ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7082a5b0-92d2-11dc-a5d3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 18 celkem · entity: person 24, place 15, work 1
1 masthead
3. května 1901.
2 masthead
Číslo 13
3 masthead
LÍDKA LITERÁK
4 masthead
ZVLÁSNÍ PRÍLOHA „NÁRODNÍCm
5 masthead
LISU
Lisa
6 article
Adresář časopisů.
7 article
22— Co jsme měli již návrhů na českou bibliografii za poslední léta! Sami jsme jich registrovali hezkou řádku, vydat katalogy našich předních knihoven, vydávat časopis bibliogra- fický, oznamovat soustavně knihy z jednotlivých oborů v našich revuích, přepracovat Jirečkovu Rukověť, doplnit a rozšířit Jungmannovu Hi- storii literatury české, — co tu pěkných plánů, ale všecky vyzněly jaksi na hlucho. Konaly se porady a přednášky v našich učených společ- nostech, knihkupci činili pokusy se soustavným oznamováním spisů a s vydáváním periodických publikací, vydána veliká odborná práce o litera- tuře historické a ještě větší památník Akademie atd., ale jednotná, organisovaná práce bibliogra- fická nemůže jaksi se rozjeti v pravých ko- lejích. Co tomu schází? Ohlédneme-li se ně- kolik desetiletí nazpět, musíme doznati, že pro systematickou, na širokých základech založenou práci bylo větší porozumění. Dnes s horečným chvatem nahromadili jsme množství odborné práce speciální, div že nám nezmizely úplně velké obzory a celková organisace našeho duševního ruchu z očí. Nezbude asi, než podrobit se »duchu doby« a pokusit se postupně, po čá- stech v jednotlivých oborech o katalogisování našeho knižního materiálu úměrně daným po- třebám té které vědy a i obchodu, a tak příštím obsáhlejším plánům razit cestu. A tu chci upozorniti na jeden podnik. který, jak doufám, nevyžaduje příliš velkého ná- kladu, může dobře posloužiti v životě prak- tickém a tak zabezpečiti si úspěch hmotný.
Jirečkův Jungmannův
8 article
Většina našich čtenářů ani netuší, jaké množ- ství časopisů českých u nás vychází a jak značný je počet česky tištěných novin zahra- ničných. Mnohé z nich ovšem nemají dlouhého trvání, po několika měsících již mění jméno, splývají s jinými, zanikají, ale místo nich zase nové nastupují na prázdné místo, vyhledávají nové vrstvy společenské, nové kruhy čtenář- stva, razí cestu novým myšlenkám a tak než mine několik let, stane se tolik změn v té naší časopisecké záplavě, že je těžko v ní se vy- znati. Což teprve pak kdybyste sledovali trochu vnitřní agendu našich časopisů! Kolik redak- torů, vydavatelů, tiskařů se vystřídá do roka, kolikrát změní se jméno, formát, lhůta vydání. A přece na druhé straně jak důležito je pro novináře, obchodníka, průmyslníka, krátce pro každého, kdo odkázán je na časopisy, míti jich dobře spořádaný přehled, najíti rychle, když je potřebí, adresu toho či onoho listu, jeho podmínky vycházení, inserce, jeho redak- tora, vydavatele atd.! To jsou ovšem jen dů- vody praktické pro úplný adresář českých časo- pisů, ale máme též důvody jiné. Kdo nezkusil, neví, jak těžko je sestaviti dnes obraz časopi- seckého vývoje našeho za posledních padesát let, na př. jak téměř nemožno je zvěděti, kde který list vycházel, kdo jej vydával a tiskl, co tu zbytečné, úmorné a přece nutné práce!
9 article
Vždyť vývoj časopisectva našeho souvisí téměř s naším společenským a duševním životem, listy denní, krajinské a odborné jsou hlubokou stud- nicí pro studium všeho našeho života, bohužel však studnicí málo přístupnou právě z nedo- statku jednotného, dobře spořádaného přehledu. A tu jedná se o dobu, kdy poměrně jsme měli ne mnoho listů. Počet jich roste neustále a kvapem, po padesáti letech nebude naprosto již možno vyznati se v té nesmírné záplavě poti- štěného papíru, která zapadne v zapomenutí, nepostaráme-li se sami přehledným indexem, abychom ji ovládli a nabyli v ní přehledu, uži- tečného pro přítomnost i budoucnost. Práce taková nebyla by ovšem příliš snad- nou, není však nemožnou. Záleží především na dobré vůli našeho časopisectva. Jde o to, uspo- řádati adresář českých listů, vycházejících jednak v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a n Slovensku, po druhé v ostatních státech evrop- ských a na konec za mořem. K tomu stačilo by, kdyby všechny české listy registrovaly toto k číslu 121.
