ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6d3fb750-8d4e-11dc-9314-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 66, person 157, org 11, work 4
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
V Praze, v pátek 5. února 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 36.
4 article
Na ranní a večerní liety předplácí se V Praze v administraci: na měslc. . . . . .z na čtvrt leta . . . . 6 K — h „ dvoji donáškou na měslo. na čtvrtietá : . . : 7 K esh ve filiálkách na měsíe. . . . . . 2 K 30h Poštou na měsle na Evrt ieta: . . . K ooh s dvojí zásilkou na měslo, BK 80 h na čtvrt leta . . . . 11 K 40
Praha
5 article Říšská rada uzavřena.
Říšská rada uzavřena. Z Vídně, 5. února. (Zvl. tel. zpráva „Národních Listů“.) O 12 hod. vešel do zasedací síně poslane- cké sněmovny ministerský před- seda bar. Bienerth v čele všech členů své vlády; toliko česky ministr dr. Žáček nebyl mezi nimi. Baron Bienerth uvítán byl českými poslanci bouřlivým od- porem a voláním „Abzúg“! Čeští poslanci jali se bušiti na pulty, bubnovat, bíti v či- nely atd. Sekundu stál baron Bienerth. pak vyňal z kapsy velkou obálku, odevzdal ji předsedovi sněmovny dru. Weiskirchnerovi a s členy svého kabinetu odešel pak ze zasedací síně. Předseda dr. Weiskirchner zjednal si poslech a přečetl pří- pis ministerského předsedy, jímž se říšská rada na základě nej- vyššího zmocnění prohlašuje za uzavřenou. Následkem toho mizí všecky předlohy i návrhy a přestává immunita poslanoů říšských. Němci proti koalici. Z Vídně, 5. února. Ke včerejšímu projevu předsedy Kola polského dra prof. G'abiňského ve příčině kompetence říšské rady pro řešení jazykových otáze v jediném království podotýká »N. Fr. Pr.«. »Vážné příčiny mají německé strany aby si včerejší řeč prof. Glabiňského zapamalo valy. Současně jest to důkazem, jaké nebez peči vzniknouti může za nynějších poměro z každě koalice. Od doby koalice mají Č- chové důžladnou opici a vůdee Poláků včera, jak se zdá, neměl úmyslu, působiti k potřeb- nému vystřízlivění. Tento zjev jest pro politiku ještě důležitější než obstrukční hudba českýeh radikálů předevčírem a než včerejší zuřen proli dru. Matsjovi. Instinkt německého lidu, který má v ošklivosti koalici, jest oprávněn stonásobně.
Bienerth Žáček Baron Bienerth doktor Weiskirchner Němec profesor G abiňský Glabiňský Polák Vídeň Francie
6 article
Azev a ruští revolucionáři. Z Paříže, 5. února. Podle zpráv z ruských kruhů jest Azev, který mešká ve Švýcarsku hledán čtyřmi revolucionáři, kteří jej maji z rozkazu revoluční organisace ruské z vražditi. Změna v rakouské diplomacii Z Vídně, 5. února. (K. k.) »Wien. Ztg.e oznamuje: Vyslanec v Drážďanech bar. Braun byl jmenován vyslancem v Athénách. Z uherského branného výboru. Z Pešli, 4. února. (K. k.) »Uh. tel. kor kanc.« oznamuje: Branný výbor posla- necké sněmovny konal schůzi, v níž projednávána byla zákonná osnova o stanovení kontingentu branců, jakož i zpráva ministerstva honvédů o důstojnické zkoušce jednoročních dobrovolníků a rozděleni uherských důstojníků. Po delším rokování byla předloha i zpráva schválena povšechně i v podrobnostech. Kalifornie vylučuje japonské děti ze škol. Ze Sacramenta, 4. února. (K. k.) Doln sněmovna státního zákonodárného sboru schvá- lila předlohu, jíž se Japonci vylučují z veřej- ných škol. Ze Saoramenta, 5. února. (K. k.) Guvernér státu Kalifornie Gillette obdržel od presi- denta Roosevelta tento telegrama Slyším, že zákonodárný sbor kalifornský přijal zákon, který vylučuje japonské děti z veřejných škol. Takový zákon je po měm soudu ne s poor- ně protiústavní a měli bychom okamžitě soudně vyšetřiti, zda se dá ještě zadržeti anebo možno-li proti němu učiniti ohražení.
