Ročník XXXXIX

de, dolhste

no liteonl

V Praze, v pátek 19. března 1909.

Číslo 78.

Na ranní a večerní listy předpláel se V Práze v administraci: na měslo. . . . . . 2 K —h ns čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáskou a měsle . . . na čtvrt ieta . . . . 7 K G2h ve fillálkách na měsio. . . . . . 2 K 80h Poštou: a měsle. . . . . . na čtvrt ieta : . . . 9 k enh s dvají zásilkou na měsie na čtvrt lota : . . . 1i k eo

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Následník trůnu u barona Aehrenthala. Z Vídně, 19 března. Následník trůnu ařeivévoda František Ferdinand dosta vil se včera do zahraničního úřadu a měl tam poradu s ministrem zahraničních záležitostí bar Aehrenthalem. Ministr hr. Stürokh u císaže e Z Vídně, 19. března. Ministr vyučování br Stürgkh. byl dnes dopoledne na zámku schönbrunnském přijat císařem ve zvláštni audienci. rr votroo- Ministerská rada.a Z Vídně, 19. března. O 11. hod. dopol sešla se v parlamentě ministerská rada, které se zúčastnili všichni členové kabinetu a která trvala do 1. hodiny s poledne. Z Českého klubu. Z Vidně, 19. března. Český klub kona dnes schůzi, ve které se usnesl většinou hlasů ve sněmovné hlasovati pro zákon re- krulový. Zároveň vyslovena jednomyslně předsedovi dru. Kramářovi důvěra. Panská sněmovna. Z Vídně, 19. března. Panská sně- mbvna svolána jest k plenární schůzi na středu 24. t. m, aby projednala zákon o rekrulech. Zdali do té doby bude výbo- rem projednána také předloha postátňo- vací, aby mohla býti položena na jednací po- řad schůze plenární, není ještě jisto. Z Vídně, 19. března. (K. k.) Schůze panské sné- movny koná se ve středu dne 24. března 1909 ve hodiny odpeledne. Na jednacím pořadu nalézá se Došlé spisy, první člení zákona o služební silouvě obchodních pomocniků a jiných zřízenců ve stejném poslavení (zákun o obchodním pomocnictvu), zpráve komise panské sněmovny pro státní smlouvy o svě. tové stlouvě poštovní, klerá byla uzavřena v Římě 26 května 1906 (zpravodaj svob. pán Schwegel) a konečně zpráva zvláštní komise, zabývající se před- poradou o návrhu Grabmayera a soudr. o reformě ze- mědělského reálního úvěru (zpravodaj dr. Grab- mayer) Druhá parlamentní hoslina u bar.

Aehrenthala. Z Vidně, 19. března. U bar. Aehreníbala konala se druhá politicko-parlamentní hostina, které se zúčastnili kromě hostitele společný mi- nistr financí a ministr pro země anektované sv. p. Burian, za vládu rakouskou dr. Žáček, dr. Bráf, dr. Wrba, dr. Schreiner a Ritt, z pan- ské sněmovny dr. Baernreither, sv. p. Oppen- heimer a sekční chef v ministerstvu pro veřejné práce dr. Exner. Z poslanecké sněmovny zván byl dr. Pacák, jenž však se omluvil churavostí Dostavili se však dr. Pattai, dr. Kramář, posl. Vasilko, dr. Schlegel, dr. Rízzi, sv. p. Hormu zaki, dr. Vukovič a Dobernig. Po hostině mě bar. Aehrenthal rozmluvu s drem. Baernreithrem, Kramářem, Dobernigem a Rizzim. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 19. března. (K. k) »Wiener Ztge oznamuje: Císař udělil velkostatkáři Felixu Le xovi svob. pánu Aehrenthalovi a členu panské sněmovny Jiodřichu hr. Cla m-M a r ti- nicovi hodnost tajného rady s prominutím poplatků. Císař udělil radovi vrchního zemského sou- du a obchodního soudu v Praze Emilu Můlle- rovi, který z vlastní žádosti vstupuje trvale do výslužby, bez poplatků titul dvorního rady. Na Dunaji byla paroplavba zahájena. Z Pešti, 19. března. (Uh. tel. kor. kanc) Hydro gralické oddělení ministerstva orby sděluje, ž e v če- ra sehnuly ledy na Dunaji. Poněvadž Duna jest nyní úplně prost ledu, zahájila dunajská paro- plavební společnost dopravu zboží do všech stanie

