2
masthead
V Praze, v ponděli dne 4. září 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. IIsty
předelácí se
v Praze v administraei
na měsin
na čtvri leta . . . . 6 K —h
s dvojí denáškou
Ba měsle
na čtot leta . . . . 7 K 00h
na měsie . . . . . . 2 K 80h
Pošton:
na něsíe
na čtvrt leia . . . . 9 k 60
s drojí zásilkon
na městt
Praha
5
title
Ba čivrt loka . . . . 11 K eo p
6
article
Rusko-japonský mír.
Rusko-japonský mír.
Smlouva o míru.
Z Portsmouthu, 2. záři. (C.-B.) Dnešn
jednání trvalo několik hodin. Zástupcové Rusk
a Japonska sejdou se večer opět, aby s profes
sorem Martensem a Dennisonem smlouvu doho-
tovili. Tato bude podepsána nejspíše v ponděli
odpoledne, bude-li totiž její text do té doby již
definitivně sestaven.
Z Portsmouthu, 3. záři. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje: Ve včerejší ve-
černí schůzi plnomocníků doc-
lena shoda. Smlouva o míru bude prý se-
stávali ze 17 článků. Z dobrého pramene se
proslýchá, že ve smlouvě nebude učiněna žádná
zmínka o Rooseveltově úsili, aby konference s
sestoupila. Obě strany dohodly se, že ne-
mají být opevněny ani Sachalin
ani průliv La Perous e. Jakmile smlouva
bude podepsána, ustoupí ihned ruská
armáda na Charbin a japonská n
Mukden.
Car generálu Liněvičovi.
Z Petrohradu, 3. září. (C.-B.) Císař Mi-
kuláš zaslal genorálu Liněvičovi telegram, ve
kterémž mu o výsledku portsmouhtského jednání
o mír zprávu podává a dále pravi: »Moje obě-
tavá a věrná armáda odrážela útoky číselně sil-
nějšího nepřítele v Mandžursku krok za krokem
a zadržovala 19 měsíců houževnatě jeho postup.
Rusk
Martens
Dennison
Rooseveltův
Císař
Portsmouth
Japonsko
Sachalin
Le Perous e
Charbin
Mukden
Petrohrad
Reuterův
7
article
Za Vašeho řízení byla pak sesílena vojskem
z Ruska přibylým, nyní četnější i sílnější než
kdykoli dříve a připravena nejenom nepřátelský
útok odraziti, nýbrž také na moenou úločnou
ránu rozmach učiniti. Já a celá Rus věřím
v sílu ruské proslavené armády a v její od-
hodlanost, obětovati se ve prospěch vlasti, avšal
moje povinnost před svědomím a k národu mně
bohem svěřenému nařizuje mi, abych věrnému
srdci svých věrných Rusů nové zkoušky ne-
ukládal a jich novým, nekonečným hrůzám
války nevydával jenom proto, abych podrže
polovinu vzdáleného ostrova, kterýž nám Ja-
ponsko roku 1875 postoupilo. Zejmena závazky.
jež Japonsko ohledně tohoto ostrova přovzalo
přiměly mne, abych podminky předchoziho míru
přijal. Ruská vojska dokázala za této krvavé
války opětně svoji udatnost i svoji odhodlanost.
obětovati se pro vlast a národ. Sdělte obsah
tohoto telegramu mě věrné armádě. Nechť zví
že já a celá Rus plnou měrou oceňujeme oběti
jež nám v této těžké válce přinesla.«
Nespokojenost v Japonsku.
Z Říma, 3. září. (C.-B.) »Tribuna« uve-
řejňuje z Tjencina zprávu, ve kteréž se ozna-
muje, že v Japonsku je veliká ne-
spokojenost s ústupky, jež Rusku byly
učiněny a že jest se tam obávati
celé říši výbuchu revoluce. Revo-
luční projevy byly v hlavním městě již prove-
deny. Dnes (3. září) byly všechny tele-
grafní dráty přetrhány, tak že ne-
může dojíti ani potvrzení ani vyvrácení kolují-
eích pověstí.
Rus
Rusko
Japonsko
Řím
8
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Banffova parlamentní oprava.
Z Pošti, 4. září. Banífy uveřejňuje ve
svém orgánu „Budapesti Hirlap“ stať, ve které
praví: „Chceme reformu parlamentní způsobem
nejradikálnějším a to za takovýchto podmínek:
všeobecné volební právo zavedeno býti musí, ja-
kož i znalost maďarského jazyka slovem
písmem; poslanci musí býti vzati do přísahy na
uherskou ústavu; král přísahá na ústavu uher-
skou, my však žádáme, aby také uherský voják
byl vzat do přísahy na tuto ústavu.
Telegramy korresp. kanceláře
Hrabě Goluchowski.
Z Víduě, 3. zářl. (C.-B.) Ministr zahranič
ních záležitosti hrabě Goluchowski odjel n
několik dní do Skaly v Haliči.
Nový francouzský velevyslanec.
Z Vídně, 3. září. (C.-B.) Nově jmenovaný
francouzský velevyslanec Jean Guille min
som z Paříže přijel.
