ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 6f074fd0-71e2-11dc-ac43-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 41 celkem · entity: work 29, person 37, place 73, org 33
1 masthead
27. září 1904.
2 masthead
Číslo 267.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
4 masthead
Strana 5.
5 article
největší řepy obnášela letos 511 gr. (loni 702 gr) váha nejmenší řepy. 177 gr. (loni 356 gr.). Lelos od- haduje se sklízeň řepy po ha, na 169 q (loni činila průměrná sklizeň po ha. 283 q. což činí o 40.2 menší sklízeň po ha. Průměrná jakost řepy vykazuja letos 17.98% cukru v řepě, což činí 53.3 gr. cukru v jednom kořenu (lení 16.3%, což činilo 81.5 gr Výnos cukru po 1 ha. obnáší letos 30.227 q, loni 46.129 q. jeví se tudíž letos menší o 15.902 4. či o 34.4. Očekávaný skutečný shodek cukru jeví se, vzhl - dem na větší letošní osevní plochu, následovně lelos oseto 35.223 ha, na kterých se sklídí 1,064.68 q cukru, loni oseto 32.919 ha, na kterých se sklidilo 1,518 520 q cukru, sklidí se tedy letos méně o 453. 89 o cukru, čili o 29.9 9%. Složení šťávy je následující: letos: loni: . . . . . . 22.59 20.60 sacharisace polarisace . . . . . . 19.82 17.90 necukry . . . . . . . 2.77 2.70 kvocient . . . . . . . 87.73 86.80 cukernatost . . . . . . 17.89 16.30 štávní faktor . . . . . 90.10 91.00 Deště spadlo v obvodu našeho spolku od 20. dub- na do 15. září 1904 pouze 134.7 mm. při průměrne teplotě 16.9° C, (loni spadlo deště 287.5 mm. při prům teplotě 15.6° C) tedy letos deště méně o 152.8 mm při vyšší teplotě o 1.3° C Ve vývinu řepy nastala od tří týdnů úplná stag nace, bulva neroste a cukru nepřibývá, takže za trvajících poměrů vegetaci řepy za vůbec ukončenou považovati lze. Dostaví-li se větší deště, ztrátíme hod- notu, aniž by vzhledem k pokročilé době značnějš varůst bulvy byl k očekávání. Kampaně budou velice krátkými, režie veliká. Rozhovoru o referátě tomto zúčastnili se zejmen pp. řed. Hýroš, ústřední ředitel cís rada F. v.
ha 20.60 sacharisace polarizace štávní faktor mm
6 article
Goller a Zapotil. Pan cís. rada Goller po- ukázal zvláště na veliké různosti lelošní řepy, kde na jednom poli vyskytují se v jedné kompletní řadě ko- řeny 400 gr. těžké a pak 90 gr. těžké a kde cukerna- tost jest sotva 12% a pak i přes 16?% u řepy z jednohe pole vzaté. Proto je letos každá taxace cukernatost velice nejistá a může nastati překvapení na jedné i na druhé straně. Potom následoval rozhovor o nutnosti sní žení konsumní daně na cukr. Reditel p. K Eger ve svém obsažném a důkladně propracovanén referátě uvedl, že byla v červnu konána ankela za příčinou zlevnění cukerní daně některým průmyslo- vým odvětvím cukr zpracujícím, a dále, že vydány byly ministeriální výnosy v příčině upolřebení daně prostého, denaturovaného cukru k výrobě mýdla, pa- píru a zatěžkání hedvábí. Konstatoval, že se těmito kroky vlastně nestalo nic, neb to, co se stalo, mo pro industrii cenu problematickou. Něnechá se nikterak upříti, že během prvního roku platnosti brusselské konvence jisté zlepšení si- tuace na trhu cukerním nastalo, neboť se statistik netušeným vzrůstem spotřeby cukerní ve státech kon veněních značně zlepšila. V Rakousko-Uhersku činil větší příjem na dan následkem zvýšení konsumu 29.6 mill. korun a uspo- řením exportních premií v obnosu 21.0 mill. K. jak byly v roce 1902-3 vyplaceny, zvýšil se čistý výnos cukerní daně v roce 1903-4 oproti roku předchozímu o 50.6 mill. korun. Cukerní industrie, jakož i řepařské zemědělstv právem čekaly, že vláda rakouská aspoň o obnos uspo řené vývozní prémie cukerní daň sníží — čekaly všal marně.
Goller Eger Rakousko Uhersko mill
7 article
Jest povinností vlády, aby v čas konala svou po- vinnost, by v zájmu zachování své největší vývozn industrie, v zájmu zachování řepařství, jakož i v zá jmu veškerých vrstev obyvatelstva státu tohoto k znač nému snížení daně cukerní — a to v brzku — se od hodlala. Učiniti tak může bez obavy, poněvadž by státní pokladna tím žádné újmy neutrpěla, naopal v budoucnosti ještě značnější příjem zvýšenou spo třebou si pojistila. Daň K 38.— ze 100 kg cukru jest se sta- noviska národohospodářského napro sto neudržitelnou. Řečník předkládá ke konci svých zajímavých a hojnými slalistickými daty doložených vývodů pří- slušnou petici k vládě, která ministerskému presidiu ministerstvu financí, obchodu, zemědělství a železnic zaslána bude, a vyslovuje naději, že petici tu nejen valná hromada, ale i ostatní representační spolky cukrovarnické, jakož i korporace zemědělské a prů mysl cukr zpracující za svou přijmou a spolu pode píší. (Výborně! Hlučný souhlas.) Petice ta zní: „Vysoké c. k. ministerstvo finane račiž po případě i pomocí nejvyššího nařízení snížit nynější spolřební daň na cukr rafinovaný tou měrou která by odpovidala nejen zájmům průmyslu i země- dělství, ale i podstatně zájmům veškerého, všeobecnou hospodářskou depresí, úbytkem možnosti výdělečné i následky letošního neobyčejného sucha těžce stíže ného obyvatelstva této poloviny říše.
ministerstvo finance kg
8 article
Tuto uclivou prosbu dovoluje si podepsané před sednictvo Středočeského spolku cukrovarníků dopro voditi těmito důvody: 1. V příčině všeobecných důvodů pro žádané opa tření osměluje se nížepsané předsednictvo poukázat jednak na vývody referenta pana Karla Egra, ředitelo cukrovaru a velkostatku v Oužicích, jež obsaženy jsou v příloze lit. A. a jež byly jím na valné hromadě Spol ku cukrovarníků v Čechách ze dne 11. května t. r předneseny, jednak na resoluci k vývodům těm připo jenou. V tomto referátě jsou uvedeny a čísly doloženy všechny ony momenty, které pro splnění prosby naš mluví.