Azev Braun Japonec Gillett Roosevelt Azev Paříž Vídeň Wien Drážďany Atény Kalifornie Sacramento Doln sněmovna
7 article
Car o agrární reformě. Z Carského Sěla, 4. února. (K. k.) „Petro- hradská telegr. agentuna“ sděluje: Přijav účast- níky petrohradského sjezdu členů guberniálních úřadů a delegátů komisí pro organisaci venkova z 50 gubernii, proneslear Mikuláš ten to proslov: „Děkuji vám, pánově, za věrnost a od- danost, kterou jste projevili při prováděn agrární organisace. Je mi to zárukou že velká historická reforma, dík vaš snaze a mé péči, bude s pomocí boží ukončena Přeji vám úspěch a zdar. Zmatky v Persli. Z Tavrizu, 4. února. (K. k.) „Petrohradská telegr. agentura“ sděluje: Členové parlamentu obrátili se na Ain ed Dauleha s prosbou, aby na některé neutrální místo poslal delegáty k vyjednání o mír. IInutí ve prospěeh vlády se šíří. Plavba lloydových parníků. Z Terstu, 4. února. (K. k.) Tyto Iloydov parníky vypluly: „Moravia“ 31. m. m. z Cu- rache do Colomba, „Areivévoda František Ferdi nand“ 31. m. m. z Curache do Adenu, „Nippon! 1. t. m. z Port Saidu do Terstu, „Galicia“ 2. t. m. z Valony do Terslu, „Melpomeno 2. . m. z Ria de Janoiro do Santosu, „Istria 3. t. m. z Alžíru do Rěky a Terstu a „Austria“ 3. ze Suezu do Adenu. Lloydový parník „Molpo mene“ připlul 3. t. m. z Ria de Janeiro do San tosu a Lloydový parník „Silesia“ dne 2. t. m z Vokohamy do Kobe. Vypátraná rota lupičů. Z Kyjeva, 4. února. (K. k.) V jedné ves- nici kraje čerkeského vypátrala policie lupič skou rotu. Jeden lupič byl zabit, jiný raněn. Tr byli zatčeni.
Mikuláš Ain Ferdi Melpomené Lloydová Petra Terst Cu Colombo Manche Aden Nippon Port Said Galicia Valon Terslo Rio jít Janoiro Santos Istria Alžír Rěky Suez Rio jít Janeiro Vokohama Kobe Kyjev Austria Silesia
8 article Krise na Balkáně.
Krise na Balkáně. Anketa o zemském zřízení pro Bosnu a Hercegovinu Z Vídně, 5. února. »N. Fr. Pr.« telegra fuji ze Sarajeva: V pondělí sejde se za před sedniciví civilního adláta Benka u zemské vlády anketa pro zemské zřízení. Pozváno k ni 24 důvěrníků všech stran: 9 mohamedánů. 9 Srbů, 5 katoliků a 1 isrnelita. Na sarajevský kraj připadá 5 důvěrníků, na mostarský 6, na travnický 3, na dolnoluzelský 3, na banjslucký 5 a na bihačský 2. Jakmile bude dobré zdání těchto důvěrníků podáno, podnikne se ihned v řišském ministerstvu financi nová redakce osnovy zemského zřízení. Hotová osnova předloží se parlamentům vídeň-kému a uherskému. Vyhlášení ústavy čeká se v létě, první bosenský sněm sejde se pak teprve v létě nebo na podzim.
Srba Balkán Bosna a Hercegovina Vídeň Francie Sarajevo
9 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 132.) Ve Vídni, 5. února. (Zvl. telet. zpráva »Národních Listů«.) Říšská rada uzavřena. Po velmi stručné, avšak kraině bouř livé schůzi poslanecké sněmovny, která trvala jenom několik minut, byla říšská rada přípisom ministerského předsedy bar. Bienertha, odevzda ným ve veřejné schůzi prosidentu sněmovny dru. Weiskirchnerovi, prohlášena za uzavřenou To znamená: není žádného presiden ta sněmovny a není vícepresi- dentů; presidium jenom formálně zastává svojí funkci do volby presidia nového. Není talé pražádné předlohy vládní, tudíž také není předlohy o socižlním pojišťování, není předlohy o postátnění společnosti státních dral a severozápadní, není předloh jazykových, nen řádného rozpočtu na r. 1909, neni žádných p- ných návrhů, není žádných obyčejných návrhů, není žádných interpelací, není vý borů, není žádných elaborátů, které vyhotovily, není žádných zapisovatelů, není žád- ných pořadatelů. Všechno zmizelo a zůstali to- liko poslanci — ti však pozbyli prá v imunitního. — Průběh schůze byl tento: Později než jindy teprve o 11. hod. 40 min., tedy se spozděním 4 hodiny, mohla býti schůze zahájena. Vyjod- návalo se dříve o tom, aby něja ký m pro- hlášením bar. Bieneriha nebo správ e ministerstva obchodu Mataje byl odstraněn kvas, způsobený včero jš řečí tohoto funkcionáře, Již od 11. hodiny byla ministerská lavice úplně obstoupena. Na pravém křídle stáli kre- sťanští sociálové, ochotní chrániti něme- eké ministry, kdyby se na ně stal útok.
