ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6da33de0-71e0-11dc-b33b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 58, person 53, org 4, work 2
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v ponděli dne 1. srpna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 211.
4 masthead
nvbe . relíon
5 masthead
Na ranní a odpol. list přodplásí se Praze v adninísk rt idla s drojí donán. r ret ve allslváe
Praha
6 masthead
s k o
7 masthead
na alert t ele drojé záiolnk
8 masthead
ka
9 title
Válka rusko-japonská.
10 article Bitva u Hajčenu?
Bitva u Hajčenu? Z Petrohradu, 31. července. (C - B.) » Pravi telstvemyj Věstník« oznamuje z Lja oja n že u Hajčenu očekávaly se včerej šího dne vážné události. Došlo-li, nedošlo-li k nim, není dosud známo. Z Vídně, 1. srpna Telegram z Šuěvanu sděluje, že směrem od Haj- čenu jest slyšeti stálou a prudkou palbu. Boj o Port Artur. — Pověsti o jeho pádu. Z Londýna, 31. července. (C.-B.) »Reule- rova kancelář« oznamuje z Čifu: Zdejší japon- ský kupec obdržel od věrohodného (?) Činana zprávu, že Japonci obsadili všech ny hřbety horské kolem pevnosti at na Zlatou Goru. Ztráty při dobývání a há- jení těchto posic jsou prý na obou stranách ve- liké. Pověsti, že by byl Port Artu padl, se však nepotvrzují. Členové zpravodajstva ruské telegrafní sgentury ne po- pírajl, že Japonci v obléhání Por Arturu znamenitě pokročili. Hlavn Čiňané jsou šířiteli zprávy, že Port Arlur byl dobyt. Bombardování, jež z aháje n bylo v úterý, přestalo teprve pátek, kdy Japonci dobyli prý po s le d pevnosti. Koncentrování ruského vojska v Charbinu. Z Londýna, 1. srpna. Z Čifu sděluj jeden americký kupec z Charbina, že 2 tisíe mužů ruského vojska týdně přicház do Charbina. Rusové jsou hojně zásobeni Číňané přinášejí mnolo obili do Charbina a pomáhají Rusům vše- možně.
Artur Japonec Rus Číňan Petrohrad Vídeň Šuěvan Londýn Charbin Hajčen Reula Arlur
11 article
K bltvě u Dašična. Z Petrohradu, 31 července. (C.-B.) [Úradní zpráva.] Telegram Sacharova generálnímu štábu ze včerejška oznamuje: Až do dnešního po- ledne se nic nezměnilo ve frontě mandžurské armády. Značná japonská moc soustředěna jest proti jižní frontě naší armády. Oproti zprávě generála Oku konstatuje Sacharov, že při útoku na Dašičao na ruské straně nezúčastnil se 5 divisí se 100 děly, nýbrž me nš s1la. Uhájili jsme všecky posice a vyklízeli jsme je jen proto, poněvadž velitel shledal ne- možným příštího dne pustiti se do boje a háji posicí 16 km. dlouhou. Vyklizení posic naším vojskem bylo pro Japonce velikým překvapením. Z Berlína, 1. srpna. Z Tokia sdělují, že Japonci ztratili u Dašiča a 12 důstojníků. Z mužstva padlo 136 848 bylo raněno. Návrat vladivostockého loďstva do Vladivostoku. Z Frankfurtu, 31. července. (C.-B.) »Frankí. Ztg « oznamuje z Tokia, že vladivostocké lod- stvo vrátilo se včera do Vladivostoku. Baltické loďstvo. Z Kodaně, 31. července. (C.-B.) Dnes do- poledne projely velkým Beltem dvě ruské tor- pedovky s dvěma velkými parníky pod ruskou válečnou vlajkou, směřujíce k severu.