Perský šach se poranil. Z Teheranu, 18. března. (P. t. a.) Když si chtě šach vyjíti na procházku a připínal si revol ver, zranil se lehce na ruce. Zranění neni nebezpečné. Konec aféry Markova a Chomjakova. Z Petrohradu, 18. března (K. k.) Frakce pravice uveřejnily ve príčině příhody mezi poslancem Marko- vem a předsedou Chomjakovem usnesení, v němž prohlašují přihodu za vyřízenou vzhledem k tomu, že předseda poprosil posl. Markova za prominut Spanělská politika v Marokku. Z Madridu, 19. března. (K. k.) V poslanecké sně- movně podal posl Vilamera (dem) včera dotazo španělské politice v Marokku. Odsuzoval že v Tangeru zřízené školy spravuje Františkán, če- hož příčinou jest vliv vyslance Mery del Vala a po- rovnal vyučování, které se v těchto školách udíli s vyučováním ve školách francouzských, kde vládne úplná svoboda svědom. Řečník připomenul, že mi nisterský předseda prohlásil při jisté příležitosti, že Španělsko nemá jíti do Marokka, aby hlásalo evange- lium, nýbrž aby šítilo civilisaci. V rozpravě bude se dnes pokračovati Rifaat paša do Říma. Z Říma, 18 března. (K k) »Tribuna« se dovídá z Berlína, že turecký ministr zahranič- ních záležitosti Rsfaat paša přijede v sobotu od poledne do Řlma. Činské potíže. Z Charbina, 18. března. (K. k.) »P. t. a.« sděluje: Ježto byla v Pekině uzavřena zásadn dohoda o placení daní činským obyvatelstvem na dráze západné od Charbina, bylo nařízeno, sbr tam opět byly otevřeny činské krámy, sve doby zavřené

Proti manifestu poslanců ruské dumy k parla mentům světa. Z Petrohradu, 18. března. (K. k.) Petr. tel agen. oznsmuje. K výzvě, kterou po slanci dumy vznesli na všechny parlamenty světa, prohlašuje stra n pravice, že nemůže převztti an nejmenší zodpovědnoat za tento krok, který se příčí povinnostem dumy který považuje za škodlivý pro národní mí a pro zájmy Ruska. Zákony nedovolují dumě a tím méně jednotlivým poslancům vměšovati se do zahraničních poměrů a určovati směr mezinárodní politiky. Provolání obsahuje vý- razy, které by mohly věsti nikoliv k míru, nýbrž k záplatkám, ačkoliv provolání směřuje proti válce. Nejživolnější zájmy Ruska vyžaduje nyní soustředění všech sil k vnitřní práci obro- zovací. Není pochyby, že podnět k vypracování výzvy vycházi z politických kruhů a stran, kte- ré za rusko-japonské války uvnitř povznesly pra- por povstáni. Se zřetelem k této úvaze rozhodl strana pravice vyzvati své stoupence podepsavš provolání, aby své podpisy odvolali.

Události v Marokku. Z Tangeru, 18. března. (K. k.) »Ném kab spol.« sděluje: Mezinárodní komise pro stano- vení náhrady bude konati první schůzi 31. t. m v Casablance. Velká vyzvědačská aféra ve Francii. Z Paříže, 18. března. (K. k.) Z Verdunu se sděluje: Policisté a četníci provedli ve městě a v okoli domovní prohlidky, které souviak s odhalením velké vyzvědačske aféry. Několik osob bylo zatčeno další zatýkání se očekává. Potrestaný francouzský generál. Z Paříže, 18. března. (K. k.) Generál de Ferron byl pro urážlivý výrok o osadním voj- sku zbaven velitelství toulonské druhé osadní divise a povolán do Pařiže jako člen techni- ckého komitětu pro pěchotu Zoufalá sitnace v Persii. 2 Petrohradu, 9. března. (K. k.) »Novoje Vremja« telegraficky oznamuje z Teheranu, že šnch definitivně zamítl ústav u. Má v úmyslu vynutiti pomocí dě otevření bazarů. Ministr. zahra- ničních záležitostí podal delmisl Situace v Persli je zoufalá.

