1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v úterý dne 2. srpna 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Hista
předp lácí se
v Praze v admlnistrael
sa mkste
ns dtrrt lsta . . . . 6 K —
s dvojí donáškeu
sa měsí
ndnt leta . . . . 7 K 50h
ve fillIalkácht
slls . .. . . . 2 K 30 h
Pošton:
za měsde
ntrrt ioia . . . . 9 K o0
s drojí zásilkoe
nt leta . . . . k i
sa npčsí
Praha
5
article
Válka.
Válka.
Ž Petrohradu, 1. srpna. (Pův. telegn
»Nár. Listů«.) Všeobecný útok na posice
naše byl již nepřítelem zahájen
Rusové uhájili všech posie směrem
k Saimaci. Ztráty utrpěné jsou veliké.
Generál Keller byl 30. t m. o 3. hod.
smrtelně zraněn a půl hodiny na to
zemřel. (Viz o tom i úřadní zprávu na jiné
straně listu. Pozn. red.) Předvoj levého
křídla ruského u Simucenu udržel
své posice. Předvoj pravého křídla
ustoupil poněkud k Haičenu V sou-
těsce yanselinské ve směru Saimace-
Liaojan Japonci soustředili značné
síly.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Rus
Keller
Simucena
Japonec
Saimace
Ž Petrohrad
6
article
Ještě Rusko neprohrálo !
Ještě Rusko neprohrálo !
Žlutý tisk v Evropě hoří mučivou nedočka
vostí. Věřil a rozhlašoval již před měsícem
že Port Artur nejdéle do konce čer
vence padne, a tolikéž Kuropatkin že bude
co nevidět na svém ústupu železným kruhem
spojených tří armád tak dokonale sevřen, že
mu nezbude než buď kdesi u Hajčenu podstou-
piti zoufalý rozhodný boj, anebo prchati před
svírajícími ho kolonami japonskými — do pouští
mongolských. A zatím nadešel 1. srpen a —
Japonci nejsou dosud ani v dobytém Por
Arturu, ani v Ljaojanu.
Pracoval sice v posledních dnech žlutý tisk
od bitvy u Dašičaa na trpělivém papíře přimo
horečně: denně nějaký bezejmenný, ale —
»věrohodný Čiňan« zvěstoval z Čífu, jak se pod
děsnou kanonádou Japonců říti poslední bašty
portarturské, tak že by už v něm pomalu ne-
zůstal kámen na kamení, a rovněž spolehlivé
zprávy »dostával« z hlavního bojiště: Již před
čtrnácti dny měli Japonci dle nich cestu na
Ljaojan i Makden »úplně volnou« a dokonce
po bítvě u Dašičaa ze dne 24. července již
neměli žlutí strategové v Londýně, Vídni, Pešti
a v Praze nejmenší pochybnosti, že je osud
armády ruské spečetěn, že jižní její čásť bude
na jisto někde u Hajčenu vítěznými pronásledo-
vateli dohoněna a potřena dříve, než dostihne
hlavního voje Kuropatkinova, co zatím tomuto
srmáda zjaponštělého Poláka Kuroki a o
severovýchodu vpadne u Ljaojanu v bok a týl
aby mu připravila osud Mac Mahonův u Se
danu. »Tak se pomstí v Asii Polák Rusovi, tak
bude opět Slovan Slovanem samým přemožen!«
V těto dějinné podívané kochala se již nihili
stickým attentátem petrohradským rozpálená
fantasie vrahův Slovanstva.
Artur
Japonec
Polák
Kuroki
Mac Mahonův
Rus
Rusko
Evropa
Londýn
Vídeň
Pešť
Praha
Asie
7
article
Již vidělo Rusko před zdrcující porážkou
ba zkázou, jako před 34 lety po Sedanu Francii;
již očekávala jeho sřícení se s výše světové vel
moci, jako se při požáru věže očekává pád
rozlavení její zvonů.
Peštský »Lloyd« již 30. července eskom
ploval porážku Ruska ve Východní Asii a ne
odvratný bankrot ruské zámořské politiky, ví-
deňská »Zeit« pak již se rozhlížela po nějakém
Bismarkovi mezi rakouskými Němci, který by
vykořistil tohoto »velikého dějinného okamžiku,
kde Rusko je tak zdrceno v Asii jako v Evropě
(Japonci a nihilisty), že nemůže pro západní
Slovany ani prstem hinouti — k ráz né mu
zatočení s námi Čechy, ponaučiv nás,
že náležíme germanskému západu.
