ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6db39190-71e0-11dc-b077-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 52, person 65, org 8, work 4
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 2. srpna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 212.
4 article
Na ranní a odpol. Hista předp lácí se v Praze v admlnistrael sa mkste ns dtrrt lsta . . . . 6 K — s dvojí donáškeu sa měsí ndnt leta . . . . 7 K 50h ve fillIalkácht slls . .. . . . 2 K 30 h Pošton: za měsde ntrrt ioia . . . . 9 K o0 s drojí zásilkoe nt leta . . . . k i sa npčsí
Praha
5 article Válka.
Válka. Ž Petrohradu, 1. srpna. (Pův. telegn »Nár. Listů«.) Všeobecný útok na posice naše byl již nepřítelem zahájen Rusové uhájili všech posie směrem k Saimaci. Ztráty utrpěné jsou veliké. Generál Keller byl 30. t m. o 3. hod. smrtelně zraněn a půl hodiny na to zemřel. (Viz o tom i úřadní zprávu na jiné straně listu. Pozn. red.) Předvoj levého křídla ruského u Simucenu udržel své posice. Předvoj pravého křídla ustoupil poněkud k Haičenu V sou- těsce yanselinské ve směru Saimace- Liaojan Japonci soustředili značné síly. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Rus Keller Simucena Japonec Saimace Ž Petrohrad
6 article Ještě Rusko neprohrálo !
Ještě Rusko neprohrálo ! Žlutý tisk v Evropě hoří mučivou nedočka vostí. Věřil a rozhlašoval již před měsícem že Port Artur nejdéle do konce čer vence padne, a tolikéž Kuropatkin že bude co nevidět na svém ústupu železným kruhem spojených tří armád tak dokonale sevřen, že mu nezbude než buď kdesi u Hajčenu podstou- piti zoufalý rozhodný boj, anebo prchati před svírajícími ho kolonami japonskými — do pouští mongolských. A zatím nadešel 1. srpen a — Japonci nejsou dosud ani v dobytém Por Arturu, ani v Ljaojanu. Pracoval sice v posledních dnech žlutý tisk od bitvy u Dašičaa na trpělivém papíře přimo horečně: denně nějaký bezejmenný, ale — »věrohodný Čiňan« zvěstoval z Čífu, jak se pod děsnou kanonádou Japonců říti poslední bašty portarturské, tak že by už v něm pomalu ne- zůstal kámen na kamení, a rovněž spolehlivé zprávy »dostával« z hlavního bojiště: Již před čtrnácti dny měli Japonci dle nich cestu na Ljaojan i Makden »úplně volnou« a dokonce po bítvě u Dašičaa ze dne 24. července již neměli žlutí strategové v Londýně, Vídni, Pešti a v Praze nejmenší pochybnosti, že je osud armády ruské spečetěn, že jižní její čásť bude na jisto někde u Hajčenu vítěznými pronásledo- vateli dohoněna a potřena dříve, než dostihne hlavního voje Kuropatkinova, co zatím tomuto srmáda zjaponštělého Poláka Kuroki a o severovýchodu vpadne u Ljaojanu v bok a týl aby mu připravila osud Mac Mahonův u Se danu. »Tak se pomstí v Asii Polák Rusovi, tak bude opět Slovan Slovanem samým přemožen!« V těto dějinné podívané kochala se již nihili stickým attentátem petrohradským rozpálená fantasie vrahův Slovanstva.
