Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2

2

NÁRODNÍ LISTY

3

3 února 1909.

4

Číslo 34.

5 article

kové otázky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku byl způsob, jehož použil Baden ve svých nařízeních, neboť jimi stanovena byla: »a) dvojjazyčnost zeměpanských úřadů ve vnějš i vnítřni službě, b) povinná dvojjazyčnost všech úřadníků zeměpanských« (Viz »Národní Listy 8. března 1898.) Jako v Gautschových nařízeních. taki v návrhu vlády Bienerthov 1. v okresích německých čeština jest z vnitřního úřadování od- straněna, 2. protržena zásada povinné dvojjazyčné kvalifikace všech zeměpanských úřadníků. Naproti tomu nařízení Gautschova i vládní návrh Bienerthův zavádí vnitřní řeč úřadní českou v jednojazyčných okre- sích českých, z nichž ovšem Praha (bez předměstí) se 178 123 obyvatelů národnost české a pouze s 20 272 obyvatelů národnosti německé jest vyloučena. Jednojazyčné okresy české dle návrhu vlády Bienerthovy vzdor tomu, že v nich jest zavedena vnitřní úřadní řeč česká, nejsou postaveny na roveň okresům německým neboť ve styku s úřady třetí instance musej uživat druhého jazyka zemského — němčiny Správně pravil pisatel citovaného článku, uveřejněného v »Nár. Listech« dne 8. března 1898: »Dokud třetí inslance trvají mimo zemi, dokud centralism drží nitky celé správy ve svých rukou jest při formuli jednojazyčné rovno právnost holým fantomem- Současně s návrhem jazykového zákona předkládá vláda říšské radě návrh zákona o zřízení krajů v království českém, jímž se rozdělují dle stejné zásady, jako se dělí okresy, kraje dle národnosti na české, smí- šené a německé. I tímto návrhem vychází vláda vstříc Němcům. Jejich požadavek jasně vytkl dr. Eppinger dne 17. dubna 1904:

Gautschův Bienerthův Němec Eppinger Čechy Morava Slezsko Praha

6 article

»Myšlenka krajského zřízení v Čechách má na německé i české straně sympathie. Nám jest my- šlenka ta sympathickou, poněvadž jest s ní spojeno národnostní rozhraničení poněvadž bychom mohli národnost n své cíle v malých svých obvodech uplatňovati snáze než- li do sude Dělí li vláda okresy dle procenta, jež tvoří minorily, tu zajisté činí tak na základě sčítání lidu dle obcovacího jazyka, jež ná- rodnost naši zejména v území »uzavřenéme zkracuje o desítky tisíců příslušníků. Tento způsob sčítání lidu nemůže býti zákla- dem pro žádné spravedlivé ře- šení jazykové otázky! Vyšla li vláda vstříe Němcům ve svých návrzích, pokud se týče rozdělení okresů a krajů dle národnosti, dále pokud se týče kvalifikace jazykové státních úřadníků a roz- dělení statutu úřadníků dle národnostního klíče, tu nutno spravedlivě uznati, že ve vnějším úřadování vláda nepovolila a že za chovala ve svých návrzích ustanovení naří- zení Stremayrova. Ustanovení vládního návrhu v té pří čině jsou jasná a zejména ustanovení o po- vinnosti okresních soudů dodat obžalovanému žalobu v jeho jazyku jest v přímém od- poru praxe, již u soudů v tak zvaném »uza- vřeném« území zavedli v poslední době ne- mečií soudcové. Posuzujeme-li návrh vládní se stanoviska minimálních požadavků, jež dne 30. ledna t. r. obdržel český ministr krajan od své strany, tu vyhověno bylo poža- davku: 1. zákonné uznání Stremayrových naří zení jazykových (přijímání českých podání české vyřizování jich a české soudní líčení ve věcech civilních a trestních); 2. zavedení vnitřní úřadní češtiny, ovšem s jiným stanovením okresů, než-li v Gautscho vých nařízeních. Nebylo pak vyhověno požadavku: 3. žádné národní rozhraničení, kterým by se podporovaly trhací plány německé;

