3
masthead
V Praze, v uterý dne 30. dubna 190l.
Praha
5
article
Na ranní a odpol. listy
pdedplácí se
v Praze v sdminislraci
na měsíe . . . . . .
na čtrrt leta . .. . 6 K —h
s dvejí donáškou
na měsl
čtvt lta . . . . 7 K ook
ve filIslkácht
za ně . . . . . . 2 K S0h
Toštou:
na měsče. . . . . .
n čtnt leta . . . . s K 0h
s dvojí zšellkou
na měío . . . . . k n
sa čtvrt lek
Praha
6
article
Dohodněme se rychle, ať nás
neobehrají !
Dohodněme se rychle, ať nás
neobehrají !
Zvelebení, splavnění a kanalisace našich
zanedbaných řek: toť dnes vyhradní them
veřejné diskusse v této říši podivně nestá-
lého a nepravidelného, většinou
váznoucího, ale pak opět náhlého, drkotavě
prudkého rozvoje.
Stojímeli vskutku dnes u nové mety ta
kového obratu velikého a pro celou budouc-
nost zemí našich rozhodného?
Jde to vládě s jejím rozhodnutím do
opravdy? Cizina mne si plna úžasu oči nad
nezvyklou tou energií a náhlou odhodlanost
vezdy váhavé, před velikostí couvající náro-
dohospodářské politiky vídeňské a v Ra
kousku samém plno nevěřících Tomášů ; nej
více ovšem v nejčastěji a nejtrpčeji zklama-
ném národě našem.
Předloha vlády nečiní v nás svými vy
hradami a klausulemi dojmu upřímnosti, ton
výkladů ministerských, s jakými tak obrovsky
podnik národohospodářský uvádějí na forun
veřejnosti, pak už teprv zarážel svou chlad-
ností. Tak se nemluví nad kolébkou epo
chálního činu. Tak byrokraticky střízlivě
nemohla by hovořiti vláda, která by vážně
odhodlala se k dílu, jímž by chtěla provésti
důkaz, že to staré, rozhárané Rakousko.
které cizina téměř již za mrtvé pokládala
náhle ožilo mladistvou křepkostí a silou
náhle se vzchopilo z dlouholeté lethargie k
novému činnému životu a troufá si podni-
kati rázem stavby velikých dráh a průplavů.
regulovati a splavňovati své řeky nákladem
milliardovým.
Cizina potřásá nedůvěřivě, plna úžasu
hlavou a my tolikráte spražení Slovaně ra
koušti pochybujeme s ní.
Tomáš
Rakousko
7
article
Za to Němci zdejší (moravští jako naši)
čile a plni důvěry radostné chápou vládu
Körbrovu za slovo. Oceňují a postihují plně
jaký prospěch nesmírný přineslo by splav
nění našich řek a spojení jich jednak s Du
najem, jednak s Labem a Odrou průmyslu
a obchodu v našich vlastech, spočívajícímu
až doposud pohříchu převážně v rukou je-
jich. Tak již včera (28. dubna) sešli se ně-
mečtí průmyslníci, továrníci a obchodníci
valným počtem v Brně a na schůzi, konane
v budově zemského sněmu za přítomnost
místodržitele i zemského hejtmana morav-
ského, jakož i mnoha jiných státních a vo
jenských notáblův, radostně vítali a nadšeně
vděčili císaři a vládě za to, že v předloze
vládní na první místo postavena stavba
průplavu spojujícího Dunajs
Moravou a Odrou, čili stavba průplavu
od Vídně na Bohumín; žádajíce si, aby jen
se stavbou tou co nejrychleji se započalo.
zároveň snažně se přimlouvali za současné
spojení průplavu toho od Přerova přes Olo-
mouc na Pardubice s Labem a spolu za
odbočku, spojující s ním Brno. Našincise
tohoto sjezdu brněnského nezůčastnili, poně-
vadž svolavatelé neměli tolik šetrnosti, aby
je byli k němu pozvali pozvánkami českými
Položili si svůj »vodní sjezd« do Přerova
na 19. května t. r. Tam bohda také poctivě
a srdečně položí vlastenci moravští důraz
na to, aby současně se stavbou prů
plavu dunajsko-oderského zbu
dován byl také průplav dunajsko
vltavský královstvím český m
který, jak sama předloha vládní uznává
bude míti význam a ráz průplavu světo
vého, mezinárodního, poněvadž jim otevře
se nejpřímější cesta z Dunaje a tedy
od moře Černého k moři Severnímu.
