Periodikum ALTO Viewer

1

Číslo 332.

2

V Praze, dne 3 prosince 1900.

Praha

3

Réčník IV.

4 article

sedacs, sanlntivoa expedice- Praha. Pštrossova ulice, číslo 200 —II. Refrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Kozapečetěnéreklamace jsou porta prosty. liserty účtujeme levně pří častější inserci po skytujeme výnody. V ycházejí denně o šeste nodině ranní. V pondělí a po svátku vžiy po dvanácté díně polední Jednoullvé číslo za 8 h. 7elefon redakce č. 1128

Praha Pštrossův

5 article KAl

KAl Slunce vychází v 7 hodin 41 minutu ráno. Slunce zapadá ve 3 hodiny 58 minut večer. Slavnostní shromáždění výroční České Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Lk. — Valné davy zvědavců tísnily se včera odpoledne před monumentální hudovou musea králov- ství českého. Co chvíli zahrčel před vjezdem do bu- dovy kočár, z něhož vystupovala dáma či pán v nád- herné robě či v slavnostním úboru. Pantheon musea král. českého k 5. hod. odpol. naplnil se předáky celého českého života z čelných kruhů společnosti české. Vedle lesklých uniforem, salonních úborů a nádherných rob zářily tu řádya odznaky důstojností. Byli tu »nesmrtelní« a s nimi členové vysoké slechty, duchovenstvo, úřednictvo, učenci, básníci, spisovatelé — vše to, co tvoří život český, jímž se representujeme na venek. V křeslech prvé řady zaujali místa svá Jeho Excelence pan místodržitel, Jeho Excelence pan velící generál a polní zbrojmistr Ludvík Fa- bini s Jeho Excelencí polním podmanršálkem Cer- rim, prasident vrchního zemského soudu p. dr. Viktor ryt. Wessely a hr. Vojt. Schönborn, s druhé strany pak starosta kr. hl. města Prahy p. ar. Vlad.

František Josef Ludvík doktor Viktor rýt Wessel Schönborn Vlad Kala Praha Český akademie císař muzeum král

6 article

Srb a pan dr. F. L. svob. pán Rieger. V dal- sích křeslech probošt metropolitní kapitoly svatovítské msgr. Hora v zastoupení omluvivšího se J. M. pana knížete-arcibiskupa Lva sv. pána Skrbenské ho, prelát dr. Krásl, kanovník dr. Doubrava, dále četně shromáždivší se členové Akademie a zvaní hosté jako: rektor profesor dr. Stupecký, řiditel pošt a telegrafů pan dvorní rada Šafařík- Pstross, vrchní řiditel zemské banky pan dr. Mattuš, řiditel pan F. A. Šubrt, monsignore Lehner, msgr.dr. Knobloch, Jeho Excellence polní podmaršálek v. v. Friedberg - Mírohorský, vládní rada a řid. všeobecné nemocnice p. Šťast ný, dr. Bohuš Rieger, řiditel živnostenské banky pan Mastný, dr. Šolc, městský radní pan architekt Gregor, prof. Tilšer, rada vrchního zemského soudu Babor, vrchní inženýr Kress, mag. radové pp. dr. Malý a Kubín, p. Rašín ryt. z Ryzm- burka, p. Zeithamer, býv. starosta Karlína pan Topinka, kanovník msgr. Švehla, spisovatelé Heyduk, Jirásek, dr. Winter a celá řada jiných členů Akademie, spisovatelů, učenců, univer- sitních profesorů, žurnalistů a jiných osobností. Slavnostní schůzi předsedal J. J. nejvyšší mar- šálek král. českého Jiří kníže Lobkowicz, v pre- sidiu zasedali pp. prof. dr. Raýman, dvorní rada prof. dr. ryt. Randa, vládní rada prof. dr. Kott, vrch. stav. rada Hlávka a dvorní rada ryt. Ko- řistka.

