2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
15. března 1900
5
article
vání dětí do 14 let a nezletilých děvčat může
místní policie omezití nebo zakázati.
Čl. 2. obsahuje tresty na přestoupení to
hoto zákona.
Čl. 3. O úřadech, řízení a používání trestu
platí ustanovení hl. VIII. a IX. živn. řádu.
Čl. 4. Zákon nabude platnosti k letap
svém prohlášení.
Čl. 5. Zákon provedou ministři obchodu
vnítra.
Permanence sociálně-politického
výboru.
Z Vídně, 14. března. (Tifgrm. »N. L«.)
V sociálně-politickém výboru udály se dne
dvě přihody. Hned na počátku činěny byly re
kriminace proti ministrovi orby baronu Giova-
nellovi, že v rozmluvě s redaktorem jednoho
vídeňského listu (»Volks-Zeitung«) vyslovil se
způsobem, který mohl vzbuditi zdání, že mu
záleží na tom, aby na výbor uvalena byla vina.
že dosud není vypracován zákon o zkrácení
pracovní doby pro uhlokopy. Poslanec. dr.
Bärenreither ujav se slova, činil proto
ministrovi výčitky a dodal: Přejell i si pan
ministr, abychom vypraco vali
zákon, můžeme býti večer hotovi
Později vznikl spor o to, jaký má mi
výbor úkol: zda-li má vypracovali jen zásady
zákona o zkrácení pracovní doby, či zákon
sám. Subkomitét výboru toho 7 hlasy proti5
rozhodl se pro zásady. Po té prohlásil poslanec
dr. Verkauf, že vystupuje ze subkomitétu, i vý-
boru, a že si vyhraditi musí právo,
v parlamentěi mimo něj veřejně
postaviti výbor na pranýř
konstatovati jeho vinu. Na do-
mluvy však ve výboru zůstal, když mu bylo
slíbeno, že jednání se reasumuje. To se tak
stalo. Potom bylo 6 hlasy proti 5 usneseno, že
odbor má předložiti výboru hotovou předlohu.
N L
Giův
doktor
Bärenreither
Verkauf
Vídeň
VolkZeitung
6
article
Z Vídně, 14. března. (C. -B.)
V odpolední schůzi sociálně politického výboru
jíž zúčastnili se m.po dr. Körber a ministr orby
bar. Giovanelli, posl. Baernreither re-
feroval o usnešení odboru. Dovozoval, že
odbor klade hlavní váhu na to, aby se věc nepro-
tahovala a proto přejal tento Dipaulův návrh
Odbor voli posl. Fořta za referenta ve výboru a na-
vrhuje: Soc.-pol. výbor rač naříditi posl. Fořtovi a
event. koreferentovi, aby na základě osnovy refe-
rentské zprávy ve spolku s vládou vypracoval zákon
o zkrácení pracovní doby v hornictví a předložil
jej výboru hned na počátku příštího zasedání.
Posl. dr. Fořt dovozoval, že vzhledem k vý-
sledku expertisy je nutna změna zákona ze dne
21. června 1884, aby se zkrátila dosavadní zákonná
maximální pracovní doba v uhelnách. Referentská
osnova není hotovým operátem, nýbrž jen positivní
substát myšlenkový, jenž má býti základem defini-
tivně všestraně promyšlené osnovy
Referentská osnova stanoví: 8 1. V uhelnách
stanoví se po změně § 3. zákona ze dne 21. června
1884 normální denní práce pro dělníky v dol
nanejvýš na 9 hodin s vjezdem i výjezdem.
§ 2. Tento normální pracovní den nabude plat
nosti ve všech uhelnách v Rakousku dnem 1. ledna
1901, avšak ministerstvo orby má právo v naléha
vých a slušných případech prodloužíti tuto lbutu
v jednotlivých podnicích nebo jejich čáslech nejdéle
na 1 rok (protivný návrh zněl na 3 léta) t. j. do
1. ledna 1902 (dle protivného návrhu do 1. ledna
Körber
Baernreither
Posl
doktor
Fořt
Vídeň
Rakousko
7
article
1904)
8 3. Ve zvláštních případech, kde pro geologické
technické a j. závodní poměry třeba změniti nor-
mální pracovní den v jednotlivých závodech nebo
jich částech, může se povoliti trvale nebo dočasně
všem v dolech zaměstnaným dělníkům nebo jedno-
tlivým třídám jejich práce přes čas, avšak jen tak,
že v takých případeeh prodloužená práce nesahá za
meze 8 3. zákona ze dne 21. června 1884. (V pro-
tivném návrhu, aby skutečná práce s vjezdem i vý-
jezdem nepřesahovala 10 hodin.).
§ 4. Štálé komise rozhodují, zda vůbec neb
v jaké míře a jak dlouho má trvati práce přes čas
v jednotlivých závodech nebo jejich částech. Tyto
komise zřídí se v jednotlivých revírech pokud možná
dle zákona ze dne 14. srpna 1896 o živnostevné
organisaci a budou sestávati ze zástupců státních
úřadů, těžařův a hornictva. Komise usnášejí se po
výslechu přímo zúčastněných stran a sice lak, že
každá skupina, z nicbž se komise skládá, má jeden
hlas. Nedocilí-li se shody všech tří skupin, menšina
má právo odvolati se k hornímu hejtmanství jako II.
nebo ministerstvu orby jako 1. a poslední instanci.
Použitím tohoto prostředku zadržuje se právní moe
nálezu.
8 5. Za mimořádných událostí (vis major) povole
se výjímky z těchto pravidel dle alin. 3 8 3. zákona
ze dne 21. června 1884.