Čechy Morava Slezsko Slovensko
10 article
vyzvání a neopomenuly v určité datum, na př. 15. května, zaslat jedno číslo své, vyšlé bud týž den, neb posledně před ním, na adresu určitě smluvenou, odkud by pak nabytý materiál dodán byl případnému nakladateli k disposici. Na úplnost tohoto materiálu ovšem nelze spo- léhati. Jsou tu však státní knihovny v Praze, na Moravě, ve Slezsku, jež dostávají po povin- ném exempláru všech českých listů, v jich zemi vycházejících, a bylo by tudíž snadno revido- vati a doplniti inventář. Pro Slovensko a cizinu ovšem nezbylo by než pokusiti se o informace soukromé. Z celku dal by se pak nevelikým nákladem poříditi seznam titulů našich listů, s připojenými podmínkami vycházení, seznam redaktorů, seznam vydavatelů a seznam tiskáren. Celá knížka nezabrala by ani sto stránek zcela malé osmerky, mohla by býti přiměřeně laciná a posloužila by, každoročně, případně po pět létech obnovována, výborně pro informaci nej- širším kruhům. Doufám, že listy naše budou této otázce svého adresáře věnovati pozornost.
Praha Morava Slezsko Slovensko
11 article
České spisy-
12 article
* Karel Leger: Fantastické povídky. Ver- šem. V Praze u F. Šimáčka. 1900. Za 1 K. Fantastika nemůže u Legra překvapovati, třeb se zdálo dle poslednějších prací, že u něho reali- smus a žitečná pravda skutečného života beze všech přeludů nabyly převahy. Vizme jen první jeho dvě knihy z r. 1881 a pak Poslední rusalku, všecko dýše romantikou všeho druhu, mezi jiným též pohádko vou i duchově fantastickou. Fantastické látky jsou tedy už starou láskou Legrovy musy. Ale překvapují přece. Po tak dlouhé řadě básni- ckých knih, mezi nimiž i tak výborné Drobné po- vídky a kresby a hluboce promyšlený i pocítěný ro- mán Chvilku zas doma, nebyli bychom očekávali fantastiku tohoto druhu, totiž tak číře bezidejnía tak absolutně formovou. Jen Vesnický hřbitov je toho výjimkou. Tu nen jen o formu, ale i o hlubokou, mocně jímavou pravdu; poeticky silně zachycenou i vyjádřenou. Chmurná, dumná scéna. A cítíme, jak se scéna ta prostírá dál a dál po větší a větší prostoře naší če- ské půdy. Ta elegie je řezavě bolavá. Jak úžasně postižen děs výjevu, kdy ubohý hoch v rakvi vstává, jak znamenitě končí vše: věrná babička česká se ujme poněmčeného chudáka vnoučka a pomůže mu k svým do českého koutku nebes. Tu vyslechl básník silný tón bolesti české matky země.
Leger Šimáček Legr Vera Praha
13 article
»Cikánka« je bujný poskok z reality do říše fantasie. V kombinaci příběhu je něco původního dodáno z autorovy nálady, mechanism obraznosti pracoval živě, ale něco té povídce schází. Ptáme s marně: Nač jsi, co chceš? Půvab absolutní formy Jenom to? Oblíbený autorův předmět má pohádka o ru- salce »Leknín«. Nálada počáteční je udána výborně mysticko-poetickými vztahy chvíle večerní v močálo- vité krajině. A že pohádku vypravuje starý hlídač Doubrava? Tím lépe. Uvidíme však, že se to »lépe« nesplnilo. Dovíme se, že Doubrava, v mládí bujný šohaj, kouzelný leknín vytrhl a rozšlapal. Pohádko- vou poesii zničila hrozná šlépěj prosy. Nebyla to pohádka, nebyla to ballada, tím roz- šlapáním se to proměnilo v místní pouze pověst, v strašidelnou historii večerních zábav, jakých si takovi lidé pro potřebu navymýšleli dříve dost a dost a do všech, rozumí se, připletli vlastní svou osobu. Ale i tak by to mohlo něco býti: kdyby se smutným nějakým osudem hlídačovým vzbudila víra, že se mu tenkráte přece jenom něco tajemného událo. Tak by se ta pověra hlídačova (takhle to nic jiného není) proměnila ve fantastickou poesii naivního života.