Srb doktor F L Rieger Skrbenský Krásl Doubrava Stupecký Šafařík Pstross Mattuš F A Šubrt Lehner Knobloch Mastná Šolc Gregor profesor Tilšer Babor Malá Kubín Rašín Zeithamer Topinka Švehla Heyduk Jirásek Winter Lobkowicz Raýman Randa Kott Hlávek Friedberg Mírohorský Ryz Karlín ko Lev svatý . pán živnostenský banka Kress

7 article

Krátce po 5. hod. odpolední za napjaté pozor- nosti zahájil schůzi náměstek protektora J. J. kníže Jiří Lobkowwicz řečí velice pozoruhodnou, ba vzácnou, velice na mnohých místech přerušovanou salvou potlesku a souhlasu na znamení vřelého při- etí. Zněla následovně: Slavné shromáždění! Velectění pánové! Dnešní slavnostní veřejné shromáždění České Akademie cí- saře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, které kladu si za čest nyní zahájiti, vyniká nad jiné podobné schůze, jež během let jsme odbývali v této slavnostní síni ve dvojím ohledu. Za prvé budiž poukázáno k tomu, že Česká Akademie roku letošního dovršuje první desítiletí záslužné činnosti, věnované pěstění věd a umění ve prospěch národa českého. Dobu takovou jest nám jmenovati krátkou, porovnáváme-li ji s dobou trvání ústavů podobného rázu, ze kterých v jiných zemích vzešla již dávno bohatá žeň prací vědeckých a děl uměleckých, sloužících kulturnímu vývoji oblastí, jimž tyto ústavy věnují své síly. Ano, životní doba na- šeho ústavu zdá se býti dokonce t-liko nepatrnou vteřinou, přihlížíme-li k dlouholetému nenáhlému po- stupu, po kterém kulturní vývoj člověčenstva dospěl na nynější stupeň své moderní výše. Nelze však při tom popříti, že pro mladý ústav, jakým jest naše Česká Akademie, přece znamená ukončení prvního desítiletí jeho trvání důležitý odstavec, zasluhující, by

Lobkowwicz František Josef Český akademie ce Český akademie

8 title

UILKt LIS

9 article

Pondělí: Sv. Františka Xaverského.

Xaverský

10 article

k němu obrátil svou pozornost každý, komu záleží na úspěšné činnosti tohoto sboru. Deset let zajisté postačuje, aby bylo posouzeno, spočívá-li mladý ústav na základech pravých, aby bylo zj štěno, zda jest zařízen způsobem vyhovujícím jeho účelům, aby bylo dokázáno, zdali členové jeho plní ochotně a odhodlaně vlasteneckou úlohu, na kterou přístupem svým se byli zavázali. Není na mně, abych sám o tom vydal svědectví, zdali a jakým způsobem byly v lůně Akademie tyto podmínky za- chovány, neboť posouditi zdárnost dosavadní činnosti Akademie náleží jednak kruhům vědeckým a uměle- ckým odborníkům, jinak ale celému národu, v jehož prospěch Akademie byla založena. Tolik však budiž dnešního dne bez obalu vysloveno, že objemem a ja- kostí prací, které byly vykonány pod záštitou České Akademie v prvním desítiletí jejího trvání, nabyla již právo hrdě stavěti v bok celé řadě ústavů podobných, ba že co do váženého pojímání svého úkolu mno- hému z nich může sloužiti za vzorný příklad. Za uplynulých deset let dokázal ústav náš platně svou životní sílu a dosavadní jeho výsledky podávajíc jistou záruku, že překonav obtíže prvního svého mládí jest povolán po mnohá ještě desítiletí kráčeti zdárně po cestě šťastně započaté, ve prospěch vědeckého a uměleckého pokroku i národa českého.