Němec Stremayrový Čechy

7 article

4. setrvání při předpisech zákona ze dne 11. června 1908, po případě 26. dubna 1873, podle kterých musí býti požádán za dobrozdání zemský sněm ke zřizování no- vých okresních resp. krajských soudů. Ná- vrhem vlády Bienerthovy se vskutku rozdě- lují okresy dle národnosti dle přání Němců na jednojazyčné a smíšené. Pokud čtvrtého minimálního požadavku se týče, tu vláda předkládá svůj návrh bez dobrozdání sněmu. Ovšem nutno doufat, že zřízení nových 14 okresních soudů nebude lze uskutečnit bez dobrozdání sněmu krá- lovství českého. Požadavky, předložené ministru dru Žáčkovi, jsou vskutku minimální. V zá- sadě prvé bylo vynecháno důležité ustano- vení o projednávání českého podání řečí českou, ustanovení, na něž národní strana svobodomyslná vždy kladla důraz. Rovněž požadavek druhý jest ústupkem. neboť jazyk český ve smyslu platných zá- konů má mít stejnou platnost u všech úřadů v království českém ve vnějším i vnitřním úřadování a přistoupilo-li se na řešení dle nařízení Gautschových, tu nahradil se způsob jedině pro nás výhodný způsobem, méně práva nám poskytujícím. Veřejnost česká právem jest zvědava, jak zachová se česká delegace, když a n tyto minímální její požadav ky nebyly respektovány ve vlád- ních předlohách a očekává, že žádná ze stran českých na radě říšské nevezme samostatně na svá bedra rozhodnutí o důle- žitých, životních otázkách našeho národa“ vládními předlohami řešených, nýbrž že všichni poslanci čeští ve společné poradě bedlivě se uradí a dohodnou o společném postupu při jich projednávání. Na vládní návrh jest mo žna pouze společná odpověď všecl poslanců českých.

Bienerthův Gautschův

8 article Ruský návrh

Ruský návrh o změně turecké válečné náhrady v — bulharskou půjčku. Z Petrohradu, 1. února. (K. k.) Jak se dovídá „Spb. Ag.“ z autentického pramene, uznala ruská vláda vzhledem na diferenco mezi Tureckom a Bulhar- skem a na vojenská opatření na hranicích bul- harsko-tureckých za neodkladnou nutnost, aby oběma vládám podala zvláštní návrhy. Situaee byla přicstřena tím, že nevedlo k dohodě vyjed- návání mezi Tureckem a Bulharskem o výši ná hrady, kterou by se zavázala bulharská vláda zaplatiti dle výpočtů vzájemně stanovených ve spojení s uznáním neodvislosti Bulharska. Ctav věci byl takový, že z toho vznikelo nebezpeč pro mír. Ruská vláda, uznávajíe nemožnost přím dohody mezi Tuteckem a Bulharskem a nebez- pečí dalšího zpozdění, usnesla se na sprostřed- kujícím návrhu, aby oběma stranám usnadnila východiště z nesnází. Návrh je v podstatě následující: Tureck má po celou řadu let platiti Rusku na základé smlouvy z r. 1882 válečnou náhradu. Protože Bulharsko jest ochotno zaplatiti Turecku 82 milionů franků jako náhradu, navrhuje Ru- sko, jemuž Turecko dluží obnos značně vyššl. aby tato náhrada byla likvidována. Timto způso- bem převezme Bulharsko na mírný úrok i su- mořením půjčku, neobnášející přes 82 milionů. při čemž Rusko nebude žádati ani kontroly, ani zvláštní záruky, bez kterých by Bulharsko těžko asi za nynějších okolností mohlo obnos ten n evropském trhu peněžním dostati. Mimo to navr- huje Rusko, aby Turecko — jelikož odhaduje škodu mu způsobenou na více než 82 mil. fr. uzavřelo s Ruskem smlouvu za účelem úplného uspokojení svých požadavků placením ročních splátek anebo náležitým jejich kapitalisováním Úroky, jež by mělo Dulharsko platiti Rusku za půjšku 82 mil., umožnily by ruskému říšskému

Bulhar Petrohrad Turecko Bulharsko Rusko

9 article

důchodovému úřadu, aby tuto finanční operaci provedl, aniž by tím utrpěl jakoukoliv hmotnou škodu. Bulharská vláda dala nyní zásadní souhlae k navržené cestě na odstranění diference s Tu- reckem a ač Turecko dosud neodpovědělo, je důvodno souditi, že také tam může býti návrh vlády ruské přijat sympaticky. Vláda ruská sdě- lila současně svůj návrh všem ostatním signa- tárním mocnostem. Ze Sofije, 2. února. (Spb. Ag.) Ohlášený hromadný krok velmocí neby dnes učiněn a bude asi od něho úplně upuštěno následkem nového ruského návrhu, o němž zdej- šímu diplomatickému zástupci ruskému byly ji zaslány instrukce, když situace se změnila po slední bulharskou nótou a když první projev ne zaujal stanovisko k nové situaci. O novém ru ském návrhu vyjednává diplomatický zástupee ruský se zástupci ostatních velmocí. Proslýchá se, že nový ruský návrh bude jistě příznivě při- jat vládou bulharskou.