Nedočkavost krásných duší byla tedy do
včerejška napjata již na pokraj deliria. Avšak
Lloyd
Němec
Čecho
Rusko
Sedan
Francie
východní Asie
Asie
Evropa
Japonec
8
article
prožluklí Japonci pořád ještě nestříleli v Tokiu
»Viktoria« — na hradbách Port Arturu přes
všechno strašlivé bombardování pořád ještě ne-
vlaje japonský žlutý prapor a Kuropatkin
zvěstuje dne 31. července carovi, že japonské
tři armády sice se daly na soustředný postup
proti jeho jižní a východní frontě, ale že jsou
na jihu teprv u Kanhualinu a Sinančenu, kdež
zadní zvolna ustupující voj ruský je zdatně za
držel tuhým svým odporem.
Neodvážila se tedy po krvavé bitvě u Da
šičaa armáda Okuova vzdor své přesile proná-
sledovati zadní voj ruský, couvající na Hajčen,
nýbrž potřebovala na své zotavení z utržených
krutých ran plných šest dní, než troufalas
znovu dáti se na pochod k severu. Proto musily
také obě druhé dvě armády japonské — vý
chodní a severovýchodní — sečkati nečinně
opodál od dráhy mandžurské a nechati Kuro
patkina spořádaně ustupovat na Ljaojan. Teprve
dnem 31. července mohly současně s jižní
armádou zahájit offensivu se své strany, avšak
nepřekvapily Rusů nepřipravených. Opatrný
Kuropatkin kryje svůj ústup dle všeho velmi
obezřetně, postihuje bystře zámysl Japonců,
kterak se chystají obejíti jeho pravý bok i jest
samozřejmo, že se proti poznanému nebezpečí
v čas náležitě opatřil. Rusům na ústupu jejich
slouží železnice a podél ní hlavní silnice, pahor
kovilá poloha půdy skýtá jim cestou přihodná
místa k lobraně, lze tedy doufat, že dostihne
Kuropatkin šťastně nejen opevněného Ljaojanu,
alébrž i hlavního města Mandžurska Mukdenu
s celou soustředěnou svou armádou, jejíž sílu
nepřátelé Ruska páčí na 150.000 mužů. Po-
daří-li se mu to, pak vyvázl z nejhorší tísně
karta může se rázem obrátit.
Japonec
Artur
Rus
Tokio
Viktoria
Rusko
východní fronta
9
article
Japonci si zajisté rozmyslí podniknout ná-
jezd na hradby Mukdenu střemhlav, aniž bys
ohlédli na dálavu a na hory, dělící je od řeky
Jalu, k níž zatím dostihnouti mohou od Vladivo-
stoku silné sbory ruské, aby jim zamezily ná-
vrat do Koreje.
Tak by se mohli naposled postupující J
ponci oetnouti v podobné osudné pasti jako
r. 1813 Napoleon I., když proníkl odvážně až
po samu Moskvu.
Nechť tedy doposud štěstí válečné jim poly
kratsky přálo, vyhráno proto ještě naprosto ne-
mají; všecky dosavadní jejich úspěchy jsou pro
konečný výsledek neobyčejné války této málo
významnými, ba ani pád Port Arturu ji neroz-
hodne a neukončí. S matematiekou jistotou
nadejde chvile, kdy Rusko bude na bojišti míti
přesilu početní, kdežto síly Japonska budou vy-
čerpány do—posledního muže a do posledního
yenu. Pak bude podívaná na ten smutek a nářek
dnešních posměváčků, hancův a zavilých ne-
přátel Slovanstva.
Japonec
Artur
Mukden
Jal
Vladivo
Korea
Moskva
Rusko
Japonsko
Napoleon I
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 1. srpna. (Ze vzpomínek
dra. Schäffle.) Bývalý mninistr obehoduv
kabinetě Hohenwartově, dr. Schäffle, jenž ze-
mřel loni o Vánocích, zanechal zápisky, z nichž
některé ukázky dány tyto dni na veřejnost. Tý-
kají se utvoření kabinetu Hohenwartova a
Schäfflova stanoviska k národní rovnoprávnosti.
O této otázce Schäffle měl příležitost vyložiti své
názory v říjnu r. 1870, když byl panovníkem
přijat v slyšení. Prohlásil jsem se tehda — za-
znamenává Schäffle — za rozhodného přívržence
nezbytné státní jednoty, zejmena pokud se týče
vojenství, spojovacích prostředků a moderního
národohospodářského práva. Návrat k starému
stavovskému státu a k byrokratickému absolu-
tismu prohlásil jsem za nemožný. Pak jsem se na
základě svých „Státních zásad“ vyslovil pro vše-
stranně poctivé vyrovnání národů a vyznání, jim
Hohenwartův
doktor
Schäffle
Praha
Schäfflův stanovisko
11
article
se má přiznati úplná rovnoprávnost.