Egyptský místokrál.
Z Vídně, 3. září. (C.-B.) Egyptský místo
král přibyl sem dnes z francouzského Švý
carska.
Banffův
Goluchowský
Guille
Halič
Vídeň
Paříž
Budapest Hirlap
9
article
Pešlské sjezdy.
Z Pešti, 3. září. (C.-B.) Dnes dopoledne
zahájen zde 7. mezinárodní sjezd pro vě-
zenství za čestného předsednictví ministra
spravedlnosti Lanya, odpoledne zahájen sjezd
zvěrolékařský. Večer byli zástupci přijati od
arcivévody v zastoupení krále.
Nový parník.
Z Terstu, 4. září. (C. B.) Dnes spuštěn
slavnostním způsobem za krásné povětrnosti na
vodu parník »Sofle Hohenbergova«, jenž vy-
stavěn byl v lloydovém arsenálu na účet »Spo-
jené rakouské paroplavební společnosti« dřive
»Austro-Americana e fratelli Cosulich« Kmotrou
byla princezna Hohenlohova jakožto
zástupkyně kněžny Sofie Hohen-
bergové. — Nový parník, který určen jest
pro zaatlantickou plavbu a pro hromadnou do-
pravu cestujících třeti třídy, pojme 1500 passa-
žerů třetí třídy a 40 cestujících třídy druhé
má toliktéž posteli. Délka parníku obnáší 110
metrů a šířka 15 m. Také v lloydovém arse-
nálu pořízený stroj jest s to vyvinouti 3000
koňských sil a dáti parníku při plném nákladu
35000 tun mimo passažery) plavebním řádem
lanovenou rychlost 13 angl. mil za hodinu.
Hrabě Schulenburg-Emden zemřel.
Z Berlína, 3. září. (C.-B.) Člen panské
sněmovny hr. Arnošt ze Schulenburg-Emdenu
zemřel v Magdeburku.
Combes.
Z Lijon, 3. září. (C.-B.) Bývalý předseda
ministerstva Combes promluvil zde řeč, ve
které se pochvalně zminil o sloučení stran le-
vice proti sdružení progressistů, liberálů a r-
akcionuřů a prohlásil, že vláda musí voliti mezi
těmito dvěma sdruženími. Řečník vyslovil radost
nad uzavřením míru na dálném Východěa
pravil důrazně, že francouzská demokracie jest
mírumilovnou, ale že má pevnou vůli práva
Francie hájiti. Combes odsoudil protivlaste-
necké a protivojenské theorie a doporučoval pod-
porovati vládu v její zahraniční politice.
Hohen
Arnošt
Pešť
Terst
spo
Schulenburg
Emden
Berlín
Magdeburk
Francie
Sofle Hohenbergov
Americana e fratelli Cosulich
panská sněmovna
10
article
Záležitost marocká.
Z Paříže, 3. září. (C.-B.) »Echo de Parise
oznamuje z Fezu: Němečtí finančníe
považují maghzenovy důchody za nedosta-
tečné k zaručení půjčky, jež má být
uzavřena a žádají, aby dáno bylo v zástavu
40 procent celních příjmů, kterážto
procenta po zaručení francouzské půjčky volna
zůstala. Dále oznamuje »Echo de Paris« z Tan-
geru, že řeže v okoli Tangeru neustávají.
Pumový attentál v Barceloně.
Z Madridu, 3. září. (C.-B.) V Barceloně
udál se dnes pumový výbuch. Mnoho-
osob při tom zahynulo, dosud se neví.
Z Barcelony, 3. září. (C.-B.) Výbuch
pumy udál se za hrozného rachotu
na přímořské promenádě upro-
střed nesmírného množství lidu,
jehož se zmocnil nevýslovný po-
strach. Dle dosavadních údajů bylo 21 osob
těžce poraněno. Avšak soudí se, že počet tento
ještě vzroste. Kdo atlentát spáchal, není dosu
známo.
Z Barcelony, 3. záři. (Úřadní zpráva.) Vý-
buch pumy udál se o 1 hod. 30 min. odpol.
Jedna paní následkem utrpených poranění již
zemřela, jiná umírá. 10 osob bylo témě
smrtelně, 8 vážně poraněno. Puma byla polo-
žena vedle stromu a záhy vybuchla. V nejbliž-
ším okolí výbuchu byla všechna okna tlakem
vzduchu rozbila. Bude asi těžko pachatelovu
stopu vypátrati. V městě je zase klid.
Paris
Paříž
Tana
Barcelona
Madrid
echo jít Paris
11
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Wiec polski v Těšině.
