit.
Pravil jsem, že autor mimo jiné dotknul se též
otázky ženské. Ale obávám se věru, že v tomto
ohledu umírněnost jeho myšlenek, správnost a roz-
šafnost jeho úvah vyvolají vůči němu přísnou kritiku
apoštolů feminismu. Pan Jules Lemaitre jeví se tu
vskutku jakožto feminista dosti vlažný. Trvá při
názoru, že hnutí, jež pudí mnohé ženy, aby vy-
stoupily ze svého ústředí a ze svého pohlaví, aby se
sháněly po zcela nových oborech působnosti, jest
zároveň přepjaté i nebezpečné; uvažuje zkrátka
o čákách úspěchu a nebezpečí nezdaru a jakožto
opatrný kritik má zřetel k obému. Zkrátka, jeho
nadšení pro idey feminismu není značné a vím, že
mnozí mu toho neodpustí.
Budiž tomu jakkoli, kniha »Opinions répandre«
bude stejně zajímava i pro ty, kdož nesdílejí my-
šlenky autorovy, ale budou nuceni, uznati sílu a
důmyslnost jeho vývodů rovněž jako zářivou jasnost
M. Wolff.
jeho slohu.
Jules Lemaitre
M Wolff
6
article
Z cizích revui.
Z cizích revui.
* »Zeitschrift für Bücherfreunde« začíná
nový ročník studií Alexandra Tilla o Goethově
»Faustu« na německých scenách. Trojí nejlepší
úpravu Goethova »Fausta« uznává Tille: Devrien-
tovu (jenž zřídil scenu o několika patrech), L'Arron-
govu a konečně onu, jež nade všemi zvítězila, Pos-
sartovu. Úprava mnichovského intendanta záležela
v tom, že druhý díl vypraven byl s báječnou nád-
herou a zjednáno vítězství celé, až dosud jen těžko
provozovatelné dyologii Goethově. — Táž revue při-
náší v každém čísle životopis některého vynikajícího
bibliofila. Tentokráte je to známý francouzský bibliofil
Leon Conquet, jehož zásluhami německá revue
se obírá.
*»Hochschul-Nachrichten« přinášejí zprávu
o produkci vědecké v Německu za rok 1899 a 1900.
Několik suchých číslic osvětluje jasně, jak který
obor vědecký jest v Německu pěstován. Nejsilnější
odbor jest paedagogický (v r. 1899 vydáno 3558
knih, v r. 1900 3697 knih), po něm právnický (1899
2313, r. 1900 2599), pak theologický (2124; 2218)
Neméně pěstována — filosofie! (307; 383). Neméně
zajímavý jest přehled práce jednotlivých německých
universit. Nejčilejší universitou v Německu jest —-
erlangenská (!), jež v roce 1900 vydala 234 spisů,
pak následují: Lipsko (208), Mnichov (183), Berlín
(172), Kiel (136), Heidelberg (134), Würzburg (129),
Freiburg (124), Roztoky (113), Greifswald (112).
Vratislav (99), Göttingen (98), Halle (94), Tubinky
(88), Bonn (77), Marburg (70), Královec (69), Giessen
(67), Jena (64), Strassbug (54). Tedy erlangenská
universita nejvíce účastnila se ruchu literárního,
kdežto střediska duševního života německého, Lipsko,
Mnichov, Berlín jdou až za Erlangami!
Till
Goethův
Faust
L Arron
Conquet
Vratislav
Erlangy
Německo
Lipsko
Mnichov
Berlín
Kiel
Heidelberg
Würzburg
Freiburg
Greifswald
Göttingen
Halle
Bonn
Marburg
Královec
Giessen
Jena
Zeitschrift für Bücherfreunde
Devrientův
HochschulNachrichten
Tubinka
Strassbug
7
article
* »Le Tour du Monde« přináší dokončení
cestopisu Jacquesa Purchera po Španělsku. Cestopis
končí kapitolou divadelní. Dojmy ze španělských
divadel nejsou skvělé: Nedostatek elegance, až zará-
žející nenucenost, dým od kuřáků vyplňuje nezřídka
hlediště, obecenstvo se v ničem neostýchá, baví se
nahlas, zpívá se zpěvákem, přechází s místa na
místo, nedbajíc hrubě na nějaké právo obsazení.
