ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6f0b6250-660c-11dc-a73f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 73, person 54, org 8, work 2
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
Z 1so
3 masthead
V Praze, v uterý dne 30. dubna 190l.
Praha
4 masthead
Číslo 118.
5 article
Na ranní a odpol. listy pdedplácí se v Praze v sdminislraci na měsíe . . . . . . na čtrrt leta . .. . 6 K —h s dvejí donáškou na měsl čtvt lta . . . . 7 K ook ve filIslkácht za ně . . . . . . 2 K S0h Toštou: na měsče. . . . . . n čtnt leta . . . . s K 0h s dvojí zšellkou na měío . . . . . k n sa čtvrt lek
Praha
6 article Dohodněme se rychle, ať nás neobehrají !
Dohodněme se rychle, ať nás neobehrají ! Zvelebení, splavnění a kanalisace našich zanedbaných řek: toť dnes vyhradní them veřejné diskusse v této říši podivně nestá- lého a nepravidelného, většinou váznoucího, ale pak opět náhlého, drkotavě prudkého rozvoje. Stojímeli vskutku dnes u nové mety ta kového obratu velikého a pro celou budouc- nost zemí našich rozhodného? Jde to vládě s jejím rozhodnutím do opravdy? Cizina mne si plna úžasu oči nad nezvyklou tou energií a náhlou odhodlanost vezdy váhavé, před velikostí couvající náro- dohospodářské politiky vídeňské a v Ra kousku samém plno nevěřících Tomášů ; nej více ovšem v nejčastěji a nejtrpčeji zklama- ném národě našem. Předloha vlády nečiní v nás svými vy hradami a klausulemi dojmu upřímnosti, ton výkladů ministerských, s jakými tak obrovsky podnik národohospodářský uvádějí na forun veřejnosti, pak už teprv zarážel svou chlad- ností. Tak se nemluví nad kolébkou epo chálního činu. Tak byrokraticky střízlivě nemohla by hovořiti vláda, která by vážně odhodlala se k dílu, jímž by chtěla provésti důkaz, že to staré, rozhárané Rakousko. které cizina téměř již za mrtvé pokládala náhle ožilo mladistvou křepkostí a silou náhle se vzchopilo z dlouholeté lethargie k novému činnému životu a troufá si podni- kati rázem stavby velikých dráh a průplavů. regulovati a splavňovati své řeky nákladem milliardovým. Cizina potřásá nedůvěřivě, plna úžasu hlavou a my tolikráte spražení Slovaně ra koušti pochybujeme s ní.
Tomáš Rakousko
7 article
Za to Němci zdejší (moravští jako naši) čile a plni důvěry radostné chápou vládu Körbrovu za slovo. Oceňují a postihují plně jaký prospěch nesmírný přineslo by splav nění našich řek a spojení jich jednak s Du najem, jednak s Labem a Odrou průmyslu a obchodu v našich vlastech, spočívajícímu až doposud pohříchu převážně v rukou je- jich. Tak již včera (28. dubna) sešli se ně- mečtí průmyslníci, továrníci a obchodníci valným počtem v Brně a na schůzi, konane v budově zemského sněmu za přítomnost místodržitele i zemského hejtmana morav- ského, jakož i mnoha jiných státních a vo jenských notáblův, radostně vítali a nadšeně vděčili císaři a vládě za to, že v předloze vládní na první místo postavena stavba průplavu spojujícího Dunajs Moravou a Odrou, čili stavba průplavu od Vídně na Bohumín; žádajíce si, aby jen se stavbou tou co nejrychleji se započalo. zároveň snažně se přimlouvali za současné spojení průplavu toho od Přerova přes Olo- mouc na Pardubice s Labem a spolu za odbočku, spojující s ním Brno. Našincise tohoto sjezdu brněnského nezůčastnili, poně- vadž svolavatelé neměli tolik šetrnosti, aby je byli k němu pozvali pozvánkami českými Položili si svůj »vodní sjezd« do Přerova na 19. května t. r. Tam bohda také poctivě a srdečně položí vlastenci moravští důraz na to, aby současně se stavbou prů plavu dunajsko-oderského zbu dován byl také průplav dunajsko vltavský královstvím český m který, jak sama předloha vládní uznává bude míti význam a ráz průplavu světo vého, mezinárodního, poněvadž jim otevře se nejpřímější cesta z Dunaje a tedy od moře Černého k moři Severnímu.
