Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY.

3

12. října 1909. Číslo 282.

4 article

viska je to pro ně nevýhodno, ne-li přímo ne- možno. Pan Studnický představuje si poměr Haliče k Uhrám tak, jako je poměr Chorvatska. Ale nechť sip. Studnický zajede do Záhřeba a poučí se o tomto poměru od Chorvatů. Podle našeho mínění Ha- lič, dokud přináleží k „zemím v říšské radě za- stoupeným“, má nejpřirozenější spojence nikol v Maďařích a Němcích, jichž ideálem je Cis- lajtanie pod železnou německou vládou ve spol- ku s Německem, nýbrž Slované, kráčející po politické linii zemské sa mosprávy. V téte konstellaci nehrají žádné úlohy novoslovansko city a sympatie, proti nimž „Goniec“ horlí, ný brž očividný prospěch polského ná roda. V podobném rozumu odporoval „Gonci“ „Dziennik Powszechny“, jenž napsal: „Jsme nedůsledni ve všem, cokoli konáme. Ano více: naše slova nikdy nejsou ve shodě s našimi skutky. Nyní se u nás mnoho mluvi o slovanském bratrství, od něhož očekáváme své osvobození od národních útisků. Začali jsme své zbratřování od Čechů — od nich proto, že jim jako nám hrozí nebezpečí s jedné i druhé strany; máme společného nepřitele, jenž nám odnímá, co nám svato. Avšak my zapomínáme. že v stejném, ne-li horším položení jsou mili- ony našich slovanských bratří. A tu se již nedá myslit nic horšího a nesmyslnějšího: podle ná- vrhu „Gonce“ máme se spolčiti s je- jich nepřítelem! (Následuje líčení maďar ského útisku na Slovácích a Chorvatech.) Na obranu Slováků a Chorvatů vstali Češi. A my?

Chorvat Němec Slovan Čecho Slovák Čech Halič Uhry Chorvatsko Záhřeb Německo Dziennik Powszechna

5 article

My slavnostně přijímáme Maďary u sebe a pořád zpíváme starou písničku: Polak, Wegier dva bra- tanki i do szable i do szklanki.“ Všemi cesti- čkami se snažíme vplížiti do milosti Maďarů. nedávajíce se zmásti ani jejich neustálým odstr- kováním naší lásky. Odvážili jsme se dokonce porušiti slovanskou vzájemnost a přijali jsme officiálné účastenství na medicínském sjezdu v Pešti, protože jsme se chtěli zalíbiti „bratrům“ Maďarům. A Maďaři se nám vysmáli. Z jieh počinu prošlo usnesení, vylučující účastenství Poláků v stálé mezinárodní komisi. Věru by- chom již měli přestat dolízat z Madary, kteří jsou spojenci Pru ska a napodobí jeho vzor ve vyhla- zovacím boji naproti Slovanůml Důvodům zastanců vzájemnosti slovanské neustoupil v „Gonci“ p. Studnický a dokazo- val dále, že je pro Poláky žádoucí aby Halič byla připojena k Uhráml“ Napsal: „Tato otázka musí se státi jedním ze základných směrů naší politiky. To arei ztíží položení Čechů v Rakousku, neboť budou potom vydáni na po spasy německé většině ve víden ském parlamentě, ale jakáž pomoc když vyloučení Haliče z Cislajta- nie a připojení k Uhrám může se státi jen za souhlasu Ně mců a pro ti Čechům.

Maďar Polak Wegier Čecho Pešť Halič Rakousko Cislajta Uhry

6 article

Na to snažil se p. Studnický rozbit i česko- polskou vzájemnost na poli hospodářském, do- kazuje, že Češi a Poláci jsou hospodářskými antagonisty. Svou polemiku se „Slowem“ uza- vřel slovy: „A pozvání Čechů na častochovskou výstavu bylo potřebno jen pánům ze „Slowa“ aby po slovanském mostě via Odessa přiláhl Poláky na všeslovanskou výstavu moskevskou r. 1912. Co jsme citovali, služiž našemu obecenstvu pouze k informaci a nebudiž vykládáno tenden- čně proti našemu přátelství a vzájemnosti s Po- láky v této říši i mimo ni. Pokládáme za zby- tečno připojiti jakoukoli úvahu, dávajíce pouze výraz pevnému přesvědčení, že Poláci jen ruku v ruce se Slovany, se všemi Slovany mohou si zabezpečiti budoucnost ne na léta. nýbrž na věky. Ale to přesvědčení, jak vidíme je dosud u nich majetkem pouze jednotliveů. ktoří za ně musejí sváděli tuhé boje.

Čech Polák Čecho Slowa

7 article Řeč kancléře pokladu Lloyda Geerga prou lordům.