Český akademie

11 article

Jsme-li toho pamětlivi, jaké důležitosti nabývá dnešní slavnostní shromáždění pro samou Českou Akademii tím, že znamená zapčetí druhého desítiletí její úspěšné čianosti, nepřehlédneme též druhý mo- ment, který spočívaje v úkazu povšechnějším propůj- čuje dnešní schůzi oslavu dokonce mimořádnou. Uvažme toliko, že ji odbýváme v roce, tvořícím roz- hraní dvou věků, z kterých každému v dějinách kul- turního vývoje našeho národa bude náležeti zvláštní ráz a rozdílný význam. Kterak se vyvinou poměry českého národa v století XX, toť arci dnes úplně jest zabaleno v temnu budoucnosti. Za to však v srdci celého ná- roda na věky zůstane zapsána skvělá upomínku na století nyní ukončené; nebeť jest totožné s do- bou jeho vzkříšení, za kterou po dlou- hém ponížení lastní svou silou opět se vzbudil knovému omlazení svého jazyka i celé své bytosti.

12 article

V prvních letech XIX. stolesí tento ruch arci teprve poznenáhlu započínal se vyvíjeti, Byl to hlou- ček několika málo skromných sice, ale odhodlaných mužů, kteří nechtěli zoufati nad úplným odumíráním jazyka, tehdáž pravidelně toliko v nižších třídách ještě užívaného, jim však co jazyk mateřský vzdor tomu drahého. Tento skrovný počet prvních buditelů zvolna sice, ale stále zvětšoval se během první polo- vice minulého století neb přidávalo se k němu čím dále tím více nových pružnějších sil, nových vojínů v boji o život a smrt jazyka, kterému z mnohých stran ještě tenkráte zvěstováno bylo brzké úplné za- hynutí. Nebylo to však úkolem právě lákavým ná- ležeti tehdáž mezi ty, kterým s příznakem často po- směšným, ale při tom způsobem skutečně případným, se dávalo jméno »vlastenci«. Nynější pokolení ani nedovede sobě znázorniti, s jakýmí obtížemi bylo zá- pasiti těm, kteří v oné době zasazovali se o obrození národa a o povznesení jazyka českého. V ohledu hmotném nepřinášely jim jich snahy žádného pro- spěchu, ano naopak vyžadovaly od nich obětí stá lých a pro jednotlivce často dosti citelných. V ži- votě společenskěm stáli osamoseni, převalná většína tehdejších vzdělanců považovala je za podivíny, snicí o nedostižných ideálech, anebo dokonce za nebezpečné neb aspoň nepohodlné rušitele všeobecného klidu.

13 article

Tenkráte bylo třeba pevného cha- rakteru a neoblomné vůle každému- kdo jsa zrozen jako Čech nechtěl pod- lehnouti všecbecnému proudu národ, ním tužbám protivného. Zdálo se na krátkou dobu, jakoby z bouří roku 48. i v ohledu národním kynula jakási změna, avšak brzo na to nastala několikaletá doba, kterou co do obtíží kladených vývinu českého jazyka, musíme nazvati téměř ještě nepříznivější než kteroukoli dobu dřívější. Přes to nebylo však více možno, úplně zničiti símě, kladené prvnímu bu- Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Jiljí u Dominikánů od 3.—7. t. m.

Jiljí Čechy

14 article

diteli národa. Ano, nelze popříti, že i v těchto letech jinak tak obtížných, poměry se zlepšily v jediném arciť, ale nadmíru důležitém bodu. — U Čechů snad více než u kteréhokoli jiného národa obnovují a občerstvují se třídy vzdělané stále novým dorostem, pocházejícím z vrstev, jež společen- sky stojí na stupni nižším, u kterých však právě v Čechách jazyk mateřský se byl zachoval v plné platnosti. Pokud tak tomu bylo v první polovici mi- nulého století, byl tento jazyk úplně vyloučen již ze školství středního, potud až na řídké případy, kterým za to náleží arci tím větší uznání, znamenalo nabý- vání vyššího vzdělání pro Čecha téměř tolik jako odnárodnění. Teprve po roce osmačtyřicátém vnikla čeština poněkud do škol středních Vykazovalo se jí sice tam místo dosti skrovné a nedostatečné, ano dle nynějších názorů dokonce nedůstojné; toto malé mí- stečko však stačilo na to, aby dřívější odnárodňující vliv středních škol byl oslaben a obmezen a tím byl získán nemalý počet mužů, jinak snad pro národ ztracených, za nové zastance svého mateřského ja- zyka, jimiž rozmnožen byl rostoucí vždy počet uvě- domělých Čechů. V trudných dosud poměrech jazykových nastal pak značnější obrat teprve v letech šedesátých.