Artur Japonec Polák Kuroki Mac Mahonův Rus Rusko Evropa Londýn Vídeň Pešť Praha Asie
7 article
Již vidělo Rusko před zdrcující porážkou ba zkázou, jako před 34 lety po Sedanu Francii; již očekávala jeho sřícení se s výše světové vel moci, jako se při požáru věže očekává pád rozlavení její zvonů. Peštský »Lloyd« již 30. července eskom ploval porážku Ruska ve Východní Asii a ne odvratný bankrot ruské zámořské politiky, ví- deňská »Zeit« pak již se rozhlížela po nějakém Bismarkovi mezi rakouskými Němci, který by vykořistil tohoto »velikého dějinného okamžiku, kde Rusko je tak zdrceno v Asii jako v Evropě (Japonci a nihilisty), že nemůže pro západní Slovany ani prstem hinouti — k ráz né mu zatočení s námi Čechy, ponaučiv nás, že náležíme germanskému západu. Nedočkavost krásných duší byla tedy do včerejška napjata již na pokraj deliria. Avšak
Lloyd Němec Čecho Rusko Sedan Francie východní Asie Asie Evropa Japonec
8 article
prožluklí Japonci pořád ještě nestříleli v Tokiu »Viktoria« — na hradbách Port Arturu přes všechno strašlivé bombardování pořád ještě ne- vlaje japonský žlutý prapor a Kuropatkin zvěstuje dne 31. července carovi, že japonské tři armády sice se daly na soustředný postup proti jeho jižní a východní frontě, ale že jsou na jihu teprv u Kanhualinu a Sinančenu, kdež zadní zvolna ustupující voj ruský je zdatně za držel tuhým svým odporem. Neodvážila se tedy po krvavé bitvě u Da šičaa armáda Okuova vzdor své přesile proná- sledovati zadní voj ruský, couvající na Hajčen, nýbrž potřebovala na své zotavení z utržených krutých ran plných šest dní, než troufalas znovu dáti se na pochod k severu. Proto musily také obě druhé dvě armády japonské — vý chodní a severovýchodní — sečkati nečinně opodál od dráhy mandžurské a nechati Kuro patkina spořádaně ustupovat na Ljaojan. Teprve dnem 31. července mohly současně s jižní armádou zahájit offensivu se své strany, avšak nepřekvapily Rusů nepřipravených. Opatrný Kuropatkin kryje svůj ústup dle všeho velmi obezřetně, postihuje bystře zámysl Japonců, kterak se chystají obejíti jeho pravý bok i jest samozřejmo, že se proti poznanému nebezpečí v čas náležitě opatřil. Rusům na ústupu jejich slouží železnice a podél ní hlavní silnice, pahor kovilá poloha půdy skýtá jim cestou přihodná místa k lobraně, lze tedy doufat, že dostihne Kuropatkin šťastně nejen opevněného Ljaojanu, alébrž i hlavního města Mandžurska Mukdenu s celou soustředěnou svou armádou, jejíž sílu nepřátelé Ruska páčí na 150.000 mužů. Po- daří-li se mu to, pak vyvázl z nejhorší tísně karta může se rázem obrátit.
Japonec Artur Rus Tokio Viktoria Rusko východní fronta
9 article
Japonci si zajisté rozmyslí podniknout ná- jezd na hradby Mukdenu střemhlav, aniž bys ohlédli na dálavu a na hory, dělící je od řeky Jalu, k níž zatím dostihnouti mohou od Vladivo- stoku silné sbory ruské, aby jim zamezily ná- vrat do Koreje. Tak by se mohli naposled postupující J ponci oetnouti v podobné osudné pasti jako r. 1813 Napoleon I., když proníkl odvážně až po samu Moskvu. Nechť tedy doposud štěstí válečné jim poly kratsky přálo, vyhráno proto ještě naprosto ne- mají; všecky dosavadní jejich úspěchy jsou pro konečný výsledek neobyčejné války této málo významnými, ba ani pád Port Arturu ji neroz- hodne a neukončí. S matematiekou jistotou nadejde chvile, kdy Rusko bude na bojišti míti přesilu početní, kdežto síly Japonska budou vy- čerpány do—posledního muže a do posledního yenu. Pak bude podívaná na ten smutek a nářek dnešních posměváčků, hancův a zavilých ne- přátel Slovanstva.