Řeč kancléře pokladu Lloyda Geerga prou lordům. Ve včerejších telegramech stručně zazna- menaná řeč Lloyda Georga, pronesená v Neweastlu o nejpslčivější nynější otázee anglické, způsobila velkou sens a c a vzhledem k jejímu významu nutno se blíže úřádování mnoho času. Proto si policejní radové rozdělovali samostatně akta mezi sebou a jednaii také se stranami obyčejně sami; a byl-li pol. ředitel přítomen, dozvídal se obyčejně o věci toprve z líčení... Nebyl jako ve Lvově ani v Praze milovníkem tak zvané „výkonné“ poli- cejní služby. Proto se někdy úřadovalo zcela fe- šácky. Zvláštní poměr byl mezi Sacherem a veli- telem policejní stráže, vojensky úplně dobréa novým stejnokrojem r. 1851 opatřené. Z počát- ku byl jejím velitelem major Albinský, jejž pol. ředitel uvedl v takovou podřízenost, že vlastně sám rozhodoval o stráži, čímž vojenský duch trpěl a mizel. Proto dosazen nový velitel Prinz- Ziegler, jenž byl opakem svého předchůdce, takže si Sacher naň v květnu r. 1853 stěžoval. Byl to jinak dobrý důstojník, ale „neměl onen takt a onu umírněnost, jež by proti dvornímu rádovi byla nutna. Povahy a letory těchto pánů vedou k neustálým třenicím a sporům, za nichž služba jen trpí a mohly by véstí případně k vel- kým nepříjemnostem. Proto jest nejrychlejší od- pomoe nutna...“, hlásalo se v červnu. A říjnu Sacher Masoch šel . ..

Geerg Lloyd Georg Sacher Albinský Prinz Ziegler Sacher Masoch Lvov Praha

8 article

Poslední událost, která mu na rozhodují- cích místech nejvíce uškodila, jest spojena s na- vštěvou J. Vel. v Praze r. 1853. Sacher Masoch obklopil totiž tehdy Jeho Veličenstvo takovou spoustou veřejných i tajných, černě oděných strážníků s bambusovými holemi, naplněnými olovem, že prý to Veličenstvo až nelibě neslo a při odjezdu prý se ráčilo vysloviti, že je v Pra- ze přímo s přepychem o policejní službu posta- ráno . .. Tuto ochranu Jeho Vel. smluvil. Sachen Masoch s místodržitelem drem. Mecsérym, aniž oznámil do Vídně Kempenovi. Ten pak viděl v tom nedostatek taktu, obcházení nadřízeného úřadu atd. a ostře to úřadně Sacherovi vyiknul. „K vlastnoručnímu otevření“ stálo zlověstně n obálce a „vlastnoruční vysvětleni“ se žádalo uvnitř. A Sacher Masoch odpověděl, ihned, stej- ně ostíe a podrážděně... Brzo na to došla z Vídně obšírná důtka a přednes Oherleitnerův Argus. Budiž přeložen ...

Vela Sacher Masoch Mecséry Kempen Sacher Oherleitnerův Argus Praha Sachen Masoch Vídeň

9 article

o ní zmíniti. Meeting v Newcastelu byl obrovský Byla učiněna opatření, aby nebyl rušen výtrž- níky, zejména sufražetkami. Lloyd George byl přivilán ohlušujícím jásotem shromáždění, čítajíeího 4000 osob. Ministr pravil, že nepřišel pronésti velkou řeč, ale že chce jen otevřeně se vysloviti o rozpočtu a oposicia o vyhlídkách obou. Kromě toho pojed- nával o požadaveích rozpočtu na velký kapitál, který musí těž náležitým způsobem přispěti na potřeby země. Snad za málo neděl bude to vykonáno. Rozpočet překonal nejhorší stadium a po 40 dnech a nocech bojů je teď silnější a zlepšený. Jaká je hlavní námitka proti roz- počtu? Že prý je útokem na průmysl a ma- jetek. Tomu však tak není. Je pozoruhodno že od té doby, co útok začal v dolní sněmovné obchod vzrostl. Vývoz a dovoz stouply v po- sledních měsíeích o miliony. Papíry průmyslo- vých podníků, ano i pivovarů opět jsou vý- nosnými. Jediný předmět, který klesl v kursu, jsou vévodové. Dokud věvodově byli idoly.

Lloyd George dolní sněmovný

10 article

což se hodilo jejich stavu a inteligenci, vše šlo dobře. Ale objevil se rozpočet a vévodové ustoupili se svých prestolů. Liberálům nemůže se vylýkati, že poškozují majelné. Na jejieh straně jest nejbohatší muž v dolní sněmovněa přece se jim vytýká, že rozrušují bohatství, majetek a průmysl. Dvě třídy jsou prot rozpočtu. Jedna, která si přeje úplněho fiskálního převratu, a chce zdamiti potraviny druhou jsou moení vel kostatkáti. Proč se bouti proti rozpočtu? Za nových okolností bude b - hatstvi lépe rozděleno a dělniei budou míli snesitelnější životní poměry. Ne touží po palácíeh, ale nesnesou již brlohy. Pro uskutečnění těchto blahodárných myšlenek bude zapotřebí vlce půdy a více daní. O dvacel pro- cent více. Řečník uvedl řadu důkazů o ulisko- vání obyvatelstva majitely pozemků a pravii: »Táží se každého rozumného člověka, zdali z těchto okolností je nespravedlivé uvaliti na tyto lidi daně. Když stát potřebuje peníze pro obranu země nebo pense pro staré lidi, kteří celý život věnovali vzdělávání půdy, musí se obrátiti na majetné. Předlo ži me svou předlohu horní sněmovně Všecky daně, snebo žádné! A uhli- dáme, co učiní lordi ! (Ohromný potlesk.) Horni sněmovna může vyhlásiti revoluci, ale jen li ji může prověsti.