Mezi pausami běhají mezi sedadly gamini a vykři-
kují nová čísla večerních novin! Celkem nevěnuje
obecenstvo skoro pražádnou pozornost tomu, co se
hraje. Pouze pathetická místa a zpěvy i tance ná-
rodní jsou sledovány s jistou pozorností. Svůj enthu-
siasm schovávají si Španělové až pro zápasy s býky.
divadlo je jim příliš mdlé k rozrušování. Autora
cestopisu velice udivilo, když se ho ptala divadelní
kasírka, ke kterému jednání přeje si lístky. Tedy
lístky ke každému jednání! Jednání je u konce, kdo
nemají zaplaceno na příští akt, postupují místo jiným.
A tak může ten, kdo má zaplaceno na celý kus,
čtyřikráte míti vedle sebe jiné sousedy. Úchvatným
líčením zápasů býčích končí autor poutavou studii.
* Novináře bude zajímati článek W. Heina
v »Socialistische Monatshefte« o nutných
reformách v německém zákoně tiskovém. Hlavní re-
formy týkají se zrušení objektivního vyšetřování
redaktorů.
Purcher
Španěl
W Hein
Španělsko
Le Tour jít Monde
Socialistische Monatshefte
8
article
za rok zmizí časopis a většinou i památka Všeho,
co ve svých sloupcích projednal. Je čas, aby byla
opatřena nějaká možnost přehledu vykonané práce.
Bibliografie nemůže se obmeziti na knihy. Pra-
cuje se tolikéž i po časopisech. I zde umístěné práce
náleží do evidence. Jak to opatřiti? Jeví se hlavně
dvě překážky. Prvá je menší: prohlédnouti spoustu
listů českých, denních, týdenních, měsíčníků atd.
Pro jednotlivé práce na řadu měsíců, ba let. Kde
najde se člověk, aby měl tolik času, píle a vytrva-
losti? Ale je překážka ještě horší! Většina časo-
pisů zabývá se méně nebo více politikou a propadá
často konfiskaci. Veřejné bibliotéky jsou povinny
konfiskované exempláře přivazovat k číslům nekon-
fiskovaným, ale přístup k politickým listům je za to
silně obmezen. Dá se sice obejíti zákaz, ne-li v bi-
bliotékách veřejných, aspoň v privátních — ale to
již spojeno je s obtížemi finančními (výpravy na
venek atd.), ale hlavně jsou cesty takové spojenyi
s ohromnou ztrátou času. Položme však, že překážky
jsou odstraněny. Zbývá jiná věc: určité, zásadně
přijaté schema, jakým způsobem bibliografii spravo-
vati. Je tolik systémů, které se různo pěstují. Třeba
dohodnouti se na určitém. Třeba práci organisovati.
Ten úkol připadal by »Akademii«*) spolu s »Uče-
nou společností«. Obě ty společnosti měly by uspo-
řádati porady odborníků a z těch porad měl by vze-
jíti podnět k velkému, soustavně podniknutému dílu.
To předpokládá nejen velikou sumu souborné práce,
ale i značné prostředky peněžní. Akademii snad by
se podařilo mocným vlivem svým odstraniti ty pře-
kážky, jež dnes jeví se nepřekonatelnými.
Ferd. Pátek.
*) Viz svrchu uvedenou zprávu (Z českých listů)
»Věstníku Č. Akademie«. Pozn. red.
Č . akademie
10
article
* J. L. Turnovský: Paměti starého vla-
stence. Nákladem Al. Hynka v Praze.
