ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 700255f0-668f-11dc-bd50-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 132, place 45, work 3, org 17
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
15. března 1900
4 masthead
Číslo 73,
5 article
vání dětí do 14 let a nezletilých děvčat může místní policie omezití nebo zakázati. Čl. 2. obsahuje tresty na přestoupení to hoto zákona. Čl. 3. O úřadech, řízení a používání trestu platí ustanovení hl. VIII. a IX. živn. řádu. Čl. 4. Zákon nabude platnosti k letap svém prohlášení. Čl. 5. Zákon provedou ministři obchodu vnítra. Permanence sociálně-politického výboru. Z Vídně, 14. března. (Tifgrm. »N. L«.) V sociálně-politickém výboru udály se dne dvě přihody. Hned na počátku činěny byly re kriminace proti ministrovi orby baronu Giova- nellovi, že v rozmluvě s redaktorem jednoho vídeňského listu (»Volks-Zeitung«) vyslovil se způsobem, který mohl vzbuditi zdání, že mu záleží na tom, aby na výbor uvalena byla vina. že dosud není vypracován zákon o zkrácení pracovní doby pro uhlokopy. Poslanec. dr. Bärenreither ujav se slova, činil proto ministrovi výčitky a dodal: Přejell i si pan ministr, abychom vypraco vali zákon, můžeme býti večer hotovi Později vznikl spor o to, jaký má mi výbor úkol: zda-li má vypracovali jen zásady zákona o zkrácení pracovní doby, či zákon sám. Subkomitét výboru toho 7 hlasy proti5 rozhodl se pro zásady. Po té prohlásil poslanec dr. Verkauf, že vystupuje ze subkomitétu, i vý- boru, a že si vyhraditi musí právo, v parlamentěi mimo něj veřejně postaviti výbor na pranýř konstatovati jeho vinu. Na do- mluvy však ve výboru zůstal, když mu bylo slíbeno, že jednání se reasumuje. To se tak stalo. Potom bylo 6 hlasy proti 5 usneseno, že odbor má předložiti výboru hotovou předlohu.
N L Giův doktor Bärenreither Verkauf Vídeň VolkZeitung
6 article
Z Vídně, 14. března. (C. -B.) V odpolední schůzi sociálně politického výboru jíž zúčastnili se m.po dr. Körber a ministr orby bar. Giovanelli, posl. Baernreither re- feroval o usnešení odboru. Dovozoval, že odbor klade hlavní váhu na to, aby se věc nepro- tahovala a proto přejal tento Dipaulův návrh Odbor voli posl. Fořta za referenta ve výboru a na- vrhuje: Soc.-pol. výbor rač naříditi posl. Fořtovi a event. koreferentovi, aby na základě osnovy refe- rentské zprávy ve spolku s vládou vypracoval zákon o zkrácení pracovní doby v hornictví a předložil jej výboru hned na počátku příštího zasedání. Posl. dr. Fořt dovozoval, že vzhledem k vý- sledku expertisy je nutna změna zákona ze dne 21. června 1884, aby se zkrátila dosavadní zákonná maximální pracovní doba v uhelnách. Referentská osnova není hotovým operátem, nýbrž jen positivní substát myšlenkový, jenž má býti základem defini- tivně všestraně promyšlené osnovy Referentská osnova stanoví: 8 1. V uhelnách stanoví se po změně § 3. zákona ze dne 21. června 1884 normální denní práce pro dělníky v dol nanejvýš na 9 hodin s vjezdem i výjezdem. § 2. Tento normální pracovní den nabude plat nosti ve všech uhelnách v Rakousku dnem 1. ledna 1901, avšak ministerstvo orby má právo v naléha vých a slušných případech prodloužíti tuto lbutu v jednotlivých podnicích nebo jejich čáslech nejdéle na 1 rok (protivný návrh zněl na 3 léta) t. j. do 1. ledna 1902 (dle protivného návrhu do 1. ledna
Körber Baernreither Posl doktor Fořt Vídeň Rakousko
7 article
1904) 8 3. Ve zvláštních případech, kde pro geologické technické a j. závodní poměry třeba změniti nor- mální pracovní den v jednotlivých závodech nebo jich částech, může se povoliti trvale nebo dočasně všem v dolech zaměstnaným dělníkům nebo jedno- tlivým třídám jejich práce přes čas, avšak jen tak, že v takých případeeh prodloužená práce nesahá za meze 8 3. zákona ze dne 21. června 1884. (V pro- tivném návrhu, aby skutečná práce s vjezdem i vý- jezdem nepřesahovala 10 hodin.). § 4. Štálé komise rozhodují, zda vůbec neb v jaké míře a jak dlouho má trvati práce přes čas v jednotlivých závodech nebo jejich částech. Tyto komise zřídí se v jednotlivých revírech pokud možná dle zákona ze dne 14. srpna 1896 o živnostevné organisaci a budou sestávati ze zástupců státních úřadů, těžařův a hornictva. Komise usnášejí se po výslechu přímo zúčastněných stran a sice lak, že každá skupina, z nicbž se komise skládá, má jeden hlas. Nedocilí-li se shody všech tří skupin, menšina má právo odvolati se k hornímu hejtmanství jako II. nebo ministerstvu orby jako 1. a poslední instanci. Použitím tohoto prostředku zadržuje se právní moe nálezu. 8 5. Za mimořádných událostí (vis major) povole se výjímky z těchto pravidel dle alin. 3 8 3. zákona ze dne 21. června 1884. § 6. Podrobná opatření ku provedení toho zá- kona učiní se cestou nařízení § 7. Zákon nabude platnosti dnem vyhlášenív říšském zákonníku Posl. Verkauf soudí, že předloha se mohla skoncovat a ve sněmovně projednat. S předloženou osnovou nesouhlasí. Osmihodinná práce je možna třeba s přechodními ustanoveními; a její nutnost nelze upírati. Obává se, že sněmovna, ukončí-li se stávka svou akci neprovede.