Němec
Černý
Brno
Vídeň
Bohumín
Přerov
Ola
Pardubice
Labe
Dunaj
Dunajs Morava a Odra
8
article
Toho zastání a této podpory mravné
žádáme od bratří svých moravských jmenem
naší pospolitosti a solidarity, jmenem neroz
dílného prospěchu a budoucnosti našeho na
roda a pospolitého trojjediného státu zem
koruny české. Uvědomělí a prozíraví naš
rodáci moravští snadno pochopí a postihnou.
proč Němcům moravským s Proskovcem a
Mengrem v čele tak velice záleží na tom.
aby především jiným byl hotov ná-
kladem státním průplav vídeňsko bohumínský
proč ale nemají ani slova př
mluvy za to, aby stejně a zároveň byl
také zřízen průplav dunajsko vltavský srdcem
země české. Nevede je při tom pouze in-
teres domácího moravského patriotismu, ale
vede je při tom interes německo-politický.
jdoucí od jakživa za politickým a národo
hospodářským odtržením Moravy od Čech.
za účelem osamocení a oslabení našeho ná-
roda v království, po jehož zemdlení trou-
fají si býti s »měkčí Moravou« již snáze
hotovi.
Němec
Morava
Čechy
9
article
Vláda Körbrova položila sice formálně
ve své předloze stavbu průplavu dunajsko
oderského na prvé, stavbu průplavu dunaj
sko-vitavského a spojenou s ní kanalisaci
Vltavy z Budějovic do Prahy na drubé
místo; avšak tím není nikterak řečeno, že
se má se stavbou průplavu dunajsko-oder-
ského započiti především a po něm teprv
že má kdys později dojíti na stavbu prů-
plavu dunajskovítavského, nýbrž v § 5.
předlohy vládní výslovně se stanoví, že se
stavbou všech vodních dráh má
se započíti nejděle v roce 1904.
bude-li o nich do té doby s interessenty
(zeměmi a městy Vidní a Prahou) dojednáno
o přiměřených jejich příspěvcích.
Radují-li se tedy Němci moravští ve sv
nedělní resoluci brněnské z toho, že vláda
položila stavbu průplavu dunajsko oderského
na první místo a vyzývají-li ji »se vším dů-
razem a s veškerou rozhodnosti, aby tedy
proveden byl průplav dunajsko oderský
především a s urychleným tempene
Körbrův
Němec
Vltava
Budějovice
Praha
10
article
ukládá nám pospolitý náš zájem národní
protestovati proti tomuto neloyálnímu vý
kladu a sobeckému německo-politickému po-
žadavku a držeti se se vším důrazem slibu
předlohy vládní, že má býti provedena stavba
všech těch vodních dráh, jakož i regulace
řek našich česko-slovanských současně
a záróven.
Ano, na této současnosti, na
stejně rychlém tempu v provádění veške-
rých těch vodních staveb: regu-
lací našich hlavních řek a jic
přítokův v obou zemích koruny
české se stavbami jižních že-
leznic na Terst, musejí zástupci našeho
národa v Čechách jako na Moravě neob
lomně trvali: toto káže náš životní pospolitý
prospěch a zájem národní, a hříchem smrtel
ným bylo by, kdybychom v této důležitost
nerozumně a krátkozrace druh druha ostavil
a opustili.
Či snad jest nějakých technických příčin
a důvodův pro to, aby stavba průplavu du-
najsko-vltavského (z Vídně na Budějovice)a
regulace poříčí vltavského od Budějovic až
po Mělník byla poodložena a za to »přede-
vším s urychleným tempem« provedla se
stavba průplavu vídeňsko-bohumínského
Není jich naprosto.