Turecko Aga

10 article Rusové a Poláci.

Rusové a Poláci. Pod tímto titulem uveřejňuje věhlasný sla- vista a náš přítel prof. Louis Leger pozoruhodný článek v pařížském týdenníku »Opinion«. Po- ukazuje na nebezpečí pruské, jež ohro žuje Franeii v Marokku i na hranicích voge- ských, jež roste annexi Bosny a Hercegoviny annexi, kterou připravuje velké Německo, jemuž Rakousko jen razí cestu k Solunu a ke vládě nad Středomořím. Proto Leger radí, aby Francie neustále si připomínala, že je spojencem Ruska. Bohužel Rusko je seslabeno, nejen svou ne šťastnou válkou s Japonskem, ale i svou ne sťastnou politikou vůči ostatním Slovanům, ze- jména Polákům, což nasvědčuje, že Petrohirad se jen stěží vybavuje z vlivu německého. Legei připomíná projevy pro rusko-polský smír uči- něně na pražském slovanském kongresu. Bohužel, tento duch spravedlnosti a vzájemnosti dosudse nejevi ve styku ruské vlády s polskými podda- nými. Ruská vláda, nejistá a váhavá stále přes alianci s Francil, je pod poručnictvím Berlina. Ve Varšavě na př. německý konsul má mnohem větší vliv a přímější slyk s vládou nežli konsolové francouzský, anglický a rakouský.

Rus Polák profesor Leger Petrohirad Maroko Bosna a Hercegovina Německo Rakousko Francie Rusko Japonsko Berlín Varšava Soluna

11 article

Když Poláci prohlásili boykot německého zboži a navázání obchodů s Anglil, Francil a Rakou- skem, na zakročení německého konsula byl vládou potlačena jakákoli agilace ve prospěch boykotu. Poláci založili pro ochranu národního školství spolek »Macierz polska«, podle vzoru české Ústřední Matice školské. Delegáti poznaň ských Poláků zúčastnili se schůze této společ- nosti a jejich vůdce člen panské sněmovny rtuské Koseielski, kdysi persona gratissima Berlíně, promluvil nepolitickou řeč o vychování Na zakročení pruského konsula byl spolek po- tlačen a 77.000 polských děti bylo bez školy Leger rozhorleně prohlašuje, že je nutno upo- zorniti spojence Francie ruského cara, že je ob- klopen špatnými lidmi, kteří pracují pro krále pruského. Realističu vlastenci polstí zanechali již snahy o obnovení Staré Polsky a sledují elle skromnější, jež by bylo možno uskutečniti, kdyby v Petrohradě bylo jen trochu dobre vůle. Poláci nepomýšlejí zajisté na to odtrhne ut se od Ruska, aby se stali pak obětí Německa jehož vláda by byla jim jistě zhoubnější Polský publicista dr. Okwietko ve své knize »Le peril prussien« (Nebezpečí pruské) vyšle v Paříži, naznačuje tento věcný, positivní pro- gram moderních Poláků, kteří chtějí přijmout vládu dynastie Romanovců. Ale Prusko se všech sil bude mařit shodu polsko-ruskou, pročež je v zájmu Francie a Anglie, aby se tato shoda uskutečnla. Podobně jako dr. Okwietko též jiný vlaste- necký publicista polský, též v Praze zněmý Antoini de Zwan zabývá se olázkou polsko- ruskou v brožuře »Politické skizzy« psané v jazyku ruském. Autor dedikuje svou knižku všem Rusům, kteří mají slovanskou duši, nebo

Polák Raka Koseielski doktor Okwietko Romanovec Antoine Zwan Rus Francil Berlín Francie Polsko Petrohrad Rusko Německo Paříž Prusko Anglie Praha národní školství spolek » Macierz polsko panská sněmovna

12 article

jsou též Rusové, kleří ze svého původu tatar- ského zachovali si tradice, jež nemají nie společného s idealismem slovanským a kteř jsou odchováni vlivem byrokracie německé- Zwan připomíná, že již Gambetta, který měh mnohé nové nápady, navrhoval založení listu pra- cujícího ve prospěch smíru polsko-ruského. Tento smír by byl nejen blahodárným pro vnitřní poměry ruské, ale vážně by čelil ne- bezpečí hegemonie německé. Zwan ujišťuje, že jeho krajané nechtějí se odloučiti od Ruska. ale touží po snesitelnějším životě v říši carské. Bohužel, ruská vláda rozpustila školský spolek polský zřízený dle české Matice školské i všecky tělocvičné spolky známé pod jménem Sokolové. Zwan navrhuje založení ligy pro sbližení rusko- polské. Členy ligy by mohli býti všichni Slované a jejich přátelé, tudíž zejména Francouzi.

