1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 285. ze dne 16. října 1908.
2
masthead
Z kulturní ciziny.
3
article
Slovinské Národní divadlo v Lubl an
zahájilo svoji letošní sezonu začátkem minulého
týdne a právě vydalo svůj program umělecký.
v němž slibuje řadu novinek domácích i slovanských.
Z původních novinek slovinských třeba zvlášť jme-
novati tyto: »Zaklad« (Poklad), národní drama
tříaktové od Ksaverije Adrejeva, »Dobro-
dušni ljude«, veselohra o 3 dějstvích od dra.
Frant. Detely, pětiaktová tragedie »Ka ci-
janar« od Ant. Medveda, drama »Mati«
(Matka) o 3 dějstvích s epilogem od Ksaverije
Meško, komedie »Snubači« (Námluvčí) od Mi-
lana Pugelja a Cvetko Golara a j. —
Z jiných slovanských literatur dramatických budou
letos v Lublani hráti hry Ant. P. Čechova
(Strýčka Váňu), J. V. Spažinského, N. Potě-
china, M. Baluckého, Z. Przybyl-
ského, z českých dramat slibují F. A. Šuber-
tovy »Žně« a Štechovu komedli »Ohnivá země«
(s titulem »Vroča tla«). Opera slovinská chystá od
A. Foerstera tříaktovou operu »Gorenjski
slavček« (Horeňský slavík) a operetu Viktor
Parmy »Hram Venere« (Dům Venušin)
i Weissova »Revizora«.
Ksaverij Adrejev
František
Antonín
Maťa
Matek
Ksaverij Meška
Golar
P Čechův
Váňa
Spažinský
M Balucký
Šuber
Štechův
A Foerster
Parma
Hram
Venušin
Weissův
Medveda
Lublaň
národní divadlo
Snubač
ohnivý země
Gorenjski slavček
4
article
Městská duma petrohradská (obecní zastu-
pitelstvo) teprve minulý týden po vyřízení admini-
strační stránky věci a všech protestů, podaných proti
původnímu usnesení, mohla odhlasovati náklad, usta-
novený původně na uctění osmdesátých naroz e-
nin Tolstého. Takovým způsobem ustanoveno;
1. otevříti novou městskou školu obecnou
jména L. N. Tolstého; 2. věnovati každoročně po
14.000 rublů na obecní stravovny pro chudé
děti při nejméně 4 školách předměstských; 3. dávati
ročně obnos 1200 rublů, z nichž by se uhradilo
školné za chudé žáky městských škol střed-
ních; 4. jiných 4000 rublů každoročně dávati na
podporu sirotků na středních školách měst-
ských; 5. vydati nákladem 10.000 rublů Tolstov-
ský sborník na rozdání všem dětem školním a
6. povolen obnos 1000 rublů, za nějž má býti do
všech městských škol a ústavů vyučovacích v Petro-
hradě pořízen portrét Tolsté h o.
Tolstý
Tolstá
Petra
rubl Tolstov
5
article
Ve Vídni zemřel v těchto dnech německý
spisovatel Heinrich Bohrmann -Rieger
71letý. Býval kdýsi sekretářem Laubovým při měst
ském divadle vídeňském, později u Komické opery.
Svým dramatem »Ve znamení kříže« si zjed
nal mezi divadelníky svého času zvučné jméno.
Londýnské »Times« přinášejí z Washing-
tonu zprávu o velikém úspěchu, jakého tam docí-
lilo drama známého židovského spisovatele I sraela
Zangwilla, proslulého, svými anglickými povíd-
kami z ovzduší Ghetta. Zangwilovo nové drama má
titul »The melting pot« (Kelímek). Tímto titu-
lem kusu symbolicky jsou míněny Špojené státy
veveroamerické Unie, v nichž příslušníci všech ná-
rodů a všech rass lidských slévají se, mísí a taví
v jeden veliký národ společných snah a společných
cilů. Má tedy drama Zangwilovo jakousi patriotickou
tendenci zvláštního rázu, jež vzbudila nadšené přijetí
a souhlas. Jinak vlastní děj dramatu vzat z prostředí
ruských židů, žijících v Americe. Drama Zangwil-
lovo 5ude co nejdtíve provozováno i v No vém
Bohrmann
Rieger
Laubův
Zangwill
Zangwilův
Špojený
Vídeň
Amerika
Times
Drama Zangwil
6
article
Yorku a v Baltimore a prorokuje se mu
Yorku a v Baltimore a prorokuje se mu
vůbec vítězný pochod světem.
