3
masthead
30. července 1904. Císlo 20.
4
article
že vláda učiní nejpřísnější opatření ku pollačení
revolučních piklů.
Z Londýna, 29. července. »Morn. Expr.«
obdržel z Petrohradu tuto zprávu: Dle jedné
verse jest těžce zraněný útočník
synem knížete Ochinského. Před ně-
kolika léty odloučil se od rodiny, opustil otcov-
ský dům a žil pak v pohnutých poměrech.
marně hledaje jakékoliv zaměstnání. Bezvýsled-
nost v snaze najíti práci, učinila z něho nespo-
kojence a přivedla do spolku anarchistů. Dle jiné
verse sluje útočník však skutečně Porosněv.
Z Petrohradu, 29. července. Správce mini-
sterstva vnitra sdělil jednomu redaktoru tyto po-
drobnosti: »Plehve seděl v pravém koutu ko-
čáru, opíraje se o ruku. V této ruce objeveny
po attentátu četné otvory.«
Bylo usneseno, aby Plehve by
na státní náklad pohřben s vel
kými poctami. Car, ač se mu v tom dů-
zázně zbraňuje, doprovodí rakev Plehveovu a
ke hrobu. Když mu bylo poukazováno na ne-
bezpečí, odvětil: »Byl mým příte le m
vzácným rádcem...«
Z Petrohradu, 29. července. Policie do-
mnívá se, že jak útočník, tak i druhý spo-
lečník jeho, jenž po zločinu chtěl
hoditi pumu do Něvy, náležeji
k charkovskému svazu nihilisti-
ckému, jenž má tajnou laborato
na nejnovější druhy pum.
Z Berlína, 29. července. »Kl. Journal«
oznamuje, že carovi učiněno nejprve telefonické
sdělení, že Pleve stižen byl nehodou, kterou
zavinili splašení koně. Teprve později sdělena
carovi plná pravda. Zarazilo ho to nesmírně.
Ochinský
Klement
Pleve
Londýn
Petrohrad
Něva
Berlín
5
article
Zbledl a žádal, aby mu všechno bez nejmenšího
zamlčení podrobností bylo sděleno. Při vypra-
vování několikráte vyslovil své zděšení nad
attentátem. Car byl ministru Plevoví
značně nakloněn, ač jej několi-
kráte prý káral pro velikou přís-
nost. Včerejšího dne byly všechny
audience odřeknuty. Car uzavřel se do
svých komnat a nepřál si s nikým mluviti,
Válečné telegramy, jež mu doručeny, nechal
dlouho bez povšimnutí.
Z Pařiže, 29. července. V Pařiži byly
před několika dny rozhozeny le-
táky, v nichž vypočteny byly ju-
stiční vraždy, jichž se prý Pleve
dopustil a současně vysloven nad
ním ortel smrti. Letáky byly policil
skonfiskovány a nepřičitána jim žádná dů-
ležitost.
Z Paříže, 20. července. Korrespondent
»Journalu« sděluje vypravování jistého oči-
tého svědka: »Vyšel jsem právě z varšavského
nádraží a vstoupil do povozu. V témž okamžiku
zavzněla strašlivá explose. Všemi směry ozval
se třesk padajících okenních tabulí. Kůň mého
povozu se splašil i vyskočil jsem a chvátal
k místu odkud výbuch vyšel. Naskytlo se mi
příšerné divadlo. Nějaká žena právě byla vná-
šena do vozu. Důstojník jakýs se skácel, maje
obličej úplně zkrvácený. Krev tekla mu na
šedý kabátec. Pod troskami vozu ležela mrtvola,
jejíž hlava byla utržena. Vedle ní jiná mrtvola.
plevový
Pařiže
Paříž
6
article
Bylo to tělo ministra Pleva a jeho kočího.
Z Petrohradu, 29. července. Vrah byv vy-
slýchán, sdělil prý po slibu, že bude mu do-
přáno klidu, že to, co on spáchal, není
ještě daleko ničím proti tomu, cov
nejbližších dnech se stane.
Z Petrohradu, 29. července. Důstojník
jenž byl při attentátu těžce zraněn, jest setník
Zvečinský.
Z Petrohradu, 29. července. »Pravitel-
stvennyj Vjestnik« vyšel dnes s černou
obrubou a přináši o ministru Plehvovi
dlouhý nekrolog. O útoku sděluje vládní list
toto: Útočník hodil pumu s chod-
níku pod vůz. Kromě ministra také kočí
byl zabit. Devět osob, mezi nimi jedna
žena a tříleté dítě bylo zraněno; setník
Zvečinský těžce. Útočník, jenž utrpěl jen
nepatrných ran, byl na místě zatčen. Zdráhá
se udati své jméno. Vyšetřování vede vyšetřu-
jící soudce okresního soudu.