Dne 11. dubna t. r. obchodní ko
mora pražská, vyzývajíc vládu, aby z
obromné finanční ty oběti, jaké královstv
české jakožto nejpoplatnější zem
přináší monarchii, co možná nejdříve již vy
hověla také dopravním potřebám tohoto krá
lovství konečným zbudováním splav
ných vodních cest, a sice kanalisováním horn
Vltavy a středního Labe, jakož i zřízením
průplavu dunajsko vltavsko-labského, co nej
rozhodněji ohražovala se prot
tomu, aby se snad počalo především
se stavbou průplavu dunajsko-oderského
teprv po něm aby došlo kdys později na
průplav dunajsko-vllavský.
Terst
Čechy
Morava
Vídeň
Budějovice
Mělník
Vltava
11
article
Nejen v zájmu svého okresu, ale v zá-
jmu celého království českého, ba celého
Rakouska žádala, »aby stavba dunajsko-
vltavského průplavu zahájena byla při nej-
menším současně, s budováním
průplavu dunajskooderskéhoa
na odůvodnění této důtklivé žádosti své
konstatovala výslovně: »Po stránce te ch-
nické jsou generální projekty
jak pro dunajsko-vltavský prů-
plav komorový, tak pro kanali-
saci Vltavy od Budějovie ku
Praze již úplné hotovy, zpracovány
jsouce na základě zvláštních
předpisů ministerstva o bcho du
dle vzoru železničních projektů ku revisím
tratí potřebných. Průplavní projekt s mechani-
ckými zdvihadly bude pak dokončen ještě
v srpnu roku 1901.«
Není tedy překážky a není niž ádne
příčiny, proč by se nemohlo při nejmen-
ším zároveň přikročiti k regulac
Rakousko
Vltava
Praha
12
article
Vltavy a stavbě průplavu dunajsko-vltav-
ského s průplavem dunajsko-oderským. Byla
by to jen schválnost a německo-politická zášt
proti království českému, kdyby proti zněn
a duchu předlohy vládní Čechy měly zůstati
opět posledními v kalendáři, kdyby se jim
sice dopřálo cti přispívati »mourovatě« na
stavby železnic alpských, jako na
zbudování Vídni a moravsko-slezským uhelným
baronům i fabrikantům německým veleví-
taného průplavu dunajsko-oder-
ského, za to však nechaly se jejich Vltava
a jejich Labe se všemi jejich přítoky v tom
hříšně zuboženém, neslýchaném stavu ještě
po desítiletí dále a dále. A k tomu by po-
hříchu mohlo dojíti, kdyby naprot
solidaritě a čilosti Němcův
nás a mezi námi opět došlo k jalo-
vému hašteření a pření se stavuse
stavem o to, máme-li či nemáme sobě
vůbec průplavu dusajsko vltavsko-labského
středem země své přáti, či máme-li jen
o regulaci našich řek a jejich přítokův usi-
lovati. Snadno by se tu zase mohlo
státi, že bychom nedostali vůbe
ničeho, ale Němcům zaplatiti bychom mu-
sili všechno: i jejich dráhy alpské i průplav
dunajskooderský. Nehašteřme, ale
dohodněme se tudíž co nejrych
lejil
ský
Němcův
Němec
Vltava
Čechy
Vídeň
moravskýslezský
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 29. dubna. (K situaci.
Jeden z vládních vídeňských pondělníků, mluvě
o příští práci rakouského parlamentu, soudí, že
se strany českého klubu, ač nezaujal dosuo
určitého stanoviska vzhledem k zatímnému roz
počtu, netřeba se při této věci obávati váž-
nějších obtiží. Obtíže mohou prý v nejbližs
době vzniknouti jen z konfliktů mezi klerikály
a Všeněmci, poněvadž katolická strana středu
a antisemité jsou odhodláni nedopouštěti nových
urážek. Proto, ač situsce nemůže býti posu-
zována pessimisticky, nutno přece býti připra-
venu, že se investiční předloh y do-
stanou do sněmovního plena teprv na podzim
a v letním období budou projednány pouze ve
výboru.
V Praze, 29. dubna. (Vláda a P -
láci.) V nedělních listech lvovských vyskytuje
se souhlasná zpráva, že se postavení polského
kola ve Vídni zlepšilo. »Předsvitu« sdělujes
z Vídně, že dr. Körber jest si vědom slabosti
a vrátkosti tak zvaného česko-německého do-
rozumění a proto se příblížil k polskému kolu.
aby si tím lépe zabezpečil stálou většinu pro
své parlamentní předlohy. .. . Obrat. dra.
