ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6e69e580-764f-11dc-9d7d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: place 40, person 47, org 4, work 3
1 masthead
V Praze, ve středu dne 14: října.
Praha
2 masthead
K číslu 283. Čislo v Praze za 2h
Praha
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední. předplácí se iv Praze v administraci na měsíc 2 K. —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
4 title
NAk
Naka
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Němci a sněm království českého. Z Vídně, 14. října. »N. Fr. Pr.« telegra- fují z Prahy, že místodržitel hrabě Couden- hove přeď dnešní schůzí zemského sněmu vyjednávati bude opětně se zá- stupci obou stran, že však nečeká žád- ného úspěchu a myslí, že nedojde a ni kustavení zemského sněmu. Podle téhož listu baron Beck vejde s ně meckými a českými poslanci ve styky teprve, až zasedati bude poslanecká sne- movna, aby připravil půdu pro příští zase- dání sněmu království českého, jež se konat bude mezi Vánocemi a Novým ro- kem. Dómnívá-li se prý bar. Beck, že zachrá- niti může situaci v ten rozum, že jako dosud, odděli německé poslance z alpských zemí od poslanců ze sudetských zemí, jest prý na omylu, zapomínaje, že Němci na sněmu zem- ském se spojili a že mohou spole- hati na solidaritu všech něme- ckých poslanců na říšské radě. Němci v Čechách setrvají při svých spravedli- vých požadavcích a zůstanou pevný mi. Tolikéž jest prý bar. Beck na omylu, domní- válli se a spekuluje-li, že německé poslance agrární od ostatních poslanců něm. odloudí, proto- že německá strana agrární v nynějším bojí na sněmě zemském setrvala pevně při poslančfch ostatních a několikráte prohlásila co nejdů- razněji, že otázky stavu zeměděl- ského musí ustoupřti před o t'áz- kami národními. Konečně praví »N. Fr. Pr.« bar. Beckovi, že Nemci na jeho sliby ne- dají pranie, třeba byly sebe určitější, naopak žádati budou spolehlivé záruky, že národ n rozděleni království českého bu- de proveďeno a kdyby záruky tyto nedo- stali, pak učiní zemský sněm také po Vánocfch nedělný m.
Němec Beck Vídeň Francie Praha Couden Čechy
6 article Křesťanští sociálové a přetvoření ministerstva
Křesťanští sociálové a přetvoření ministerstva Beckova. Z Vídně, 14. října. »N. Wr. Tgbtt.« ozna- muje, že křesťanští sociálové, kdy by došlo k rekonstrukci kabinetu Beckova, žádati budou třetlho mi- nistra, buďsi ministra práv, pro kterého kan- didují bývalého presidenta poslanecké sněmovny dra. šl. Fuchse, nebo ministra železnic, kterým se má státi dr. Pattai. Dodává se, že dr. Gess- mann byl by ochoten vyměniti si místo s kní- žetem Aloisem Liechtensteinl e m, takže tento stal by se ministrem pro veřejné práce, dr. Gessmanu pak maršálkem dolnorakouským, čímž by mu byl umožněno, aby se věnoval úplně další organi- saci strany křesťansko-sociální. Jak se křesťanští sociálové chtějí zavděčit. Z Vídně, 14. října, »N. Wr. Tgbitu.« te- legrafují z Pešti: Křesťansko-sociální členové hodlají společně se členy panské sněmovny ve vojenském výboru rakouské delegace z ahájiti akci ke zvýšení vojenského ú věru, zároveň pak ke zvýšení praesenčiní ho stavu armády. Chtějí tak učiniti formou resoluce, nikoliv formou nuncia.