Posl
8 article
Posl. Lewicki litoval kvapného ukončení po slanecké sněmovny. Za týden mohla býti předloha hotova a sněmovně předložena. Odročení vzbudí do mněnku, že vláda schválně zkrátila zasedání parla- mentu. Je povděčen myšlence, aby se práce v do- lech zákonně zkrátila. Navrhuje, aby referentova osnova vzala se za základ zevrubného rokování. Posl. Hannich navrhoval vyzvatí předsedu sněmovny, aby předloha, jež zatím bude hotova. byla dána na denní pořádek ve sněmovně. Posl. hr. Zedtwitz dovozoval nutnost výji mek a přechodných ustanovení, neboť některé zá- vody musily by přestati pracovat, protože by se při 9hodinné práci prý nevyplácely. M.-p. Körbor opakuje své onehdejší prohlá šení a poznamenává, že věc vyžaduje klidu a roz vahy. Odročením říšské rady vláda nechce rušit výborovou práci. Vláda vynasnaží se v nastávající přestávce o zákonné řešení zkrácené pracovní doby v uhelnách a ministr president troufá, že skoncování předlohy v povelikonočním zasedání bude uspokoji- vým ukončením této věci.
Posl Lewický Hannich Zedtwitz Körbor
9 article
Posl. Stojan navrhuje, aby výbor byl prohl šen za stálý. Posl. dr. Kramář: Za jedné podmínky sou- hlasím s permanencí, bude li totiž jednohlasně usne- seno, že členové výboru svoje diety věnují stávku jícím uhlokopům. Rokování zúčastnili se dále posl. L. Steiner Koliszer, Wirabetz, šl. Czecz, Hinter huber a Procházka. Posl. bar. Dipauli vyslovil povděk za výboro vou činnost. Výbor se musí přičínit, aby jeho práce více neuvázla. Stojanův návrh na permanenci výboru by přijat 19 proti 8 hlasům; Hannichův propadl návrh odboru byl přijat a referentem zvolen posl. dr Fořt, korreferenty zvoleni posl. Gross a Kol- szer 27. resp. 26 hlasy a hr. Zedtwitz (va drubé volbě). Zpravodajem o prohlášení výboru stálým zvoler posl. bar. Dipau k . . Berní výbor schválil předlohu o dočnsnén zastavení vzestupné činžovní daně a pětipro centní daně z čistého výnosu v Terstu a okoll.
Posl Stojan doktor L Steiner Wirabetz Procházka bar Stojanův Hannichův Fořt Gross Zedtwitz Terst Koliszer
10 article
Mrodohospodářský výbor rokoval po všechně o Gessmannově návrhu stran mimosoudníhe řízení při záznamu pozemkových hranic. Pojišťovenský výbor usnesl se vyzvat vládu, aby podala předlohu o povinném výhradném zemském pojišťování proti ohni. Potom referoval posl. Gessmann o Richte- rově návrhu stran pojišťování proti krupobití a usne seno, pozvati do příšlí schůze zástupce ministerstva obchodu, financí a vnitra. Zemědělský výbor rokoval večer o před loze stran obchodu s máslem, sýrem a jejich ná hražkami (ref, posl. Fink). Výbor pro inženýrský titul ukonči dnes porady o přikázané vládní předloze, přijav j po návrhu posl. Roszkowského s některými slohovými změnami. Zároveň usnesena tato reso- luce: Vláda se vyzývá, aby po úpravě diplomo vých zkoušek učinila hned potřebné kroky, aby ab solventům vysokých škol, jimž dle tohoto zákona přísluší inženýrský titul, propůjčil se titul doktorský za náležité vědecké výkony.
Fink
11 article Říšská rada.
Říšská rada. Panská sněmovna. Z Vídně, 14. března. (C.- B.)
Vídeň
12 article
Předseda kn. Windisehgrätz zahájil schůzi v 12.30 hod. odpol. u přítomnosti všech ministrů. Bar. Walterskirchen navrhl, aby old- vodní zákon nepřikazoval se výboru a projednal se hned v plné sněmovně, což bylo přijato. Dr. Unger podával zprávu o ternovém návrhu na obsazení náhradnického místa u říšského soudu. Ke zprůvě národohospodářského výboru o úsne- šení poslanecké sněmovny ze dne 20. prosince 1899 o použití zákona ze dne 30. července 1867 č. 104 říš. zák. na všecky živnostenskému výboru poslanecké sněmovny přikázané návrhy a předlohy o změně neb nové úpravě ustanovení živno- stenského zákona, prohlásil ministr obchodu baron Call, že je vypracována předloha o podomním obchodě a bude podána poslanecké sněmovně již v nejbližších dnech. Nový obšírný živnostens ký řád pokročil tak, že se bude moci předložiti v příštím zasedání parlamentu. Třeba z nynějšího případu ne- vyplývala potřeha prohlásiti živnostenský výbor za stálý, bylo by přece takové ustanovení praktickým vhodným. Dy. r. Czihlar z navrhl jmenem národohospo- dářského výboru, aby se nepřistupovalo na uvedené usnešení poslanecké sněmovny a návrh ten byl přijat. O branecké předloze referoval baron Walterskirchen, doporučuje ji ko schválení. Kn. Schönburg omlouval neúčastenství r kouské společnosti červeného kříze v jižní Africe velkým nákladem, jejž by výprava vyžadovala. Odvodní předloha byla potom schválena v 2. 3. čtení. Za náhradníky říšského soudu byl navržení: dr. Edm. Bernacký, dr. Ant. Menge a dr. Emil Schrutka Rechtenstam m. Konec schůze ve 2 hodiny odpol., příští bude v pátek v poledne. Na denním pořádku je: Zpráv rozpočtového výboru o předloze, již mění se ustano- vení rentové daně a volba 20 členův a 10 náhradníků do delegace.