Němec Černý Brno Vídeň Bohumín Přerov Ola Pardubice Labe Dunaj Dunajs Morava a Odra
8 article
Toho zastání a této podpory mravné žádáme od bratří svých moravských jmenem naší pospolitosti a solidarity, jmenem neroz dílného prospěchu a budoucnosti našeho na roda a pospolitého trojjediného státu zem koruny české. Uvědomělí a prozíraví naš rodáci moravští snadno pochopí a postihnou. proč Němcům moravským s Proskovcem a Mengrem v čele tak velice záleží na tom. aby především jiným byl hotov ná- kladem státním průplav vídeňsko bohumínský proč ale nemají ani slova př mluvy za to, aby stejně a zároveň byl také zřízen průplav dunajsko vltavský srdcem země české. Nevede je při tom pouze in- teres domácího moravského patriotismu, ale vede je při tom interes německo-politický. jdoucí od jakživa za politickým a národo hospodářským odtržením Moravy od Čech. za účelem osamocení a oslabení našeho ná- roda v království, po jehož zemdlení trou- fají si býti s »měkčí Moravou« již snáze hotovi.
Němec Morava Čechy
9 article
Vláda Körbrova položila sice formálně ve své předloze stavbu průplavu dunajsko oderského na prvé, stavbu průplavu dunaj sko-vitavského a spojenou s ní kanalisaci Vltavy z Budějovic do Prahy na drubé místo; avšak tím není nikterak řečeno, že se má se stavbou průplavu dunajsko-oder- ského započiti především a po něm teprv že má kdys později dojíti na stavbu prů- plavu dunajskovítavského, nýbrž v § 5. předlohy vládní výslovně se stanoví, že se stavbou všech vodních dráh má se započíti nejděle v roce 1904. bude-li o nich do té doby s interessenty (zeměmi a městy Vidní a Prahou) dojednáno o přiměřených jejich příspěvcích. Radují-li se tedy Němci moravští ve sv nedělní resoluci brněnské z toho, že vláda položila stavbu průplavu dunajsko oderského na první místo a vyzývají-li ji »se vším dů- razem a s veškerou rozhodnosti, aby tedy proveden byl průplav dunajsko oderský především a s urychleným tempene
Körbrův Němec Vltava Budějovice Praha
10 article
ukládá nám pospolitý náš zájem národní protestovati proti tomuto neloyálnímu vý kladu a sobeckému německo-politickému po- žadavku a držeti se se vším důrazem slibu předlohy vládní, že má býti provedena stavba všech těch vodních dráh, jakož i regulace řek našich česko-slovanských současně a záróven. Ano, na této současnosti, na stejně rychlém tempu v provádění veške- rých těch vodních staveb: regu- lací našich hlavních řek a jic přítokův v obou zemích koruny české se stavbami jižních že- leznic na Terst, musejí zástupci našeho národa v Čechách jako na Moravě neob lomně trvali: toto káže náš životní pospolitý prospěch a zájem národní, a hříchem smrtel ným bylo by, kdybychom v této důležitost nerozumně a krátkozrace druh druha ostavil a opustili. Či snad jest nějakých technických příčin a důvodův pro to, aby stavba průplavu du- najsko-vltavského (z Vídně na Budějovice)a regulace poříčí vltavského od Budějovic až po Mělník byla poodložena a za to »přede- vším s urychleným tempem« provedla se stavba průplavu vídeňsko-bohumínského Není jich naprosto. Dne 11. dubna t. r. obchodní ko mora pražská, vyzývajíc vládu, aby z obromné finanční ty oběti, jaké královstv české jakožto nejpoplatnější zem přináší monarchii, co možná nejdříve již vy hověla také dopravním potřebám tohoto krá lovství konečným zbudováním splav ných vodních cest, a sice kanalisováním horn Vltavy a středního Labe, jakož i zřízením průplavu dunajsko vltavsko-labského, co nej rozhodněji ohražovala se prot tomu, aby se snad počalo především se stavbou průplavu dunajsko-oderského teprv po něm aby došlo kdys později na průplav dunajsko-vllavský.