N Wr Fuchs Pattai doktor Gess Gessman Vídeň Alois Liechtensteinl e Pešť poslanecký sněmovna panská sněmovna
7 article Převrat na Balkáně
Převrat na Balkáně Bar. Aehrenthal u císaře. Z Pešti, 14. října. Baron Aehrientha měl bvčeraodpoledne celoho dinno a udienci, ve které sdělil panovnikovi zprávy. došlé ho v posledníchy dnech od zást u peů nakouských v cizi ně. Konference nebude prý se zabývati anner Bosny. Z Paříže, 14. října. (»Frmdbtt.«) Hrabě Khevenhüller vyslovil se takto: »Rakou sko jest nyní jisto, že konferenee ne- bude se zabývati přivtělením Bosny a Hercegoviny a že Darda-
Baron Aehrienth Khevenhüller Balkán Pešť Paříž Bosna a Hercegovina
8 article
a na venkově za 4h Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské úlíci, číslo 3. am je též redakce a expedice.
9 article
nely podle přání, Anglie otevřel ny budou velmocem všem«. odatilor Izvolský v Londýně. Z Londýna, 13. října. (K. k.) Státní tajem- ník zahraničního úřadu uspořádal v zahraničním úřadě banket na počest ministra 1z- v olského. Mezi hostmi byl předseda mini- sterstva Asquith a několik jiných ministrů. Chorvatská, strana pokroková o záboru Bosny- Ze Záhřeba, 14. října. (K. k. uher.) Z- hřebíská organisace chorvatske strany pokrokové, nacházojící se v ko- alici, konala včera schůzi, ve které bylo roko- váno o nově utvořené situaci. Jako první řečník podával posl. dr. Lorko v ič zprávu o politické situaci a mluvil především o annexi Bosny a Hercegoviny. Pra- vil, že annexí na jihu mocnářstv bylo přes 5 milionů Chorvatů a Srbů a se Slovinci 7 milionů již- ních Slovanů spojeno, kteříž jsou tudíž číselně co do počtu třetím kmenem v říši. Bylo připojeno 800.000 Srbů, 600.000, Moslemínů a 400.000 Chorvatů. V dalším průběhu svých vývodů dospěl řečník k tomuto úsudku: Celý slovanský jih monarchie musí vzhledem na skutečnost definitivní annexe přikročiti ke konečnému řešení do- hody mezi Chorvaty a Srby, aby na tomto prakticky politickém podkladě nabyl volně ruky k řešení Stázek národních na slovanském jihu říše. Konečně bylo konstatováno, že v Bosně a v Hercegovině především musí býti dosaženo národního a kulturního dohodnutf, a pak teprve může býti přikročeno k trvalému spojení Bosny a Hercegoviny s královstvím Chorvatským. Srbský korunní princ neochabuje. Z Říma, 14. října. Srbský následník pravi včera ke zpravodajům „Tribuny“ a „Večerního Kurýru“, že Srbsko jest stejně, ako kdysi byl malý Piemont, ocho tno,
Asquith doktor Lorca Chorvat Srba Slovinec Stázka Anglie Londýn Bosna Záhřeb Bosna a Hercegovina Boseň Hercegovina Řím Srbsko Slovan
10 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z dobrodružného života. Kardinál Mazarin, nástupce Richeliuův ve vlá- dě nad Francií, měl pět neteří, které se všechny sta- ly pověstnými. Jedna z nich, Hortense Manciniova zaměstnávala veřejnost francouzskou nejvíce jak svou krásou, tak svým nešťastným manželstvím, svými osudy a dobródružstvími. Dva nadaní spisovatelé. Saint-Real a Saint-Evremond, kteří náleželi k jejím zbožňovatelům, vylíčili její život a hájili ji. Z jejich prací a jiných současných pramenů sestavil nyní Ju- les de Glouvet v pařížském měsíčníku „Le Cor- respondent“ zajímavý obraz života těto ženy Hortense, nojmladší dcera Michela Laurenta Mancinia a Hieronymy Mazariniovy, sestry kardi- nála, jenž po vstupu do francouzských služeb zamě- nil své jméno Mazarini na francouzské Mazarin, byla miláčkem kardinálovým a proto ji také ustano- vil dědičkou svého ohromného jmění i vévodskéhioti- tulu Mezi nápadníky, kterých se mnoho hlásilo, byl také potomní král anglický Karel II., vóvoda savojský Amadeo, vévodové Coligny, Lauranguais, La Feuil- lade a j. Hortense odmítla všechny a rozhodla se ko- nečně pro syna maršála La Meilleraie, který se o ni velmi horlivě ucházel. Sňatek byl slaven s velkou nádherou dne 28. února 1661. Za deset dní na to kardinál zemřel. Mladý manžel, jenž se zval La Porte, stal se nyní vévodou Mazarinem a zdědil 19 milionů hotových peněz, všechny statky, klenotya umětecké poklady kardinálovy.
