1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 20l. ze dne 23. července 1901.
4
article
= Leták o prvním operativním otevření
žaludku z r. 1635 nalezen byl v bibliotéce univer-
sitní knihovny v Königsburgu. Titul tohoto letáku
zní: »O podivuhodném a neslýchaném otevření ža-
ludku Ondřeje Grienheita z obce Grinwaldu, který
spolkl nůž a dopraven byl 9. července k chirurgovi
Danielu Schwabovi, jenž žaludek mu otevřel.« V dal-
ším obšírném líčení vypráví se, že Ondřej, takto
čeledín, spolkl nůž a dopraven byl hospodářem do
Königsburgu, kde svolána k nevídanému dosud pří-
padu celá medicinská fakulta a usneseno poprvé při-
stoupiti k operaci otevřením žaludku.« Až potud zní
leták jakž takž dosti pravděpodobně, následující
však jeví se býti poněkud »silně« zbarveno a proto
propadl leták konfiskaci, jak později sdělujeme. »Při-
kročeno k operaci, při které děkan hlasitě se modlil,
zatím co operatér otevíral při vědomí (!) žaludek pa-
cientu. Pojednou narazil operačním nožem na jakýsi
tvrdý předmět a pacient zvolal: »To jest můj nůž!«
Skutečně potom také chirurg v žaludku rukou nůž
vylovil.« Tolik ze zprávy letáku. Jak zjištěno, složil
tento leták sluha, který operaci přítomen byl a bez
vědomí fakulty leták sepsal a prodával. Ten šel
ovšem na dračku, až děkanát se to dověděl, dal
leták zkonfiskovati a tak se nám jeden zachoval až
na naše časy.
Grienheita
Grinwald
Schwab
Ondřej
Königsburg
5
article
= V sudě vodopádem Niagary. Čtenáři
pamatují se dozajista na odvážný kousek Američana
Grahama, jenž před dvanácti lety spustil se v sudě
po peřejích Niagary. Tenkráte přes hodinu trvalo.
než sud o kolik tisíc metrů od samotného spádu vy-
nořil se nad hladinu a mohl býti vyloven. Graham.
který ze zajetí svého vysvobozen takořka polomrtev
jak se zdá, neztratil chuti k novému podobnému vý-
letu. Americké listy sdělují, že opětně letos chystá
se spustiti v sudě po Niagaře, ale vycpe prý si jej
důkladněji než poprvé, kdy utrpěl četných modřin.
Američan
Graham
Niagara
6
article
Nynější jeho »apparát« v podobě bečky váží 70 kg.
jest 1.25 m. dlouhý a v průměru má 58 cm.
= Chrám ve stromě vydlabán byl v Kali-
fornii. Oltář, kazatelna, lavice kostelní a kůr, vše
jest provedeno v obrovském kmenu stromu, který
v průřezu obnáší na 11 metrů. Z větví stromu zho-
toveny jsou sochy, obrazy a varhany, takže celé za-
řízení chrámové jest z jednoho a téhož dříví jedi-
ného stromu. Kdo zná ohromné kalifornské stromy
nebude se tomu diviti. Ohromné pralesy, jež na za
padních svazích Sierry Newady se rozkládají, jsou
bohaty na takovéto giganty stromů. V blízkosti pro-
slaveného údolí Josemité u Mariposa stojí na 427
stromů obrovského druhu »Sequoia gigantea«, jehož
kmeny mají v průřezu 6—10 metrů a dosahují přes 90
metrů výše. Není v krajině té vzácným úkazem, pro-
bíhá-li silnice otvorem vysekaným v obrovitém stromě,
jímž mohou vysoko naložené povozy projeti.
= O vínu a pivu zajímavou vzpomínku ze
života zesnulého knížete Hohenlohe vypravuje mni-
chovský spisovatel E. Wolf, který kdysi po hostině
uvedl na přetřes tuto otázku. Vykládal totiž knížeti.
že by pro německý lid bylo výhodnějším, kdyby
místo těžkých bavorských piv pil čisté víno, že však
k tomu dojíti nemůže, neboť víno následkem cla jest
velice drahé. V delší řeči odůvodňoval pak, jak by
bylo prospěšným, kdyby clo z vína bylo odstraněno.
Hohenlohe
E Wolf
Kali
Mariposa
kg
centimetr
sierra Newady
7
article
Kníže, jenž při rozmluvě zdál se podřimovati a za-
chytil pouze poslední slova, pravil k odcházejícímu
spisovateli: »Máte pravdu, ale jestli pak jste pomy-
slil, co by následovalo, kdyby víno bylo laciné.
Němci by se napili nejdříve vína a pak by se dora-
zili pivem a tak by jedno zlo zaměněno bylo ještě
borším.« »Jak dobře znal zvěčnělý kníže Hohenlohe
německý lid« přiznává Wolf na konci.