Cikánek
14 article
Báseň »Před smrtí« není tak fantastická, jako psychopathologická a rozuměli bychom příčině její existence jenom tenkrát, kdybychom znali její podnět v duši autorově. Takto v nás vzbuzuje jenom podi- vení. »Mor v Kolíně 1680« je patrně fantasijní studie. Je to scéna velkolepá, fantastika pravá. Ale chce býti uložena do většího dějového celku, jenž by jí dodal vzduchu, půdy a historické poutavosti životní. Nejdůležitější povídkou, zdá se, je v této sbírc »Návštěva«. Je to fantastika už opravdu duchová. Mladý medik, světák, svedl mladou paní. Zkazil tím její idealism lásky a zlomil duši, uvrhnuv ji v beze- cnost. Ví to trochu, svírá ho svědomí, jak jde domů. Doma ve studentském bytu — v noci — náhleji uzří státi u stolu. Za rozmluvy s ní seznává, že se tu děje cosi nepřirozeného s ní a s ním a že snad není ani živa. Aby to zkusil, přibodne jí ruku na stole ležící nožem ke stolu. Jediná kapka krve se ukáže, ona se sotva tím pohne. Ale pak zmizí, za chvíli v domě křik a hluk a její muž přijde si pro medika-přítele, že prý se mu paní otrávila. Je to jistě zajímavé a i sensační, ale není dobře znáti, oč více šlo: zda-li o tu zajímavost magie, anebo o hlubokou pravdu života duší, uražené a ubohé, urážející a su- rově bezcitné, o balladu výčitky svědomí po spácha- ném zločinu. Magii nezamítáme, ale pro to dáme
Mor Kolín
15 article
vždy přednost té, v níž najdeme pravdu života. Bás- ník ji snad také chtěl, ale bylo to třeba závěrem Vbk. silně potvrditi. * A. Sova: Jestě jednou se vrátíme. Kniha veršů. Z r. 1892.—1899. V Praze, 1900. Grosmann a Svoboda. Forma této poesie a její duše jsou velmi ne- úměrny. Duše je sice právě tak ještě na cestách, kde by našla pravou svou vlast, jako forma, ale ta duše je daleko silnější a rozměrnější a hybnější, ba prudká a škubavá a vášnivě zmítaná, než aby jí ta forma, která z ní zcela nevyrůstá, ale více jest jí jakoby vnucována, stačila. Tato duše Sovova, jak ji cítíme, by měla zahoditi všecky ty z literárních proudů známé —ismy, a hledati výraz úplně spon- tanní, formu duše zcela nenuceně se poddávající její pohybům. První část knihy, sbírka nerýmovaných nálad, symbolicko-moderního výrazu, nijak nevyjadřuje jasně autorův život vnitřní. Tyto představové družiny »noc svítila horečkou par« a »nasloucha vě (o v mlhy rozpíjí se« atd. dávají výraz temný a při tom přece plochý, vše je tuze těžké, přemožené, přepracované. Další část, otvírající se pozorování lidské bídy, zvláště bídy dívčích duší, je plna soucitu, a má už formu přirozenější a výmluvnější. Zvláště pěkné je »Podzim, byl podzim!« Ale studujme »Ponurý ve- čer« obraz za obrazem, najdeme ještě tu obtížnoua tvrdou tvorbu, a přece pomyslíme-li obraz, jak jej asi básník měl, vypadá to tak originálně a místy neobyčejně silně (»Měsíc pil žíznivý z močálu, pil z ticha, — houby a žaludy hnily v černých vodách« atd.) V celku je to malování tuze pracné a úmy- slné, tuze absolutní.
