1
masthead
27. září 1904.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
5
article
největší řepy obnášela letos 511 gr. (loni 702 gr)
váha nejmenší řepy. 177 gr. (loni 356 gr.). Lelos od-
haduje se sklízeň řepy po ha, na 169 q (loni činila
průměrná sklizeň po ha. 283 q. což činí o 40.2
menší sklízeň po ha. Průměrná jakost řepy vykazuja
letos 17.98% cukru v řepě, což činí 53.3 gr. cukru
v jednom kořenu (lení 16.3%, což činilo 81.5 gr
Výnos cukru po 1 ha. obnáší letos 30.227 q, loni
46.129 q. jeví se tudíž letos menší o 15.902 4. či
o 34.4.
Očekávaný skutečný shodek cukru jeví se, vzhl -
dem na větší letošní osevní plochu, následovně
lelos oseto 35.223 ha, na kterých se sklídí 1,064.68
q cukru, loni oseto 32.919 ha, na kterých se sklidilo
1,518 520 q cukru, sklidí se tedy letos méně o 453. 89
o cukru, čili o 29.9 9%.
Složení šťávy je následující:
letos: loni:
. . . . . . 22.59 20.60
sacharisace
polarisace . . . . . . 19.82 17.90
necukry . . . . . . . 2.77 2.70
kvocient . . . . . . . 87.73 86.80
cukernatost . . . . . . 17.89 16.30
štávní faktor . . . . . 90.10 91.00
Deště spadlo v obvodu našeho spolku od 20. dub-
na do 15. září 1904 pouze 134.7 mm. při průměrne
teplotě 16.9° C, (loni spadlo deště 287.5 mm. při prům
teplotě 15.6° C) tedy letos deště méně o 152.8 mm
při vyšší teplotě o 1.3° C
Ve vývinu řepy nastala od tří týdnů úplná stag
nace, bulva neroste a cukru nepřibývá, takže za
trvajících poměrů vegetaci řepy za vůbec ukončenou
považovati lze. Dostaví-li se větší deště, ztrátíme hod-
notu, aniž by vzhledem k pokročilé době značnějš
varůst bulvy byl k očekávání.
Kampaně budou velice krátkými, režie veliká.
Rozhovoru o referátě tomto zúčastnili se zejmen
pp. řed. Hýroš, ústřední ředitel cís rada F. v.
ha
20.60 sacharisace polarizace
štávní faktor
mm
6
article
Goller a Zapotil. Pan cís. rada Goller po-
ukázal zvláště na veliké různosti lelošní řepy, kde na
jednom poli vyskytují se v jedné kompletní řadě ko-
řeny 400 gr. těžké a pak 90 gr. těžké a kde cukerna-
tost jest sotva 12% a pak i přes 16?% u řepy z jednohe
pole vzaté. Proto je letos každá taxace cukernatost
velice nejistá a může nastati překvapení na jedné i na
druhé straně.
Potom následoval rozhovor o nutnosti sní
žení konsumní daně na cukr. Reditel p. K
Eger ve svém obsažném a důkladně propracovanén
referátě uvedl, že byla v červnu konána ankela za
příčinou zlevnění cukerní daně některým průmyslo-
vým odvětvím cukr zpracujícím, a dále, že vydány
byly ministeriální výnosy v příčině upolřebení daně
prostého, denaturovaného cukru k výrobě mýdla, pa-
píru a zatěžkání hedvábí. Konstatoval, že se těmito
kroky vlastně nestalo nic, neb to, co se stalo, mo
pro industrii cenu problematickou.
Něnechá se nikterak upříti, že během prvního
roku platnosti brusselské konvence jisté zlepšení si-
tuace na trhu cukerním nastalo, neboť se statistik
netušeným vzrůstem spotřeby cukerní ve státech kon
veněních značně zlepšila.
V Rakousko-Uhersku činil větší příjem na dan
následkem zvýšení konsumu 29.6 mill. korun a uspo-
řením exportních premií v obnosu 21.0 mill. K. jak
byly v roce 1902-3 vyplaceny, zvýšil se čistý výnos
cukerní daně v roce 1903-4 oproti roku předchozímu
o 50.6 mill. korun.
Cukerní industrie, jakož i řepařské zemědělstv
právem čekaly, že vláda rakouská aspoň o obnos uspo
řené vývozní prémie cukerní daň sníží — čekaly všal
marně.
Goller
Eger
Rakousko
Uhersko
mill
7
article
Jest povinností vlády, aby v čas konala svou po-
vinnost, by v zájmu zachování své největší vývozn
industrie, v zájmu zachování řepařství, jakož i v zá
jmu veškerých vrstev obyvatelstva státu tohoto k znač
nému snížení daně cukerní — a to v brzku — se od
hodlala. Učiniti tak může bez obavy, poněvadž by
státní pokladna tím žádné újmy neutrpěla, naopal
v budoucnosti ještě značnější příjem zvýšenou spo
třebou si pojistila.
Daň K 38.— ze 100 kg cukru jest se sta-
noviska národohospodářského napro
sto neudržitelnou.
Řečník předkládá ke konci svých zajímavých a
hojnými slalistickými daty doložených vývodů pří-
slušnou petici k vládě, která ministerskému presidiu
ministerstvu financí, obchodu, zemědělství a železnic
zaslána bude, a vyslovuje naději, že petici tu nejen
valná hromada, ale i ostatní representační spolky
cukrovarnické, jakož i korporace zemědělské a prů
mysl cukr zpracující za svou přijmou a spolu pode
píší. (Výborně! Hlučný souhlas.)
Petice ta zní: „Vysoké c. k. ministerstvo finane
račiž po případě i pomocí nejvyššího nařízení snížit
nynější spolřební daň na cukr rafinovaný tou měrou
která by odpovidala nejen zájmům průmyslu i země-
dělství, ale i podstatně zájmům veškerého, všeobecnou
hospodářskou depresí, úbytkem možnosti výdělečné
i následky letošního neobyčejného sucha těžce stíže
ného obyvatelstva této poloviny říše.
ministerstvo finance
kg
8
article
Tuto uclivou prosbu dovoluje si podepsané před
sednictvo Středočeského spolku cukrovarníků dopro
voditi těmito důvody:
1. V příčině všeobecných důvodů pro žádané opa
tření osměluje se nížepsané předsednictvo poukázat
jednak na vývody referenta pana Karla Egra, ředitelo
cukrovaru a velkostatku v Oužicích, jež obsaženy jsou
v příloze lit. A. a jež byly jím na valné hromadě Spol
ku cukrovarníků v Čechách ze dne 11. května t. r
předneseny, jednak na resoluci k vývodům těm připo
jenou. V tomto referátě jsou uvedeny a čísly doloženy
všechny ony momenty, které pro splnění prosby naš
mluví.