Sacharov Japonec Frankí Petrohrad 31 červenec Berlín Tokio Vladivostok Frankfurt Kodaň
12 article Telegramy „Národních Listů.“
Telegramy „Národních Listů.“ Uherský ministr obchodu do Vídně. Z Vidně, 31. července. (C.-B.) Ministr ob- chodu Hieronymi přibyl dnes ráno z Pešt do Vídně. Roztržka mezi Vatikánem a Francií. Z Paříže, 31. července. (C.-B.) Papežský nuncius mons. Lorenzelli přibyl včera v průvodu svého sekretáře do Říma. Z Paříže, 31. července. (C.-B.) Úřadní li - uveřejňuje listy, vyměněné mezi francouzskou vládou a Římem ve příčině biskupů z Lavalu a Dijonu. Zvláště zajímavým jest dopis mi- nisterského předsedy Combesa, v němž tento sděluje ministru zahraničných záležitostí Del- casséovi, že v nejbližší době konána bude ministerská rada, jež svolána jest na ochranu záležitostí vládních, bude zkoušeti, k jakým prostředkům by se mělo sáhnouti. Ministerský předseda Combes učinil sdělení o dopisu kardinála Vanutella biskupu lavalskému, jímž lento povolává se do Říma pod výhrůžkou okamžité suspense. Combes poukazuje na to, že tyto rozkazy a výhrůžky se opakují. Mini- slerský předseda se domnívá, že takovélo jednáni jest provokací. »Jsem odhodlán,« píše mini- slerský předseda, »nebudou-li tyto listy odvo- lány, přerušiti veškeré styky se svatou stolicí.« Dále pozoruhodným jest telegram ministra za- hraničních záležitostí Delcasséa, jímž žádá se vláda, aby odevzdala notu, ve které se sdě- luje, že neustoupí-li svatá stolice od svých kroků v záležitosti biskupa lavalského a dijonského, sama bude musit vziti na sebe zodpovědnost z to, přeruší-li se styky mezi Francii a Římem naprosto. Telegram končí: »Považujeme tím missi apoštolského nuncia Lorenzella za skon- čenou.« Z Pařiže, 31. července. (C.-B.) Radi- kální a socialistické listy blahopřejí si k přerušení styků mezi Francií a Vatikánem.
Laval Vídeň Peštátný Vatikán Francie Paříž Řím Dijon Min
13 article
Doufají, že nezůstane pouze při tom a slibu vládě podporu k úplné rozluce. Opposi ční listy pochybují, že Combes odhodlá se k úpl- nému oddělení státu od církve a vytýkají mu, že se snaží prodloužiti svoji vládu. »Soleil« poukazuje na neblahé následky roztržky s pa- pežem a vyslovuje podivení, že nebyl svolán v uě véci parlament. Nález pumy v Santiagu. Z Madridu, 31. července. Proslýcháse zde, že učiněn byl na krále Alfons pokus attentátu u příležito st jeho návštěvy v Santiagu. V tamní kathedrale byla nalezena puma s napolo uhořelou zápalnou šňůrou. Kdyby v čas ne- byla objevena, došlo by ke katastrofé během obřadů, jimž král byl přitomen. Sitnace v Marokku. Z Tangeru, 31. července. (C.-B.) Dnes k- nalo se zde shromáždění zdejšího diplomatické- ho sboru, jemuž přílomni byli také zástupei sultána Mohamed el Torea a dva členové jeho rady. Přičina této schůze není známa. Tvrdí s však, že podnět k ní tvoři nynější slav okol města Tangeru. V poslední noci byly totiž četně hlídky zdvojeny a za úsvitu projížděla silná jízdní posádka městem. Evropané, kteř byli v jednotlivých budovách v okoli města, byli vyzváni úřady, aby přesídlili do vnitřního obvodu. Zástupce sultánova Mohameda el Torea došly četné dopisy od Raisuliho a ostatních po- hlavárů rot lupičských z okolí. To pokládá se za příčinu předchozích opatření.
