1
masthead
V Praze, ve středu dne 14: října.
Praha
2
masthead
K číslu 283.
Čislo v Praze za 2h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední.
předplácí se
iv Praze
v administraci
na měsíc 2 K. —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Němci a sněm království českého.
Z Vídně, 14. října. »N. Fr. Pr.« telegra-
fují z Prahy, že místodržitel hrabě Couden-
hove přeď dnešní schůzí zemského sněmu
vyjednávati bude opětně se zá-
stupci obou stran, že však nečeká žád-
ného úspěchu a myslí, že nedojde a ni
kustavení zemského sněmu.
Podle téhož listu baron Beck vejde s ně
meckými a českými poslanci ve styky teprve,
až zasedati bude poslanecká sne-
movna, aby připravil půdu pro příští zase-
dání sněmu království českého, jež se konat
bude mezi Vánocemi a Novým ro-
kem. Dómnívá-li se prý bar. Beck, že zachrá-
niti může situaci v ten rozum, že jako dosud,
odděli německé poslance z alpských zemí od
poslanců ze sudetských zemí, jest prý na omylu,
zapomínaje, že Němci na sněmu zem-
ském se spojili a že mohou spole-
hati na solidaritu všech něme-
ckých poslanců na říšské radě.
Němci v Čechách setrvají při svých spravedli-
vých požadavcích a zůstanou pevný mi.
Tolikéž jest prý bar. Beck na omylu, domní-
válli se a spekuluje-li, že německé poslance
agrární od ostatních poslanců něm. odloudí, proto-
že německá strana agrární v nynějším bojí na
sněmě zemském setrvala pevně při poslančfch
ostatních a několikráte prohlásila co nejdů-
razněji, že otázky stavu zeměděl-
ského musí ustoupřti před o t'áz-
kami národními. Konečně praví »N. Fr.
Pr.« bar. Beckovi, že Nemci na jeho sliby ne-
dají pranie, třeba byly sebe určitější, naopak
žádati budou spolehlivé záruky, že národ n
rozděleni království českého bu-
de proveďeno a kdyby záruky tyto nedo-
stali, pak učiní zemský sněm také
po Vánocfch nedělný m.
Němec
Beck
Vídeň
Francie
Praha
Couden
Čechy
6
article
Křesťanští sociálové a přetvoření ministerstva
Křesťanští sociálové a přetvoření ministerstva
Beckova.
Z Vídně, 14. října. »N. Wr. Tgbtt.« ozna-
muje, že křesťanští sociálové, kdy by
došlo k rekonstrukci kabinetu
Beckova, žádati budou třetlho mi-
nistra, buďsi ministra práv, pro kterého kan-
didují bývalého presidenta poslanecké sněmovny
dra. šl. Fuchse, nebo ministra železnic, kterým
se má státi dr. Pattai. Dodává se, že dr. Gess-
mann byl by ochoten vyměniti si místo s kní-
žetem Aloisem Liechtensteinl e m,
takže tento stal by se ministrem pro veřejné
práce, dr. Gessmanu pak maršálkem
dolnorakouským, čímž by mu byl
umožněno, aby se věnoval úplně další organi-
saci strany křesťansko-sociální.
Jak se křesťanští sociálové chtějí zavděčit.
Z Vídně, 14. října, »N. Wr. Tgbitu.« te-
legrafují z Pešti: Křesťansko-sociální členové
hodlají společně se členy panské sněmovny ve
vojenském výboru rakouské delegace z ahájiti
akci ke zvýšení vojenského ú věru,
zároveň pak ke zvýšení praesenčiní ho
stavu armády. Chtějí tak učiniti formou
resoluce, nikoliv formou nuncia.
N Wr
Fuchs
Pattai
doktor
Gess
Gessman
Vídeň
Alois Liechtensteinl e
Pešť
poslanecký sněmovna
panská sněmovna
7
article
Převrat na Balkáně
Převrat na Balkáně
Bar. Aehrenthal u císaře.
Z Pešti, 14. října. Baron Aehrientha
měl bvčeraodpoledne celoho dinno
a udienci, ve které sdělil panovnikovi zprávy.
došlé ho v posledníchy dnech od zást u peů
nakouských v cizi ně.