Terst Čechy Morava Vídeň Budějovice Mělník Vltava
11 article
Nejen v zájmu svého okresu, ale v zá- jmu celého království českého, ba celého Rakouska žádala, »aby stavba dunajsko- vltavského průplavu zahájena byla při nej- menším současně, s budováním průplavu dunajskooderskéhoa na odůvodnění této důtklivé žádosti své konstatovala výslovně: »Po stránce te ch- nické jsou generální projekty jak pro dunajsko-vltavský prů- plav komorový, tak pro kanali- saci Vltavy od Budějovie ku Praze již úplné hotovy, zpracovány jsouce na základě zvláštních předpisů ministerstva o bcho du dle vzoru železničních projektů ku revisím tratí potřebných. Průplavní projekt s mechani- ckými zdvihadly bude pak dokončen ještě v srpnu roku 1901.« Není tedy překážky a není niž ádne příčiny, proč by se nemohlo při nejmen- ším zároveň přikročiti k regulac
Rakousko Vltava Praha
12 article
Vltavy a stavbě průplavu dunajsko-vltav- ského s průplavem dunajsko-oderským. Byla by to jen schválnost a německo-politická zášt proti království českému, kdyby proti zněn a duchu předlohy vládní Čechy měly zůstati opět posledními v kalendáři, kdyby se jim sice dopřálo cti přispívati »mourovatě« na stavby železnic alpských, jako na zbudování Vídni a moravsko-slezským uhelným baronům i fabrikantům německým veleví- taného průplavu dunajsko-oder- ského, za to však nechaly se jejich Vltava a jejich Labe se všemi jejich přítoky v tom hříšně zuboženém, neslýchaném stavu ještě po desítiletí dále a dále. A k tomu by po- hříchu mohlo dojíti, kdyby naprot solidaritě a čilosti Němcův nás a mezi námi opět došlo k jalo- vému hašteření a pření se stavuse stavem o to, máme-li či nemáme sobě vůbec průplavu dusajsko vltavsko-labského středem země své přáti, či máme-li jen o regulaci našich řek a jejich přítokův usi- lovati. Snadno by se tu zase mohlo státi, že bychom nedostali vůbe ničeho, ale Němcům zaplatiti bychom mu- sili všechno: i jejich dráhy alpské i průplav dunajskooderský. Nehašteřme, ale dohodněme se tudíž co nejrych lejil
ský Němcův Němec Vltava Čechy Vídeň moravskýslezský
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 29. dubna. (K situaci. Jeden z vládních vídeňských pondělníků, mluvě o příští práci rakouského parlamentu, soudí, že se strany českého klubu, ač nezaujal dosuo určitého stanoviska vzhledem k zatímnému roz počtu, netřeba se při této věci obávati váž- nějších obtiží. Obtíže mohou prý v nejbližs době vzniknouti jen z konfliktů mezi klerikály a Všeněmci, poněvadž katolická strana středu a antisemité jsou odhodláni nedopouštěti nových urážek. Proto, ač situsce nemůže býti posu- zována pessimisticky, nutno přece býti připra- venu, že se investiční předloh y do- stanou do sněmovního plena teprv na podzim a v letním období budou projednány pouze ve výboru. V Praze, 29. dubna. (Vláda a P - láci.) V nedělních listech lvovských vyskytuje se souhlasná zpráva, že se postavení polského kola ve Vídni zlepšilo. »Předsvitu« sdělujes z Vídně, že dr. Körber jest si vědom slabosti a vrátkosti tak zvaného česko-německého do- rozumění a proto se příblížil k polskému kolu. aby si tím lépe zabezpečil stálou většinu pro své parlamentní předlohy. .. . Obrat. dra. Körbra směrem k polskému kolu — plše »Předsv.« — projevil se v ústupčích při že
doktor Körber Praha Vídeň
14 article