A Sova Jestě Grosmann Sovův Praha
16 article
»Sloky« v dalším, to je něco jiného! Už se s do- movem neshledáme, chcem v lidská srdce znít a hřmít — — Boj o život volá. Ale dříve ještě milostné intermezzo, »Zasněný flirt« (zaspané milkování). Čte se to pěkně, ale ta duše omrzelé nudy a salonního erotismu se příliš cize vyjímá v této knize nálad tak brutálně životních a výbojných. Co má ten právem odmítnutý světák co dělati s básníkovými revoltami proti společnosti? Teprve po tom intermezzu bouří smutky, v květu nesmrtelnosti dost nabubřele a tuze symbolicky slovně, ale v dalších básních si duše ulevuje stále upřímněji, až dostupuje síly děsu: To jsou Modlitba Satanova, Bože velký (volání zoufalé), Sloky, Čekal jsem (rudý květ od básníků, ale marně) a Hostina života.
Bož Čekal
17 article
Tu už není jen revolta, tu vstává nenávist, a to je zlé. Vyjadřuje odpor a odmítnutí téměř všemu, jen životu ne! Život miluje vášnivě ale to lidstvo v něm, ty lidi kolem sebe z blízka nemůže než stí- hati kletbami, ať už to básníci nebo dobrodinci. Z tohoto stavu hrozného vyvedl jej prý kdosi »Velký« na cestu k Slunci a k nadějím Nového Života. — Tu by chtěla kniha vlastně končiti, ale není toho. »Černý rytíř« musí dál do Čech. Nevůle jeho se vzmáhá, a duše tak nespokojena, že tasí zbraň slova zlého i na vlastní srdce své. Tu je místo, kde se chytá živě půdy kořínek sympatie naší s autorem. Už známe tu nenávista její ráz, i hořkost! Ta nenávist sedá s láskou na jedné větvici. Jen udobřit srdce uražené a zraněné neláskou, a převrátí se síla nenávisti v sílu lásky. Poslední básně všecky v tom mínění je utvrzují: jsou pořád zdánlivě vyzývavější, pravá půlnoc hně- vivého žalu zeje v Černé písni, ale půlnoc ta přejde, a už je pak řeč o ideách zcela jasnějších: Údolí nového království a hlavně Smilování — - Otřásla se duše čtenářova: to bylo jako cesta peklem a očistcem. Svítí to nyní opravdu už hvězdy nad námi? Vbk.
Čechy
18 article
* Herberta Spencera Filosofle sou- borná u výtahu, jejž pořídil F. Howard Co- lins. Podle 4. vydání přeložil prof. dr. Em. P e- routka. V Praze J. Laichter 1901. Laichtrův Výbor nejlepších spisů poučných podal ve svých šesti ročnících již řadu děl u nás málo známých, jež však pro pochopení vývoje duševního hnutí Evropy jsou nezbytny. Spencerovo dílo kladu mezi nejdůležitější. Pro naše potřeby Collinsův výtah je mnohem praktičtější než obrovský system filosofie, jehož překlad dovoliti si mohou jen náro- dové největší a nejbohatsí. Tratíme tím ovšem celou tu nesmírnou spoustu materiálu, jíž Spencer podepřel svoje učení, získáváme však neocenitelně úhrnem, jenž vlastními slovy Spencerovými podává všechnu jeho nauku koncisněji, přehledněji a příručněji než dílo základní. Potřeba výtahů podobných ukázala se dosud u každého monumentálního díla, v němž autor- uložil práci téměř celého života. Dílo původní slouží- za studnici učencům, intelligent však, jenž chce se- znati idey a methodu velkého myslitele, je odkázán na dílo příručnější, jež snáze dá se ovládati. Spencerův pokus, vyložiti vesmír v jednotném, systematicky spořádaném díle, patří k nejvýznačněj- ším dílům svého druhu. Založen na theorii vývo- jové, jež u Spencera nejdůsledněji a snad i nejdoko- naleji je provedena a vyložena, má těžiště své v so- ciologii, jež je vyvrcholením celé knihy. Málo která kniha vědecká nabyla takové popularity i v širokých vrstvách jako tato u anglického národa. Průmyslníci, obchodníci, literáti, professoři čtou ji se stejným zá-
Herbertus Spencer F Howard profesor doktor em J Laichter Laichtrův Spencerův Collinsův Spencer Praha Evropa Companylin