Z Petrohradu, 29. července. Car nepo-
chybně zejtra bude jmenovati nástupce ministra
Plehveho. Bude jím buď petrohradský policejní
ředitel šl. Vahl, nebo guvernér finský O bo-
lenskij, nebo bývalý petrohradský prefek
Bleigl.
Z Petrohradu, 29. července. Sděluje se,
že ministr Plehve obdržel poslední dobou
značný počet výhrůžných dopisů a také
i několik varovných.
Pleva
Zvečinský
Petrohrad
Pravitel
7
article
Z Petrohradu, 29. července. Služební per
sonál v restaurantu, kde útočník se nalezal
vypravuje, že mladík onen seděl po dlouhou
dobu u okna. Každé chvíle vstával, jakoby ně-
koho vyhlížel. Na dotaz, čeká-li někoho, odvětil.
že očekává příjezd vlaku.
Z Petrohradu, 29. července. Ačkoliv útočník
byl ihned operován, vzdávají se lékaři naděje,
že by ho zachovali při životě. Dle pověstí mě
u sebe ještě jednu pumu a ostře nabitý šesti-
hlavňový revolver. Praví se, že vrah je
Fiňan. O osobě jeho však policie buď ničeho
nevi, nebo zachovává úplné mlčení. Útočníku
bylo při attentátu vyraženo oko, které úplně
vyteklo. Mimo to byl těžce raněn střepinou pumy
do šije; střepina byla mu z těla vyňata. Trpl
hroznými bolestmi.
Z Berlína, 29. července. »Lokal-Anzeiger«
sděluje z Paříže: Ministr Plehve ubíral se včera
k carovi a chtěl mu odevzdati osnovu zákona,
kterým se sedlákům udělují stejná
zastupitelstva jako jsou šlech-
tická zemstva. Tato osnova byla carovi
již jednou předložena, byla však vrácena. Car
žádal, aby mu byla opětně předložena.
Anzeiger
Petrohrad
Berlín
Paříž
8
article
Z Petrohradu, 29. července. Car zúčastní
se smuteční bohoslužby za ministra Plehva,
která se bude konati v ministerstvu vnitra. Na
cestě do ministerstva bude cara provázeti jen
jeho obvyklá eskorta. Zakázal si vý-
slovně, aby nebyla činěna žádná
zvláštní opatření.
Z Paříže, 29. července. Z Petrohradu se
sděluje: Carevně, jejíž slehnutí se každodenně
očekává, měl býti attentát zatajen. Carevna se
o něm přece dověděla. Projevila při zprávě té
podivuhodnou duševní sílu.
Z Petrohradu, 29. července. (C.-B.) Puma,
již útočník vyhodil, byla podlouhlá, plechová
krabice, naplněná výbušnými látkami a mulým
kousky kovu. Vrah měl na hlavě čepici želez-
ničního úřadníka. Kaple na blízku varšavského
nádraží zůstala bez pohromy.
Z Petrohradu, 29. července. (C.-B.) »Prav
Věst.« který vyšel dnes v černém rámci, věnuje
Plehvovi dlouhý nekrolog. O pumovém attentátu
list oznamuje: Útočník hodil pumu z chodníku
pod vůz ministrův. Též kočí stal se obětí vý
buchu. Devět osob mimo jdoucích, mezi nimi
žena a tříleté dítě, bylo lehce raněno; gardový
kapitán Zvezinsky, jenž jel za ministrovým vo
zem, těžce. Vrah, který si utržil několik nikterak
nebezpečných ran, byl na místě zadržen. Odepřel
udati své jméno. Vyšetřování vede vyšetřující
soudce soudu okresního.
Plehv
Zvezinsky
Petrohrad
Paříž
Pravy
ministrův
9
article
Projevy.
Z Paříže, 29. července. (C.-B.) Všechny
listy projevují svoji nelibost nad zavražděním
ruského ministra vnitra Plehva. Prozrazuje prý.
že revoluční strany neodzbrojují ani v hodině,
kdy jejich vlast jest stížena těžkým neštěstím.
Z Londýna, 29. července. (Č.-B.) Král
Edvard vyslovil carovi telegraficky svou účast
pro zavraždění ministra Plehva a dostal velice
laskavou odpověd.
Hlasy listů o attentátu.
Z Paříže, 29. července. Všechny listy vy-
slovují se s odporem o hrůzném zavraždění mi-
nistra Plehva a vyslovují své rozhořčení nad
tím, že rovolucionáři, ani ve chvíli, kdy vlast
jejich nalezá se v neutěšené chvíli válečného
vzrušení, nedávají pokoje.
„Gil Blas jest toho mínění, že neblahý
skutek vzbudila zostřená opatření a řada za-
tčení, jež učiněna po attentátu na Bobri-
kova.