§ 6. Podrobná opatření ku provedení toho zá-
kona učiní se cestou nařízení
§ 7. Zákon nabude platnosti dnem vyhlášenív
říšském zákonníku
Posl. Verkauf soudí, že předloha se mohla
skoncovat a ve sněmovně projednat. S předloženou
osnovou nesouhlasí. Osmihodinná práce je možna
třeba s přechodními ustanoveními; a její nutnost nelze
upírati. Obává se, že sněmovna, ukončí-li se stávka
svou akci neprovede.
Posl
8
article
Posl. Lewicki litoval kvapného ukončení po
slanecké sněmovny. Za týden mohla býti předloha
hotova a sněmovně předložena. Odročení vzbudí do
mněnku, že vláda schválně zkrátila zasedání parla-
mentu. Je povděčen myšlence, aby se práce v do-
lech zákonně zkrátila. Navrhuje, aby referentova
osnova vzala se za základ zevrubného rokování.
Posl. Hannich navrhoval vyzvatí předsedu
sněmovny, aby předloha, jež zatím bude hotova.
byla dána na denní pořádek ve sněmovně.
Posl. hr. Zedtwitz dovozoval nutnost výji
mek a přechodných ustanovení, neboť některé zá-
vody musily by přestati pracovat, protože by se při
9hodinné práci prý nevyplácely.
M.-p. Körbor opakuje své onehdejší prohlá
šení a poznamenává, že věc vyžaduje klidu a roz
vahy. Odročením říšské rady vláda nechce rušit
výborovou práci. Vláda vynasnaží se v nastávající
přestávce o zákonné řešení zkrácené pracovní doby
v uhelnách a ministr president troufá, že skoncování
předlohy v povelikonočním zasedání bude uspokoji-
vým ukončením této věci.
Posl
Lewický
Hannich
Zedtwitz
Körbor
9
article
Posl. Stojan navrhuje, aby výbor byl prohl
šen za stálý.
Posl. dr. Kramář: Za jedné podmínky sou-
hlasím s permanencí, bude li totiž jednohlasně usne-
seno, že členové výboru svoje diety věnují stávku
jícím uhlokopům.
Rokování zúčastnili se dále posl. L. Steiner
Koliszer, Wirabetz, šl. Czecz, Hinter
huber a Procházka.
Posl. bar. Dipauli vyslovil povděk za výboro
vou činnost. Výbor se musí přičínit, aby jeho práce
více neuvázla.
Stojanův návrh na permanenci výboru by
přijat 19 proti 8 hlasům; Hannichův propadl
návrh odboru byl přijat a referentem zvolen posl. dr
Fořt, korreferenty zvoleni posl. Gross a Kol-
szer 27. resp. 26 hlasy a hr. Zedtwitz (va drubé
volbě).
Zpravodajem o prohlášení výboru stálým zvoler
posl. bar. Dipau k . .
Berní výbor schválil předlohu o dočnsnén
zastavení vzestupné činžovní daně a pětipro
centní daně z čistého výnosu v Terstu a okoll.
Posl
Stojan
doktor
L Steiner
Wirabetz
Procházka
bar
Stojanův
Hannichův
Fořt
Gross
Zedtwitz
Terst
Koliszer
10
article
Mrodohospodářský výbor rokoval po
všechně o Gessmannově návrhu stran mimosoudníhe
řízení při záznamu pozemkových hranic.
Pojišťovenský výbor usnesl se vyzvat
vládu, aby podala předlohu o povinném výhradném
zemském pojišťování proti ohni.
Potom referoval posl. Gessmann o Richte-
rově návrhu stran pojišťování proti krupobití a usne
seno, pozvati do příšlí schůze zástupce ministerstva
obchodu, financí a vnitra.
Zemědělský výbor rokoval večer o před
loze stran obchodu s máslem, sýrem a jejich ná
hražkami (ref, posl. Fink).
Výbor pro inženýrský titul ukonči
dnes porady o přikázané vládní předloze, přijav j
po návrhu posl. Roszkowského s některými
slohovými změnami. Zároveň usnesena tato reso-
luce: Vláda se vyzývá, aby po úpravě diplomo
vých zkoušek učinila hned potřebné kroky, aby ab
solventům vysokých škol, jimž dle tohoto zákona
přísluší inženýrský titul, propůjčil se titul doktorský
za náležité vědecké výkony.
Fink
11
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Panská sněmovna.
Z Vídně, 14. března. (C.- B.)
Vídeň
12
article
Předseda kn. Windisehgrätz zahájil schůzi v
12.30 hod. odpol. u přítomnosti všech ministrů.
Bar. Walterskirchen navrhl, aby old-
vodní zákon nepřikazoval se výboru a projednal
se hned v plné sněmovně, což bylo přijato.
Dr. Unger podával zprávu o ternovém návrhu
na obsazení náhradnického místa u říšského soudu.
Ke zprůvě národohospodářského výboru o úsne-
šení poslanecké sněmovny ze dne 20. prosince 1899
o použití zákona ze dne 30. července
1867 č. 104 říš. zák. na všecky živnostenskému
výboru poslanecké sněmovny přikázané návrhy a
předlohy o změně neb nové úpravě ustanovení živno-
stenského zákona, prohlásil ministr obchodu baron
Call, že je vypracována předloha o podomním
obchodě a bude podána poslanecké sněmovně již
v nejbližších dnech. Nový obšírný živnostens ký
řád pokročil tak, že se bude moci předložiti v příštím
zasedání parlamentu. Třeba z nynějšího případu ne-
vyplývala potřeha prohlásiti živnostenský výbor za
stálý, bylo by přece takové ustanovení praktickým
vhodným.
Dy. r. Czihlar z navrhl jmenem národohospo-
dářského výboru, aby se nepřistupovalo na
uvedené usnešení poslanecké sněmovny a návrh ten
byl přijat.
O branecké předloze referoval baron
Walterskirchen, doporučuje ji ko schválení.
Kn. Schönburg omlouval neúčastenství r
kouské společnosti červeného kříze v jižní Africe
velkým nákladem, jejž by výprava vyžadovala.