Ukázal jsem otevřeně, jak škodlivý a nepřirozený
jest systém parlamentní nadvlády národní a sta-
vovské menšiny, jenž utlačuje a umlčuje většinu
obyvatelstva. Tato nadvláda menšiny jest ve
skutečnosti panství velkého kapitálu, podporo-
vaného doktrinářským liberalismem úřadníků,
advokátů, literátů a professorů. Ukázal jsem dále
jako na dosažitelný eíl na odstranění výhod
poskytnutých Schmerlingovým volebním řádem
liberálnímu, z velké části židovskému velkokapi-
talismu, na odstranění umělého ohraničení voleb-
ních okresů, na uděleni volebního práva malým
živnostníkům a dělnickým třídám. Volební řády
pro zemské sněmy nazval jsem „velikou ústavní
lží“, jež zavinila tehdejší smutný stav státu
Schmerlingův
12
article
Bude-li vůle, sprostiti se falšovaného zastupitel
stva národů a nadvlády liberální a kapitalistické
menšiny, která se v těchto falešných zastupitel
ských sborech upevnila, bude v prvé řadě třeb
rozšířiti volební právo ve všech čtyřech voleb
ních kuriích, zejmena v kurii měst a venkov
ských obcí. Za té příležitosti jsem také ne
smlčel svého přesvědčení, že všeobecné vo-
lební právo všech zletilých mužů ne za-
staví seuhranic Rakouska a Uhen
a nedá se zdržeti již za příští generace, př
čemž Rakousko nejen neutrpí nijaké škody
nýbrž naopak bude spíše ve výhodě, ježto vy
tvořením sociálních, pro celý stát společných
stran nastane protiváha proti národně odstře
divým tendencím-
Dr. Schäffle stal se brzy po tomto slyšen
ministrem, ale pro krátkost trvání kabinetu
Hohenwartova neměl, bohužel, příležitost uvěst
v život zdravé zásady, jež za svého slyšent
vykládal panovníku.
Z Vídně, 1. srpna. (K cestě K ör-
brově do Haliče.) V dobře zpravených
kruzích se tvrdí, že dr. Körber nastoupí svou
původně na září ohlášeuou cestu do Haliče již
dne 27. srpna. V nejbližších dnech bude prý
již vypracován podrobný program celé cesty.
doktor
Schäffle
Hohenwartův
Körber
Rakousko
Vídeň
Halič
13
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Socialisté a válka.
V srpnu konati se bude v Amsterdame
mezinárodní sjezd socialistický. Zajímavý bude
již tím, že zúčastní se ho officiálně poprvé
ruští i japonští zástupcové. Obě skupiny hodlají
podati — společně protest proti válce, jakožto
zkáze blahobytu obou zemí.
Anglická výprava proti Tibelu.
Anglická kolona, vedená generálem Maed
na ldem, jest vzdálena již jen 90 kilometrů o
posvátného místa Lhassy. Dopisovatel »Daily
Mailu« pan Edmund Candler líčí postup anglický
zajímavě takto: »Od dvou dnů postupuje ko
lona podél břehů velikého jezera, jež leskne s
v záři sluneční jak tyrkyz. Vesnice jsou opu
štěny, muži i ženy uprchly se stády a veškerým
cenným majetkem do hor. Rybářské lodi poto
peny anebo převeženy na opačnou stranu jezera.
Voje Tibeťanů s posilami z provincie Chomu
shromažďují se prý u Chusbulu asi 40 kilometr
odtud, na druhé straně Bramaputry, kdež s
zvedá i stará rozpadající se tvrz. Tábor náš zřízen
nyní vedle hradu, kterýž směle vystupuje v po
předí asi jako zámek Chillon na břehu ženev
ského jezera. Jest to stará malebná tvrz s dvory
zarostlými křovinami. Příští pochod dovede nás
do Malungu na úpatí soutěsky chambeské, o-
kudž shlédneme poprvé do údoli Bramaputry
Vyslanci z Lhassy opustili 20. m. m. Nagasce
Tvrzím v Rolungu, Nagasce a v Pere dostane
se malých posádek. Hlídka, výrazivší v před
zjistila, že 9 km, odtud zřízena byla opěť ze
Candler
Hlídek
Amsterodam
Rolung
Daily Maila
Nagaska tvrz
km
14
article
od břehu mořského na příč přes cestu a vzhůru
na horský svah. Ale laké hradba tato jako hrad
na břehu jezera, prve zmíněný, byly obháje
svými opuštěny.«
Nový anglo-venezuelský konflikt.