Egr
Čechy
9
article
Příklad všech ostatníen států brusselskou konvene
podepsavších uveden jest ovšem na nejpřednějším mi
stě. Může-li něco vysoké ministerium financí k rych
lému snížení cukerní daně spotřební pohonouti, byla
by to následující úvaha:
Povždy bylo zásadou c. k. rakouských vlád, at
zásadou moudrou, dle možnosti odstraňovati všelikou
příčinu, proč by domácí obyvatelstvo se závistivým zra
kem sledovati mohlo poměry v cizině.
Když náš rolník, měšťák, úřadník, obchodník i děl-
ník dílem stykem s cizinou, dílem z časopisů cizozem
ských, zde rozšířených, dílem z článků zdejších časo
pisů, nevlasteneckou, především ale čilou agilací ne-
ustále upozorňováni jsou, že vzdor své skrovné míře
životní oproti cizozemským poplatníkům vyšší daně
platí, že vzdor snížené konsumní schopnosti u všech
důležitých potravin a požívatin svůj jak pro osobu.
tak dle míry menší požitek ještě dráže platiti nuceni
jsou, což na příklad u cukru obzvláště do očl bije
pak nesporno jest, že nespokojenost již do širokých
vrstev vniknuvší tím příznivější půdu pro škodlivé
své šíření nalezá a nalezati musí!
2. Je-li vysoké c. k. ministerium z důvodů správn
raisony takfka nuceno sledovati příklad ostatních států
tu tato nutnost pozbývá svého hrotu, uváží-li se, že
výsledek snížení daně bude, jak již zkušenost okázala
pro vysokou c. k. správu financí jen výhodný, že tudíl
snížení samo jen formálním aktem jest. Jest nade vš
pochybnost známo, a přesnými statistickými výkazy
o kampaní 1903-4 výmluvně dokázáno, že konsum
následkem snížení daně a s tím spojeného snížení cen
v takové míře vzrůstá, že obnos, o který dosavadní
spotřební daň se sníží, zcela jistě několikanásobněs
zase vrátí.
10
article
Vzrůst konsumu v Německu, Francii a celé řady
ostatních cukr vyrábějících států jest výhradně a je
dině důsledkem snížení cla dovozného ve spojení
podstatným snížením daně spotřební. Tento vzrůs
spotřeby jest však očividně i poměrně v ostatních ze
mích větší než v Rakousku.
Následující cifry za minulou kampaň 1903-4 (t.
za dobu od 1. září 1903 do 31. srpna 1904) dolo
tote tvrzení co nejpádněji:
V Německu snížena daň konsumní s 20 na 14 mk.
spotřeba ale vzrostla ze 7.3 mill. q na 10 millionů a
ve Francii, kde nastalo snížení se 64 franků na 27 fr.
stoupl konsum ze 3.8 mill. q na 7 millionů q. Stoup
nuti obnáší tedy v prvém případě 47%, ve druhém
téměř 85%, což tedy důkazem, že tam, kde největší
snížení daně spotřební nastalo, i výsledek vzrůstu
spotřeby největším byl.
Za to v Rakousku vzrůst spotřeby obnáší jen
15.7%. Přesvědčivý to důkaz, že v Rakousku jeden
z důležitých faktorů při povznesení spotřeby chyběl
totiž snížení daně spotřební! Vzrůst spotřeby v R-
kousku nebyl však tak industrii na prospěch, jako
pokladně státní, neboť domácí spotřeba vzrostla n
účet výrobce, který stěží svoje výrobní výlohy hradí
kdežto v ostatních státech důvod vzrůstu v reclnín
zlacinění následkem snížení cla a zmenšené daně hle-
dati jest.
3. Že zvýšený konsum výnos přímo i nepřím
zvyšuje, toho dokladem výmluvným jsou číslice, udá-
vající výnos spotřební daně od doby, kdy ujednán
brusselská v platnost vstoupila. Kdežto rok před touto
dobou čistý výnos daně v této polovici říše po zapla-
cení vývozních premií okrouhle 102.7 mill. korun ob-
nášel, dostoupil tento v roce 1903-4 výše 197.2 mill
korun, stoupl ledy o 34.5 mill. korun.
Německo
Francie
Rakousko
mill
11
article
4. Čím dříve vysoké c. k. ministerium daň sníží
tím závažnějším bude účinek toho v každém směru
Snížení, jež by se, jak v Rakousku tradicionelním zvy-
kem bývá, „příliš pozdě“ zúčastněným kruhům do
stalo, přivodilo by ke škodě i posměch četných ne-
přátel Rakouska. Již nyní jest v rakouské industrii
cukerní, dříve tak kvetoucí, jež i pro cizinu bývala
směrodatným vzorem, mnoho úřadníků bez místa,a
mnozí ve službách cukerní industrie sešedivělí otcové
rodin marně hledají chleba pro své rodiny, a nejistot
tato vzrůstá každou kampaní.
Dojde-li vysoké c. k. ministerium financí po těch-
to vývodech k seznání, že žádaným snížením dan
účinky úpadku cukerního průmyslu i rolnictva řepu
pěstujícího zmírněny býti mohou, tu v nejhlubší úcl
podepsaně předsednictvo jest přesvědčeno, že význam-
ná prosba jeho nevyzní na prázdno a že vysoké c.k
ministerstvo financí nebude ni okamžik váhati, před-
nesené prosbě v zájmu průmyslu, zemědělství i ve-
škerého obyvatelstva vyhověti.
Rakousko
12
article
Zástupce společenstva cukrářů p. Jos. Ralman
souhlasí úplně s vývody páně referentovými i s na-
vrženým podáním a přimlouvá se vřelými slovy za
prvé za všeobecné snížení cukerní daně a za druho
za dvoutřetinovou slcvu daně pro živnostníky cukr
jako surovinu zpracující. (Výborně!)
Zemský poslanec p. dr. K. Viškovský vyslovuje
jako tajemník českého odboru rady zemědělské jmé-
nem této korporace nejupřímnější potěšení, že se
našel opět bod, ve kterém může zamědělstve sou-
hlasiti co nejúplněji s požadavkem a se stanoviskem
cukrovarnictví a přeje si, aby těchto stykových bodů
mezi rolnictvem a cukrovarnictvím stále přibývalo
Rada zemědělská jest ochotna připojiti se k navrže-
nému podání v plném směru. (Výborně!)
Po řeči p. správce Brože, jemuž by se spíše za-
mlouvalo ostřejší akcentování podání, uvedl referení
p. řed. K. Eger ve svých závěrečných slovech, že
v Novém Sadě povolila vláda uberská jistému angli-
ckému konsorciu, které tam chce postaviti továrnu
na výrobu ovocných konserv, slátní subvenci 100.000
korun a zaručila mu kromě toho na 10 let úplné osvo-
bození od všech daní.