Bienerth Vídeň poslanecký sněmovna správa e ministerstvo obchod Mataj
10 article
Na levé straně stáli Čechové. Lóže a galerie byly plné do posledního místa. Na ministerské lavici seděl samojediný polský ministr David Abrahamowicz. Za minutku příšel dr. Žáček, přikročil k poslancům českým, šel k minister- ské lavici, ale neusedl na ni. Když objevil se na prahu zasedací síně bar. Bienerth, provázen jsa všemi členy ka- binetu, mezi kterými nebyl však dr. Žáček, po- čalí křesťanšti sociálové bouřli- vě tleskali a volali: Bravol Bravol Současně ozval se hluk na lavicích českých radikálů a českých agrár- níků. Posl. Kalina vyběhl a přinesl několik nástrojů hudebních. Posl. Lisý opět troubil na trubku hasičskou. Posl. Kalina tloukl paličkami na buben prostřední velikosti. Posl. Fres bušil činely a posl. prof. Velich kni- hou do pultu. Posl. Holý třískal tá- ckem na vodu, posl. Špaček prknem svého sedadla, posl. Vojta miskou. Voláno ustavičně: „Abeůk Bienert hl Abeůk Mataja!“ V celé sněmovně nebylo člověka sedícího. Všeobecným hluke m, lomozemanepokojem dusily se veškory tóny různých instrumentů. Bylo jen vidět, že president dr. Weiskirchner něco mluví, ne bylo však slyšeti ni jodiného slov Teprve později jsme zvěděli, že president dal poslancům Kalinovi, Lisému a Freslovi důtku.
Čecho Abrahamowicz doktor Žáček Bienerth Posl Kalina Lisá Fres profesor Velich kni Vojta Bienert Weiskirchner Lisý Fresl Abeůk Matij
11 article
Také členové ministerstva stál na svých místech, bar. Bienerti bled jako stěna. V nejbližším okamžiku sáhl do levé kapsy svélio kabátu, vyňal od- tamtud obálku, odevzdal ji presi- dentu sněmovny dru. Woiskirolmnerovi, kynul svým kolegům a opustil s nimi za se síň zasedaeí za ustavičného hlo- mozu a řevu. Celá sněmovna měla zraky upřeny na tento krátký pohyb ruky minister- ského předsedy. Celá sněmovna však věděla, co v obálce jest. Dr. Weis- hirchner roztrhl ji s chvatem a vyndal papír Hluk trval ještě dále. Tu dr. Weiskirehner da znamení oběma rukama, žádaje za klid a poko který také nastal. Za hrobového mlčení přečet pak dr. Weiskirchner přípis bar. Bienerilia, kte- ern rým se prohlašuje zasedání řišské rady z skončené a uzavřeně. Překvapilo všeobecně, že neobsahuje přípis nežli slova „dnešním dnem a že také nemá žádného dala. Hned potom pro- hlásil presidení dr. Weiskirchner schůzi za skončenou. Presidium opustil nato svá křesla. Poslanci však zů- stali všichni v zasedací síni, kde se odehrály nyní scény, i v tomto parlamentě strí davých, technických a násilných obstrukcí dosu nebývalé. Byly to výjevy pusté a surové, jak by snad nebyly ani možny v žádné přístavn krčmě hamburské. Konstatujeme, že páchány byly výhradně a výlučně německý- mi poslanci lovice.
