1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 282. ze dne 13. října 1908.
2
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Berta Suttnerová, známá německá pro-
pagátorka světového míru, vydává právě ve Štutt-
gartě (Deutsche Verlagsanstalt) svoje memotry, za-
jímavé líčením pohyblivého a činného jejího života.
V memoirech vystupuje veliká řada osobností veřejně
činných ze všech vrstev evropské inteligence, s ni-
miž se baronka Suttnerová na svých cestách
propagačních a reklamních (často společně se svým
mužem podnikaných) setkala.
Francouzská »Revue de Paris« otiskuje
řadu dopisů Bizetových, psaných skladatelově
tchyni (madame Iromental Halévyo ve
v době komuny v r. 1871. Německé hudební listy
jako zvláště zajímavý úryvek citují z nich úsudek
Bizetův o Wagnerovi, skutečně pozoruhodný
pro Bizeta charakteristický: »Osudem velikého genia«
píše tam skladatel »Carmen«, »bývá z pravidla, že
je zneuznáván svými současníky. Wagner není mým
přítelem a cením si ho pouze skrovně. Přes
to však nemohu zapomenouti oněch nesmírných
dojmů, jež děkuji tomuto geniálnímu novotáři. Pů-
vab jeho hudby je nevyslovitelný, nepopsatelný. Je
v ní rozkoš, něha i láska. Ostatně Němci, kteří pro
nás, ach!, v hudbě tolik znamenají, pochopili už.
že je Wagner jedním z jejich nejpevnějších
sloupů. Německý duch 19. století získal v tomto
muží postavu ! Víte zajisté, jak nenávist a roztrpčení
působí na velikého umělce. Wagner arci — na svoje
štěstí — jest obdařen takovou bezměrnou hrdostí, že
nepříznivá kritika se patrně jeho srdce nikterak ne-
dotýká — — předpokládajíc, že má vůbec srdce,
o čemž já aspoň pochybují . . .«
Na Uměleckou Akademii v Petro-
hradě, na stolici uprázdněnou již rok odchodem J.
Suttnerová
Paris
Bizetův
Wagner
Bizet
Carmen
Němec
Petrahradit
Deutsche Verlagsanstalt
Iromental Halévyo
3
article
Rěpina, povolán byl jeden z nejstarších profesorů
této Akademie, který již dlouho nevyučoval, Čisťa-
kov. Rěpin byl vlastně jeho žákem. Čisťakov je
stár již 75 let a od r. 1893, kdy petrohradská Aka-
demie byla úplně zreformována, byl správcem oddě-
lení mosaik. Výtvarnické kruhy ruské nesou těžce
toto jmenování, vidouce v něm zřejmý krok k reakci.
Čena Uvarovská za vědecké práce, kterou
uděluje každoročně petrohradská Akademie
Nauk, rozdělena byla letos mezi Jela nčina
(1000 r.) za veliké třísvazkové dílo »Očerk po-
choda v 1829 godu v Jevropejskuju Tur-
ciju« (Popsání pochodu na evropské Turecko v
r. 1829) a Cečulina (500 r.), autora díla »O čer-
ki po istorii russkich financov v car-
stvovanie Jekatěriny II.« (Obrázky z dějin
ruských financí za vlády Kateřiny Il.).
Vlašský spisovatel Fausto Salvatori
vzbudil přede dvěma lety všeobecnou pozornost
svým libretem operním, nazvaným »Obžinky«
za něž získal velikou cenu ve veřejné soutěži na
Klobouky a cylindry
vlastní výroby, jakož i klobouky z nej-
přednějších světových továren dopor.
O. P. HESS,
Celetná ul. a Na příkopě.
Ceny v obou závodech jsou stejné.