doktor Unger Czihlar Walterskirchen Schönburg edm Antonín Schrutka Rechtenstam Afrika poslanecký sněmovna
13 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 14. března. Rusko na Dálném Východě. »Hosoe BpevI« píše: Nejednou jsme pro nesli myšlenku, že naše zájmy na Dálném Vy- chodě tím úplněji budou zabezpečeny, že tím úplněji přiznají je naši východní sousedé, číi důrazněji my sami budeme si jich hleděti. Již nastal žádoucí pro nás obrat v otázce přístavu a části morského břehu v Mazampu n Korei, kde brzy bude zřízen ruský kon- sulát. Také tak zv. fuzanská historie rozře- šena nám příznivě. Minulý podzim v korejském přístavě Fuzaně stala se srážka mezi ruskými námořníky a japonskou policií. Na žádost na- šeho diplomatického zástupce v Seule japonská vláda velmi přísně potrestala své fuzanské pol cisty, že napadli bez dostatečné příčiny naše námořníky. Kromě toho japonská vláda svým konsulům přísně nařídila, aby netrpěli japon ským novinám na Korei uveřejňovati články podněcující Koreany proti Rusům. »Hosoe Bpenz« vyslovuje naději, že Ja- ponsko podá Rusku ještě skvělejší důkazy, že si přeje žíti v pokoji se svým moeným sousedem V napjatých poměrech mezi Japonskem a Ru skem vídna byla ruka třetího státu.
Rus Praha Rusko dálný východ Seul Japonsko Hosoe BpevI Korei Fuzana
14 article Vyvázli z nebezpečí.
Vyvázli z nebezpečí. Ministerstvo Waldeck - Rousseauovo uniklo včera porážce, kteráž, jak jsme již ve včerejším telegramu vylíčili, hrozila mu tím, že rozpočtový výbor změnil své stanovisko dřivější a žádal aby reformy berní vtěleny byly v projednávaný právě rozpočel, v čemž vláda viděla projev nedůvěry a čemuž se rozhodně opírala. Včera dospěla věc k hlasování v plenu sněmovny- Díky zvláštním ohledům odpůrce svého, nového to zpravodaje rozpočlového výboru, Mesureura. jenž předložil sněmovně zprávu předchůdee svého, navrhující odloučení reform od roz počtu, vláda zvítězila. Plenum schválilo tuto zprávu vládě hovící a zachránilo ji tak. Na jak dlouho
Rousseauův Mesureura ministerstvo Waldeck
15 title
Stávky horníků a nedostatek uhl v král. českém.
16 article Z pánve severočeské.
Z pánve severočeské. Z Duchcova, 14. března. (C.-B.) Ve zdejším okresu pracuje se v 31 dole. Včera vytěženo 420 vagonů uhlí. Z Duchcova, 14. března. (C.-B.) Ze 107 větších šachet hnědouhelné pánve ústecko chomutovské pra covalo se včera částečně v 92. Dne 12. t. m. vypra veno 1407 vagonů uhlí. Z Ústí n. L., 14. března. (C.-B.) Pracuje s částečně ve všech dolech zdejších. Z Mostu, 14. března. (C.-B.) Dnes dopoledne shromáždilo se asi 600 stávkujících dělníků horni- ckých na zdejším tržišti. Když počali hlučeti, byli rozptýleni policejní stráží a četnictvem, při čemž 4 osoby zatčeny. Před bratrskou pokladnou shro- máždil se dnes skrovnější počet dělnictva. Okresní hejtman zakázal veškeré shlukování se na veřejných místech. Průvod demonstrační, ohlášený na dnešek. nekonal se. Z Teplio, 14. března. (C.-B.) Z posledního vy jednávání deputace, jež chtěla vymoci generální pardon dělnictvu, známa jsou nám tato authenticky zjištěná fakta. Dne 11. t. m. dostavili se k c. k. vrch- nímu hornímu hejtmanu dru. Gattnarovi: Václav Thum jako zástupce obvodního sdružení dělníků hor- ních a hutních v Trnovanech, Antonín Schäfer z od- borové komise z Vídně, Antonín Jarolím z ústřed- ního sdružení dělníků horních a hutních a Václav Mašek se strany »neodvislýchs a vyslovili prosbu o generální pardon. Tutéž prosbu přednesl již dříve Václav Thum u c. k. místodržitelského rady Rappricha. Následkem toho konala se v Teplicích schůze těžařů (spolku pro podniky hornické v severozápadních Če- chách sídlem v Teplicích), v níž došlo k tomuto roz- hodnutí: Vzhledem ku sdělení pana vrchního báň- ského rady usnesl se spolek na tom, že, aniž by dělníkům Dyto učiněno nějakých ústupků, dělníci kteří na některém dolu dolyčného revíru před po
Gattnar Thum Schäfer Antonín Jarolím Mašek Duchcov Ústí Most Teplio Trnovany Vídeň Teplice obvodní sdružený dělník hora Rapprich
17 article
čátkem stávky byli zaměstnáni, opět budou přijat na doly, jestlíže do tří dnů — počínaje 13. t. m. — se o přijetí do práce přihlásí. Dle potřeby pak budou dělníci znovu přijati do práce a jim určitý dru práce vykázán. O postupu, v jakém dělníci budou příjati do práce, rozhoduje pouze ředítel závodůe Toto rozhodnutí bylo ještě večer sděleno s výše uve- denou daputací a následnjícího dne veřejně plakáty v obou zemských jazycích za uvedení důvodů, jež k tomu daly podnět — vyhlášeno. Dne 13. t. m. do- stavila se k c. k. okresnímu hejtmanu p. místodrži- telskému radovi Rapprichovi výše uvedená deputace ahy odevzdala písemnou odpověď na rozhodnut spolku těžařského. Odpověď tato nebyla přijata a po- ukázáno na to, že by spis tento mohl býti podá nanejvýše c. k. revírnímu úřadu v Mostu, dále, že úkolem deputace bylo pouze rozhlásiti rozhodnutí spolku těžařského a že jest samozřejmo, že po uply nutí tří dnů není závazku, aby těžařský spolek své rozhodnutí splnil.