Konference nebude prý se zabývati anner
Bosny.
Z Paříže, 14. října. (»Frmdbtt.«) Hrabě
Khevenhüller vyslovil se takto: »Rakou
sko jest nyní jisto, že konferenee ne-
bude se zabývati přivtělením
Bosny a Hercegoviny a že Darda-
Baron Aehrienth
Khevenhüller
Balkán
Pešť
Paříž
Bosna a Hercegovina
8
article
a na venkově za 4h
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské úlíci,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
9
article
nely podle přání, Anglie otevřel ny
budou velmocem všem«.
odatilor
Izvolský v Londýně.
Z Londýna, 13. října. (K. k.) Státní tajem-
ník zahraničního úřadu uspořádal v zahraničním
úřadě banket na počest ministra 1z-
v olského. Mezi hostmi byl předseda mini-
sterstva Asquith a několik jiných ministrů.
Chorvatská, strana pokroková o záboru Bosny-
Ze Záhřeba, 14. října. (K. k. uher.) Z-
hřebíská organisace chorvatske
strany pokrokové, nacházojící se v ko-
alici, konala včera schůzi, ve které bylo roko-
váno o nově utvořené situaci. Jako
první řečník podával posl. dr. Lorko v ič
zprávu o politické situaci a mluvil především
o annexi Bosny a Hercegoviny. Pra-
vil, že annexí na jihu mocnářstv
bylo přes 5 milionů Chorvatů a
Srbů a se Slovinci 7 milionů již-
ních Slovanů spojeno, kteříž jsou
tudíž číselně co do počtu třetím
kmenem v říši. Bylo připojeno 800.000
Srbů, 600.000, Moslemínů a 400.000 Chorvatů.
V dalším průběhu svých vývodů dospěl řečník
k tomuto úsudku: Celý slovanský jih monarchie
musí vzhledem na skutečnost definitivní annexe
přikročiti ke konečnému řešení do-
hody mezi Chorvaty a Srby, aby na
tomto prakticky politickém podkladě nabyl volně
ruky k řešení Stázek národních na slovanském
jihu říše. Konečně bylo konstatováno, že
v Bosně a v Hercegovině především
musí býti dosaženo národního a
kulturního dohodnutf, a pak teprve
může býti přikročeno k trvalému spojení Bosny
a Hercegoviny s královstvím Chorvatským.
Srbský korunní princ neochabuje.
Z Říma, 14. října. Srbský následník pravi
včera ke zpravodajům „Tribuny“ a „Večerního
Kurýru“, že Srbsko jest stejně, ako
kdysi byl malý Piemont, ocho tno,
Asquith
doktor
Lorca
Chorvat
Srba
Slovinec
Stázka
Anglie
Londýn
Bosna
Záhřeb
Bosna a Hercegovina
Boseň
Hercegovina
Řím
Srbsko
Slovan
10
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z dobrodružného života.
Kardinál Mazarin, nástupce Richeliuův ve vlá-
dě nad Francií, měl pět neteří, které se všechny sta-
ly pověstnými. Jedna z nich, Hortense Manciniova
zaměstnávala veřejnost francouzskou nejvíce jak svou
krásou, tak svým nešťastným manželstvím, svými
osudy a dobródružstvími. Dva nadaní spisovatelé.
Saint-Real a Saint-Evremond, kteří náleželi k jejím
zbožňovatelům, vylíčili její život a hájili ji. Z jejich
prací a jiných současných pramenů sestavil nyní Ju-
les de Glouvet v pařížském měsíčníku „Le Cor-
respondent“ zajímavý obraz života těto ženy
Hortense, nojmladší dcera Michela Laurenta
Mancinia a Hieronymy Mazariniovy, sestry kardi-
nála, jenž po vstupu do francouzských služeb zamě-
nil své jméno Mazarini na francouzské Mazarin,
byla miláčkem kardinálovým a proto ji také ustano-
vil dědičkou svého ohromného jmění i vévodskéhioti-
tulu Mezi nápadníky, kterých se mnoho hlásilo, byl
také potomní král anglický Karel II., vóvoda savojský
Amadeo, vévodové Coligny, Lauranguais, La Feuil-
lade a j. Hortense odmítla všechny a rozhodla se ko-
nečně pro syna maršála La Meilleraie, který se o ni
velmi horlivě ucházel. Sňatek byl slaven s velkou
nádherou dne 28. února 1661. Za deset dní na to
kardinál zemřel. Mladý manžel, jenž se zval La
Porte, stal se nyní vévodou Mazarinem a zdědil 19
milionů hotových peněz, všechny statky, klenotya
umětecké poklady kardinálovy.