Egr Čechy
9 article
Příklad všech ostatníen států brusselskou konvene podepsavších uveden jest ovšem na nejpřednějším mi stě. Může-li něco vysoké ministerium financí k rych lému snížení cukerní daně spotřební pohonouti, byla by to následující úvaha: Povždy bylo zásadou c. k. rakouských vlád, at zásadou moudrou, dle možnosti odstraňovati všelikou příčinu, proč by domácí obyvatelstvo se závistivým zra kem sledovati mohlo poměry v cizině. Když náš rolník, měšťák, úřadník, obchodník i děl- ník dílem stykem s cizinou, dílem z časopisů cizozem ských, zde rozšířených, dílem z článků zdejších časo pisů, nevlasteneckou, především ale čilou agilací ne- ustále upozorňováni jsou, že vzdor své skrovné míře životní oproti cizozemským poplatníkům vyšší daně platí, že vzdor snížené konsumní schopnosti u všech důležitých potravin a požívatin svůj jak pro osobu. tak dle míry menší požitek ještě dráže platiti nuceni jsou, což na příklad u cukru obzvláště do očl bije pak nesporno jest, že nespokojenost již do širokých vrstev vniknuvší tím příznivější půdu pro škodlivé své šíření nalezá a nalezati musí! 2. Je-li vysoké c. k. ministerium z důvodů správn raisony takfka nuceno sledovati příklad ostatních států tu tato nutnost pozbývá svého hrotu, uváží-li se, že výsledek snížení daně bude, jak již zkušenost okázala pro vysokou c. k. správu financí jen výhodný, že tudíl snížení samo jen formálním aktem jest. Jest nade vš pochybnost známo, a přesnými statistickými výkazy o kampaní 1903-4 výmluvně dokázáno, že konsum následkem snížení daně a s tím spojeného snížení cen v takové míře vzrůstá, že obnos, o který dosavadní spotřební daň se sníží, zcela jistě několikanásobněs zase vrátí.
10 article
Vzrůst konsumu v Německu, Francii a celé řady ostatních cukr vyrábějících států jest výhradně a je dině důsledkem snížení cla dovozného ve spojení podstatným snížením daně spotřební. Tento vzrůs spotřeby jest však očividně i poměrně v ostatních ze mích větší než v Rakousku. Následující cifry za minulou kampaň 1903-4 (t. za dobu od 1. září 1903 do 31. srpna 1904) dolo tote tvrzení co nejpádněji: V Německu snížena daň konsumní s 20 na 14 mk. spotřeba ale vzrostla ze 7.3 mill. q na 10 millionů a ve Francii, kde nastalo snížení se 64 franků na 27 fr. stoupl konsum ze 3.8 mill. q na 7 millionů q. Stoup nuti obnáší tedy v prvém případě 47%, ve druhém téměř 85%, což tedy důkazem, že tam, kde největší snížení daně spotřební nastalo, i výsledek vzrůstu spotřeby největším byl. Za to v Rakousku vzrůst spotřeby obnáší jen 15.7%. Přesvědčivý to důkaz, že v Rakousku jeden z důležitých faktorů při povznesení spotřeby chyběl totiž snížení daně spotřební! Vzrůst spotřeby v R- kousku nebyl však tak industrii na prospěch, jako pokladně státní, neboť domácí spotřeba vzrostla n účet výrobce, který stěží svoje výrobní výlohy hradí kdežto v ostatních státech důvod vzrůstu v reclnín zlacinění následkem snížení cla a zmenšené daně hle- dati jest. 3. Že zvýšený konsum výnos přímo i nepřím zvyšuje, toho dokladem výmluvným jsou číslice, udá- vající výnos spotřební daně od doby, kdy ujednán brusselská v platnost vstoupila. Kdežto rok před touto dobou čistý výnos daně v této polovici říše po zapla- cení vývozních premií okrouhle 102.7 mill. korun ob- nášel, dostoupil tento v roce 1903-4 výše 197.2 mill korun, stoupl ledy o 34.5 mill. korun.
Německo Francie Rakousko mill
11 article
4. Čím dříve vysoké c. k. ministerium daň sníží tím závažnějším bude účinek toho v každém směru Snížení, jež by se, jak v Rakousku tradicionelním zvy- kem bývá, „příliš pozdě“ zúčastněným kruhům do stalo, přivodilo by ke škodě i posměch četných ne- přátel Rakouska. Již nyní jest v rakouské industrii cukerní, dříve tak kvetoucí, jež i pro cizinu bývala směrodatným vzorem, mnoho úřadníků bez místa,a mnozí ve službách cukerní industrie sešedivělí otcové rodin marně hledají chleba pro své rodiny, a nejistot tato vzrůstá každou kampaní. Dojde-li vysoké c. k. ministerium financí po těch- to vývodech k seznání, že žádaným snížením dan účinky úpadku cukerního průmyslu i rolnictva řepu pěstujícího zmírněny býti mohou, tu v nejhlubší úcl podepsaně předsednictvo jest přesvědčeno, že význam- ná prosba jeho nevyzní na prázdno a že vysoké c.k ministerstvo financí nebude ni okamžik váhati, před- nesené prosbě v zájmu průmyslu, zemědělství i ve- škerého obyvatelstva vyhověti.
Rakousko
12 article
Zástupce společenstva cukrářů p. Jos. Ralman souhlasí úplně s vývody páně referentovými i s na- vrženým podáním a přimlouvá se vřelými slovy za prvé za všeobecné snížení cukerní daně a za druho za dvoutřetinovou slcvu daně pro živnostníky cukr jako surovinu zpracující. (Výborně!) Zemský poslanec p. dr. K. Viškovský vyslovuje jako tajemník českého odboru rady zemědělské jmé- nem této korporace nejupřímnější potěšení, že se našel opět bod, ve kterém může zamědělstve sou- hlasiti co nejúplněji s požadavkem a se stanoviskem cukrovarnictví a přeje si, aby těchto stykových bodů mezi rolnictvem a cukrovarnictvím stále přibývalo Rada zemědělská jest ochotna připojiti se k navrže- nému podání v plném směru. (Výborně!) Po řeči p. správce Brože, jemuž by se spíše za- mlouvalo ostřejší akcentování podání, uvedl referení p. řed. K. Eger ve svých závěrečných slovech, že v Novém Sadě povolila vláda uberská jistému angli- ckému konsorciu, které tam chce postaviti továrnu na výrobu ovocných konserv, slátní subvenci 100.000 korun a zaručila mu kromě toho na 10 let úplné osvo- bození od všech daní. U nás jsou k vůli zvelebování průmyslu svolá- vány ankety, jež příslovečnými se staly svojí neplod- ností, ale v Uhrách jsou bez velkého plýtvání černě vysoké státní subvence povolovány, desetileté osvobo- zení od daní poskytováno, a dotyčná obec, v níž zá- vody se zřizují, dá ještě pozemek stavební zdarma.
