1
article
železa, arsenu, bromu, jodu atd., shledá, že
voda obsahuje ony vzácné léky v nevídané
kombinaci (ovšem třebas v dávkách, blížících se
značně — nulle!) — a léčební místo hotovo.
Majitel postaví nad zřídlem kapličku, za
řídí se primitivní lázně, k tomu však velko-
lepý — totiž velkolepě zařízený — hostinec,
do pokojů se nastrká plyšový nábytek, zrcadla,
obrazy, noviny se rozvlní reklamou — a místo
jest hotovo.
Voda minerální jest při tom třebas bez-
cenná, zdravotnická opatření žádná a krajina
často fádní k zoufání a přístupna jen na mizer-
ných polních cestách, plných kamení a bláta
neb prachu.
A když krajané se nehrnou do »lázní«
tak, jak by si majitel přál, když výnos stoj
hluboko pod výdajem, tu přičítá se vina všemu.
jen ne těm hlavním hříchům.
Co se vod léčivých týče, tak se o nieh
jinde rozepíšeme. Než dejme tomu, že majetník
lázní má vskutku pramen znamenitý.
Pak má třebas s malým nákladem a prostě,
ale účelně zaříditi své lázně.
Čistota v příbytcích, v lázních, na
cestách — všude, má býti hlavním pevným
pravidlem.
Příbytky mohou býti třebas zcela prostince
zařízeny, ale pedanticky čisty. Prostý nábytek
jejž možno snadno čistiti, lépe se doporoučí
než nábytek polštářovaný, plný prachu. Zd
možno pouze obíliti.
Než s luxusem má býti pořízena kanalisace,
resp. žumpy, úprava cest, opatřování pitnou
vodou.
Rovněž lázeňská zařízení, třebas jedno-
duchá, mají býti účelně a čistě provedena
stálému dohledu odborně zkušeného lékaře pod-
řízena.
Než u nás jest vskutku cenných pramenů
léčivých pořídku.
Zdeněk
2
article
Za to dalo by se poříditi mnoho t. zv.
klimatických stanic, ježto ve vlasti naší jes
dosti vhodných krajin.
Ku podivu jest tomu naopak. My nemáme
ani jedné řádné klimatické stanice a naši kra-
jané jsou nuceni jezditi za hranici; naopak ale
máme více než dosti lázeňských míst . .
Proto hodláme v následujících řádcích
upozorniti na vliv a potřeby klimatického místa.
Klimatické místo má především vynikati
naprostou čistotou vzduchu a za druhé umožňo-
vati chorým co možná nejdéle pobyt podši
rým nebem.
Pokud se čistoty vzduchu týče, závislá
jest tatáž na mnohých činitelích.
U nás se často domnívají, že musí být
vzduch čistý, kde jest hojnost lesů, kde nestává
továren.
Tomu není vždy tak. Vyžadujeme, aby
byl vzduch čistý v příbytku i venku.
Člověk jest nucen skorem polovinu veške-
rého času stráviti v příbytku.
A co pomůže mu čistý vzduch venku, když
bydli v nízké dusné světničce s malými okénky.
jimiž vniká zápach hnojůvky a i ledačehos
horšího.
Co platen mu pobyt venku, když příbytek
jest nepoměrně horší onoho doma?
Jest to věc, na niž se tak často za
pomíná!
Říká se — a, vždyť já v tom brlohu se
jen vyspím. Než kolik miasmatického vzduchu
napolyká se v podobném brlohu, kterýž nen
možno často ani větrati.
Jako argument neškodnosti uvádí se také,
že venkované přes špatná, nehygienická bydliště
bývají nápadně zdraví.
Podívejte se jen, kolik na venku pomře
dětí. Jen vskutku zvlášť statná individua přečkají
zdravotnické mučednictví prvních let života.