Nový spor anglo venezuelský jest na ob
zoru. President Castro, známý z někdejšího kon-
fliktu s Něměckem a z odhodlaného svého vystu-
pování proti vlivu cizineckému, uložil na ve-
škeré zboží z britské západní Indie celní při-
rážku 30 proc., čímž osadě té způsobena značná
ovšem škoda. Britský vyslanec v Karakosu podal
proti tomu ostrý protest, odvolávaje se na usta-
novení staré smlouvy z r. 1825. Protest až
posud byl bez úspěchu. Zároveň v no-
vém výnosu svém Castro ostrov Petos, na kterýž
Anglie si osvojovala nároky, oznamuje za ma-
jetek venezuelské republiky
Sjezd Svazu českých spolků
zahraničných v Praze.
Jednání třetího dne sjezdu zahájil předseda
p. Krebs z Berlína žádosti, aby debata byla
pokud možno nejstručnější, neboť za dva dny
z 45 odstavců jednacího pořadu bylo vyřízeno
pouze 15. Na to zjištěno, že na sjezdu je pří-
tomno 380 členů a 300 členek Úmrtní pokladny
a proto zahájeno rokování o záležitostech tét
pokladny. Českoslov. spolek v Berlíně navrhoval.
aby do Úmrtní pokladny byli přijímáni jen čle
nové a členky spolků svazových. Pro dosavadní
členy spolků nesvazových, v Úmrtní pokladne
ale zastoupených, aby dotyčný spolek odebíra
po jednom čísle Věstníku a za každého tako
vého člena Ú. P. aby i svazový příspěvek (3 fen
měsíčně) odváděl. Přes 50 roků staré osoby do
Ú. P. vůbec nepřijímati. Aby i členky zápisné
platily.
Castro
Krebs
Indie
Anglie
Berlín
svaz český spolek zahraničný v Praga
15
article
Rozhovoru se účastnili pp. Hrůša z Berlína
rod. Hrubý z Berlína, Kuchta z Berlína, Schul-
hof z Berlína, Paul z Mnichova, Lantner
„Friče“, Bureš z Berlína, načež po rozhovor
velmi bouřlivém byla první věta návrhu berlín
ského spolku schválena. Debata o tomto před-
mětu trvala tři hodiny a střetly se v ní různe
názory.
O dalších dvou větách návrhu berlínskéh
spolku rozpředla se rovněž debata, při níž de
legát besedy „Havlíček“ v Berlíně protestoval
proti tomu, aby členstvo bylo nuceno odbírati
časopis „Vlast“. Podobný názor pronesl také
p. Folber z Mnichova. Usneseno, aby pro do
savadní členy platila nynější pravidla a pro člen-
stvo příští aby platila pravidla nová. Další věta
byla přijata.
Za velikého vedra zahájeno včera odpoledn
rokování po třetí hodině. Ku projednání dostaly
se návrhy spolku „Václav“ v Lipsku, aby řád
Úmrtní pokladny byl doplněn ustanovením, že
čestní členové spolku, kteří bývají placení spol-
kových přispěvků sproštěni, úmrtní přííspěvky
platiti musí a návrh téhož spolku, aby fon
Úmrtní pokladny byl uložen v Praze. — Před-
seda p. Krebs vyzval účastníky sjezdu, aby
hleděli udržeti svornost, neboť jsou tu letos na-
poslod pohromadě. Až do 8. hod. večerní bylo
probráno celkem 42 odstavců jednacího pořadu
Tři záležitosti, ohledně kalendáře a cestovní po
kladny, zůstaly nevyřízeny. Projednané návrhy
jsou rázu vnitřního.
Ke konci sjezdu předseda p. Krebs vřelo
díky vyslovil účastníkům sjezdu. Socialistický
delegát p. Folber z Mnichova opět zanesl do
schůze projev rušivý, byl však p. Hrubým z Ber-
lína odmítnut.
Jak z předešlých referátů zřejmo, panoval
mezi delegáty spolků zahraničných, na sjezdu
zúčastněných, nemalé napjetí. O příčinách toho
Hrůša
Kuchta
Frič
Bureš
Havlíček
Folber
Václav
Krebs
Berlín
Mnichov
Lantner
Lipsko
Praha
tři záležitost
16
article
V Praze, 1. srpna.