Čisťakov
Aka
Očerk
il
Salvatori
Hess
Turecko
Celetná ulice
Cečulina
Jekatěrin II
4
article
libreto, vypsané světoznámým milánským budebním
nakladatelem Sonzognem. Na libreto slíbil před
časem Salvatorimu Pietro Mascagni kompo-
novati operu. Ale rozmyslil si to později a byl do
konce tak neopatrný, že se veřejným listem v časo-
pisech o libretu dosti pohrdavě vyjádřil. Horkokrevný
básník za to vyzva! Mascagního na souboj, ale skla-
datel odmítl..
Národní divadlo v Christianii vypravilo
fragment opery Edvarda Griega, jediné dílo
operní, které slavný skladatel komponoval. Byla to
zamýšlená opera »Olaf Trygvason« (na báseň
Björnsonovu), vzniklá již v r. 1873, ale ne-
ukončená a nikdy neprovozovaná. Nyní teprve do-
stala se na scénu a byla přijata s enthusiasmem
pro velikost svého zámyslu a pro hudební barvitost
komposice. Zároveň s fragmentem provedena byla
poprvé opera Ole Olsena »Lejla« s hlučným
úspěchem.
V soukromé dražbě v Berlíně byly v těchto
dnech prodány některé památky na Goetha. Tu-
šová kresba básníkova, představující malou krajinku
s řekou v pahorkovitém svahu, vydražena za 2550
marek. Velmi draze prodány také některé vzácné
první tisky Goethových děl.
Mascagni
Grieg
Trygvesson
Björnsonův
Olsen
Lejla
Goethe
Goethův
Christiania
Berlín
národní divadlo
5
article
Historický malíř August Hoffmann šl.
z Westenhoffenu jest pozoruhodným zjevem
v německém umění současném. Ač již před 40 lety
učinil některé diletantské pokusy v malbě, vrhl se
na malbu až po dosaženém pensionování jako c. k.
major. Začal znovu s celou energií a domohl se
zvučného jména rázem. Nyní pracuje s jarým du-
chem a neochablou energií na velikých plátnech hi-
storických. Jeho »Bitva u Skalice r. 1866« postavila
pomník mnohým druhům jeho, tam padlým. Zobrazen tu
výjev boje pluku č. 21 (čáslavského) a náš císař za-
koupil tento obraz za 40.000 mk. a věnoval ho dů-
stojnickému kasinu toho pluku v Kutné Hoře. Právě
dokončuje Hoffmann velkolepý, znamenitý obraz » Vůz-
Heliogabalův« a začíná snášeti bistorické a krojové
materiály k obrazu »Bitva u Kresčaku«. Malíř Hoff-
mann hledí velmi sympaticky na úspěchy slovan-
ského umění, a bylo by záhodno, aby vyzván byl
k výstavě v královské v Praze, jako dříve s velikým
úspěchem vystavoval ve Vídni, v Mnichově, v Ber-
líně atd.
Kl. Č.
Angličan H. W. V. Temperley, prof. na ko-
leji sv. Petra v Cambridge, pracuje o kulturních
obrazech z husitských dob a sbírá látku z českých
dějin selských doby josefinské.
Kl. Č.
Hoffmann
Heliogabalův
Hoff
Klement
Angličan
H W V Temperley
profesor
Petro
Skalica
Kutná hoře
Kresčak
Praha
Vídeň
Mnichov
Cambridge
6
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= O milostné aféře srbského korunního prince
šířily se poslední dobou v tisku různé pikantni
zprávy. Mluvilo se o poměru následníkově s chotí
jistého setníka, jenž prý budí všeobecnou pozornost
a sdělovalo se, že všechny pokusy, přiměti prince,
aby upustil od vdané dámy, byly posud marny.
K tomu sděluje se se zasvěcené strany, že celá
aféra spočívá na omylu. Jisté libůstky princovy byly
poněkud romanticky vyloženy a z toho sestrojena
aféra. Korunní princ pěstuje horlivě automobilismus
a zve často hosty z diplomatických kruhů a důstoj-
nické společnosti ke svým vyjížďkám. Tak stalo se,
že také dotyčný setník se svou chotí byl několikráte
pozván. Jisto jest, že prine v domě selníka ješte
7
article
nikdy nebyl. Dotyčná dáma jest úplně bezúhonná a
z dobré rodiny a narážkami listů byla těžce po-
sližena.