U nás jsou k vůli zvelebování průmyslu svolá-
vány ankety, jež příslovečnými se staly svojí neplod-
ností, ale v Uhrách jsou bez velkého plýtvání černě
vysoké státní subvence povolovány, desetileté osvobo-
zení od daní poskytováno, a dotyčná obec, v níž zá-
vody se zřizují, dá ještě pozemek stavební zdarma.
K Viškovský
Brož
K Eger
Uhry
český odbor rada zemědělský jmý
13
article
Tímto způsobem jsou naše tovární podniky cukr zpra-
cující uherské soutěži naprosto v šanc vydány.
Na konec zmíňuje se řečník ještě o surlax
na cukr. Během léta šla novinami zpráva, že mez
rakouskou a uherskou vládou došlo k dohodě v pří-
čině rozličných nařízení, jež se týkají vládního ná-
vrhu o surtaxe, parlamentem dosud neschváleného
By se pojistila zpětná platnost toholo návrhu
zákona v přechodném stadiu, než bude parlamentem
vyřízena, usnesly se obě vlády o rozličných parlament-
ních zařízeních, jež se mají cestou legislativní pro-
vésti. Toto jednání rakouské vlády jest důkazem, že
nebere ohledu na vícekráte již přednesené stížnosti
rakouské cukerní industrie v příčině surtaxy na cukr
a že s určitostí počítá s tím, že parlament předlohu
tuto učiní zákonem.
Rakouská industrie rafinerská chystá pelici n
příslušná ministerstva, aby ještě v posledním oka-
mžiku obmýšlenému poškození rakouské industrie
zabráněno bylo. Vzhledem k tomu appelluje řečník
na valnou hromadu, aby splnomocnila výbor spol ový
ke společnému postupu s rafinéry v této záležitosti
Splnomocnění to výboru dáno a navržené refe
rentem podání jednohlasně schváleno.
Potom následoval rozhovor o zkušenostech
nabytých při sušení řízků a o novotác
v cukrovarnictví.
14
article
Z trhů obilních. V minulém týdnu bylo počas
trvale zamračené a deštivé. Při dosti značně klesle
temperatuře byly oznámeny ze všech krajů vydatně
deště, které byly velice na prospěch, ale rolníci bys
přáli nyní stoupání teploměru. Práce polní a osevní
jsou všude v plném proudu. Stav vody mohutně stoupl.
ale nyní zase klesá. Na trzích zahraničních není smý-
šlení jednotné. Zámořské podněty nedocházejí anebo
jen malého ozvuku a i v Americe samé smýšlení silně
kelisalo. Trh byl tam zahájen kursy silně pokleslými
na velké ruské dovozy jakož i následkem okolnosti.
že trhy kontinentální silné haussy z týdne přede-
šlého nenásledovaly. Zřejmě zásoby vykazovaly rov-
něž značný vzrůst. Později se kursy na opětně zprávy
o mrazech a na spekulační koupě zase zdvihly. V An-
glii, kdež byl učiněn v týdnu předcházejícím silný ná-
běh k vzestupu, bylo smýšlení rovněž klidnější ob-
chod byl slabší a zdá se že obchod si dopřává opět
přestávky odpočinku. Na trzích francouzských bylo
naproti tomu smýšlení pevné. Má se sice za to, že
staré zásoby pšenice dostačí, aby nebylo teba dová-
žeti pšenici cizí, ale zájem byl na neuspokojivé zprávy
lepší a ceny pšenice stouply o 1/2 fr., mouky o 1 fr.
V Německu byly ceny celkem nezměněny, ale obraty
byly při tom slabé. Na ostatních trzích obchod rovněž
povohl, konsum byl zdrželivější a ceny nemohly při
tom dodržeti. Na trhů pešťském byla ochota k pro-
dojům, kdežto poplávka zůstala slabší. Ceny téměi
všech druhů povolovaly. Pro pšenici byla koupě-
chtivost jen trvale slabá. Mlýny, jež jsou dostatečně
zásobeny, nečiní vzhledem na špatný odbyt mouky
nových objednávek a chovaly se většinou k nabídce
odmílavě. Při tom má však velký vliv trh terminový.
Amerika
Německo
15
article
Vyšší kursy termínové sestupný směr ihned zastaví
a tak smýšlení na trhu effektivním kolísalo. Trh byl
zahájen cenami nižšími, jež se pak zlepšily, ale na
konec zůstaly zase nezměněny. Nabídka nebyla silná
ale stačí slabým požadavkům. Ke konci týdne obnášela
ztráta kursovní pouze asi 5 hal. Celkové obraty ob
nášely jenom 90.000 q, z čehož připadá asi 30.000
na cizí (rumunské a srbské) zboži. O žitu bylo smý-
šlení po celý týden chabé. Nabídka není sice silná
ale poptávka je zcela minimální a omezuje se nn
nepatrné koupě konsumu místního. Ceny klesly po-
stupně o 20—25 h. Dle jakosti znamenalo K 7.40 až
7.45, vybírané K 7.50 z Pešti. Srbské zboží bylo pro-
dáváno z Pešti vyclené za K 7.30. Ječmen na kroupy
a ke krmení byl v tomto týdnu chabý. Nabídka byla
sice rovněž mírná, ale nebylo žádného zájmu a i př
cenách o 15 h levnějších byl obchod skrovný. Dle ja-
kosti znamenal K 7.00—7.25. S ječmenem ze stanie
byl nepatrný obchod za ceny o 15—20 h nižší. Z
ječmen tisský platilo se K 7.25—7.60, za severo-
uherský merkantilní K 7.65—7.85, za lepší a jemné
druhy K 8.00—8.25 ze stanic. Oves byl mírně, ale
ochotně nabízen. Poptávka pro spotřebu zůstala slabá.