* Báje a pověsti slovanské vydal K. J.
Erben. Nákladem Al. Hynka v Praze.
* Jokai Mór: Krotitel duší. Nákladem Al.
Hynka v Praze.
Turnovská
Al
Hynk
Erben
Praha
11
article
Poslední Táborita. Román od K. Herloše.
Poslední Táborita. Román od K. Herloše.
Nákladem Al. Hynka v Praze.
* Směnečný řád všeobecný. Kolky a po-
platky směnečné. Všemi příslušnými zákony opatřil
JUDr. Aug. Nevšímal, advokát v Praze. Nakla-
datel A. Storch syn v Praze.
* Slovniček samoznaků, zkrácenin a zna-
ček v českém těsnopise. Sestavil a dle usnesení
V. sjezdu českých těsnopisců upravil F. Lenz.
Díl I. Nákladem A. Storcha syna v Praze.
* V. Beneše Třebízského Spisy se-
brané. Dílu VI. seš. 43. Pobělohorské elegie.
Pořadí druhé. Nákladem F. Topiče v Praze.
* Sebrané spísy Svatopluka Čecha.
Díl VIII., seš. 71. Václav Živsa. Slavie. Nakla-
datel F. Topič v Praze.
* Knappův Průvodce po Praze a okolí.
S illustracemi a plánem okolí. Nákladem M. Knappa
v Karlíně.
* Král. hl. město Praha. Illustrovaný histo
rický popis a průvodce pro mládež škol obecných,
měšťanských i středních. Ve prospěch Bolzanova
sirotčince sestavil Jan Gmach, učitel v Praze.
Nákladem M. Knappa v Karlíně.
* Chrysanthem V. Em. šlechtic z Lešehradu
Metempsychosy. Nákladem vlastním.
* Vzpominky a nálady. Napsal Adol
Brabec. Nákladem Otakara Popelky na Král. Vino-
hradech.
K. Leger: Petr a Pavel. Studie k románu.
Nákladem J. Hantáka, knihkupce v Kolíně.
* Dějiny města Vsetina a okresu vsackého.
Napsal Matouš Vácslavek. Druhě vydání s illu-
stracemi. Na Vsetíně 1901 Nákladem vlastním.
* Česká Mysl. Časopis filosofický. Organ filo-
sofické jednoty v Praze. Redigují Fr. Čáda, Fr.
Drtina, Fr. Krejčí. Vydavatel J. Laichter na
Vinohradech 1901.
* Stará Praha. 100 akvarelů Václava Jansv.
Popisuje Jan Herain. Sešit 22. Nakl. Bedřich Kočí.
Barevné reprodukce pohledů: »Kostel sv. Jindřicha«,
»Kostel sv. Josefa na Malé straně«, »Vnitřek Lorety
na Hradčanech« a »Arkadové nádvoří domu u Čapků«.
K Herloš
Al
Hynk
Kolek
JUDr
Aug
Nevšímal
A Storch
samoznak
F Lenz
V Beneš
Čecho
Živsa
Knappův
M Knapp
Král
Bolzanův
Gmach
V em
Adol Brabec
Popelka
K Leger
J Hanták
Vácslavek
Čáda
Drtina
J Laichter
Jansv
Herain
Kočí
Jindřich
Čapek
Praha
Nakl
Karlín
Lešehrad Metempsychosa
Kolín
Vsetina
Vsetín
Organ
Francie
Hradčany
Slavia
Nakldatel
Petr a Pavel
svatý . Josef
12
article
Z cizích spisů.