lezničních investicích, ačkoli krátko před tím vláda nejevila nijaké ochoty, aby vyhověla pol ským přáním ...« V čem záležejí ony ústupky. zpravodaj nepovídá, protože je to prý ta- jemství, jehož vyzrazení by podráždilo Němce Dopisovatel »Gaz. Narodové«, posl. Me- runovič, jest v této věci patrně méně úzkoprsý než jeho soudruh, píšící do »Předsvitu«. Za- víráť svůj dopis — jak praví — dobrými no vinami, jmenovitě, že otázka vystavení místní dráhy ze Lvova přes Vinníky a Přemyšlany do Břežan a spojení Lvova s evropskou sítí vodních dráh stoji dobře. K tomu pisatel dodává. že jsou bezpodstatny zprávy o rozmiškách mezi polským kolem a drem. Körbrem, jakož i o rozkolu v lůně samého polského kola. Z Krakova, 29. dubna. (Pošto v hakatism a delegace.) Pruská vláda. pronásledujíe Poláky na všech polich veřejného života, nejen že vyloučila z poštovní dopravy domácí dopisy s polskými adresami, nýbrž čin nyní obtíže také polským listům, přicházejícím do Pruska z ciziny. »Czask upozorňuje, že takové jednání pruské vlády může míti v zápěl neblahé následky pro obchod, že jest přímo ná silím, páchaným na zásadách mezinárodního práva a přlčí se konečně i přátelským poměrům mezi Rakouskem a Německem... Máme proto naději — píše dále »Czas« — že naši zástup- cové na říšské radé hnou touto otázkou na patřičném místě, neboť nemyslíme, že by podřízené orgány pruské vnitřní administrace směly rušiti ustálený mezinárodní pořádek po štových styků, jen aby vyhověly nejhorším pudům národního šovinismu. Otázka ta přestává býti vnitřní pruskou a přestupuje v obor poli tiky mezinárodní, do které máme také mye mluviti.« »Glos Nar.« pojednávuje o nejnovějšíek pruských útocích na polskou národnost, poro nává jednání pruské vlády s ruským a praví
Němec Polák Prusek Glos Lvov Břežany Krakov Rakousko Německo
15 article
»Takých časů nezažili Poláci ani pod vládou ruskou. Náš národ trpěl a trpí pod útiskem ruským; despotism dávil vše, co páchlo polštinou. ale přes to každý nepředpojatý uzná že tam dnes jest už cítiti obra k lepšímu. Ve školách se přece vyučuje jazyku polskému, náboženství vyučovalose vždycky polsky, v kostelích máme volnou pol- skou píseň a polské slovo boží. Ruská censura potlačuje myšlénky, ale tato censura nezastavíla bujný rozvoj varšavského časopisectva, stojícího nyní nejvýš ze všech krajů, obývaných Poláky Ani za dob největšího pronásledování nenapadlo nikoho v Rusku vystoupiti s požadavkem, aby se polské časopisy tiskly současně v jazyko polském a ruském (kdežto v Prusku učiněn návrh aby se všechny stati v novinách tiskly současně také v překladu německém.)e Z Pešti, 28. dubna. (Maďaři a Němei. Orgán uherských agrárníků »Hazánk« píše z přiležilosti posledních útoků rakouských Vse němců na arciknížete Františka Ferdinanda poměru Němců k Maďarům a dochází k po znání, že Slované jsou Maďarům přec jen méně nebezpečni než Němci. »Musíme si konečné zodpověděti otázku — praví »Hlazánk« — ne byla-li to chyba, když jsme při založení du alismu předpokládali, že Němci jsou nejspo lehlivější element v Rakousku. Počínáme na hlížeti, že jsme se zmýlili a poznáváme, že naše přátelské chování k Němcům a to, že jsme jin dávali všude přednost, přináší špatně úroky Ale nejen my docházíme k tomuto poznání Také dynastie jest nucena se přesvědčiti,ž udilela svou přízeň nevděčníkům, neboť veliká část Němců viklá nejen dualismem způsobem mnohem nebezpečnějším, než Slované, domáhajíe se federalismu, nýbrž útočí přímo na existeněn podminky Rakouska a podkopává velmocenské postavení habsburské dynastie.