= Klášter jeptišek — výdělkářskou pra-
covnou. Před soudním dvorem v Nancy projed-
nává se civilní proces, jenž vrhá na zacházení je-
ptišek s chovankami a samotný účel klášterů divné
světlo. Ukázalo se totiž, že v klášteře »Au bon Pa-
steur« zaměstnávaly jeptišky chovanky těžkými pra-
cemi, šitím a prádlem pro pařížské kruhy a že z vý
nosu, který obnášel tisíce franků, nedaly pracujícím
ničeho, nýbrž užily ho k různým jiným věcem; tak na
př. jak v knihách administrativních zjištěno, je-
dnomu kardinálu v Římě věnoval z ušetřených
z práce peněz, klášter »Au bon Pasteur« 500.000 fr.
Věc vyšla na jevo, když propuštěna byla k präci ne-
schopná chovanka Leocannetova, jež přišla při těž-
kých pracích klášterních úplně o zrak a domáhá se
nyní nějakého odškodnění soudně. Hlavním svědkem
ve vyšetřování jest biskup Turinaz z Nancy, jenž
sám přišel na zneužívání ubohých chovanek, na
bídné bygienické jich poměry a stravu. Pod rouškou
dobrodiní přijímaly ctihodné sestry chudé děti a či-
nily z nich na svůj prospěch stroje, využitkovavše
je do posledních sil. Klášter, který stál se takovýmto
způsobem vlastně donucovací pracovnou, bude prý
úřadně uzavřen a kongregace sester »Au bon Pa-
steur« rozpuštěna.
Kníže
Němec
Wolf
Pasteur
Leocannetův
Turinaz
Nancy
Řím
8
article
= Kvartetto lupičů. Obyvatelé Campagne
delší čas byli znepokojováni nezvěstnou rotou lupičů,
která objevila se vždy jako vítr a zmizela zas, ja-
koby samo peklo ji pohltilo. Veškeré pátrání četnictva
i hlídek vojenských bylo marným. Až těchto dnů
náhodou byli vypátráni; důstojník, vedoucí v podve-
čer oddělení vojska lesem, odbočil z cesty a zblou-
dil v roklinách. Uprostřed skal zaslechl pojednou
zcela zřetelně zvuky houslí; udiven pátral, odkud
tóny ty se řinou a poznal, že vycházejí že skály,
ke které vedl jen úzký vchod. Rozestavil tedy kolem
východu četu vojínů, sám pak s tasenou šavlí a ně-
kolika vojíny plazil se potichu úzkou slují. Ta zne-
náhla se šířila a když konečně mohli se vojáci vztý-
čiti a rázem vpadli do ohněm ozářené klenuté jesky-
ně, viděli čtyři bandity, kteří hráli vlaské národní
písně. Než se vzpamatovali a mohli sáhnouti na
zbraně, byli spoutáni a celé »kvartetto« pod silnou
eskortou dopraveno do nejbližšího města. Jeskyně
byla plná uloupených drahocenných věcí; krom toho
nalezeny hudebniny pro kvartetto a nejnovější denní
listy vlaské, kde místa, líčící kousky bandy, zvláště
byla zaškrtána.
= Snubní prsteny se symbolickými ka-
meny počínají se objevovati v Anglii. Čí výmysl to
jest, není jisto, ale »Daily News« nediskretně pro-
zrazuje, že »vynálezcem« jest jistě dáma. Aby však
ráz snubního prstenu neutrpěl, umístěny jsou sym-
bolické kamínky na vnitřní straně, takže pouze při
svléknutí prstenu možno je spatřiti. Tak věrnost
značí tyrkis nebo safír, nárok na neutuchající lásku
rubín, věrnost a lásku pak oba kamínky vedle sebe.
Topas odstraňuje veškeru žárlivost, smaragd prý
předpovídá jako barometr dobré »počasí« v budou
cím manželství.
Anglie
9
article
Zemřelí v Praze.
Dne 17. července 1901: Birnbaumova Al-
bina, dcera prokuristy, 9 roků, 1650—II. Čamra Voj-
těch, syn sklepníka, 1 rok, 246—VII. Mareček Josef,
zpěvák, 81 rok, 797—I. Jelínkova Božena, dcera
podom. obchodníka, 14 měsíců, 129—V. — V c. k.
všeobecné nemocnici: Holeček František,
technik, 20 roků. — V nemocnici milosrd-
ných bratří: Procházka Václav, provaznický po-
mocník, 37 roků. — V chudobinci: Hájková
Jindřiška, vdova po mlynáři, 82 roky. Bastářová Anna,
vdova 69 roků.
Dne 18. července 1901: Hodějovská Anna,
dcera sluhy, 7 dní, 1025—I. Benáková Františka,
vdova po dřevoštěpu, 70 roků, 280—V.aMejzrova
Auna, dcera krejčího, 26 dní, 375—II. Fröhlíchova
Božena, dcera kočího, 11/2 roku, 31—V. Rihl August,
JUDr. zemský advokát, 61 rok, 889—II. Krombholz
Josef, obchodník, 67 roků, 1771—II..— Ve vše-
obecné nemocnici: Vavera Antonin, plavec,
25 roků. — Umilosrdných sester: Plavec
František, nádenník, 27 roků. Ulrichová Josefa, vdova
po obuvníku, 71 rok.