Alfons Mohamed Evropan Santiago Madrid Maroko Tanger
14 article
Olevření dráhy v Tyrolsku. Z Inšprnku, 31. července. Za přítomnos arciknížete Eugena konalo se dnes slavnostn otevření dráhy v údoli stubajském. Vyřizený spor Ameriky s Tureckem. Z Washingtonu, 31. července. (C.-B.) »Reu terova kancelář« oznamuje: Americký vyslane v Cařihradě měl u sultána audienci v záležitost zničení majelku amerických missionátů v Ar- ménsku a jiných tureckých provineifch. Audienee měla průběh tak uspokojivý, že uznáno v stát ním departementu za zbytečné, vyslati loďstv do tureckých vod. Turecko a Italie. Z Říma, 31. července. (C.-B.) »Agenzi Stefani« oznamuje z Cařihradu: Když byla turecká vláda obdržela zprávu, že se v Derne (v Tripolisu) událo několik rozmíšek mezi tureckými a italskými úřady, ze- jmena za příčinou příchodu italské válečné lodi do přístavu v Derně, sesadila z vlastního po- pudu mutesarifa v Bengasi, jakož i kajmakamu a policejního komisaře v Derně a dala na jejich místo povolaným funkcionářům rozkaz, aby se na svá místa odebrali. Tato opatřeni, jimiž se Italii dostává plného zadostučinění, lze považo- vati za důkaz, že si Porta přeje, aby mez oběma státy trvající přátelský poměr byl za- chován.
Eugen Stefan Port Tyrolsko Amerika Turecko Washington Cařihrad Ara Řím Dern Tripolis Italia
15 article K zavraždění ministra Pleva.
K zavraždění ministra Pleva. Panychida a pohřeb. Z Petrohradu, 31. července. (C.-B.) Dne konala se panychida za zavražděného ruského ministra vnitra Pleva. Zúčastnili se jí c a carevna- vdova, velkokníže následník, vel- koknížata a velkokněžny, všichni ministři a čle- nové diplomatického sboru. Po církevních obřa dech byla mrtvola převežena na hřbitov. Nepři hodilo se ničeho. Projev soustrasti carských manželů. Z Petrohradu, 31. července. (C.-B.) Ruská telegrafní agentura oznamuje, že car a carevna vyslovili vdově ministra Pleva telegraficky upřímnou soustrast nad těžkým a neočekávaným holem, který ji a rodinu still.
Pleva Petrohrad
16 article
Předfucha smrti minístra Pleva. Z Berlina, 31. července. »Berliner Tag- blatt« přináší od svého petrohradského zpravo- daje zajímavý článek. Píše: Bylo to v květnu roku 1902, když jsem po smrli Sipjaginové napsal do »B. T.«, že ministra Pleva očekává asi týž osud, jako jeho předehůdce. Minist pozval si mne k audienci a tázal se mne, z jakých že příčin soudím, že ho očekává tak černá per- spektiva. Tenkráte jsem mu odvětil: Protože se obávám, že bude se pokračovati v dosavad- ním systému potlačovací politiky. Na to odvětii mi ministr Pleva, že toho jest dalek. Minula od té doby dvě léta a měl jsem z ten čas častěji příležitost mluviti s ministremo různých politických otázkách. Při těchto rozpra- vách doznal, že jsem měl pravdu tehdy, když jsem mu řekl, jakou cestou asi jeho vláda s bude ubírati. »Ale není vyhnutí,« řekl. Ještě několik dní před jeho smrtí jsem je navštívil na jeho letním sídle a mluvilo se o Bo- brikovu. Ministr Pleve pravil: »Ačkoliv moje policie zná velice dobře resblucionářské živly střeží je při každém kroku, ačkoliv i já jsem chráněn všemožným způsobem, přece čekám, ž jednoho dne padnu za oběť atlentátu. Proti tomu se člověk nemůže ubrániti.« Domníval jsem se, že tato předtucha Ple- vova není ničím jiným než ozvěnou tragiekéh konce Bobrikova. Pleve mluvil kromě toho s vel kým zájmem tehdy o zřízení dokonalé tiskove kanceláře, jež by měla vliv také na zahraničn tisk. Pravil, že zahraniční tisk jest nyní fakto rem, jehož nelze přehlížeti a nutno s ním právě v Rusku počítati Krátce po této rozmluvě padl za oběť t tentátu dne 28. července.