Körbra směrem k polskému kolu — plše
»Předsv.« — projevil se v ústupčích při že
doktor
Körber
Praha
Vídeň
14
article
lezničních investicích, ačkoli krátko před tím
vláda nejevila nijaké ochoty, aby vyhověla pol
ským přáním ...« V čem záležejí ony ústupky.
zpravodaj nepovídá, protože je to prý ta-
jemství, jehož vyzrazení by podráždilo Němce
Dopisovatel »Gaz. Narodové«, posl. Me-
runovič, jest v této věci patrně méně úzkoprsý
než jeho soudruh, píšící do »Předsvitu«. Za-
víráť svůj dopis — jak praví — dobrými no
vinami, jmenovitě, že otázka vystavení místní
dráhy ze Lvova přes Vinníky a Přemyšlany do
Břežan a spojení Lvova s evropskou sítí vodních
dráh stoji dobře. K tomu pisatel dodává.
že jsou bezpodstatny zprávy o rozmiškách
mezi polským kolem a drem. Körbrem, jakož
i o rozkolu v lůně samého polského kola.
Z Krakova, 29. dubna. (Pošto v
hakatism a delegace.) Pruská vláda.
pronásledujíe Poláky na všech polich veřejného
života, nejen že vyloučila z poštovní dopravy
domácí dopisy s polskými adresami, nýbrž čin
nyní obtíže také polským listům, přicházejícím
do Pruska z ciziny. »Czask upozorňuje, že
takové jednání pruské vlády může míti v zápěl
neblahé následky pro obchod, že jest přímo ná
silím, páchaným na zásadách mezinárodního
práva a přlčí se konečně i přátelským poměrům
mezi Rakouskem a Německem... Máme proto
naději — píše dále »Czas« — že naši zástup-
cové na říšské radé hnou touto otázkou na
patřičném místě, neboť nemyslíme, že by
podřízené orgány pruské vnitřní administrace
směly rušiti ustálený mezinárodní pořádek po
štových styků, jen aby vyhověly nejhorším
pudům národního šovinismu. Otázka ta přestává
býti vnitřní pruskou a přestupuje v obor poli
tiky mezinárodní, do které máme také mye
mluviti.«
»Glos Nar.« pojednávuje o nejnovějšíek
pruských útocích na polskou národnost, poro
nává jednání pruské vlády s ruským a praví
Němec
Polák
Prusek
Glos
Lvov
Břežany
Krakov
Rakousko
Německo
15
article
»Takých časů nezažili Poláci ani pod vládou
ruskou. Náš národ trpěl a trpí pod útiskem
ruským; despotism dávil vše, co páchlo polštinou.
ale přes to každý nepředpojatý uzná
že tam dnes jest už cítiti obra
k lepšímu. Ve školách se přece vyučuje
jazyku polskému, náboženství vyučovalose
vždycky polsky, v kostelích máme volnou pol-
skou píseň a polské slovo boží. Ruská censura
potlačuje myšlénky, ale tato censura nezastavíla
bujný rozvoj varšavského časopisectva, stojícího
nyní nejvýš ze všech krajů, obývaných Poláky
Ani za dob největšího pronásledování nenapadlo
nikoho v Rusku vystoupiti s požadavkem, aby
se polské časopisy tiskly současně v jazyko
polském a ruském (kdežto v Prusku učiněn návrh
aby se všechny stati v novinách tiskly současně
také v překladu německém.)e
Z Pešti, 28. dubna. (Maďaři a Němei.
Orgán uherských agrárníků »Hazánk« píše z
přiležilosti posledních útoků rakouských Vse
němců na arciknížete Františka Ferdinanda
poměru Němců k Maďarům a dochází k po
znání, že Slované jsou Maďarům přec jen méně
nebezpečni než Němci. »Musíme si konečné
zodpověděti otázku — praví »Hlazánk« — ne
byla-li to chyba, když jsme při založení du
alismu předpokládali, že Němci jsou nejspo
lehlivější element v Rakousku. Počínáme na
hlížeti, že jsme se zmýlili a poznáváme, že naše
přátelské chování k Němcům a to, že jsme jin
dávali všude přednost, přináší špatně úroky
Ale nejen my docházíme k tomuto poznání
Také dynastie jest nucena se přesvědčiti,ž
udilela svou přízeň nevděčníkům, neboť veliká
část Němců viklá nejen dualismem způsobem
mnohem nebezpečnějším, než Slované, domáhajíe
se federalismu, nýbrž útočí přímo na existeněn
podminky Rakouska a podkopává velmocenské
postavení habsburské dynastie.