Zmatky v Persii. Z Londýna, 19. března. (K. k.) Zpráva Reuterovy kanceláře z Abušeru potvrzuje, že nacionalisté v Bender Abbasu zmocnili s tamějšlho celního úradu a že také přejali správu tohoto města. Pro- slýchá se, že nacionalisté v Abušeru a Linze budou následovati jejich příkladu. Z Londýna, 19. března. (K. k.) Reuterova kancelář dovídá se z dneška z Teheranu, že obyvatelé v Bander Abbasu u Perského zálivu připojili se k nacionalistům, kteří prý obsadil celní úřad. Očekávaný velký vzrůst lodních staveb v Anglii. Z Londýna, 19. března. (K. k.) Se zř- telem na pravděpodobný vzrůst lodních staveb v nejbližších letech, rozhodla se Armstrong Whitworth Company zakoupiti značně rozsáhlé pozemky na severním břehu Tyny pod New Castlem.

Poštovní a telegrafní stávka ve Francli. Z Paříže, 18. března. (K. k.) Nynější stav stávky poštovní a telegrafní jest takovýto: Paříž je té- měř odříznuta od celého světa. Včera bylo expedováno celvem 2000 telegramů. Poštovn úřady, z nichž je mnoho uzavřeno, ne přrjímají rekomandovaná psaní. Li- sty do ciziny expedují se jenom ojedi- něle. Poslové pro tiskopisy zastavil práci. Také stavka telefonistek jest téměř všeobecná. V noci fungovalo asi 1 linií telefonních, mezi nimi několik s venkovema s cizinou. Též na venkové nabývá stáv- kové hnutí rozsahu povážlivého. Na hlavním poštovním úřadě došlo dnes k prudkému výstupu, prolože 600 postů pro roznášení tiskopisů chtělo listonoše odvrátiti od práce. 200 strážní ko a gardistů bylo povoláno, aby odstra- nili posly z poštovního úřadu. Doru čovánl listovní pošty přastalo tém ě úplně. Bide učiněn pokus, aby doprava listovních vakův a tiskopisů, jakož i doručování pošty v Paříži bylo provedeno pomocí vojínů. Listy po- jednávají tonem velikého znepokojení o následcích této stávky, jež hluboko zasahují do veřejného ži- vota

Zejtřejší rokování sněmovny očekává se s největším napjetím. Umnírněné republi- kánské listy prohlašují, kdyby stávka zvíte- zila, že by to bylo slejně zlé a vá žné jako revoluce. Znamenalo by to, že o d ny- néjška je ve Francii režím syndikát vlastní formou vlády. Vlada stojí před al- ternativou: Buďto potlačiti anarchii neb obětovati vželikou autoritu. V kuloarech se rozšiřuje pověst, že vláda, aby zlomil a odpo slávkujících, podá sejtra osnovu zákona, kte- rýmmají býti mobilisování zřízenci poštovní a telegrafní správy, kteř jsou ještě podrobeni vojenské službě. Následkem této osnovy zákona by bylo, že zřízenci poštovní a telegrafní, kteří odpírají službu, by mohli býti postaveni před válečný spud. Z Paříže, 18. března. (K. k.) Úřadnllci vla- kových pošt, kteří zastávali službu mezi Paříží a Dunkerque, po případě Kalětami, zastavili práci. Také poštovní úřadníci v Mezieresu a Charleville zahájili stávku. Telefonní útady v Rue de Guttenberg, v La Villette a Passech byly úřadníky úplné opuštěny Jinde jsou přílomni pouze dozorči úřadníci a před- nostové oddělení. Situace je ve vělšině poštovních úřadů stejná, Neustále docházejí peněžní poukázky od spolků pro stávkující. Ve schůzi, již zúčastnily se četné telefonistky, byla schválena resoluce aby se pokračovalo ve stávce, dokud ne- bude dosaženo úplného zadostiučinění.

Krise na Balkáně.

V přestávce. Ve stavu balkánské krise nastalo zase intermezzo zmatku. Přestávke, jež na stala v diplomatické korespondenci mezi Rakou- skem a Srbskem, to jest: v pause, kterou baron Aehrenthal způsobil, odročiv zaslání svoji noty do Bělehradu na příšti týden, této přestávky použivají diplomaté a vůbec politikové, aby každý dle svojí náklonnosti a dle svého přání dělali náladu buď pro válku nebo pro mír Z toho vyplývá celá ta postrá směs navzájem si odporujicích mínění, slechů, předpovědía návrhů, kterou noviny nuceny jsou čtenářstvu předkládat. Největší zmatek dělají zprávy o sku- tečných i domnělých, pravdivých a vybájených krocích velevyslanců a ještě více, možno-li, dě- tinské zrovna poptávky u ministrů zúčastněných vlád. Jeť přece nad slunce jasnější, že žádný ministr, zejmena žádný přímo zodpovědný minist zahraničních záležitosti žádnému nepozvanému tazateli nemůže odpověděti nie jiného, než ž ze všech sil usiluje o zachování míru a že má také v té příčině nejlepší naději, i kdyby opak toho byl pravdou a kdyby ministr ten buď všemi prostředky k válce pracoval, nebo nad zachová- ním míru sám docela již zoufal.

