ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6d1991b0-8d4e-11dc-bbec-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 17, person 73, org 9, work 4
1 masthead
Ročník XXXXIX
2 masthead
V Praze, v pátek 5. února 1909.
Praha
3 masthead
o tnjt
4 masthead
Číslo 36.
5 article
Na ranni avečerní listy předpláci se: V Praze v administracii na niěsie. na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškout na měs jetn . . . . 7 K 62h vo filiálkách: na měsle. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle. na čtvrt icta. . . . 9 K o0 s dvojí zballkovj K so na měsle na čtvrt ista : . . . 1 K 4on
Praha
6 article „Náhrobek velké minulosti.
„Náhrobek velké minulosti. Kdyby v současné politice české činy a slova byly stejně veliké, a kdyby mezi pronunciamenty a taktikou, na ně následující panovala logika, nemohly by české strany poslanecké sněmovny odpověděti na vládní předlohy národnostní jinak než návrhem na obžalobu ministerstva anebo aspoň odmít- nutím jazykového a krajského zákona pro Čechy a limine. První český řečník v debatě o vládním prohlášení, předlohy do sněmovny provázejícím, nazval čin Bienerthův poruše- ním ústavy a korporativně oficiální projev první české strany, jejíž výkonný výbor k ní už zaujal stanovisko, nepovídá vlastně nic jiného, třebas se vyhýbá přímému názvu, kvalifikujícímu nejnovější zákonodárný pokus Bienerthův pro státní soudní dvůr. Přinášíme na příslušném místě dnešního vydání mani fest komitétu akčního výboru národní strany svobodomyslné a první jeho heslo, »že jazy kový zákon Bienerthův odporuje platným ústavním zákonům«, je vyjádřeno jedním slovem včerejší řeči prof. Masaryka, že jest porušením ústavy. I ostatní definice všeobec- ného úvodu ke kritice vládních předlo akčním komitétem strany provedené, jsou velmi silné právě až po větu, ve kteréz komitét, spasiv autonomistickou duši svou přikročuje k meritorní kritice vládní předlohy jazy kové.
Bienerthův profesor Masaryk Čechy poslanecký sněmovna akční výbor národní strana svobodomyslný
7 article
Protesty proti předložení vládních osnov říšské radě, proti politickému násilí, spáchanému na právech zemského sněmu, na jeho zákonodárné kompetenci, na zákoně, jímž se vyhražuje zemskému sněmu právo dobrozdání o každém novém okresu, a sliby. že poslanci národní strany svobodom ýslné v tom ohledu nebudou znáti žádného kom promisu ani ústupku, vykouzlí asi na rtech předsedy ministerstva shovívavý úsměv, a v mysli sotva jinaké než ironické hnutí. Tato politická konfese akčního výboru národní strany svobodomyslné přichází totiž velmi pozdě a jest spíše sebeobžalobou než ža- lobou na Bienertha a mohla míti význam jenom tenkráte, kdyby krásná vášeň uraže- ného právního citu českého v hloubi ve škeré svébytné české duše rozechvěného. byla vzplála o něco dříve, než veděla, že nezamezí už podání vládních předloh sně movně, »nepopěrnému rozhodčímu soudci. který o sporu národních stran v Čechách vynese co nejmožněji (!) spravedlivý roz- sudek«, jak bar Bienerth ve své předvčerejšt řeči prohlásil. Dnes po hotové události jest protest proti faktu jenom ceny theoretické a sotva asi přiměje bar. Bienertha k — odvo- lání jeho předloh, zvláště když vyslechl vče- rejší řeč poslance dra. Kramáře i s prohlá- šením o spolupracovnictví českém na záko- nech za účelem jich změny ve větší prospěch český. Těmi slovy svého vůdce postavili se čeští poslanci — neboť vlastní jeho strana nezůstane ovšem v té příčině osamocena — na faktickou půdu nejen protiústavního sta noviska vlády, nýbrž definitivně mimo nej důležitější zásadu českého programu o prá vech a kompetenci zákonodárného sboru království českého a slova protestu prot každému kompromisu a ústupku v té pří čině zůstávají slovy.