Polák
Maďar
František Ferdinand
Němec
Slovan
Rusko
Pešť
Rakousko
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Japonsko nepodnikne nepřátelstv
naproti Rusku.
Na Japonsko západní Evropa velké naděje
skládala. Japonsko mělo býti jejich spojencem
naproli Rusku. Nedávno západní velmoci zasa-
zovaly se u čínské vlády, aby Rusku zrušilu
dané již slovo v záležitosti Mandžurska, a sou-
časně štvaly proti Rusku Japonsko. Po několik
dní přicházely zprávy takové, jakoby válk
japonsko ruská byla na sesypání. Zatim Japonsko
připravilo západní Evropě hořké sklamání.
Ukázalo se nevhodnou zbraní naproti Rusku.
Rychlá evropeisace dovedla je právě v tomto
okamžiku k všeobecné hospodářské krisi. Ja-
ponské banky padají jedna za druhou. Bankroly
šíří se jako epidemie, kořeny krise vězí v tom,
že Japonci chtěli po evropsku spekulovat a ne-
dovedli toho. Národa zmocnila se panika, jež
ovšem má vliv i na chod věcí politických. Bez
pochyby Japonsko nyní z opojení evropeisae
vystřízliví a vrátí se k sobě samému. To bude
znamenati přátelství s Ruskem i Čínou a od
padnutí od dosavadních evropských z přátel
Anglíčtí politikové, obchodníci a průmyslníe
jsou nad obratem japonským v zoufalství.
Japonec
Japonsko
Rusko
Evropa
Čína
17
article
Hospodářská krise v Bulharsku.
Hospodářská krise v Bulharsku.
Bulharsko nikterak se nemůže vyproslit
z hospodářské krise, do které se uvedl
samo nerozvážným děláním státních dluhů
Krise se přiostřila tm, že čtyry poslední
leta v Bulharsku byla neúrodná. Státní dluh
bulharský obnáší 219 mill. franků, roční
rozpočel 94 mill. fr. Kdyby produktivnost země
stoupala, finanční její položení nebylo by bez-
nadějné, mohla by ještě nové dluhy dělati, Ale
toho není. Hlavním věřitelem Bulharska je Laen
derbanka, skrývající se také za pařížské banky
Banque Internationale a Banque de Pays Bas
Věřitel tento je majitelom všech železnic v již
ním Bulharsku, má hypotečný zápis na Varnu
a Burgas.
Bulhaři poznali za krátkou dobu svěho
osvobození nové jho, které je netíží méně, než
někdy jho turecké.
Ministr Danev dojemnými slovy líčil ny
nější situaci Bulharska cestujícímu dopisovatel
»Ho. Bp.«
Abychom se osvobodili ode jha německo
židovského, pravil, potřebovali bychom 300 mill
— 200 na uhasení a 100 na domácí potřeby
Zabezpečením mohla by býti daň tabáková, jei
vynáší 10 mill. ročně. Bulharská vláda vyjed
nává s finančníky pařížskými, kteří pošlou do
Sofie své zmoeněnce. Ale bez podporý Ruska
aspoň mravné, sotva se vyjednávání skončí po
přání Bulharska. Cílem naší politi ky
je, slíti se duchovně s Ruskem. Vy
plývá to přirozeně z našich národních potřeb
U nás nemůže být russofobů. Sám
Stambulov nejednou chtěl zahoditi své rakousk
tendence. My si žádáme, aby na naší strane
bylo odstraněno vše, co by upomínalo na Stam-
bulova. Bylo by směšno, kdyby malinké Bul-
harsko chtělo klamati svěho přirozeného ochrance.
Chceme Rusko přesvěděiti, že
pracujíe pro Bulharsko, pracuj
pro s e be.
Kris
Banque
Bulhar
Stam
Bulharsko
Burgas
Sofie
Rusko
Banque jít Pay Basa
18
article
Poláci v Německu a Rusku.