K Viškovský Brož K Eger Uhry český odbor rada zemědělský jmý
13 article
Tímto způsobem jsou naše tovární podniky cukr zpra- cující uherské soutěži naprosto v šanc vydány. Na konec zmíňuje se řečník ještě o surlax na cukr. Během léta šla novinami zpráva, že mez rakouskou a uherskou vládou došlo k dohodě v pří- čině rozličných nařízení, jež se týkají vládního ná- vrhu o surtaxe, parlamentem dosud neschváleného By se pojistila zpětná platnost toholo návrhu zákona v přechodném stadiu, než bude parlamentem vyřízena, usnesly se obě vlády o rozličných parlament- ních zařízeních, jež se mají cestou legislativní pro- vésti. Toto jednání rakouské vlády jest důkazem, že nebere ohledu na vícekráte již přednesené stížnosti rakouské cukerní industrie v příčině surtaxy na cukr a že s určitostí počítá s tím, že parlament předlohu tuto učiní zákonem. Rakouská industrie rafinerská chystá pelici n příslušná ministerstva, aby ještě v posledním oka- mžiku obmýšlenému poškození rakouské industrie zabráněno bylo. Vzhledem k tomu appelluje řečník na valnou hromadu, aby splnomocnila výbor spol ový ke společnému postupu s rafinéry v této záležitosti Splnomocnění to výboru dáno a navržené refe rentem podání jednohlasně schváleno. Potom následoval rozhovor o zkušenostech nabytých při sušení řízků a o novotác v cukrovarnictví.
14 article
Z trhů obilních. V minulém týdnu bylo počas trvale zamračené a deštivé. Při dosti značně klesle temperatuře byly oznámeny ze všech krajů vydatně deště, které byly velice na prospěch, ale rolníci bys přáli nyní stoupání teploměru. Práce polní a osevní jsou všude v plném proudu. Stav vody mohutně stoupl. ale nyní zase klesá. Na trzích zahraničních není smý- šlení jednotné. Zámořské podněty nedocházejí anebo jen malého ozvuku a i v Americe samé smýšlení silně kelisalo. Trh byl tam zahájen kursy silně pokleslými na velké ruské dovozy jakož i následkem okolnosti. že trhy kontinentální silné haussy z týdne přede- šlého nenásledovaly. Zřejmě zásoby vykazovaly rov- něž značný vzrůst. Později se kursy na opětně zprávy o mrazech a na spekulační koupě zase zdvihly. V An- glii, kdež byl učiněn v týdnu předcházejícím silný ná- běh k vzestupu, bylo smýšlení rovněž klidnější ob- chod byl slabší a zdá se že obchod si dopřává opět přestávky odpočinku. Na trzích francouzských bylo naproti tomu smýšlení pevné. Má se sice za to, že staré zásoby pšenice dostačí, aby nebylo teba dová- žeti pšenici cizí, ale zájem byl na neuspokojivé zprávy lepší a ceny pšenice stouply o 1/2 fr., mouky o 1 fr. V Německu byly ceny celkem nezměněny, ale obraty byly při tom slabé. Na ostatních trzích obchod rovněž povohl, konsum byl zdrželivější a ceny nemohly při tom dodržeti. Na trhů pešťském byla ochota k pro- dojům, kdežto poplávka zůstala slabší. Ceny téměi všech druhů povolovaly. Pro pšenici byla koupě- chtivost jen trvale slabá. Mlýny, jež jsou dostatečně zásobeny, nečiní vzhledem na špatný odbyt mouky nových objednávek a chovaly se většinou k nabídce odmílavě. Při tom má však velký vliv trh terminový.
Amerika Německo
15 article
Vyšší kursy termínové sestupný směr ihned zastaví a tak smýšlení na trhu effektivním kolísalo. Trh byl zahájen cenami nižšími, jež se pak zlepšily, ale na konec zůstaly zase nezměněny. Nabídka nebyla silná ale stačí slabým požadavkům. Ke konci týdne obnášela ztráta kursovní pouze asi 5 hal. Celkové obraty ob nášely jenom 90.000 q, z čehož připadá asi 30.000 na cizí (rumunské a srbské) zboži. O žitu bylo smý- šlení po celý týden chabé. Nabídka není sice silná ale poptávka je zcela minimální a omezuje se nn nepatrné koupě konsumu místního. Ceny klesly po- stupně o 20—25 h. Dle jakosti znamenalo K 7.40 až 7.45, vybírané K 7.50 z Pešti. Srbské zboží bylo pro- dáváno z Pešti vyclené za K 7.30. Ječmen na kroupy a ke krmení byl v tomto týdnu chabý. Nabídka byla sice rovněž mírná, ale nebylo žádného zájmu a i př cenách o 15 h levnějších byl obchod skrovný. Dle ja- kosti znamenal K 7.00—7.25. S ječmenem ze stanie byl nepatrný obchod za ceny o 15—20 h nižší. Z ječmen tisský platilo se K 7.25—7.60, za severo- uherský merkantilní K 7.65—7.85, za lepší a jemné druhy K 8.00—8.25 ze stanic. Oves byl mírně, ale ochotně nabízen. Poptávka pro spotřebu zůstala slabá.