Pleva Sipjaginová Pleve Bobrikův Berlín Rusko Berliner tag
17 article Ve prospěch sbirek na Žižkův pomníl
Ve prospěch sbirek na Žižkův pomníl na Žižkově. Také druhý den slavností, pořádaných prospěch zbudování Žižkova pomníku na památ ném vrchu Vítkově, měl imposantní, v pravdě skvělý průběh, čehož výmluvným dokladem byla přehojná účasť obecenstva a nadšení, jímž pro- vázeny byly jednotlivé akty slavnostní. Vrcholem oslav byla ovšem manifestace pořádaná o 10. hodině dopolední v zahrad restaurace na Vítkově a navštívená davy, čítaji- cími do tislců. Priomni byli záslupci jak sborů
Žižkův Žižkov Vítkov
18 article NILl
NILl samosprávných — městská rada a členové za- stupitelstva žižkovského dostavili se se starostou p. Žákem téměř do jednoho — prvý starosta žižkovský, stavitel p. Karel Hartig, obecní starší král. hl. města Prahy, p. L. Čupr, zá- stupcově místních politických spolků a jiných korporací a obrovské množství obecenstva, jež plnilo daleko široko prostranství, v jehož středu byla slavnostní tribuna zřízena. Když byly dozněly zvuky »Chorálu národ českého«, jejž s vroucím citem byl přednes nepřebledný sbor zpěváků podvitkovské župy Vašákovy, vstoupil na tribunu pan dr. Jan Černý, jenž jménem slavnostního výboru srdeč- nými slovy uvítal shromáždéné hosty slavnostní i obecenstvo a tlumočil naději, že skvělý pomník slavného bojovníka českého, Jana Žižky z Troc- nova, v době již nedaleké na pamálném vrchu Vitkově bude dobudován, aby hlásal světu ne- hynoucí paměť muže, jenž dokázal, jak dovede Čech vítěziti vřelou láskou k vlasti, přesvěd- čení a nezadatelným právům svého národa. (Hlučná pochvala.) Nadšenými ovacemi byv přivítán, ujal se potom slova slavnostní řečník, doyen českéh klubu poslaneckéh,
Žák Hartig L Čupr Vašákův doktor Černá Žižek Vitkův Praha Troc Čechy
19 article
pan df. Edv. Girégr, jenž promluvil takto Lide český! Mnoho jest míst v krásné naš vlasti, na nichž sběhly se události důležité, vele- památné, avšak místo toto, na němž jsme s dnes sešli v počtu tak velikém, patří zajist k nejpamátnějším a nejslavnějším mezi nimi Co se zde událo? Na vrcholu této hory porazil Jan Žisk s hrštkou svých Táboritů nesčetné vojsko kři žáků, vedené samým císařem německým a králen českým Sigmundem. Jak to přišlo? Nespravedlivé a ukrutně odsouzení a upálení mistra Jana Husa (tohot nejšlechetnějšího a nejlepšího kněze v cel telidejší církvi katolické (Souhlas), dotklos hluboce duše lidu českého a v spravedlivém hněvu svém povstal proti vrahům miláčka svého. aby pomstil nevinně prolitou jeho krev.
Girégr Žisk Hus
20 article
Avšak hrdý, světovládný papežský Řím. před nímž na kolenou leželi nejmocnější vladar oná doby, volal celé křesťanstvo do zbraně prot Čechům, chtěje rozšlápnouti a zničiti ten národ kacířský, jako zničil již národy jiné, kteři od- vážili se odporovati neomylnému papežství. A vůdcem, hlavou téchto křižáckých armád. ochotným vykonavatelem papežských rozkazů stal se Sigmund, císař německý a král český zvrhlý, bídný syn velikého, dobrého Karla Iv. tohoto pravého otce českého národa. Nodivte se tomu, přátelé milí, že tak jedn t mohl panovník na trůnu českém, že tak jednat- mohl král český. Nebylť Sigmund ani jediným, ani posledním, jenž nekonal své povinnosti jak panovnik, jako vládce této země. (Výborně ! ) Nebyl Sigmund ani jediný, ani první, an poslední, který zapomínal na svaté sliby a př sahy, že hájiti a brániti bude práva a svobody tohoto království, že hájiti a brániti bude ná- rodnost českou a jazyk český; nebyl S gmun ani jediný, ani první, ani poslední z králů českých, kteří nemilovali národ český, ačkol největšího lesku jim dodávala právě koruna svatováclavská; kteři opovrhovali jazykem českým.