»Dzienník Poznaúski« uveřejňuje článek
oděsského Poláka, ve kterém srovnává se osu
Poláků pod Pruskem a Ruskem. Osud polské
národnosti pod Pruskem je znám. Méně je znám
její osud pod Ruskem. Proto není hlas tohot
svědka bez zajímavosti.
Pod mírnými vládami Pavla I. a Alex
andra I. Poláci rychle se porušťovali, zvláště n
Podoli, Volyní a Ukrajině. Porušťování byl
dobrovolné. Všechno se hrnulo do úřadův
dralo se o tituly a řády, jazyk ruský vcháze
u Poláků do mody, promichávali jím jazyk svůj
bylo to schie«, manželské svazky s Rusy byly
na denním pořádku a s tím i všecky toho dů-
sledky. Porušťování nabylo takových rozměrů,
že budouenost polské národnosti v Rusku byla
ohrozena.
Za Mikuláše I. Poláci byli utiskováni, ale
tím vlastně národnost jejich zachráněna. Zároven
si dobyl o ně té zásluhy, že je naučil kázni
a pořádku. Odté doby sbližení a vy
rovnání s Ruskem nehrozí Polá
kům odnárodněním.
Polák
Dzienník Poznaúski
Prusek
Pavel
Alex
Mikuláš
Německo
Rusko
Volyň
Ukrajina
19
article
Kněz proti klerikalismu.
V Barceloně vychází od nějaké doby týden
ník »Nuestra Rovista, Semanario catolie
popular de eritica« (»Naše Revue, katolicko-popu
lární týdenník kritický«), kterýž vede ostrý bo-
proti — klerikalismu. Nejzajímavějším jestt
ale, že líst ten vydáván jest knězem panen
Segismondem Pey-Ordeixe m. Hnuti
knězem tímto vzbuzené, nabylo takového roz
machu, že pařížský »Temps« vyslal zpravodaje
ke knězi zminěnému, aby zvěděl přesnějšíek
udájův o cílech hnutí toho.
Protiklerikální španělský kněz dal zpravo
daji tuto pozoruhodnou odpověď: »Co chceme
Chceme zachrániti Španělsko i církev. Hnu
jest všeobecné. Zachvátí brzy celé Španělsko
Pro nás jsou dva biskupové v Katolonii a ně
kolik i v ostatním Španělsku. Náš cíl jest velm
prostý. Jsme protiklerikály, ale chceme zůstat
katoliky a to dobrými katolíky. Chceme jen
reformovati kázeň a vnitřní organisaci kněžstva.
Ctíme dogmata. Pro tu chvili žádáme: odlou-
čeni státu a církve; reformu aneh
potlačení řeholi jezovitských
řeholí jiných; převzetí všech
statkův církevních, jež přesahuj
potřebu kultu, státem. Pomýšlím
na zřízení samostatné církve špa-
nělské, kteráž by jen co se dogmat týče.
podřízena byla vrchnímu vedení papežově
všechna ostatní práva Říma pře-
jitiby měla na národní kněžstvo.
Žádáme za stálou spolnúčast lidu ve věcech
církve, aby církev byla stálým s dokonalým vý
ronem lidové vůle. Žádáme protož ta k e
volbu biskupů a vysokých vůbe
hodnostův clrkevních lidem a
kněžstvem. To jest náš jdeál pro nynějšek.«
Na dopisovatele učinil Pey-Ordeix dojem energi
ckého, intelligentního muže, jenž nezahájil zápas
jen z lehkomyslnosti neb z důvodův malicher-
ných a kterýž dovede úmysl svůj také pro
vésti.
V Praze, 29. dubna
eritica
Segismond Pey Ordeix
Barcelona
Španělsko
Řím
Praha
Nuestra Rovista
20
article
Apoštol Pruska v — Paříži.