Pešť
16 article
Při klidném smýšlení ceny o 15—20 h povolily. Dle barvy a čistoty bylo prodáváno staré zboží za K 7.10 až 7.35, nové za K 6.90 až 7.20 z Pešti. S kukuřiei byl obchod čilý. Placena byla K 7.10—7.25. La Plat- ská došla už do Rěky a byla prodávána za 6.60—6.65 Za zaručené bezvadné zboží bylo požadováno K 7.— Hibernia. Jak jsme již oznámili, přijala správní rada Hibernie jen čásť návrhů Drážďanské banky co do pořadu nové valné hromady Hibernie. Právě ty návrhy poladové, na nichž bance recte vládě zem- ské nejvíce záleželo, byly správní radou odmítnuty Ani opětné jednání o návrhu na zvýšení akciového kapitálu ani návrh na volbu nových členů správní rady připuštěn nebyl. Stanovisko správní rady ovšem ne- překvapuje: chce prostě prodati dráže (o obnos nove emisse) a chce pokud lze zabrániti přístup zástupcůna vlády do vedení podniku a syndikátu. Alespoň na tak dlouho, pokud vláda pruská se neodhodlá zaplatii více. Ale banka po odmítnutí svých požadovaných návrhů nastupuje novou cestu, aby si jich příjeti vy- nutila. Podala totiž žádost k soudu v Herne, aby zmoc- nil kanku k doplnění jednacího pořadu valně hromady Dle vývodů žádosti uvedené má Drážďanská banka za 26,751.000 mk. akcií Hibernie, z nichž složeno za 23,751.000 v královském námořním ústavu. Připadne tedy opět rozhodné slovo soudu. K stavu rakouského průmyslu textilního se ozna- muje: Počasí a jeho důsledky působí nyní velmi znač- ně na textilní průmysl. Jednak vzbuzeny nedostatkem vody poruchy výrobní a špatnou sklizní vzestup ně- klerých surovin (aprelurních prostředků ald.) a pokles poptávky po hotových tovarech, jednak vyprá zdněny
Pešť Herne Hibernia Hibernia královský námořní ústav
17 article
následkem paren posledního léta téměř zúplna sklady lehkých látek a nyní projevila se v důsledcích chladen předčasná potřeba teplého zboží, důvod to značnější po- ptávky velkoobchodu. Co do trikotových látek, pun- čech a rukavic zbyly značné sklady z lonska. Stav bavlnářského průmyslu není uspokojivý. Zasta- vením plavby labské stouply pro ni ceny suroviny, zalím co se z Ruska nabízela v poslední době příze, které se dostává prémií vývozních.
Rusko
18 article
Následkem toho zahájeno jednání mezi ruskými a ra- kouskými přadláky bavlny o otázce této, která dosud ale neměla žádného výsledku. Vídeňská organisace přadlácká jest zásadně ochotna převzíti čásť ruských přebytků vývozních, není ale k tomu dostatečných fondů a bylo by nutno nalézti rozestavovací měřítko pro odebírání příze této zdejšími přadláky. Tím by se ovšem předešlo stlačování cen, na čemž zdejším přa- dlákům nejvíce záleží. S druhou částkou svých celkem značných přebytků vývozních chtějí se Rusové obrá- titi do Německa a vynutiti tam stejnou dohodu. Ofíi ciálně jedná se jen o náhradu vysokého ruského cla na surovou bavlnu; leč v této náhradě tkví zároveň značná prémie. Tiskařům bavlnářským nezdařilo se přes usnesení nedávno vynutiti si na spotřebě zvý- šených cen. Průmysljutařský stojí před novým snížením výrobních kontingentů se strany kartelního vedení. Porady o sjednání kartelů průmyslníků hed- vábnických nevedly k výsledku, protože — jak se zdá — jsou nejhorší finanění obtíže překonány. Pokusy uvěsti ceny příze s cenami lnu se dosu nezdařily. Stav konfekcionářů se o něco málo zlep- šil; vývoz jest přízniv jen co do damských tovarů.
Rus Německo
19 article
Německá výroba surového železa a nhlí. Dle dat spolku německých železářských a ocelářských prů- myslníků činila výroba surového železa v Německu a Lucembursku v zrpnu 1904 celkem 851.651 tun proti 875829 tunám v srpnu r. 1903. V červenei činila výroba 847.327 tun. Celková výroba letošního roku do konce srpna činila 6.697.391 tunu, loni v tomže ohdobi 6,675.704 tuny. Jest tedy letošní vý- roha o něco málo větší loňské. Železářská výroba obvodů rýnsko westfálského, siegeslandského, hanno- verského a brunšvického jest letos menší loňské v ostatních za to stoupla, zvláště platí to o obvodu saarském. — Od měsíce ledna do konce srpna činila německá těžba kamenného uhlí 79,178.911 tun ( 1903 v tomže období 75,917.577 tun), hnědého uhlí 30,977.018 (28,957.094 tun), koksu 8.076.697 (7,512.032) tun a briket 7,338.633 (6,656.663) tun. V srpnu vy- těženo v Německu kamenného uhlí 10,371. 60e (10.070 371) tun, hnědého 3,949 470 (3.723..509) tun. koksu 1,041.440 (976.267) tun a briket 984.511 (908. 979 tun. Od měsíce ledna do konce srpna dovezenod Německa kamenného uhlí 4,469 082 (4,362 301) tun hnědého 4,869 084 (5,235.436) tun, koksu 337.26 (284.671) tun. V téže době vyvezeno kamenného ubl 11,487 691 (11.199.947) tun, hnědého 14.157 (15.531 tun, koksu 1,800 284 (1,678.734) tun. Tento vývozní vzestup co do kamenného uhlí a koksu zasluhuje pozornosti. — Do Rakouska dovezeno kamen- ného uhlí z Německa v uvedeném období 35,660.502 a koksu 3,578.545a.
Německo Lucembursko 60 e Rakousko
20 article
Příjmy dráh. Jižní dráha přijala ve druhém tý- dnu záříjovém 3,331.082 (+ 109.996) K a společ- nost státní dráhy 1,794.898 (— 166.777) K. Fuse německého průmyslu elektrářského. Na ber línské burse byly už v sobotu šířeny pověsti, že elek trářská společnost v Kolině n. R. „Helios“ se slouči se skupinou Siemensovou-Schuckertovou- Včera nabyly pověsti ty určitější formy, načež akcie „Helia“ stouply o více než 2 9 Zvýšení cen německé příze. Dle berlínského te- legramu usnesli se majitelé přádelen lnu v západním Německu zvýšiti následkem větší poplávky ceny příze o 21/2 marky na balíku.