Odvodní předloha byla potom schválena v 2.
3. čtení.
Za náhradníky říšského soudu byl
navržení: dr. Edm. Bernacký, dr. Ant. Menge
a dr. Emil Schrutka Rechtenstam m.
Konec schůze ve 2 hodiny odpol., příští bude
v pátek v poledne. Na denním pořádku je: Zpráv
rozpočtového výboru o předloze, již mění se ustano-
vení rentové daně a volba 20 členův a 10
náhradníků do delegace.
doktor
Unger
Czihlar
Walterskirchen
Schönburg
edm
Antonín
Schrutka Rechtenstam
Afrika
poslanecký sněmovna
13
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 14. března.
Rusko na Dálném Východě.
»Hosoe BpevI« píše: Nejednou jsme pro
nesli myšlenku, že naše zájmy na Dálném Vy-
chodě tím úplněji budou zabezpečeny, že tím
úplněji přiznají je naši východní sousedé, číi
důrazněji my sami budeme si jich hleděti. Již
nastal žádoucí pro nás obrat v otázce přístavu
a části morského břehu v Mazampu n
Korei, kde brzy bude zřízen ruský kon-
sulát. Také tak zv. fuzanská historie rozře-
šena nám příznivě. Minulý podzim v korejském
přístavě Fuzaně stala se srážka mezi ruskými
námořníky a japonskou policií. Na žádost na-
šeho diplomatického zástupce v Seule japonská
vláda velmi přísně potrestala své fuzanské pol
cisty, že napadli bez dostatečné příčiny naše
námořníky. Kromě toho japonská vláda svým
konsulům přísně nařídila, aby netrpěli japon
ským novinám na Korei uveřejňovati články
podněcující Koreany proti Rusům.
»Hosoe Bpenz« vyslovuje naději, že Ja-
ponsko podá Rusku ještě skvělejší důkazy, že si
přeje žíti v pokoji se svým moeným sousedem
V napjatých poměrech mezi Japonskem a Ru
skem vídna byla ruka třetího státu.
Rus
Praha
Rusko
dálný východ
Seul
Japonsko
Hosoe BpevI
Korei
Fuzana
14
article
Vyvázli z nebezpečí.
Vyvázli z nebezpečí.
Ministerstvo Waldeck - Rousseauovo uniklo
včera porážce, kteráž, jak jsme již ve včerejším
telegramu vylíčili, hrozila mu tím, že rozpočtový
výbor změnil své stanovisko dřivější a žádal
aby reformy berní vtěleny byly v projednávaný
právě rozpočel, v čemž vláda viděla projev
nedůvěry a čemuž se rozhodně opírala. Včera
dospěla věc k hlasování v plenu sněmovny-
Díky zvláštním ohledům odpůrce svého, nového
to zpravodaje rozpočlového výboru, Mesureura.
jenž předložil sněmovně zprávu předchůdee
svého, navrhující odloučení reform od roz
počtu, vláda zvítězila. Plenum schválilo tuto
zprávu vládě hovící a zachránilo ji tak. Na
jak dlouho
Rousseauův
Mesureura
ministerstvo Waldeck
15
title
Stávky horníků a nedostatek uhl
v král. českém.
16
article
Z pánve severočeské.
Z pánve severočeské.
Z Duchcova, 14. března. (C.-B.) Ve zdejším
okresu pracuje se v 31 dole. Včera vytěženo 420
vagonů uhlí.
Z Duchcova, 14. března. (C.-B.) Ze 107 větších
šachet hnědouhelné pánve ústecko chomutovské pra
covalo se včera částečně v 92. Dne 12. t. m. vypra
veno 1407 vagonů uhlí.
Z Ústí n. L., 14. března. (C.-B.) Pracuje s
částečně ve všech dolech zdejších.
Z Mostu, 14. března. (C.-B.) Dnes dopoledne
shromáždilo se asi 600 stávkujících dělníků horni-
ckých na zdejším tržišti. Když počali hlučeti, byli
rozptýleni policejní stráží a četnictvem, při čemž
4 osoby zatčeny. Před bratrskou pokladnou shro-
máždil se dnes skrovnější počet dělnictva. Okresní
hejtman zakázal veškeré shlukování se na veřejných
místech. Průvod demonstrační, ohlášený na dnešek.
nekonal se.
Z Teplio, 14. března. (C.-B.) Z posledního vy
jednávání deputace, jež chtěla vymoci generální
pardon dělnictvu, známa jsou nám tato authenticky
zjištěná fakta. Dne 11. t. m. dostavili se k c. k. vrch-
nímu hornímu hejtmanu dru. Gattnarovi: Václav
Thum jako zástupce obvodního sdružení dělníků hor-
ních a hutních v Trnovanech, Antonín Schäfer z od-
borové komise z Vídně, Antonín Jarolím z ústřed-
ního sdružení dělníků horních a hutních a Václav
Mašek se strany »neodvislýchs a vyslovili prosbu
o generální pardon. Tutéž prosbu přednesl již dříve
Václav Thum u c. k. místodržitelského rady Rappricha.