Bienerth Kramář Čechy národní strana akční výbor národní strana
8 article
Středeční »Neue Fr. Presse«, kteráž zvo- lila methodu za punktací německým liberál- ním tiskem tak oblíbenou, obestírá vládní předlohy jménem německého lidu smutečním florem nazývajíc je dvěma zpola prohranými bitvami, silným nacionálním schudnutím, na lezla pro ně velmi romantické přirovnání Jsou jí: náhrobkem pro odumřelou velikou minulost. Aniž bychom se hlásili k romantickým názorům v politice, můžeme tuto metaforu reklamovati směle pro slavně koncipovanou budoucnost českou, pod níž podlamuje se nejdůležitější podstavec bez něhož padá. Přijetím jazykového zákona, kdyby se jeho zlepšení sebe zazračněji zá- stupcům českým ve výboře a v plenu zda řilo a krajského rozdělení, o němž není nej menší pochyby, že je národnostní, zadává se víc než autonomistické stanovisko o kom- petenci českého sněmu. »České země jsou samostatným státem«, pravil dr. Kramář ve své včerejší řeči ve spojitosti se státním ja- zykem, jaký jazyková osnova vladní po- prvé uzákoniti míní.
Neue Kramář Francie . Presse Český země
9 article
Krajským zákonem, kterýž jest národ- nostním ohraničením německého území v Če- chách skutečnými politickými hranicemi, pro vždy, anebo aspoň pro každou dějinně dnes dohlednou dobu pochovává se myšlenka če- ského státu. Neboť zákonem tímto má býti zřízen v království českém útvar, který se ma k vyvrcholenému pojmu provincie »Deutsch- böhmen« jako náčrt k definitivnímu obrazu. Skupina německých krajů, zamýšlená kraj skou předlohou, jest polotovarem ve výrobě »většího Německa«, jest etapou germanského vývoje za proslulým »Hochzielem«, je kro- kem za uskutečněním lineckého programu jest postupem slovanské smrti po Lab k jihu nížl Vědomí toho fakta promluvilo ze vče- řejší řeči posl. Kramáře přes to, že se pro- blásil přívržencem krajského rozdělení, o je- hož otázkách lze diskutovati. Prohlásil ovšem, že národ český nechce vydati své menšiny v šanc osudu, který by jim byl přisouzen kdyby do německých krajů zavedena byla německo-nacionální politická praxe vymeze- ním pravomoci, jakou vládní osnova krajské vlády obmýšlí. Tu běží o životní otázku če- ského národa, nemůžeme nikdy obětovati
Deutsch Kramář Německo Laba německý kraj
10 article
své menšiny — pravil český vůdce, ale zá- věrečné jeho slovo neprotestovalo dosti zřejmě proti národnostnímu rozdělení země samému. nýbrž proti mechanickému roztržení Čech. aniž by o tom jednalo jedině kompetentní forum, český sněm. Končil slibem, který co do závaznosti místa, z něhož pronesen, má takřka sílu přísahy: »Raději, pravím žádný mír. A uvidíte jak m všichni, jak zde jsme, bez roz- dílu stran, budeme hájiti jednotu a nedílnost království českého do krajnosti« Jenom pro ten případ, nedostane-li se před forum sněmu, nebude-li pro ně vyžá dáno a uděleno zákonité dobrozdání ?l Každá decise, každé ohraničení krajůa okresů dle národnosti v Čechách jest oběto váním českých menšin, vydáním jich v šan jich osudu. Vůdce německých svobodomysl- ných stran v Čechách na sněmu v rozmluvě s redaktorem »Bohemie« o vládních předlo- hách, počínal si z počátku velmi upjatě, ale konečně rozepjal svou německou hruď a po pouštěje uzdu svému zadostučinění z neoby čejně příznivé situace německé, pravil: Nej důležitější a nejvýznamnější vy- moženost německá jest ta okolnost, že předlohy jednou pro vždy zaji- šťují: Čechy rozpadají se ve tri časti, jichž odlíšený jazykový ka- rakter pro vždy přísné zachovávám býti musí. Toto rozdělení považo- váno býti má za platné konečné nemá podléhati již žádné jaké- koli revisi .. . Bylo by nespravedlivo zneuznávati veliký prospěch, jaký zna- mená už nacionální ohraničení krajů a trvalé zajišténí jich jazykového karakteru oproti nynějšímu stavu.