Dale rozumí se také samo sebou, že by každá vláda ráda a povděčna byla, kdyb bez války svého cile, svých zámě- nů doslci mohla, a jde jenom o to, chce-li či může-li aneb smí-li program politiky svého státu míru obětovat čili nic, a to nezávi- si často vůbec ani na ní. Proto jsou v do- bách takto kritických optimistické výroky mini- strů o míru a válce zhola bez ceny. Bezcenný- mi jsou také nynější rozpravy a dohady o evrop- ské konferenei. Rusko chce konferenci, aby na ní moblo bosenskou a srbskou olázku, jak se říká »rozvinoute. Rakousko však chce jenom takovou konferenci obeslat, na kte- réž by se žásiná balkánská otázka »rozvinoutie nemohla, to jest, která by jenom hotová už vyř zení prostě na vědomi vzala a do formální smlouvy vložila. Přes tento zásadní rozpor se diplomaté nedostanou a tu nezpomohou, jak »Vossische Zitung« správně připominá, žádné »dobře miněné« konferenění návrhy, jaž z růz ných stran se vyskytují. Návrhy tyto b erou se na vědomí, zkoumaji nebo nezkoumají se a roz- hodnuti zatím připravuje se zcela jinak a jinde. Z různých návrhů, jež se činí na docílene aspoň jakési zatímné shody mezi Rakou- sko-Uherskem a Srbskem, docház dnes povšimnutí rada, aby Srbsko svoji res gnaci na všeliké náhrady čili kompensace za slalo do Petrohradu, ruská vláda pak aby, jakožto zmocněná zástupkyně Srbska, o tom Rakousku zprávu podala a pak přímé vy- jednávání mezi vládami vídeňskou a bělehrad- skou zprostředkovala. Avšak tenbo návrh, jak- koli se zdá praktickým, nemá valné naděje na přijetí, ježto rakousko-uherská vláda na tom trvá, aby Srbsko svoji resignaci jakož i ochotu k odzbrojení ohlásilo samo přímo ve Vídn.

Mluví-li se tedy dnes v bursovních orgá- nech a také v některých časopisech přímo vlád ních o zlepšené situaci a vyhlídkách na zachován míru, děje se tak v mlbavé naději, že se pravdi- vými osvědčí slechy, dle nichž Anglie, Iialie Rusko v Bělehradě, prý přátelsky sice, ale dů razně zakroči, aby Srbsko všeho zbrojení se vzdalo, od svojí dosavadní politiky upustiloa rakousko-uherské vládě v té příčině určité pro- hlášení učinilo. Z naděje na takověto znkročení a pak na obrat ve smýšlení srbské vlády plynou úsudky, že se sítuace poněkud zlepšil a. Oficiosní zpráva o situaci, jež z Berlína zaslána byla do časopisu „Můnchener Neueste Nachrichten“, praví: „Ačkoli dnes není zpráv rozhodné důležitosti, lze přece říci, že se sta věcí spíše zlepšil, než zhoršil. Jest totiž patrno, že se západní moci od Srbska dů- razně odvracejí. Tím stoupají také naděje na obmezení, na lokalisování kon- fliktu mezi Rakousko-Uherskem Srbskem. Že by se však ještě v poslední chvili podařilo, tuto válku vůbec zameziti, neod- važuje se donfati nikdo.“ Tedy: berlínská vláda doufá jenom, že válka zůstane na Rakousko- Uhersko a Srbsko omezena a že se z ní ne vyvine válka větší, válka evropská