Národní divadlo chorvatské v Záhřebě, které
již loni s velkým úspěchem zařadilo ve svůj reper-
toir veselohru B. Vikové-Kunětické »Cop« (Teret).
vypravilo letos také její aktovku »Holčička
(v překladě paní Vávrové, člena zemského divadla)
s titulem Djevojči ca.
York
Cop
Teret
Vávra
Baltimore
Záhřeb
národní divadlo
zemský divadlo
8
article
Získávání elektrické energie
z vnitra země.
Získávání elektrické energie
z vnitra země.
Vrtáním do hloubky můžeme získávati prameny
sladkovodní, minerální, petrolejové, plyny a teplo —
proč bychom neměli též pokusiti se, upotřebitelnou
energii elektrickou z vnitra zemského na povrch pri-
vésti? Magnetismus při vrtání opět a opět se ukazuje.
Roury, jež několik set metrů v zemi tkvěly, byly tak
magnetické, že nahoře veliké klíče na nich viseti zů-
staly. Víme, že změřitelný elektrický proud vznikne,
ponoříme-li do rozmanitě zahřatých nebo rozličně
zhuštěných roztoků elektrody a spojíme-li je vodi-
vým drátem. Víme dále, že jsou v zemi rozmanité
tekutiny o teplotě, jíž za rostoucího tlaku směrem do
hloubky přibývá; musejí tudíž také v zemi elektri-
cké proudy vznikati a těchto teplot a tlaků v zemi
s přibývající hlcubkou rostoucích, dalo by se dle vší
pravděpodobnosti zcela zvláště upotřebiti k získávání
elektrické energie.
9
article
Ve vesmíru vznikají značná elektrická napjetí
střídavými vlivy kosmickými; v atmosféře dějí se
stálé změny elektrického napjetí. Od elektřiny atmos-
férické podstatně odvislou jest elektřina země. Tato
souvislost obou prozrazuje se při bouřkách zvlášt-
ními, mimořádnými zjevy, zvláště na místech, na
kterých blesk do země udeří. Elektrické difference
mezi zemí a jejím ovzduším, jak známo, vždy trvají.
Stejně jako proudy větrné v atmosféře zemské jsou
zajisté také v zemi elektrické proudy, jež snaží se
vzájemně se vyrovnávati. Vhodnými přístroji mů-
žeme, jak pravdě se podobá, vyrovnávání se způso-
biti a vznikající při tom energii využitkovati.
V našem ovzduší děje se za podstatného spolu-
působení slunce ustavičná hra vyrovnávání se elek-
trických zjevů. Zvláště ze střídavého osvětlení země
sluncem mohly by býti vyziskány zemské proudy
konstantního směru. Jisté zjevy na slunci jako stup-
ňování počtu, šíření a proměnlivost slunečních skvrn
a pochodní a vyskytání se světelných sloupů a
protuberancí mají silný vliv na elektrické a magneti-
cké stavy země.
10
article
Atmosférická elektřina má asi vliv též na elektri-
cké proudy ve hmotě země, jež vznikají působením
slunečných paprsků a otáčením se magnetu „země“
Proudy zemské, jmenovitě v době polární záře, pů-
sobí na telegrafní a jiná nadzemní a podzemní elektri-
cká vedení, ba mnohdy na celé hodiny porušují te-
legrafování. Na elektrické proudy v zemi působí celá
rada okolností, které by ovšem dle daných okolností
bylo třeba studovati.