Japonec Artur Mukden Jal Vladivo Korea Moskva Rusko Japonsko Napoleon I
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 1. srpna. (Ze vzpomínek dra. Schäffle.) Bývalý mninistr obehoduv kabinetě Hohenwartově, dr. Schäffle, jenž ze- mřel loni o Vánocích, zanechal zápisky, z nichž některé ukázky dány tyto dni na veřejnost. Tý- kají se utvoření kabinetu Hohenwartova a Schäfflova stanoviska k národní rovnoprávnosti. O této otázce Schäffle měl příležitost vyložiti své názory v říjnu r. 1870, když byl panovníkem přijat v slyšení. Prohlásil jsem se tehda — za- znamenává Schäffle — za rozhodného přívržence nezbytné státní jednoty, zejmena pokud se týče vojenství, spojovacích prostředků a moderního národohospodářského práva. Návrat k starému stavovskému státu a k byrokratickému absolu- tismu prohlásil jsem za nemožný. Pak jsem se na základě svých „Státních zásad“ vyslovil pro vše- stranně poctivé vyrovnání národů a vyznání, jim
Hohenwartův doktor Schäffle Praha Schäfflův stanovisko
11 article
se má přiznati úplná rovnoprávnost. Ukázal jsem otevřeně, jak škodlivý a nepřirozený jest systém parlamentní nadvlády národní a sta- vovské menšiny, jenž utlačuje a umlčuje většinu obyvatelstva. Tato nadvláda menšiny jest ve skutečnosti panství velkého kapitálu, podporo- vaného doktrinářským liberalismem úřadníků, advokátů, literátů a professorů. Ukázal jsem dále jako na dosažitelný eíl na odstranění výhod poskytnutých Schmerlingovým volebním řádem liberálnímu, z velké části židovskému velkokapi- talismu, na odstranění umělého ohraničení voleb- ních okresů, na uděleni volebního práva malým živnostníkům a dělnickým třídám. Volební řády pro zemské sněmy nazval jsem „velikou ústavní lží“, jež zavinila tehdejší smutný stav státu
Schmerlingův
12 article
Bude-li vůle, sprostiti se falšovaného zastupitel stva národů a nadvlády liberální a kapitalistické menšiny, která se v těchto falešných zastupitel ských sborech upevnila, bude v prvé řadě třeb rozšířiti volební právo ve všech čtyřech voleb ních kuriích, zejmena v kurii měst a venkov ských obcí. Za té příležitosti jsem také ne smlčel svého přesvědčení, že všeobecné vo- lební právo všech zletilých mužů ne za- staví seuhranic Rakouska a Uhen a nedá se zdržeti již za příští generace, př čemž Rakousko nejen neutrpí nijaké škody nýbrž naopak bude spíše ve výhodě, ježto vy tvořením sociálních, pro celý stát společných stran nastane protiváha proti národně odstře divým tendencím- Dr. Schäffle stal se brzy po tomto slyšen ministrem, ale pro krátkost trvání kabinetu Hohenwartova neměl, bohužel, příležitost uvěst v život zdravé zásady, jež za svého slyšent vykládal panovníku. Z Vídně, 1. srpna. (K cestě K ör- brově do Haliče.) V dobře zpravených kruzích se tvrdí, že dr. Körber nastoupí svou původně na září ohlášeuou cestu do Haliče již dne 27. srpna. V nejbližších dnech bude prý již vypracován podrobný program celé cesty.
doktor Schäffle Hohenwartův Körber Rakousko Vídeň Halič
13 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Socialisté a válka. V srpnu konati se bude v Amsterdame mezinárodní sjezd socialistický. Zajímavý bude již tím, že zúčastní se ho officiálně poprvé ruští i japonští zástupcové. Obě skupiny hodlají podati — společně protest proti válce, jakožto zkáze blahobytu obou zemí. Anglická výprava proti Tibelu. Anglická kolona, vedená generálem Maed na ldem, jest vzdálena již jen 90 kilometrů o posvátného místa Lhassy. Dopisovatel »Daily Mailu« pan Edmund Candler líčí postup anglický zajímavě takto: »Od dvou dnů postupuje ko lona podél břehů velikého jezera, jež leskne s v záři sluneční jak tyrkyz. Vesnice jsou opu štěny, muži i ženy uprchly se stády a veškerým cenným majetkem do hor. Rybářské lodi poto peny anebo převeženy na opačnou stranu jezera. Voje Tibeťanů s posilami z provincie Chomu shromažďují se prý u Chusbulu asi 40 kilometr odtud, na druhé straně Bramaputry, kdež s zvedá i stará rozpadající se tvrz. Tábor náš zřízen nyní vedle hradu, kterýž směle vystupuje v po předí asi jako zámek Chillon na břehu ženev ského jezera. Jest to stará malebná tvrz s dvory zarostlými křovinami. Příští pochod dovede nás do Malungu na úpatí soutěsky chambeské, o- kudž shlédneme poprvé do údoli Bramaputry Vyslanci z Lhassy opustili 20. m. m. Nagasce Tvrzím v Rolungu, Nagasce a v Pere dostane se malých posádek. Hlídka, výrazivší v před zjistila, že 9 km, odtud zřízena byla opěť ze