Horn sněmovna

11 article

Je to věc, týkající se přeďevším hornl snémovny. Nerozvážní lordové ehtějí zamitnout rozpočet. Ale tento úmysl závisí od počasl Lordi jsou námořníky krásného počasí a na lorda Lansdowna, na jeho vetehou, rozpadávajíeí se loď není žádně spolehnutí. Osud rozpočt bude záležeti od země. Nejprvnějším ustanove- ním konstituce anglické je, že dolní snč- movně patří kontrola nad financemi. Co otcové po staletí v bojích a krveprohtích dobyli, nevezme vlasti přitomnost. Způsobí-li. Jordové revoluei. vznikne otázka, proč 500 mužů, kteří náhodou byli zvolení z nezaměstnaných, chce zvrálit dobře uvážený soud milionů li d z národa, kteří pracuji a založili blahobyí země? Kdo je za to zodpověden, že muž který vždy jen pracoval a na sklonku živol žádá od státu 75 haléřů denně, může dosle toho jen revolucl, kdažto muž, , který n- kdy nepracoval, dostane za jeden den více nežli jeho chudý soused za celý rok. Řeč ministrova učinila mocný dojem a lid učinil řečníkovi nadšené ovace. Konservativní lisk je rozzuřen řečí kan- eléře pokladu. Svorně mu vytýká třídn zášť, demagogství a nedostatek taktu a důstojností v jeho postaven jako kaneléře pokladu a porovnává ho s Glad- stonem, který zcela jinak si počinal, když horní sněmovnu reformoval. Též tento hřímal: »Mezi lrůnem a národem nesmi státi lordi« a pře to při nejbližších volbách dostal nepatrnoua nespolehlivou většinu, závistcí od Irčanů. Pak následovala katastrofa jeho slávy r. 1895. »Hamburger Nachrichten« o rakousko- německém poměru. Z Berlína stále inspirované »Hamburge Nachrichten«, někdy orgán Bismarkův, přináší o poměru rakouskojněmeckém tyto jisté pozoru

Lansdown Jorda Irčan Bismarkův Berlín horní sněmovna Hamburge Nachrichten

12 article Hudba.

Hudba. + Koncerl Jana Kubelíka. Každé vystoupení krále české techniky houslové způsobí vždy nový rozruch v našem hudby milovném světě. Tím větší čím vzácnějším umí se virtups činiti, jen v delších inlervalech časových objevuje se na pražském podiu. Stručný, ale obsažný byl tentokrále jeho pořad, jejě úplně sám vyplnil Kubelik poprvé přednesl konceri Čajkovského (D dur, op. 35) a přednes jeho vynikai vroucností. Sladkobolné kantilény ruského mistra. zpívající o lásce a bolu, vyzpíval Kubslík na skvost ných svých stradnárkách s dojemnou něhou a s opo- jivým pelem zvukovým. Širokokvětá vedlejší myšlenka prvé věty a proslulá canzonutia byly v lom směrn vrcholem výkonu, uchvacujícího svou citlivostí. Než i ostatním, energickým a vášnivým, houřlivě náruži- vým i zase bouřlivě veselým, národně podbarveným místům vírtuos plně učinil zadost. Kubelikova bu- debnost se prohlubuje, roste. To ukázala i Bruchova

Kubelík Čajkovský Kubelikův Bruchův

13 article

»Skotská fantasie«, kterou podal nejen s velkou technickou hotovoslí (lapsus ve druhé vělě byl jen nahodilým ochabnutím paměti, jež netrvalo ani dva takty a vysvětlitelno snadno prvým zas vystoupením v saisoně, což u každého umělce provázeno jistým vzrušením), ale i proniki do zvláštního charakteru těch písní, zadomaných a elegických i v úsměvu, z nichž tu Bruch uvil svůj věnec. Kzása Kubelíkova lónu unášela tu k výšinám. Nejosobitější a bez sou- těže jest ovšem náš mladý mistr, když hraje Paga- niniho. Ve variacích na »Non piů mesta« byla to zase celá orgie flagooletů, staccat, nejkrkolomnějších dvojhmatů a skoků, nejoerlivějších přebížek a nej- složitějších tahů šmytce, jež uváděla posluchače v úžas. Nadšení pro Kubelika dosáhlo tím svého kri- tického bodu, a obecenstvo již ho od té chvíle ne pustilo ze svých rozileskaných paží, až novýmia novými přídavky ulišil bouře. Slyšeli jsme Fibrchovu něžnou selanku »V povečer«, kterou virtuos si sám upravil, a jež slibuje státi se repertonrním kusem světovým, pak Bazziniovo bravorní »Rondo skřitků«, kde Kubelik rozvíji celou elastičnost svého šmytcea Švábovu půvabnou »Skotskou ukolébavku«, kterou mistrův necompagnator věnoval choti jeho.

Bruch Kzása Kubelíkův Paga Kubelik Fibrchův skřitka Švábův Ronda

14 article

Prvá dvě čísla doprovázela Česká Filharmonie, jež tu poprvé se představila po návratu z Varšavy. Jeví se v novém sestavení tělesem dobře sladěným a sehraným. Oskar Nedbal řídil velmi delikátně. + Hudební Budeč, sluchová škola pro školní dítky, svoláva všechny zapsaně žáky, jichž se přihlá- silo doposud počtem 179 ze škol staroměstských novoměstských na středu dne 13. října o 5. hodině do divět školy u sv. Vojtécha v Praze. Možno ještě dáti žáky zapsati. hodné glosy: »Musíme vysloviti podiv nad od- stavcem řeči priníce Ludvíka, v němž praví o německém zakročení na prospěch Rakouska v bosenské věci: »Shodou Němců s Rakouskem byla zamezena válka, těžce oba ohrožující, a zachován mír.« Slova ta připouštějí jen jeden výklad, totiž tento: veliká válka byla by bý- vala způsobena tím, že by Rakousko, rušíc své spojenecké závazky, bylo by se od nás odlou- čilo, a že bylo by přešlo do tábora našich ne- přátel, kdybychom mu nebyli pomohli.