V Téšině, 3. září. (Pův. zpráva »N. L«)
V prostorném nádvoří octárny, jež je majetkem
»Towarzystwa rolniczego dla ksiestwa Cieszyn-
skiego«, v postranní mrtvé části Těšína, odbyl
se dnes tábor polský. Počet účastníků odhadl
poslanec dr. Michejda na 5000. Zajisté bylo by
jich přišlo více, než počasí nejisté od několika
dnů a zvláště po celou noc na dnešek padavšl
liják zdržel mnohé od účastenství. Ale i tak
byly davy polských táboritů, vracejíeích, s
z tábora Saskou kupou a Štěpánčinou třídou
Demlovým náměstím k »Domu Narodowemu«,
něčím posud v Téšlně nevídaným. Z oken též
zvědavě i udiveně pohlíželi němečti a indife-
rentní Těšíňáci na neznámé jim divadlo. Opavská
všeněmecká »Deutsche Wehr« zakomandovala
do Těšína: Deutsche Jungmannschaft heraus
Skutečně také německá omladina ukázala, co
umi a co chce, hned když z »Domu Narodo-
wego« před 2. hod. odpol. šli Poláci k octárně
a znovu potom, když se vraceli. Křičeli »heil«,
pískali, syčeli, řvali zvířeckými hlasy — všeck
v uctivé vzdálenosti. Ostatní Němci a »Němci«
těšínští nejevili nejmenší účasti, bylo jim lho-
stejno, že se jednou sebrali Poláci dohromady.
Sám měšťanosta a poslanec za Těšín dr. rytit
Demel, šel se podívat na vracející se Poláky
s bezstarostnou tváří. Četnictvo procházelo se
ulicemi — ne ozbrojeno až po zuby, nýbrž se
svými znejmilejšími. Dvě setniny krakovského
pluku pěchoty č. 57, které do Těšina od pol-
ních cičení vyslány, nebyly viděny. Jen městská
policie těšínská plným počtem se ukázala v pa-
rádních uniformách a gumových pláštích do
deště. Proti Opavě z 20. srpna t. r. obraz do-
cela neporovnatelný. Zrovna bilo do očí z té
ozbrojené těšínské »pohotovosti«, že Těšín je
vzorné město, kde se netřeba obávat srážek.
N L
doktor
Michejda
Polák
Němec
Demel
Cieszyn
Těšín
Štěpánčin třída
Demlův náměstí
Opava
Dom Narodowe
Deutsche Wehr
Deutsche Jungmannschaft
Dom Narodo
12
article
— Tábor zahájil se slzami v očích a těžce
přemáhaje bolest a žal, zlomeným hlasem posl.
Jiří Cienciala. Včera zemřela mu choť. Krátce
uvital shromáždění a udělil slovo posl. dru. Mi-
chejdovi, jenž promluvil o současné politické situaci
polského lidu ve Slezsku. Po něm o záležitosti pol
ského učitelského ústavu v Těšíně, mluvil kate-
cheta P. Londzin. O rovnoprávnosti u úřadů
soudů ve Slezsku jednal red. »Glosu« z Fryštátu
p. Friedel a konečně o reformě volebního řádu
do zemského sněmu slezského p. Teper, sekre-
tář polského spolku rolnického pro Těšlnsko.
Pp. dr. Michejda, P. Londzin a Teper mluvili
ku programu a věeně; posl. Michejda zdalek
rýsuje historii osazení Slezska a vývoj věci
politických a národních na Těšínsku až do doby
dnešní, naznačoval, že Těšinsko bývalo celé
polským. Redaktor Friedel pustil zcela své
protičeské nenávisti uzdu a zase, jako činí
v každém čísle svého listu, prohlásil Čechy za
horší nepřátele Poláků nežli jsou Němci. Vy-
nutil si také zvláštní dodatek k resoluci, navr-
žené táborovým komitétem, v kterémž vyslovuje
se Čechům odpor proti lupičskému zaměnění
jména Polské Ostravy za Slezskou. Rozumí se.
že dodatek byl přijat zrovna tak jednohlasně.
jako ostatní tři odstavce resoluce pořadatelstva.
v nichž žádá se: 1. bezodkladné zřízení samo-
statného učitelského ústavu polského v Těšíně
(Nikde jinde, než v Těšíně !), 2. rovnoprávnos
polštiny u soudu a úřadů a 3. všeobecné tajné
hlasovací právo a dokud to nebude zavedeno,
utvoření V. kurie na sněmě zemském ve Slez
Ciencial
P Londzin
Friedel
Teper
doktor
Michejda
Čecho
Němec
Tábor
Slezsko
Těšín
Fryštát
Těšínsko
Ostrava
13
article
sku. — Ve chvíli, kdy kvapíme s touto zprávou
ke vlaku, provádějí němečtí výrostci na náměst
kočičinu. Kolem nich zástupy zvědavců. Ne-
padla ani jedna »suchá«, nic. Poláci chod
klidně a sebevědomě kolem uličníkujících ně
mečků.
Ministerská krise v Bulharsku.
V Bulharsku odehrávají se události jako n
Orientě, právem praví sofijské „Večerna Pošča“
že se tu mění situace jako dekorace v divadle.
Bylo to ostatně viděti na tomto listě samém.
v jednom čísle rozhodně sděloval, že není krise.
a v druhém již zvěstoval přeměnu celého kabi-
netu! Ale sotva že včera tato přeměna prove-
dena, již se ohlašuje nová sensace, od-
stouplý ministr Račo Petrov zu-
stává na svém místě. Jest tím věc od-
byta? Kdo ví. Sofijský hořejší list sám ke změ-
nám těm praví: Nikdo nemůže se zaručiti, že
kníže nevymyslí nějakou novou kombinaci. Bul-
harský palác jest boite a surprises ...