Raděj Čechy Bohemia
11 article
Sdělení Eppingrovo německému redaktoru vyznělo na konec jako náruživé doporučení předloh Němcům a nejvýznamnější jeho věta vrcholí ve slovech: »Zkušenost nás učí, že v Rakousku § 14 diktoval, zůstává v plat nosti pro všechny doby. Dejme tomu, že by Bienerthův jazykový zákon, vinou Němců ku poradě nepřipuštěný, byl cestou § 14 anebo způsobem ješté slavnostněj- ším oktrojován, kdo nám ručí za to, že by takový oktroj korigoval předlohu ve smyslu Němcům příznivějším « Tento slavnostní způsob oktroje jazykových předloh — celý svět ví, co zna- mená — provází téměř všechny důležitější projevy německé v poslední době vladních předloh se týkající a narážka na něj vyskytla se v posledních dvou měsících několikráte. Zbývá jenom otázka, a ta zdá se být apelem k osudu: Dovedou české strany spl- niti bezpodmínečně včerejší pří- pověď svého mluvčího? Budou míti dosti síly, aby nejen jednotu a nedilnos království do krajností hájily, ale také u há- jily?! Dr. Kramář bral sněmovnu za svědka při tomto svém slibu, ale výdatnější a mo- hutnější bylo by předpovědí, kdyby nejen on, nejen jeho strana, ale všichni čeští po- slanci za svědka této své přísahy vzali svoj národ, své voličstvo a pověděvše vládě sněmovně své mínění, šli do svých okresů a vyslechli mínění českého lidu, který dnes už ví co jej čeká, kdyby se vládní předlohy, české veřejnosti známé, staly zákonem. Významnější než hlučná a trvalá po- chvala a potlesk, jakých se dru. Kramářovi včera dostalo od jeho českých soudruhů, by byla celým národem hlaholící ozvěna, s jakou by uvítal všechny své poslance, kdyby přišli vyslechnout jej, jedině opráv- něného a nesporného rozhod čího o svém osudu,
Němec Bienerthův doktor Kramář Rakousko
12 article Usnesení národní strany svobodomyslné o jazykových osnovách.
Usnesení národní strany svobodomyslné o jazykových osnovách. Komitét akčního výboru národ- ní strany svobodomyslné učinil o vládní osnově jazykového zákona a osnově o krajských vládách toto zásadní usnesení: Podání osnovy jazykového zákona pro krá- lovství české na říšské radě odporuje plat- ným ústavním zákonům, podle nich sněm království českého jest oprávněn upravo- vati otázku jazykovou u veřejných úřadů v zemi. Protestujeme proto co nejroz hodněji proti této snaze zúžiti pravomoc sně. mu a nedáme si vnucovati za roz- hodčího o zákonodárství zemí s převážnou neněmeckou větši- nou zákonodárný sbor, v němž něme- cký národ má nepřiměřený, jeho početní i ku turní sílu převušující vliv. Přímo politickým násilím nazvat musíme úmysl vlády provésti národnostní roz- hraničení soudních okresů a obvodů krajských soudů bez slyšení sněmu králo v stv českého, který dle zákona z 11. června 1869 č. 59 ř. z. a zákona ze dne 26. dubna 1873 č. 62 ř. z. jest oprávněn ku podání dobrého zdání, jímž ve smyslu zákona o okresních z- stupitelstvech ze dne 25. července 1864 jest vázána vláda i dle názoru vynikajícího něme- ckého státníka dra. Edvarda Herbsta. Proti tomuto násilnému, práva sněmu po- rušujícímu rozhraničování, jímž se vláda dotýká nejcitlivějšího nervu našeho národního tělesa, státi budeme rozhodně a houžev- natě, neznajíce v této věci nija- kého kompromisu ani ústupu. Právě tak postavíme se proti snaze vlád y pevným zákonným stanovením