Praha
17
article
sděluje se s námi: Ústřední výbor pečlivě hled
18
article
V drobném prodejí:
ranní čásle o sobě . . . za B
. . na 2
odpoladní
Ve alialkách na venkovš
raaní číslo. . . . . .
odpolední . . . . . . . . 3h
Insera ty
platí se hetově napře
Předplacení a inserty přljímá adnlnl-
strace v Marinnské ulici č.3.
Tam nacházejí se téš redakee
tiskárna a expedion „ Národuich Listá-
Eukopisy se novracojí.
Inser
Národuich
Marinnský ulice
19
article
k tomu, aby v zahraničních spoleích
byli sdruženi příslušníci české
národnosti bez rozdílu politicke-
ho přesvědčení a pečuje se o to, a b
vyloučeny byly veškeré otázky.
ktere by mohly vzbudit rozpo
mezi členstvem. A tak sociální demo-
kraté vytýkají ústřednímu výboru, že nesleduje
záležitosti socialistické a sokolské jednoty stě-
žují si, že výbor není dosti ostře radikální.
Právě proto, že ústřední výbor snaží se docíliti
klid a mír a pěstuje neutralitu, je předmětem
útoků — které prodlením doby zajisté budou
odstraněny. — Dnes podniknou zahraniční kra-
jané prohlídku Prahy a její památností.
Ve včerejší schůzi byly přečteny pozdravné
depeše od spolku „Svatopluk“ z Brunšvikua
Jankovského z Lipska. Nakladatel pan Pavel
Körber zaslal účastníkům na památkr některá
díla ze svého nakladatelství. „Slavia“ pozvala
účastníky na včerejší večer na číšku čaje ku přa-
telskému pobesedování.
Svatopluk
Brunšviku Jankovský
Pavel Körber
Praha
Lipsko
Slavia
20
article
Sbor obecních starších král. hlav.
města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav.
města Prahy
svolán Byl na včerejší odpoledne k osmě lelošní řádné
schůzi, na jejímž jednacím pořadu se nalezalo 23 od-
stavců. Na presidiální tribuně starosta p. dr. Srb
náměstek stav. p. Seifert. Lože a galerie skoro prázdny.
Schůzi zahájil starosta p. dr. Srb o 1/25. hod-
odpol. Ob. starší pan Březnovský uvedl, že obe
pražská velké obnosy vynakládá na veřejné zdravol-
nictví. V péči své postupuje tak, že nejen dílny řemesl-
níků vypuzují se za obvod města, ale i konírny se zru-
šují. A naproli tomu uprostřed nejlidnatější části města
trpí se závod, který zdravotnictví značně ohrožuje
Jest to sklad hadrů a kostí jistého Kleina, který se
dosud nalezá v bývalém klášteře blahosl. Anežky
Odtud závod Kleinův byl vypovězen a jak se proslý-
chů, uchází se o nově místnosti v tak zv. Krétě na
Františku. Tomu dlužno všemožně zabránit, poněvadž
třidění hadrů a kostí zdravotnictví ohrožuje. Stejně
dlužno zrušiti dosavadní skladiště smetí u Schwarzen-
bergovy ohrady na Františku. — Starosta p. dr. Sr
slibuje, že tyto záležitosti dá vyšetřit
Srb
Seifert
Březnovská
Klein
Anežka
Kleinův
František
Praha
Ob
Kréta
21
article
Ob. sl. pan Březnovský v dalším dotaze vzpo-
míně toho, že valná hromada společenstva obuvníků
usnesla se na zrušení nemocenské pokladny pro po-
mocníky, poněvadž nechtěli na dále dáti se terroriso-
vati sociálními demokraty, kteří jsou zároveň funkcio-
náři pokladny. Hromada pomocníků konala o tom
schůzi a v ní u přítomnost zástupce pražského magi-
strátu pravil řečník Mužík, že mag. rada Trümmel
prý dělníkům při jejich návštěvě pokrčiv rameny
řekl, že se bojí vlastenecké smečky na radnici, která
se všim běží do „Národních Listů“. — Takový výrok
je hluboce urážlivý a my máme plné právo žádati za
vysvětlení toho případu. Zde na radnici ustálil se
náhled, že sbor obecních starších není oprávněn za-
sahovati do záležitostí magistrátu. Tomu ale tak nesmí
být, neboť sbor jmenuje úřadníky a povoluje rozpočet,
proto má také plné právo o magistrát se starati. (Hluč-
ný souhlas.) Buď je pravda, co řečník Mužík povídal
a pak už najdeme prostředek k zadostiučinění, aneb
není pravdou, co řekl Mužík a pak je povinností mag.