Mazarin Richeliuův Glouvet Michel Laurent Mancinio Hieronymus Mazariniův anglický Karel II Coligny Lauranguais Hortens Le Meilleraie Francie SaintReal SaintEvremond Le Coro Le Feuil Le Port
11 article
Hortense vynikala půvabem, jemuž neodolal ni- kdo, jakmile se ji přiblížil. La Porte byl do ní po celý život zamilován, ale byl to úplně bezvýznamny zkažený a dokonce směšný člověk, jenž se jí brzy musil znechutiti. Byl tak nábožný, že když jednou v jeho zámku vypukl oheň, zahnal holí lidi, kteří chtěli hasiti, prohlásiv, že člověk nesmí jednati proli vůli prozřetelnosti, bůh poslal oheň a proto se musí nechat hořet. Jindy chtěl zvěděti vůli boží losem o svých zřízencích a tak se stalo, že učinil svého kuchale iutendantem a natěrače podlah tajemníkem. Na svých statcích vydával lnejzmatenější nařízení. Tak nesměly na příklad selky vo svátcích kojiti své děti, aby si časně zvykaly na unrtvování těla. Kro- mě toho měl vidění a tvrdil, že k němu v noci při- chází anděl a odhaluje mu budoucnost. Na Hortensi byl vždy žárliv; byl neprítelem přepychu a rád často cestoval, při čemž nutil svou choť, aby jej provázela i když byla churava.
Port
12 article
Pět roků Hortense u něho vydržela a porodila mu v této době čtyři děti. Když následkem sporu o vlastnictví klenotů chtěli ji vypověděti na vzdá- lený statek, sebrala své šperky a něco peněza uprchla nejprve ke své sestře Olympií, hraběnceze Soissonu, na to pak ku příbuzné svého manžela, kte- rá byla abatyší kláštera. Odtud zahájila proceso rozdělení statků. Ludvík XIV. potlačil proces, jen hrozii státi se velkým skandálem a nařídil Hortensi, aby se uchýlila do kláštera Sainte-Marie de la Ba- stille. Hortense poslechla. Brzy na to přišel její man- žel a chtěl s ní mluviti, poněvadž se s ní hodlal smí- říti, byl však odmítnut. Hrozil, že se vrátí se svými lidmi a podnikne útok na klášter. Po této hrozbě opustila Hortense klášter a pro ces znovu zahájen, konečně pak vyká zán manželům oddělený pobyt a La Porte kromě toho odsouzen pla- titi své choti přiměřenou pensi. La Porte obtěžova však svou choť neustále, žárlivě ji střežil a usmrtil jednou v noci sluhu, kterého pokládal za jeiího mi- lence. Aby učinila konec tomuto stálému pronásledo- vání, uprchla Hortense, přestrojena za muže. Když o tom La Porte zvěděl, rozzuřil se tak, že ve svém zámku všechno rozbil. Na to obžaloval svou chot u krále, jenž mu posměšně vzkázal, že musí přec sám věděti, kde se choť jeho nalézá, když má an- děla, který mu všechno řekne.