Herbst akční výbor národ
13 article
okresů jednojazyčných na základě sčítání lidu, provedeného bez záruky správnosti a dle ve- jasného pojmu obcovacího jazyka zbaviti práv a podvázati vývoj menšin na šich v území převahou německém a pro budoucnost zameziti, aby po každém sčí tání lidu provedeném dle řeči mateř ské musiha býti jazyková povaha okrosů dle určitého procenta menšiny jinojazyčné upravo- vána. Jestliže nieméně také po meritorní stránee posuzujeme předlohy vládní, činíme tak bez vzdání se svého přesvědčení a svých názorů programových. Při tom předem již klademe váhu na to, aby každá zákonná reforma jazy- ková připjata byla na dosavadní platný právní řád, založený staletým historickým vývojem jehož hlavními pilíři pro rovnoprávnost obou národů jsou obnovené zřízení zemské, kabinetn list císaře Ferdinanda V. z r. 1848 a čl. 19. zákl. zák. státního. Kdyby vláda upraviti chtěla na říšské rade jazykové poměry pro celou oblast, kterou ná- rod český obývá, kdyby dávala plné právo ja- zyku našemu u centrálních úřadů, u nejvyššího soudu, správního dvora a říšského soudu, dalo by se vysvětliti, proč vznáší rozhodování n radu říšskou. Vláda však právě u ústředníeh úřadů a nejvyšších dvorů olázku jazykovou ve vnější službě ponechává nerozřešenu, ačkoli pro ni kompetence říšské rady byla by odůvodněna, a pokud styk úřadů s centrálami upravuje, po- nechává dosavadní zvyklost odporující plátným zákonům a to i pro styk úřadů českých s úřuady markrabství moravského, které přece osídleno jest ohromnou převahou českého obyvatelstva.
14 article
Toto udržování privilegií němčiny má býti zákonem zaručeno v rozsahu, protí ktorému brániti se musíme. Neboť nejenom styk s úřady centrálními s úřady jiných zemí má se díti německy, nýbrž všecky úřady mají míti povinnost německy si dopisovati s četnictvem, tedy s orgány, urče- nými pro bozpečnostní a správní službu v zemi. u pošt má býti i při tiskopisech, určených pro obecenstvo, stanovena nerovnost jazyků a úřad- ní němčina rozšiřuje se ve vnitřním úřadování pošt nad míru potřebnou ke správnému konání služby, Při tom do zákonné úpravy nebyly pojaly úřady železniční, aby nadpráví němčiny, stano- vené v nezákonném organisačním statutu z roku 1896, bylo udrženo, nobyly dále pojaty úřady. podroboně měnisterstvu vyučování a sporné otáz- ky o povaze celního řádu rozřešeny nejsou. Chtěla-li vláda jako nestranný prostřodník upraviti vnitřní úřadování jinak, než na základě dvojjazyčnosti, mohla tak učiniti jen se šetře- ním rovnosti obou národů a výminky připustiti pouze tehda, když by to nevyhnutelně vyžado- vala bezpečnost a rychlost správních úkonů. Všecky české strany a celá strana sociálně- demokratická bez rodílu národností prohlásily vládě, že pro jednání stran s úřady v Čechách musí platiti plná, nezkrácená dvojjazyčnost. takže přislušníci obou národů v celé zemi musi míti právo písemná a ústní podání ve svém ja- zyku činiti, že musí býti v jejich jazyku o úřadníka projednání řídícího jednáno, protokolo- váno a vyřízení v jejich jazyku jim dodáno.