Polák Maďar František Ferdinand Němec Slovan Rusko Pešť Rakousko
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Japonsko nepodnikne nepřátelstv naproti Rusku. Na Japonsko západní Evropa velké naděje skládala. Japonsko mělo býti jejich spojencem naproli Rusku. Nedávno západní velmoci zasa- zovaly se u čínské vlády, aby Rusku zrušilu dané již slovo v záležitosti Mandžurska, a sou- časně štvaly proti Rusku Japonsko. Po několik dní přicházely zprávy takové, jakoby válk japonsko ruská byla na sesypání. Zatim Japonsko připravilo západní Evropě hořké sklamání. Ukázalo se nevhodnou zbraní naproti Rusku. Rychlá evropeisace dovedla je právě v tomto okamžiku k všeobecné hospodářské krisi. Ja- ponské banky padají jedna za druhou. Bankroly šíří se jako epidemie, kořeny krise vězí v tom, že Japonci chtěli po evropsku spekulovat a ne- dovedli toho. Národa zmocnila se panika, jež ovšem má vliv i na chod věcí politických. Bez pochyby Japonsko nyní z opojení evropeisae vystřízliví a vrátí se k sobě samému. To bude znamenati přátelství s Ruskem i Čínou a od padnutí od dosavadních evropských z přátel Anglíčtí politikové, obchodníci a průmyslníe jsou nad obratem japonským v zoufalství.
Japonec Japonsko Rusko Evropa Čína
17 article Hospodářská krise v Bulharsku.
Hospodářská krise v Bulharsku. Bulharsko nikterak se nemůže vyproslit z hospodářské krise, do které se uvedl samo nerozvážným děláním státních dluhů Krise se přiostřila tm, že čtyry poslední leta v Bulharsku byla neúrodná. Státní dluh bulharský obnáší 219 mill. franků, roční rozpočel 94 mill. fr. Kdyby produktivnost země stoupala, finanční její položení nebylo by bez- nadějné, mohla by ještě nové dluhy dělati, Ale toho není. Hlavním věřitelem Bulharska je Laen derbanka, skrývající se také za pařížské banky Banque Internationale a Banque de Pays Bas Věřitel tento je majitelom všech železnic v již ním Bulharsku, má hypotečný zápis na Varnu a Burgas. Bulhaři poznali za krátkou dobu svěho osvobození nové jho, které je netíží méně, než někdy jho turecké. Ministr Danev dojemnými slovy líčil ny nější situaci Bulharska cestujícímu dopisovatel »Ho. Bp.« Abychom se osvobodili ode jha německo židovského, pravil, potřebovali bychom 300 mill — 200 na uhasení a 100 na domácí potřeby Zabezpečením mohla by býti daň tabáková, jei vynáší 10 mill. ročně. Bulharská vláda vyjed nává s finančníky pařížskými, kteří pošlou do Sofie své zmoeněnce. Ale bez podporý Ruska aspoň mravné, sotva se vyjednávání skončí po přání Bulharska. Cílem naší politi ky je, slíti se duchovně s Ruskem. Vy plývá to přirozeně z našich národních potřeb U nás nemůže být russofobů. Sám Stambulov nejednou chtěl zahoditi své rakousk tendence. My si žádáme, aby na naší strane bylo odstraněno vše, co by upomínalo na Stam- bulova. Bylo by směšno, kdyby malinké Bul- harsko chtělo klamati svěho přirozeného ochrance. Chceme Rusko přesvěděiti, že pracujíe pro Bulharsko, pracuj pro s e be.