Srbsko prý neobrátí. Z Bělehradu, 19. března. (K. k.) »Trgo- winski Glasnik« praví, že srbská vláda také po novém zakvočení Rakonsko- Uherska setrvá na svém dosavadním stanovisku, pokud jde o otázku bo- senskou, ježto vůbec nemůže zaujati jiného stanoviska. Poněvadž Srbsko odevzdalo svou věc s důvěrou velmocem, jest v zájmu evrop- ského míru, aby Rakousko-Uhersko bylo varováno před jednáním, které by ubližovalo důstojnosti Srbska srbský národ donutilo, aby se bránil se zbraní v ruce násilí rakousko-uherskému. Srbský národ nebojí se války, ale chce jí zabrániti stejně jako evropské velmoci. Kdyby však Rakousko Uhersko chtělo za každou cenu vyvolati válku a kdyby velmoci mu v tom nepřekážely, pak nechť dojde ke krveprolitI. Běda však oněm, kleří budou zápasiti se zou- falými. Ruské zakročení v Bělehradě? Z Petrohradu telegrafuje se některým novinám německým: Zde proslýchá se. že Rusko včera Srbsku důrazně doporučilo, aby s RakouskoUherskem v dobr shodě setrvalo a svoje hospodá aní. ské tužby zvláštním spisem Rak- Uhersku předneslo. Rusko doufá prý ve smírný výsledek tohoto kroku. — Zdali se tento slech potvrdí, dlužno ovšem vyčkati. Rakousko-turecká smlouva na obranu sandžaku. M. Z Frankfurtu nad M., 19. března. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Londýnský dopisovatel »Frankfurter Zeitungu« dovídá se, že byla uzavřena mezi Rakousko-Uherskem a Tureckem shods, dle níž se Ra- kousko-Uhersko zavazuje vtrhnouti válečně do Srbska, jakmile by Srb sko učinílo ůtok na novopazarský sandžak.

Sohváliti annexi a zůstaviti srbskou otázku po- zdějšímu rozhodnuti. Z Pešti, 19. března. (K. k.) „Pest. Lloydu“ oznamuje se z Vídně: Přesvědčením směrodat ných diplomatických kruhů hned od počátku jest, aby sebská otázka byla dle mož- nosti vyloučena z komplexu mezi- národníchotázek a aby odňata byla srb- ským aspiracím půda tím způsobem, že uznán annexe vyřídelo by se signatárními velmocem velmi rychle. Srbské hádky ponecha- ly by se pak na pozdější dobu, kdy by se o nich mohlo jednati s větším klidem a ob jektivnosti, a snad také s větší blahovůkí. Z úřadní povinnosti. 1 Z Vídně, 19 března. »N. Fr. Pr. « ozna- muje: Z rozprav, které měl bar. Aehrentha se členy párlamentu, nabyli tito dojmu,že situace jest mnohem lepší a že věří podle jeho výroku, že jest ůkolem akce někte- rých velmocí Srbsko osamotiti. Mínění anglického velevyslance. Z Berlina, 19 března. »Vossische Ztg.« telegrafuje o předvčerejší diplomatické hostině v Schönbrunně, že velevyslanec angli- cký vyslovil se tam k dvornímu hodnostovi takto: »Válka se Srbskem stala se ne odvratnou. Chce-li Rakousko za- chovati evropský mír, musí zasa- diti Srbsku ránu rychle a silnou. Uhoditi do toho a dobře lrefit — takovým způsobem Rakousk může evropskému miru proká z at služby největší.«

Rozechvění na Černé Hoře. Z Berlina, 19 března. »Locslanzeigerue telegrafují z Cstyně: Poněvadž oby va- telstvo v obvodě barském prot Rakousku jest velmi rozechvěno mobilisována brigáda. Kníže Mikulát vyslovil se k vyslanci ruskému, francouzskému. italskému a anglickému, že jest mu vel m těžkým v zemi zachovali mír a z brániti koníliktu, ale že zůstane věren svému slibu, zachovati v Černé Hoře klid a po- koj a že s důvěrou čeká rozhodnutí evropské konference. Nállak diplomacie na srbskou vládu. Z Říma, 19. března (»N. Fr. Pr.«) It al ský vyslanec v Bělehradě dostal rozkaz. aby srbskou vládu varoval nejdůtkli- věji, by Srbsko samo nedělalo žždných obuíž bezválečnému rozřešení balkánských záležitosti, poněvadž nemůže doufati v podporu velmoci neslo by důsledky nerozvážnosti samo. Stejní prohlášení učinili prý zástupei Anglie Francie Akce italská stala se v naprosté dohodě s Vídní a Berlínem — (Zprávy tohot druhu opakují se ustavičně, aniž je možn zjistit jejich pravdivost. Red.) e Naděje skutečné i líčené. Z Říma, 19. března. Zpravodaj »N. F Pr.« dovidá se z míst rozhodujících, že nenl pravděnepodobno, že poslední nóla srbská v nejbližších dnech dozná přímo nebo nepřímo autentického výkladu, na základě kterého bude lze zahájiti dorozumění rakousko-srbské s úspě. chem.

