1
article
Rozluka švédskonorská.
Z Karlstadu, 20. září. (C.-B.) Celé odpoledne
bylo vyplněno separatním jednáním delegátů
švédských a norských. O 1/210. hodině večerní
nepokročilo jednání ještě tak daleko, že by byla
bývala nutnou společná schůze. Nejbližší spo-
lečná schůze bude se proto konati teprv zejtra.
Vzpoura v německé Africe.
Z Kapského Města, 20. září. (C.-B.) Úřadně
se oznamuje: Withoové pronásledovaní generá-
lem Trothou unikli a přepadli u Keet-
manshoopu německý zásobovaci
sbor, který zničili. Do rukou ne-
přáteldostalo se 1000 kusů dobytka
122 vozů, mezi nimi několik s ná-
boji a velký počet ručnic.
Události na Rusi.
Studenti boykotují dále vysoké
školy
Ze Lvova, 21. září. Z Varšavy sdě
lují, že polští posluchači university a techniky
na schůzi velmi četně navštívené se usnesli z dů-
vodů národních pokračovati v boykotu obou vy-
sokých škol.
Z Tomska, 20. září. (P. T. A.) Na schůz
studentstva universitního a technologického
ústavu usneseno nezúčastniti se před
nášek přede dnem 28. ledna roku 1906.
Stávka lékárnických provisorů.
Z Berlína, 21. září. »Tageblattu« telegra-
fují z Petrohradu, že zahájena byla
obecná stávka provisorů lékárni-
ckých.
Tageblatta
Karlstad
Afrika
kapský město
Rus
Lvov
Varšava
Tomsk
Berlín
Petrohrad
2
article
Ze Saratova, 20. září. (C.-B.) Guvernén
nařídil zatčehí lékařů, kteří se zúčastnili
nedávno vládě nepřátelské schůze v městě Ba-
lašově. Na to podala proti tomu konference
krajských zastupitelstev gubernie saratovské mi-
nistru vnitra telegraficky stížnost, v níž pouka-
zovala, že takové počínání ochromuje činnost
zemstev a že by mohlo vyvolati demissi jejich
personálu lékařského a porušení veřejného po-
řádku. Telegram končí prosbou, aby bylo naří-
zení guvernéra ve příčině lékařů zrušeno.
Z Orla, 20. září. (C.-B.) Ve zdejším vě-
zení povstaly včera nepokoje, které mu-
sily býti potlačeny z braní. Jeden trestanec
byl zabit, pět zraněno.
Saratov
3
article
Gymnasium sester II. řádu sv
Františka na Kr. Vinohradech
Gymnasium sester II. řádu sv
Františka na Kr. Vinohradech
pro dívky, tato bednárna zdravého rozumu dětí
i jich rodičů, znamená takový úspěch klerika-
lismu, že se z něho arcibiskupský orgán dosud
ukojiti nemůže. Nejmasivnější invektivy z dů-
stojného kalamáře prší na autorku našeho so-
botního feuilletonu, paní Vikovou-Kunětickou,
kteráž za své neohrožené slovo jménem če-
ských žen proti vinohradské ohlupovně sv.
Františka vydána jest nejsurovějším insultům
Archispirtov se zamyslil.
„Dobře, může... Uděláme řeč o škodlivost
miasmů a jejich vlivu na zpěv ..
„Nebude to těžké?“
„To půjde výborně!“
„Cena?
„Cena? Deset rublů závdavku a deset rublů
po vyučení.
„To nic, na to přistupuji.... Napij s
samožitné a začni... Uvidím-li, že to povede
k něčemu, dám ti hned závdavek ...“
„Prosím... Račte se také napit, samožitná
rozvíjí krasořečnost a okřidluje fantasii ..
„Tak, dej sem, okřídlím fantasii . ..
Učitel s učedníkem si jak se patří přihnuli
a přistoupili k práci.
„První věc je — že třeba udělat pósu“ —
začal taxator. „Napřimte tělo, zdvihněte hlavu
a natáhněte ruku, takhle . ..
Prochor Semenovič tak učinil.