rady Trůmmla, aby tvrzení Mužikovo vyvrátil. —
Březnovská
Mužík
Trůmml
mužikův
Ob
22
article
Starosta p. dr. Srb slíbil, že tuto záležitost dá přísně
vyšetřiti
Další dotaz ob. st. p. Březnovského lýkal
se projektu obecního domu representačního a pravil
Od té doby, co sbor povolil veliký obnos na zakoupsní
pozemku u Prašné prány, nedostal sbor žádné zprávy
o této otázce. My obecní starší ani nevíme, co se v l
věci děje. Konaji se důvěrné schůze a kdybychom se
nedočtli něčeho v novinách, neměli bychom ani tušení,
co se vlastně děje. Víme z těch zpráv, že jsou plány
přepracovány, ale tím ještě nejsou splněna přání, jež
jsem zde pronesl při koupi pozemku, aby totiž v obec-
ním domě byly zřízeny menší krámy pro české živ-
nostníky. Co se zatím děje? Zřizují se plány na velké
kavárny, ktere v létě jsou liduprázdné. Žádá presidium
městské rady, aby podalo členům sboru důkladnou
zprávu o nynějším stadiu stavby obecního domu, ze-
jmena zprávu finanční, abychom viděli, co přípravné
práce dosud stály. — Starosta p. dr. Srb odpověděl,
že rada městská se usnesla, aby záležitost obecního
domu byla dána k novému projednání finanční komisi
a dozorčí radě nad stavbou. V této společné schůzi
bylo usneseno, aby projektanti upravili rozpočet na
obnos, který sbor povolil a aby další disposice byly
upraveny v intencích sboru obecních starších. Mimo
to bude sbor pozván k informační poradě o slavb
obecního domu.
Srb
obecní dom
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z vyhořelého města.
Krásnou, bělavou silnicí sjíždíme pomalu
s kopce, abychom shlédli spousty dravého živlu,
který tak nelítostně dolehl předvčírem na krásn
pošumavské městečko Vimperk, jež tak půvabn
položeno jest do prostorné kotliny několika šu-
navských obrů.
Pyšně ležící Schwarzenbergův zámek dnes
tějak smutně zhlíží se strmé výšiny, na níž pů-
vabně se rozložil, do vyhořelého náměstí, z ně
hož posud plazí se čpavý dým a z něhož ční
očazené, štíhlé komíny tak tupě, jakoby nemohly
pehopit dosah strašného neštěstí a bídy . . .
zni přičinu toho.
Úzounkou uličkou, strmou, vyšlapanými
shody proloženou veházíte pod zámkem kolem
néstského pivovaru k náměstí, které se pře
dvěma dny stalo nešťastným jevištěm ohromného
požáru, jenž hltavě schvátil dvě dlouhé řady
demů a v hodině ožebračil několik set osob
z nichž mnozi a mnozí patří k našemu rodnému
knení, žijíce tu ve veliké menšině mezi Němei
Hned ve zmíněné uličce stanete u rumiště
bývalého dřevěného domku, kamž právě žena
nějaká, plačíe, dojíždi s trakařem.
V koutě na spáleniští, kde v rozvalinách
tušile zdi dřivější kuchyňky, zastavila a na ta
kářek naložila chatrný, sprohybaný sporák, na
něnž ješté nedávno vařila skromný oběd svým
chudým dětem.
„Kam pak s tou plotýnkou pojedete,
matko?“ ptáme se soucitně.
Ohlédla se po nás a se slzami v očích o
včtíla:
„To nám zbylo z celého domku. Jsem stará
vdova, měla jsem jen tu chalupu a . . . teď ae-
nám nie —
Otřela mozolnou rukou spuchlé oči.
„Jste snad pojištěna?
„Ano! Ale jen na tři sta, ale domek st
1p0ň osm,“ stěžovala si a dodala, táhnouc již
sozík: „Josefe, přidrž to.
Schwarzenbergův
Josef
Vimperk
24
article
Výrostek asi patnáctiletý — patrně synek
— pomáhá staré matce. Odjíždějí ze svého po-
zemku, kde stával jejich majetek, do blízké
školy, aby tam na zemi v suché, na rychlo se
hnané slámě piřpravili si dnes chudičké lože...