Bienert doktor Weis Weiskirehner Weiskirchner
12 article
Známý poslanec Stark vrhnouti se chtěl na poslance Lisého,byl v ša odražen. Za ním přišlo několik německýeh lidovců a křesťanských sociálů. Posl. Vincen Kraus popadl poslance Udržala. V nejbližší sekundě viděli jsme s galerie jak posl. Špaček přes všechny l avi ce běžl dolů svému předsedovi n pomoc. Na to bylo dole mezi lavi- cemi jediné klubko vespolek se rvoucích lidí. Bylo viděti jenom ruce vlztažené. Poprvé byli jsme ve sně- močně poslanecké svědky skutečné, d- kladné pranice, ve kteréž padaly rá- ny uzavřenými pěstmi do hlav. Bylo políčkováno a fackováno napořád.
Stark Lisý Posl Kraus Udržal
13 article
Silučen byl zejména také německý agrár- ník Grössl, který při žádné rvačce nesm scházeti. Z levice přiběhl dr. Michl, lékat. člověk obrovské téměř postavy, a o bořil se na posl. Fresla, ale též on byl od- ražen. Najednou bylo pozorovati, jak posl. Špaček jest zase již nahoře na lavicích Celá levá půlka jeho dlonhého, šosa tého kabátu byla mu utržena. Nějaký německý nacionál, jehož jméno nemohli jsme zjistiti, mával jí jako praporem. Posl Vincenc Kraus, kterého popadl posl. Udrža rukou, kousl Udržala do ukazováčku pravé ruky. Ve své sběsilosti uhryzl mu kus prstu. Posl. prof. Velich, lékař povoláním. obvázal jej. Tato rvačka, prani ce prasprostá, ohyzdná, hospodská pranice trvala několik minut. P- jednou počali čeští sociální demo- kraté zpívali »Rudý prapor«. P nich zpívali Čechové »Hej Slo vané«. Křesťanští sociálové pak zanotovali císařskou hymnu, n kterou jim odpověděli všichni sociální de- mokraté hymnou práce. Wolf, Iro Malik zpívali »Wacht am Rhein«, ale od sociálních demokratů dostalo se jim vý- směšků. Ještě dlouho zůstali poslane ve sněmovně, která poskytovala obraz, jaký lze vídati asi v sel ském hostinci po posvícenske rvačee. Uprojstřed ležely poval en židle stenografů. Poslance Špačka do provodili jeho přátelé ven, kde projevil úmysl, že se dá fotografovati na památku dnešn schůze ve svém poslaneckém kabátě — al bez celého levého šosu.
Grössl Michl Fresl Posl Kraus Udržal profesor Velich Čecho Wolf Malik Wacht be Rhein
14 article Rourová aléra pražská
Rourová aléra pražská světle procesu
15 article (Před pražským soudem porotním.)
(Před pražským soudem porotním.) .. . Proces s ředitelem Kestrankem s napjetím veřejností očekávaný, dnes dopoledne započal a to v přítomnosti tohoto »hrdiny dnee jakož i jiných osob, zejména dra. Černohor- ského, v rourové tragikomédii vystupujících. Zdržujeme se všeho posudku — ten z ob- štrného referátu utvoři si čtenář sám — al konstatujeme, že řadou nových momentů které vyslýchaný ředitel nadhodil, stal se proces dvojnásob zajímavým, tim zajímavějším, že Ke- stranek uvedl něco, co ve svých známých listech neuvedl: totiž novou firmu, která se nabídla prostředkovat »obchod« — za provis a to firmu J. Roederer . .. Dopolední i odpolední líčení mělo několik pohnutých scén, vzniklých jednak olázkami ob- hájeů, jednak projevy z posluchačstva, které dlužno co nejdůrazněji pokársti, jako véc v sln soudní nepřípustnou. Dr. Bouček právem se proti zasahování auditoria do procesu ohradil, neprávem však okřikl obecní starší. Tské tento výrok svůj po intervenci ob. st. Maděry odvolal. Zaznamenáváme chronologicky postup ve- skerého soudního řízení, počinaje vylosováním poroteů.