K Fus Siemensův Heliós Schuckertova Německo Helios
21 article
Dráha na Nechanicku. Celé čtvristoletí toužilo s v celém nechanickém okrese po dráze. Konečně po úmerné práci komitétu, v němž zasedají zástupcové okresu, města Nechanic a hraběte Jana z Harrachůa po značných hmotných obětech dospěla myšlenka tal daleko, že vypracovaný podrobný projekt po prove- dené revisi trati a komisi staniční i po provedeně poli- tické pochůzce spojené s řízením vyvlastňovacím protipožárovým — očekává v nejbližším zasedání sně- mu král. českého poskytnutí zemské garancie, tak aby pak záhy mohlo se počíli se stavbou. Touha přibližuje se splnění. Pečlivě byla rozměřena každá píd země kudy nejvhodněji má dráha vésti, kde kde těšil se, ž oživení celého kraje je tak blízké, když tu náhle vy- skytly se po okrese anonymní letáky celou tuto s ve- iikými obětmi vykonanou práci podrývající. A ted. téměř u cíle, vystoupil libčanský starosta p. Svalo proti celé akci — a proč? Chtěl odbočku na Libčany, což bylo však proli důkladně propracovanému a již schválenému projektu, a když se mu to nezdařilo, bourá nyní úsilně tento podnik, který má býti štěstím celé krajiny. Zajisté každý rozumný a nepředpojatý člověk uznává a uznati musí, že dráha jest neocenitel- ným dobrodiním pro veškeré stavy v celém okrese Nejde proto ani na rozum, že může se také někdo vyskytnouti, kdo podnik tak důležitý z lecjakých po- hnutek chtěl by podkopati. Byla-li důležitost dráhy uznávána v dobách příznivějších, jeví se potřeba jej stavby právě v této době hospodářské krise, kdy m se strany státu a země býti rolnictvu a lidu pracov- nímu poskytnula příležilost k zaměstnání a výdělku.
Jan Nechanicko Nechanice Libčany
22 article
Deufá se všeobecně, že žádný uvědomělý občan ne- sedne na lep ničící myšlénce p. Svatoně, že každý ví, že nestane-li se postavení dráhy v nejbližší době skutkem — je buď zcela ztracena, nebo aspoň n mnchá léta oddálena. Uvědomělé občanstvo okresu nechanického nepropůjčí jiště ani jediného podpisu na písemné vyzvání p. Svatoně, a zajisté s větším zájmem sledovati bude další práci železničního výboru o docílení dráhy, která zajisté záhy dojde uskulečnění Z Ústřední společnosti hospodářské pro královstv české. Laciná krmiva, zvláště pro pražské okolí, m výminečně Ústřední společnost hospodářská k zadán a sice: 25 vagonů sladového květu, 20 vagonů ječné zadiny leco některé pražské pivovary. Pytle účtuj se za 40 hal. nebo za půjčení 10 dobrých pytlů 2 hal denně. Možno však přivézti pytle vlastní. Poptávky s bližším udáním v kanceláři Ústřední společnosti ho spodářské pro království české.
Svatoň Pytl
23 article
Králodvorská cementárna, akciová společnost. Ve včerejší schůzi správní rady králodvorské cementárny akciové společnosli, podána zpráva o výsledku prvníh pololetí t. r., dle kteréž docílen výtěžek okrouhle 160.000 K vyšší než zisk prvního pololetí 1903. Zvý- šení zisku dlužno přičísti neobyčejně živému odbytu v druhém čtvrilelí, kterýžto po dočasném ochabnut nyní opět velice uspokojivě se vyvinul Ovecná krajinská výstava v Novém Městě n. M. v tamějším zámku ve dnech 28. září až do 2. říjn 1904 uspořádaná, nabývá den ke dní rozměrů, kter vzbuzují nejlepší naděje, že dlouho připravované díle bude v oboru tohoto výstavnictví vskutku ojedinělým Od poslední výstavy ovocné v okrese novoměstském nad M. uspořádané (v Krčíně r. 1898) minulo právě šes let a za krátké toto období objevil se v ovocnictví tam- ním tak veliký vývoj, že může každého pracovník v důležilém tom odvětví hospodářském naplniti nej- větším uspokojením. Druhy bezcenné a v obchod nehledané vymizely větším dílem ze zahrad a místo jich zaujaly druhy nejkrásnější, nejcennější a nejhle- danější. Výstavní sály poskytují pohled malebný a ji dnes číláme počel vyslavovatelů do set. počet vysta- veného ovoce do tisíců. Někteří pěstitelé ovoce vysta- vují až přes 50 druhů ovoce, některé z obcí novoměst- ských zastoupeny jsou až 40 vystavovateli. Zájem na podniku výstavním jest všeobecný a lze se s určitos nadíti, že práce pořadatelů bude korunována nejlepším výsledkem. Banky, záložny a spořitelny. Stav rakousko-uherského banku ze dne 23. září t. r. Oběh bankovek 1.664,023.000K (— 10,378000 K), poklad kovový 1.525,720. 000 K (— 2,278.000 K), portef. směn. 364,569.000 K (+ 610.000 K), lombard 42,207.000k (+ 127.000 K), záloha bankovek prostých daní 258,938.000 K (+ 12,661.000 K)
Nový město můj Krčín uherský banka 610.000 K
24 title
Trhy peněžní.
25 article Pražská bursa.
Pražská bursa. V Praze, 26. září. (Pův, zpráva »Nár. Lislů«. Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a po dáváno pouze za akcie: Živnostenské banky K 249.— České banky Union K 246.—, strojírny Daňkovy K 360.—, strojírny Ruston K 278.50, Podolské ce mentárny K 175.— (peníze). Ostatní papiry zůstaly nepovšiminuty.
Daňkův Ruston Praha Český banka Union
26 article OtHiciální záznamy znějí:
OtHiciální záznamy znějí: Zástavní listy české hyp. banky 5% Základní úpisy české zem. banky Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) , » (v K Mel. úpisy . » » (ve zl.) » » » (v K Žel. „ . Dlužní úpisy České prům. banky 41e Zástavní lisly mor. hyp. banky 50 Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 4% Želez. úpisy Zástavní listy I. mor. spořitelny 412 „ » hal. zem. banky 4129 Kom. dl. úpisy » » . 49% Železnič. Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/2 „ „ Rak.-uherské banky 4 % „ , Dolnorak. byp. ústavu 4 % „ 31/2 Kom. dl. úp. . » . 49% „ „ 31/2s2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 49% Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39% Únorová spol. renta (v pap.) 4.290 Dubnová (ve stř.) 4.29e Květnová , (v pap) 4% Červencová spol. renta (ve stř.) 490 Rakouská zlatá renta . . . . 4 % korunová renta . . 4% , investiční » . . 31/2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . .» Česká průmyslová banka . . .» Česká zajišťovací banka . . . » Haličská akc. bypoteční banka . Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka . . Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka . . Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . . Česká báňská společnost . . . Česká společnost cukerní . . Český pivovar v Č. Budějov icích Kolínská továrna chemická .. Podolská cementárna . . . . Poldina hut Pražská železářská společnost První česká ral. v Modřanech » tov. orient. cukrov. Z Vídně, 26. září. kursy.) Únorová renta . 100.20 květnová » . 99.5 99 45 červenc. ». 100-20 říjnová, !19 35 rakouská » zlatá » kor. 99 50 118.75 uherská » zlatá „ » kor. 97 75 91.05 rak. invest. renta 88 95 uher. » 4% zást. listy Hyp. banky král. č. . 31/890 zást. I. Hyp. banky král č. 4% kom. dluhop.