Soisson Ludvík XIV Hortens Port Olympie SainteMarie jít le ba
13 article
Zatím co se La Porte ve Versaillu zlobil a nudil, odebrala se Hortense do Italie a hledala útulekv římském klášteře. Nelíbilo se jí tam však a protov noci uprchla, což abatyši tak polekalo, že z toho ze- mřela. Hortense vrátila se do Francie; zde zvěděla, že na ni byl vydán zatykač. Ušla zatčení opětným přestrojením a uprchla ke Colbertovi, jenž způsobil prozatímní zrušení zatykače. Král přál si nyní smíru obou manželů, Hortense se zdráhala, pročež byl za- tykač obnoven. Uprchla opět do Říma a poněvadž se tam necítila jistou, odešla z města v převlečení vstoupila na loď. Na pobřeží Provence se loď strosko- tala a Hortense vyvázla jen holým životem. Nalezla útočiště u jistě madame de Grignau, kte- rá jí opatrila nejpotřebnější, poněvadž jí však stále hrozilo zatčení, odebrala se opět v převlečení a s vel- kým nebezpečím do Savojska, kdež byla věvodou, svým někdejším ctitelem, velmi laskavě přijata. Tři leta vztrávila v Savojsku, až ji žárlivost vévodkyně donutila zemi opustiti. Odešla do Londýna k jinému ze svých bývalých nápadníků, králi Karlu, který j rovněž laskavě přijal. Na jeho dvoře hrála stejnou úlohu, jako na dvoře vévody savojského. Cítila se dokonce dosti silnou, aby svrhla vévodkyni z Ports- mouthu a dostala se na její místo. Seznámila se tu s krásným Grimaldiem, vévodou z Monaka a vzdala se k vůli němu všech ctižádosti- vých plánů. Její vášeň netrvala však dlouho, skon- čila odjezdem Grimaldiovým. Na to sblížil se s ní král, ale brzy byl nahražen švédským generálem Bannerem. V této době přišel do Londýna její sy- novec, mladý chevalier de Soissons, zamiloval se na smrt do své tety, dostal se s Bannerem do sporu a usmrtil jej. Hortense truchlila pro něj, dala svůj dům černě obložiti a přenesla svou vášeň na hru bassetty.
Colbert Grignau Karel Grimaldiová Banner jít Soissons Hortens Francie Řím Provence Savojsko Londýn Port Monako
14 article
Když Karel II. náhle zemřel, jeho syn Jakub po kratké vládě zapuzen a Vilém Oraňský se stal krá- lem anglickým, žádali na něm nepřátelé Hortense, aby cizinku vypověděl, spokojil se však tím, žej snížil pensi. Zatím co Hortense v Londýně stárla, vlekl se ve Francii stále její proces. Po dvaceti letech roku 1689 došlo ke třídennímu hlavnímu přelíčení. La Porte žádal prostřednictvím svého zástupce, aby se Hortense k němu vrátila pod trestem ztráty celého jiění. Zástupce Hortensin žádal pro ni dovolení, aby mohla v klášteře žíti odloučeně od manžela, jenž má zároveň zaplatiti dluhy, které nadělala v Anglii. Rozsudek dovoloval Hortensi žíti půl roku v klá- šteře, pak ale se měla vrátiti ke svému manželua kromě toho měla předložiti seznam svých dluhů Rozsudku tomuto se Hortense nepodrobila. Byl proli ní 4řikráte opětován, ale mohl býti proveden jen na její mrtvole. Zemřela roku 1699 v Chelsei ve věku 63 let. La Porte dal mrtvolu převézti a vozil ji po celý rok po Francii, navštívil s ní všechný své statky a potom teprvé dal ji pohřbíti po boku jejího strýce kardinála, 95v = Konec kulečníku? Z Paříže se sděluje: Zdá se, že záliba pro ušlechtilou hru na kulečníku ve Francii ponenáhlu mizí. Roku 1894 bylo ještě 95.000 kulečníků, z nichž se platila daň, roku 1906 bylo jich už jen 89.000 a v posledním roce ubylo jich opět 10.000, takže je dnes ve Francii už jen 79.000 kuleč- níků. IIra v karty došla u Francouzů větší oblibya zdravý i příjemný pohyb, jenž se vždy pokládal za zvláštní přednest hry na kulečníku, nejeví již tak sil- nou přítažlivost. Také moderní Francouz uvykl po- nenáhlu sportu ve volné přírodě a hraje raději tennis nebo cročket, než by dělal karamboly na zeleném sůkně.
Karel II Jakub Vilém Hortensin Port Francouz Londýn Francie Anglie Paříž