Nedbal Vojtéch Ludvík Němec Český filharmonie Varšava Praha Rakousko hudební Budeč

15 article

Jiný výklad není možný, poněvadž Ra- kousko, kdyby Německo v bosenské olázce ne- bylo se k němu přidalo, jako stát osamocený jistě by nebylo mohlo udržeti stanovisko své v bosenské otázce a nebylo by nechalo dojít na velikou válku. To lze pokládati za tím ji- stější, poněvadž bylo by přese všechno zůstalo pochybným, zdaliž byla by nadešla spojenecká povinnost pro Německo, to jest útok Ruska na rakouské území, kdyby Némecko v dohodě s Ruskem bylo se předem nesnažilo eventualitu tu zameziti. Dlužno tudiž výroku prince Lud- víka rozuměti tak, že Rakousko mělo skutečně vůli, od Německa se odvrátiti, když by toto se bylo zdráhalo Rakousku vytahovati kašlany z obně podepisovstelů berlinské smlouvy. Jiný výklad výroku princova jest nemožný a proto litujeme právě v zajmu pěstování rakousko- německých styků, že výrok ten učiněn byl. V každlém připadé má obszh výroku toho, sotva jedenáct let po smrti Bísmarkově, přece něco jen velice ponlžujícího. V zájmulhisturické pravdy konstatujeme jen ještě, že pokojně chování s Rakouska v r. 1870—71 dékovali jsme blavně pevně politice ruské. Co prine na konec řekl o trojspolku, jest parafráse toho, co slyšíme pořád ve všech přípitcích a v oficiosních pro- jevech, co ale nemůže otřásti s kutečnos tí, že by Italii pro připad nějského konfliktu jejího spojence, Německa, se západními státy (Anglil a Franci) vlastní její záj m bránily, ukázati těmto zuby a že v příčině Rakousko-Uherska musilo by se teprve ukázati, jak by to dopadalo „ věrností jeho spojeneckou, kdyby jeho vojsko mělo za Ně- mecko do pole výtrhnouti.« Není radno, ale ant třeba připojovati něco k těmto poznámkám O veliké důvěře mezi spojenci ale nijak ne svědčí.

Franek Německo Rusko Rakousko Uhersko

16 article

Ku procesu s Ferrerou. Procen s Ferrerou, o nějž se zajímá celý vzdělaný svět, zahájen byl, jak již sděleno stručné telegraficky, v sobotu v Barceloně před soudem vojenským. Uhce byly vojensky obsa- zeny a do soudní budovy vpuštěny jen osoby. opstřené vstupenkou, vydanou vojenským veli telem města. Při líčení sdělil předseda, žeu Ferrery nalezený byly dokumenty, směřujíeí k tomu, aby Španělsko bylo prohlá- šeno republikou, dále spisy svobodně- zednářské a dopisy revolucionářům, jež svědči že Ferrera měl s nimi dávno styky. Proti Fer- rerovi uváděli pak, že jest anarchistou, oflierální svědci, zvláště — policejní ředitel a jeden pod- plukovník občanské gardy. Ferrera vše to roz- hodně popíral. Nenáleží žádné politické straně Zabývá se pouze vynčovacími otázkami a jeho neprátelě chtějí teď zničiti jeho nakludatelství, jako dřive zničili jeho školy. Jiní svědci tvrdí, že Ferrera zpravil alkalda v Premii o událostech burcelonských a že jej vyzval, aby republiku prohlásil. Obdržel prý též recept na výrobu prachu. (I) Ferrera to popírá a praví, že po celou dobu nepokojů se skrýval, ale nechee říci, kterých rodin. Soudní znalci soudí, ač nikoliv s celou jistotou, že Ferrera psal některé revoluční proklamace. Svědci z Premie tvrdí, že tam po- vstání nabylo nebezpečného rozsshu teprve p Ferrerově přijezdu.

Ferrera Procen Ferrer Ferrerův Barcelona Španělsko šit republika Fery

17 article

Návrhy stát. zástupce — na trest smrti — a vývody obhájce byly již v telegramu našem sděleny. St. zástupce trval v závěrečném pro- hlášení svém na tom, že se zřekl dřivější čin- nosti své politické, že se zabývá teď jen otáz- kami vyučovacími a že jest tedy nevinen. V době nepokojů dlel v Barceloně jen z důvodů ob- chodních. Nalezené revoluční proklamace nejsou prý čáslečně aufentické. Soud nechť se nedá unésti politickou vášnivostí. S napjetím očekává se vynesení rozsudku. Ferrera telegrafoval paříž- ské »Humanité«: »Obhájce můj mluvil velko- lepě, ujistil nevinou mojí. Očekávám klidně vý- sledek.« V Paříži nesdilí se zle tento optimism. Očekává se tam velmi krutý rozsudek, ne-l trest smrti. I belgická liga pro lidská práva po- řádala v sobotu večer v Brusselu obrovský pro- testní tábor proti odsouzení Ferrerově, jehož se zúčastnili též členové belgického spolku svobod- ných myslitelů. Manifestanti táhli pak před špa- nělské vyslanectví a zpivali tam »internacionálu«