K pokusům se zemními proudy elektrickými
není naprosto mnoho zapotřebí. Do dolu 1000 m hlu-
bokého ponoří se dutý měděný válec v délce 20 a více
metrů a podobný do vlhké země v okolí dolu nebo
do jiného dolu. Oba válce spojí se měděným, dobře
isolovaným drátem. Zapneme-li na vhodném místě
potřebné měřící přístroje, přečteme na nich snadno
ampěry a volty. Je-li proud dosti silný, nabijeme
jím akkumulátor a stroj pro sílu, teplo a světlo jest
hotov. Zužitkování elektrického proudu zemského
zdaří se nejlépe, upotřebíme-li těles značně velikých
a pohroužíme-li jedno z nich do velikých hlubin.
Vyvrtané doly o hloubi 1000 m nejsou dnes již vzác-
ností. V hlubinách bývají teploty 40—62° C. a tlak
100—200 atmosfér.
atmosféra
11
article
Dále můžeme již zcela značného elektrického
proudu docíliti, spojíme-li v zemi tkvící železné po-
trubí o veliké délce isolovaným drátem s tělesem na
povrchu, do vlhké země pohrouženým. V lázníc
jsou mnohdy vyvrtané díry velmi hustě pohromadě
a vyplněny jsou potrubím ze stejných nebo rozlič-
ných kovů, na př. železa nebo mědi; spojíme-li dvě
taková potrubí isolovaným drátem a vepneme-li mě-
řící přřístroje, můžeme pravděpodobně již zcela dů-
ležitá pozorování konati o elektrických. proudech
zemských. Značný vliv má, jsou-li tělesa z rozličných
kovů do tekutin ponořena a po případě do kterých
tekutin. Ve většině dolů jest voda, v mnohých mi-
nerální voda s kyselinou uhličitou nebo bez ní, v ji-
ných solná zapa často o vysokém procentuálním ob-
sahu. Také petrolej a uhlovodík mohou míti účinek.
Skutečně pokusy, provedené v šachtách 14—15
metrů hlubokých, přivodily elektrické proudy, ač za-
tím (vzhledem k nepatrné hloubce šachty) slabé. Kdy-
by však šlo se hloub, zajisté by se získalo tolik elek-
trické síly, že by se jí daly nabíjet akkumulátorya
tak elektřiny, v zemi nashromážděné, mohlo by se
využiti ve prospěch lidstva.
12
article
= Stejný nápad. V jistém londýnském kostele
konaly se sbírky klinkáčkem, poněvadž však věřící.
házeli do pytlíku staré knoflíky a podobné „milo-
dary“, přešlo se raději k talíři. První neděli byl na
taliř položen obvyklý počet měďáků a třipencových
mincí, bylo však mezi nimi viděti také třpytivý zlatý,
peníz. V pondělí ráno přišlo na faru několik návštěv-
níků, kteří měli na srdci stejnou záležitost. Po krátké
přestávce přišel opět jeden a pravil: „Je mi líto, ale
položil jsem včera nedopatřením na talíř souvereign.
Rád bych jej dostal nazpět, neboť tolik opravdu ne-
mohu věnovati.“ — „Cože?“ zvolal pastor; „jste už
pátý, co dnes přichází se stejnou žádostí, ale kostel-
ník mi právě sdělil, že onen domnělý souvereign jest
jen pozlacený šilink!
13
article
Hudba.
Hudba.
Ze Stážnice. Čtenářsko-pěvecký spolek „Be
seda“ ve Strážnici pořádá v sobotu 17. t. m.
148. hod. več. koncert Karla Moora, operního skla-
!Cnutná večeřetí
Dnes čerstvé, výtečné
domácí jitrničky.
Sýr ementálský a j. Čajové máslo. Jemný
nářez. Uzené a připrav. ryby atd. Václav
Kleinhampl, lahůdkářství, vinárna a buf-
fet, Praha, Ferdinandova třída, proti
šlikovu palkei.