14
article
* (Dopis z Paříže.) Jules Lemaitre,
»Opinions a répandre«, nakl. Ollendorff. Titul
jest obsáhlý, právě tak obsáhlý, jako soubor před-
mětů, jichž se dotýká p. Jules Lemaitre v nové
knize, již vydal. Avšak právě v této rozmanitosti
látky jeví se talent autorův, tak pružný a tak oso-
bitý, zároveň jako bystrý jeho duch. Armáda i kolo-
nisace, otázka ženská i reforma vyučování, tyto pro
blemy, z nichž každý tolik vzrušuje ty které kruhy.
a z nichž některé, jako otázka vyučování, objevuji
se občasně na denním pořadu, toť rozmanitá látka.
k níž náš autor obrací úsilí svých osobních úvah
a své zkušenosti.
Mluvím schválně o jeho zkušenosti, a aniž
bych křivdil ostatním látkám, jimiž se zabývá bystrý
jeho duch, jest přece nejzajímavější a nejpoučnější
pro nás vidět, kterak p. Jules Lemaitre podává jako
autorita názory o otázkách, v nichž má dvojí vý-
hodu, že jest zároveň theoretikem a praktikem
prvního řádu.
Problém vyučování zajisté nejdokonaleji svědčí
této definici a jsme tím šťastnější, nalezáme-li ně-
kdejšího znamenitého paedagoga vracejícího se opět
do arény a zaujímajícího místo v zápase názorů a
návrhů na reformy, jenž od několika let nabyl ta-
kové čilosti, že lze očekávat, že záhy dospěje ku
praktickým výsledkům.
Jsme tím příjemněji překvapeni, — pravil bych
málem, paroduje výrok Le Bruvreův, že jsme se
domnívali nalézti normalistu a spatřujeme muže,
jemuž méně na tom záleží, zachovati zastaralé
výsady privilegované kasty, jako zastávati se
oprav skutečně prospěšných velké většině národa.
To znamená, že pan Jules Lemaitre, ačkoli
jeden z nejskvělejších odkojenců filosofické fakulty,
jest prost pověry ve příčině latiny a řečtiny, což mu
Jules Lemaitre
Opinions
Paříž
16
article
Román. Antor. překlad
dra. J. GUTHA. Vyšel
současně s francouzským
originálem. Svaz. I. K 3.30, váz. K 4.90. — Sv. II.
K 3.50, váz. K 5.10. Vychází ve „Vilímkové knihovně“
též v sešitech po 30 hal. a předplácí se na 10 seš.
K 3.—, na 20 seš. K 6.—. Nakladatelství Jos. R.
11547
Vilímka v Praze.
J Guth
Vilímek
Jos
svazek . II
Vilímek v Praga
17
title
FILOSOFIE SOUBORNÁ
18
article
Román JULIA VERNEÁ
Autor. překlad V. Pa-
tejdla. S četnými il-
lustr. francouz. umělců. Vychází v sešitech po 30 hal.
ve sbírce „Dobrodružné cesty“, na níž předplácí se
i s pošt. zásilkou: na 10 seš. K 3.—, na 20 sešitů
K 5.50, na 40 seš. K 10.—. Nakladatelství Jos. R.
11548
Vilímka v Praze.
Julio
Jos
Praha
19
article
HERBERTA
u výtahu, jejž pořídil F. Howard Collins. Podle 4. vy-
dání přeložil prof. dr. Em. Peroutka. Úplné dílo vyjde
v 17 sešitech po 48 h, poštou 50 h. Dosud vyšlo 13 se-
11763
šitů. V Praze, J. Laichter, 1901.
Herbertus
Howard Collins
profesor
doktor
em
Peroutka
J Laichter
Praha
20
title
STRUČNÝ ILLUSTROVANÝ
22
title
PRůVODCE PRAHOu
Praha
23
article
Z hovorny-
Z hovorny-
* K otázce české bibliografle. Budiž mi
dovoleno slovo k diskusi té otázky. Stroje tiskařské
opravdu chrlí spousty děl, knih i knížek, naše listy
denní, týdenní, měsíčníky, revne vědecké, zábavné při-
nášejí množství důležitých prací — a za den, za měsíc,