Z Londýna, 19. března. (K. k.) Pesimismus jistých kruhů londýnských vzhledem k rakou- sko-uhersko-sebské situaci nesdílí se, jak ozna- muje Reuterova kancelář, v kruzích diplomat- ekých a dobře zpravených. Prohlašuje se, že ně- které kruž y v Srbsku byly by podle rady Ruska volily šťastnější způsob vyjádření v posledni, Rakousku zaslané notě, ale přiznává se, že bělehradská vláda nenechalu bez povšimnuti radu velmocí, a pova- žuje se takřka za nepochopitelné. kdyby Rakousko-Uhersko se sna- žilo, aby došlo k válce. Přesný ráz dal- šího společného zakročení Velké Britanie, Fran- cie a Ruska není znám. Není také roz- hodnuto, zdali k zakročení tomu dojde dříve, než Rakousko-Uhersko zašle odpověď Srbsku. Prohlašuje se, že anglická a ruská odpověď Rakousko-Uhersku, týkající se zkoncování rakousko-uhersko- turecké dohody, má skutečně stejný obsah. Turecká vláda znepokojena. Z Cařihradu, 18. března. Porta uložila bš- lehradskému velvyslanectví, aby vyšetřilo, jsou-li pravdivými zprávy listů, že srbský korunní prine prohlásil v jednom spolku, že Rusko bude podporovati Srbsko, aby do- stalo pruh novopazarského san- džaku. Srbští vojáci stříleli na rakouskou hlídku. Z Pešti, 19. března. Z Velikého Becske- reku sděluje se: Při hlidce, která se ko- nala na Dunaji včera odpoledne, střelen bylo se srbského břehu nedaleko obce Grocha srbskými vojáky. vy V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . za sh večerní . . . . . . . za t k Ve fliálkách na venkov ranní čislo . . . . . . . 10k večerní . . . . . . . . 5h lnseráty platí se hotově napřsd. Předpliceni a insarty přijimá administrace v Marianské ul., J. Tam nacházejí se též redaku. tiskárna a expedíce Národních Lletů- Rukopísy se nevracejí.

pálili na 30 ran, ale s rakouské nebylo odpověděno. Zraněn nebyl nikdo strany

Válka nebo mír? Poslední krok Rakouska. — Jaká bude nová nóta ?9) (Pův. dopis „Nár. Listů“) Po vydání srbské okružní nóty nastalo silné napětí a když v Bělehradé zvěděli o sta- novisku Rakouska k nótě srbské vlády, soudilo se všeobecně, že válka je nezbytna. Vážnost situsce zdála se ještě sesilena rozporem mezi rakouským a ruským stanoviskem ke svolání evropské konference, jak jsem vysvětlil v pře- dešlém dopise Dnes nutno doplniti tento výklad zprá ami z bezpečného rakouského pramene, dle nichž prý ministři srbšti špstně porozuměli slovům hraběte Forgáče, z nichž si konstruovali vážnost rozporu mez Ruskem a Rakouskem. Ve Vídni se olázka konference a zvláště budaneiho 8 25. berlinské smlouvy nepokládá za takovou, že by pro ni mohlo dojiti k váž- nému rozporu mezi Rakouskem a Ruskem.

Hiavní oblíže v této věci byly urovnány a při vyjednávání se objevila vzájemná dobrá vůle docíliti dohody, různosti pak, trvající posud mezi stanoviskem ruským a rakouským na pří- klad o budoucím 8 25. jsou méně významné, takže vylučují jakýkoli vážný koníl kt. Také v jných směrech pokládá se nyní ve Vídní poměr mezí Ruskem a Rukouakem za přiznivější než dřive a uznávají se úplně po- slední snahy Izvolského, zabrániti válce mezi Rakouskem a Srbskem i jeho korrektní chování vůči Rakousku, takže není niklerak vinou Ruska, jestliže srbská odpověď neuspokojila. Ve Vldni se určitě prohlašuje, že kdyby Srbsko bylo svou okružní nótu vydalo v lom znění, jak Rusko nejen radilo, nýbrž i žádalo a jednou velmi rozhodně, bylo by Rakousko bý alo spokojeno a veškeré nebezpečí války by bylo zmizelo. Že Rusko vyslovilo jistě požadavky o znění nójy, jež byly Srbskem odmitnuty, doznává se také v přislušných kruzích bělehradských. Jeden ' mi- nistr s nimi dokonce souhlasil, ale v minister- ské radě jeho názor neprorazil.