A pak nastane převážný pobyt pod širým
nebem; venkovský člověk prožije tři čtvrti roku
na volném vzduchu. Ale měšťan pobude na ven-
kově pouze několik neděl a z těch ztráví sko-
rem polovičku — někdy více — ve zkaženém
vzduchu jizby. Nezapomínejme na to!
3
article
Krátce a dobře zdravý vzduch má býti ne
jen venku, ale i doma.
Ti, kdož hodlají založiti třebas ne klimati-
ckou stanici, ale i pouhý letní pobyt, měli by
v první řadě postarati se o zdravotnicky řádné
příbytky.
Čistota vzduchu venkovského rovněž není
jen závislou v hojnosti lesů a na tom, že pro-
sta krajina všech průmyslových podniků. (Opa-
kujeme tuto frázi, ježto jest »okřídleným slo
vem« různých lázeňských prospektů).
Má-li vzduch býti úplně čistým, t. j. pro-
stým všech znečistěnin ústrojných i neústroj-
ných, musí býti též útvar půdy druhu zvlášt-
ního.
Voda deštěm spadlá nesmí se v místě po-
dobném zadržovati v podobě bažin neb
močálů.
Půda krajiny má býti buď z pevné skály
s příslušným svahem, aby voda snadno odté-
kala, neb štěrkovitá, ale rovněž s odpadem.
Z příčin těch volívá se k zřízení klimati-
ckých stanic obyčejně údolí s patřičným sklo-
nem, které protékáno jest rychle proudící by-
střinou, v níž přebytečná voda se odvádí.
Dále má býti pečováno o to, aby nebyla
znečistěna půda lidskými neb jinými odpadky.
Tomu se odpomůže řádnou kanalisací a přísným,
neúprosným dohledem zdravotnickým.
Dalším požadavkem jest, aby vzduch byl
prost prachu. Prach, buď již minerální neb
ústrojný jest zdrojem všemožných chorob, tím
více nebezpečným pro člověka již nemocného.
Zameziti tvoření se prachu jest věcí velice
nákladnou, právě tak jako řádná kanalisace.
4
article
Jest to vskutku věcí neuvěřitelnou, že
některá známá klimatická místa nemají ani
jednoho ani druhého. Ovšem, že pomůže
k »oblíbenosti« často pouhá reklama.
Než během času jistě že i zde neúprosně
zasáhne ruka bezohledné kritiky a místa ona
budou litovati, že nepoužila peněz, na reklamu
věnovaných, účelněji.
Pokud se vegetace týče, není vlastně
přítomnost lesů věcí nevyhnutelnou.
Lesy dodávají krajině půvabného rázua
zásobují vzduch různými těkavými, vonnými
látkami, které zdají se míti vliv na jisté nemoci
A co hlavní, mají lesy i význam při utváření
se povětrnosti — však na čistotu vzduchu vlivu
přímého nemají.
Vzduch může byti stejně čistým v travnaté
krajině jako ve skalnatých výšinách. Na čistotu
vzduchu mají vliv pouze okolnosti, o nichž
jsme právě promluvili.
Čistý vzduch v tomto slova smyslu měl by
býti hlavním znakem každého místa, které chce
býti léčebním.
Než klimatické místo musí míti ještě jiné
vlastnosti. Řekli jsme již, že musí umožniti ne-
mocným co možno nejdelší pobyt pod širým
nebem.
Jinak řečeno, má býti místo takové prosto
všech věcí, které pobyt venku stěžují.
Vyjmenujeme krátce tyto činitele, aniž by-
chom daleko do meteorologických podmínek
zabíhali.
Jest to především vítr. Silnější větry které
dýchání stěžují, mají býti vzácností.
Vzďuch nemá býti ani příliš vlhkým ani
příliš suchým, ač mírný stupeň vlhkosti se
spíše snese než vzduch suchý.
Teplota má býti stejnoměrná. Pravím vy
slovně stejnoměrná a ne vysoká neb nízká.
5
article
Pravidelně se opakující stoupání a klesání te-
ploty nijak na závadu a chorým nebezpečno
není. Jinak tomu, když často se opakují vý-
střední změny v teplotě.