Čechy
15 article
Nebyla tato zásada hájena snad jen z dů vodů národnostních, nýbrž také z důvodu tobo že veškeré rozhodování úřadů soudních a poli tických má spočívati na moderní zásadě bezpro střednosti a ústnosti (§ 4. civ. řádu soudního § 6. trestního řádu, základní zákon státní moci soudcovské). Ani této zásadě osnova jazy ková nevyhovuje, zavádějíc usta- novení, jimiž ohrožuje se právn bezpečnost nojen u soudů, nýbrž také u úřadů správních, připouště- jíc překladatelství podání, jím rychlost a přesnost rozhodován bude trpěti, zavádějíc protokol dle řeči úřadu, ne dle řeči podání zrušujíc dosavadní ustanovení že v trestním řizení řidi se řeč jed nání dle řeči obviněného, připou- štějíc možnost tlumočníka. Tím ne- zbytný základ moderního řízení soudního i správ náho má býti zničen, ačkoli třicetiletá plat- nost, třiceliloté provádění nařízení Stremayro- vých, v nichž vlastně jen tehdejší praxe formulo- vána, zřejmě ukázala, že na cestě dvojja- zyčnosti ve vnějším úřadování je jediná ochrana moderních zása konání práva a spravedlnosti. Všacka ustanovení, jež by se příčila této zásadě, budeme potírati. Pokud jde o otázku úřadnickou, postrádáme v předloze přesného ustanovení, že úřadník jest ve svých osobních vztazích k úřadu stranou Musíme také konstatovati, že k dosažení rov- nosti mozi českými a německými úřadníky v okresích jednojazyčných bylo potřebí, aby u českých úřadníků odstraněna byla povinnost prokazovati znalost němčiny při thooretických i praktických zkouškách a aby byli zbaveni po- vinnosti, že musí užívati němčiny při dopisování s centrálními úřady a s úřady mimo zemi.
Stremayrovýchod
16 article
Slajíme na zásadě dvojjazyčnosti úřadni ctva, ktorážto pro království české všeobecně platná zásada byln poprve prolomena pro soudy dle ujednání vídeňských konferencí a dle Schön- bornova nařízení z r. 1890, vydaného na jejich základě. Nemůžeme připustiti od tét zásady výminky potud, pokud nebude jasně a určitě zákonem zabezpečeno takové ob- sazení všech úřadů v zemi, úřadů centrálních i soudů nejvyšších soudci a úřadníky rozhodu- jícími, znalými druhého jazyka zemského, aby úřadování v obou jazycích zemských bylo plne zabezpečeno. Osnova ve své snaze po jednojazyčnost úřadníků jde však tak daloko, že ani u smíše- ných úřadů nežádá ode všech úřadníků znalos obou jazyků, spokojujíe se úplně neurčitou for mulací „dle potřeby“ Nemůžeme proto snésti také ustanoven předlohy o vrchním soudě zemském v král. če- ském, jímž má býti nezákonné nařizení Schön- bornovo petrifikováno a dokence rozšířeno. Nejasné ustanovení § 27. osnovy musí býti stylisováno tak, aby vyloučen byl výklad, že nemůže býši přijat do služeb u jednojazyčných úřadů úřadník druhé národnosti, poněvadž by takové ustanovení bylo přímo proti zákl ad ním státním zákonů m.