Most
18 article
Tu pak podána na rozhodnutí spolku těžařskéh odpověď, jež zněla do slova takto: »Výbor stávkový rozhodl se ve schůzi dne 12. března 1900 oproti pro- hlášení spolku pro zájmy hornické v severozápadníck Čechách sídlem v Teplicích takto: Především jes nesprávno, že zásťupci výše uvedení panu vrchnímu hornímu radoví dru. Gattnarovi v Mostě při rozmluvě. jížhleděli vymoci generální pardon, dali naději, že stávka se ihned akončí. Ježto v prohlášení svám podnikatelé se vyjádřili, že za prvé stávkující dle potřeby a dle lihovolného rozhodnulí pánů ředitela závodů mají býti do práce opět přijímáni a jim za- městnání v určitém druhu práce vykázáno, a z druhé, že eventnální generální pardon udělen bude. aniž by se dělnictvu nějakých ústupků činilo, jest stávkovému výboru prohlásiti toto rozhodnutí za manévr, jímž se však stávkující hornické dělnictvo nedá ve svých rozhodnulích splésti. Výbor stávkový jest oprávněn na základě nálady, jež skutečně mezi stávkujícími panuje, prohl ásiti, že za podmínek, jež podnikatelé ohlásili ve výše uvedeném rozhodnuti, dělníci do práce se nedostaví. Stávkový výbor prohlašuje, že by snad dělníci znovu do práce nastupovali, až by byla ve sněmovně příznivě vy- řízena předloha osnovy zákona o snížení doby pra- covní v podnicích důlních a až by se stávkujícím zajistilo, že vyjednáváno bude o ostatních požadav cích a až povolen bude generální pardon beze všech dodatků. Ostatně jest výbor ochoten jako dříve dále vyjednávati. V Teplicích, 12. března 1900. Stávkový výbor Z Falknova, 14. března: (C.-B.) Včera vytěžen 236 vagonů uhlí.
Gattnar Čechy Teplice Most Falknov
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Pan Pfersche. Lehká mysl naše a vrozené slovanské dobráctví je toho příčinou že náramně snadno zapomínáme, ba i odpou štíme. Činí-li tak jednotlivec, má aspoň blahe vědomí, že koná tím křesťanskou ctnost, za nia dostane se mu na onom světě odměny, jinal ale národ. Ten riskuje podobným chováním,ž na něj každý se odváží, aby z jeho dobrety kořistil, Jeden z lidí, který by zasluhoval, ab; zvedne-li se, všichni čeští poslanci ze zasedae síně okázale zmizeli, je pověstný prof. Pfersehe. Třeba si jen připomenouti, jak se choval v dob německé obstrukce a že přistižen byl s otevře- ným nožem v ruce, namířeným proti poslane Březnovskému. Týž pan Přersche měl dosii smělosti pustiti se do poslance Hořice a pole- misovati s drem. Heroldem. Není prý pravda, že vídeňský parlament je tak špatný, jak ho dr. Herold líčil, je prý prostě zrcadlem poměro ostatních. Proto prý vídeňský parlament za nie nestojí, poněvadž poměry ve státě jsou až hanba zmotané a špatné. Tvrzení Heroldovo, že zbědovaně poměry v parlamentě zavinila německá panovačnost, není prý správné. Tak prý by neměl mluviti muž, jenž v roce 189 hlásal boj až do krajnosti za tím účelem, aby vítězové ozdobiti mohli císařovy skráně korunou svatováclavskou. Tak neměl prý mluviti politik jenž v témž roce prohlásil, že úkolem české politiky je znovudobyti německých vymoženosti v Čechách a na Moravě. . . . Dr. Herold měl patrně před svou řečí k panu Přerschovi jíte na poradu. Co dr. Herold prohlásil, vytrysklo z duše národa našeho. Vždyť přece je známo, že chceme český autonomní slát s koruno- vaným králem. Vždyť máme dokonce v tomto směru slovo panovnikovo. Žádati nazpět od
Pfersch Pferseh Přersch Herold doktor Heroldův Hořice Čechy Morava
20 article
Němců, co nám bylo v dobách zlých odňato. jest ostatně účel a obsah akce, kterou jmenu- jeme vyrovnáním. Kdybychom se chtěli spokoji tím, co máme, neměli bychom zapotřebí ani konferencí, ani obstrukce. Co chtěl tedy pan Pfersehe tou svou reminiscenci? Heroldovo tehdejší ultimatum bylo prý předehrou k jazyko- vým nařízením, vykládal pan Pfersche v dalším postupu své řeči. Strach před Čechy byl prý charakleristickým příznakem éry Bade- novy a jazyková nařízení byla prý vrcholem české politiky násilí. — Česká »poli tika násilí« spočívala bezpochyby v tom, že bez odporu a odmluvy dala si v únoru 1898 vzlt co nám bylo po dlouhých bojích dne 5. dubna 1897 povoleno, že nehlesla ani, když sbubno vaná vídeňská sběř demonstrovala na Ringstrasse tak dlouho, až odstoupení hraběte Badena stalc se skutkem. A ze strachu před Čechy snad od volala vláda dne 17. října m. r. konečně i na- řízení jazyková! Může-liž býti nestydatějšín způsobem falšována soudobá historie? A na to pronáší Přersche další »státnický n ázo re »Chceme-li prý dospěti k pořádku a aby vrátily se poměry urovnané, musí prý býti pořízen nová sněmovna, která by zvolena byla ne pod tlakem české politiky násilnosti, nýbrž pod hvěz- dami rovného práva.« — Pan Pfersche jako spošto rovného prával Ovšem takového, jaké si Něme sestrojili a které manipuluje takto: Nejdřive budiž dáno stálu, co mu patří. Toť se rozumí, že t je německé. Potom si vezmeme my, co nám patři. A to je také německé. Co zbude, tos ponechte vy, tudíž — rovnoprávné. A snad se nedomnívá pan Pfersche, že by snad jediný z dosavadních českých poslanců při příštích volbách propadl a do Vídně byl vyslán člověk naproti německé nestydatosti povolnější? V čem jevilo se české násilnictví při volbách do tohoto parlamentu, nebo při jeho ústavní konstrukci