Ferrer Ferrerův Barcelona Humanitý Paříž Brusel liga pro lidský práv spolek svoboda

18 article

Sbor obecních staršich král. hlav. města Prahy konal včera X. řádn u schůzi, jíž předcházely “ po- rady stran a sdružení členů sboru- Schůzi zahájil starosta p. dr. Groš o 145. hod. odpol. Lože a galerie značně navštíveny. Starosta p. dr. Groš věnoval vřelou posmrtnou vzpomínku ze- suulému členu sboru p. Fr. Portíkovi a s pochvalou se zmínal o jeho horlivé činnosti. Projev tento čle- nové sboru vystechli stojíce. Projev o zmařeném zasedání sněmu král českého. Řadu interpelací zahájíl p. ob. starší Soukup, jena pravil: Sněm král. českého byl v těchto dnech po ně- kolika bezvýsledných pokusech o jeho dělnosti vládou odročen V odůvodnění tohoto kroku svaluje se vina výhradně na poslance obou stran, kdežto vláda prý se v potu tváři snažila přivoditi nutný smír obou stran a tím dělnost sněmu. Tomuto názoru musím energicky odporovati, neboť především vláda na dnešních poměrech nese hlavní vinu.

Groš doktor Portík Soukup Praha

19 article

Nikoliv tedy čeští poslanci zavinili nedělnost sněmu, nýbrž jedině bezpříkladná troufalost a ne- nasytnost požadavků poslanců německých. Čím vý- bojnějí a mnuhdy i když zcela protizákonně si vedl Němci, tím shovívavěji si vedla vláda k nim. Vzpo- meňme sí na poměry v soudnictví, na Aš. Chek atd. na praeterování soudců, vzpomeňme si na po- měry při železnicích, kde se nejen rovnopráv- nost šlape nohama, ale kde se i s českými cestují- cími, hlásícími se o své jazykové právo jednalo jako se zločinci; vzpomeňme si na poměry ve školstv a to nejen ve Vídni a Poštorné, ale i celé oblasti uzavíraného území, vzpůmeňme si na germanisaei pošty atd., zkrátka všude spatřujeme, že nebylo zde hájeno rovné právo ani spravedinost, ha často vidíme před furorem německým i celou státní auto- rítu na žalostném ústupu. Tedy jedině toto hýčkání a podporování. Němců i když se jednalo o věci vy- loženě protizákonné způsobilo nezměrnou domýšli- vost německých poslanců. Že za těchto poměrů čeští poslanci zvůli a roz pínavosti německé nevyhověli, musímie jen vděčně kvitovati a myslím, že v tom jest se mnou celý slavný sbor za jedno. (Hlučný souhlas) Jakkoli od sněmu království českého netrpělivě očekaváme vy- řízení mnohých naléhavych otázek jako: změnu obecního řádu, připojení předměstí atd, musíme jed- nání českých poslanců jako jedině správně označiti a vládě doporučiti, aby příčinu nezdaru sněmovního jednání bledala u Němeů. Rečník poukázal pak na to, že i obec pražská může si vzíti vzor z jednání Liberce, Vídně a jiných měst, kde s menšinami našimi, školami i českým jazykem se brutálně nakládá. O rekonstrukci Chotkovy silnice.

Němec Chotkův Aš Vídeň Poštorná Liberec

20 article

Pan m. r. dr. Pinkas tlumočil stesky na po zvolné práce při rekonstrokci Chotkovy silnice. Jz od měslce května jest tato důležita komunikace úplně uzavřena. Byla naděje, že práce ty budou do konce měsíce řijna skončeny, ale jak se řečník přesvědčil. bude tato ihůta asi daleko prodloužena. Poněvadž zájem Hradčan i Malé strany nzavřením léto komu níkacé velice trpí, dotazuje se, zda je presidium ochotna všemi prostředky půsabiti k tomu, aby práce byly urýchleny a otevření silnice co nejdříve prove- deno. Dale doporučoval, aby silnice byla v zábybn poněkud rozšířena, tak aby koteje elektrické dráby měly pozvolnější zahnuti. Pan starosta dr. Groš ou pověděl, že presidium již před časem, když se vy škytly stesky do liknavého provádění prací na sil nici, urychlení prací urgovalo a vyslovuje očekávání že do konce listopadu bude silnice otevřena. Presi dium bude bdíti nad brzkým ukončením prací. Různé záležitosti.

doktor Pinkas Chotkův Dale Groš Hradčany

21 article

Pan ob. st. H. Schick vyslovil stesk, že mnob staroměstské ulice nejsou dostatečně osvětleny, ze- jměna ulička u Prašné brány. Nedostatečné osvětlení jeví se zejmena v době zavření obchodů a proto žádá, aby závady byly napraveny. — Dale zmiňuje se řečník o nedostatečné místnosti v policejním ředitelství, v němž se služky zapisují a odpisují. Místnost ta je malá a úplně tmavá. Stesky obecenstva zůstávají úplně nepovšimnuty. Vídeňský policejní ředitel Víde ňákům neměl by té odvahy cosi podobného poskyt- nouti a činí to dojem, jakoby to vůči nám jako na posměch strojeno bylo. Žádá, aby se proti takovéme bagatelisování Prahy presidium co nejdůrazněji obra- dílo. — Tyto podněty byly odkázány radě městské. Pan ob. st. Mattuš pronáší pěkteré názory o chy. staném trigonometrickém měření. K tomu starosta p. dr. Groš odpověděl, že ku pod- nětu technické komise záležitost tohoto měření byla odevzdána třídlenné komisi technické.