Následkem toho konala se v Teplicích schůze těžařů
(spolku pro podniky hornické v severozápadních Če-
chách sídlem v Teplicích), v níž došlo k tomuto roz-
hodnutí: Vzhledem ku sdělení pana vrchního báň-
ského rady usnesl se spolek na tom, že, aniž by
dělníkům Dyto učiněno nějakých ústupků, dělníci
kteří na některém dolu dolyčného revíru před po
Gattnar
Thum
Schäfer
Antonín Jarolím
Mašek
Duchcov
Ústí
Most
Teplio
Trnovany
Vídeň
Teplice
obvodní sdružený dělník hora
Rapprich
17
article
čátkem stávky byli zaměstnáni, opět budou přijat
na doly, jestlíže do tří dnů — počínaje 13. t. m. —
se o přijetí do práce přihlásí. Dle potřeby pak budou
dělníci znovu přijati do práce a jim určitý dru
práce vykázán. O postupu, v jakém dělníci budou
příjati do práce, rozhoduje pouze ředítel závodůe
Toto rozhodnutí bylo ještě večer sděleno s výše uve-
denou daputací a následnjícího dne veřejně plakáty
v obou zemských jazycích za uvedení důvodů, jež
k tomu daly podnět — vyhlášeno. Dne 13. t. m. do-
stavila se k c. k. okresnímu hejtmanu p. místodrži-
telskému radovi Rapprichovi výše uvedená deputace
ahy odevzdala písemnou odpověď na rozhodnut
spolku těžařského. Odpověď tato nebyla přijata a po-
ukázáno na to, že by spis tento mohl býti podá
nanejvýše c. k. revírnímu úřadu v Mostu, dále, že
úkolem deputace bylo pouze rozhlásiti rozhodnutí
spolku těžařského a že jest samozřejmo, že po uply
nutí tří dnů není závazku, aby těžařský spolek své
rozhodnutí splnil.
Most
18
article
Tu pak podána na rozhodnutí spolku těžařskéh
odpověď, jež zněla do slova takto: »Výbor stávkový
rozhodl se ve schůzi dne 12. března 1900 oproti pro-
hlášení spolku pro zájmy hornické v severozápadníck
Čechách sídlem v Teplicích takto: Především jes
nesprávno, že zásťupci výše uvedení panu vrchnímu
hornímu radoví dru. Gattnarovi v Mostě při rozmluvě.
jížhleděli vymoci generální pardon, dali naději, že
stávka se ihned akončí. Ježto v prohlášení svám
podnikatelé se vyjádřili, že za prvé stávkující dle
potřeby a dle lihovolného rozhodnulí pánů ředitela
závodů mají býti do práce opět přijímáni a jim za-
městnání v určitém druhu práce vykázáno, a z
druhé, že eventnální generální pardon udělen bude.
aniž by se dělnictvu nějakých ústupků činilo, jest
stávkovému výboru prohlásiti toto rozhodnutí
za manévr, jímž se však stávkující hornické
dělnictvo nedá ve svých rozhodnulích splésti.
Výbor stávkový jest oprávněn na základě nálady, jež
skutečně mezi stávkujícími panuje, prohl ásiti, že za
podmínek, jež podnikatelé ohlásili ve výše uvedeném
rozhodnuti, dělníci do práce se nedostaví. Stávkový
výbor prohlašuje, že by snad dělníci znovu do práce
nastupovali, až by byla ve sněmovně příznivě vy-
řízena předloha osnovy zákona o snížení doby pra-
covní v podnicích důlních a až by se stávkujícím
zajistilo, že vyjednáváno bude o ostatních požadav
cích a až povolen bude generální pardon beze všech
dodatků. Ostatně jest výbor ochoten jako dříve dále
vyjednávati. V Teplicích, 12. března 1900. Stávkový
výbor
Z Falknova, 14. března: (C.-B.) Včera vytěžen
236 vagonů uhlí.
Gattnar
Čechy
Teplice
Most
Falknov
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Pan Pfersche. Lehká mysl naše a
vrozené slovanské dobráctví je toho příčinou
že náramně snadno zapomínáme, ba i odpou
štíme. Činí-li tak jednotlivec, má aspoň blahe
vědomí, že koná tím křesťanskou ctnost, za nia
dostane se mu na onom světě odměny, jinal
ale národ. Ten riskuje podobným chováním,ž
na něj každý se odváží, aby z jeho dobrety
kořistil, Jeden z lidí, který by zasluhoval, ab;
zvedne-li se, všichni čeští poslanci ze zasedae
síně okázale zmizeli, je pověstný prof. Pfersehe.
Třeba si jen připomenouti, jak se choval v dob
německé obstrukce a že přistižen byl s otevře-
ným nožem v ruce, namířeným proti poslane
Březnovskému. Týž pan Přersche měl dosii
smělosti pustiti se do poslance Hořice a pole-
misovati s drem. Heroldem. Není prý pravda,
že vídeňský parlament je tak špatný, jak ho
dr. Herold líčil, je prý prostě zrcadlem poměro
ostatních. Proto prý vídeňský parlament za nie
nestojí, poněvadž poměry ve státě jsou až
hanba zmotané a špatné. Tvrzení Heroldovo,
že zbědovaně poměry v parlamentě zavinila
německá panovačnost, není prý správné. Tak
prý by neměl mluviti muž, jenž v roce 189
hlásal boj až do krajnosti za tím účelem, aby
vítězové ozdobiti mohli císařovy skráně korunou
svatováclavskou. Tak neměl prý mluviti politik
jenž v témž roce prohlásil, že úkolem české
politiky je znovudobyti německých vymoženosti
v Čechách a na Moravě. . . . Dr. Herold měl
patrně před svou řečí k panu Přerschovi jíte na
poradu. Co dr. Herold prohlásil, vytrysklo
z duše národa našeho. Vždyť přece je známo,
že chceme český autonomní slát s koruno-
vaným králem. Vždyť máme dokonce v tomto
směru slovo panovnikovo. Žádati nazpět od
Pfersch
Pferseh
Přersch
Herold
doktor
Heroldův
Hořice
Čechy
Morava
20
article
Němců, co nám bylo v dobách zlých odňato.