Němec Pferseh Heroldův Pfersch Bade Baden Čechy Vídeň
21 article
A co očekává pan Pfersche od změny ve kva- litě a tvářnosti tohoto zákonodárného sboru, jehož osud ovšem již je zpečetěn a který boh ví, kde by dnes již byl, kdyby nebylo se mimo nadání přihodilo, co se v minulých právě dnech stalo? Nanejvýše to, že prvním, který by pro- padl, byl by — pan Přersche sám. A ještě jednou se násilník s otevřeným zabijákem ve své řeči vypjal proti české politice ná silí. V otázce slovíčka »zde« prý se jeví t naše chorobná národní nedůtklivost způsobem nejkřiklavějším. Nedůtklivost ta prý dosáhla již stupně velikášství a ta prý se do normálního života nehodí, nýbrž ta má býti odkázána do lékařského ošetřování. V Čechách prcý tal dlouho zuřiti bude válka, dokud prý nebude česká politika důrazné a offieiálně odpravena. Ale sotva že tento nesmysl vyřkl, debutoval německo-liberální krvavý Robespierre hned s novým. Ne násilni cká politika česká, ale Pálffy a Jaworski za- vinili neštěstí Rakouska. Šlechtické hloučky. které řídí politiku této říše z ústraní a národy štvou ... Tak mluví vedle pana Fourniera ně mecký veleduch z tábora liberálního. Blázen, ale nebezpečný, poněvadž je zvyklý ohánětis nožem. — Kde zůstali zástupci malých kon- sumentů? Předevčírem projednávaly se ve vídeňském parlamentě následky uhclné stávky a kdo ujal se slova: především zástupci soci ální demokracie pánové Daszyňski, Berner
Pfersch Přersch Robespierre Pálffy Jaworský Fournier Daszyňski Berner Čechy Rakousko
22 article
Cinger. Všichní hájili zájmy dělníků, jak roz- umí se samo sebou, bez ohledu na měšťanskou sebranku, která, židy vyjímaje, vůbee nicji- ného nezasluhuje, než aby pomrzla a z nedo- statku teplé potravy vyhynula skorbutem. Po- tom křesťanský soeiál Steiner, jemuž zbylo přes všechen nedostatek přece jenom tohik uhli. že si mohl při něm ohřát svou antisemitskou polívku. Pomáhal mu přítel Bielohlawek který s pány representanty sociální revoluee provedl k nemalé zábavě ostatní sněmovn opět jednu ze svých oblíbených parla mentárníel bluettek, plnou omastku a jádra. Po něm uja se slova pan Primavesi, který měl jen na mysl průmysl, a konečně pan Bärnreither, jenž sic dotkl se mimochodem též konsumenta malého. ala jenom tak, aby se panu řečníku nevytklo, ž se mu ztratií pod rukou. Té velké armády těch kteří ani uhlí nokopou, ani z něho nestaví si pa- láce, ani těch, kteří uhli mají nezbytně zapotřeb- ke hnaní strojů, nýbrž k ukojení nutných potřeb vezdojšího života, nepovším si nikdo. Těch ubožáků jako by nebylo, ti pr skrovném platu a výdělku svém nechiť zaplat za cent tři zlatě! Taký je ale u nás sociální pořádek. U nás diktuje si každý a když se mu nepovolí, sáhne k násilí. Kapitalisté jsou pán sami sebou, těch se i ministři bojí, dělníci im ponují svou massou — a více ještě svou orga nisací. Ti, již stojí uprostřed, a kterých je nejvíe jsou špalkem, do něhož bijou ti nahoře i dole
Cinger Steiner Bielohlawek Primavesi Bärnreither
23 article
A špalek ani se nehýbá. Proč by tedy do něho nebušili? Pomoci od vídeňského parlamentu ne očekával ovšem nikdo. Nad touto korporací uděla v tomto státě přítel i nepřítel dávno již kříž, že ale nezmůže se celý tento slavný sbors všemi svými hospodářskými kapucitami — a kdo není dnes národohospodářskou ka pacilou? — ani na stín spasné myšlenky, přee jsme neočekávali. Co jsme slyšeli, nebylo ni jiného, než co hned druhého dne doporoučel jsme v novinách: vyvlastnění a prozatímní s kvestraci. Poněvadž ale by bylo zapotřeb k tomu činu a poněvadž byli by jím snac postižení páni, kteří dle ustáleného pře svědčení mají větší moc, než páni ministři ponechány principiálně jako nezpůsobilé ku pro vedení stranou. Za to ale velmi mnoho se mlu- vilo o osmihodinné době pracovní. My ji hor nictvu z plného srdce přejeme, neboť dovedeme ocenit, co to znamená, ztrávit takovou dobu den za dnem při těžkém namahání pod zemí ale kdo reformu tu zaplatí? Uhlí budeme mi ale jak drahé? — Klub národní strany svobodo myslné. První letošní „Jour fixe“ koná se v pondělí dne 19. t. m. o 7. hodině večern v restauraci Choděrově v I. poschodí. Hojní účast žádoucí — Ze zemského výboru král. českého Ve včerejší schůzi bylo rokováno o osnově zá kona, jímž stanoví se, aby daň z kořalky byla věnována zemím k sanování jejich finaneí O osnově má zemský výbor podati dobrozdání.