Odcházíme. Ale již na rohu náměstí vý-
hledem do širokého jeho prostranství vidím
střed onoho hrůzného divadla: náměstí, široké
na 30 metrů, po obou stranách asi s padesát
domky, leží tu ve zkáze, v kouři a hromadách
rumu.
Krajan náš, který patrně poznal, že přijeli
jsme shlédnout místo neštěstí, ochotně se nás
ujímá a lámanou češtinou — českých škol tu
není, ač zde žije na 500 Čechů — vypráví nám
některé podrobnosti.
Vede nás na druhý konec náměstí, odku
delů s vrchu je pěkný rozhled.
„Tam, pánové, na konci, po pravé straně,
kde visí pokřivená firma punčochářova, tam za-
čal oheň. Jsou to čísla 34 a 35. Bylo v pravém
poledni, když sedíce u oběda, zaslechli jsme
z věže dunivé rány na zvon. Z počátku každý
myslil, že je to obvyklé zvonění polední, ale již
v nejbližším okamžiku, kdy na náměstí rozlehl
se křik, zoufalý nářek, shon a sběh lidí, věštily
údery neblahou hrůzu, jejíž tak hrozných koneů
hned ovšem nikdo se nedomýšlel. Lžíci drže
v ruce, tak, jak jsem seděl u oběda, vyběhnu
Čecho
punčochářův
25
article
Oddychl a pomlčel chvíli v řeči:
„Pro Krista Pána,“ pokračoval, ukazuje
nahoru ke konci náměstí,“ ty dva domy už ho-
řely plným plamenem. A již chytal třetí, taky
šindelem krytý. Jako když suchou slámu za
pálí, tak rychle to vzplanulo. Běžím zpět do na
šeho baráku, který je tam asi o pět domů níž
abych aspoň peřiny a šaty k domácímu do pří
zemí vynesl. Myslil jsem, tam že je jistě uchrá-
ním, neboť dvéře byly tu železné, ježto dřív tu
býval berní úřad. Vyběhnu pak zase do náměstí,
kde mezitím rozvířil se strašlivý křik pohořelých
který mísil se do jekotu dětí, do zvuků hasič
ských signálů a do volání po známých a nepří
temných osobách. A již chytalo na druhé straně
náměstí. Prudký vítr přenášel oheň se střechy
ven.“
na střechu jako létající pochodně. Za půl ho-
dinky bylo celé náměstí v jednom plameni. Na
hasení nebylo ani pomyšlení, ježto jednak ne-
bylo vody, jednak pro ohromný žár a dým, který
zalil celé náměstí.
Rozhlížíme se po podlouhlém, starodávně
vystavěném náměstí. Skutečně! Prostřed kašna
s hustými kaštanovými stromy, jejichž uschlé
a spražené listí šustí jako papír, tam podél domo
ohořelé větve stromů a skrz pobořené domy vi-
díme na dvorcích a zahradách sežehnuté stromy
a křoviny na dvacet metrů do dáli.
A ještě ta ironie osudu! V kašně na ka-
menném podstavci stojí tu sv. Florián s putyn
kou v ruce, polévaje hořící stavení. Stojí tu bez
mocný, přemožený nezkrotitelným živlem . ..
Krist
Florian
26
article
Rada dlouhých, ohořelých stožárů pro
elektrické vedení — město má elektrické osvě-
tlení — leží na zemi shroucena. Spřetrhanéa
přepálené dráty smutně vlní se po zemi mez
oharky dřev, nábytku, šatstva i prádla a nej-
různějších předmětů, které byly sem v posledn
chvíli vyneseny v naději na záchranu. Avšak
ani zde oheň jich neušetřil, ale dokonal zhoubně
započaté své dílo: chytly žárem a shořely témě
docela.
U hromady začazených, přehořelých látel
a šatů stojí dívka a probírá se v jednotlivých
kusech. Ale sotva vezme kus do ruky, čásť po
částech padá k zemi. Co neshořelo, zkaženo je
vodou nebo padajícími kládami, krovem, ná-
bytkem či jinak.
Marně pátrá dívka mezi oharky, zda by ještě
cos kloudného a upotřebitelného tu našla. Po-
jednou zdvihnuvši kus bílého, po stranách oho-
řelého plátna, počne vzlykati a již bohaté slzy
řinou se jí z ustaraných očí.
Přihlížíme blíže.
Dívka zírá na zachráněný kousek prádlaa
upřeně hledí na pečlivě vyšitý monogram, který
náhodou ze sežehnutých kusů zůstal uchován.