„Teď začněte... Hm, hm... Pánové, ma-
jíce útrpnost s tímto mým klientem . ..
„Počkej!“ zastavil řečníka kupec. „Jakou
to řeč mluvíš, soudcovskou nebo jakou?
„To? Tc je obhajovací řeč!“
„No, hlupáku! Já o koze a ty o voze! Pojd,
okřídli fantasii a začni znovu . .
Učitel s učedníkem usedli za stůl a dali se
do okřidlování fantasie znovu.
„Okřídlil jsi fantasii?“ tázal se vesele Pro-
chor Semenovič, když láhev byla prázdná.
„O... okří... okřídlil.“
Kupec dal zapřáhnonti do kočáru a oba
s okřídlenou fantasií uháněli za město.
Přel, J. Kojecký.
svatý František na Kristus
František
Prochor Semenovič
Semenovič
J Kojecká
4
article
Jarcibiskupské redakce. Výpad proti geniální spi-
sovatelce české opakuje se v listě kavalíra
Skrbenského již podruhé ve výměře tak bez-
mezné nízkosti, že nezbavila-li J. Eminenci
sutana obvyklých mužných ponětí o slušnosti
vůči dámě vůbec a tak aristokratického ducha
jako je autorka našeho feuilletonu, musel sám
arcibiskup svůj vlastní orgán po přečtení jeho
včerejšího úvodníku od sebe daleko odvrci. To
by stačilo i s naší strany jako odpověď, kdyby
se nejednalo o povinnou ochranu dámy, která
v našem průvodu vyšla na zápasiště, na němž
příslušelo slovo i přední bojovnici za práva
české ženy na svrchované vzdělání. Jest ovšem
jisto, že nemůže hanbu svého počínání pocítiti
pisatel, který pro incest na svobodě a pokroku,
jímž jest a zůstane řeholnické dívčí gymnasium,
dovolává se hesel rovnoprávnosti a svobody (!!),
i staví dívčí ústav řeholnic sv. Františka na ro-
veň — školám utlačovaných českých menšin.
Ani netuši, jak blízko octl se u skutkové
povahy tohoto nejnovějšího klerikálního činu.
Skrbenský
řeholnice svatý . František
5
article
Nejsvobodomyslnější a největší národové,
kteří čítají po desítkách millionů duší a tudíž
mohou na kulturní zápasy při úplném jinak bez-
pečí své národnosti vyplýtvati beze znatelné
ztráty mnohem větší část síly z nevyčerpatelné
zásobny, netrpí klerikální útok na výchovu své
mládeže a zakročují proti němu podle moci,
jakou vládnou. Malý národ český, jemuž zna-
mená ztráta jedné duše tolik, co jinému ztráta
deseti, nemá ovšem v ruce ani samosprávu své
kultury, tím méně její exekutivu, všechny jeho
síly na poli školském jsou vyčerpány obrovitým
zápasem proti germanisačnímu škůdci spoután
na rukou i nohou, hodí se tudíž výborně k vi-
visekčnímu pokusu, řádem sv. Františka na něm
prováděnému »katolickým českým gymnasiem
pro dívky«, jež označuje klerikální denník se
slibem pokračování jakožto »v Čechách první«.
Národ český u vědomí nutné ekonomie sil vše-
možně vzpírá se předčasnému rozvinování nábo-
ženského procesu ve svém lůně, aby jeho exi-
stenční zápas nebyl komplikován, žil až dosu
s nadlidským přemáháním v nutné toleranci
s klerikalismem, pokud mu nesahá na jeho
školství.