jest ostatně účel a obsah akce, kterou jmenu-
jeme vyrovnáním. Kdybychom se chtěli spokoji
tím, co máme, neměli bychom zapotřebí ani
konferencí, ani obstrukce. Co chtěl tedy pan
Pfersehe tou svou reminiscenci? Heroldovo
tehdejší ultimatum bylo prý předehrou k jazyko-
vým nařízením, vykládal pan Pfersche v dalším
postupu své řeči. Strach před Čechy
byl prý charakleristickým příznakem éry Bade-
novy a jazyková nařízení byla prý vrcholem
české politiky násilí. — Česká »poli
tika násilí« spočívala bezpochyby v tom, že bez
odporu a odmluvy dala si v únoru 1898 vzlt
co nám bylo po dlouhých bojích dne 5. dubna
1897 povoleno, že nehlesla ani, když sbubno
vaná vídeňská sběř demonstrovala na Ringstrasse
tak dlouho, až odstoupení hraběte Badena stalc
se skutkem. A ze strachu před Čechy snad od
volala vláda dne 17. října m. r. konečně i na-
řízení jazyková! Může-liž býti nestydatějšín
způsobem falšována soudobá historie? A na to
pronáší Přersche další »státnický n ázo re
»Chceme-li prý dospěti k pořádku a aby vrátily
se poměry urovnané, musí prý býti pořízen
nová sněmovna, která by zvolena byla ne pod
tlakem české politiky násilnosti, nýbrž pod hvěz-
dami rovného práva.« — Pan Pfersche jako spošto
rovného prával Ovšem takového, jaké si Něme
sestrojili a které manipuluje takto: Nejdřive budiž
dáno stálu, co mu patří. Toť se rozumí, že t
je německé. Potom si vezmeme my, co nám
patři. A to je také německé. Co zbude, tos
ponechte vy, tudíž — rovnoprávné. A snad se
nedomnívá pan Pfersche, že by snad jediný
z dosavadních českých poslanců při příštích
volbách propadl a do Vídně byl vyslán člověk
naproti německé nestydatosti povolnější? V čem
jevilo se české násilnictví při volbách do tohoto
parlamentu, nebo při jeho ústavní konstrukci
Němec
Pferseh
Heroldův
Pfersch
Bade
Baden
Čechy
Vídeň
21
article
A co očekává pan Pfersche od změny ve kva-
litě a tvářnosti tohoto zákonodárného sboru,
jehož osud ovšem již je zpečetěn a který boh
ví, kde by dnes již byl, kdyby nebylo se mimo
nadání přihodilo, co se v minulých právě dnech
stalo? Nanejvýše to, že prvním, který by pro-
padl, byl by — pan Přersche sám. A ještě
jednou se násilník s otevřeným zabijákem ve
své řeči vypjal proti české politice ná
silí. V otázce slovíčka »zde« prý se jeví t
naše chorobná národní nedůtklivost způsobem
nejkřiklavějším. Nedůtklivost ta prý dosáhla již
stupně velikášství a ta prý se do normálního
života nehodí, nýbrž ta má býti odkázána do
lékařského ošetřování. V Čechách prcý tal
dlouho zuřiti bude válka, dokud
prý nebude česká politika důrazné
a offieiálně odpravena. Ale sotva že
tento nesmysl vyřkl, debutoval německo-liberální
krvavý Robespierre hned s novým. Ne násilni
cká politika česká, ale Pálffy a Jaworski za-
vinili neštěstí Rakouska. Šlechtické hloučky.
které řídí politiku této říše z ústraní a národy
štvou ... Tak mluví vedle pana Fourniera ně
mecký veleduch z tábora liberálního. Blázen,
ale nebezpečný, poněvadž je zvyklý ohánětis
nožem.
— Kde zůstali zástupci malých kon-
sumentů? Předevčírem projednávaly se ve
vídeňském parlamentě následky uhclné stávky
a kdo ujal se slova: především zástupci soci
ální demokracie pánové Daszyňski, Berner
Pfersch
Přersch
Robespierre
Pálffy
Jaworský
Fournier
Daszyňski
Berner
Čechy
Rakousko
22
article
Cinger. Všichní hájili zájmy dělníků, jak roz-
umí se samo sebou, bez ohledu na měšťanskou
sebranku, která, židy vyjímaje, vůbee nicji-
ného nezasluhuje, než aby pomrzla a z nedo-
statku teplé potravy vyhynula skorbutem. Po-
tom křesťanský soeiál Steiner, jemuž zbylo
přes všechen nedostatek přece jenom tohik uhli.
že si mohl při něm ohřát svou antisemitskou
polívku. Pomáhal mu přítel Bielohlawek
který s pány representanty sociální revoluee
provedl k nemalé zábavě ostatní sněmovn
opět jednu ze svých oblíbených parla mentárníel
bluettek, plnou omastku a jádra. Po něm uja
se slova pan Primavesi, který měl jen na mysl
průmysl, a konečně pan Bärnreither, jenž sic
dotkl se mimochodem též konsumenta malého.
ala jenom tak, aby se panu řečníku nevytklo, ž
se mu ztratií pod rukou. Té velké armády těch
kteří ani uhlí nokopou, ani z něho nestaví si pa-
láce, ani těch, kteří uhli mají nezbytně zapotřeb-
ke hnaní strojů, nýbrž k ukojení nutných
potřeb vezdojšího života, nepovším
si nikdo. Těch ubožáků jako by nebylo, ti pr
skrovném platu a výdělku svém nechiť zaplat
za cent tři zlatě! Taký je ale u nás sociální
pořádek. U nás diktuje si každý a když se mu
nepovolí, sáhne k násilí. Kapitalisté jsou pán
sami sebou, těch se i ministři bojí, dělníci im
ponují svou massou — a více ještě svou orga
nisací. Ti, již stojí uprostřed, a kterých je nejvíe
jsou špalkem, do něhož bijou ti nahoře i dole
Cinger
Steiner
Bielohlawek
Primavesi
Bärnreither
23
article
A špalek ani se nehýbá. Proč by tedy do něho
nebušili? Pomoci od vídeňského parlamentu ne
očekával ovšem nikdo. Nad touto korporací uděla
v tomto státě přítel i nepřítel dávno již kříž,
že ale nezmůže se celý tento slavný sbors
všemi svými hospodářskými kapucitami —
a kdo není dnes národohospodářskou ka
pacilou? — ani na stín spasné myšlenky, přee
jsme neočekávali. Co jsme slyšeli, nebylo ni
jiného, než co hned druhého dne doporoučel
jsme v novinách: vyvlastnění a prozatímní s
kvestraci. Poněvadž ale by bylo zapotřeb
k tomu činu a poněvadž byli by jím snac
postižení páni, kteří dle ustáleného pře
svědčení mají větší moc, než páni ministři
ponechány principiálně jako nezpůsobilé ku pro
vedení stranou. Za to ale velmi mnoho se mlu-
vilo o osmihodinné době pracovní. My ji hor
nictvu z plného srdce přejeme, neboť dovedeme
ocenit, co to znamená, ztrávit takovou dobu
den za dnem při těžkém namahání pod zemí
ale kdo reformu tu zaplatí? Uhlí budeme mi
ale jak drahé?