Dubnová Daňkův Rustonův Poldin K Mel Rakousko Hradec Králové Č . Budějov Modřany Vídeň Český průmyslový Hal Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka bypoteční banka úvěrní banka eskontní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost železářský společnost e květnový
27 article
Zem. banky kr.č 4% žel. dl. úpisy Zem. banky kr.č. státní losy 1854 „ „ 1860 po 500 zl. . . po 100 zl. . . státní losy 1864 losy úvěrního úst. vídeň. l. komun. tisské losy . . . turecké losy . . rak. uh. banka . rak. úvěrní ústav b. anglo rakouská vídeňská unionka b. pro země rak. uh. úvěrní bank bank. jednota .. r. úst. pro úv. poz Česká průmyslová 412.— banka . . . . roln. úvěr. banka 376.— česká b. Union Živnost. banka Na hladké provedení obchodu prolongačního se smýšlení upevnilo. Přednost byla dávána hodnotám báňským a pak kreditkám. Dodatečná bursa: Kreditky 667.—, banka pro země rakouské 448.50, bankovní spolek 557.50, stální dráha 650.50, Alpinky 487.75. rýmavsko-muráňiské 527.50. Eskontní sazby 31/16—33/4 procenta- x. Z Vídně, 26. září. (Telefgram. »Nár. Listůe. Denní bursa. Dobré smýšlení také dnes potrvalo V prvé polovině obchodu přispělo k tomu snadn zaopatřování ultimové, zvláště však odbady ve pří čině dnešních a zejtřejších publikací účetních zá věrků. V popředí interessu náležely alpinky, kter dosáhly podstatné reprisy. Na polední burse zůstale smýšlení dobré, jsoue podporováno zahraničními zá- znamy vesměs výhodnými. Ke konci v kreditkácl podnikány rozsáhlé koupě lokální a berlínské úhradní kterými také lokální trh v některých papírech naby ješté větší pevnosti. Kromě kreditek podražily take akcie bankvereinu. Akcie länderbanky kupovány vzhledem na prodej benáteckého statku. Ze železář ských stouply alpinky o 10 K. Renty byly pevny Na eskomplním trhu stav peněz nezméněn: 3 3/0 procenta. x. Z Vídně, 26. září. (Teligrm. »Nár. Listů«.
Vídeň ústav b banka banka Český průmyslový 412 557.50
28 article
Večerní bursa. Kreditky 669.—, po —.—, - uherské kreditky 781.—, anglobanka 282.—, bankovn jednota 557.—, unionka 538.—, länderbanka 408.50 státní dr. 651.50, —.—, jižní dráha 88 25, polab. dr 421.50, severozápadní dráha 415.50, turecké tabákové 347.50, rýmavsko muráňské 429.—, alpinky 488 50 květnová renta 99.50, uherská korunová 97.75. turecké losy 133.75, marky za hotové 117.42, ultim —.—. Smýšlení pevné. x. Z Vídně, 26. září. (Telfgrm. »Nár. Listůe. Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží. Amsterodam šek a krštké lh. 100 hol. zl. K 198. 15. 198 35 Amaterodam na delší lhůty —.—, — Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.- Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šeka krátké lh. za 100 mk. 117.35, 117..55, Německo n delší lhůty 117.40, 117.65. Londýn šek a kr. lh. za 10 lib. st. 239 50, 239.70, Londýn na delší lh. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. — —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.— 95.15, Italie delší ihůty —.—, —.—, Petrohrad ruská města šek a kr. lh. za 100 rubiů —.— —, Petrohrad delší lh. ——.—, —.—, Paříž šek a krátké lh. za 100 fr. 95.05, 95.15, Paříž delší lb —.—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty 95.—, 95.10, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a kr. lh. 95 —, 95.10, na delší ihůty —.— Petrohradská bursa. Z Petrohradu, 26. září (Zpráva Živnostenské banky.) Ruská banka pro vnějš obchod 298.—, Mezinárodní banka 362.—. Diskontní banka 365.—. Baku 444.—. Mantašev 208.—. Ka spijská spol. 4900. Briansk 132.50. Nikopol 95. 50.
doktor 421.50 Vídeň Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Bak Nikopol mezinárodní banka 362 Italia šek Italia zpráva živnostenský banka
29 article
Sormovo 162.50. Putilovské železo 106.50. Hartman 166. 50. Berlínská bursa, 26. září. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.) Značnější změnu kursovní vykazuj pouze akcie Vídeňského bankovního spolku, jeh stouply asi o 2%. Pevnými byly dále ještě dynami- tové a gelsenkirchenské. Tyto byly prý hledány pro valnou bromadu. Poněkud slabší byly turecké losy a ruské hodnoty. První cifry znamenají začáteční, druhé konečné kursy: Rakouské kreditky 209.—, 210.50. Diskonto 191.40, 191.87, Německá banka 226 40. 226.75. Ob- chodní společnost 160 40, 16075, Drážďanská banka 155 25, 155.37, Bochumské ocelárny 208.50, 208 50, Lauřina hut 250 25 251.—, Dortmund. Union lit. C 82.25, 82.25, Harpenská uhl. spol. 215.25, 215.12 Hibernia —.—, —.—, Consolidace 438.—, 438. — Severoněmecký Lloyd 106 30, 106.37. Packet 116 10 116.10, Kanada —.—, —.—, turecké losy 129 70, 130.—, Španělské exterieury —.—, — Z kasovních papírů: Concordia 306.—, Esch- weilské 255.—, Geisweidské 150 25, Hochdahl 116.50, Katovické 205.30, Wilhelm 242.50, Phönir 161.50, Rh. Stahl 185.—, Schalker Gr. 53 1.50, Westfalia 170.—, Orenstein 154.20. Rh. Metali 64.—, Hasper 195.50, Donnersmark 251.50, Huld- schinský 123..60, Vulcan 289.—, Bismark 290.—. Caro 107.—, Hoesch 216.50, Georg Marie 103 60, Königsb. 152.10, Nordstern 288.— Z Berlina, 28. září. (O 1 hod. 15 min. odpol.) Kreditky 208.90, státní dráha 139 —, lombardy 18.30.