Choděrův klub národní strana svoboda
24 article
Ve sehůzi včerejší projeven byl náhled, že vládní předlohu zákona lze v zásadě jakožto pokus ku částečnému upravení trudných zem ských financí sice vítati, avšak bylo vytknuto jako zvláštnost, že v osnově platnost zákona je navržena do roku 1909, tedy na tak krát kou dobu, že zemské finance nemohou se tím trvale zlepšiti. Zemský výbor z té příčiny vy slovil se proti tak časnému obmezení trvání zákona. Rovněž za nevhodný byl označen po- kus spojení zvýšení této spotřební daně se zná- mým finančním plánem, připojeným k úvodu zákona o osobní dani z příjmu. Na základě této osnovy zákona získaný výnos má být dle zvláštního klíče určen jednotlivým královstvíma zemím. Dle tohoto kliče dostalo by se království českému příbližně as 3,600.000 až 3,800.000 korun. — V téže schůzi bylo sděleno, že mi- nisterstvo orby schválilo projekt regulace Úp od Hostinného ku Spindelmühle, kterýž projek má být proveden zároveň s regulaci Malého Labe. Usneseno, aby zemský výbor zároven místodržitelstvím k regulačním pracím nepro- dleně přikročil.
25 article
— Schůze II. třídy České akademie bude v pátek dne 16. března t. r. o 5. hod. odpol. Program: 1. Prof. dr. Frič před- loží pojednání prof. Frant. K lapálka: Pleko- pterologieké studie. 2. Prof. dr. T hom aye práci dra. Syllaby: O perniciosní anaemi — Po té vyřídi se záležitosti administrativní. — Úmrtí. Dne 12. t. m. zemřel po dlouhé cho robě pan Norbert Slavík, účetní městské spoři telny pražské. Zesnulý byl od počátku založen ústavu roku 1875 při spořitelně městské jako účetní zaměstnán a vynikal po celý ten čas vzácnou svě- domitostí, kterou platných zásluh o rozvoj tohoto ústavu si získal. Pohřeb koná se dnes ve čtvrtek o 3. hod. odpol. z farního chrámu sv. Štěpána na břbitov olšanský. Z výboru pro pomník Husův. Ježto následkem nedorozumění ke schůzi dne 10. t. m na radnici nedošlo, žádají se pp. umělci, kteří kon- kurovati hodlají na návrh Husova pomníku, aby dostavili se v sobolu dne 17. t. m. o 5. hod. odpoi. do radnice staroměstské, kdež p. prof. Koula po- třebný výklad o pomůckách učiní — Universitní komise pro zřízení českých vysokých škol na Moravě svolává na pátek dne 16. t. m., v 6 hod. več. schůzi delegátů všech studentských spolků do Karolína čís. VI. Všechny spolky nechť vyšlou své zástupce.
profesor doktor Frič František Syllaba Slavík Štěpán Husův Koula Karolín Olšanský Český akademie Pleko český vysoký škola na Morava
26 article
— Deputace c. k. auskultantů na říšské radě. Dne 13. t. m. meškala na říšské radě osmi- členná deputace auskultantů v zastoupení všech auskultantů rakouských. Deputace přednesla poža- davky auskultantů za zvýšení adjut předsedům všech klubů poslaneckých, jakož i četným poslancům, kteří všichni jevili velikou účast s trudným stavem auskul- tantů a vesměs přislíbili, jakmile bude dán návrh na zvýšení adjut auskultaniských na denní pořádek říšské rady, že bez rozdílu národnosti budou pro něj hlasovati. Mezi poslanci, kteří s obzvláštní ochotou deputaci vyšli vstříc, jmenovati dlužno hr Dzieduszyckého, dra. Engla, prof. Čelakovského,i dra Luegra, Schneidra, Hořicu, Šíleného a dra. Lewi ckého. Deputace odebrala se na to k polskému mi
Dzieduszycký profesor Čelakovský Luegr Schneidr Hořica Lewi
27 article
nistru-krajanovi Pietakovi, jemuž přednesla požadavky auskultantů a právních praktikantů auskultant z Kra- kova p. dr. Tadeusz Iskrzycki, načež přijata byl u českého ministra-krajana dra. Rezka, kdež před nesl požadavky auskuitantské p. JUC. Zpěvák, auskul tant z Plzně. Oba ministří ujistili deputaci nejúčin nější podporou. Po té odebrala se deputace v pro vodu posl. dra. Funka, Hořice, Abrahamowicze ml.