„Figaro“ soudí, že Plehve vzbudil si
spousty nepřátel svou výbojností; vzdor tomu
čin nihilistického fanatika vzbuzuje v celém
vzdělaném světě nejhlubší odpor.
„Gaulois“ píše, že příšerný čin vyža-
duje, aby v zájmu bezpečnosti celého světa proti
anarchistům a nihilistům učiněna byla důkladná
opatření.
„Libre Parole“ má za to, že dlužno
pokládati zavraždění Plehva ne za spustlý zlo-
čin, nýbrž za velezrádu.
„Rappel“ píše, že tragická událost jest
příliš vážnou, než aby se jí nerozumělo, jako
pokynu chvílí ještě hroznějších.
„Aurore“ soudí, že třeba vina byl
i částečně na straně Plehvově, přece nikterak
neoprávňuje vykonati nad ním tak děsný soud.
„Humanité“ praví, že absolutismus r-
ský řítí se po takovém spádu, že nemožno ho
více udržeti. Není pochyby, že nastanou doby
pro Rusko ještě těžší.
Plehv
Edvard
Gil Blas
Figaro
Libre
Aurore
Paříž
Londýn
Rusko
10
article
„Globo“ (anglický list), píše: „Nad
zohavenou mrtvolou ruského ministra vnitra
Plehva, ze všech končin snášejí se úvahy.
vrcholící v souhlasném úsudku, že Plehve
padl jako přísný, až despotický
vykonavatel a nástroj systému
vládního. Plehve chtěl hájiti systém ab-
solutismu a všemohouenosti byrokratické mocí
své autority a svěřeného mu úřadu. Kdyby se
byl ohlédl jen poněkud nazpět a připomněl si
tragických konců svých předchůdců a třeba jen
jediného Sipjagina, kdyby nebyl tak slepě dů-
věřoval ve vševládnou moc knuty, šibenice a
Sibíře, věděl by, že od chvílo, kdy přejal porte-
feuille svého zavražděného předchůdce, pod-
niká zápas na život a na smrt se živly, prodchnu-
tými touhou po jiném, volnějším ovzduší, deami,
jež zdají se na oko bortiti trůny a přece rodi se
s každým svobodným člověkem.
Plehv
Plehve
Globo
11
article
Kdyby byl býval prozíravým, uznal by
starou dějinnou pravdu, že z každé oběti vy-
vstává mstitel a že ocel spiklenců nikdy není
hroznější, než když broušena jest na náhrobním
kameni oběti a byl by se v úřadu svém zdržel
příkrého nátlaku, jenž vyvolal protitlak. Bouřní
živlové anarchističtí a nihilisté rodí se jenv
ovzduší, jež jim připraveno. Nedá-li se jim
atmosféry ke vzrůstu, nedá-li se jim příčiny
k činu — není jich. Není a nemůže jich býti
tam, kde se každá spravedlivá tužba národa
může volně rozvíjeti, kde si národ dává zákony
sám a má právo dohlížeti nad veřejnou správou.
Tragický případ, jedenáctý již za desítileté
vlády cara Mikuláše, jest přes příliš vážným
upozorněním na strouchnivělé lešení despotismu
a absolutismu ruského. Zevní obal domnělé
spokojenosti praská, protože uvnitř to kvasl.
Car Mikuláš II. po nastolení svém ukázal,
že nitro jeho je přístupno hlasu lidu; ale
rádeově dvorští příliš záhy to vypozorovali a
pěšinkami, známými jen kamarile, snaží se
suggerovati mu myšlenku, že nemožno jinak
vládnouti nad říší tak ohromnou, než absolu-
tisticky. To nemůže vésti než k rozvratu.«
Mikuláš
Mikuláš II
12
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Nová zpráva z Port Arturu.
Do Čífu dostalo se v posledních dnech číslo
portarturského časopisu „Novyj Kraj“, obsahu-
jíci nejnovější zprávy z obležené pevnosti, saha-
jící až do 10. července. Toho dne japonské lod-
stvo, sestávající ze 6 křižáků, 5 dělových lod
a 20 minonosek bylo zpozorováno ve směru jiho-
východním. Okolo 8 hodin z rána čásť ruského
loďstva vyšla z vnitřního přístavu na rejdu. Ja-
ponské minenosky přiblížily se k ruským lodem
a v 10 hodin 30 minut „Giljak“ a „Diana“ za-
hájily po nich palbu, načež nepřátelské loďstv
odplulo. V pět hodin odpoledne japonské mino-
nosce opět se přiblížily k přístavu, ale hned
zase zmizely, poněvadž z přístavu vyjel „No-
vik“ v průvodu ruských minonosců. V noci po-
stavilo se 16 japonských minonosců v útočnou
řadu, ruskými reflektory byly však osvětlenya
když z tvrzí zahájena po nich palba, odstoupily.