Rus Gambetta Sokol Slovan Francouz Rusko

13 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 2. února. (Dr. Wekerle proti bar. Bienerthovi.) Dle informací „N. W. Tlagbl.“ nynější Wekerlova návštěva ve Vídni souvisí s nedávnými projevy bar. Bienerthaa Jorkasche-Kocha v anekčním výboru rak. parla- mentu. Jedu část uherské strany neodvislosti za- hájila hned po vyhlášení annexe agitaci, aby příslušnost Bosny k Uhrám byla přes- ně vytčena hned v zákoně, jímž uherský sněm má annexi sehváliti. Uherské vládě podařilo se prý na čas onu agitaci potlačiti; nyní všnk vznikly nové potíže následkem projevů výše jme- novaných dvou členů rakouské vlády. Posl. Bo- zoky podal v té věci v uherské sněmovně již dotaz, který dr. Wekerle musí zodpověděti. Text odpovědi připravuje se právě ve Vídni. Dr. We- kerle jednal s ministrem vnějších věcí bar Aehrenthalem a s ministrem financí bar. Bu- riánem (o bosenské agrární bance). Obsah odpo- vědi předložil také panovníku, aby si vyžádai i jeho schválení. Wekerlova odpověď na Bozo- kyovu interpelaci očekává se ledy ve Vídni s dy- chtivostí.

doktor Wekerle Bienerth N W Tlagbl Wekerlův Jorkasch Koch Posl Praha Vídeň Bosna Uhry Bozo

14 article

V Praze, 2. února. (Jazyková před- loha.) V siluační stati „Kur. Lwow.“ nepo- chybuje se, že česká obstrukce proti Biener- thově jazykové předloze, dojde-li skutečně na obstrukci, musí přivésti k cíli, protože v nyněj- ším parlamentě žádný zákon se nedá provésti proti odporu celého národa. Bude-li tedy ve středu česká obstrukce zahájena, nastanou tři možnosti. Buď demise kabinetu, nebo vláda odročí sněmovnu, aby mohla své záměry pro- vésti pomocí § 14., anebo konečně parlamen rozpustí a vyptše nové volby Tato třetí možnost jest však téměř vylou čena. Situace zahraniční, vzniklá záborem Bos- ny a Hercegoviny, vyžaduje, aby parlament schválil nerozvážný krok bar. Aehrenthala, ne- boť annexe se nedá uzákoniti paragrafem z nou- ze a použití tohoto paragrafu na annexi způso- bilo by v selé Evropě nejhorší dojem. Zbývají tody první dvě možnosti, jež obě závisí od vlády a tu jest na snadě, že úřadnický kabinet dá přednost císařskému nařízení před demisí.

Biener Praha Evropa

15 article

Z Vídně, 2. února. (Schválený z em- ský zákon.) Ospovy zemských zákonů, ji- miž se mění zemské zřízení a volební řád v Horních Rakouslch, tvoří se nová vše- obecná kurie, zavádí se volební povinnost při volbách říšských a při zemských volbách ve čtvrté kurii, byly panovníkem schváleny. Ze Lvova, 31. ledna. (Ukrajinský sjezd.) Dne 1. a 2. února bude se zde konati zemský sjezd strany ukrajinské, svolaný za pří- ležilosti 40letého jubilea osvělového spolku „Prosvita“. Sjezd, na nějž kromě rakouských poslanců strany ukrajinské pozvání též ukrajin- ští poslanci ruské dumy, má míti ráz osvětový a hospodářský. Účastníci sjezdu budou praco- vati ve 4 odborech, věmovaných organisaci osvě tové, otázkám zdravotnickým a lidumilným, rol nictví a hospodářské kooperaci. Ze Lvova, 1. února. (První den ukra- jinskěho sjezdu.) Ukrajinský sjezd byl dnes slavnostně zahájen řečí dra. O zar ko- viče. Do předsednictva zvolení poslanec Ro- mančuk, dr. Kost. Levieký, dr. Eug. Levický. univ. prcf. dr. Horbačevský z Prahy, prof. Hru- ševský, bukovinský náměstek zem. hejtmana, profesor Smal-Stocký. Přítomni jsou i zástupei Malorusů z říše ruské. Dr. Olesnický podal zprávu o 40leté činnosti spolku „Prosvita“.