Candler Hlídek Amsterodam Rolung Daily Maila Nagaska tvrz km
14 article
od břehu mořského na příč přes cestu a vzhůru na horský svah. Ale laké hradba tato jako hrad na břehu jezera, prve zmíněný, byly obháje svými opuštěny.« Nový anglo-venezuelský konflikt. Nový spor anglo venezuelský jest na ob zoru. President Castro, známý z někdejšího kon- fliktu s Něměckem a z odhodlaného svého vystu- pování proti vlivu cizineckému, uložil na ve- škeré zboží z britské západní Indie celní při- rážku 30 proc., čímž osadě té způsobena značná ovšem škoda. Britský vyslanec v Karakosu podal proti tomu ostrý protest, odvolávaje se na usta- novení staré smlouvy z r. 1825. Protest až posud byl bez úspěchu. Zároveň v no- vém výnosu svém Castro ostrov Petos, na kterýž Anglie si osvojovala nároky, oznamuje za ma- jetek venezuelské republiky Sjezd Svazu českých spolků zahraničných v Praze. Jednání třetího dne sjezdu zahájil předseda p. Krebs z Berlína žádosti, aby debata byla pokud možno nejstručnější, neboť za dva dny z 45 odstavců jednacího pořadu bylo vyřízeno pouze 15. Na to zjištěno, že na sjezdu je pří- tomno 380 členů a 300 členek Úmrtní pokladny a proto zahájeno rokování o záležitostech tét pokladny. Českoslov. spolek v Berlíně navrhoval. aby do Úmrtní pokladny byli přijímáni jen čle nové a členky spolků svazových. Pro dosavadní členy spolků nesvazových, v Úmrtní pokladne ale zastoupených, aby dotyčný spolek odebíra po jednom čísle Věstníku a za každého tako vého člena Ú. P. aby i svazový příspěvek (3 fen měsíčně) odváděl. Přes 50 roků staré osoby do Ú. P. vůbec nepřijímati. Aby i členky zápisné platily.
Castro Krebs Indie Anglie Berlín svaz český spolek zahraničný v Praga
15 article
Rozhovoru se účastnili pp. Hrůša z Berlína rod. Hrubý z Berlína, Kuchta z Berlína, Schul- hof z Berlína, Paul z Mnichova, Lantner „Friče“, Bureš z Berlína, načež po rozhovor velmi bouřlivém byla první věta návrhu berlín ského spolku schválena. Debata o tomto před- mětu trvala tři hodiny a střetly se v ní různe názory. O dalších dvou větách návrhu berlínskéh spolku rozpředla se rovněž debata, při níž de legát besedy „Havlíček“ v Berlíně protestoval proti tomu, aby členstvo bylo nuceno odbírati časopis „Vlast“. Podobný názor pronesl také p. Folber z Mnichova. Usneseno, aby pro do savadní členy platila nynější pravidla a pro člen- stvo příští aby platila pravidla nová. Další věta byla přijata. Za velikého vedra zahájeno včera odpoledn rokování po třetí hodině. Ku projednání dostaly se návrhy spolku „Václav“ v Lipsku, aby řád Úmrtní pokladny byl doplněn ustanovením, že čestní členové spolku, kteří bývají placení spol- kových přispěvků sproštěni, úmrtní přííspěvky platiti musí a návrh téhož spolku, aby fon Úmrtní pokladny byl uložen v Praze. — Před- seda p. Krebs vyzval účastníky sjezdu, aby hleděli udržeti svornost, neboť jsou tu letos na- poslod pohromadě. Až do 8. hod. večerní bylo probráno celkem 42 odstavců jednacího pořadu Tři záležitosti, ohledně kalendáře a cestovní po kladny, zůstaly nevyřízeny. Projednané návrhy jsou rázu vnitřního. Ke konci sjezdu předseda p. Krebs vřelo díky vyslovil účastníkům sjezdu. Socialistický delegát p. Folber z Mnichova opět zanesl do schůze projev rušivý, byl však p. Hrubým z Ber- lína odmítnut. Jak z předešlých referátů zřejmo, panoval mezi delegáty spolků zahraničných, na sjezdu zúčastněných, nemalé napjetí. O příčinách toho
Hrůša Kuchta Frič Bureš Havlíček Folber Václav Krebs Berlín Mnichov Lantner Lipsko Praha tři záležitost
16 article
V Praze, 1. srpna.