= Bismarkův sloup v dražbě. Ve Wolfenbürtelu
u Brunšviku zastřelil se letos v červnu vrchní berní
Merkel krátce po úřadní prohlídce pokladny. Vy-
šetřováním se zjistilo, že Merkel zpronevěři! 68 000 mk.
Na pozůstalost jeho byl vyhlášen konkurs. Merkel
byl nadšeným ctitelem Bismarkovým a věnoval po-
zemek, na postavení Bismarkova sloupu. Poněvadž
pozemek zůstal v knihách připsán na jeho jméno,
rozhodli se nyní věřitelé, aby byl rovněž prodán,
takže se octne i se sloupem Bismarkovým v dražbě.
= Spiritistické podvody. Jak neomaleným způso-
bem možno posud těžiti z lidské hlouposti, viděti je
z neuvěřitelného případu, jenž se oznamuje z Drážďan.
Byli tam zatčení tři ředitelé tak zv. »Bombastových
závodů«, továrny na kosmetické prostředky v Pod-
čaplech. O správě závodu vycházejí na jevo úžasné
věci. Ředitelé pořádali spiritistické schůze, při čemž
ředitel Ad. Bergmann, bývalý malíř porculánu, hrál
úlohu media. Vyvoláváni duchové, kteří lehkověrným
účastníkům radili a nařizovali, aby své peníze uklá-
dali v závodech. Mezi jinými byl vyvoláván »Bom-
bastus«, duch před 500 lety zemřelého lékaře Theo-
frasta Paracelsa z Hohenheimu, duch »Bílá labuť«,
»Lucinda« a j. Na jednoho tvrdošíjného účastníka
musil býti povolán dokonce duch jeho tchyně, pak
teprve uposlechl.
Bismarkův
Bombastový
Bergmann
Theo
Paracelsus
Lucinda
Wolfenbürtel u Brunšvik
Merkel
Drážďany
Boma
Hohenheim
Ada
8
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* Ze společenstva mechaniků, optiků a elektro-
techniků v Praze a okolí. V poslední schůzi před-
stavenstva schváleno podání petic zvláštní deputací
presidiu rady městské v příčině elektrických podniků,
dále v jiných záležitostech zemskému výboru a mí-
stodržitelství. Učiněno opatření v záležitosti doučení
propuštěných učňů od býv. firmy Růžička a Svatoň,
kdežto podepsání smlouvy s Ústavem práce stran
opatřování míst dělnictvu poodloženo za příčinou
zjednání některých informací. Na řemeslnický dům
u příležitosti jubilea zdejší Řemeslnicko-živnostenské
besedy povoleno 20.— K a za společnou výstavní
skříň poukázána k výplatě částka 109.— K jako po-
platek z místa, při čemž usneseno, prodati výstavní
skříně. — S povděkem přijat dar člena společenstva
a továrníka p. Očenáška ve formě sošky uměle-
cky provedeného společenstevního razítka, jež vzbu-
dilo obdiv přítomných. Projednáním a schválením do-
šlých učednických smluv a přihlášek pomocníků
schůze skončena.
*Odhorný spolek hostinského pomocnictva v
Kolíně pořádá pod záštitou místního společenstva
hostinských odbornou výstavku ve dnech 20.—22.
t. m. v sále „Zámecké restaurace“. Zahájení výstavky
stanoveno na 20. t. m. o 10. hod. ranní.