Čecho Sigmund Karel Iva Řím
21 article
kteří utlačovali národnost českou, zavádějíee němčinu do úřadů českých, volajíce a usazujice Němce v Čechách a místo aby se stali ochrane jednoty a celistvosti království českého, pomáhal je hubiti, oslabovati a trhati. (Hlučná pochvala. Věru nemivali jsme vždy štěstí s našim vladaři a mnohý z nich jednal a choval se ne jako otec a dobrodinec národa českého, nýbrž jako jeho nepřítel a škůdce. (Pochvala) Slibů mívali často plné koše, avšak skutek obyčejně utek'! (Veselost.) Hlas volajícího papeže, který slavnostně sliboval království nebeské každému křesťanu jenž uchopiv se zbraně, potáhne do pole na vyhlazení kacířského národa českého, byl slyšán v celém křesťanstvu a tisíce mužů, ovšem po- nejvíce Němců, dalo se pohnouti, aby na sebe vzali kříž a seřadili se pod prapory věrolo mného krále Sigmunda.
Němec Sigmund Čechy
22 article
Dne 30. června r. 1420, tedy právě př 484 roky, rozložilo se křižácké toto vojsko před Prahou, pokrývajíc stany svými celou planinu mezi Letnou, Bubny, Ovencem, Královskou Oborou a dnešními Holešovicemi. V neděli dne 14. července ustanoven a podniknut všeobecný útok na Prahu. Především ale měla býli stečena a dobyt tato hora, jež tenkráte horou Vitkovou slula a která obsazena byla hloučkem Žižkových Táboritů. Více než deset tísíe Němců, jak oči svědkové dokazují, hnalo útokem na sruby Tá- boritů, v nichž v okamžiku tomto nebylo vice než 26 mužů, 2 ženy a jedna panna. Avšal tato hrstka Čechů bránila se tak statečně a ne- ústupně a držela se tak dlouho, až přikvapi Žižka s ostatními svými Tábority. Tu dopadaly cepy a palcáty našich reků tak vydatně na nepřátele, že ani celou hodinu to netrvalo a odražen byl útok jejich. Prchajíeí Němci, hrůzou uchváceni, vrhali se střemhlav s příkrých strání tohoto vrchu. A když i Pra- žané v tomto okamžiku vyrazili proti nim z bran městských, byla porážka křižáků úplná a prvnt výprava krále Sigmunda a armády papežské vítězně odražena a zmařena. To byla ona pa- mátná bitva na hoře Vítkově, která od té doby sluje horou Žižkovou na počest statečného vůdee Táboritů. (Hlučný souhlas.) Vítězstvím na Vílkově hoře nebyla ovšem skončena křižácká válka proti Čechům; několi- kráte ještě přitáhl král S gmund se sebraným vojskem před Prahu, několikráte vírhli křižácké armády do Čech, ale vždy poraženi, s krvavými hlavami prchaly z vlasti Husovy. (Tak jes! !)
Vitkův Žižkův Němec Čecho Žižek Husův Praha Letná Bubno Ovenc Holešovice Vítkov Vílkov hoře Čechy
23 article
Není ovšem dnes úlohou mou, vyprávět šíře o skvělých těchto a přeslavných činec našich předků, vždyť by čas k tomu nestačil jen tolik ještě chci připomenouti: Vitězství Jana Žižky na této hoře měl následky nesmirné a neocenitelně důležitosti Nejen, že tím osvobozena byla Praha, hlavní město království od nepřátelské invase, a tín snad zachráněna celá země před spustošením podmaněním, ale vítězství toto dodalo Čechům sebodůvěry a odvahy a ukázalo, že sebe větši počet nepřátel někdy nepostačuje přemoci náro malý, ale odhodlaný, sebevědomý, statečný (Hlučná pochvala a potlesk.) Tylo skvělé činy Jana Žižky a nástupet jeho, tato vítězství husitských předků našich staly se záchranou, staly se spásou národa českého. Nebo zajisté byl by by val vyhlazen a vyhubon od fanatických a nesmířitelných nepřátel svých, kdyby jim by podlehl. Nebo doufati snad, že by odvěcí ne přátelé Slovanů, že by Němci, a ti zvlášté tvo- řili vojska křižácká — že by Němci, kteří již před tm tolik slovanských národů byli vyhubi — zsali milosrdenství a slitování nad námi. byla by dětinská pošelilost, byl by osudný klam.