Ve Vídni se nyní ujišťuje, že nová nát rakouská obnovi v základě požadavky Ruska z doby vyjednávání o srbskou okružní nótu, krerě srbská mnisterská rada odmílla. Za těchto okolnosti bude Rusku nesnadno stavěti se proti postopu Rakouska, i kdyby tak chtělo učinnti, čemuž se ve Vidni nevěří. Jakmile seznala se odpověď srbská na not hraběle Forgáče, byla situace skulečně kritická. Mezi jinými symptomy se konststuje, že uher- ský ministerský předseda Weckerle, jenž byl v ponděli na večírku u německého vyslance Tschirschkého, vrátil se pevně přesvědčen, ž o válce je rozhodnuto. V zasvěcených kruzích se tvrdi, že Německo nalehá na válku, kdežta ve Vídni váhaji. Soudí se, že Německ chce nyní, kdy jeho vojenská su- periorita stala se tak zjevnou, vy- řlditi své účty v Evropě. Diplomat vypravují, že v první polovici nynější krise až do konce prosince chtěla válce Anglie, nyní pak se tento úmysl přisuzuje Německu. Kdyby se- nynější okamžik promeškal, kdož ví, nebude pozdějí nutno bojovati proti Rusku lépe připra- venému a Francii, vojensky podporované Itali a zároveň také Anglii, která zřizuje četnou teri- toriální armádu. Ovšem snad z těchže důvodů Francie stejně jako oficiální Rusko jsou odhodiány nepustiti se do války a toto rozhodnuti není v diplomaci žádným tajemstvím. I srbská vláda to vi, přes to však se soudí, že Berlin nalebá aspoň na Rskousko, aby vyhlásilo válku Srbsku, doufaje, ze by z tohoto konfliktu mohlo dojiti k vážněj- ším zápletkám. Cisař rakouský však chce za- chovati mír a přeje si, aby se Srbsku ještě na- posledy poskytla možnost vyhnouti se válce pro- hlášením, vyhovujícím minimu rakouských po- žadavků.

Proto bylo rozhodnuto, že nová rakouská nóta nebude ultimátem, že bude pokud jen možno konciliantní, aby císař mohl býti ujištěn, že byly vyčerpány všechny prostředky a aby se také nezdálo, že srbská vláda ustoupila ná- ilaku Rakouska, nýbrž že učinila nutné prohlá- šení dobrovolně jako doplněk své okružní nóly. Přece však při mírné formě bude obsah určitý a vážný. Rakousko bude žádati, aby Srbsko řeklo přímo 1. že nepožaduje žádnéh území bosensko-hercegovské ho 2. že chce žíti v přátelském po- měru s Rakouskem a 3. že přikročl k odzbrojení, na něž bude následovati odzbrojení na straně Rakouska. Ve Vídní se uvažuje, že pokud nedojde k odzbrojení, jsou všechna mírumilovná prohlášení slabou zá- rukou míru. Rakousko nebude žádati na Srbsku uznání annexe Bosny a Hercegoviny, poněvadž v tom neuznává jeho kompetenci, nýbrž toliko pro- hlášení, které vylučuje všechny snahy po ru- šení držby annektovaných zemí, jak by bylo žádalo již v době okupace, kdyby se na straně Srbska byly objevily snahy, zmocniti se sebe menší části bosensko-hercegovského územl. Nóta bude stylisována tak, že se nepři- pusti žádné vyjednávání nebo průtahy a že bude vyžadovati jasnou a přímou odpo věď Na- odpovi-li Srbsko, pokládá se valka za nezbyt ou. *) Tento článek byl sepsán dříve, než odevzdána byla nejnovější ruská nóla, kterouž diplomatický po- měr mezi Rakousko-Unerskem a Ruskem úplné změny doznal a valně se zhoršil. Red.