217e
»Kdy?«
Moor
Kleinhampl
Strážnice
Praha
Ferdinandov třída
pěvecký spolek „ Be seda
14
article
»Dnes ráno, hned jak se to neštěstí v jídelně
»Dnes ráno, hned jak se to neštěstí v jídelně
událo.«
Matka a syn uleknuti na sebe pohlíželi,
»Oznamte mi, jakmile dámy přijdou domů.
Sluha odešel.
»Ony již nepřijdou!« pravil René.
»Myslím, že přijdou, ale v průvodu policie,« po-
dotkla Gabriela s povzdechem.
»A čeho by tím chtěly nyní dociliti?«
»Vynasnaží se zajisté, aby s památky muže a otce
svého smyly skvrnu, kteráž dosud na ní lpí.«
»Ach, já jim čest svou rád přenechám,« pravil
René smutně, »ale jde tu o tebe !«
»O mne? Já jsem již před dlouhou dobou něco
podobného tušila a jsem tudíž na vše připravena. Ona
učinila zcela správně, zde nemohla zůstati. Po celých
patnáct let byla připravena k odchodu, jako já připravena
jsem byla kl útěku.«
»My také odcestujeme, není-li pravda, matinko?«
»Ano, opustíme tento zámek, ale útěkem to nebude,
protože se nemusíme již o — něj obávati.
René a matka jeho strávili celý den a celou noe
v pokoji otcově, jakoby stáli na stráži, kterouž nesmějí a
nechtějí opustiti.
Při sebe menším šramotu, jenž zvenčí k nim vnikl,
Gabriela sebou trhla, domnívajíc se, že přichází paní
Emilie v průvodu četnictva neb policie.
Gastonovi nemohlo se ovšem již nic státi, ten již
světské spravedlnosti unikl. Ale nebude ona vyslýchána?
René
Gabriel
Emilie
Gaston
15
article
Gaston namáhavě otevřel oči, neviděl však ničeho.
Zrak jeho byl zakalen. Několik vteřin bojoval s prchající
pamětí, jakoby ji zadržeti chtěl, načež zahuhlal:
»To — kladívko — to kladívko — Gabriela mne
zradila !«
René, uslyšev nespravedlivou tu obžalobu, chtěl již
se k loži otcovu přiblížiti a sebe obžalovati.
Gabriela mu však pokynula, aby zůstal v úkrytu.
Gaston pozdvihl sténaje ruku k hlavě, nahmatal
obvazek, hmatal dále, až spočinuly prsty jeho na ráně.
Náhle sebou trhl a zasténal:
»To jest totéž místo — tu ho rána moje zasáhla
— vrahové, vrahové !«
Gabriela a René třásli se hrůzou. Ani sebou však
nepohnuli, aby nevzbudili pozornosti nemocného. Zdálo
se jim, jakoby jasný paprsek jakýs byl osvětlil mysl trpí-
cího, takže pochopoval teď tu děsnou neúprosnost nevi-
ditelné spravedlnosti, o níž se domníval, že už jí šťastně
unikl,
Tlačil rukou tu svou ránu, aby krvácela. Bolestí
necítil. Bolest připravovaly mu jeho myšlenky. Byl ted
úplně při vědomi. Také zakalené oči jeho se vyjasnily,
takže viděl manželku svou a syna svého vedle ní. Obrá-
tiv se k tomuto, pravil slabým, přerývaným hlasem:
»Ty's — ten výkres — kreslil? — Ty's to —
tedy viděl? Ale — toho bylo přece již — dost, proč
tedy — ještě — tuto ránu —«
V témž okamžiku vstoupil do pokoje lékař. Ga
briela a René postavili se před lože nemocného. Dyojí
úzkost se jich zmocnila. Co řekne lékař? A co prozradí
Gaston, bude-li dále mluviti?
-Ocelové kladiv ko.-
Gaston
Gabriel
René