Týž list přináší zajímavé rozrluvy s od-
stouplými ministry. Zpravodajové jeho chtěli
pchovořiti s Račem Petrovem, proč se-
trvá, ale týž jest nezvěstný, patrně prý cítí těžké
své nové postavení, kdy vzal zpět demissi, ač
mu knížetem nedána žádná uspokojivá odpověd.
Jeden vynikající člen vládní stra ny
se vyslovil, že situace se přes noc změnila.
Hned, jakmile byla přijata demisse Rača Pe-
trova, Petkov byl u audience a požádal kní-
žete, aby působil na Petrova, by setrval, stejně
již před tím jemu tak domlouval. Petrov opravdu
souhlasil a tak obnoven dřívější dobrý poměn
mezi Račem Potrovem a Petkovem: první zů-
stává, ale bude pod poručnictvím Petkova.
Polák
Petkov
Petkův
Bulharsko
Orient
Rača pe
Petrov
Večerna Pošča
Rača Petrov
Rač Petrov
14
article
Dle jiného sdělení kníže zaslal z ciziny
Petrovi dosti ostrý telegram pro jeho ne-
schopnost, zejmena že nezachovával nejdůleži-
tější státní tajnosti. Alo Petkov nechtěl státi
se prý chefem kabinetu, aby strana jeho nemu-
sila vzíti zodpovědnost za jalovou politiku, jež
řádí v poslední době v Bulharsku.
Odstoupivší ministr dr. Stajkov v roz-
mluvě své uvedl, že podal demissi, poněvadž
nabyl přesvědčení, že nepožívá důvěry knížete.
zejmena když tento v dubnu mu nepovolil au-
dienci; tehdy chtěl referovati o jednom důleži-
tém případě jako ministr spravedlnosti, nad t
kníže vyžádaný pak doklad ani nepodepsal. Staj-
kov soudí, že stalo se tak vlivem Petkova, poně-
vadž mezi ním a Umto byly zásadní -ozpory, ne-
schvaloval jeho libovolný režim západnický, jenž
prý by se dal ospravodlniti za nenormálních po-
měrů při Stambulovi, nespokojenost tato jest pr
velice rozšířena v celé straně, již věren zůstane
dr. Stajkav i nadále, ač byl od ní nyní obě-
tován.
Bývalý ministr D. K. Pepov pravil, že
z osobních důvodů odstoupíl, kdy viděl, že
strana má ve zlé Petkovi solidaritu s ním, i ne-
chtěl mu způsobovati nepříjemnosti a odošel. Ji-
nak věří, že kníže má k němu starou náklonnost
a důvěru, kterou mu do posledka dával na jevo.
Petro
Petkov
Stajkov
Petkův
Stajkav
K Pepov
Bulharsko
15
article
Francie a anglo-japonská alliance.
Ve francouzských vládních kruzích panuje
náhled, jak tvrdi »Temps«, že nově uzavřená
smlouva anglo-japonská nebude nijakým nebez-
pečím pro zájmy Francie ve východní Asii.
Francie použije svého vlivu na spřátelenou
Anglii, aby nynější úzký poměr Japonskaa
Velké Britanie nebyl na neprospěch francouz-
ských držav asijských. Nemůže býti ovšem ani
řeči o připojení Francie k východoasijskému
dvojspolku, ale Franeii stačí již vědomí, že Ja-
ponsko neohrozí její kolonie při své expansivn
politice. »Temps« píše: »Hleďme moudře vy-
užitkovati přátelství s Anglil a budeme odškod
nění za přednosti, které nám mohlo přinést
ruské vítězství.«
Anglický tisk imperialistický mluvi velm
rozhodně o významu nové smlouvy anglo-
japonské. »Globe« prohlašuje: Od nynějšk
kdo napadne Anglii, bude míti co dělat s japon-
skou armádou a ohrožené Japonsko bude spo-
lehati na pomoc anglického loďstva. Jeli pravda
že smlouva zavazuje Japonsko, že v připadě
potřeby musí poslati armádu, rovnající se po-
čtem naší na hranice indické, je na vždy ko-
nec ruskému snu o zabrání bohatých plán
hindustanských.
Temps
Franeie
Francie
Asie
Anglie
Velká Británie
Japonsko
16
article
Anglická eskadra a německý císař.
Velicí admirál anglického loďstva Wilson
jak se oznamuje z Gdánska, telegrafoval něme-
ckému císaří: »Dovolte, Veličenstvo, admirálo i
anglického loďstva, aby směl tlumočiti velké po-
těšení, které pocítili moji důstojníci při setkán
se se svými soudruhy z loďstva Vašeho Veli
čenstva.«
Císař odvětil: »Dovídám se s velkou ra
dostí, že Vám bylo potěšením setkati se s Va-
šimi soudruhy z německého loďstva.«
O poměrech technických úřadníků
soukromých.