J Roederer doktor Bouček Maděra
16 article
Vylosování porotců a jazy ková otázka. O 9. hodině odebralo se 30 poroteů blavních 6 náhradních do losovacího sálu. Prve než došlo k losování, prohlásil porotce p. Klusáček, že se láže, v jaké řeči bude líčení prováděno, protože on německy nemluví a nerozumí. Toho chytil se dr. Franz Wien a žádal, aby u všech porotců bylo zjištěno, zdali jsou n meckého jazyka úplné mocni. Dr. Schnuer se ohradil proti tomuto požadavku a velmi správně uvedl, zdali by při del. go- vání vídeňské poroty bylo zjišť ováno zda jsou tamní porotci úplně mo cn jazyka českého, když všichni ž alobe jsou Češir Po této pádné námitce dr. Wien zmlkl, načel ledseda vrchní rada z. s. K urs ch docela jej ukli dání. nil ujištěním, že vzhledem k tomu, že žaloba je česko-německá a obžalovaní všsobecně považován jsou za Němce — prováděti bude ličení rovnoprávně, česky i německy. Na to přistoupeno k losování, jehož výsledkem bylo, že do poroty vyslání pp.: Klotz František sládek v Branice, Paděra Ludvík, cukrmistr ve Zdicích, Paroubek Otakar, majitel domu v Štědvíce, Kindl Josef, stavitel a inženýr v Praze. Hancy Hugo, nájemce dvora v Chrášťanech. Pech Karel, obchodník na Pankráci, Te nkrát Antonin, stavitel ve Lhotě, Mašin Antonín, majite velkostatku v Ořechu, Charvát Bohumil, úřadník na Smíchově, Beránek František, stavitel v Lib šicích, Lamb! Jiroslav, knlž. hosp. správce v Ne- lahozevsi a Pope! Emanuel, majitel domu v Praze. Za náhradního porotce ustanoven Moravec Fran- tišek, obchodník v Jinonicích O půl desáté hudmně odebrali se porotcové d porotní síně na svá místa.
Klusáček doktor Franz Wien Schnuer Wien Němec Klotz Paděra Paroubek Otakar Kindl Josef Hancy Hugo Pech Karel Antonín Beránek František Lamb Emanuel Moravec Fran Branice Zdice Štědvit Praha Chrášťany Pankrác Lhota Charvát Bohumil Smíchov Libra Jinonice
17 article
Rozdělení rolí obhájců. Obžalovaného Vilěma Kestranka háj dr. Václav Bouček; obžalovaného Gustava Horna hájť adv. dr. Fr. Wien; žalobce a to členy správní rady vo- dárny Č. Gregora, dra. J. Růžičku, F. Voitlaa A. Novotného zastupuje dr. Antonín Schauer, jenž zastupuje též žalobu městské rady pražské a sboru obec. starších; další čieny téže správní rady F. Schillera, J. Červeného, Fr. Hubáčka, dra. J Scharfa a J. Seiferta zastupuje dr. Karel Hu báček; Dalšího soukromého žalobce 'dra. Karla Čer nohorského zastupuje obhájce dr. Kare Brož. Kromě toho dostavil se z Vídně dr. Bene dikt, jenž usedl vedle dra. Boučka. Nezvyklý obraz porotní síně pražské Poprvé co stojí nová porotní síň, skýtala tak ne zvyklý obraz jako dnes. Nemíníme tim nával posluchačstva, jenž byl are enormní a rekrutoval se z velké části z obecní re- presentace; nával byl jak na přízemních křeslech tak na galerii, jež vybražena damám. Miníme obraz uvnitř batiery, mezi lavicemi po rotců, presidiem a lavicí obhájců. Zde rozsáhlý pro stor zakryt byl úplně stoly pro žurnalisty jichž z všech vídeňských listů bylo celkem 15, z českých li- stů pak přes 20, stenegrafy v to čítaje Také čtyři komorní stenografové z »úřadní po vinnosti« zasedli vedle stolu, kde zaujali místo ob žalovaní Kestranek a Ho rn Než i místa vybražená obhájeům byla přeplněn a křesla jejich sahala až k samému stolu presidia. kde předsedsl vrchní rada z. s. p. Kursch, radov z. s. Kncipp a Klíma a dva zapisovatelé dr Oppenheimer a Bělohlávek Dr. Karcl Černohörský usedl vedle svěh obhájce dra Brože, vídeňský sdvokát dř. Bene dikt mezi drem Boučkem a Wienem. Každé chvíle dával dru Boučkovi hlasitě nějaké pokyny
doktor Bouček Horn Gregor J Růžička F Voitlaa A Novotný Schauer F Schiller J Červený Hubáček J Scharf J Seifert Hu Čer Kare Brož Bene Kursch Kncipp Klím Oppenheimer Bělohlávek Karcl Černohörský Brož Wiene Francie . Wien Francie Vídeň obec
18 article Obžalovaný Vilém Kestranek