Kris Banque Bulhar Stam Bulharsko Burgas Sofie Rusko Banque jít Pay Basa
18 article
Poláci v Německu a Rusku. »Dzienník Poznaúski« uveřejňuje článek oděsského Poláka, ve kterém srovnává se osu Poláků pod Pruskem a Ruskem. Osud polské národnosti pod Pruskem je znám. Méně je znám její osud pod Ruskem. Proto není hlas tohot svědka bez zajímavosti. Pod mírnými vládami Pavla I. a Alex andra I. Poláci rychle se porušťovali, zvláště n Podoli, Volyní a Ukrajině. Porušťování byl dobrovolné. Všechno se hrnulo do úřadův dralo se o tituly a řády, jazyk ruský vcháze u Poláků do mody, promichávali jím jazyk svůj bylo to schie«, manželské svazky s Rusy byly na denním pořádku a s tím i všecky toho dů- sledky. Porušťování nabylo takových rozměrů, že budouenost polské národnosti v Rusku byla ohrozena. Za Mikuláše I. Poláci byli utiskováni, ale tím vlastně národnost jejich zachráněna. Zároven si dobyl o ně té zásluhy, že je naučil kázni a pořádku. Odté doby sbližení a vy rovnání s Ruskem nehrozí Polá kům odnárodněním.
Polák Dzienník Poznaúski Prusek Pavel Alex Mikuláš Německo Rusko Volyň Ukrajina
19 article
Kněz proti klerikalismu. V Barceloně vychází od nějaké doby týden ník »Nuestra Rovista, Semanario catolie popular de eritica« (»Naše Revue, katolicko-popu lární týdenník kritický«), kterýž vede ostrý bo- proti — klerikalismu. Nejzajímavějším jestt ale, že líst ten vydáván jest knězem panen Segismondem Pey-Ordeixe m. Hnuti knězem tímto vzbuzené, nabylo takového roz machu, že pařížský »Temps« vyslal zpravodaje ke knězi zminěnému, aby zvěděl přesnějšíek udájův o cílech hnutí toho. Protiklerikální španělský kněz dal zpravo daji tuto pozoruhodnou odpověď: »Co chceme Chceme zachrániti Španělsko i církev. Hnu jest všeobecné. Zachvátí brzy celé Španělsko Pro nás jsou dva biskupové v Katolonii a ně kolik i v ostatním Španělsku. Náš cíl jest velm prostý. Jsme protiklerikály, ale chceme zůstat katoliky a to dobrými katolíky. Chceme jen reformovati kázeň a vnitřní organisaci kněžstva. Ctíme dogmata. Pro tu chvili žádáme: odlou- čeni státu a církve; reformu aneh potlačení řeholi jezovitských řeholí jiných; převzetí všech statkův církevních, jež přesahuj potřebu kultu, státem. Pomýšlím na zřízení samostatné církve špa- nělské, kteráž by jen co se dogmat týče. podřízena byla vrchnímu vedení papežově všechna ostatní práva Říma pře- jitiby měla na národní kněžstvo. Žádáme za stálou spolnúčast lidu ve věcech církve, aby církev byla stálým s dokonalým vý ronem lidové vůle. Žádáme protož ta k e volbu biskupů a vysokých vůbe hodnostův clrkevních lidem a kněžstvem. To jest náš jdeál pro nynějšek.« Na dopisovatele učinil Pey-Ordeix dojem energi ckého, intelligentního muže, jenž nezahájil zápas jen z lehkomyslnosti neb z důvodův malicher- ných a kterýž dovede úmysl svůj také pro vésti. V Praze, 29. dubna
eritica Segismond Pey Ordeix Barcelona Španělsko Řím Praha Nuestra Rovista
20 article