— Klub národní strany svobodo
myslné. První letošní „Jour fixe“ koná se
v pondělí dne 19. t. m. o 7. hodině večern
v restauraci Choděrově v I. poschodí. Hojní
účast žádoucí
— Ze zemského výboru král. českého
Ve včerejší schůzi bylo rokováno o osnově zá
kona, jímž stanoví se, aby daň z kořalky byla
věnována zemím k sanování jejich finaneí
O osnově má zemský výbor podati dobrozdání.
Choděrův
klub národní strana svoboda
24
article
Ve sehůzi včerejší projeven byl náhled, že
vládní předlohu zákona lze v zásadě jakožto
pokus ku částečnému upravení trudných zem
ských financí sice vítati, avšak bylo vytknuto
jako zvláštnost, že v osnově platnost zákona
je navržena do roku 1909, tedy na tak krát
kou dobu, že zemské finance nemohou se tím
trvale zlepšiti. Zemský výbor z té příčiny vy
slovil se proti tak časnému obmezení trvání
zákona. Rovněž za nevhodný byl označen po-
kus spojení zvýšení této spotřební daně se zná-
mým finančním plánem, připojeným k úvodu
zákona o osobní dani z příjmu. Na základě
této osnovy zákona získaný výnos má být dle
zvláštního klíče určen jednotlivým královstvíma
zemím. Dle tohoto kliče dostalo by se království
českému příbližně as 3,600.000 až 3,800.000
korun. — V téže schůzi bylo sděleno, že mi-
nisterstvo orby schválilo projekt regulace Úp
od Hostinného ku Spindelmühle, kterýž projek
má být proveden zároveň s regulaci Malého
Labe. Usneseno, aby zemský výbor zároven
místodržitelstvím k regulačním pracím nepro-
dleně přikročil.
25
article
— Schůze II. třídy České akademie
bude v pátek dne 16. března t. r. o 5.
hod. odpol. Program: 1. Prof. dr. Frič před-
loží pojednání prof. Frant. K lapálka: Pleko-
pterologieké studie. 2. Prof. dr. T hom aye
práci dra. Syllaby: O perniciosní anaemi
— Po té vyřídi se záležitosti administrativní.
— Úmrtí. Dne 12. t. m. zemřel po dlouhé cho
robě pan Norbert Slavík, účetní městské spoři
telny pražské. Zesnulý byl od počátku založen
ústavu roku 1875 při spořitelně městské jako účetní
zaměstnán a vynikal po celý ten čas vzácnou svě-
domitostí, kterou platných zásluh o rozvoj tohoto
ústavu si získal. Pohřeb koná se dnes ve čtvrtek
o 3. hod. odpol. z farního chrámu sv. Štěpána na
břbitov olšanský.
Z výboru pro pomník Husův. Ježto
následkem nedorozumění ke schůzi dne 10. t. m
na radnici nedošlo, žádají se pp. umělci, kteří kon-
kurovati hodlají na návrh Husova pomníku, aby
dostavili se v sobolu dne 17. t. m. o 5. hod. odpoi.
do radnice staroměstské, kdež p. prof. Koula po-
třebný výklad o pomůckách učiní
— Universitní komise pro zřízení českých
vysokých škol na Moravě svolává na pátek
dne 16. t. m., v 6 hod. več. schůzi delegátů všech
studentských spolků do Karolína čís. VI. Všechny
spolky nechť vyšlou své zástupce.
profesor
doktor
Frič
František
Syllaba
Slavík
Štěpán
Husův
Koula
Karolín
Olšanský
Český akademie
Pleko
český vysoký škola na Morava
26
article
— Deputace c. k. auskultantů na říšské
radě. Dne 13. t. m. meškala na říšské radě osmi-
členná deputace auskultantů v zastoupení všech
auskultantů rakouských. Deputace přednesla poža-
davky auskultantů za zvýšení adjut předsedům všech
klubů poslaneckých, jakož i četným poslancům, kteří
všichni jevili velikou účast s trudným stavem auskul-
tantů a vesměs přislíbili, jakmile bude dán návrh
na zvýšení adjut auskultaniských na denní pořádek
říšské rady, že bez rozdílu národnosti budou pro
něj hlasovati. Mezi poslanci, kteří s obzvláštní
ochotou deputaci vyšli vstříc, jmenovati dlužno hr
Dzieduszyckého, dra. Engla, prof. Čelakovského,i dra
Luegra, Schneidra, Hořicu, Šíleného a dra. Lewi
ckého. Deputace odebrala se na to k polskému mi
Dzieduszycký
profesor
Čelakovský
Luegr
Schneidr
Hořica
Lewi
27
article
nistru-krajanovi Pietakovi, jemuž přednesla požadavky
auskultantů a právních praktikantů auskultant z Kra-
kova p. dr. Tadeusz Iskrzycki, načež přijata byl
u českého ministra-krajana dra. Rezka, kdež před
nesl požadavky auskuitantské p. JUC. Zpěvák, auskul
tant z Plzně. Oba ministří ujistili deputaci nejúčin
nější podporou. Po té odebrala se deputace v pro
vodu posl. dra. Funka, Hořice, Abrahamowicze ml.