Schön
17 article
Jsme také proti přijímťní úřad- níků podle klíče národnostníbo a nemů žeme o věci souditi jinak, než, bude-li klíč platit pro všecky země naším národem obývané — at již jsme v nich menšinou či většinou — bude-li platiti také pro ústřední úřady a nejvyššt instance soudní a bude-li mimo to rozdéleno přijímání dlo kategorií služby konceptní, odbor né (lékaři, inženýři atd.) a manipulační. Pokud jde o vlády krajské, již nyní pro- hlašujeme s největší rozhodností, že zásadně mohli bychom je připustiti, kdyby kompetene místodržitelství byla přibráním agend minister ských tak rozšířena, aby z pravidla instančn postup místodržilelstvím končil. Nepřipustíme však, aby krajské vlády roz hodovaly s konečneu platností, poněvadž krajské justici, jakou jsme viděli při chebské rovoltě, nepřičleníme ještě všeněmeckou praxi správní, kterou by byly ohroženy naše menšiny a která by v sociálním směru vedla na severu Čech k rozhodnutím jednostranně třídním. Ke konci nutno ještě vytknouti, že ospova není dílem právnické přesnosti, „est v důleži- tých ustanoveních mlhavá, nejasná a mnoho- mluvná, tak že zavdala by podnět k mnohým sporným výkladům a neodstranila ny jazykove zmatky. Jazykový zákon nevybovuje požadavkům našim a obzvláště ustanovení jeho, kterým bei českého sněmu provádí se naprosté rozdělen země, považujeme za vypovčzení boje Boj ten přijímáme s důvěrou, že celá česká veřejnost se ho s námi zúčastní a že neopust nás slovanské strany na radě říšské, dobře vě douce, že po nás mohlo by dojíti také na ně
Čechy
18 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna- (Sehůze 131.) Ve Vídni, 4. února. (Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů «.) Zahájení debaty o jazykových osno vách. — Poštovní výnos a výrok správee ministerstva obchodu dra. Mataje o če- štině. — Bouře na české straně. — Němci nedovoli, aby odprosil Čechy. — Konference u Bienertha Schůze z počátku klidná, při řeči posl Kramáře oživla a končila posléz výbuchem proti správci ministerstva obchodu dru. Mata- jovi, jenž učinil výrok, o němž dále zevrubně je řeč. Toť stručný obraz včerejšího sezení, v němž započala debata o jazykových vládních osnovách Se strany české prof. dr. Masaryk, posl Bukvoj a dr. Kramář vykonali na nich kritiku, klerá dopadla skoro vesměs negativně zamilavě. Dr. Kramář formuloval podmínky, za kte rých pro poslance české jest rozprava možná a na přetřes vzal také ordonance vídeňské pro jazykovou praxi pošlovní v království českém, nazývaje soustavné umenšování práv jazyka českého »podvodem a šejdírstvím«. Způsobilo všeobecné překvapení, že správee ministerstva obchodu odborný chef dr. Mataja hned po řeči Kramářově povstal, aby s ni polomisoval. Všeobecný byl úžas nad odvahou tohoto byrokrata, mluviti s patra v zastupitel ském sboru a to způsobem takovým, že došl u Čechů k nesmírné bouři nevole, která přivodila brzký konec sehůze a poloviční útěk Mataje ze sněmovny Výklady dra. Mataje hned zpočátku byl přerušovány a opět a zase naň voláno. Vůči všem interjekeím osvědčil tento byro krat dosti resistence.
Mataj Bouře Němec Čecho Bienerth Kramář profesor doktor Masaryk Bukvoj Mataja Kramářův Vídeň poslanecký sněmovna
19 article
Když však pravil, ciluje pošlovní výno že čeština pro nejnižší kategorie poštovního zřízenectva je přípustnou ( ) tu toto poslední slovo působilo jako pochodeň vržená do sudu s prachem Voláno na Mataju: »Nejedná se o žádnou milost pro český jazyk, jedná se o jeho právoe — voláno dále: »nejedná se o to, je-li jazyk český přípustný, nejedná se o to, zdali milo stivě dovolujele něco, nýbrž jedná se o rovn právo jazyka českého. Posl. P. dr. Zahradník, obrálivse k českým poslancům, stojícím ve velkém polo- kruhu, zvolal: »To jest ponížení naší mateřštiny.« Na dra. Mataju zahřmělo chorem: »Této urážky neztrpíme.« Zvláště prudce doléhali na dra. Matajn posl. Čech, Švejk, Kratochvil, Choc, Lisý. N Mataju voláno pak: »Abzůg, abzůg; odvola vezměle výrok ten zpět.« Nevole poslanců českých byla však stupňo vána také faktem, že dr. Mataja popíral exi stenci tajných výnosů, avšak přiznal, že byla dána v příčině jazykové praxe v poštách krá- lovství českého poštovním ředitelstvím poštovním úřadníkům »opatření« (Verfügungen). Poslanec dr. Drexel, který stál bliže dra. Maraje, domlouval mu. Bylo slyšetí dra. Mataju, pravfeího: »Ne- mohu říci tady nic jiného, než co bylo v prvnín výnose.s V drobném prodejií ranní čislo o sobě . . za sh večerní . . . . . . . za t h Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . .r večerní . . . . . . . . 5b Inseráty platí se hotově napřed Předplaceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 8 Tam nacházejí ze též redakce, tiskárna a expedige „Národnich Listů“ Rukopisy se novraosjl.