H Schick Dale Mattuš doktor Groš staroměstský ulice Praha

22 article

Pan ob. st. Slavík urgoval odstranění zdravolníc závad, způsobených otevřenou stokou na Albertověa dále přimlouval se za to, aby o bezpečnůst osobnt a požární v kinematografických dívadlech bylo v nej- rozsáhlejší míře postaráno. Pan starosta dr. Groš sdělil, že v záležitosti zmíněné stoky jest na den 13. t. m. svolána místní komise. Pan ob. st. Traka uvedl, že presidenti zemědělsk rady a Plodinové bursy byli u místodržitele žádati, aby mlýny, které jsou koupeny ve čívrti sv. Petra, nebyly sbourány dotud, dokud nebude vystavěn parní mlýn. To by znamenalo zastavení prací na regulaei Vitavy a tím byli by mlynáři velice poškození. Dra- hota obilí byla by ješté citelnější. Moudřejším by bylo, kdyby oba prestdenti žádali o urychlení splav- nění, tak aby obili z Děčína nemuselo být překlá- dáno a mohlo se plavit až do Prahy. Pan ob. st. dr. Jažábek navrhoval zřízení zvlášní komise, která by vzala v úvahu bezodkiadné zave- dení trhů podzimních a jarních, které by konány byly na četných náměstích pražských po způsobu lipském.

Slavík doktor Groš Trak Petro Vitava Jažábek Děčín Praha

23 article

Pan m. r. Hodek sdělil, že z Vyšehradu odstě- hovalo se na 2000 obyvatelů a ničeho nebylo uči- něno, sby se těmto malým lidem poskytla náhrada. Řečník žádá, aby regulační kancelář byla dopiněna, aby započato bylo se stavbou městské věznice a aby se urgovala olázka úpravy viaduktů vyšehradských státní dráhy. Pan obecní starší dr. Kašpar konstatoval, že c.k. všeobecná nemocnice pražská jest opravdovým skan- dálem pokud jde o zdravotnictví Poněvadž stesky Prahy neměly vůbec žádněho výsledku, nezbude nie jinébo, než aby Praha postavila vlastni infekční ne- mocnici, jak již častěji doporučoval. Žádal, aby do rozpočiu na příští rok byla zařaděna položka na při- pravné práce pro tuto sta v bu. Na to přistoupeno k vyřízení jednacího pořadu. Jaké barvy nátěru v ulicích pražských Stížnost p. Jos. Porketa, cukráře na Pořičí do nařízení, aby odstraniti dal křiklavý nátěr výkladce, dala podnět k obsáhlé debatě. Pánové Šeyd Weiss doporučovali vyhovění stížnosti, poněvadž výkladec je velmi vkusně natřen. Pan obecní starší Bře znevský konstatoval, že »my jsme kraso- chuti už dávno pozbylis. Zdá ne, že stavební úřad má za účel sekýrovat nejen občanstvo ale i sbor obecních starších, který se takovými věcmi musl zdržovat. V tum je nějaká závada, když si živnost- ník dá vkusně namalovati výkladní skříň ? Proč sta- vební úřad nezakazuje barvy, které nás rozčilujie Pan ob. st. Kaše upozorňoval, že nějakého systému přece musí být a pelze připustit, aby každý krám jinak byl natřen. Jest zábodno, aby živnostníkům byl dán nějaký návod, v jakých barvách na ulicích maji natirat. Pan m. r. Lada stěžuje si rovněž na to, že podobnými drobnostmi ujímá se pozornosti záležitostem mnohem důležitějším. Po této debalě bylo stížností p. Porketa vyhověno většinou hlasů.

Hodek Šeyd Weiss Kaše Vyšehrad Praha

24 article

Vyřízení stížnosti. Zamítnuty byly stížnosti: B. Sejkové proli nepovolení stavebních změn v čís. 506 VIII.; Terezie M Petrákové proti stavbě hlavní stoky do ulice Tro- jické; JUC. Jarosl. Tomášů v záležitosti stavebníeh oprav v domě čís. 630-VIII. ve třídě Fügnerově: Ed Huliciusa do zamítnutí žádosti o povolení stavebníeh změn v čís. 5. ve XIII. bloku asanačního obvodu Vil Černého proti neschválení snížení úrovně dvora domu čis. p. 206-V.; v záležitosti dávky parcelační Jos a Marie Brzákových v Holešovicícn; dr. B. Dub a soudr. proti odepření sdělení regulačního plánu pro jejich pozemky v Libní; A. Nedvéda v záležilosti použivání sklepních místnosti novostavby Zemské banky. Vyhověno bylo stížnosti Jos. Veselého v zále- žitosti novostavby 9. bloku assanačního a Ford Dědka proti nepovolení přístavby ve dvoře domu č. p. 2006—II. — Částečně vyhověno stížnosti J. Nebuského ve věci rekonstrukce kanalisacu domu č. 117—IV. v ulici Kepplerově. Do dozorstva pro stavbu obecního domu zvolen pp. Broft a Peterka. — Do komise verifikační zvolení pp. cís. rada Červený, dr. Funk, Kaše, Seifurt. dr. Scharf, Slavík, dr. Šupich a dr. Vlček. Následovalo hlasování o návrhu, aby Družstvu pro stavbu úřadních domů v Praze prodána byla staveniště ve skupině XII. assan. obvodu v ulici u Starého hřbitova ve výměře 575 čtver. sáhů po 320 K. — Manželům Janu a Antonii Skřivánkovým prodáno staveniště čís. 4. ve skup. XXV. assan. ob- vodu v Bílkově ulici ve výměře 166 čtv. sáhů po Protest proti rozdělení mandátů v I sborech.