Mazarin
Richeliuův
Glouvet
Michel
Laurent
Mancinio
Hieronymus Mazariniův
anglický Karel II
Coligny
Lauranguais
Hortens
Le Meilleraie
Francie
SaintReal
SaintEvremond
Le Coro
Le Feuil
Le Port
11
article
Hortense vynikala půvabem, jemuž neodolal ni-
kdo, jakmile se ji přiblížil. La Porte byl do ní po
celý život zamilován, ale byl to úplně bezvýznamny
zkažený a dokonce směšný člověk, jenž se jí brzy
musil znechutiti. Byl tak nábožný, že když jednou
v jeho zámku vypukl oheň, zahnal holí lidi, kteří
chtěli hasiti, prohlásiv, že člověk nesmí jednati proli
vůli prozřetelnosti, bůh poslal oheň a proto se musí
nechat hořet. Jindy chtěl zvěděti vůli boží losem
o svých zřízencích a tak se stalo, že učinil svého
kuchale iutendantem a natěrače podlah tajemníkem.
Na svých statcích vydával lnejzmatenější nařízení.
Tak nesměly na příklad selky vo svátcích kojiti své
děti, aby si časně zvykaly na unrtvování těla. Kro-
mě toho měl vidění a tvrdil, že k němu v noci při-
chází anděl a odhaluje mu budoucnost. Na Hortensi
byl vždy žárliv; byl neprítelem přepychu a rád často
cestoval, při čemž nutil svou choť, aby jej provázela
i když byla churava.
Port
12
article
Pět roků Hortense u něho vydržela a porodila
mu v této době čtyři děti. Když následkem sporu
o vlastnictví klenotů chtěli ji vypověděti na vzdá-
lený statek, sebrala své šperky a něco peněza
uprchla nejprve ke své sestře Olympií, hraběnceze
Soissonu, na to pak ku příbuzné svého manžela, kte-
rá byla abatyší kláštera. Odtud zahájila proceso
rozdělení statků. Ludvík XIV. potlačil proces, jen
hrozii státi se velkým skandálem a nařídil Hortensi,
aby se uchýlila do kláštera Sainte-Marie de la Ba-
stille. Hortense poslechla. Brzy na to přišel její man-
žel a chtěl s ní mluviti, poněvadž se s ní hodlal smí-
říti, byl však odmítnut. Hrozil, že se vrátí se svými
lidmi a podnikne útok na klášter.
Po této hrozbě opustila Hortense klášter a pro
ces znovu zahájen, konečně pak vyká zán manželům
oddělený pobyt a La Porte kromě toho odsouzen pla-
titi své choti přiměřenou pensi. La Porte obtěžova
však svou choť neustále, žárlivě ji střežil a usmrtil
jednou v noci sluhu, kterého pokládal za jeiího mi-
lence. Aby učinila konec tomuto stálému pronásledo-
vání, uprchla Hortense, přestrojena za muže. Když
o tom La Porte zvěděl, rozzuřil se tak, že ve svém
zámku všechno rozbil. Na to obžaloval svou chot
u krále, jenž mu posměšně vzkázal, že musí přec
sám věděti, kde se choť jeho nalézá, když má an-
děla, který mu všechno řekne.
Soisson
Ludvík XIV
Hortens
Port
Olympie
SainteMarie jít le ba
13
article
Zatím co se La Porte ve Versaillu zlobil a nudil,
odebrala se Hortense do Italie a hledala útulekv
římském klášteře. Nelíbilo se jí tam však a protov
noci uprchla, což abatyši tak polekalo, že z toho ze-
mřela. Hortense vrátila se do Francie; zde zvěděla,
že na ni byl vydán zatykač. Ušla zatčení opětným
přestrojením a uprchla ke Colbertovi, jenž způsobil
prozatímní zrušení zatykače. Král přál si nyní smíru
obou manželů, Hortense se zdráhala, pročež byl za-
tykač obnoven. Uprchla opět do Říma a poněvadž se
tam necítila jistou, odešla z města v převlečení
vstoupila na loď. Na pobřeží Provence se loď strosko-
tala a Hortense vyvázla jen holým životem.