Nový článek do řetězu své činnosti připojila
Zemská jednota soukromých úřadníků v král. českém
Povšimla si, že dosud jest jedna kategorie soukro-
mého úřadnictva, která dosud nemá nejen organisaci
ale také je bez všech vyhlídek do budoucna. V ta
kové situaci byli dosud techničtí úřadníci soukromí
Jsou činnými spolupracovníky ve velkých závodech
a podnicích, pečují o rozkvět a rozmnach českého
průmyslu a v té horečné činnosti zapomněli na své
vlastní zájmy.
Nyní je Zemská jednota jako starostliváa
pečlivá matka vzala do své ochrany a siibuje jim
péči o jejich blaho a dobro po léta budoucí, ujišťuje
postarali se o existenci jich vdov a sirotků. Proto
svolala Zemská jednota na včerejší odpoledne sj e z
technických úřadníků soukromých do
sálu obchodnického spolku »Merkur« v Praze. Po-
rozumění pro novou organisaci jest potěšitelné a
účastenství na sjezdu bylo velmi značné. Tak byl
zastoupeni techničtí úřadníci: ze Žižkova, Vysočan,
Dobříše. Smíchova, Karlina, Prahy, Král. Vinchrado,
Wilson
Karlin
Král
Virginie
Praha
Žižkov
Vysočany
Dobříš
Smíchov
17
article
Hradce Králové, Vincře, z Blanska, Vodolky, Vršo
vic, Kopidlna, Trmice, Čes. Brodu, ze Sadské
Komárova, Terezina a Plzně, deputace spolku
faktorů tiskáren pražských a ústředního spolki
absolventů stavitelatví v Plzni.
Po uvítání účastníků sjezdu byl k návrhu pana
inž Páva zvolen předsedou sjezdu p. vrchní inž
K. Zelenka, ředitel »Unie«, místopředsedy pp. Krátký
řídlcí inž. smíchovského pivovaru a architekt Rud-
Svěcený, zapisovateli pp. Ferd. Holeček, inž. stroj.
v Blansku a Em. Langweil, stav. as. ze Žižkova.
Předseda p. vrchní inž. Zelenka vyslovil potě
šení nad hojným účastenstvím, kterým je projeven
zájem na pragramu sjezdovém. Tento zájem posiluje
nás ve vědomi, že zajisté najde vřelého ohlasu my.
šlenka sdružiti kategorií technických úřadníků. Žádá
aby na svolávání takových sjezdů, týkajících se
speciálních stavů, pohlíželi s důvěrou a ujišťoval, že
všichni kollegové stavu soukromých úřadníků budou
technické úřadníky ve snažení jajich podporovati
Konečně pan předseda oznámil, že do schůze zaví-
tali poslanci: za klub poslanců národní strany svo-
bodomyslné pan V. Karbus, dále zemský poslanec
p. Josef Macháček, ředitel českomoravské továrny
a poslanec pan dr. K. Baxa, jenž shromážden
vřele uvítal.
Ing
K Zelenka
Svěcená
Holeček
Langweil
Zelenka
V Karbus
Macháček
doktor
K Baxa
Hradec Králové
Vincra
Blansko
Kopidlno
Trmice
Čes . Brod
Sadská Komárov
Terezin
Plzeň
Žižkov
spolek faktor
18
article
Neunavný organisátor soukromého úřadnictvap
Frant. Hašourek proslovil referát obšírný o záležito
slech technického úřadnictva. Především zmínil se
velikém významu techniků v moderním životě spo
lečnosti lidské. Úspěchy práce technické umožněny
byly organisaci společnosti a směry, davšími vznik
specialisování a tim zdokonalování výkonů lidských
Stinnou stránkou tohoto procesu jest však zjedno-
straňování pracovníků, odvislost jejich na určitém
povolání a konečně i odvislé postavení služebné z
doby evoluce maloprůmyslu ve velkopodnikání. Tvrd
se sice, jakoby toto postavení služební bylo upravo-
váno svobodnou smlouvou, ale svoboda smlouvy jes
fikcí, dokud není kospodářské parity mezi stranam
smluvními. A takové rovnosti není. Ohledně dělni-
ctva byl tento nedostatek uznán a uznání to nalézá
výrazu v sociálně politických opatřeních moderních
států. Zákonodárství na ochranu hospodářsky slab
šich všímá si všák jen dělníka, ale dobrodiní nepo-
skytuje úřadnictvu.