Praha
17 article
sděluje se s námi: Ústřední výbor pečlivě hled
18 article
V drobném prodejí: ranní čásle o sobě . . . za B . . na 2 odpoladní Ve alialkách na venkovš raaní číslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . 3h Insera ty platí se hetově napře Předplacení a inserty přljímá adnlnl- strace v Marinnské ulici č.3. Tam nacházejí se téš redakee tiskárna a expedion „ Národuich Listá- Eukopisy se novracojí.
Inser Národuich Marinnský ulice
19 article
k tomu, aby v zahraničních spoleích byli sdruženi příslušníci české národnosti bez rozdílu politicke- ho přesvědčení a pečuje se o to, a b vyloučeny byly veškeré otázky. ktere by mohly vzbudit rozpo mezi členstvem. A tak sociální demo- kraté vytýkají ústřednímu výboru, že nesleduje záležitosti socialistické a sokolské jednoty stě- žují si, že výbor není dosti ostře radikální. Právě proto, že ústřední výbor snaží se docíliti klid a mír a pěstuje neutralitu, je předmětem útoků — které prodlením doby zajisté budou odstraněny. — Dnes podniknou zahraniční kra- jané prohlídku Prahy a její památností. Ve včerejší schůzi byly přečteny pozdravné depeše od spolku „Svatopluk“ z Brunšvikua Jankovského z Lipska. Nakladatel pan Pavel Körber zaslal účastníkům na památkr některá díla ze svého nakladatelství. „Slavia“ pozvala účastníky na včerejší večer na číšku čaje ku přa- telskému pobesedování.
Svatopluk Brunšviku Jankovský Pavel Körber Praha Lipsko Slavia
20 article Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy svolán Byl na včerejší odpoledne k osmě lelošní řádné schůzi, na jejímž jednacím pořadu se nalezalo 23 od- stavců. Na presidiální tribuně starosta p. dr. Srb náměstek stav. p. Seifert. Lože a galerie skoro prázdny. Schůzi zahájil starosta p. dr. Srb o 1/25. hod- odpol. Ob. starší pan Březnovský uvedl, že obe pražská velké obnosy vynakládá na veřejné zdravol- nictví. V péči své postupuje tak, že nejen dílny řemesl- níků vypuzují se za obvod města, ale i konírny se zru- šují. A naproli tomu uprostřed nejlidnatější části města trpí se závod, který zdravotnictví značně ohrožuje Jest to sklad hadrů a kostí jistého Kleina, který se dosud nalezá v bývalém klášteře blahosl. Anežky Odtud závod Kleinův byl vypovězen a jak se proslý- chů, uchází se o nově místnosti v tak zv. Krétě na Františku. Tomu dlužno všemožně zabránit, poněvadž třidění hadrů a kostí zdravotnictví ohrožuje. Stejně dlužno zrušiti dosavadní skladiště smetí u Schwarzen- bergovy ohrady na Františku. — Starosta p. dr. Sr slibuje, že tyto záležitosti dá vyšetřit
Srb Seifert Březnovská Klein Anežka Kleinův František Praha Ob Kréta
21 article
Ob. sl. pan Březnovský v dalším dotaze vzpo- míně toho, že valná hromada společenstva obuvníků usnesla se na zrušení nemocenské pokladny pro po- mocníky, poněvadž nechtěli na dále dáti se terroriso- vati sociálními demokraty, kteří jsou zároveň funkcio- náři pokladny. Hromada pomocníků konala o tom schůzi a v ní u přítomnost zástupce pražského magi- strátu pravil řečník Mužík, že mag. rada Trümmel prý dělníkům při jejich návštěvě pokrčiv rameny řekl, že se bojí vlastenecké smečky na radnici, která se všim běží do „Národních Listů“. — Takový výrok je hluboce urážlivý a my máme plné právo žádati za vysvětlení toho případu. Zde na radnici ustálil se náhled, že sbor obecních starších není oprávněn za- sahovati do záležitostí magistrátu. Tomu ale tak nesmí být, neboť sbor jmenuje úřadníky a povoluje rozpočet, proto má také plné právo o magistrát se starati. (Hluč- ný souhlas.) Buď je pravda, co řečník Mužík povídal a pak už najdeme prostředek k zadostiučinění, aneb není pravdou, co řekl Mužík a pak je povinností mag. rady Trůmmla, aby tvrzení Mužikovo vyvrátil. —