Hartman Lloyd 106 30 Esch Wilhelm 242.50 Stahl Orenstein Cara Georg Marie Ob Lauřin hut Dortmund 215.12 Hibernia Packet Kanada Geisweidský katovický Phönir Hasper Vulcan 289 Hoesch Berlín drážďanský banka Schalker Gr Westfalia 170 Bismark 290 Consolidace 438 Concordia 306 Hulda Nordstern 288
30 article
Smýšlení klidné. Z Berlina, 26. září. (C.-B.) Kreditky 210.— státní dráha 139.—, jižní dráha 18.30, diskonto 191.70. německá banka 226.60, obchodní b. 160.70, dráž- danská b. 155 40, darmštadiská banka 142.—, ná- rodní banka 124.90, dráha Heuri 105.70. Transvaal —.—, Kanada 127.80, Gotthard —.—, Lloyd 106 30, Packet 116.10. — Za hotové: Lauřina huť 252 50, dortmundské —.—, bochumské 208.50, gelsenbir- chenské 224.50, Hibernia —.—, harpenské 215.10, Consolidace —.—. Smýšlení pevné. Z Frankfurtu, 26. září. (Telegr. závěr. kursy.) Úvěrní akcie 208.60, akcie společnosti státní dráhy 133.—, lombardy 18.35, papírová renta —.—, stří- brná rsnta 100.50, zlatá renta 101.70, uherská zlalá renta 99.80, uh. korunová renta 97..75, 49% rak. korun. renta 99.80. Smýšlení pevně. Z Frankiurtu, 26. září. (Dod. bursa.) Úvěrní akcie 208 70, státní dráha 139.—, lombardy 18.30. Z Pařiže, 26. září. (Počáteční bursa.) Sproe. renta 97.87, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení stísněné. Z Paříže, 26 září. (Telegr. závěrečné kursy. 3proc. umořiteiná renta —.—, 3proc. renta 97..92, 3zproc. renta —.—, italská renta 104.—, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1328. státní dráha —.— lombardy —.—, směnky na Londýn 25.18, rakou- ská zlatá renta 102.87, uherská zlatá renta 100.75, otomanská banka 584.—, tabáková režie 385.—, tu- recké losy 126 75. Smýšlení mdlé.
Gotthard Lloyd Berlín Transvaal Kanada Frankfurt Paříž Londýn rodný banka Hibernia Packet 116.10 Lauřin huť 252 50
32 article
Zboží 104.— 100.— 101.2b 99.60 99.60 99 60 99.60 99.60 100.75 99 50 99.10 99.20 101.85 99.70 101.40 98.75 98.75 101.70 100.50 99.70 93.75 99.60 93.90 99 70 81.55 100.20 100.20 99.50 99.45 119.35 99.50 91.05 246.— 412.— 375.— 395.— 562.— 438.— 249.— 530.— 360.— 278 50 1436
33 article
105.— 100.50 102 25 100.10 100.10 100.10 100.10 100.10 101.75 100.50 100.— 100.20 102.— 100 70 102.40 99.50 99.75 99.75 102. 10 100.-- 101.50 100.70 94.25 100.60 94.9 100.70 82..55 100.40 100 40 99 70 99. 65 119.55 99.70 91.25 246 .50 414.— 380.— 400.— 572.— 456.— 250.— 550.— 370.— 1440
34 article
Trhy na zboží. Pražská plodinová bursa, 26. září. ObIlI. Znamená se za 50 kg transito: pšenice česká 1904 79—83 kg K 10.80, 11 25, uherská 1903 — kg 0.—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakousk jakosť — kg 0.—, 0.—, vadné jakosti 10.—, 10.25; nová česká —.— kg —.—, —.—, cizozemská —.— kg —.—, —.—; žito české 1903 — až — kg 0—, 0.—, nové 1904 74—77 kg 7.75 7.95; moravské —.— až —.—; vadné 0.— at 0.—; ječmen výběr 9.40, 9.60, první jakosti 8.70, 8.90, střední 8.50, 8.60, merkantilní 8.30, 8.40, ječmen k setí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry- chlík 1903 720, 7.25, prima 1903 7.10, 7.15, merkantilní 7.—, 7.05, k setí 0.—, 0.—, oves 1904 0 —. 0. — kukuřice uher. 1903 8.40. 8.50, cizozem. 7 90 8.—. cinguant. 1903 K 9 15. 9.30. vikev česká 9 —, 9.25. haličská 8.90, 9.—, uher. K 0.—, 0.—, pohank 0.—, 0.—. proso 0.—, 0.— Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše- ničná mouka č. 0 K 35.—, 36.—, č. 1 34.—, 35.— č. 2 33 —, 34.—, č. 3 31.50, 32.50, č. 4 29.50, 30 50, č. 5 27 50, 28.50, č. 6 25.50, 26.50, č. 7 23. —, 24.—. č. 8 16 50, 17.—. Žitná mouka č. I. 23 50, 24.—, č. Il. 22.—, 23.—, č. III. 19.—, 20.—, č. IV. 15 50, 16.50 Pšeničné otruby jemné 13.50, 13 75, hrubé 13 50, 13.75 otruby žitné 13.40 13.50, krupice 35 —, 36.— prach 13.—, 14.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0 37.—, 38.50, čís. 3/0 37.—, 38 50 čís. 2/0 36.—, 37..50 čís. 0 35.—, 36 50, čís. 1 33.—, 34 50, čís. 2 32.—. 33.50, čís. 3 31.—, 33 50, čís. 4 30.—, 30 50, čís. o 29.—, 29.50, čís. 6A —.—, čís. 78 —.—, č. 8A —.—, čís. 9A —.—, zlom 20.—, 21.50.