Dovídáme se, že v rumišti leží celá jeji
chuďoučká výbava prádla, na niž před tím
mnoho nocí pracovala, myslíc v duchu do bu
doucna, o němž snila se svojí láskout
27
article
A teď tu leží oharky její práce i jejích n
dějí a tužeb ..
A tam již zase se srdcelomným nářkem do
provázi hospodář prostý vůz, na němž z vyho
řelého stavení vyvážejí ožehnutý, mrtvý a i do
cela upálený dobytek.
Ještě před dvěma dny táhly ony kravky, jež
teď tu bezvládně a v beztvárných, páchnoucich
hmotách leží na voze, boží úrodu s blízkého pole
na kopci. Ještě teď ostře doléhá do ucha hospo-
dářova onen řezavý, hrozně žalostný řev zviřat
která uvázána na řetězích, v zoufalství marně
trhala sebou a zmítala divoce u plných žlabů,
tušíce blízký, strašný konec svůj. ..
Po druhé straně náměstí ukazují nám lide
starodávný, arkýřový dům, z něhož vyneseny
čtyři lidské mrtvoly. Je to dům Petra Voka
z Rožmberka, jehož znak — nyní začernalýa
ohořelý — dosud rozeznáváte nad pobořeným
vehodem domu.
Tu zase před bytem chudé švadleny zkři
vený, polorozlitý šicí stroj; ovšem jen jeho že
lezná kostra — dřevo dávno dohořelo. Věrný
svědek a pomahač výživy chudičké ženy ...
Petro Vok
Rožmberk
28
article
Nad hlavami vám hejna holubů i ptáků po-
děšeně poletují s místa na místo, hledajíce si
nová obydlí, ale stále ještě vracejíce se v ony
končiny, kde dřív hověli si v teplých, útulných
hnízdech.
V jiném konci náměstí upozorňují vás zase.
abyste se podívali na okna k domu, jenž sice
ohně zůstal ušetřen, ale květiny za popraska-
nými okny domu uschly žárem na padrl. Smutně
visí shořelé květy na sežehnutých stoncích
větvičkách.
Sešli jsme se zase se svým původním prů-
vodcem, který nás upozorňuje na německé vy-
hlášky, jež právě výpomocný výbor, na rychlo
se sestoupivší, dává lepiti na nároží.
Z dojemných vyhlášek vyjímáme v překladu
toto:
Vy nešťastní,
kteří požárem dne 27. července tak těžce byl
jste postiženi,
budtež potěšeni a nezoufejtel
Vězte, že peníze, které dnes jste obdrželi
jsou jenom prvou pomocí z největší nouze, další
podpory budou následovati. Stojime pevně
s Vámi a neopustíme Vás! Bůh dále pomůže!
On obměkčí pro Vás srdce Vašich spolubližních!
29
article
Výpomocný výbor.
30
article
Oči mimoděk zalévají se vám slzami.
A náš průvodce, jakoby stále ještě něco no
vého chtěl vám povědít, vede nás k domu, kde
dřív bydlil.
„Ano, sem jsem odnesl svoje peřiny, šatstv
a prádlo... Sem za ty železné dvéře, které vy-
vrácené a zkroucené, leží opodál.
„Zachránil jste něeo?“
„Ne. Tady to shořelo taky. Dveřmi želez-
nými oheň ovšem tam nemohl, ale vedral se tam
popraskanými okny a zapálil taky všechno . ..
Do pokladničky, které na rychlo pořízeny,
vložili jsme peníz a pohnuti odcházíme — —
Potkáváme již cizince, kteří z daleka sjel
se sem popatřit na příšerné ty zbytky celého ne-
štěstí, ba poznáváme již i známé tváře několika
Pražáků, kteří na cestě v Pošumaví vybočili
z původního programu a navštivili vyhořelý Vím-
perk.
V domeích na náměstí, které vyhořely,
mělo svůj útulek mnoho Čechů. Nyní bytují v ně-
meckých školách vimperkských.
Žalostný pohled je na takovou třídu školní,
která v několika okamžicích vzala na se zcela
jinou, od původní docela se lišící tvářnost: la-
vice naneseny do kouta, po zemi rozestřena
sláma a ke školním kamnům přistavena na
rychlo domácí, kuchyňská plotna. Na tabulích
školních bělají se jména rodin, které budou tu
bytovati ...
Jsou to samá skoro česká jména...
Pomoztel Pomoztel Jsou to naši kra-
jané — — Rychlá pomoc, dvojí pomoc!
Ve Vimperku, dne 29. července 1904.
Bretislav Jedlička- Brodský.
Čecho
Jedlička
Brodská
Pošumaví
Vimperk