Pešť
16
article
Při klidném smýšlení ceny o 15—20 h povolily. Dle
barvy a čistoty bylo prodáváno staré zboží za K 7.10
až 7.35, nové za K 6.90 až 7.20 z Pešti. S kukuřiei
byl obchod čilý. Placena byla K 7.10—7.25. La Plat-
ská došla už do Rěky a byla prodávána za 6.60—6.65
Za zaručené bezvadné zboží bylo požadováno K 7.—
Hibernia. Jak jsme již oznámili, přijala správní
rada Hibernie jen čásť návrhů Drážďanské banky
co do pořadu nové valné hromady Hibernie. Právě
ty návrhy poladové, na nichž bance recte vládě zem-
ské nejvíce záleželo, byly správní radou odmítnuty
Ani opětné jednání o návrhu na zvýšení akciového
kapitálu ani návrh na volbu nových členů správní rady
připuštěn nebyl. Stanovisko správní rady ovšem ne-
překvapuje: chce prostě prodati dráže (o obnos nove
emisse) a chce pokud lze zabrániti přístup zástupcůna
vlády do vedení podniku a syndikátu. Alespoň na tak
dlouho, pokud vláda pruská se neodhodlá zaplatii
více. Ale banka po odmítnutí svých požadovaných
návrhů nastupuje novou cestu, aby si jich příjeti vy-
nutila. Podala totiž žádost k soudu v Herne, aby zmoc-
nil kanku k doplnění jednacího pořadu valně hromady
Dle vývodů žádosti uvedené má Drážďanská banka
za 26,751.000 mk. akcií Hibernie, z nichž složeno za
23,751.000 v královském námořním ústavu. Připadne
tedy opět rozhodné slovo soudu.
K stavu rakouského průmyslu textilního se ozna-
muje: Počasí a jeho důsledky působí nyní velmi znač-
ně na textilní průmysl. Jednak vzbuzeny nedostatkem
vody poruchy výrobní a špatnou sklizní vzestup ně-
klerých surovin (aprelurních prostředků ald.) a pokles
poptávky po hotových tovarech, jednak vyprá zdněny
Pešť
Herne
Hibernia
Hibernia
královský námořní ústav
17
article
následkem paren posledního léta téměř zúplna sklady
lehkých látek a nyní projevila se v důsledcích chladen
předčasná potřeba teplého zboží, důvod to značnější po-
ptávky velkoobchodu. Co do trikotových látek, pun-
čech a rukavic zbyly značné sklady z lonska. Stav
bavlnářského průmyslu není uspokojivý. Zasta-
vením plavby labské stouply pro ni ceny suroviny,
zalím co se z Ruska nabízela v poslední
době příze, které se dostává prémií vývozních.
Rusko
18
article
Následkem toho zahájeno jednání mezi ruskými a ra-
kouskými přadláky bavlny o otázce této, která dosud
ale neměla žádného výsledku. Vídeňská organisace
přadlácká jest zásadně ochotna převzíti čásť ruských
přebytků vývozních, není ale k tomu dostatečných
fondů a bylo by nutno nalézti rozestavovací měřítko
pro odebírání příze této zdejšími přadláky. Tím by se
ovšem předešlo stlačování cen, na čemž zdejším přa-
dlákům nejvíce záleží. S druhou částkou svých celkem
značných přebytků vývozních chtějí se Rusové obrá-
titi do Německa a vynutiti tam stejnou dohodu. Ofíi
ciálně jedná se jen o náhradu vysokého ruského cla
na surovou bavlnu; leč v této náhradě tkví zároveň
značná prémie. Tiskařům bavlnářským nezdařilo
se přes usnesení nedávno vynutiti si na spotřebě zvý-
šených cen. Průmysljutařský stojí před novým
snížením výrobních kontingentů se strany kartelního
vedení. Porady o sjednání kartelů průmyslníků hed-
vábnických nevedly k výsledku, protože — jak
se zdá — jsou nejhorší finanění obtíže překonány.
Pokusy uvěsti ceny příze s cenami lnu se dosu
nezdařily. Stav konfekcionářů se o něco málo zlep-
šil; vývoz jest přízniv jen co do damských tovarů.
Rus
Německo
19
article
Německá výroba surového železa a nhlí. Dle dat
spolku německých železářských a ocelářských prů-
myslníků činila výroba surového železa v Německu
a Lucembursku v zrpnu 1904 celkem 851.651 tun
proti 875829 tunám v srpnu r. 1903. V červenei
činila výroba 847.327 tun. Celková výroba letošního
roku do konce srpna činila 6.697.391 tunu, loni
v tomže ohdobi 6,675.704 tuny. Jest tedy letošní vý-
roha o něco málo větší loňské. Železářská výroba
obvodů rýnsko westfálského, siegeslandského, hanno-
verského a brunšvického jest letos menší loňské
v ostatních za to stoupla, zvláště platí to o obvodu
saarském. — Od měsíce ledna do konce srpna činila
německá těžba kamenného uhlí 79,178.911 tun (
1903 v tomže období 75,917.577 tun), hnědého uhlí
30,977.018 (28,957.094 tun), koksu 8.076.697 (7,512.032)
tun a briket 7,338.633 (6,656.663) tun. V srpnu vy-
těženo v Německu kamenného uhlí 10,371. 60e
(10.070 371) tun, hnědého 3,949 470 (3.723..509) tun.
koksu 1,041.440 (976.267) tun a briket 984.511 (908. 979
tun. Od měsíce ledna do konce srpna dovezenod
Německa kamenného uhlí 4,469 082 (4,362 301) tun
hnědého 4,869 084 (5,235.436) tun, koksu 337.26
(284.671) tun. V téže době vyvezeno kamenného ubl
11,487 691 (11.199.947) tun, hnědého 14.157 (15.531
tun, koksu 1,800 284 (1,678.734) tun. Tento vývozní
vzestup co do kamenného uhlí a koksu zasluhuje
pozornosti. — Do Rakouska dovezeno kamen-
ného uhlí z Německa v uvedeném období 35,660.502
a koksu 3,578.545a.
Německo
Lucembursko
60 e
Rakousko
20
article
Příjmy dráh. Jižní dráha přijala ve druhém tý-
dnu záříjovém 3,331.082 (+ 109.996) K a společ-
nost státní dráhy 1,794.898 (— 166.777) K.
Fuse německého průmyslu elektrářského. Na ber
línské burse byly už v sobotu šířeny pověsti, že elek
trářská společnost v Kolině n. R. „Helios“ se slouči
se skupinou Siemensovou-Schuckertovou-
Včera nabyly pověsti ty určitější formy, načež akcie
„Helia“ stouply o více než 2 9
Zvýšení cen německé příze. Dle berlínského te-
legramu usnesli se majitelé přádelen lnu v západním
Německu zvýšiti následkem větší poplávky ceny příze
o 21/2 marky na balíku.