kg 29.50 pšeničný otruby 32 50
35 article
Semena. Ceny za 50 kg. : mák modrý český 29 — 30.—, modrý ruský 23 —, 29.—, kmin český 23 50 24 50, holandský 24.50, 26.—, jetel bilý 50. —, 67 — žervený 1904 48.—, 75.—, růžák —.—, konopná semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, —.— Iněná semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus) Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li- sované K 4.80, 5.20, nelisované 4 80. 5.20, cizí 0.— 0.—, sláma cepy mlácená 2.30, 2 40, ke krmení 1.90, 2., ke stlaní 1.90, 2.—, cizí 0.—, 0.— Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va- ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.— —.—, hrách Viktoria 0.—, —.—, k vaření žlutý 0.—, —.—, k vaření zelený 12 50, 13.—, ke krmení 0 —, 0.—, čočka 1904 17.—, 24 — Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh. —.—, lůj —.—, — — 77.—, 77 50, sádlo amer. — .— 540.—
Viktoria kg
36 article
560.— 493.— 2484
37 article
322.— 175.— 490.— 2480 224.—
38 article (Závěrečné úřadní
(Závěrečné úřadní Ivovskočernovická 576.— spol. st. dr. rak-uh. 648.75 jižní dráha . . štyrsko-hr.-köf. severní dráha . 5515.— 415.— rak. severozáp. dr. pardubická dráha polabská dráha 421.50 Česká sev. dráha- buštěhradská A 1049.— pražsko - duchcov duchcov.« podmok ústecko-tepl. dr. 863.— dunaj. paroplaveb. 738.— rakouský Lloyd 347.25 turecká tabák. rež 490.— rak. zbrojovka. Rudolfova but 486.75 alpská montan. sp. 525.5 rým.-muráň. spol. 422 — Poldina huť . . 2477.— praž. želez. sp.. 1433.— česká montan. sp. 366.— Daněk . . . západočeská ubl 215.50 severočeská uhl. 658 — mostecká uhl. sp. videň. stavební sp 164.50 675 — Schodnica . haličsko-karpatské 1035 — peštská vagonka 117.47 devisa německá. 95.07 pařížská curyšská » londýnská 239.57 19.03 dvacelifrank. marka papírová . 117.4 rubl 253. 50 100.—
doktor Lloyd 347.25 Daněk Schodnica Rudolfov Poldin huť jižní dráha dvacelifrank
39 article
99 .60 99.60 154 50 183.75 262 — 465 — 160.75 133 10 1614— 664.75 281.— 537.5 446.75 779.— 556.50 957.— 518 —
40 article
Obilí. T. Z Vídně, 26. září. (Telet. »Nár. Listů«. ) Plodinová bursa. Dnešní obchod zahájen za smýšlení chabého. Ani pro prodavače ani pro konsu- menty nebylo žádného podnětu. Jakkoli však skla- diště jsou přeplněna a zásoby ještě v poslední době narostly, počínali si majitelé přece zdrželivě, takž nelze znamenati žádný úpadek cen. Také v ječmeni obchod vázl za smýšlení chabého. Z pícnin kukuřice se nezměnila. Oves uherský byl chabý a zlacině o 5 hal. Znamenaly: Pšenice tisská nová 10.80, 11.15, stará —.—, —.—, slovácká nová 10.50, 10.65, stara 0.—, 0.—, z Moravského pole nová 10.30, 10 60, rumunská 10.40, 10.85. Žito slovácké nové 7.85, 8.—, z okolí Pešti nové 7.85, 8.—, z jižní dráhy nové 7.65, 785, dolno-rakouské 7.75, 7..90, české 0.—-, 0.—. Ječmen moravský 0.—, —.—, ze stanic 0.—, 0.—, z Moravského pole 0.—, 0.—, severo- uherský 0.—, 0.—, ze stanie 0.—, 0.—, tisský 0.—, pro pivovary 0.—, 0.—, ke krmení 0.—, 0.— dolno rakouský 0.—, 0—, ze stanic 0.—, 0.—, slovácký 0.—, 0.—, ze stanic 0.—, 0.—, —. Kukuřice uherská 7.50, 7.70, cinguantinská 8.15, 8.55. Oves uherský špatnější 6 95, 7. 15, prostřední 0.—, 0.—, prima 7.20, 8.—, český a moravský 7.20, 6.—. — Řepka pohotová 11.75, 12.25, uherská —.— Z Vídně, 26. září. (Telgr.) Pšenice tisská 10.80. 11.15, pšenice banátská 10 60, 10.90, pšenice slo- vácká 10.50, 10.85, smýšlení chabé. — Žito slovácké 7.85, 8.—, peštské 7.85, 8.—, smýšlení chabé. — Ječmen moravský 8.80, 9.10, smýšlení klidné. — Kukuřice uherská 7.50. 7.70, cinquant. 8.15, 8.55. smýšl, nezměněné. — Oves uherský, střední 7 05, 7 35. prima 7.25, 7.60, rychlík 0.—, 0.—, smýšlení mdlé.
Řepka Ječmen Vídeň Pešť střední 7 05 7 35
41 article
— Repka pohotová 11.75, 12.25, smýšlení bez ob chodu. Počasí: vyjasněno. Z Pešti, 26. září. (Tigr.) Pšenice na říjen 10. 20. 10.21, na duben 10.56, 10.57, žito na říjen 7.46, 7. 47. na duben 7.91, 7.92, oves na říjen 6.78, 6.79, na duben 7.18, 7.19, kukuřice na září 7.15, 0.—, na květen 7.26, 7.27. — Nabídky pšenice mirné, koupě- chtivosť slabá, smýšlení mdlé. Obraty činily 8000 metr. ctů. Ceny pšenice klesly o 5 1 10 hal. Žito oves zlaciněly o 5 hal. Trh terminový byl zahájen smýšlením chabým. V dalším průběhu se kursy po- někud zotavily. Počasí: krásně. Z Pešti, 26. září. (C.-T.-B.) Závěrečné kursy. Pšenice, smýšlení stálé, na říjen 10 26, 10.27, na duben 10.61, 10.62, žito, smýšlení stálé, na říjen 7.48, 7.49, na duben 7.95, 7.96, oves, smýšlení stálé, na říjen 6.80, 6.81, na duben 7.19, 7.29, kukuřice, smýšlení pevné, na září 7.20, 0.—, na květen 7.30, 7.31, řepka, smýšlení stálé, na srpen 1905 11.55, 11.65 — Počasí: dusno. Z Berlina, 26. září. (Telegr.) Pšenice chabá, na záři 178.75, na říjen 177.—, na prosinec 181.—, žito chabé, na září 140.—, na říjen 139 75, na pro- sinec 144.25, oves chabý, na září 139.50, na říjen 137.—, kukuřice chabá, na září 121.—, na říjen 119 75. Z Hamburku, 26. září. (Telgr.) Pšenice mdlá, holštýnská 174.—, 176.—, žito mdlé, meklenburské 142.—, 146.—, žíto ruské mdlé, 102.—, 103.—. Počasí : zamračeno.
Repka Pešť Berlín Hamburk