Později jeden japonský minonosec rozjel se
plnou parou ke vchodu přístavu, ale i ten byl sil-
nou ruskou palbou donucen k ústupu. V samém
vchodu do přístavu nalezena pak dvě torpéda.
která byla patrně vystřelena Japonci, ale ne-
vybuchla. Když japonská eskadra zastavila
palbu, ukázalo se na návrší Chinganu japonské
vojsko, jež zahájilo palbu z batterií, umístěných
na návrší. Rusové počali odpovídati z různých
tří posic naproti Chinganu. Palba byla úspěšná.
Po dělostřelecké předehře vystoupila ruská pě-
chota směrem k Ludzidao ..
Tím konči zpráva „Nového Kraje“, týka-
jící se patrně záhadných události před Port Ar-
turem v noci z 10. na 11. července. Zpráva
dovedena však jen do počátku bitvy.
Artur
Diana
Rus
Port
Nový kraj
Novyj kraj
Port
13
article
Poslové z Port Arturu.
VI. Apuškin zaslal „Prav. Věstn.“ z Ljao-
jana dne 3. července podrobnou zprávu o všech
poslech, kteří z obloženého Port Arturu přibyli
s důležitými zprávami do Mukdenu k místo-
držícímu Alexějevu. Ze zpráv těch vysvítá, že
blokáda Port Arturu na souši byla neúplná a
na moři vůbec jen fiktivná. Portarturské loďstvo
vyjíždí na moře, kdykoli se mu zlíbí a Japonci
nejsou nikterak na moři pány, za jaké se vydá-
vají. Pisatel jest přesvědčen, že se Japonci pan-
ství na moři již nedomohou.
Posl
Artur
Japonec
Pravy
Ljao
Mukden
Port
14
article
Prvními posly, kteří přibyli po moři z Por
Arturu po obležení, byli nadporučík sibiřského
střeleckého pluku Nazarevský a dělostře-
lecký poručík Makedonský. Oba, když gen
Stessel vyzval dobrovolníky, kteří by se chtěl
vypraviti do Mukdonu s jeho zprávami, přihlá-
sili se první a důležité poslání jim svěřeno. Po-
ručík Makedonský neuznal ani za nutně pře-
strojiti se. V bílém kabátci s důstojnickými od-
znaky na ramenou, s důstojnickým opaskem,
revolverem a šavlí sedl na jednostěžňovou ša-
landu se svým sluhou a Číňanem veslařema
pustil se tak 8. červne z Holubí zátoky na moře-
Plavili se směrem k Inkou. Uprostřed cesty div
že nepadli do rukou Japonců. Nastalo úplné
bezvětří a šalanda Makedonského připojile se
k dvěma větším rybáckým lodem čínským. V tu
dobu objevil se na horizontě dým dvou japon-
ských minonosců, Japonci, zpozorovavše ša-
landy, připluli k nim. Prohlédli nejprvé větší
lodi a když se přesvědčili, že se v nich nalezají
jen sítě a ulovené ryby, malé šalandy Makedon-
ského ani si nevšímali a tím odvážnému dů-
stojníku, který se už eítil v japonském zajetí
umožnili, že provedl svůj úkol.
Makedonský přibyl šťastně do Inkou a
s prvým nákladním vlakem vypravil se do
Ljaojanu ke gen. Kuropatkinu. Přibyl tam v
6 hodin ráno, ale Kuropatkin ho mohl přijati te-
prve v 8 hodin. Vida, že mladý důstojník po ně-
kolika bezesných nocech jest celý umdlený, po-
slal ho vyspat se a pozval ho večer k obědu.
Artur
Stessel
Číňan
Inka
Japonec
Přibyl
Mukdon
15
article
Po obědě teprve vyslechl jeho podrobnou zprávu
o kinčouském boji dne 26. května, o stavu Port
Arturu a vypravil jej dále do Mukdena k Alexě-
jevu. Hned za Makedonským přibyl také Na-
zarevský, který jel na větší šalandě a přijel
do Inkou o něco později. Dříve, než tito dva, při-
byl do hlavního stanu suchou cestou dne 17.
května podporučík sibiřského střeleckého pluku
kn. Gantimurov v průvodu dvou kozáků.
Třetím poslem byl kapitán gener. štábu
S. I. Odincov, který přijel z Port Arturu do
Inkou na minonosci „Lejten. Burakovu“, jemuž
velel lodní poručík Dolgoborodov. Odincov při-
byl do Ljaojanu 15. června a přivezl vílanou
zprávu, že posádka portarturská jest v dobrém
stavu a pevnost náležitě zaopatřena vším po-
třebným. Blokáda byla v tu dobu neúplná a
přístav jí nikterak nepociťoval. Na bbulváru
každý den hrála hudba a město žilo obvyklým
způsobem. Odincov přivezl též podrobnosti o
zkáze japonského pancéřníka „Hatcuse“ a kři-
žáka „Jošimo“. Zkáza obou těchto japonských
korábů nebyla nešťastná náhoda, za
jakou se vydávají, nýbrž byla úmyslně způso-
bena Rusy.