Obžalovaný Vilém Kestranek a red. »Pr. Tagblattu« Gustav Horn zaujali svá místa těsně před zahájením líčení Kestranek položil před sebe veliký portefenille s různými listinami a výtisky »Pr. Tagblattu«, jakož i předem sepsanou svoji řeč, do které p pozdějším přednesu nahlížel. Kestranek je vysoký, štíhlý muž, až příliš sebe vědomě vypjaté tváře, prošedivělých, do čtverce na bradě střížených vousů. Když vyžádal si později slovo, dokázal, že s bevědomí jeho není jen vypjalé, nýbrž přepjaté Jeho řeč, pronášena byla jako s řečnické tribuny barvena všemi možnými nuancemi a gestikulaeí ale i propletená arrogancí, kdykoliv mluvil o slepé národnostní politic české, o nátlaku ulice a o hlasech če- ských listů. Honosivě se chlubil svými životními zkušenostmi, odmital jakoukoliv naivnost ve svých názorech a přičinil se, aby vzbudil dojem svěla zběhlého muže a gentlemana. Někohik hejlů, kteři mu později, když skonči provolávali »bravo« — oslnil svým talmigentle manstvím. Sondním referentům však, kteří měli pi ležitost viděti před porotou všechny druhy lidí — velikého stylu, nemobl imponoval. Přesvědčivá tvář, vzhled elegána, bezvadná, hla sově sympstická mluva, obromna porce sebevědom — to vše už častokráte tu bylo. A přece mohdy v křesal se z elegána pirát v lakýrkách. Nadšení pro Festranka omezilo se hlavně n kruby blízké »Pr. Tagb'atlu«, jehož insertní jeden agent v publiku dělal »klaku« Druhý obžalovaný Gustav Horn, pravý kontra k velikosti Kestrankově, je odpovědným redaktorem »Pr. Tag lattu« — dle jména. Sám se k tomu do znával, tvrdě, že neměl v ruce ani lak sensační článek. Co potom do listu dává s ám — je otázkou.
Kestranek Horn
19 article Zahájení ličení. — Kestranel či Kestřánek?
Zahájení ličení. — Kestranel či Kestřánek? V 9 hod. 30 min. prohlásil předseda vrch. r. z.s Kurseh, že počíná hlavní ličení proti Vilému K strankovi a Gustavu Hornov Německy oslovuje napřed Viléma Kestranka »Jmenujete se Vilém Kestranek, jste narozen 22. květn 1863 v Branovicích na Moravě, katolík, ženatý, pří slušný do Vídně, olec čtyř dětí nezaopatřených, za chovalý, centrální ředitel pražské železářské spole nosti. Máte jmění . . e Kestranek přisvědčuje. »Jaká máte studia ? »Obecnou školu, reálku a techniku.« — Ch předkládati vysvědčení. JUDr. Schauer: Prosím, pane předsedo, abyste ráčil konstatovati, že jest divergence mez křestním listem páně Kestránkový m podle kterého týž jmenuje se Kestřáneke mezí jeho tvrzením, že se zove Kestranek. Prosím, aby bylo zjišténo, které jméno jest pravé a zdal skutečně žaluji toho, koho jsem žalovati chtěl. Předseda konstatuje podle křestního listu,ž obžalovany jmenuje se správně Vilém Alexandr
Kestranel Kestřánek Vilém Hornov Kestranka JUDr Schauer Vilém Alexandr Německo Branovice na Morava Vídeň
20 article
Kestřánek, dále, že jeho otec jmenoval se Václav Kestřá nek a byl inženýrským asistentem severní dráhy císaře Ferdinanda a že jeho děd jmenoval se Václat Kestřánek a byl sládkem v Plzni. JUDr. Bonček: Prosím, aby se konstatoval z křestního listu otce páně Kestrankova z r. 1864 že tam jest psáno jméno »Kestranek« bez háčku bez čárky. Předseda konstatuje, že v tomto druhém křestním listě otce kestrankova z r. 1864 stojí všude »Kestranek«. Na to byl vyslechnut rovněž německy druhý ob žalovaný Gustav Horn o generaliích. Udal, že se narodil 5. prosince 1869 ve Velkém Mergtálu u J blonného, že jest ženat, bez vyznání, otec dvou ne- zaopalřených dítek, zachovalý, zodpovědný redakto »Prager Tagblattu« a že studoval medicinu. V drobném prodejie ranní čislo o sobě . . za 8h večerni . . . . . . . za 4 h Ve filiálkách na venkov ranní čislo . . . . . večerní . . . . . . . 5h Inseráty plati se Hotově napřed Přodplncení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 3 Tam nacházejí se tět rodakce, tiskárna a sxpodice „Národních Listů Rukopisy se nevraoeji.