A zatím co bojuje s německým vrahemti-
tanský boj o druhou universitu, dostane se mu
ejhle od sv. Františka takového nadělení třetího
řádu! Kontrasty a okolnosti jsou při tom tak
příkře drastické, že rozhořčení je tím prudší.
svatý . František
František
Čechy
6
article
Klerikalismus, který ze štítu všech
škol, které letos v Čechách a na
Moravě vysvětiti měl, shazuje po-
prsí Komenského, největšího apoštola
školství všech věků, vedle Husa největšího světo-
vého Čecha, jménem svobody vyznání a tole-
rance zakládá česká dívčí gymnasi a
Nejhlubší tmářství, které současně na Moravě
vede fanatický boj o zázračnost hostýnského pra-
mene, znečištěného odpadní rourou z blízkého
hostince, topornou svou rukou sahá po nejehou-
lostivějším, nejútlejším květu hypermoderní kul-
tury, humanitním studiu žen? Proč? Poněvadž
prý sestry III. řádu sv. Františka (o nichž
»Čech« doslovně dí: »To jsou jinší Ku-
bíci«) »vzpomněly si letos, že by v Praze dobře
působilo gymnasium pro dívky«, jež, mimocho-
dem řečeno, samy ostýchaly se označiti jménem
svého řádu na gymnasijní budově ! Proč nevzpo-
mněly si dříve, než si vzpomněla »Minerva «?
Proto, že nebylo dříve příčiny a proto že je-
jich gymnasium bude »dobře působiti« na
ubití světského soukromého dív-
čího gymnasia českého, »Miner-
vina. To je celý smysl klerikálního úkladu,
jejž odvážil se klerikální denník včera na jedné
řádce uvésti se »svobodomyslností, právem, spra-
vedlností a rovnoprávností, aniž by byl papír
jeho konceptu studem při tom shořel. A co se
týče sebevraždy bývalé žačky gymnasia »Miner-
vina«, počkáme si na příslušnou statistiku mu-
čírny děvčat na Král. Vinohradech k jisté du-
ševní smrti. Prozatím opakujeme s plným po-
rozuměním slova »Čechova«, »aby se zbran
touto zacházelo se diskretně. « Neboť při sebe menší
nediskretnosti mohlo by na jevo vyjíti, že se
vraždili i absolventi seminářů, ba i biskup ..
Komenský
Hus
Čecho
František
Čo
Minerva
Miner
Král
Čechův
Čechy
Morava
Praha
Vinohrady
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Trutnovský krajský soud. Němci chtějí
tedy »obratem pošty« vynutit na bar. Gautschovi
definitivní rozhodnutí stran zřízení »čistě« ně-
meckého krajského soudu v Trutnově. Jinak
postarají prý se o to, aby se pokračovalo n
sněmu českém opět v obstrukci. Důslední páni
*od hlavy do patv právním citem prodchnut.
To se říci musí. Na jedné straně do klatby
dali by vládu, kdyby se opovážila, jak oni
tomu říkají, v některé národní věci jednostranně
nám vyhověti, sami ale bez ohledu na toto
stanovisko, jež přece také je zavazuje, koman-
dují vládu a hrozí dokonce obstrukční vzpourou,
nebude-li jim vyhověno. Byli by měli snad
dávno již v Trutnově svůj krajský soud, kdyby
byli srovnali se s předlohou, dle níž měly býti
v obvod jeho pojaty těž dva okresy české —
nyní ovšem již jen jeden — však oni trvají na
tom, že to musí být soud výhradně německý,
že jim tedy nejde o zřízení nové instituce ke
konání spravedlnosti, nýbrž jenom o nový vydatný
prostředek ku provozování něm. -nacionální agitace.
Němec
Gautsch
Trutnov
8
article
Nemají prý důvěry k českým soudcům, kteří by
byli, kdyby obvod nového soudu stal se smíše-
ným, do Trutnova povoláni. My ale máme si
dát líbit klidně většinu německých soudcův při
druhé instanci a zdreující převahu Němců při
soudě nejvyšším. Němci protestují proti tomu,
aby souzeni byli Čechy, my ale trpěti máme,
aby na rozhodujících místech o svobodě naší
cti a o statku našem rozhodovali lidé, o nichž
snad my větší právo máme domýšleti se, že
jsou národními odpůrci našimi, než Němci o soud-
cích českých. Tak by se to Němcům líbilo:
první a poslední instance aby vůbec byla je-
jich a v druhé instanci aby — jako to dnes —
měli většinu. Tak si představují národní spra-
vedlnost a na té zásadě, provedené vůbec ve ve-
řejném životě, ve správě, ve školství, v komu-
nikaci atd., byli by ochotni ke klidnému »ná-
rodnímu soužití«. Děkujeme pěkně.