Artur
Inka
Odincov
Port
Burakův
Dolgoborodov
Rus
16
article
Kapitán II. tř., velitel transportu „Amur ,
Ivanov dávno už dle vypravování Odincova
pezoroval manévry japonské eskadry před Por
Arturem. Přesvědčiv se o jich systematičnosti
a pravidelnosti, vypracoval nový plán, jak by se
přístav dal zahraditi minami. Obdržev dovolení,
rozestavil z transportu „Amura“ míny jinak.
než se původně činilo. A jeho miny účinkovaly
již na druhý den. V 10 hod. ráno za krásného,
jasného a ne mlhavého dne — jak oznamoval
pak adm. Togo — ukázala se za mysem Laote-
šanem řada japonských lodí, jdoucích jedna za
druhou. Přes to, že byly vzdáleny 10 mořských
mil, z Port Arturu bylo je viděti jasně. Bylo
jich pět. V popředí šel křižák. Táhly k ostrovům
Elliota, ale jedna loď byla už značně nakřivena.
Ivanov
Odincův
Artur
Elliot
Amur
Togo
17
article
Byl to „Jošimo“, jenž už dříve narazil na ru-
skou minu. Před ním plul pancéřník „Hateuse“.
Moře bylo klidně, náhle však se rozevřelo pod
„Hatcuse“. Žlutý dým zahalil jeho těleso, ze
středu vyvalil se sloup bílé páry a když pára
a dým se rozptýlily, hrdý koráb už nebyl na
hladině mořské . ..
Rusko a zadržené obchodní lodi
angliceké.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Petrohradu, 23. července.
Zastavení lodí německých a zvláště angli
ckých křižáky dobrovolného loďstva ruského ve
vodách Rudého moře způsobilo v cizině mnoho
hluku a předvídala se dokonce roztržka mezi
Ruskem a Anglií a snad i všeobecná válka evrop-
ská, neboť za vypuknutí války mezi Anglií a
Ruskem byla by Francie povinna zakročiti ve
prospěch Ruska. Bylo tudíž velice zajímavo se-
znati náhled ruské vlády o této věci. Odebral
jsem se tudíž do ministerstva zahraničních zá-
ležitostí, kde se mně dostalo následujícího vy-
světlení:
„Nemůžeme opravdu chápati hluk a vzru-
šení, jež operace křižáků dobrovolného loďstva
v Rudém moři v cizině vzbudila. Zdá se nám.
že toto rozčilení jest předčasným a nemístným
dokud nebudou příslušné otázky náležitě ob
jasněny.
Ruská vláda nezasloužila si nikterak nedů-
věry, jež vyplývá ze všech zpráv časopiseckýeh
v cizině. Rusko neučinilo ničeho, aby oprávnilo
obvinění cizího tisku, jakoby bylo porušilo mezi-
národní právo a provedlo násilí. Rusko vždy še-
třilo práv ostatních velmocí a dříve, nežli by se
odsoudilo, mělo se při nejmenším čekati na vý-
sledek ankety a na další události. Veřejnost
může býti přesvědčena, že, jestliže cizí časo-
pisy, jež obviňují velitele ruských křižáků, že
se zmýlili, maji pravdu, vláda ruská nikterak
nebude hleděti chybu velitelů zakrýti.
Jošimo
Rusko
Petrohrad
rudý moře
Anglie
Francie
18
article
Tvrdilo se na př., že náklad válečný, jenž
se nalezal na jednom z anglických parníků, ne-
byl určen pro Japonsko, nýbrž že jest majetkem
anglické vlády. Jestliže londýnská vláda dá své
kategorické prohlášení tohoto druhu, rozumí se
samo sebou, že náklad, o nějž se jedná, bude jí
okamžitě vrácen, neboť vládě v podobných pro-
hlášeních vždy do slova se musí věřiti.
Stejně se to má s parníkem „Malaka“. Jest
nepopíratelno, že papíry této lodi nebyly v po-
řádku, jinak by našimi křižáky nebyl býval za-
držen. Místo zbytečného rozčilování jest třeba,
vyčkati v klidu výsledek vyšetřování o tomto
případě.