Apoštol Pruska v — Paříži. Německý učenec Mommsen, smutně proslulý gallofob a slavofob, meškal jako delegát Aka demie berlinské v Paříži. Někleří učenci fran couzští, rovněž jako i pařížský list » Míatine prokazovali pocty věru nemistné tomuto něme ckému hesla: »Moc před právem.« Proti tomu obracejí se nacionalistické listy fran- couzské, a také p. Cassagnae, známý politik vlastenec napsal ve svém orgánu »Autorité takto: Naši »nesmrtelní« májí krátko paměť. Nechť si vzpomenou na rok 1870 Byl to týž Mommsen, jenž reklamoval co nej rozhodněji okupaci Elsaska a Lotrýnska, jent nalehal na Vilému I. a Bismarka aby bombardovali Paříž bez mi losti, byť i pohřbili pod troskami onu slav nou »Národní bibliotéku«, která svými bezměr nými poklady, z nichž on krátkou dobu přeo tím čerpal, přispěla k jeho vědecké repufaci Jest pravda, že pan Mom msen, k dyscb měl jen trochu cti v těle, nebyl by nikdy vkročil na francouzskou půdu. Ale tolik studu tento cynický Prušák neměl; naši učene měli mu však dáti cititi, že jeho přitomanos v drobném prodejit raní čí-lo e solě . . . za Sh odpoledni za z Ye mllalkách na venkově ranní čtslo. . . . . . . . odpoledal Inserá t plati se kotová spža Předplacení a inserty přijísaá dmnini- straes v Marianské ulici č. a 10h Tam rachízejí se též ndsl tiskárna a expežice „Národnich Llstů Hukopisy se nevracsji.
Prusek Mommsen Aka Cassagnae Vilém Bismark Mom Paříž Národnich Llstus Hukopisa
21 article
jest do jisté míry neslušností. Snad se nám namitne, že věda nemá vlasti. Nechť se na to otážou samotného Mommsena. On jest Němee a pohrdá Francil.« Až příliš trpký jest tento hlas Cassagnacův, ale — zdravý. Povstání v Alžírsku V okolí Miliany povstalo, jak již stručně depeše sdělily, několik arabských kmenů, které přepadly vesnici Marguerittu, již úplně spálily, vše ničice. 300 Evropanů bylo usmrceno. Čet- níci, přikvapivší na pomoc obyvatelstvu, byli vesměs zraněni a schytání. Zbytky obyvatelstna byly rovněž zajaty. Francouzský admi- nistrátor p. Monteil byl svlečen přivázán ke stromu a zastřelen. Totéž učinili Arabové s četníky. Útočníků bylo asi 1000. Spálili budovu poštovní, usmrtivše dříve expeditorku, přetrhali telegrafické dráty a rozmetali přístroj a baterie. Malá posádka tiraileurů, jež byla proti útoč- níkům poslána, musila ustoupiti. Jeden voják dva důstojníci bylí zabiti, mnoho vojáků pak ra- něno. Ještě téhož dne odešlo 2000 muža z Alžíru pod velením plukovníka v ohrožený kraj, kdež tři obce byly vydrancovány a oby- vatelstvo Francii oddané šmahem pobito. Z Alžíru se nám sděluje: Starosta v Marengu telegrafoval úřadně vojenským úřadům v Blidě, že ozbrojené čety Arabův po- stupují proti Marengu i žádá za rychlé posily.
Mommsen Evropan Monteil Arabův Alžírsko Miliana Alžír Francie Marengo Blida Margueritta
22 article
Vláda soudí však, že rozčilení jest bezdůvodné. poněvadž tyto čety Arabův jsou nepochybně totožny s oněmi, jež odraženy byly vojskem, vyslaným ku stíhání Arabův, kteří byli obec Margueritte vyplenili. V této obci vládne nyn úplný klid. Neustále přiváděni jsou zajatí Ara- bové. Počet zajatcův přesahuje počet 60, nen ale mezi nimi žádný vůdce čet. »Figaro« uveřejňuje rozmluvu s mohame- dánským jedním knězem v Alžiru. Tento napo- věděl, že poslední odboj vyvolán byl zúmyslně některými francouzskými úřadníky, aby gene- rální guvernér Jounart, jenž slíbil chovati s vlídně k domorodcům, od úmyslu toho upustil. Dle »Gaulois« rozdávali v posledn době angličtí missionáři domo- rodcům bible, do nichž vloženy byly le- táky, jež obsahovaly prudké úto ky proti francouzské správě a v ni chž sliboval se Arabům lepší osud po anglickým panstvím.