Březnovská Mužík Trůmml mužikův Ob
22 article
Starosta p. dr. Srb slíbil, že tuto záležitost dá přísně vyšetřiti Další dotaz ob. st. p. Březnovského lýkal se projektu obecního domu representačního a pravil Od té doby, co sbor povolil veliký obnos na zakoupsní pozemku u Prašné prány, nedostal sbor žádné zprávy o této otázce. My obecní starší ani nevíme, co se v l věci děje. Konaji se důvěrné schůze a kdybychom se nedočtli něčeho v novinách, neměli bychom ani tušení, co se vlastně děje. Víme z těch zpráv, že jsou plány přepracovány, ale tím ještě nejsou splněna přání, jež jsem zde pronesl při koupi pozemku, aby totiž v obec- ním domě byly zřízeny menší krámy pro české živ- nostníky. Co se zatím děje? Zřizují se plány na velké kavárny, ktere v létě jsou liduprázdné. Žádá presidium městské rady, aby podalo členům sboru důkladnou zprávu o nynějším stadiu stavby obecního domu, ze- jmena zprávu finanční, abychom viděli, co přípravné práce dosud stály. — Starosta p. dr. Srb odpověděl, že rada městská se usnesla, aby záležitost obecního domu byla dána k novému projednání finanční komisi a dozorčí radě nad stavbou. V této společné schůzi bylo usneseno, aby projektanti upravili rozpočet na obnos, který sbor povolil a aby další disposice byly upraveny v intencích sboru obecních starších. Mimo to bude sbor pozván k informační poradě o slavb obecního domu.
Srb obecní dom
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z vyhořelého města. Krásnou, bělavou silnicí sjíždíme pomalu s kopce, abychom shlédli spousty dravého živlu, který tak nelítostně dolehl předvčírem na krásn pošumavské městečko Vimperk, jež tak půvabn položeno jest do prostorné kotliny několika šu- navských obrů. Pyšně ležící Schwarzenbergův zámek dnes tějak smutně zhlíží se strmé výšiny, na níž pů- vabně se rozložil, do vyhořelého náměstí, z ně hož posud plazí se čpavý dým a z něhož ční očazené, štíhlé komíny tak tupě, jakoby nemohly pehopit dosah strašného neštěstí a bídy . . . zni přičinu toho. Úzounkou uličkou, strmou, vyšlapanými shody proloženou veházíte pod zámkem kolem néstského pivovaru k náměstí, které se pře dvěma dny stalo nešťastným jevištěm ohromného požáru, jenž hltavě schvátil dvě dlouhé řady demů a v hodině ožebračil několik set osob z nichž mnozi a mnozí patří k našemu rodnému knení, žijíce tu ve veliké menšině mezi Němei Hned ve zmíněné uličce stanete u rumiště bývalého dřevěného domku, kamž právě žena nějaká, plačíe, dojíždi s trakařem. V koutě na spáleniští, kde v rozvalinách tušile zdi dřivější kuchyňky, zastavila a na ta kářek naložila chatrný, sprohybaný sporák, na něnž ješté nedávno vařila skromný oběd svým chudým dětem. „Kam pak s tou plotýnkou pojedete, matko?“ ptáme se soucitně. Ohlédla se po nás a se slzami v očích o včtíla: „To nám zbylo z celého domku. Jsem stará vdova, měla jsem jen tu chalupu a . . . teď ae- nám nie — Otřela mozolnou rukou spuchlé oči. „Jste snad pojištěna? „Ano! Ale jen na tři sta, ale domek st 1p0ň osm,“ stěžovala si a dodala, táhnouc již sozík: „Josefe, přidrž to.