Posl doktor Zahradník Švejk Kratochvil Choc Lisá Mataja Drexel Matát Čechy N Matát
20 article
Potom obrátil se dr. Mataja Ke svým kolegům na ministerské lavici a tázal se jich: „Urazil jsem někoho? Řekl jsem něco ne- připustného?“ Mezi Čechy voláno však dále: „Výnos fa- brikoval Wagner! Pryč s níím, pryč s Wagne rom, ven s níml Sekční chef dr. Wagner, který stál na le- vem křídle ministerské lavice, dovolával se ochrany proti českým výtkám u poslancc dra. Michla, zástupce Karlových Varů. Při tom stalo se malé „qui pro quo“. Někteří poslanci poklá- dali odborného chefa v ministerstvu financí dr. Engla za dra. Wagnera a hnali se proti němu, byvše však upozorněni, že se zmýlili, zastavíli svou výpravu. President dr. Weiskirchner udělil slovo nejbližšímu řečníku v debatě jazykové dru. Pattaiovi, který však nemohl hned pro- mluviti. Stál hodnou chvíli. Presidené zvonil, ale marně. Hluk poslanců českých neustával, naopak Bylo slyšeti hlasy: „Napřed musí Wagner ven.“ „Abeúk Mataja!“. „Abcúk Wagner“. „Žádáme, by revokoval.“ Posl. Choc: „To je lumpáctví.“ Němci jali se pokřikovati na Čechy „To je vyložená komedie. Kde by měli Němci příčinu tropiti lomoz, Čechové řvou. Posl. Iro křičel: „Kdyby Čechové nakrásně dostali české státní právo, budou naříkati, že jsou odstrkováni.“ Posl. Lisý: „Padoušství je to, musí odva- rosll.
doktor Mataja Wagner Michl Engl Weiskirchner Pattai Abcúk Wagner Posl Choc Němec Čecho Lisá Čechy Karlová Vary Wagne ROM Abeúk Matij
21 article
latl President dr. Weiskirchner povolal k sob na to správce ministerstva obchodu dra. Mataju, jenž, poradiv se s Davidem Abrahamowiczem, sebral svůj portefeuille a pravě: „Vrátím se zase hned!“ kvapně odešel. Provázen drem. Wagnerem odebralse k bar. Bienorthovi, ke kterému se dostavil dr. Pacák, posl. Staněk a ministr dr. Žáček. Dr. Mataja vyslovil ochotu prohlásiti ve sněmovně, že dalek bylveškerého úmy- slu dotknouti se jakkoliv jazyko- vého práva českého a že slovem „pří- pustný“ mínil rovnoprávnost. Te však podali proti takovému vyjádřen velo Němci. Bar. Chiari pravil, že Němelnestr- pi (!), by se dr. Mataja vůči Čechům omloval, a dodal: „Nedovolíme, by vlád ustavičně ustupovala před českým terorem. Zároveň prohlásil, že by Němci všelikou re- vokaci drem. Matajou ve sněmovně pronesenou pokládali za casus belli. Povolán konečně dr. Schreiner, jenž přidal se k odporu dra. Chiara. Když přišli do zasedací stně bar. Bienerth s drem. Matajou, byla schůze již formálně pro- hlášena skončenou. Zejtra dopoledne o 9. hod. sejde se parlamentní komise svazu všech po- slanců českých ku poradě o této aféře. Bar. Bienerth a dr. Mataja nedohodli a ne- rozhodli se v rozpravě, konané s českými a ně- meckými poslanci, na ničem. S velikým napje- tím čeká se, co se stane zejtra.