Kestřánek Kestřá Ferdinand JUDr Bonček Kestrankův Horn Prager Plzeň
21 article
JUDr. Bouček: »Poněvadž tu byla nadhozena olázka národnosti, navrhuji, aby k vůli zjištění toho, že p. Kestranek není češtiny znal ý a že není renegátem, bylo mu dovoleno předložiti vysvědčení ze škol, z nichž vysvítá, že navštěvoval od začátku jen německé školy a že i jeho otec stu- doval německy.e Předseda: »Pokládám to za zbytečné.- JUDr. Bouček: »Kdyby to nebylo konstatováno, hráli bychom si jen na schovávanou. Předsede vyhovuje žádosti a konstatuje, že Ke- stranek studoval jen německy a že také jeho otec studoval německy. (Čímž původ český nen ovšem vyvrácenh Na to přistoupeno ke čtení žalob, jež trvalo tri čtvrti hodiny. Uvádlme jejich podstatný obsah.
JUDr Bouček
22 article Zaloba správní rady vodárny zní v podstatě takto:
Zaloba správní rady vodárny zní v podstatě takto: Čeněk Gregor, architekt, František Hubá- ček, majitel domu v Praze, JÚDr. Jakub S cha rí advokát, JUDr. Josef Růžička advokát, Fer- dinand Voitl, císařský rada a velkoobchodník. Jan Červený, velkoobchodník s dobytkem. Ferdinand Schiller, inženýr, Antonín Nov otný. stavitel a Jan Seifert, stavitel a majitel domu vesměs v Praze, veuměs členové správ n rady vodárny král. hlav. města Prahy a míst- ních obcí Karlina, Smíchova, Král. Vinohradů a Žižkova — zastoupeni z části drem. Ant. S ch a ue- rem a drem. Karlem Hubáčke m,
Gregor František Hubá Jakub JUDr Růžička Voitl Červená Schiller Antonín Nova Seifert Král Hubáčke Praha Fery Karlin , Smíchov Žižkov
24 article
na p. Viléma Kestranka, 45lelého, katolika, ženatého, ústředního ředitele Pražské železářské společnosti a na p. Gustava Horna, 39letého, bez vyznání, ženatého, zodpovědného re daktora periodického v Praze tišténého a vydávaného časopisu »Prager Tagblatt« na Král. Vinohradech. Pštroska 3, že první sepsal, podepsal a druhý d tisku dal článek, nadepsaný »Die Vorgeschichte de Röhrenlieferung« z č. 236 »Pr. Tagblattu« a článek nadepsaný »Kestranek's Antwort« uveřejněný v č. 239 téhož listu ze dne 30. srpna 1908, jehož obsahem dopustili se každý přečinu dle § 493. tr. z. a to z důvodů těchto Veřejnost, zejména pražská se zájmem a napjetím hleděla ke dni 27. srpna 1908, kdy měla správní rada společných vodáren pražských rozhodovati o dodávc lilých rour pro pražský vodovod Rozhodnutí se mělo státi, jak bylo veřejně zná- mo, mezi nabídkou spojených rakouských železáren a mezi nabídkou francouzských železáren firmy Pont a Mousson. V ten den přinesl »Prager Tagblatt« článek nade- psaný »Die Vorgeschichte der Röhrenlieferuug« (E Schreiben des Zeniraldirekfors Kestranek) ve stevém uveřejněn byl dopis ústředního ředitele Viléma Ke- stranka. Dlo nis len jest v dějinách boj politických, hospodářských i náro- ních neslýchaným útokem na člen obecní representace pražské a na čle- ny správní rady vodár en. V článku uvedeném rozšiřuje ústřední ředite! Vii lém Kestranek obvinění, která proti nám vznes bez všeho důvodu jeden z českých podnikatelů; by to pan Antonín Kunz, továrník v Hranicích na Moravě.