Růžička
Svatoň
Očenášek
Praha
Kolín
Odhorný spolek hostinský pomocnictvo
10
article
to malé kladívko, podobající se rukojeti u tatínkovy hůlky,
víš?« Hoch se začervenal, protože se upamatoval, že
tu rukojeť z popela vyhrabal a schoval. Dokud byl malý,
stále kladívko jako nějakou ukradenou věc pečlivě skrýval
a s místa na místo je přendával. Později naleznuv je
mezi svými školními věcmi, uschoval si je jako upomínku
na nepříjemný výjev ze svého dětství, aniž si mohl vy-
světliti přítažlivost, kterouž onen předmět naň působil.
Nahoře v jeho pokoji, v koutku skříně na knihy, leželo
dosud. Chtěl si je teď prohlédnouti a s minulostí v sou-
vislost uvésti.
René se bál, že nebude moci ani krok udělati ;
tak se cítil slabým a zdrceným. Zatím však nohy rychle
a lehce jej nesly, ač ani necítil, že jimi pohybuje.
Cecilie s úžasem naň pohlížela, neodvážila se však
ani sebou pohnouti. Zaražena odmítavým jeho pokynem,
seděla tu se sepjatýma rukama, aby nevyrušila René
z toho náhlého zanícení, jehož příčiny ovšem neznala,
jež si však vysvětlovala udivením nad náhlým objevením
pravdy.
René na přítomnost její úplně zapomněl. Aniž se
k ní obrátil, kráčel přímo ke dveřím, jež nechal dokořán
otevřeny, nestaraje se o noviny a listiny, jež na zemi
ležely. Cecilie slyšela pádné jeho kroky na schodech.
Proti svému obyčeji rázně si vyšlapoval, jakoby chtěl
všem lidem v zámku přichod svůj ohlásiti.
Jakmile zmizel, Cecilie vstala a přistoupila k no-
vinám, na zemi ležícím, aby se podívala, proč asi René
odešel. Nic nevzbudilo její pozornost. Noviny zdvihnouti
a do pořádku je uvésti si netroufala. Srdce její bušilo,
div se nerozskočilo.
René
Cecilie
12
article
žloutlých novin vyznívá tajemný šepot, jenž až do srdce
mu vniká.
Stoje četl dále.
Obhájce Lachaud zevrubně probíral poslední slova,
jež Gastonovi z úst vyklouzla. Viděl v nich bezděčný
projev zdravého rozumu a prosil snažně soud i pány po-
rotce, aby o výpovědi té nestranně uvažovali. Dokazoval,
že — má-li takový slabý člověk, jakým jest Jan Mortier,
obviněn býti z vraždy, které se dopustil na takovém
silném muži, jakým byl Petr Mortier, nutně musilo by
dokázáno býti, že nástroj, kterým byla vražda spáchána,
byl způsobilý zasaditi ránu tak prudkou, ránu smrtelnoul
Slabý člověk, jakým jest bez odporu Jan Mortier, nemohl
pouhým tímto kladivkem nikoho usmrtiti, i kdyby o krok
zpět ustoupil a oběma rukama kladívko svíral ! Nuže,
může obžaloba dokázati, že osudné toto kladívko upevněno
bylo na delším topůrku nebo na nějaké holi ?
»Ano, na holi!« pravil si René v duchu. »Tak
tomu jest ! Hůl to musila býti !«
Přece měl však tolik odvahy, že v četbě své po-
kračoval.
Výslech svědkův ukončen byl opětovaným výrokem,
že obžalovaný jest nevinen, zcela nevinen!
»Toť ovšem pravda!« zašeptal René a sklésl na
svou židli.
Toto ujišťování otcovo, jež dosud za tak statečné a
a šlechetné bylo pokládáno, zdálo se mu teď býti pouhým
výronem velké zbabělosti.
Práce, kterouž rozum Renéův prováděl, byla tak
namáhavou a výsledek její byl tak neúprosným, že René
uznal za nutno sebrati všechny síly své dřive, než se
s veškerou hrůzou svého podezření obeznámí.
„Ocelové kladivko“.
Lachaud
Gaston
Mortier
René
Renéův