doktor Weiskirchner Matát Abrahamowicz Wagner Pacák Staněk Mataja Němec Chiari Němelnestr Čecho Schreiner Chiara Bienerth
22 article
Debata o vládních jazyko- vých osnovách. President dr. Weiskirchnsr zahajuje schůzi v 1y hod. dopol Sněmovna pokračuje v rozpravě o včerejším prohlášení vládním. Posl. Masaryk jako první řečník proti pokra- čuje v reči, kterou včera započal a praví, že chce ke včerejší hudbě podati text. Byl by tak učinil včera, kdyby ne úplně správný výklad jednacího řádu nebyl způsobil očividný amatek v poslanecké sněmovně, Rozhodně bylo úkolem předsedy, aby v nynějším okamžiku vystříhal se i jen pouhého zdání znásilňováníl Prohlášení minister. předsedy nemůže řečník klidně přijati z toho důvodu, poněvadz svob. pán Bienerth vyhnul se bázlivě a nemužně nejdů- ležitějším otázkám ústavním, které tímto zákonem byly přimo a nepřímo rozvinuty. Kayby byl svob. pán Bienerih prohlásil: »Představuji se jako rušitel ústavy, pak tm pro všechny strany byl dán jasný základ pro rozpravu. Jde tu vlastně o otázku, zda jazykově zt kony maji se podati v parlamentč nebo v zemském sněmu. Dle jasného znění § 11. zákona z 21. prosinee 1867 mohou býti v parlamentě projed- navány pouze záležilosti všem zomím společní, nemohou však v něm usnášeny býti zákony, kte ré jsou peciálními zákony jednotli- vých zemí. Vláda v tomto prípadě porušila ustavu. Parlament může rokovati pouze o rá m- covém zákoně, kdežto speciální zákon pro ze- mi náleží do zemského sněmu.
doktor Weiskirchnsr Posl Masaryk Bienerth Bienerihlava poslanecký sněmovna
23 article
Dalši porušení ústavy je v zákoně o ohraničení okresů, poněvadž plati ještě zákony z let 1863 a 1868, přes něž žádná rakouská vláda nemůže přejíti k jednacímu pořadu. Každý rakouský sludent musí se ke státní zkoušce učiti větu německého učitele státního práva Ullbricha, dle niž mohou býti soudní okre- sy pozměněny jenom po před-hozím dobrozdání zemského sněmu nařízenim ministra spravedlnosti. Uvádí v roce 1884 poslancem Hernstem na českém sněmu zemském podaný návrh na ohraničení okresů a soudí, že je zcela přírozeno, vystoupili-li Němci s tímto návrhem před kompetent- ním forem, zemským sněmem, tím nijak nevzdali se svých názorů. Vládní předlohu samu prohlažuje se sta noviska zákonně technického za uniku m Nejdůležitější paragrafy jsou styliso- vány nejasně a mají-li zákony skutečně kdysi nabýti platnosti, bu- de nutna spousta svazků předpisův a nařízení, aby při provádění zákona panoval duch jednotný. To plalí jak po slránce juristické, tak i administrativní Pojednává pak o jednotlivých ustanove- nícn osnovy. O celém vnittním postupu úřadního jednání nedoví se ničeho, kdo dotyčného jazyka není mocen. Kontrola tohoto postupu, která je prece nut- nou zvláště při záležitostech trestně právních, je mu nemožnou. Dělník, který je vyslýchán a eventuálně odsouzen u jednojazyčnélio soudu okresniho, chc
Němec Hernst