Schwarzenbergův Josef Vimperk
24 article
Výrostek asi patnáctiletý — patrně synek — pomáhá staré matce. Odjíždějí ze svého po- zemku, kde stával jejich majetek, do blízké školy, aby tam na zemi v suché, na rychlo se hnané slámě piřpravili si dnes chudičké lože... Odcházíme. Ale již na rohu náměstí vý- hledem do širokého jeho prostranství vidím střed onoho hrůzného divadla: náměstí, široké na 30 metrů, po obou stranách asi s padesát domky, leží tu ve zkáze, v kouři a hromadách rumu. Krajan náš, který patrně poznal, že přijeli jsme shlédnout místo neštěstí, ochotně se nás ujímá a lámanou češtinou — českých škol tu není, ač zde žije na 500 Čechů — vypráví nám některé podrobnosti. Vede nás na druhý konec náměstí, odku delů s vrchu je pěkný rozhled. „Tam, pánové, na konci, po pravé straně, kde visí pokřivená firma punčochářova, tam za- čal oheň. Jsou to čísla 34 a 35. Bylo v pravém poledni, když sedíce u oběda, zaslechli jsme z věže dunivé rány na zvon. Z počátku každý myslil, že je to obvyklé zvonění polední, ale již v nejbližším okamžiku, kdy na náměstí rozlehl se křik, zoufalý nářek, shon a sběh lidí, věštily údery neblahou hrůzu, jejíž tak hrozných koneů hned ovšem nikdo se nedomýšlel. Lžíci drže v ruce, tak, jak jsem seděl u oběda, vyběhnu
Čecho punčochářův
25 article
Oddychl a pomlčel chvíli v řeči: „Pro Krista Pána,“ pokračoval, ukazuje nahoru ke konci náměstí,“ ty dva domy už ho- řely plným plamenem. A již chytal třetí, taky šindelem krytý. Jako když suchou slámu za pálí, tak rychle to vzplanulo. Běžím zpět do na šeho baráku, který je tam asi o pět domů níž abych aspoň peřiny a šaty k domácímu do pří zemí vynesl. Myslil jsem, tam že je jistě uchrá- ním, neboť dvéře byly tu železné, ježto dřív tu býval berní úřad. Vyběhnu pak zase do náměstí, kde mezitím rozvířil se strašlivý křik pohořelých který mísil se do jekotu dětí, do zvuků hasič ských signálů a do volání po známých a nepří temných osobách. A již chytalo na druhé straně náměstí. Prudký vítr přenášel oheň se střechy ven.“ na střechu jako létající pochodně. Za půl ho- dinky bylo celé náměstí v jednom plameni. Na hasení nebylo ani pomyšlení, ježto jednak ne- bylo vody, jednak pro ohromný žár a dým, který zalil celé náměstí. Rozhlížíme se po podlouhlém, starodávně vystavěném náměstí. Skutečně! Prostřed kašna s hustými kaštanovými stromy, jejichž uschlé a spražené listí šustí jako papír, tam podél domo ohořelé větve stromů a skrz pobořené domy vi- díme na dvorcích a zahradách sežehnuté stromy a křoviny na dvacet metrů do dáli. A ještě ta ironie osudu! V kašně na ka- menném podstavci stojí tu sv. Florián s putyn kou v ruce, polévaje hořící stavení. Stojí tu bez mocný, přemožený nezkrotitelným živlem . ..
Krist Florian
26 article
Rada dlouhých, ohořelých stožárů pro elektrické vedení — město má elektrické osvě- tlení — leží na zemi shroucena. Spřetrhanéa přepálené dráty smutně vlní se po zemi mez oharky dřev, nábytku, šatstva i prádla a nej- různějších předmětů, které byly sem v posledn chvíli vyneseny v naději na záchranu. Avšak ani zde oheň jich neušetřil, ale dokonal zhoubně započaté své dílo: chytly žárem a shořely témě docela. U hromady začazených, přehořelých látel a šatů stojí dívka a probírá se v jednotlivých kusech. Ale sotva vezme kus do ruky, čásť po částech padá k zemi. Co neshořelo, zkaženo je vodou nebo padajícími kládami, krovem, ná- bytkem či jinak. Marně pátrá dívka mezi oharky, zda by ještě cos kloudného a upotřebitelného tu našla. Po- jednou zdvihnuvši kus bílého, po stranách oho- řelého plátna, počne vzlykati a již bohaté slzy řinou se jí z ustaraných očí. Přihlížíme blíže. Dívka zírá na zachráněný kousek prádlaa upřeně hledí na pečlivě vyšitý monogram, který náhodou ze sežehnutých kusů zůstal uchován. Dovídáme se, že v rumišti leží celá jeji chuďoučká výbava prádla, na niž před tím mnoho nocí pracovala, myslíc v duchu do bu doucna, o němž snila se svojí láskout