Němec
Čecho
Trutnov
9
article
— Do sedmitřídní soukromé školy „Komen-
ského“ ve Vídni zapsáno bylo letos 818 dětí,
do opatrovny při škole této 80 dětí. Jako
jiná léta, tak ani letos nebylo možno přijati do
školy všechny děti, jež se hlásily. Nedovoloval
tomu naprostý nedostatek místa. Všecky třídy
školy „Komenského“ jsou přeplněny, v někte-
rých jest přes 80 žáků. V lavicích, jež pořízeny
byly pro 3 děti, mačkají se děti čtyři. Letos vy-
šel při zápisu do školy „Komenského“ na jevo
zajímavý zjev. Někteří rodiče, jejichž dítky ne-
mchly býti loni přijaty pro nedostatek místa,
čekali celý rok a přivedli své děti letos znova,
prohlásivše, že celý minulý školní rok svých
dětí do školy neposílali. Zjevem tímto oživena
byla myšlenka, která před několika roky pova-
žována byla za neproveditelnou, zdali by přece
jen neměli čeští rodiče sáhnouti ke stávce ško-
láků a tím si zřízení českých obecných ve-
řejných škol vynutiti. Otázka tato bude
předmětem nejbedlivějších úvah českých vůd-
čích kruhů vídeňských.
Komen
Komenský
Vídeň
10
article
— »Hnusná a nejodpornější komedie«i
brněnský sjezd německého Rakouska proti
druhé české universitě. O lidovém sjezdu všech
německých stran rakouských bez rozdílu, svola-
ném k protestu proti zřízení české university na
Moravě vůbec a v Brně zvlášť, pojednává dnes
také lidový denník brněnský a jest přirozeno, že
vyslovuje se co nejostřeji proti sjezdu i proti
jeho tendenci. Praví se tu, že německý sjezd,
baronem d'Elvertem svolaný, lze posuzovati jako
pumový atentát na ústavní zřízení říše, že sjez-
dem tímto chce bar. d'Elvert — uvaliti na český
národ výminečný stav, při němž by Němci ne-
obmezeně rozhodovali nad našimi životy a statky
i ujišťuje se, že si nedáme na svá práva sa-
hati nikým a opřeme se i zběsilcům z dru-
žiny d'Elvertovy a Chlumeckého. Toť za-
jisté řečeno řízně i nezůstane na moravského
čtenáře bez dojmu. Nejspolehlivější prostře-
dek, kterým by se Němcům i vládě notif-
koval náležitý odpor český proti německé
»pumě«, bylo by svolání lidového sjezdu všech
politických stran českých bez rozdílu rov-
něž o záležitosti universitní, snad rovněž do
Elvert
Němec
Elvertův
Rakousko
Brno
český univerzita na Morava
11
article
Brna. Kdybychom měli dostatek politické eneržie
na odvržení tohoto nejnovějšího náporu něme-
ckého, nic jiného by nemohlo býti odpovědí na
svolání brněnského sjezdu než český manifest
podobného rázu, neboť všem českým stranám
bez rozdílu barvy musí býti česká universita
v Brně aspoň tak milá, jako je Němcům pro-
tivná. Ostatně mame na Moravě proti této
»pumě« kontrminu, kterou vyhoditi do povětří
bylo by právě na čase nejkrásnějším, Pravíť se
v sjezdovém provolání bar. d'Elverta výslovně,
že zřízení české a německé university na
Moravě může býti toliko zra-
lým ovocem smírného doroz-
umění obou národních kmenů.
To jest narážka na smiřovačky tak hlučná, že
i nejromantičtějšího smiřovacího snílka musí pro-
buditi. Na universitní referát bar. Pražáka pro
nejodpornější (jak posl. Stránský říká) komedii
Němec
Elvert
Stránský
Brno
Morava
univerzita na Morava