Lod zadržeti, neznamená ještě: loď kon-
fiskovati. Jestliže vyšetřující komise se pře-
svědčí, že nepořádky v lodních papírech netajily
úmysl prováděti válečné podloudnictví, tu ne-
bude míti žádně příčiny, aby se loď konfisko-
vala s propustí ji bez okolků na svobodu. Právě
tyto dny loďstvo vladivostocké zadrželo japonský
parník v Japonském moři, avšak ihned jej pro-
pustilo, když se přesvědčilo, že neslouží k úče-
lům válečným.
Mohlo se nám zajisté tolik důvěřovati, aby
se dříve s klidem vyčkal výsledek vyšetřování
případě lodi „Malaka“, nežli se začala pro-
nášeti obvinění všeho druhu, jež nemohu nazvati
jinak, nežli hloupými.
Japonsko
19
article
Prohlášení tohoto druhu bylo učiněno lordu
Lansdownovi vyslancem ruským v Londýně a
možno doufati, že anglická vláda ukáže sev
nejbližší době býti spravedlivější ve svých
úsudcích a umírněnější ve svých projevech. Ne-
přestávají-li londýnské časopisy útočiti prudee
proti Rusku, děje se tak pouze z té příčiny, aby
se mohly v případě, že Rusko by doznalo chybu,
jež by se stala zajetím parníku, chlubiti,že
Rusko ustoupilo před jejich hrozbami, což bude
lichotiti jejich samolibosti a rozmnoží snad počet
jejich čtenářů.
Mimo výčitky, jichž se dostává ruské vládě
pro zadržení anglických lodí veliteli ruských
křižáků, byla zejmena v Londýně vyvolána otáz-
ka, zda křižáky ruského dobrovolného loďstva
mají právo vykonávati službu lodí válečných.
Uvádělo se zejmena jakožto důvod proti tomu.
že tyto lodi prošly dardanellskou úžinou jakožto
lodi obchodní s vlajkou obchodní a že by ne-
byly mohly touto mořskou úžinou propluti,
kdyby byly označeny jako lodi válečné a že ne-
mohou tudíž na základě tohoto uvážení pro-
váděti právo lodí válečných, a činí-li tak, že do-
pouštějí se pouhého námořního loupežnictví.
V ruském ministerstvu zahraničních záleži-
tostí zdají se býti velice překvapeni těmito úva-
hami. „Jest přece všeobecně uznáno,“ praví se
mně v ministerstvu, „že každá válčící moc má
právo vyzbrojiti své lodi obchodní, anebo pro-
měniti je v lodi válečné ve kterémkoli období
války. To jsme také učinili s loďmi dobrovol-
ného loďstva, jež, plujíce Dardanellami, byly
ještě loďmi obchodními, avšak při vyplutí z nich
proměněny byly ve válečné. Vztýčena na nich
byla vlajka válečná a zařaděny byly pod velení
vojenských úřadů a řídí se zákony, platnými pro
válečné lodi, požívají však také všech práv, jež
z této jejich přeměny vyplývaji.
Lansdown
Londýn
Rusko
20
article
My jsme tudíž použili jenom práva, jež má
každá válčíci moc v celém světě. Vyhlídli jsme
si také okamžik, který jsme chtěli, abychom
s nimi učinili zmíněnou změnu, právě tak, jak
zvyky válečné nám k tomu dávaly plnou moe.
Avšak přirozeně v souhlasu s těmito válečnými
zvyky dotyčné lodi musí zachovati své válečné
označení až do konce války; nemohou před je-
jím zakončením opět proměněny býti v lodi ob-
chodní a nebudou moci přirozeně před zakon-
čením nepřátelství znovu proplouti úžinou caři-
hradskou a tak veplouti do svého starého stano-
viště černomořského.“
Může se tudíž doufati, že spor o událostech
v Rudém moři bude míti za následok, že dobro-
volnému loďstvu ruskému bude definitivně při-
znáno právo lodí válečných. Bude to výhoda,
jí= Rusko získá i v tom případě, kdyby ruská
vláda v některém z uvedených sporných případů,
jež nemají ceny, nežli místní, vyhověla rekla-
macím vlády anglické.
Rusko
21
article
Drobnosti válečně.
Zpravodaj »Daily Mailu« sděluje z Petro
hradu, že dle zpráv tam došlých živobyti
v Port Arturu pod účinky bombardování
japonského stává se stále krušnějším. Východní
čásť města byla prý zpustošena a baráky zni-
čeny. Mezi domorodým obyvatelstvem vypukly
nemoci. Car žádal od admirála Alexějeva vy-
světlení o vzniku zprávy, že bylo 30.000 Ja-
ponců usmrceno při útoku na pevnost.
Z hlavního města republiky argentinské
sděluje se »Daily Mailu« se strany prý autorita-
livně hodnověrné, že křížáci »Garibaldi«
»Pueyerredon« byly koupeny na oko od jisté
francouzské loděnice středomořské, pravým kup-
cem že jest ale ruská vláda.
Útok na Port Artur?