Pietak
doktor
Iskrzycký
Rezek
Funk
Abrahamowicz
Plzeň
Hořice
28
article
Šileného a bar. d'Elverta k ministru spravedlnosti
bar. Spens-Boodenovi, kdež nejprvé posl. dr. Funke
přimlouval se za brzké zlepšení trudných pomě
auskultantských, načež auskultant p. JÚC. Zpěvák,
odevzdav ministru spravedinosti memorandum, před-
nesl mu všeobecné stesky auskultantů, poukázav té
na špatné poměry postupové soudcovských úřadníká
v Čechách. Ministr vyslovil potěšení nad účasti,
jevíci se s otázkou auskultantskou v kruzích posla-
neckých, načež mezi jiným pravil: »Pánové, ujištuj
vás, že cítím s vámi vřelou účast, ba útrpnost, neboe
znám z vlastní zkušenosti stav auskultantský; vždst
sám byl jsem dlouhá léta auskultantem. Mějte však
ještě nějaký čas ztrpení; ministerstvo obírá se nyní
nápravou poměrů soudních v jiném směru a až toho
bude docíleno, přijdete na řadu vy. Jsou to přede-
vším poměry soudních sekretářů v Čechách a n
Moravě a pak úprava postavení úřadníků státníh
návladnictva. Vy, pánové, kteří jste z Čech, víte, že
jsou u vás soudní tajemníci, kteří slouží již 24, ano
i více roků. Zde musí především učiněna býli ná
prava a pak dojde na vás.« Na to odebrala se depu-
lace v průvodu zmíněných poslanců k ministru f-
nancí Böhm Bawerkovi, jenž prohlásil, že nebude
proti tomu, aby auskultanlům byla adjula zvýšena,
pakliže mu říšská rada přislušný vobnos povoli. K
konci budíž podotknuto, že poslanec dr. Lewwvicki,
jemuž návrh na zvýšení auskultantských adjut při-
kázán k referátu, vyzval deputaci, aby mu co nej
dříve zaslala příslušná statistická data o poměrech
auskultantských a jakmile tato dojdou, že referát
svůj ihned předloží říšské radě.
Elvert
doktor
Funke
Böhm Bawerk
Lewwvický
Čechy
Čechy a můj Morava
29
article
— Na počest paní Marcellové, slovutne
dramatické umělkyně varšavské, pořádají členov
Slovanského klubu v pondělí dne 19. t. m. v míst-
nostech »Domácnosti« přátelský večer. Přihlášky
ke společné večeři přijímá Frant. Hovorka, redakce
»Hlasu Národa“, Jindřišská ul. č. 9.
— Společenský klub v Praze. Devátý ve-
čer Společenského klubu v Praze v místnostech Do-
mácnosti dne 10, t. m. měl následující průběb. Slečna
Šmídova zapěla úchvatně arii z »Traviaty«. Pan
Kírchner přednesl na klavit Lisztovo Nokturno. Slečn
Zdeňka Justova recitovala mile z veselé poesie Ma-
chara a Sládka. Pan Baštář zahrál na housle Fausta
od Sarasata. Slečna Šmídova okouzlila posluchače
ariemi z »Dinory« a »Traviaty«. Pan Pour přednesl
na violoncello Morceaux del Gervaise. V druhé části
progtamu mezi zdařilými čísly instrumentálními
přednesla slečna Justova »Chvála malých« od Ru-
beše na všeobecnou žádost. Krásný program, jenž
došel uznání nadšeným potieskem pro všechny účin-
kující, spůsobil velmi roztomitou náladu. Také míst-
nosti v Domácnosti stále jsou zdokonalovány. tak že
v každém ohledu pro večery společenské se hodí.
Marcell
František
Hovorka
Devátá
Šmídův
Traviata
Kírchner
Lisztův
Justův
Sládek
Baštář
Faust
Sarasata
Pour
Chvál
Jindřišská ulice
Praha
Ma
společenský klub v Praga
Morceaux del Gervaisa
30
article
Koncertní klavír zapůjčil tentokráte s nevšední ocho-
tou domácí výrobce pan Karel Stárek, Spálená ulice,
a nádherné koberce taktéž s největší laskavostí firma
Pokorný a Trunška. Desátý večer jest již v sobotu
dne 17. března o 8. hodině večerní v místnostech
klubovních v Jungmannově třídě č. 26, jako veče
přednáškový s thematem: »O českých letních bytech
a lázních«. Rozhovoru súčastniti se již laskavě př-
slíbili pp. docent MUDr. Ladislav Haškovec, Phid.
Vilém Kurz a JUDr. Ladislav Valenta. Vstup jes
úplně volný bez předchozího přihlášení.
— Spolek pro vystavění akademického
domu v Praze má na začátku letošního roku
216 členů a sice zakládajících 69, skutečné 63, při-
spívající 23 a činných 61. Výroční zpráva spolku
zevrubně vylíčuje působení spolku ve příčině zřfzení
akademické čitárny a knihovny. Třetí rok čítárny
začal 1. říjnem 1899 a znamená další její rozkvět.
Členů čitala 930. Spölek odevzdal do správy čítárn
450 časopisů a revuí a dává mu k užívání dvě
knihovny, z nichž knihovna vlastní má 5274 svazků
a knihovna bývalého A. Č. S. 21.120 svazků. N
studentstvu samém záleží, aby na tomto základě v
svůj vlastní prospěch vystavělo budovu, klerá by mu
byla ke cti. Pořádání jubilejní slavnosti akademick
vyneslo spolku obnos 12.656 zt. 62 kr. Celkově
příjmy loni činily 37.084 zl. 37 kr., vydání (mezi tím
11.697 zl. 29 kr. na akademickou čítárnu) 21.365 al.