Dále má býti co možná málo dnů dešti
vých, které nemecného pod střechu zahánějí
Ovšem možno poněkud v příčině té odpomoci
zřizováním prostorných, proti jihu otevřených
loubí, které dovolují dostatečné proudění vzduchu
Kromě těchto obecně platných požadavků
vyžadujeme od místa klimatického i půvabné,
snadno přístupné okolí.
A ne v poslední řadě i řádné koupele
dobrou pitnou vodu a dobrou stravu.
Podobně má býti vyzbrojena každá klima-
tická stanice.
Než výška nad mořem a poloha zeměpisná
dodává místům klimatickým zvláštních speciál-
ních vlastností.
Tak známe zimní léčební stanice klimati-
cké, které nemocnému v zimě pobyt v přírodě
umožňují. U nás takových není a ty, které
v Rakousku se nalezají, za mnoho nestojí.
Snad jediný Dubrovník — ač vlastně dosud
zařízen není — může za příznivých poměrů
státi se hledanou stanicí v budoucnosti. Ostatně
ozývají se mezi lékaři hlasy, které zrazují před
posíláním nemocných na jih. Nemocný má se
vyléčiti v místě a ponebí, v němž jest a bude
nucen trvale žíti.
Kromě tohoto rozdělení na zimní a letní
stanice známe ještě druhé rozdělení a sice na
stanice klimatické v nížinách, krajinách tak zv.
subalpinských, vyšších než 400 a nižších než
1000 m. n. m. a konečně alpinských, vyšších
než 1000 m. n. m.
Rakousko
Dubrovník
6
article
Stanice ty, předpokládaje, že vyhovuji
svrchu dotčeným požadavkům, liší se zvláště
hustotou vzduchu a poměry tepelnými.
Krajiny v nížině mají poměrně dosti stejno-
měrnou teplotu. S výškou nad mořem stávají
se rozdíly teploty na slunci a stínu, ve dnea
v noci značnějšími.
Následkem značnějších těchto změn tepel-
ných jest tělo naše ve větších výškách více
drážděno než v nížinách. Okolnosti té lékařství
hledí využitkovati v mnohých chorobách.
Dále se v řidčím vzduchu dýchá rychleji
a hlouběji než ve vzduchu hustším a ve velikých
výškách dochází dokonce k chorobným změ-
nám, vzniklým na základě řídkosti vzduchu.
Než v takových výškách není stanic klimati-
ckých a vůbec celá theorie o vlivu řídkého
vzduchu rozbíjí se na tom, že člověk si na
vše zvykne! Ale nikdo nemůže popříti, že
člověku ve větších výškách dobře se dýcháa
že vzduch tam bývá vzácně čistým. Ostatně
nemocným lidem z hor se lépe dařívá v níži-
nách — a naopak.
Pokud míst přímořských se týče, tu podo-
bají se účinkem — nikoliv povahou svou —
místům vysoko položeným. Též v místech pří-
mořských jest organismus značněji drážděn, což
jeví se větší čilostí, lepší chutí k jídlu a j.
Však i zde mnoho vykonala moda. Dnes
myslí mnohý, že by živ býti nemohl, kdyby
nepobyl několik neděl v »Slanečkově«; snad
za několik let se požene celý ten proud mo-
derních nemocných do nějakého jihoruského
limanu.
Příroda skýtá množství léčebních prostředků
a lékař může jimi chorým znamenité služby
prokázati, ježto ví, kdy a kde jich použiti.
Než mnozí nemocní neposlouchají rady
lékařské, ale řídí se modou. Co mnohým jest
prospěšno, to nepomáhá všem. — Moloch
mody jest zvyklým pohlcovati své oběti a bo-
jíme se, že nezavře mu ani dost málo hltavý
jícen těch několik varovných našich řádků!
7
article
Zprávy.
Zprávy.