Žižek Čecho Němec Praha Slovan
24 article
(Souhlas.) Vzdyť to něpřátelství, ta nenávisť, ta zášt která za doby Jana Žižky vedla křižácké voje do Čech, proti kaciřským Čechům, ta přežil celá století od oné doby, a myslím, že nen dnes menší a umírněnější, než byla za krále Sigmunda. (Výborně !) Jako za oné doby poraziti, zlomiti a v hubiti chtěli český národ, jménem božím, jme nem kříže, tohoto svatého znamení lásky a spra vedlnosti, tak by rádi porazili za doby naši. podrobili a utlačili národ český jménem národnosti, za příčinou neskrocené sve vládvchtivosti, aby rozšlřiti mohli panství sve nad krásnou a požehnanou vlastí naši ! (Vý borně ! Potlesk.) I dnes vedeme boj a zápasíme za n dražší a nejsvětější statky každého národa,z národnost, za svobodu a neodvislost vlasti. (Sou- hilns.) Jen způsob válčení, jen způsob boje st se jiný; jen zbraně staly se jinými, dle změně ných poměrů a okolnosti doby. Je pravda nebijeme se více na krvavýeh polích válečných, jako za časů Jana Žižky. ačkoli by nepřátelé naši ani okamžik se neroz pakovali, vtrhnouti se svými ozbrojenými armá dami do Čech a podrobiti mečem a ohněn krásnou tuto zemi nenasytnému žaludku matk Germanie. (Výborně ! Potlesk.)— Ale politické poměry v Evropě jim to n dovolují. A proto vede se boj na potlačení n roda českého prozatím zbraněmi nekrvavými na poli státní správy, na poli kulturních, ho- spodářských a zvláště parlamentních zápasů. Avšak tento boj nekrvavý, není proto méně těžký a méně nebezpečný, nežli byly boje na krvavých polich válečných, zbraní smrtici. Atu si musíme sami položili otázku: Jak obstáti jak zvitěziti v krutěm tomto zápase?
Žižek Čecho Sigmund Čechy Evropa Ata
25 article
Jsme národem malým, nečetným a n přátelé naši jsou národem velikým, mocným útočným. Jak odolati jim, kde hledati pomoci o koho se opírati, na koho spoléhati? Sna na stát rakouský, snad na vládu rakouskou Ovšem, bylo by svatou povinností státu a vlády rakouské nám pomáhati, nebo má-li řiše rakouská vůbec nějaký úkol v dějinách lidstva, má-li ně jaké povolání a rozumnou přičinu existence, tedy jest to zajisté ta, aby chránila a hájila život, vývoj a budouenost každého z četnýel svých národů před hltavosti národů jinýeh (Souhlas.) Avšak, jak vykonává stát rakouský tut svou povinnost, toto své povolání? To věru, přátelé drazí, netřeba teprve vám vykládati,to zná každý z nás a cíti to sám na sebě. Po- stačí, řeknu-li jen to, že nynější vláda, která chrániti má národ náš před útoky, nátiskya pronásledováním, stala se sama spojencem pomahačem našich nepřátel. (Bouřlivá pochval a potlesk.) Na tu tedy spoléhati nemůžeme. Máme se snad spolehati na spojence, na přátel na národy jiné?