27 article
A teď tu leží oharky její práce i jejích n dějí a tužeb .. A tam již zase se srdcelomným nářkem do provázi hospodář prostý vůz, na němž z vyho řelého stavení vyvážejí ožehnutý, mrtvý a i do cela upálený dobytek. Ještě před dvěma dny táhly ony kravky, jež teď tu bezvládně a v beztvárných, páchnoucich hmotách leží na voze, boží úrodu s blízkého pole na kopci. Ještě teď ostře doléhá do ucha hospo- dářova onen řezavý, hrozně žalostný řev zviřat která uvázána na řetězích, v zoufalství marně trhala sebou a zmítala divoce u plných žlabů, tušíce blízký, strašný konec svůj. .. Po druhé straně náměstí ukazují nám lide starodávný, arkýřový dům, z něhož vyneseny čtyři lidské mrtvoly. Je to dům Petra Voka z Rožmberka, jehož znak — nyní začernalýa ohořelý — dosud rozeznáváte nad pobořeným vehodem domu. Tu zase před bytem chudé švadleny zkři vený, polorozlitý šicí stroj; ovšem jen jeho že lezná kostra — dřevo dávno dohořelo. Věrný svědek a pomahač výživy chudičké ženy ...
Petro Vok Rožmberk
28 article
Nad hlavami vám hejna holubů i ptáků po- děšeně poletují s místa na místo, hledajíce si nová obydlí, ale stále ještě vracejíce se v ony končiny, kde dřív hověli si v teplých, útulných hnízdech. V jiném konci náměstí upozorňují vás zase. abyste se podívali na okna k domu, jenž sice ohně zůstal ušetřen, ale květiny za popraska- nými okny domu uschly žárem na padrl. Smutně visí shořelé květy na sežehnutých stoncích větvičkách. Sešli jsme se zase se svým původním prů- vodcem, který nás upozorňuje na německé vy- hlášky, jež právě výpomocný výbor, na rychlo se sestoupivší, dává lepiti na nároží. Z dojemných vyhlášek vyjímáme v překladu toto: Vy nešťastní, kteří požárem dne 27. července tak těžce byl jste postiženi, budtež potěšeni a nezoufejtel Vězte, že peníze, které dnes jste obdrželi jsou jenom prvou pomocí z největší nouze, další podpory budou následovati. Stojime pevně s Vámi a neopustíme Vás! Bůh dále pomůže! On obměkčí pro Vás srdce Vašich spolubližních!
29 article
Výpomocný výbor.
30 article
Oči mimoděk zalévají se vám slzami. A náš průvodce, jakoby stále ještě něco no vého chtěl vám povědít, vede nás k domu, kde dřív bydlil. „Ano, sem jsem odnesl svoje peřiny, šatstv a prádlo... Sem za ty železné dvéře, které vy- vrácené a zkroucené, leží opodál. „Zachránil jste něeo?“ „Ne. Tady to shořelo taky. Dveřmi želez- nými oheň ovšem tam nemohl, ale vedral se tam popraskanými okny a zapálil taky všechno . .. Do pokladničky, které na rychlo pořízeny, vložili jsme peníz a pohnuti odcházíme — — Potkáváme již cizince, kteří z daleka sjel se sem popatřit na příšerné ty zbytky celého ne- štěstí, ba poznáváme již i známé tváře několika Pražáků, kteří na cestě v Pošumaví vybočili z původního programu a navštivili vyhořelý Vím- perk. V domeích na náměstí, které vyhořely, mělo svůj útulek mnoho Čechů. Nyní bytují v ně- meckých školách vimperkských. Žalostný pohled je na takovou třídu školní, která v několika okamžicích vzala na se zcela jinou, od původní docela se lišící tvářnost: la- vice naneseny do kouta, po zemi rozestřena sláma a ke školním kamnům přistavena na rychlo domácí, kuchyňská plotna. Na tabulích školních bělají se jména rodin, které budou tu bytovati ... Jsou to samá skoro česká jména... Pomoztel Pomoztel Jsou to naši kra- jané — — Rychlá pomoc, dvojí pomoc! Ve Vimperku, dne 29. července 1904. Bretislav Jedlička- Brodský.
Čecho Jedlička Brodská Pošumaví Vimperk