Malé turbiny vodní pro maloprůmyslníky,
maloživnostníky, kteří nemohou následkem místních
poměrů pořídití si ani parní, plynový neb elektrický
motor, jsou zhotovovány ponejvíce od firem švýcar-
ských ve velikostech 3—5—11 koňských sil
s počtem obratů 400—540—900 za 1 minutu. Malé
takovéto turbiny provedené firmou Escher, Wyss a
spol. v Curychu vykazovaly při užitečném effektu
63—85%, spotřebu vody 4—9—11 litrů za 1 vteřinu.
Do jakých krajních mezí možno v konstrukci do-
spěti, ukazují zvláštní případy ve Francii. Tam a
sice v Carcassonu postavena turbina, jež pracuje se
spádem 10 cm. Toť případ, který ještě nikdy a nikde
nebyl proveden. Turbina tato není hračkou, nýbrž
slouží k zásobování pitnou vodou. V Aixu postavena
jest turbina o spádu 25 cm, v Toulousu o spádu 50
cm. V technické praxi bylo většinou zvykem, že ne-
postavovala se turbina nikdy pod 0.8 metru spádu.
Wyss
Turbin
Curych
Francie
Toulouse
Escher
centimetr
8
article
Svítivosti různých zdrojů světelných.
Slunce, nejintensivnější zdroj světelný, má svíti-
vost, rovnající se 2.101 čili 20.„000.000,,000.000,000.000
svíček svítivosti. Měsíc, je-li v úplňku, má dle
Zöllnera 619.000 díl svítivosti slunce, Jupiter
5.000,000.000 díl, Centauri 16.000.000.000 díl
dle Herschela, Sirius dle Wollastona 20.000,000.000
díl a Neptun 80.000.000,000000 díl svítivosti
slunce. — Z pozemských umělých zdrojů světelných
docíleno doposud nejintensivnější světlo na planetě
Zemi reflektorem na světové výstavě pařížské v r.
1900, který zářil na věži výstavní budovy pro nau-
tiku svítivostí, rovnající se 300,000.000 svíček. Světlo
vyrobeno proudem elektrickým a sice pomocí oblou-
kových lamp, které spotřebovaly elektrického proudu
200 amper a soustředěno dutým zrcadlem o průměru
2 metrů a ohniskové vzdálenosti 0.869 m. Celý re-
flektor se vším zařízením vážil jen 5000 kg. Druhý
po něm největší umělý zdroj světelný jest reflektor
majáku na Sandy Hooku v mořské zátoce u New-
Yorku. Jeho elektrické lampy obloukové spotřebují
150 amper elektrického proudu a dávají světlo, sou-
středěné pomocí dutého zrcadla, o 180,000.000 svíček.
Herschel
Sirius
Wollaston
NewYork
Sanda Hook
díl
Neptun 80.000
kg
9
article
K obyčejné potřebě užívané zdroje světelné, tak, jak
v běžném obchodě přicházejí, mají svítivost: elektri-
cké obloukové lampy 300—1400 normálních svíček,
elektrické žárovky 16—50 normálních svíček, ply-
nová Auerova lampa (s punčoškami) 60—90 svíček,
lampa plynová s Argandovým hořákem 15—18 sví-
ček, obyčejný plynový hořák 12—14 svíček, větší pe-
trolejová lampa 12—24 svíček, malá petrolejová
lampa s plochým hořákem 3 normální svíčky. — Dle
Zöllnera jest světlo sluneční 200krát intensivnější jak
světlo elektrické, dle jiných opět elektrické světlo jest
rovno 1/4 a Drummondovo světlo 1/1o svítivosti slu-
neční.
Oprava. V 11. čísle »Naučného Obzoru« ve
zprávě Association internationale de
botanistes na místě: Lotsy (Wagemingen),
Tjibodas (Jav a) má býti: Lotsy (Wagemingen;
Tilhodas na Javěl.
Auerův
Drummondův
Java
Wagemingen