K Fus
Siemensův
Heliós
Schuckertova
Německo
Helios
21
article
Dráha na Nechanicku. Celé čtvristoletí toužilo s
v celém nechanickém okrese po dráze. Konečně po
úmerné práci komitétu, v němž zasedají zástupcové
okresu, města Nechanic a hraběte Jana z Harrachůa
po značných hmotných obětech dospěla myšlenka tal
daleko, že vypracovaný podrobný projekt po prove-
dené revisi trati a komisi staniční i po provedeně poli-
tické pochůzce spojené s řízením vyvlastňovacím
protipožárovým — očekává v nejbližším zasedání sně-
mu král. českého poskytnutí zemské garancie, tak aby
pak záhy mohlo se počíli se stavbou. Touha přibližuje
se splnění. Pečlivě byla rozměřena každá píd země
kudy nejvhodněji má dráha vésti, kde kde těšil se, ž
oživení celého kraje je tak blízké, když tu náhle vy-
skytly se po okrese anonymní letáky celou tuto s ve-
iikými obětmi vykonanou práci podrývající. A ted.
téměř u cíle, vystoupil libčanský starosta p. Svalo
proti celé akci — a proč? Chtěl odbočku na Libčany,
což bylo však proli důkladně propracovanému a již
schválenému projektu, a když se mu to nezdařilo,
bourá nyní úsilně tento podnik, který má býti štěstím
celé krajiny. Zajisté každý rozumný a nepředpojatý
člověk uznává a uznati musí, že dráha jest neocenitel-
ným dobrodiním pro veškeré stavy v celém okrese
Nejde proto ani na rozum, že může se také někdo
vyskytnouti, kdo podnik tak důležitý z lecjakých po-
hnutek chtěl by podkopati. Byla-li důležitost dráhy
uznávána v dobách příznivějších, jeví se potřeba jej
stavby právě v této době hospodářské krise, kdy m
se strany státu a země býti rolnictvu a lidu pracov-
nímu poskytnula příležilost k zaměstnání a výdělku.
Jan
Nechanicko
Nechanice
Libčany
22
article
Deufá se všeobecně, že žádný uvědomělý občan ne-
sedne na lep ničící myšlénce p. Svatoně, že každý
ví, že nestane-li se postavení dráhy v nejbližší době
skutkem — je buď zcela ztracena, nebo aspoň n
mnchá léta oddálena. Uvědomělé občanstvo okresu
nechanického nepropůjčí jiště ani jediného podpisu
na písemné vyzvání p. Svatoně, a zajisté s větším
zájmem sledovati bude další práci železničního výboru
o docílení dráhy, která zajisté záhy dojde uskulečnění
Z Ústřední společnosti hospodářské pro královstv
české. Laciná krmiva, zvláště pro pražské okolí, m
výminečně Ústřední společnost hospodářská k zadán
a sice: 25 vagonů sladového květu, 20 vagonů ječné
zadiny leco některé pražské pivovary. Pytle účtuj
se za 40 hal. nebo za půjčení 10 dobrých pytlů 2 hal
denně. Možno však přivézti pytle vlastní. Poptávky
s bližším udáním v kanceláři Ústřední společnosti ho
spodářské pro království české.
Svatoň
Pytl
23
article
Králodvorská cementárna, akciová společnost. Ve
včerejší schůzi správní rady králodvorské cementárny
akciové společnosli, podána zpráva o výsledku prvníh
pololetí t. r., dle kteréž docílen výtěžek okrouhle
160.000 K vyšší než zisk prvního pololetí 1903. Zvý-
šení zisku dlužno přičísti neobyčejně živému odbytu
v druhém čtvrilelí, kterýžto po dočasném ochabnut
nyní opět velice uspokojivě se vyvinul
Ovecná krajinská výstava v Novém Městě n. M.
v tamějším zámku ve dnech 28. září až do 2. říjn
1904 uspořádaná, nabývá den ke dní rozměrů, kter
vzbuzují nejlepší naděje, že dlouho připravované díle
bude v oboru tohoto výstavnictví vskutku ojedinělým
Od poslední výstavy ovocné v okrese novoměstském
nad M. uspořádané (v Krčíně r. 1898) minulo právě šes
let a za krátké toto období objevil se v ovocnictví tam-
ním tak veliký vývoj, že může každého pracovník
v důležilém tom odvětví hospodářském naplniti nej-
větším uspokojením. Druhy bezcenné a v obchod
nehledané vymizely větším dílem ze zahrad a místo
jich zaujaly druhy nejkrásnější, nejcennější a nejhle-
danější. Výstavní sály poskytují pohled malebný a ji
dnes číláme počel vyslavovatelů do set. počet vysta-
veného ovoce do tisíců. Někteří pěstitelé ovoce vysta-
vují až přes 50 druhů ovoce, některé z obcí novoměst-
ských zastoupeny jsou až 40 vystavovateli. Zájem na
podniku výstavním jest všeobecný a lze se s určitos
nadíti, že práce pořadatelů bude korunována nejlepším
výsledkem.
Banky, záložny a spořitelny.
Stav rakousko-uherského banku ze dne
23. září t. r. Oběh bankovek 1.664,023.000K
(— 10,378000 K), poklad kovový 1.525,720. 000
K (— 2,278.000 K), portef. směn. 364,569.000
K (+ 610.000 K), lombard 42,207.000k
(+ 127.000 K), záloha bankovek prostých
daní 258,938.000 K (+ 12,661.000 K)
Nový město můj
Krčín
uherský banka
610.000 K
25
article
Pražská bursa.
Pražská bursa.
V Praze, 26. září. (Pův, zpráva »Nár. Lislů«.
Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a po
dáváno pouze za akcie: Živnostenské banky K 249.—
České banky Union K 246.—, strojírny Daňkovy
K 360.—, strojírny Ruston K 278.50, Podolské ce
mentárny K 175.— (peníze).
Ostatní papiry zůstaly nepovšiminuty.
Daňkův
Ruston
Praha
Český banka
Union
26
article
OtHiciální záznamy znějí:
OtHiciální záznamy znějí:
Zástavní listy české hyp. banky 5%
Základní úpisy české zem. banky
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.)
, » (v K
Mel. úpisy . » » (ve zl.)
» » » (v K
Žel. „ .
Dlužní úpisy České prům. banky 41e
Zástavní lisly mor. hyp. banky 50
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 4%
Želez. úpisy
Zástavní listy I. mor. spořitelny 412
„ » hal. zem. banky 4129
Kom. dl. úpisy » » . 49%
Železnič.
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/2
„ „ Rak.-uherské banky 4 %
„ , Dolnorak. byp. ústavu 4 %
„ 31/2
Kom. dl. úp. . » . 49%
„ „ 31/2s2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 49%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39%
Únorová spol. renta (v pap.) 4.290
Dubnová
(ve stř.) 4.29e
Květnová ,
(v pap) 4%
Červencová spol. renta (ve stř.) 490
Rakouská zlatá renta . . . . 4 %
korunová renta . . 4%
, investiční » . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .»
Česká průmyslová banka . . .»
Česká zajišťovací banka . . . »
Haličská akc. bypoteční banka .
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uherská banka . .
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v Č. Budějov icích
Kolínská továrna chemická ..