Čecho Čechy

15 article

Povstal ruch v třídách, které do té doby nikterak nemívaly příležitosti súčastniti se v životě veřejném; nastala možnost tiskem i slovem, rozšiřovati obor působnosti jazyka českého, který do nedávna vždy ještě býval pohroužen v úplném podruží; i ve spo- lečenských třídách vyšších povstali mužové, v jichžto rodinách se byli, zachovaly tradice odvěké a kteří nyní otevřeně podávali ruku těm, kterým náležela zásluha, že v těžkých dobách se byli zasazovali o obrození národa. A tak se stalo, že národní sebe- vědomí, které o 20 let dříve bylo výhradním vlast- nictvím nepatrného hloučku, náhle silou elementární jevilo se býti heslem celého národa několikamiliono- vého. Bylť to pokrok ohromný, nevídaný, nad kterým žasli všichni, jimž byla dána příležitost jej obdivovati. Vzdor tomuto rozhodnému postupu na započaté dráze nebyla však a nesměla býti práce zastavena.

16 article

Teď teprve, kdy český národ poznával sám sebe a osvědčil svou vůli žíti svým životem vlastním, ukazovaly se ne- dostatky, které byly přirozeným následkem opozdění, v jakém se nalézal u porovnání se sousedními ná- rody kulturními. Ne snad, že by poměrný počet vzdělanců byl býval mez Čechy menší, než jinde, tím méně, že by míra jejich vzdělání aneb dokonce jich vědeckých neb uměleckých schopností neodpo- vídala požadavkům než vyšším, neboť v obojím směru vyrovnáváme se zajisté které- mukoli národu jinému. Avšak nebylo lze popříti, že vzdělání nevalné části synů tohoto ná- roda bylo získáno prostřednictvím jazyka jiného a že bude třeba víceleté důkladné a vážné práce, aby dorůstajícímu pokolení bylo umožněno dosíci plného vzdělání jazykem vlastním. I v tomto ohledu děje se dosud stálá náprava. Zřízením vysokých učení českých obětavostí mužů, kteří vědomosti nabyté v jiných řečech samostatně spracují ve svém jazyku mateřském. Ano, nezdráhám se to vysloviti v tomto slavnostním kruhu, blahodárný vliv České Akademie na vývin vážné vědecké literatury české, napomá- hajíc k tomu, aby národu českému postupně, ale jistě bylo podáno vše, čeho potřebuje, by jeho kul- tura, vlastním jazykem pěstovaná, octnula se na plné výši, vzdělaného národa důstojné.

Čechy Český akademie

17 article

Velectění pánové! Dospěl jsem ku konci svých úvah. Načrtl jsem jimi toliko povrchně, kterak během století nyní již docházejícího národ i jazyk náš se zmladili, vyrostli a sesílili. Upomínka na po- stup tento budiž nám i probudoucnost zdrojem naděje, neboť vyzískali jsme jimi neocenitelný poklad své vlastní národní bytosti. Na prahu nastávají- cího věku pak vyslovme dnes přání, aby poklad tento, během století deva- tenáctého pracně vydobytý, neporu- šeně byl odevzdán synům století dva. Předplatné pro Praku s donáškou do domu: měsičně . . . .. 2.80 8.40 čtvrtletně . .. K 33.60 celoročně . . .. Pro tuzemsko poštou: měsíčně. . . .. čtyrtletně . .. K 9.— celoročně. . . . K 86.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . . . K 12.— celoročně.. . . K 48.— Do Ameriky, Francis, Švýcarska, Italie, Bel- ie, Anglie a Ruska K 13.20 čtvrtletně K 52.80 celoročně Telefon redakce č. 1126.

Francis Italia Německo Srbsko Amerika Švýcarsko Anglie Rusko