Sejk Terezia Petrák Tomáš Fügnerův Hulicius Černý Brzákův Dub A Nedvéda Veselý J Nebuský Kepplerův Broft Peterek Červená doktor Funk Kaše Seifurt Scharf Šupich Vlček Jan Antonius Skřivánkův Tro Jos Holešovicícn Libeň Praha Bílkov ulice obecní dom ford Dědek

25 article

Jak jsme již sdělili ve zprávě o páteční schůzi městské rady, podal p. m. r. dr. Pík protest proli rozdělení mandálů v I. sborech. Po přednesení této záležitosti presid. komisatem p. drem. Sobotkou ujal se slova p. dr. Pík a odůvodňoval obšírné svůj protest, žádaje, aby Starému městu připadl ještě jeden mandát v prvním shoru. Uvedl, že na Starém městé připadá dle navrhovaného rozvržení 1 mandát na 133 voličů a na Novém městě na 105, kdežto dle návrhu řečníka připadl by 1 mandát na Novém městě na 112 a na Štarém městě 111, kdyby z No- vého města jeden mandát byl ubrán a Starému městu přidělen. — Pan dr. Bupich opět z jiné matematické formulky dokazoval, že se požadavku zástupee Sta. rého města nemůže vyhověti a vybízel zástupce No- vého města, aby proti protestu Hlasovali. Pan obecní starší Mattuš konstatoval, že mate- matika je věda velice elastická, neboť jsmu slyšeli se dvou stran matematické doklady a každý tvrdil, že jsou správné. Řečník však je toho náhledu, že Staré město ma svoji důležitostí a historickým vý- znamem nárok na další mandát v prvním sborua prohlašuje proto, že bude hlasovati pro návri dra. Píka, 335 K.

doktor Bupich Mattuš Píka Sobotka Starý město

26 title

Přistupuje se ke hlasování. Pro návrh dra Píka, aby Starému městu byl přiděl en

Píka

27 article

další mandát v prvním sBoru z Nověhe města, takže by Stavé měslo mělo zástupcň 6 (misto 5) a Nové město 15 (místo 16), hlasovalo 35 členů sboru, proti návrhu bylo 29. Pro návrh dra. Píka ze Staročechů hlasovali pp. Weiss, Mattuš a Makovec. Výsledek hlasování způsobil velké po- bouření na staročeských místech. Tvořily se kroužky, rokováno, uvažováno a hubováno. S patrnou tenden- cí prohlašováno, že čtyři zástupcové Nového města hlasovali pro návrh dra. Píka a tím že prý se do- pustili zrady na Kovém městě. Obyvatelstvo Nového města ovšem bude při tom úplně klidno, nebož tím, že staročeské straně jeden mandát ubývá, neutrpělo ani Nové město, ani celá Praha pražádné újmya škody. Také nikdo ze živoucích nebude tímto usne- sením postižen, neboť jeden mandát v prvém sboru novoměstském úmrtím je uprázdněn. Celkem vzato, střetly se v tomto případě obě politické strany na radnici (s malými odchylkami) a strana svobodomyslná při tom vyhrála. Po překvapující porážce svých mathesnatických formulek Staročeši až na několik členů opustili za- sedací síň. Další progra shoru byl vyřízen za malé pozornesti přítomných. Schváleny následujicí návrhy: aby od pí. Marie Štěpánkové k účelu upravení ulice Jerpnýmovy za- koupen byl dům čp. 139 v Praze VII. (ve výměře 266.1 m) za cenu 30.000 K; aby k účelům rezu- lačním v Bubnech zakoupen byl od manželů Alois a Johanny Aschrových domek čp. 435 v Praze VII. (ve výměře 89.24 m) za cenu 8670 K; návrh n udělení dobrovolného a odvolatelného osobního pří- davku roč. 1000 K k výslužněmu p. Josefu Stěhulovi, řediteli měšt. školy chlapecké v Praze VIIl v. v.

Píka Weiss Mattuš Makovec Štěpánek Jerpnýmův Alois Johann Aschrový Stěhula Praha Bubno Praha VIIl

28 article

Řediteli pokračovacích škol živnostenských v. v. p. Karlu Buliřovi povolen pro jeho záslukryo loto školství i oboc pražskou vůboc dobrovolný pří- spěvek k výslužnému v obnosu 2400 K ročně. Pan starosta vzpomenul při tom zásluh p. řed. Bulife a jménem celého sboru diky nau vyslovil. Schválen návrh, aby pp mag. zaíla dr. V. Wag- ner a ředitel statistické kanceláře Josef Erfen přeloženi byli k vlastním žádostem na trvalý odpo- činek. Pan starosta dr. Groš s pochvalou a díky vy- slovil se o dlouholeté záslužně činnesti obou úřed- níků oboe. Schváleny byly dodalky pravidel o zaopatřenl úřadníků městských elektrických podniků, jich vdoy a sirotků, ministerstvem železničním žádaných. Povolen náklad 3800 K na upravení skladiště pro kancelář kanalisační na pozemku u vodárny na Letně. Kuratoriu městského musea k zakoupení cen- ných památek uměleckých povolena záloha 20.000 K Návrh na zadání malitské výzdoby primálor- ského salonu v representačním domně u Prašné brán mistru Alfonsu Muchovi za celkový náklad 60.000 k — byl odročen ku přání, několika členy skoru vyslovenému. Schůze skončena o 7. hod. večerní. Po schůzi sboru sešli se Starčeši k poradě o situzci kandidalu volehních, která byla zmíněným hlasováním pod- statně změněna

Buliř doktor V Wag Erfen Groš Mucha

29 article Denní zpravy.