Pietak doktor Iskrzycký Rezek Funk Abrahamowicz Plzeň Hořice
28 article
Šileného a bar. d'Elverta k ministru spravedlnosti bar. Spens-Boodenovi, kdež nejprvé posl. dr. Funke přimlouval se za brzké zlepšení trudných pomě auskultantských, načež auskultant p. JÚC. Zpěvák, odevzdav ministru spravedinosti memorandum, před- nesl mu všeobecné stesky auskultantů, poukázav té na špatné poměry postupové soudcovských úřadníká v Čechách. Ministr vyslovil potěšení nad účasti, jevíci se s otázkou auskultantskou v kruzích posla- neckých, načež mezi jiným pravil: »Pánové, ujištuj vás, že cítím s vámi vřelou účast, ba útrpnost, neboe znám z vlastní zkušenosti stav auskultantský; vždst sám byl jsem dlouhá léta auskultantem. Mějte však ještě nějaký čas ztrpení; ministerstvo obírá se nyní nápravou poměrů soudních v jiném směru a až toho bude docíleno, přijdete na řadu vy. Jsou to přede- vším poměry soudních sekretářů v Čechách a n Moravě a pak úprava postavení úřadníků státníh návladnictva. Vy, pánové, kteří jste z Čech, víte, že jsou u vás soudní tajemníci, kteří slouží již 24, ano i více roků. Zde musí především učiněna býli ná prava a pak dojde na vás.« Na to odebrala se depu- lace v průvodu zmíněných poslanců k ministru f- nancí Böhm Bawerkovi, jenž prohlásil, že nebude proti tomu, aby auskultanlům byla adjula zvýšena, pakliže mu říšská rada přislušný vobnos povoli. K konci budíž podotknuto, že poslanec dr. Lewwvicki, jemuž návrh na zvýšení auskultantských adjut při- kázán k referátu, vyzval deputaci, aby mu co nej dříve zaslala příslušná statistická data o poměrech auskultantských a jakmile tato dojdou, že referát svůj ihned předloží říšské radě.
Elvert doktor Funke Böhm Bawerk Lewwvický Čechy Čechy a můj Morava
29 article
— Na počest paní Marcellové, slovutne dramatické umělkyně varšavské, pořádají členov Slovanského klubu v pondělí dne 19. t. m. v míst- nostech »Domácnosti« přátelský večer. Přihlášky ke společné večeři přijímá Frant. Hovorka, redakce »Hlasu Národa“, Jindřišská ul. č. 9. — Společenský klub v Praze. Devátý ve- čer Společenského klubu v Praze v místnostech Do- mácnosti dne 10, t. m. měl následující průběb. Slečna Šmídova zapěla úchvatně arii z »Traviaty«. Pan Kírchner přednesl na klavit Lisztovo Nokturno. Slečn Zdeňka Justova recitovala mile z veselé poesie Ma- chara a Sládka. Pan Baštář zahrál na housle Fausta od Sarasata. Slečna Šmídova okouzlila posluchače ariemi z »Dinory« a »Traviaty«. Pan Pour přednesl na violoncello Morceaux del Gervaise. V druhé části progtamu mezi zdařilými čísly instrumentálními přednesla slečna Justova »Chvála malých« od Ru- beše na všeobecnou žádost. Krásný program, jenž došel uznání nadšeným potieskem pro všechny účin- kující, spůsobil velmi roztomitou náladu. Také míst- nosti v Domácnosti stále jsou zdokonalovány. tak že v každém ohledu pro večery společenské se hodí.
Marcell František Hovorka Devátá Šmídův Traviata Kírchner Lisztův Justův Sládek Baštář Faust Sarasata Pour Chvál Jindřišská ulice Praha Ma společenský klub v Praga Morceaux del Gervaisa
30 article
Koncertní klavír zapůjčil tentokráte s nevšední ocho- tou domácí výrobce pan Karel Stárek, Spálená ulice, a nádherné koberce taktéž s největší laskavostí firma Pokorný a Trunška. Desátý večer jest již v sobotu dne 17. března o 8. hodině večerní v místnostech klubovních v Jungmannově třídě č. 26, jako veče přednáškový s thematem: »O českých letních bytech a lázních«. Rozhovoru súčastniti se již laskavě př- slíbili pp. docent MUDr. Ladislav Haškovec, Phid. Vilém Kurz a JUDr. Ladislav Valenta. Vstup jes úplně volný bez předchozího přihlášení. — Spolek pro vystavění akademického domu v Praze má na začátku letošního roku 216 členů a sice zakládajících 69, skutečné 63, při- spívající 23 a činných 61. Výroční zpráva spolku zevrubně vylíčuje působení spolku ve příčině zřfzení akademické čitárny a knihovny. Třetí rok čítárny začal 1. říjnem 1899 a znamená další její rozkvět. Členů čitala 930. Spölek odevzdal do správy čítárn 450 časopisů a revuí a dává mu k užívání dvě knihovny, z nichž knihovna vlastní má 5274 svazků a knihovna bývalého A. Č. S. 21.120 svazků. N studentstvu samém záleží, aby na tomto základě v svůj vlastní prospěch vystavělo budovu, klerá by mu byla ke cti. Pořádání jubilejní slavnosti akademick vyneslo spolku obnos 12.656 zt. 62 kr. Celkově příjmy loni činily 37.084 zl. 37 kr., vydání (mezi tím 11.697 zl. 29 kr. na akademickou čítárnu) 21.365 al. 96 kr. Jmění má spolek 34.748 zl. 50 kr. Přihlášky za členy, příspěvky a dary přijímá pan J. Červenk v Žitné ulici č. 23.