U nás jest úřadník technický vyloučen z péče
živnostenských předpisů; jen některý oklikou pře
obchodní zákonník nalezne skrovné opory. Občan-
ský zákonník neposkytuje ničeho a předpisy zákon
horního jsou stejné ceny. Ani pojišťování úrazové
nemocenské, jsouc upraveno na dělnictvo, nemůže
uspokojovati a ještě méně slibuje nejnovější reformn
program vládní. Řečník dovozuje nevhodnost vlád-
ních předloh ze dne 2. prosince 1901, jimiž se má
vyhověti stížnostem úřadníků, takže se technikov
zařaďují pod zákonník obchodní a dílovedoucí mezi
dělníky, kdežlo pro nepatrný počet ošetřovatelů ne-
mocných, soukromých předčitatelů, společnic a re-
presentantek domů navržen jest k doplnění obě. zá
František
19
article
konníku nový zákon zvláštní. Ale i právo veřejn
gnoruje, ba snižuje technika. Tak právo voleba
v obci přiznává se různým honoracím výjimečně
ale techniky a úřadníky soukromé, stejně vzdělané
opomijí. Ano volební právo poslednějších jest vůbe
ohrožováno, když nemají nic jiného, z čeho by da
platili, nežii služné. A i toto služné jiným vrstvám
tak do očí píchá, že by je chtěly pro potřeby země
zvlášť zdaniti, ovšem zase jen pokud jde o úřadníky
soukromé! V těchto směrech jsou zájmy tech
niků společny se zájmy ostatního úřadnictva sou
kromého, jež s veškerou rozhodností a s dosažitel
ným úspěchem hájí Jednota soukromých úřadník
v Praze.
Správnost postupu této Jednoty dokazují vý
sledky snahy po zavedení povinného pensijního po
jišťování. Rečník ličí potřebu a výhodnost takového
pojišťování pro úřadnictvo technické a sděluje obsa
osnovy zákona, jak ji vypracoval subkomitéť soci-
álně politického výboru sněmovny poslanecké. Poji
štění dělí se dle služného na 6 tříd: I. od 600 až
900 K, II do 1200 K, III. do 1800 K, IV. do 2400 K.
V. do 3000 K a VI. přes 3000 K. Renta invalidní by
činila po 10 příspěvkových letech v I. tř. 180 K
9 K za každý další rok, v II. třídě 270 + 13.50
ve III. tř. 360 + 18, ve IV. tř. 540 + 27, v V. tř
720 + 36, v VI. tř. 900 + 45 K a vyrostla by po
40 létech v rentu starobní K 450, 675, 900, 1350,
1800 a 2250 K. Renta vdovská činila by polovie
renty zesnulého muže a příspěvek na sirotky vymě-
řoval by se z oné sumy renty invalidní, na kterou
by byl měl pojištěnec nárok po zaplacení premii za
prvních 10 let; na 1 dítko připadlo by 25 procent.
Praha
sněmovna
v III
20
article
Pozůstalým po pojištěnci zemřelém před uplynutím
lhůty čekací připadlo by odbytné dvojnásobným ob-
nosem základní renty ivalidní. Vybrané příspěvky
spravuje a ukládá ze 34 zemský úřad, z 1/4 ústřední
úslav, který celou instiluci sjednocuje. Řečník ne
chce zneuznávati výtek, jež se i této předloze činí
ale má za to, že význam její vlastně tkví v docílen
povinnosti pojišťovací a v přibrání podnikatelstva ku
spolupřispívání, čehož nikdo nesmí přehlížeti. Ale
má-li býti dosaženo i jen toho, co se v míře skrovné
podává, nutno vyburcovati ke spolučinnosti všechny
kalegorie soukromého úřadnictva, zejmena pak tech
niky. Těm pak na konec musí být jasno, že pr
dosažení lepších poměrů pro ně má velký význam
spolučinnost úřadnictva ostatního.
Zjednání poměrů uspokojivých má význam pr
veškeren život hospodářský. Na horách a hutích
v továrnách a na stavbách, v podnicích dopravníeh
a všude tam, kde ku prospěchu celku i k užitku
vlastnímu spolupůsobí kapitál a práce, jest úřadník
zejmena technik, nárazníkem mezi křižujícími se
zájmy řečených dvou činitelů. Úřadník jest prostřed
níkem za dob pokojných, on nese tíhu udržování
přátelského poměru mezi podnikatelem a dělníkem
ou je tak stěžejním sloupem sociálního míru. Ale do
úřadníka také v první řadě a bezprostředně bij
plnou svojí úporností vlny boje, kdykoli se takový
mezi dělnictvem a podnikatelstvem rozpoutá. Již
z těchto příčin jest povinnosti zaměstnavateistva
a zákonodárství, aby staraly se o vzdělání, karieru
a postavení úřadnictva soukromého. Kéž by povin
nost theoreticky uznávaná byla hrzy také prakticky
plněna! (Hlučný souhlas a potlesk.)
Vzhledem k přednesenému referátu navrhl p. inž
21
article
Páv následojící rozoluci:
»Technické úřadnictvo, shromážděné na sjezdu
svém, svolaném Jednotou soukromých úřadníkt
v Praze dne 3. září 1905, uvědomivší si důsledky
oněch nebezpeči, jimiž jest i s rodinami svým
ohrožováno za dosavadního nedostatku i jen nej-
skrovnějšího zaopatření pro případ ochromení svých
pracovních sil, nebo pro případ smrti své, připo
juje se k volání ostatního úřadnictva soukromého
po povinném pensijním pojišťování. Jest nejvřelej
sím přáním shromážděného úřadnictva, aby povinn
pensijní pojišťování bylo uzákoněno co nejdříve
Aby toho, jakož i vůbec uspořádání služebních
poměrů a zlepšení postavení technického úřadnictva
dosaženo bylo, jest nezbytně třeba řadné organi-
sace, z kteréž příčiny se vřele doporučuje šíření
utužování sdružení zájmového.