Podolská cementárna . . . .
Poldina hut
Pražská železářská společnost
První česká ral. v Modřanech
» tov. orient. cukrov.
Z Vídně, 26. září.
kursy.)
Únorová renta . 100.20
květnová » . 99.5
99 45
červenc. ».
100-20
říjnová,
!19 35
rakouská » zlatá
» kor.
99 50
118.75
uherská » zlatá
„ » kor.
97 75
91.05
rak. invest. renta
88 95
uher. »
4% zást. listy Hyp.
banky král. č. .
31/890 zást. I. Hyp.
banky král č.
4% kom. dluhop.
Dubnová
Daňkův
Rustonův
Poldin
K Mel
Rakousko
Hradec Králové
Č . Budějov
Modřany
Vídeň
Český průmyslový
Hal
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
bypoteční banka
úvěrní banka
eskontní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
železářský společnost
e květnový
27
article
Zem. banky kr.č
4% žel. dl. úpisy
Zem. banky kr.č.
státní losy 1854
„ „ 1860
po 500 zl. . .
po 100 zl. . .
státní losy 1864
losy úvěrního úst.
vídeň. l. komun.
tisské losy . . .
turecké losy . .
rak. uh. banka .
rak. úvěrní ústav
b. anglo rakouská
vídeňská unionka
b. pro země rak.
uh. úvěrní bank
bank. jednota ..
r. úst. pro úv. poz
Česká průmyslová
412.—
banka . . . .
roln. úvěr. banka
376.—
česká b. Union
Živnost. banka
Na hladké provedení obchodu prolongačního se
smýšlení upevnilo. Přednost byla dávána hodnotám
báňským a pak kreditkám. Dodatečná bursa: Kreditky
667.—, banka pro země rakouské 448.50, bankovní
spolek 557.50, stální dráha 650.50, Alpinky 487.75.
rýmavsko-muráňiské 527.50.
Eskontní sazby 31/16—33/4 procenta-
x. Z Vídně, 26. září. (Telefgram. »Nár. Listůe.
Denní bursa. Dobré smýšlení také dnes potrvalo
V prvé polovině obchodu přispělo k tomu snadn
zaopatřování ultimové, zvláště však odbady ve pří
čině dnešních a zejtřejších publikací účetních zá
věrků. V popředí interessu náležely alpinky, kter
dosáhly podstatné reprisy. Na polední burse zůstale
smýšlení dobré, jsoue podporováno zahraničními zá-
znamy vesměs výhodnými. Ke konci v kreditkácl
podnikány rozsáhlé koupě lokální a berlínské úhradní
kterými také lokální trh v některých papírech naby
ješté větší pevnosti. Kromě kreditek podražily take
akcie bankvereinu. Akcie länderbanky kupovány
vzhledem na prodej benáteckého statku. Ze železář
ských stouply alpinky o 10 K. Renty byly pevny
Na eskomplním trhu stav peněz nezméněn: 3 3/0
procenta.
x. Z Vídně, 26. září. (Teligrm. »Nár. Listů«.
Vídeň
ústav b
banka banka
Český průmyslový 412
557.50
28
article
Večerní bursa. Kreditky 669.—, po —.—, -
uherské kreditky 781.—, anglobanka 282.—, bankovn
jednota 557.—, unionka 538.—, länderbanka 408.50
státní dr. 651.50, —.—, jižní dráha 88 25, polab. dr
421.50, severozápadní dráha 415.50, turecké tabákové
347.50, rýmavsko muráňské 429.—, alpinky 488 50
květnová renta 99.50, uherská korunová 97.75.
turecké losy 133.75, marky za hotové 117.42, ultim
—.—. Smýšlení pevné.
x. Z Vídně, 26. září. (Telfgrm. »Nár. Listůe.
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.
Amsterodam šek a krštké lh. 100 hol. zl. K 198. 15.
198 35 Amaterodam na delší lhůty —.—, —
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.-
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šeka
krátké lh. za 100 mk. 117.35, 117..55, Německo n
delší lhůty 117.40, 117.65. Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib. st. 239 50, 239.70, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.—
95.15, Italie delší ihůty —.—, —.—, Petrohrad
ruská města šek a kr. lh. za 100 rubiů —.—
—, Petrohrad delší lh. ——.—, —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 fr. 95.05, 95.15, Paříž delší lb
—.—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty
95.—, 95.10, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. lh. 95 —, 95.10, na delší ihůty —.—
Petrohradská bursa. Z Petrohradu, 26. září
(Zpráva Živnostenské banky.) Ruská banka pro vnějš
obchod 298.—, Mezinárodní banka 362.—. Diskontní
banka 365.—. Baku 444.—. Mantašev 208.—. Ka
spijská spol. 4900. Briansk 132.50. Nikopol 95. 50.
doktor 421.50
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Bak
Nikopol
mezinárodní banka 362
Italia šek
Italia
zpráva živnostenský banka
29
article
Sormovo 162.50. Putilovské železo 106.50. Hartman
166. 50.
Berlínská bursa, 26. září. (Zvl. telef. zpráva
»Nár. Listů«.) Značnější změnu kursovní vykazuj
pouze akcie Vídeňského bankovního spolku, jeh
stouply asi o 2%. Pevnými byly dále ještě dynami-
tové a gelsenkirchenské. Tyto byly prý hledány pro
valnou bromadu. Poněkud slabší byly turecké losy
a ruské hodnoty.
První cifry znamenají začáteční, druhé konečné
kursy: Rakouské kreditky 209.—, 210.50. Diskonto
191.40, 191.87, Německá banka 226 40. 226.75. Ob-
chodní společnost 160 40, 16075, Drážďanská banka
155 25, 155.37, Bochumské ocelárny 208.50, 208 50,
Lauřina hut 250 25 251.—, Dortmund. Union lit. C
82.25, 82.25, Harpenská uhl. spol. 215.25, 215.12
Hibernia —.—, —.—, Consolidace 438.—, 438. —
Severoněmecký Lloyd 106 30, 106.37. Packet 116 10
116.10, Kanada —.—, —.—, turecké losy 129 70,
130.—, Španělské exterieury —.—, —
Z kasovních papírů: Concordia 306.—, Esch-
weilské 255.—, Geisweidské 150 25, Hochdahl
116.50, Katovické 205.30, Wilhelm 242.50, Phönir
161.50, Rh. Stahl 185.—, Schalker Gr. 53 1.50,
Westfalia 170.—, Orenstein 154.20. Rh. Metali
64.—, Hasper 195.50, Donnersmark 251.50, Huld-
schinský 123..60, Vulcan 289.—, Bismark 290.—.