Arabův Margueritte Figaro Arab Jounarta
23 article
Ruský státní rada šl. Bloch o cestě Delcasséově do Petrohradu. V Berlíně měl zpravodaj jednoho listu pří- ležitost promluviti o Delcasséově návštěvě na Rusi se známým propagatorem stálého míru, st. radou Blochem. Tento projevil mínění, že Deleasséovy porady s hr. Lamzdorffem týkaly se tři věcí: další účasti Italic v trojspolku, pře- měny francouzské vojenské služby na základě zkušeností učiněných ve válce jihoafrické v příčině činské záležitosti. Nynější vlá da francouzská přeje si prováděti vůči Německu politiku pokojnou a smírnou. Proto také bylo by klamno, viděti v Del- cassčově cestě hrot proti Německu. Význam má cesta ta ale hlavně potud, že jde o to, zkrátiti vojenskou službu ve Francii, což jest pro ministerstvo Waldeck- Rousseouvo živolní podmínkou, totiž heslem pro příští volby do parlamentu. Burská válka uká- zala, že i necvičeně a kázni novalně přístupné vojsko moderními zbraněmi dovede se uhájit i proti silně přemoci. Curzon a Brodrick v parlamentě to be obalu přiznali. Zkušenost ta způsobí velké pře- vraty v armádách evropských a dovoli státům vojenskou službu značně zkrátiti. Zkušenost ta bude míti vliv i na zahraničnou politiku Italie.
Bloch Delcasséův Deleasséův Curzon Petrohrad Berlín Německo del Francie ministerstvo Waldeck Italia
24 article
Již na hasgské konferenci prohlásil italský vo- jenský zástupce, že Italie nemůže již v zbrojení ostatním státům sta- čiti. Místo to bylo na žádost jeho sice potom z protokolu škrtnuto, ale symptomatickým zů- stává. Italie nemůže již sněsti břemen finan čních, kterýchž jí trojspolek ukládá a veřejné mínění její touží proto po tom, aby zrušeny by y již tyto tísnivé svazky. Ovšem nezaváže si Italie také ruce na novo přístupem k dvojspolku; poli- tikou volné ruky zsujme ale výhodnější posta- vení mezi oběma spolky, nežli jakéž měla v troj- spolku Mladý král chce sice ro- hodně následovati tradic otee svého a víme také, že chtěl mít Baceella, jenž se velistopadu vy slovil rozhodně pro trojspolek, v čede vlá dy.
Italia
25 article
Nemohl ale odolati mínění politických kruhův a pověřil Zanardella předsednictvím mi- nisterstva. Také návštěva v Toul o n nevyšla z přání králova; byla jen výsledkem veřejného mtnění v Italii, kteréž v členstv Irojspolku vjdí jen břímě, jehož země nemůže již unésti. Bloch vytýkal dále, že Čína způsobila v Evropě přepjaté naděje. Neskytá valně ani čák obchodních a to pro dlouhé ještě doby. Bloch opírá se při tom o neobyčejně důkladný prý materiál, kterýž »Crédit Lyonnais« dal znale svými sbírati v Číně samotné a kterýž zradil ústav ten od zřízení čínské filialky. Francouzská politika v Čině řídí pak se nepochybně tímtéž materiálem. Pro Rusko, jehož »vyšší« kruhy jsou prý i proti anexi Mandžurska, nemá pak otázka činská takového významu životního, by nemohlo ponechati konečné rozřešení její hasg- skému soudu rozhodčímu. Zkušenosti v jiho- africké válce, jež pomátly všechny výpočty di- plomacie i vojenských znalců, vybízejí prý přímo k tomu, aby činská otázka odkázána byla př zmíněný tribunál. Bloch míní, že Delcasséovi podaří se tak v tomto směru mezi Francil a Ruskem docílit shody, kteráž byla by v zájmu světového míru.
Bloch Delcassé Toul Italia Čína Evropa Rusko Crédit Lyonnais