Německý učenec Mommsen, smutně proslulý
gallofob a slavofob, meškal jako delegát Aka
demie berlinské v Paříži. Někleří učenci fran
couzští, rovněž jako i pařížský list » Míatine
prokazovali pocty věru nemistné tomuto něme
ckému hesla: »Moc před právem.« Proti tomu
obracejí se nacionalistické listy fran-
couzské, a také p. Cassagnae, známý politik
vlastenec napsal ve svém orgánu »Autorité
takto: Naši »nesmrtelní« májí krátko
paměť. Nechť si vzpomenou na rok 1870
Byl to týž Mommsen, jenž reklamoval co nej
rozhodněji okupaci Elsaska a Lotrýnska, jent
nalehal na Vilému I. a Bismarka
aby bombardovali Paříž bez mi
losti, byť i pohřbili pod troskami onu slav
nou »Národní bibliotéku«, která svými bezměr
nými poklady, z nichž on krátkou dobu přeo
tím čerpal, přispěla k jeho vědecké repufaci
Jest pravda, že pan Mom msen, k dyscb
měl jen trochu cti v těle, nebyl by
nikdy vkročil na francouzskou půdu. Ale tolik
studu tento cynický Prušák neměl; naši učene
měli mu však dáti cititi, že jeho přitomanos
v drobném prodejit
raní čí-lo e solě . . . za Sh
odpoledni
za z
Ye mllalkách na venkově
ranní čtslo. . . . . . . .
odpoledal
Inserá t
plati se kotová spža
Předplacení a inserty přijísaá dmnini-
straes v Marianské ulici č. a
10h
Tam rachízejí se též ndsl
tiskárna a expežice „Národnich Llstů
Hukopisy se nevracsji.
Prusek
Mommsen
Aka
Cassagnae
Vilém
Bismark
Mom
Paříž
Národnich Llstus Hukopisa
21
article
jest do jisté míry neslušností. Snad se nám
namitne, že věda nemá vlasti. Nechť se na to
otážou samotného Mommsena. On jest Němee
a pohrdá Francil.« Až příliš trpký jest tento
hlas Cassagnacův, ale — zdravý.
Povstání v Alžírsku
V okolí Miliany povstalo, jak již stručně
depeše sdělily, několik arabských kmenů, které
přepadly vesnici Marguerittu, již úplně spálily,
vše ničice. 300 Evropanů bylo usmrceno. Čet-
níci, přikvapivší na pomoc obyvatelstvu, byli
vesměs zraněni a schytání. Zbytky obyvatelstna
byly rovněž zajaty. Francouzský admi-
nistrátor p. Monteil byl svlečen
přivázán ke stromu a zastřelen.
Totéž učinili Arabové s četníky.
Útočníků bylo asi 1000. Spálili budovu
poštovní, usmrtivše dříve expeditorku, přetrhali
telegrafické dráty a rozmetali přístroj a baterie.
Malá posádka tiraileurů, jež byla proti útoč-
níkům poslána, musila ustoupiti. Jeden voják
dva důstojníci bylí zabiti, mnoho vojáků pak ra-
něno. Ještě téhož dne odešlo 2000 muža
z Alžíru pod velením plukovníka v ohrožený
kraj, kdež tři obce byly vydrancovány a oby-
vatelstvo Francii oddané šmahem pobito.
Z Alžíru se nám sděluje: Starosta
v Marengu telegrafoval úřadně vojenským
úřadům v Blidě, že ozbrojené čety Arabův po-
stupují proti Marengu i žádá za rychlé posily.
Mommsen
Evropan
Monteil
Arabův
Alžírsko
Miliana
Alžír
Francie
Marengo
Blida
Margueritta
22
article
Vláda soudí však, že rozčilení jest bezdůvodné.
poněvadž tyto čety Arabův jsou nepochybně
totožny s oněmi, jež odraženy byly vojskem,
vyslaným ku stíhání Arabův, kteří byli obec
Margueritte vyplenili. V této obci vládne nyn
úplný klid. Neustále přiváděni jsou zajatí Ara-
bové. Počet zajatcův přesahuje počet 60, nen
ale mezi nimi žádný vůdce čet.
»Figaro« uveřejňuje rozmluvu s mohame-
dánským jedním knězem v Alžiru. Tento napo-
věděl, že poslední odboj vyvolán byl zúmyslně
některými francouzskými úřadníky, aby gene-
rální guvernér Jounart, jenž slíbil chovati s
vlídně k domorodcům, od úmyslu toho upustil.
Dle »Gaulois« rozdávali v posledn
době angličtí missionáři domo-
rodcům bible, do nichž vloženy byly le-
táky, jež obsahovaly prudké úto ky
proti francouzské správě a v ni chž
sliboval se Arabům lepší osud po
anglickým panstvím.