Caro 107.—, Hoesch 216.50, Georg Marie 103 60,
Königsb. 152.10, Nordstern 288.—
Z Berlina, 28. září. (O 1 hod. 15 min. odpol.)
Kreditky 208.90, státní dráha 139 —, lombardy 18.30.
Hartman
Lloyd 106 30
Esch
Wilhelm 242.50
Stahl
Orenstein
Cara
Georg
Marie
Ob
Lauřin hut
Dortmund
215.12 Hibernia
Packet
Kanada
Geisweidský
katovický
Phönir
Hasper
Vulcan 289
Hoesch
Berlín
drážďanský banka
Schalker Gr
Westfalia 170
Bismark 290
Consolidace 438
Concordia 306
Hulda
Nordstern 288
30
article
Smýšlení klidné.
Z Berlina, 26. září. (C.-B.) Kreditky 210.—
státní dráha 139.—, jižní dráha 18.30, diskonto 191.70.
německá banka 226.60, obchodní b. 160.70, dráž-
danská b. 155 40, darmštadiská banka 142.—, ná-
rodní banka 124.90, dráha Heuri 105.70. Transvaal
—.—, Kanada 127.80, Gotthard —.—, Lloyd 106 30,
Packet 116.10. — Za hotové: Lauřina huť 252 50,
dortmundské —.—, bochumské 208.50, gelsenbir-
chenské 224.50, Hibernia —.—, harpenské 215.10,
Consolidace —.—. Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 26. září. (Telegr. závěr. kursy.)
Úvěrní akcie 208.60, akcie společnosti státní dráhy
133.—, lombardy 18.35, papírová renta —.—, stří-
brná rsnta 100.50, zlatá renta 101.70, uherská zlalá
renta 99.80, uh. korunová renta 97..75, 49% rak.
korun. renta 99.80. Smýšlení pevně.
Z Frankiurtu, 26. září. (Dod. bursa.) Úvěrní
akcie 208 70, státní dráha 139.—, lombardy 18.30.
Z Pařiže, 26. září. (Počáteční bursa.) Sproe.
renta 97.87, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení stísněné.
Z Paříže, 26 září. (Telegr. závěrečné kursy.
3proc. umořiteiná renta —.—, 3proc. renta 97..92,
3zproc. renta —.—, italská renta 104.—, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1328. státní dráha —.—
lombardy —.—, směnky na Londýn 25.18, rakou-
ská zlatá renta 102.87, uherská zlatá renta 100.75,
otomanská banka 584.—, tabáková režie 385.—, tu-
recké losy 126 75. Smýšlení mdlé.
Gotthard
Lloyd
Berlín
Transvaal
Kanada
Frankfurt
Paříž
Londýn
rodný banka
Hibernia
Packet 116.10
Lauřin huť 252 50
32
article
Zboží
104.—
100.—
101.2b
99.60
99.60
99 60
99.60
99.60
100.75
99 50
99.10
99.20
101.85
99.70
101.40
98.75
98.75
101.70
100.50
99.70
93.75
99.60
93.90
99 70
81.55
100.20
100.20
99.50
99.45
119.35
99.50
91.05
246.—
412.—
375.—
395.—
562.—
438.—
249.—
530.—
360.—
278 50
1436
33
article
105.—
100.50
102 25
100.10
100.10
100.10
100.10
100.10
101.75
100.50
100.—
100.20
102.—
100 70
102.40
99.50
99.75
99.75
102. 10
100.--
101.50
100.70
94.25
100.60
94.9
100.70
82..55
100.40
100 40
99 70
99. 65
119.55
99.70
91.25
246 .50
414.—
380.—
400.—
572.—
456.—
250.—
550.—
370.—
1440
34
article
Trhy na zboží.
Pražská plodinová bursa, 26. září.
ObIlI. Znamená se za 50 kg transito: pšenice
česká 1904 79—83 kg K 10.80, 11 25, uherská 1903
— kg 0.—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakousk
jakosť — kg 0.—, 0.—, vadné jakosti 10.—, 10.25;
nová česká —.— kg —.—, —.—, cizozemská
—.— kg —.—, —.—; žito české 1903 —
až — kg 0—, 0.—, nové 1904 74—77 kg 7.75
7.95; moravské —.— až —.—; vadné 0.— at
0.—; ječmen výběr 9.40, 9.60, první jakosti
8.70, 8.90, střední 8.50, 8.60, merkantilní 8.30, 8.40,
ječmen k setí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry-
chlík 1903 720, 7.25, prima 1903 7.10, 7.15, merkantilní
7.—, 7.05, k setí 0.—, 0.—, oves 1904 0 —. 0. —
kukuřice uher. 1903 8.40. 8.50, cizozem. 7 90 8.—.
cinguant. 1903 K 9 15. 9.30. vikev česká 9 —, 9.25.
haličská 8.90, 9.—, uher. K 0.—, 0.—, pohank
0.—, 0.—. proso 0.—, 0.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
ničná mouka č. 0 K 35.—, 36.—, č. 1 34.—, 35.—
č. 2 33 —, 34.—, č. 3 31.50, 32.50, č. 4 29.50, 30 50,
č. 5 27 50, 28.50, č. 6 25.50, 26.50, č. 7 23. —, 24.—.
č. 8 16 50, 17.—. Žitná mouka č. I. 23 50, 24.—, č. Il.
22.—, 23.—, č. III. 19.—, 20.—, č. IV. 15 50, 16.50
Pšeničné otruby jemné 13.50, 13 75, hrubé 13 50,
13.75 otruby žitné 13.40 13.50, krupice 35 —, 36.—
prach 13.—, 14.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0
37.—, 38.50, čís. 3/0 37.—, 38 50 čís. 2/0 36.—, 37..50
čís. 0 35.—, 36 50, čís. 1 33.—, 34 50, čís. 2 32.—.
33.50, čís. 3 31.—, 33 50, čís. 4 30.—, 30 50, čís. o
29.—, 29.50, čís. 6A —.—, čís. 78 —.—, č. 8A
—.—, čís. 9A —.—, zlom 20.—, 21.50.
kg
29.50
pšeničný otruby
32
50
35
article
Semena. Ceny za 50 kg. : mák modrý český 29 —
30.—, modrý ruský 23 —, 29.—, kmin český 23 50
24 50, holandský 24.50, 26.—, jetel bilý 50. —, 67 —
žervený 1904 48.—, 75.—, růžák —.—, konopná
semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, —.—
Iněná semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus)
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li-
sované K 4.80, 5.20, nelisované 4 80. 5.20, cizí 0.—
0.—, sláma cepy mlácená 2.30, 2 40, ke krmení 1.90,
2., ke stlaní 1.90, 2.—, cizí 0.—, 0.—
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va-
ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.—
—.—, hrách Viktoria 0.—, —.—, k vaření žlutý
0.—, —.—, k vaření zelený 12 50, 13.—, ke krmení
0 —, 0.—, čočka 1904 17.—, 24 —
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh.