Kestranka Horn Král Kestranek Vilém k Kunz Praha Hranice Morava Prager Tagblatt Kestranek ' s Antwort Pont Mousson die Vorgeschichte jít Röhrenlieferung E Schreiben
25 article
Obvlňováni jsme tu, že jsme se my členové správní rady vodárny mezi sebou shodli, skartelovali, aby- chom obdrželi odměnu 5% fakturové sumy, jinak ž rako lské železárny spravované p. ústředním ředite- lem Vilémem Kestrankem dodávky nedostanou. Na tom ničeho nemění, že mluví se tu o správní radě, poněvadž jest přece jisto, že nikoliv správní ra da, nýbrž jedině jej jednotliví členové mohou se — jak již z pojmu slova plyne — dohodovati (kar telovati) Tvrzení takově úmluvy, tako é dohody, (akového skartelování jest přece obviňování z úplatvářského, korupčního j dnání, které se na samé hranici trest- ního zákona polybuje, ledy z jednání, které jest ne- sporně jednáním krajně nečestným a diffamujícím Jest tudíž v tvrzení takovém dána skutková po- vaha přesl. § 488, pro který také ostatné továrník Antonin Kunz všim právem rozsudkem c. k. okr. soudu pro přeslupky v Praze byl odsouzen. Jestíže tudiž tuto urážku na cti, obsaženou ve slovech uvedených, tiskem rožšiřuje, pak jest tu spá- chán přečin dle odstavce druhého § 493. Obžalovaný V. Kestřánek však nespokojuje se rozšířením urážky jinau osobou spáchané. Pan V. Kestranek totiž v článku uvedené s jistou jizlivostí vykládá, že ředitel jejich pra žsk prodejní kanceláře pan Max Epler makavě předvá- děl správní radě, tedy nám — že onou komisí jes míněna správní rada vodáren, patrno ze souvislosti logické mezi místem tím a místem dříve uvedeným, že tu jsou »prazvláštní přihodivší s okolnosti«, které nedopouštějí prodloužení zá- vaznosti nabídky rakouských železáren a že přes to nikdo z nás nežádal vysvětlení.
Kestrank Kunz V Kestřánek Epler Praha taka é dohoda
26 article
Se zřetelem k souvislosti odstavce toho s o- stavci předcházejícími a následujícími onoho celého článku jest patrno, že jsme jím obviňování, jako bychom dobře věděli, že se jedná o úplatkové po- kusy jednak jednoho člena městské rady král, hlav. města Prahy, jednak jednoho českého podnikalele že jsme se k tomu, jako k věci samo sebou se roz- umějící chovali pasivně a že jsme proto na jedova- tou poznámku p. ředitele Maxe Eplera musili zacho- vati významné mičení. Obviňováni jsme tudíž z smýšlení věru opovržlivého, když se nám impotuje spoluvědomost na oněch úplatkových pokusech,k čemuž ani obšírných vývodů netřeba. Jest tu dána tudiž ve slovech uvedených v ka- ždém směru skutková podstata přečinu dle § 491 tr. zák.
Epler Praha
27 article
Vytýká se správní radě, tedy nám, jejím jedno- tlivým členům, dvojakost našeho chování, které máme: před veřejností, že hrajeme si na přísné ka- tany, kteří s mravním rozhořčením a energií odmí- tají a odsuzují útoky na čest jejich, avšak mezi čtyřmi stěnami s tolerancí a malomocí bereme on útoky na vědomí, poněvadž těmi odhaleními nejsme domněle nikterak překvapeni, jinými slovy, jakoby si byli naší vlastní mravní bezcharakternosti vědomía jen proti veřejnosti hráli roli mravokárců. Že to jsou difamující vlastností a nízké smý- šlení, nepokládáme ani za nutné blíže rozbírati. Vedle právě dolíčené objektivní stránky, jest tu i vina subjektivní p. ústředního ředitele Kestranka. Týž ve svém konstitutu se doznal jak z autorství, tak i k tomu, že uveřejnění oněch článků způsobil. Pana Gustava Horna jako zedpovědného redaktora »P. T.« stihá ta vina, že týž články ony právě vylíčené urážky do tisku dal, čím hleděl roz- šířiti jejich urážlivý obsah, což zakládá skutkovou podstatu přečinu dle § 493. odst. 2. tr. z. Výmluvě jeho, že článků těch před uveřejněním nečeti, nelze víry přikládati. Nutno uvážiti, že tu jde o promyš enou záležitost sensačního dosahu, která bez vědomostí zodpovědného redaktora nikdy by nemohla býti publikována.
Horn
28 article Zaloba dra. K. Černohorského
Zaloba dra. K. Černohorského stihá Viléma Kestranka a Gustava Horna pro přečin dle § 493. tr. z. a v důvodech uvádí, jménen žalobcovým
K Černohorský Kestranka Horn