Z Londýna, 29. července. (C.-B.) »Daily
Mail« oznamuje z Jokohamy ze dne včerejšího,
že počal obecný útok na Port Artur. Podobnou
zprávu přináší též »Daily Telegraph« ze
Šanchaje.
Generál Kuropatkin není raněn.
Z Petrohradu, 29. července. (C.-B.) Gene
rální štáb prohlašuje za bezpodstatnou zprávu.
že generál Kuropatkin byl poraněn. Je úplně
zdráv.
Vladivostocké loďstvo.
Z Tokia, 29. července. (»Frankí. Ztg.
Vladivostocké loďstvo jest posud nedaleko zdej-
šího zálivu. Jsou obavy o školní loď »Kotonu-
maru« a poštovní parník »Korea«. Mnoho loí
se pohřešuje.
Z Vladivostoku, 29. července. (C.- B.) Do
pravili sem ruskými loděmi zabavený německý
parník »Arabii« s americkým nákladem.
zabavená německá lod.
Z Petrohradu, 29. července. (C.-B.) (Off-
ciální zpráva.) Telegram admirála Skry dlova
carovi ze dne 28. t. m. oznamuje: Dnes přibyl
do Vladivostoku za velitelství poručíka Vladi-
slavova německý parník »Arabia«,
který byl dne 22. července ve vzdálenosti 100
mil severně od Yokohamy zadržen oddě-
lením křižáků.
Garibaldi
Artur
Kuropatkin
Skr
Vlad
Petra hrad
Londýn
Jokohama
Port Artur
Petrohrad
Tokio
Korea
Vladivostok
Arabia
Yokohama
Daily Maila
Šanchaj
Daily Maila
22
article
Zkoumáním jeho listin se zjistilo, že z jeho
nákladu určeno bylo 1200 tun pro japonské
přístavy Yokohamu, Kobe a Nagasa ki
a že byly to různé potřeby ke
stavbě železné dráhy a mouka. Ná-
klad zboží, prohlášeného carskou vládou z
válečný kontraband, přiměl kontr-
admirála Yessena dopraviti loď do nej-
bližšího ruského přístavu Vladivostoku, by
se věc vyšetřila zasedajícím tam rozhodčím
soudem. Parník »Arabia« s nosností 7500
tun vystaven byl r. 1901 a jest majetkem
hambursko-americké dopravní spo-
lečnosti, ale najat byl severo americkou
plavební společností.
Plavba po řece Liau.
Z Tokia, 29. července. (C.-B.) Plavba po
řece Liau je pro neutrální lodi opět volná
»Knight Commander«.
Z Londýna, 29. července. (C.-B.) »Reule
rova kancelář« oznamuje z Petrohradu, že an-
glický vyslanec podal proti pofopení lodi » Knight
Commander« formální protest, jelikož prý jed-
náno bylo proti všem pravidlům mezinárodního
práva.
Japonšti vyzvědači.
Z Mukdenu, 28. července. (Rus. Tel. Ag)
Zjistilo se, že mnoho Japonců, přestro je-
ných za Čiňany, sledují na horách
pohyby ruského vojska a dávají zna-
mení svému vlastnímu vojsku, pročež nařízeno
stříleti po takých vyzvědačích.
Yessen
Japonec
Yokohama
Kobe
Vladivostok
Arabia
Tokio
Londýn
Petrohrad
Mukden
Rus
Knight Commander
23
article
Z předních postavení .
Z Petrohradu, dne 29. července. (C. B)
[Úřadní.] Generál Kuropatkin telegrafoval včera
carovi. Dne 25. července dva japonské prapory
postupovaly údolím řeky Chvao a dostaly se do
ohně našich střelců a se strany do ohně něko-
lika setnin pěchoty. Nepřítel střílel sem-tam
ustoupil.
Druhý den o 5. hod. Japonci zahájili od
Sjaokuša a Tušufanu kanonádu ze dvou bat-
terií, ale záhy ji zase zarazili.
Dne 27. července oddil střelců a kozáků
jihozápadně od Maďapuezy položil se zálohou če-
kaje na pěší výzvědný oddil japonský a když
se přiblížil na 100 kroků, začali po něm stří-
leti. 12 Japonců bylo zabito a 20 raněno,2
byli zajati. Jsou z 2. gardového pluku.
Dne 25. července střelci a jezdci, vyslaní
na vyzvídky, byli překvapeni u Tvanšajpuezy
střelbou dvou japonských pěších praporů a po-
ručík se 6 muži byli ranění.
Generál Kuroki polského původu?
Z Berlína, 29. července. Oproti tvrzení
některých francouzských listů, že Kuroki
pochází z francouzské rodiny, sdělil v Berlině
studující, jeho synovec, medik Jakos a se
Ošima »Berl. Tageblattu«, že jeho strýc jest
původu polského a že jest synem polského
šlechtice Kurovského, jenž po velikém po-
vstání v r. 1831 uprchl a později za choť po-
jal Japonku.