26 article
Přátelé drazí ! Žádný národ nebyl tak zkla mán, tak zrazen a opuštěn od spojenců a přáte svých, jako právě národ náš. Když po ukon čení třicitileté války, v které národ český pro svobodu svědomí, nejen svou, ale i národůji ných, se byl téměř vykrvácel, když unavenia vysíleni soupeři se vyrovnávali. uzavřevše tak zvaný mír westfálský, tu přátelé a spojenei Čechů, za něž národ český tolik vytrpěl, o něm již ani věděti ani slyšeti nechtěli. Tu zapomí- nali na sliby a připovědi své a opustivše ho. ponechali ho na pospas nejkrutějším nepřátelům a vrahům jeho. (Souhlas.) Tedy spoléhati na pomoc cizí, na přátelství, sliby, věrnost jiných mohlo by nám připraviti takové zklamání, ja- kého se dočkali předkové naší po válce třiciti- leté. (Souhlas.) Na koho tedy máme a můžem se spoléhati, komu důvěřovati, o koho se opl- rati? Na nikoho jiného, přátelé drazí, než na sebe samy, na vlastní silu a vla stn z datnost svou! (Pochvala a potlesk.) Mějme vždy před očima příklad husitskýc předků svých; ti také v téžkém boji s tál sami, bez přátel, bez spojencu. opuštěni od celého téměř svéta — a přece zvítězili. Zvitězili, spolehajíce při tom jenom na Boha a na spravedlivost věci své. Zvítězili svou statečností, svou herolckou udatností, svou oběta- vostí. Zvitězili svým hlubokým, horoucím, ne- uhasínajícím nadšením pro svě přesvědčení, pro ideály, cíle a snahy své. (Pochvala.) Ovšem, v první řadě bojovali Husitě pro své přesvěd- čení náboženské pro učení mučenníka kostni V arobnem prodeli anní člo o sobě . . . a s odpolední . Ve nllslkách na vonkorů ranníčnlo. . . . . . . . sk Inseraty lati se hotově rapíet ředplaoení zinserty pjinídinl- ram nacházejí ne též redas lo tiskárna a expedice „ Národních Lalste . Rukoplsy so novrnosji.
Čecho
27 article
ckého, jak to v oně době jinak býti ani ne- mohlo, avšak neméně hluboké a horoucí bylo nadšení jejich pro vlasť, pro jazyk český, pro národnost a svobodu. Doba náboženských boju pominula, pro otázky náboženské dnes asi žádný národ nevzal by na sebe kříž a netáhl by proti národu jinému, ale druhá příčina, druhá pohnutka husitského nadšení, láska k vlasti, k mateřskému jazyku, k svobodě a neodvislosti, ta zůstala po dnes a stala se nejdůležitější a nejpalčivější otáz- kou českého národa. (Souhlas.) Vždyť všichni víte — a jen slepec nebo zrádný odřezanec mohl by to poplrati — že se dnes jedná o budou- cnost, o život a smrt českého národa. A v tomto těžkém a osudném boji jest nám zapotřebí pře- devším, abychom protknuti byli oněmi vlastno- stmi, jimiž protknuti byli husitští předkové naš a jimiž vítězili! (Výborně!) Hlavně ale jest nám zapotřebí svornosti a sjednocenosti, sjednocenosti všech Cechů, všech stavů a všech tříd, slovem sjednocenosti celého národa ! (Potlesk a pochvala.) Ovšem, za doby husitské byly v samém lůně národa českého též četné a různé strany.
28 article
Ale strany ty líšily a různily se jen ve věcech podřízenějších, řekl bych vedlejších. V jedná však věci a to v nejdůležitější byli všichni svorni, všichni sjednoceni, všichni za jednoho a jeden za všechny, a to bylo oproti společ- nému nepříleli českého národa, když o to šlo, obhájiti svobodu a neodvislost vlasti, obhájiti a zachrániti čest a jazyk národa českého. (Po- chvala) Tu odstavily ihned všechny strany a frakce husítské své spory a hádky stranou a srazivše se všichni v jediný svorný šik, pod praporem rudého kalicha poráželi s rovným úsilíma stejnou chrabrostí společného nepřítele vlastia národa. I za našich dnů vidíme povstávati a buj- niti v národé našem koukol nesvornosti; vidíme roztržky mezi jednotlivými stranami, stavya třídami (Souhlas.), které často z větší zuřivostí na sebe dorážejí, než na samého společného nepřífele národa.