Arabův
Margueritte
Figaro
Arab
Jounarta
23
article
Ruský státní rada šl. Bloch o cestě
Delcasséově do Petrohradu.
V Berlíně měl zpravodaj jednoho listu pří-
ležitost promluviti o Delcasséově návštěvě na
Rusi se známým propagatorem stálého míru,
st. radou Blochem. Tento projevil mínění, že
Deleasséovy porady s hr. Lamzdorffem týkaly
se tři věcí: další účasti Italic v trojspolku, pře-
měny francouzské vojenské služby na základě
zkušeností učiněných ve válce jihoafrické
v příčině činské záležitosti. Nynější vlá da
francouzská přeje si prováděti
vůči Německu politiku pokojnou a smírnou.
Proto také bylo by klamno, viděti v Del-
cassčově cestě hrot proti Německu. Význam
má cesta ta ale hlavně potud, že jde o to,
zkrátiti vojenskou službu ve
Francii, což jest pro ministerstvo Waldeck-
Rousseouvo živolní podmínkou, totiž heslem pro
příští volby do parlamentu. Burská válka uká-
zala, že i necvičeně a kázni novalně přístupné
vojsko moderními zbraněmi dovede se uhájit
i proti silně přemoci.
Curzon a Brodrick v parlamentě to be
obalu přiznali. Zkušenost ta způsobí velké pře-
vraty v armádách evropských a dovoli státům
vojenskou službu značně zkrátiti. Zkušenost ta
bude míti vliv i na zahraničnou politiku Italie.
Bloch
Delcasséův
Deleasséův
Curzon
Petrohrad
Berlín
Německo
del
Francie
ministerstvo Waldeck
Italia
24
article
Již na hasgské konferenci prohlásil italský vo-
jenský zástupce, že Italie nemůže již
v zbrojení ostatním státům sta-
čiti. Místo to bylo na žádost jeho sice potom
z protokolu škrtnuto, ale symptomatickým zů-
stává. Italie nemůže již sněsti břemen finan
čních, kterýchž jí trojspolek ukládá a veřejné
mínění její touží proto po tom, aby zrušeny by y
již tyto tísnivé svazky. Ovšem nezaváže si Italie
také ruce na novo přístupem k dvojspolku; poli-
tikou volné ruky zsujme ale výhodnější posta-
vení mezi oběma spolky, nežli jakéž měla v troj-
spolku Mladý král chce sice ro-
hodně následovati tradic otee
svého a víme také, že chtěl mít
Baceella, jenž se velistopadu vy
slovil rozhodně pro trojspolek,
v čede vlá dy.
Italia
25
article
Nemohl ale odolati mínění politických
kruhův a pověřil Zanardella předsednictvím mi-
nisterstva. Také návštěva v Toul o n
nevyšla z přání králova; byla jen výsledkem
veřejného mtnění v Italii, kteréž v členstv
Irojspolku vjdí jen břímě, jehož země nemůže
již unésti. Bloch vytýkal dále, že Čína způsobila
v Evropě přepjaté naděje. Neskytá valně ani čák
obchodních a to pro dlouhé ještě doby. Bloch
opírá se při tom o neobyčejně důkladný prý
materiál, kterýž »Crédit Lyonnais« dal znale
svými sbírati v Číně samotné a kterýž zradil
ústav ten od zřízení čínské filialky. Francouzská
politika v Čině řídí pak se nepochybně tímtéž
materiálem. Pro Rusko, jehož »vyšší« kruhy
jsou prý i proti anexi Mandžurska, nemá pak
otázka činská takového významu životního, by
nemohlo ponechati konečné rozřešení její hasg-
skému soudu rozhodčímu. Zkušenosti v jiho-
africké válce, jež pomátly všechny výpočty di-
plomacie i vojenských znalců, vybízejí prý přímo
k tomu, aby činská otázka odkázána byla př
zmíněný tribunál.
Bloch míní, že Delcasséovi podaří se tak
v tomto směru mezi Francil a Ruskem docílit
shody, kteráž byla by v zájmu světového míru.
Bloch
Delcassé
Toul
Italia
Čína
Evropa
Rusko
Crédit Lyonnais