Nalezla útočiště u jistě madame de Grignau, kte-
rá jí opatrila nejpotřebnější, poněvadž jí však stále
hrozilo zatčení, odebrala se opět v převlečení a s vel-
kým nebezpečím do Savojska, kdež byla věvodou,
svým někdejším ctitelem, velmi laskavě přijata. Tři
leta vztrávila v Savojsku, až ji žárlivost vévodkyně
donutila zemi opustiti. Odešla do Londýna k jinému
ze svých bývalých nápadníků, králi Karlu, který j
rovněž laskavě přijal. Na jeho dvoře hrála stejnou
úlohu, jako na dvoře vévody savojského. Cítila se
dokonce dosti silnou, aby svrhla vévodkyni z Ports-
mouthu a dostala se na její místo.
Seznámila se tu s krásným Grimaldiem, vévodou
z Monaka a vzdala se k vůli němu všech ctižádosti-
vých plánů. Její vášeň netrvala však dlouho, skon-
čila odjezdem Grimaldiovým. Na to sblížil se s ní
král, ale brzy byl nahražen švédským generálem
Bannerem. V této době přišel do Londýna její sy-
novec, mladý chevalier de Soissons, zamiloval se na
smrt do své tety, dostal se s Bannerem do sporu a
usmrtil jej. Hortense truchlila pro něj, dala svůj dům
černě obložiti a přenesla svou vášeň na hru bassetty.
Colbert
Grignau
Karel
Grimaldiová
Banner
jít Soissons
Hortens
Francie
Řím
Provence
Savojsko
Londýn
Port
Monako
14
article
Když Karel II. náhle zemřel, jeho syn Jakub po
kratké vládě zapuzen a Vilém Oraňský se stal krá-
lem anglickým, žádali na něm nepřátelé Hortense,
aby cizinku vypověděl, spokojil se však tím, žej
snížil pensi.
Zatím co Hortense v Londýně stárla, vlekl se
ve Francii stále její proces. Po dvaceti letech roku
1689 došlo ke třídennímu hlavnímu přelíčení. La
Porte žádal prostřednictvím svého zástupce, aby se
Hortense k němu vrátila pod trestem ztráty celého
jiění. Zástupce Hortensin žádal pro ni dovolení, aby
mohla v klášteře žíti odloučeně od manžela, jenž
má zároveň zaplatiti dluhy, které nadělala v Anglii.
Rozsudek dovoloval Hortensi žíti půl roku v klá-
šteře, pak ale se měla vrátiti ke svému manželua
kromě toho měla předložiti seznam svých dluhů
Rozsudku tomuto se Hortense nepodrobila. Byl
proli ní 4řikráte opětován, ale mohl býti proveden
jen na její mrtvole. Zemřela roku 1699 v Chelsei ve
věku 63 let. La Porte dal mrtvolu převézti a vozil
ji po celý rok po Francii, navštívil s ní všechný své
statky a potom teprvé dal ji pohřbíti po boku jejího
strýce kardinála,
95v
= Konec kulečníku? Z Paříže se sděluje: Zdá
se, že záliba pro ušlechtilou hru na kulečníku ve
Francii ponenáhlu mizí. Roku 1894 bylo ještě 95.000
kulečníků, z nichž se platila daň, roku 1906 bylo jich
už jen 89.000 a v posledním roce ubylo jich opět
10.000, takže je dnes ve Francii už jen 79.000 kuleč-
níků. IIra v karty došla u Francouzů větší oblibya
zdravý i příjemný pohyb, jenž se vždy pokládal za
zvláštní přednest hry na kulečníku, nejeví již tak sil-
nou přítažlivost. Také moderní Francouz uvykl po-
nenáhlu sportu ve volné přírodě a hraje raději tennis
nebo cročket, než by dělal karamboly na zeleném
sůkně.
Karel II
Jakub
Vilém
Hortensin
Port
Francouz
Londýn
Francie
Anglie
Paříž