96 kr. Jmění má spolek 34.748 zl. 50 kr. Přihlášky
za členy, příspěvky a dary přijímá pan J. Červenk
v Žitné ulici č. 23.
Stárek
MUDr
Haškovec
Phid
Kurz
JUDr
Valent
Spölek
A Č
J Červenk
Spálená
Jungmannův třída
Praha
Žitná ulice
Pokorná
Trunška
31
article
— Spolek Jirsíkovo nadání koná v sobotu
17. t. m. o 7. hodině večerní v místnostech rostau-
rantu Mayerova (Kolářova) v Celetné ulici výroční
valnou hromadu s tímto programem: 1. Zpráva
jednatelská, 2. zprávy pokladní a účetní, 3. zpráva
zkoumatelů účtů, 4. volba výboru, náhradníků
zkoumatelů účtů, 5. volné návrhy. Páni členové
pražští se žádají, aby se dostavili do této valné
hromady v počtu co možná nejhojnějším. Kdyby
o 7. hodině nesešel se dostatečný počet členů, bude
se konati ve smyslu stanov o hodinu později druh
valná hromada kompetentní bez ohledu na počet
členů. Zvláštní pozvání k této valné hromadě s
nerozesílají.
— Odbor dam Ústřední Matice školské.
V bohatě vyzdobeném sále »Domácnosti« shromá ždily
se předvčírem odpoledne četné dámy, sdružen
v damském odboru Ú. M. Š., aby kladly počet z
svého záslužného a uznáníhodného počínání ve pro-
spěch nejnárodnější instituce naší za minulý rok.
Jirsíkův
Mayerův
Kolářův
Ú M Š
Celetná
32
article
Ve zprávě jednatelky pí. M. Neffové jest snesena ne-
konečná řada skutků vlasteneckých dam, které znač-
nou hřivnou přispěly k rozmnožení důchodů Matice
Praví pak v téže zprávě: S vytrvalostí a přesvědče-
ním, že jde o nejdražší statky národa, chceme a za-
vazujeme se věrně státi při Ústřední Matici školské,
která dnes více než kdy jindy potřebuje obětí a po-
moci hmotné a volá k sobě všechny národa českého
zdárné syny i dcery! Ujav se pro nový správní
rok své práce, vykonal výbor náš v 17 schůzích ve-
škery přípravy a veškera opatření, jimiž se činnost
jeho manifestovala v české veřejnosti. Výbor pečoval
vždy o rozhojnění řad odboru, který čílá nyní členů:
skutečné 63, činných 35, řádných 301 a přispívají-
cích 356, celkem tudíž 755 členů. Příspěvky čienské
dostoupily úhrnem částky 6264 korun. Není to arci
obnos nepatrný, ale naše národní čest a povinnos
vybízí tu k úsilí a k účastenství se strany dámského
obyvatelstva král. hlav. města Prahy poměrně čilej-
šímu, neboť tím, bude-li odbor náš sesílen, dokumento-
vati budeme před světem, že Praha jest srdcem české
země a že dcery její uvědoměle se hlásí k práci,
které potřeben jest národ. Poměry donutily výbor,
že vzdal se provedení myšlenky pořádati rout a od-
hodlal se k návrhu předsedkyně pí. Podlipné provésti
M Neff
Podlipná
Praha
Matica
33
article
Všeslovanský jarmark ve dní 18., 19., 20. a 21. Jisto-
padu 1899 v nádherných dvoranách ostrova Žolín-
ského, k němuž pozváni byli všichni, jimž osud naší
rodné mluvy není lhostejný. Pozvány též krajanky
naše. Podnik sám těšil se neobyčejné návštévě
valně přispěl k osvěžení myšlenky všeslovanské. Po
zapravení nepatrného nákladu, jenž činil pouze 87
zlatých, shledán byl při závěrce účtu čistý výtěžek
8667 zl. 95 kr. Práce a námaha naše korunována
byla zdarem věru netušeným. S pohnutou myslí dě-
kujeme krajanům svým, žijícím mimo užší hranice naší
vlasti, kteří štědře nás obmyslili předměty domáci
výroby slovanské. Maškarní ples přinesl výtěžku
7675 K 28 h. Celkem odvedl odbor za loňský správní
rok 24.000 korun! Zpráva končí těmito vřelými a po-
vzbuzujícími slovy: Dočkaly jsme se doby osudné
Zápas národní přiostřuje se k břítkosti rozhodná.
Dočkal
Žolínský
34
article
V obranném šiku českého lidu nesmějí scházeti ženy.
Polovina výsledku na nás záleží. Mužův sebe stateč-
nější boj mařen bývá mnohdy zevními proudy. Za
to ženy mají v rukou svých vnitřní záchranu, která
vždy má výsledky. Co vštípíme do duší a srdcí svého
dorostu, toho nevyrve žádný vír úkladů! A je- li ho-
roucí vlastenectví, nezlomná věrnost česká, neznajích
žádné úmluvy a polovičatosti, snabou naší při do-
mácím krbu rodinném, jehož strážkyněmi jsme
kněžkami: nuže, vzhledem k své občanské úloze po-
patřme na pomník naší učitelky. Ční na českém s-
veru, Ještěd, ozářený její poesií! Pro český sever
svolávala ženy české k účasti na práci národní ; tam
bojujeme zápas nejtužší a nejtěžší; tam nejvíce baš
národní naší cti osamělých a zoufale se bránících.
České školy v uzavřeném území volají duchem Světlé
k nám: »Pojďte a pomozle, zachránite li české děti,
zachráníte národ.« A my hlasu toho vždy budem
Ještěd
Český škola