Zemský poslanec p. J. Macháček uznal nutnos
zaopatření úřadníka pro případ staří a uvedl, že as
před 10 roky v Praze čtyry strojírny dobrovelně za
řídily toto pojištění. Jsou to závody: Riughoflrův
Daňkovka, Rustonka a První českomoravská, Tenkrá
složily tyto podniky značné obnosy na utvoření fondu
ve prospěch svého technického personálu a přece zá
vody ty nepřišly ke zkáze. Toho nechť si povšimnou
ti, kteří se domnívají, že zavedením pojišťování sou
kromého úřadnictva byli by zaměstnavatelé zničen
aneb vážně v ezistencí ohroženi.
V drobném prodejlt
ranní číslo o zobá . . . za
odlpola dni
. . . . za 2b
Ve dllalkich na venkovš-
ranní číale. . . . . .
odpolodní . . . . . . . . Bh
Inserá t
plati se hotově niapřeo
Pledplaceni n insrrty pšljiiná sdminl-
strace v Mariasské ulici č. a.
Tar naehfzejí se též redake
tiskárná a ozpedice „ Národnich Listů“.
Rakopiny se nevracsji
Páv
J Macháček
Praha
Rustonka
Mariasský ulice
Tara
Riughoflrův Daňkovka
22
article
Pan poslanec upozorňuje účastníky sjezdu, aby
v první řadě appellovali na své zaměstnavatele, aby
se něco stalo pro zaopatření se stáří, dále ve pro-
spěch vdov a sirotků. Vitá organisační kroky, kleré
se dosud staly, ví také o zamýšlené osnově vládní,
ale domnívá se, že myšlenka od uskutečnění jest je-
ště velmi daleká. Proto doporučuje tento postup;
aby předsednictvo sjezdu uvažovalo, zda by se ne-
mělo působiti k tomu, aby ve velkých závodech ihned
se přikročilo k pojišťování soukromého úřadnictva
Když 500 českých závodů vyslovilo se pro pojištění
této kategorie, nemohou odmitnouti žádosť za složení
nějakého příspěvku ihned. Při tom ovšem je nutn
domáhati se obligatorního pojištění a přimknouti se
k Zemské jednotě soukromého úradnictva, která ce-
lou akci účelně vede! (Hlučný souhlas a potlesk.)
Pan Strnad v zastoupení Spolku faktorů knihti-
skáren pražských, žádá, aby sjezd povšíml si také
kategorie dílovedoucích. Uvádí, že faktoři jsou na tom
nejhůře, neboť když je jmenován faktorem, vymkl se
z řad dělnictva, ale do stavu úřadnictva nevstoupil.
Strnad
23
article
Spolek faktorů staral se o to, aby postavení jeho
členů bylo přesně stanoveno, ale u živnostenského
úřadu nám řekli, že nejsme ani dělníky ani úřad-
níky. Pomocnictvo nás odmítá, třeba bychom s ním
nejpřátelštěji smýšleli, ke kategorii úřadníků nenále
žíme, kam se tedy máme obrátit? Žádali jsme pány
šéfy, aby nás problásili za technické úřadníky.
většina jich ochotně vyhověla, ale co je platné ta-
kové ujednání, když to jeden z nich už porušil ? Žádá
Zemskou jednotu, aby se stavu faktorů ujala
(Souhlas.)
Říšský poslanec p. V. Karbus ujistil, že klu
poslanců českých se zájmem sleduje snažení soukro-
mého úřadnictva a sympathie své k této kategorii
nejednou projevil. Zmínil se o dřívější netečnosti úrad-
nictva o své zájmy, čímž mnohé bylo zaviněno. Celá
řada vratev nedovedla svou důležitost uplatnit jako
dělnictvo. Dotkl se činnosti stálého výboru živno-
stenského a uvedl, že všechny stavy žádají od vý-
boru různé výhody a prospěchy — pouze dělnictvo
k tomu všemu dosti netečně přihlíží. Co je toho
příčina? Že dělnictvo ve svých širokých massách
počítá na svou vlastní sílu. Řečník doporučuje sou-
kromému úřadnictvu další účinnou práci, neboť kdo
se nehlásí, nedojde slechu. Návrh pojišťovacího zá-
kona jest pouhou studií, v níž se však mnohé bude
moci upravit při včasném zakročení soukromého
úřadnictva. Vyslovil polěšení, že ustanoven byl stálý
živnostenský výbor, čímž projeven zájem pro kruby
řemeslnické a živnostenské, které byly otázkami
agrárními zatlačeny. Řečník doporučuje Zemské jed-
notě, aby se domáhala zřízení stálého výboru ku
projednání návrhu pojišťování soukromého úřadnictva,
aby otázka tato rychle dospěla k vyřízení. (Hlučný
souhlas a potlesk.)
Pan předseda za vřelá slova a vhodné pokyny
vyslovil vřulé díky poslanci p. Karbusovi.