Čamr
Mareček
Josef
Božena
Václav
Hájková Jindřišek
I Benáková
František
Fröhlíchův
V Rihl
August
JUDr
Ulrichová
Praha
Birnbaumův Al
Bastářová Anno
Hodějovský Anno
Auna
Holeček František
Vavera Antonina
Plavec František
11
article
Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově.
Začátek o 3/47. hod
V úterý 23. července.
Ve prospěch divadelního strojmistra p. Ondřeje
Körnera.
Fernandova svatební smlouva.
(Un fil a la patte.)
Fraška o 3 jednáních. Napsal Georg Faydeau. Pře-
ložil Frant. K. Hejda. Režisér p. J. Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupců pp. Urbánka a Kapra
17843
a Kotka na Smíchově.
niro
adobodovv
Körner
Fernandův
Fraško
Faydeau
František
K Hejda
J Kubík
Urbánek
Kapr
Kotek
Smíchov
12
title
Pštěkovo divadlo 1a krdl. Vinohradech.
Pštěkovo divadlo 1
13
article
Začátek o 1/27. hod.
14
article
V úterý 23. července.
15
article
Po třetí;
ov čnli
Esperant e.
o 3 jednáních. Dle francouz. motivu
17842
napsal J. Kübnl.
J Kübnl
16
article
Velká fraška
Velká fraška
di-oslspou
17
article
Koncerty a záhav
Koncerty a záhav
dne 23. července.
18
article
4 na Smíchově. Dnes a každé
„U NUluuu úterý zahr. koncert damské
kap. Vstupné se nevybírá. Výtečná píva. Znam.
měšť. obědy a večeře v hoj. výběru. Kavárna
v I. posch. otevř. do 2 hod. v noci. Telef. 2037.
17852
e0
Smíchov
20
article
Frere praktický odtušil:
»Nemají se tedy tak chovati, aby byli posláni sem.
Vědí, co je očekává. Děje se jim po právu.«
»Ale pomyslete si jen, je-li odsouzen k tomu ně-
který nevinný.«
Frere namítl, směje se:
»To si nemohu pomysliti. Čert vezmi takové ,ne-
vinné“. Jsou všichni nevinni. Kdyby jim měl člověk
věřiti.«
»Haló, co však jest tam za rudé světlo ?«
»To jest oheň Dawesův na Grummetově skále,«
děl Vichers a vešel dovnitř.
»To jest muž, o němž jsem vám vyprávěl.. Pojdte
dovnitř, popijeme sklenku a uzavřeme dvéře.«
Frere praktický
Frere
Dawesův
Grummetův
Vichers
21
article
Miss Sylvie.
Miss Sylvie.
pes
Sylvius
22
article
»Nuže,« pravil Frere, když vešel rovněž. »Budete
brzy již odtud. Můžete do konce měsíce vše k odjezdu
připraviti a já pak doprovodím paní Vichersovou.«
»Co o mně mluvíte?« ozvala se uvnitř živě paní
Vichersová. »Jste hodně zlí, že jste mne zanechali tak
dlouho samotnu !«
»Pan Frere byl tak laskav a nabídl nám, že vezme
tebe a Sylvii s sebou na ,Ospreyi“. Já musím ovšem
odplouti již s ,Ladybirdemt.«
Paní Vichersová odtušila, vzpomínajíc na dvoření se
Frerovo před šesti lety a v myšlenkách na to se čer-
venajíc:
ojemo
Frere
Vichersová
Sylvie
23
article
Obr zvedl velikou hlavu svou poněkud do výše a
podíval se na mluvícího, aniž ho ale poznal.
Viděl jen obličej — nepochybně to, myslil, nějaký
návštěvník.
»Můžete dáti bičovati a ještě vám poděkuji, kdy
byste jen dal trošek tabáku!«
Frere se zasmál.
Surová lhostejnost odpovědí Gabbettových líbila se
mu, i pohlednuv na Vichersa, nenamítá-li ničeho, vzal
cavendishský z kapsy námořnického svého kabátce a po-
dal ho trestanci.
Gabbett sáhl po něm divě, jako když pés lapne po
kosti a vstrčil ho najednou do úst.
Moric Frere, pozoruje hroznou žvýkající čelist, jako
pozorujeme dravé zvíře, tázal se, při čemž »společníky«
počítal jako pouhé kusy:
olhno r
»Kolik společníků měl ?«
»Tři, pane.«
»Tři, nuže, pak mu dejte třicet ran, Vichersi.«
Gabbett zamručel, žvýkaje tabák svůj:
»Kdybych byl měl s sebou ještě tři, nebyli byste
mne dostali.«
»Co praví?«
Ale Trake nebyl rozuměl a »polepšený«, jenž se
choval před vězněm rád zdrželivě, pravil, že ničeho
neslyšel.
Bídák, jenž horlivě žvýkal tabák svůj, pohroužil se
opět v dřívější své mlčení a tvářil se, jakoby nebyl nikdy
ani slova promluvil.
Sedě tu tak a žvýkaje skýtal Gabbett škaredý
pohled.
Obr
Frere
Moric Frere