Stárek MUDr Haškovec Phid Kurz JUDr Valent Spölek A Č J Červenk Spálená Jungmannův třída Praha Žitná ulice Pokorná Trunška
31 article
— Spolek Jirsíkovo nadání koná v sobotu 17. t. m. o 7. hodině večerní v místnostech rostau- rantu Mayerova (Kolářova) v Celetné ulici výroční valnou hromadu s tímto programem: 1. Zpráva jednatelská, 2. zprávy pokladní a účetní, 3. zpráva zkoumatelů účtů, 4. volba výboru, náhradníků zkoumatelů účtů, 5. volné návrhy. Páni členové pražští se žádají, aby se dostavili do této valné hromady v počtu co možná nejhojnějším. Kdyby o 7. hodině nesešel se dostatečný počet členů, bude se konati ve smyslu stanov o hodinu později druh valná hromada kompetentní bez ohledu na počet členů. Zvláštní pozvání k této valné hromadě s nerozesílají. — Odbor dam Ústřední Matice školské. V bohatě vyzdobeném sále »Domácnosti« shromá ždily se předvčírem odpoledne četné dámy, sdružen v damském odboru Ú. M. Š., aby kladly počet z svého záslužného a uznáníhodného počínání ve pro- spěch nejnárodnější instituce naší za minulý rok.
Jirsíkův Mayerův Kolářův Ú M Š Celetná
32 article
Ve zprávě jednatelky pí. M. Neffové jest snesena ne- konečná řada skutků vlasteneckých dam, které znač- nou hřivnou přispěly k rozmnožení důchodů Matice Praví pak v téže zprávě: S vytrvalostí a přesvědče- ním, že jde o nejdražší statky národa, chceme a za- vazujeme se věrně státi při Ústřední Matici školské, která dnes více než kdy jindy potřebuje obětí a po- moci hmotné a volá k sobě všechny národa českého zdárné syny i dcery! Ujav se pro nový správní rok své práce, vykonal výbor náš v 17 schůzích ve- škery přípravy a veškera opatření, jimiž se činnost jeho manifestovala v české veřejnosti. Výbor pečoval vždy o rozhojnění řad odboru, který čílá nyní členů: skutečné 63, činných 35, řádných 301 a přispívají- cích 356, celkem tudíž 755 členů. Příspěvky čienské dostoupily úhrnem částky 6264 korun. Není to arci obnos nepatrný, ale naše národní čest a povinnos vybízí tu k úsilí a k účastenství se strany dámského obyvatelstva král. hlav. města Prahy poměrně čilej- šímu, neboť tím, bude-li odbor náš sesílen, dokumento- vati budeme před světem, že Praha jest srdcem české země a že dcery její uvědoměle se hlásí k práci, které potřeben jest národ. Poměry donutily výbor, že vzdal se provedení myšlenky pořádati rout a od- hodlal se k návrhu předsedkyně pí. Podlipné provésti
M Neff Podlipná Praha Matica
33 article
Všeslovanský jarmark ve dní 18., 19., 20. a 21. Jisto- padu 1899 v nádherných dvoranách ostrova Žolín- ského, k němuž pozváni byli všichni, jimž osud naší rodné mluvy není lhostejný. Pozvány též krajanky naše. Podnik sám těšil se neobyčejné návštévě valně přispěl k osvěžení myšlenky všeslovanské. Po zapravení nepatrného nákladu, jenž činil pouze 87 zlatých, shledán byl při závěrce účtu čistý výtěžek 8667 zl. 95 kr. Práce a námaha naše korunována byla zdarem věru netušeným. S pohnutou myslí dě- kujeme krajanům svým, žijícím mimo užší hranice naší vlasti, kteří štědře nás obmyslili předměty domáci výroby slovanské. Maškarní ples přinesl výtěžku 7675 K 28 h. Celkem odvedl odbor za loňský správní rok 24.000 korun! Zpráva končí těmito vřelými a po- vzbuzujícími slovy: Dočkaly jsme se doby osudné Zápas národní přiostřuje se k břítkosti rozhodná.
Dočkal Žolínský
34 article
V obranném šiku českého lidu nesmějí scházeti ženy. Polovina výsledku na nás záleží. Mužův sebe stateč- nější boj mařen bývá mnohdy zevními proudy. Za to ženy mají v rukou svých vnitřní záchranu, která vždy má výsledky. Co vštípíme do duší a srdcí svého dorostu, toho nevyrve žádný vír úkladů! A je- li ho- roucí vlastenectví, nezlomná věrnost česká, neznajích žádné úmluvy a polovičatosti, snabou naší při do- mácím krbu rodinném, jehož strážkyněmi jsme kněžkami: nuže, vzhledem k své občanské úloze po- patřme na pomník naší učitelky. Ční na českém s- veru, Ještěd, ozářený její poesií! Pro český sever svolávala ženy české k účasti na práci národní ; tam bojujeme zápas nejtužší a nejtěžší; tam nejvíce baš národní naší cti osamělých a zoufale se bránících. České školy v uzavřeném území volají duchem Světlé k nám: »Pojďte a pomozle, zachránite li české děti, zachráníte národ.« A my hlasu toho vždy budem
Ještěd Český škola