Drobné zprávy ruské.
Z Petrohradu, 2 9. července. (Zvl. tel.
»Nár. Listů«.) Dopisovatel »Rusi« odhaduje ja-
ponské ztráty u Dašičaa na 4—5000
mužů.
Čtyry křižáky a tři dopravn
lodi, koupené v Německu, jež dostanou jména
ruských lodí, přibyly do Vladivostoku.
Admirál Skrydlov potvrzuje, že byl
dopraven do Vladivostoku parník »Arabi a«,
z jehož listin patrno, že měl plouti do přístavu
japonského.
Následkem vyjednávání s Tureckem, Rusko
dosáhlo prý koncesí ohledně plavby ruských
lodí tureckými průlivy.
Kuropatkin
Chvao
Japonec
Kuroki
Ošima
Berl
Kurovský
Japonka
Rus
Skrydlov
Petrohrad
Berlín
Německo
Vladivostok
Turecko
Rusko
24
article
Balkán.
Balkán.
Telegramy.
Balkán
25
article
1. Ze Sofie, 29. července. Oficiosní »Nový
Věk« praví, že reformní program mürzstegský
poměry v Macedonii nijak nezlepšil, jak
dokazují události v Gumendži, Avrat Hissaru a
na jiných místech. K uklidnění balkánských
zemí musily by reformní státy zasaditi se o
radikální reorganisaci turecké
správy v Evropě.
Z Bukuzešti, 29. července. Vyšetřováním
se zjistilo, že vydavatel časopisu »Baleanull«
Lazarescu-Lecante zastřelil Iliče Pa-
pahagia několika ranami z revolveru a ž
sám skolen byl ranou strýcem tohoto, bývalým
učitelem Fuliem, který se v noci na dnešek
dostavil sám na policii v Bukurešti. Všechny
osoby, zatčené pro podezření, že Lazarescu-
Lecanta zastřelily, byly pak z vazby pro-
puštěny.
Avrat
Lazarescu
Ilič
Fulie
Sofie
Makedonie
Gumendži
Evropa
Bukuzešť
Bukurešť
26
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Slovanské parallelky ve Slezsku.
Z Vídně, 29. července. Zemský president
slezský hr. Josef Thun-Hohenstein
měl dnes poradu s ministerským předsedou
drem. Körbrem, která trvala 12 hodiny.
V konferenci té jednalo se o záležitosti z ří-
zení slovanských parallelek na
učitelských ústavech v Opavěa
Těšíně. Hr. Thun-Hohenstein podal zároveš
zprávu o situaci ve Slezsku.
Z Opavy, 29. července. Německý
spolek lidový ve Slezsku svolává n
den 5. srpna v Krňově protestní schůzi prot
zamýšlenému zřízení slovanských učitelských
parallelek ve Slezsku.
Sděluje se, že na zamýšleném protestním
sjezdu, jenž má býti pořádán 18. srpna v Opavě,
referát budou podávati dr. Demel, Pacher
a Türk. Na sjezd budou pozváni němeču
říšští a zemšti poslanci ze Slezska a zástupci ně-
meckých obcí slezských.
Němci stále protestují.
Ze Salepurku, 29. července. Německý
lidový spolek salcpurský uspořádi
velkou protestní schůzi, na které jednati se bude
o připuštění chorvatských práv-
niků ke státní službě v Cislajtánii a českých
a polských paralelkách na učitelských
ústavech v Opavě a Těšíně. Spolek pozval
za řečníka opavského purkmistra dra. Rocho
wanského.
Afiéra Mirbachova.
n. Z Berlina, 29. července. »Vossisch
Ztg.« uveřejňuje dopis vévody Günthera,
bratra německé císařovny, ve kterém popíri,
že by byl měl styky s Pomořanskou bankou
prohlašuje, že zakročí soudně proti časopisům,
které by něco podobného tvrdily. Vévoda Gün-
ther prohlašuje, že u dvora i v kruzích svých
známých vystupoval vždy proti způsobů, jakým
Mirbach sháněl »dobrovolné příspěvky«. Také
stykům dvora s Pomořanskou bankou již od
počátku odporoval.
Thun
Hohenstein
Körbr
Demel
Pacher
Türk
Němec
wanský
Afiér Mirbachův
Günther
Gün
Mirbach
Slezsko
Vídeň
Opavě Těšín
Hradec
Opava
Salepurk
Cislajtánie
Těšín
Berlín
Vossisch Ztg
27
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Pešti, 29. července. (C.-B.) Přijel sen
berlinský vyslanec S zögyen y-Mí a ri ch.
Pešť