Denní zpravy. — O řádění „Německého Volksratu“ v Brně a německého člena zemského výboru moravského dra. Freislera uveřejňuje brněnský „Volksíreund“ neslýchanou kapitolu pod záhla- vím: „Obět německého Volksratu“. Je to vlastně vylíčení příči nedávně náhlé smrti ředitele německé vyšší reální školy v Lipníku, Tva- růžka, který koncem srpna t. r. zemřel srdeční mrtvicí po mnohých duševních útra- pách, jakožto obět bezpříkladného politického bídáctví německo-nacionälního, poněvadž ne- chtěl dopustiti, aby nu ústavu, správě jeho svě- řeném, vyučovací účel trpěl škodlivými vlivy politické agitace. Německý list brněnský Hčí po- měry v Lipníku, měslě nejžhavějších bojů ná- rodnostních na Moravě, přiznávaje, že jest pře- vahou české obyvatelstvo, většina ob. výboru však v rukou německých následkem hospodář- ské převahy Němců (správněji: odrodilců!) a židů s nimi spojených. Mnohý německý agita- tor vyšel ze sboru profesorů německé vyšší re- álky, bývalý ředitel Oborný popřával jim k to- mu úplně volnou ruku. Přede dvěma léty byl za ředitele dosazen z N. Jičína pref. Tvarůžek, uvě- domělý Němec, smýšlení německo-liberálního.

doktor Freisler Hčit Němec Tvarůžek Brno Lipník Morava Jičín

30 article

S hrůzou pozoroval, že politické rejdy nezasta- vily se ani na prahu školní světnice, kamž obecní strážníci a poslové chodívali za profe- sory, členy obecního výboru. Žáci, podníceni nacionálními gesty svých učitelů, rovněž ne- chtěli zůstat pozadu. Utvořili tajné bur- šácké spolky a podle tradic jejich přespříliš často připijeli v tajný ch schůzkách na slávu němectví. Proti tomuto zlořádu bojoval prý ředitel Tvarůžek vše- mi silami. Všichni profesoři podvolili se, toliko prof. Jäger, právě tak náruživý politik, jako rybář, neuposlechl a dal se zneužiti místní sku- pinou „Bundu severních Moravanů“ za berana proti řediteli Tvarůžkovi. Na zakročení Nord- mährerbundu zaslal řediteli Tvarůžkovi zem- ský přísedící dr. Vil. Freisler pod záhlavím „Důvěrná věc soukromá“ přípis, v němž mu prudce vytýká, že lipnickou skupinu „Jugend- bundu“ pronásleduje, když členové „Jugend- bundu“ pořádali pro velkonoční fond sbírky, tato lidová práce nazvána byla „chlapeckým všiváctvím“, že jistěmu žáku reálky prof. Kot odňal sběrací sešit i sebraný obnos, nad to po- trestán ještě osmihodinným kurcerem. Zemský přísedící Freisler vytknul řed. Tvarůžkovi ještě jiné zločiny, mezi těmi také, že jeho vinou slo- žil úřadník městské spořitelny Švábenik před- sednictví „Jugendbundu“, že paní ředitelová kupuje výhradně v českých krámech, že prol.

profesor Jäger Moravan Tvarůžek Freisler Kot Nord obecní výbor Jugend

31 article

Jůger syt neustálého týrání se strany ředitele složil rovněž předsednictví skupiny „N. B.“, ježto mu jen pod tou podmínkou přiřkmuta kvin- kvenálka. Tomu všemu prý dr. Freisler nemůže klidně přihlížeti, neboť svěřena byla mu záštita německých zájmů. Němectvílipnické — tak píše zemský přisedic' Freisler — vla st- ními silami déle se neudrží, nebot na židy není v rozhodujících chvílřch spolehnutí. Za takových okolnosti nesmí prý býti nacionální mládež omezována a každý její čin mařen. „Já jako německý přísedící zemského výboru moravského,“ píše dr. Freisler doslova, „nemohu naprosto schváliti, aby němečtí zemští úřadníci kladli překážky ně- mecko-nacionálnímu osvědčování .. a jestliže jste v tomto směru skutečně působil, lituji, že musím prohlásiti za přehmat německý ch zemských přísedících, že jste byl jme- nován v Lipníku, ohrožené německé půdě, kamž náleží celý německý muž, který nesmí na- cionální činnost rdousiti, nýbrž podněcovati.“ Na konec svého dopisu vyhrožuje dr. Freisler řed. Tvarůžkovi, že neospravedlní-li se a nepolepší se, bude celá záležitost předlcže- na foru německých zemských př sedících německého Volksratu, na čež prý dojde k důkladné nápravě- Podobný, leč stručnější vyděračský list zaslal řediteli Tvarůžkovi také německý Volksrat. Ře- ditel Tvarůžek na to požádal o diseiplinární vy-

Freisler Tvarůžek Lipník