—.—, lůj —.—, — —
77.—, 77 50, sádlo amer. — .—
540.—
Viktoria
kg
36
article
560.—
493.—
2484
37
article
322.—
175.—
490.—
2480
224.—
38
article
(Závěrečné úřadní
(Závěrečné úřadní
Ivovskočernovická 576.—
spol. st. dr. rak-uh. 648.75
jižní dráha . .
štyrsko-hr.-köf.
severní dráha . 5515.—
415.—
rak. severozáp. dr.
pardubická dráha
polabská dráha
421.50
Česká sev. dráha-
buštěhradská A
1049.—
pražsko - duchcov
duchcov.« podmok
ústecko-tepl. dr.
863.—
dunaj. paroplaveb.
738.—
rakouský Lloyd
347.25
turecká tabák. rež
490.—
rak. zbrojovka.
Rudolfova but
486.75
alpská montan. sp.
525.5
rým.-muráň. spol.
422 —
Poldina huť . .
2477.—
praž. želez. sp..
1433.—
česká montan. sp.
366.—
Daněk . . .
západočeská ubl
215.50
severočeská uhl.
658 —
mostecká uhl. sp.
videň. stavební sp
164.50
675 —
Schodnica .
haličsko-karpatské
1035 —
peštská vagonka
117.47
devisa německá.
95.07
pařížská
curyšská
» londýnská 239.57
19.03
dvacelifrank.
marka papírová . 117.4
rubl
253. 50
100.—
doktor
Lloyd 347.25
Daněk
Schodnica
Rudolfov
Poldin huť
jižní dráha
dvacelifrank
39
article
99 .60
99.60
154 50
183.75
262 —
465 —
160.75
133 10
1614—
664.75
281.—
537.5
446.75
779.—
556.50
957.—
518 —
40
article
Obilí.
T. Z Vídně, 26. září. (Telet. »Nár. Listů«. )
Plodinová bursa. Dnešní obchod zahájen za
smýšlení chabého. Ani pro prodavače ani pro konsu-
menty nebylo žádného podnětu. Jakkoli však skla-
diště jsou přeplněna a zásoby ještě v poslední době
narostly, počínali si majitelé přece zdrželivě, takž
nelze znamenati žádný úpadek cen. Také v ječmeni
obchod vázl za smýšlení chabého. Z pícnin kukuřice
se nezměnila. Oves uherský byl chabý a zlacině
o 5 hal.
Znamenaly: Pšenice tisská nová 10.80, 11.15,
stará —.—, —.—, slovácká nová 10.50, 10.65, stara
0.—, 0.—, z Moravského pole nová 10.30, 10 60,
rumunská 10.40, 10.85. Žito slovácké nové 7.85,
8.—, z okolí Pešti nové 7.85, 8.—, z jižní dráhy
nové 7.65, 785, dolno-rakouské 7.75, 7..90, české
0.—-, 0.—. Ječmen moravský 0.—, —.—, ze stanic
0.—, 0.—, z Moravského pole 0.—, 0.—, severo-
uherský 0.—, 0.—, ze stanie 0.—, 0.—, tisský 0.—,
pro pivovary 0.—, 0.—, ke krmení 0.—, 0.—
dolno rakouský 0.—, 0—, ze stanic 0.—, 0.—,
slovácký 0.—, 0.—, ze stanic 0.—, 0.—, —.
Kukuřice uherská 7.50, 7.70, cinguantinská 8.15,
8.55. Oves uherský špatnější 6 95, 7. 15, prostřední
0.—, 0.—, prima 7.20, 8.—, český a moravský 7.20,
6.—. — Řepka pohotová 11.75, 12.25, uherská —.—
Z Vídně, 26. září. (Telgr.) Pšenice tisská 10.80.
11.15, pšenice banátská 10 60, 10.90, pšenice slo-
vácká 10.50, 10.85, smýšlení chabé. — Žito slovácké
7.85, 8.—, peštské 7.85, 8.—, smýšlení chabé. —
Ječmen moravský 8.80, 9.10, smýšlení klidné. —
Kukuřice uherská 7.50. 7.70, cinquant. 8.15, 8.55.
smýšl, nezměněné. — Oves uherský, střední 7 05, 7 35.
prima 7.25, 7.60, rychlík 0.—, 0.—, smýšlení mdlé.
Řepka
Ječmen
Vídeň
Pešť
střední 7 05
7 35
41
article
— Repka pohotová 11.75, 12.25, smýšlení bez ob
chodu. Počasí: vyjasněno.
Z Pešti, 26. září. (Tigr.) Pšenice na říjen 10. 20.
10.21, na duben 10.56, 10.57, žito na říjen 7.46, 7. 47.
na duben 7.91, 7.92, oves na říjen 6.78, 6.79, na
duben 7.18, 7.19, kukuřice na září 7.15, 0.—, na
květen 7.26, 7.27. — Nabídky pšenice mirné, koupě-
chtivosť slabá, smýšlení mdlé. Obraty činily 8000
metr. ctů. Ceny pšenice klesly o 5 1 10 hal. Žito
oves zlaciněly o 5 hal. Trh terminový byl zahájen
smýšlením chabým. V dalším průběhu se kursy po-
někud zotavily. Počasí: krásně.
Z Pešti, 26. září. (C.-T.-B.) Závěrečné kursy.
Pšenice, smýšlení stálé, na říjen 10 26, 10.27, na
duben 10.61, 10.62, žito, smýšlení stálé, na říjen
7.48, 7.49, na duben 7.95, 7.96, oves, smýšlení
stálé, na říjen 6.80, 6.81, na duben 7.19, 7.29,
kukuřice, smýšlení pevné, na září 7.20, 0.—, na
květen 7.30, 7.31, řepka, smýšlení stálé, na srpen
1905 11.55, 11.65 — Počasí: dusno.
Z Berlina, 26. září. (Telegr.) Pšenice chabá, na
záři 178.75, na říjen 177.—, na prosinec 181.—,
žito chabé, na září 140.—, na říjen 139 75, na pro-
sinec 144.25, oves chabý, na září 139.50, na říjen
137.—, kukuřice chabá, na září 121.—, na říjen
119 75.
Z Hamburku, 26. září. (Telgr.) Pšenice mdlá,
holštýnská 174.—, 176.—, žito mdlé, meklenburské
142.—, 146.—, žíto ruské mdlé, 102.—, 103.—.
Počasí : zamračeno.
Repka
Pešť
Berlín
Hamburk