29 article
To je úkaz nad míru smutný a žalostný (Hlasy : Bohužel l) Nechci odsuzovati a zatracovati vznikání a vzrůstání různých stran. Uznávám rád oprávněnost různých polit- ckých, hospodářských, sociálních stran a při- znávám každému stavu, každé třidě ve společ- nosti lidské právo, ba povinnost slarati se a pečovati o prospěch, rozvoj a zájmy svého stavu, své strany; ale jedno žádám od každá strany: aby své strannické, své s ta- vovské, své třídní zájmy a pro- spěchy nestavěla výše, nad spo- lečné zájmy a prospěchy celéh národa, celé vlasti; aby svým stavov- ským, třidním, sociálním zájmům neobětovaly zájmy a budouenost národa, aby k vůli zdaru a prospěchu jednotlivé části a snad i jednotli- vých osob neškodily a neničily zdar a prospěch celku. (Výborně ! Potlesk.) Nechť pamětliv je tohó každý, každá strana a každý stav, že se mu dobře dařiti může je- nom ve svobodné, neodvislé, samostatné vlasti. (Výborně !) V zemi, stojící pod nadvládo cizou, v poutech a jařmu národno- sti cizí nemůže prospívati žádný národ. A proto především pracovati musíme k tomu, abychom zlomili tato pouta a stali se opět pány v domě svém. (Výborně!) Pak zařidíme a upravíme si domácnost svou sami, bez cizího poručnictví, tak, aby ní spokojeně, šťastně žíti mohl každý, každý stav a každá třída národa. (Pochvala.) To však se nepodati, budeme-li sami mezi sebou rozštěpeni, rozerváni, budeme li se sami mezi sebou potírati a oslabovati. (Tak jest !) Za doby husitské, když Čechové stali se vitězi nad všemi svými nepřáteli, tu se hlásalo světem: »Čech jen Čechem můžebýti poražen!« A tak se také stalo. Povstaly v národě českém strany stavovské, strana šlech- tická, konsorvativní proti straně lidové, demo- kratické, ulkaly se v krvavém boji a strana slechtická porazila u Lipan stranu demokra- Úickou.
Čecho Čo
30 article
Stav šlechtický stal se pánem v zemi, měl v rukou svých osud národa — a kam to do- vedl? Dovedl to až na Bilou Horu ! (Souhlas) S velikou radostí pohližejí nyní nepřátelé naši na naši rozervanost, na naše strannické a sla- vovské boje a očekávaji s napjetím druhě Lipany — ovšem že dle způsobů a poměrů doby nynějšl, očekávají, že proud a směr radi- kálnější, demokratický, lidový poražen a potla- čen bude směrem a proudem konservativním, stavovským, třidným! To však kdyby se stalo, nebyly by to druhé Lipany, byla by to druhá Bilá Hora! (Hlučný souhlas.) Avšak druhou Bí- lou Horu nepřežil by již národ český. (Souhlas.) Proto volám k vám, rodáci drazí ! proto volám z hloubi svého srdce ke každému věr- nému a poctivému Čechu, jemuž prospěch, zdar a blaho drahé vlasti, jemuž budoucnost národa výše stojí než hmotný, okamžitý zisk a prospěch kastovní: zanechte v nynější těžkéa snad osudné době všechny spory a boje stavovskě, třídní a osobní, následujte příkladu velkých a slavných husit- ských předků svých! Sražme a spojme se vši- chni v jediný šik, v jedinou nerozbornou ar- mádu (Výborně!) proli společnému nepříteli, proti utiskovateli naší národnosti, proti škůd- cům celistvosti naší staroslavné vlasti, proti vyssavačům našeho blahobytu (Výborně !) Slovem: osvojme si vlastností husitských předků svých (Výborně!) — a konečné ví- tězství nás nemine, jako nemi- nulo jicht
Bilá Čech Bilá Hora