V Karbus
Karbus
živnostenský
24
article
Pan Slabý z Holešovic konstatoval, že není ná-
ležité shody mezi úřadnictvem technickým a komer-
ciálním, čehož dlužno litovati. Mezitím co dělnictvo
domohlo se 9hodinné pracovní doby a různých pří
davků, o úřadnictvo se nikdo uestaral, jakoby se
otázka zdražování životních potřeb úřadnictva ne-
týkala! Kruté životní poměry jsou stejné pro dělníka
jako pro úřadníka. Rečník vřele se přimlouval z
svornost. (Souhlas.)
Na to hlasováno o navržené resoluci, která
jednohlasně byla přijata-
Na sjezd byly zaslány pozdravné projevy
z Č. Skalice, od výkonného výboru národní strany
svobodomyslné, z Jaroměře, z Prostějova, Příbrami,
Hokovic, Plzně aj.
Dále jednohlasně usneseno, požádati ústřední
výbor jednoty, aby vše zařídil dle pokynů p. posl
Karbusa a k žádosti p. Strnada bude se výbor za-
bývati také otázkou dílovedoucích.
Vřelým doslovem p. předsedy byl ukončen tento
sjezd zdařilý a tak mnohoslibný do budoucnal
Slabá
Hokův
Strnad
Holešovice
Č . Skalica
Jaroměř
Prostějov
Příbram
Plzeň
národní strana
25
article
Císař a král v čechách.
Císař a král v čechách.
(Od našeho zvláštního dopisovatele.)
26
article
V Štěkni, 3. září 1905.
Štěkeň
27
article
... Spousty různých obrázků a dojmů
odnáší si ze včerejška i dneška zpravodaj.
Kdyby stačilo zachycovati na plotnu fotografickou
a reprodukovati čtenáři tímto způsobem, ovšem
byl by obraz úplnější, nežli podání pérem.
Nežli zavítal panovník s průvodem svým do
Štěkně, měl návštěvník, pozorující chvát a ner-
vosnost připrav, přiležitost povšimnouti si, kolik
přerůzných osob od úřadu politického, misto-
držitelství a hejlmanství vžilo se do úlohy vě-
domí svrchované povinnosti a snad práva sou-
verenity. Moc tato pohasla poněkud, když při-
bylo do Štěkně vojenské vrchní velení. Říznost
jeho v tom ohledu je pověstnou. Ale i tento
záblesk superiorily ztratil se, když přibyla dru-
žina dvorní, všelikých premovaných komorniků
a lokajů, kteří opělně cítí se býti povolanějšími
nad obě uvedené instance . ..
Lid městečka a okoli, ryze český, jako
vždy při podobných přiležitostech s upřímnostl
a otevřeností vyšel vstřie dnům vzácné návštěvy
a uchystal zevního lesku a ozdoby na příbytcíeh
svých dosti a dosti. Snad nemůže ani proto v
zlé býti vykládáno, když v snaze co nejvíce
vydekorovati stěny prostého domku, dán někde
český dvouoeasý lev do černožlutého rámku.
Štěkeň
28
article
Jinak měla se věc se školními dětmi z okolí,
z nichž polovina opásána byla stuhami červeno-
bílými, druhá pak černožlutými. Uvidíme ve
Vimperce, jak tam německé děti budou ozdo-
beny . ..
Na včerejšek, jak známo, ohlášeno bylo
účastenství panovníkovo na tiché mši, kte-
rou sloužil farář dp. Al. Červenka. Panov-
ník provázen generalitou a slechtou, jež zavítal
sem k audienci, zástupci okresu a obce,
odebral se do chrámu, načež po skončených
bohoslužbách uděloval v zámku audience.
Dálo se tak ve zvláštním salonu, provede-
ném v staroitalském slohu, po předběžné dů-
kladné legilimaci všech bezpečnostní stráži osobně
neznámých. Audience děla se ve skupinách;
nejdřive přijata byla šlechta, zejmena Jindřich
princ Liechtenstein, kníže velkopřevor maltán-
ského řádu, Adolí kniže Schwarzenberg, dr.
Alfréd kníže Windischgrätz, Karel kníže Traut-
mansdorff, Jiři kn. Lobkovic, Karel kn. Schwar-
zenberg, dr. Bedřich prine Schwarzenberg, Fran-
tišek hr. Thun-Hohenstein, Karel baron Dlouho-
veský, Karel hr. Schönborn, Jan dědičný prine
Schwarzenberg, Eugen hr. Černín, Ferdinand
baron Wildprandt, Jan hr. Pálffy, Jan prine
Lobkovic, Karel bar. Libgenau a j.
Pak představeno bylo duchovenstvo s bisku-
pem Říhou v čele a dále z občanstva byli přijati
Jindřich
Liechtenstein
Schwarzenberg
doktor
Windischgrätz
Traut
Lobkovic
kn
prine Schwarzenberg
Fran
Thun
Hohenstein
Karel baron
Karel
Schönborn
Jan dědičný
Eugen
Ferdinand
Wildprandt
Jan
Pálffy
prine
bar
Říha
Vimperk
Panovo
Černín