Ospův ro doktor Eug Horbačevský profesor Smal Stocký Malorus Olesnický Vídeň Horní Rakousl Lvov Praha

16 article

Další jednání sjezdové odloženo na zejtřek. Ze Záhřeba, 31. ledna. (Pokus o sou- činnost všech chorvatských stran.) Na popud dalmatských poslanců z chorvatské strany práva, P. Prodana, Dulibiče a Drinkoviče, svolána konference zástupců všech chorvatských stran, koaličných, i mimo koalicí stojících. Do schůze vyslaly skutečně všechny strany své zá- stupce. Z koalice byli přítomni dr. Vladim. Niko- lič, prof. Bauer, dr. Lorkovič, Štěp. Zagorac, z frakci Starčevičovu dr. Mile Starčevič a Pavelič, za frankovce Bošnjak atd. Šlo o to, aby se zří- dila chorvatská národní rada výlučně pro Chor- vaty, jež by si obrala za úkol hájiti práv ná- roda chorvatského, ale zůstávala by stále v přá- telském poměru k Srbům, na nichž by žádala pouze, aby uznali státní právo chorvatské, jinak však uznávala by jich právo na zvláštní ná- rodní jméno „Seb“, na autonomii církevní školní, na užívání srbského písma, praporu atd. Na poradě vysloveny sympatie samostatným Srbům, stíhaným bar. Rauchem pro velkosrb- skou agitaci a jednáno též o poměru zabraných zemí k Chorvatsku. Posl. Zagorac rozvinul ve zvláštním pamětním spise podrobný politický program, zabývající se účelem chorvatské poli- tiky, poměrem Chorvatska k dynastii, k Rakou- sku, Uhrám, k Srbům a k zabraným zemím. Po- něvadž konference měla ráz pouze informativný, nestalo se žádné rozhodnutí, ale zdá se, že na všeobecnou chorvatskou národní radu nedojde, poněvadž dr. Frank ve zvláštní schůzi čisté stra- ny práva program národní rady prohlásil za ne- přijatelný.

P Prodan Dulibič Drinkovič doktor Vladi profesor Bauer Lorkovič Štěp Starčevičův Mil Starčevič Pavelič Bošnjak Srba Rauch Posl Zagorac Frank Záhřeb Chorvatsko Uhry Seba

17 article

Politické zprávy zahraničně. V Praze. 2. února. Samospráva království polského- č. Z Petrohradu, 2. února. (Zvl. lel. »Nár. L«) Ministerstvo vnitra do- končilo návrh zákona na samo- správu království polského. Tyto dni bude předložen ministerské radě, načež bude podán hosudar- stvenné dumě. Proslýchá se, že volební právo bude v království polském dáno všem občanům, kteří jsou zletili a platí nějaké daně, třeba jen obecní.

Praha Petrohrad

18 article

Záležilost varšavského gen. gubernátora Ska lona v senátě. Ruský senát odevzdal ministerstvu spravedl- nosti, aby se o ní vyjádřilo, žalobu varšavských advokátů na gen. gub. Skalona. Advokáti Sku- lona obviňují a zodpovědna činí za to, že 2. (15.) ledna 1906, za revoluce, byl v městě Lu- blíně bez soudu, pouze na podpis lublínského dočasného gen. gubernátora, zastřelen 17letý dělník Markovský, zatčený a obviněný, že za- vraždil přednostu stanice. Ve dnech na to ná- sledujících bylo ve Varšavě také bez soudu- an- střeleno 16 osob, a to: Rosenzweig 17letý, Goldstein 23letý, Rywki nd 18letý, Seheuer 19letý, Pfeffer 20letý, Fahrzeug 18letý, Kristall 18letý, Kern- beisser 19letý, Spiro 17letý, Skurdža 15letý, Italsohn 19letý, Graumann, Pu- chač, Medzelevský a Blumeníeld. V ortelu zapsáno, že se odsuzují k smrti zastře- lením pro „anarchistickou propagandu, hotovení pum a loupeže. Protože trest smrti pro osoby, nedospěvší 17 let, byl zrušen r. 1903, žalobci dokazují, že vyjímky nesměly se stát ani v re- voluci, v stavu obležení a za vlády vojenského- soudu

Markovský Rosenzweig Goldstein Rywki Pfeffer Kern Spira Lu Varšava Puchač Medzelevský

19 article

Slovanské porady.

20 article

Slovanská porada členů, zvolených za tím účelem pražskou slovanskou konferencí, měla se konati v prosinci ve Varšavě, ale byla od- ročena na leden. Nyní ruské i polské listy ozna-

Varšava

21 article

tova připravoval povstání, předsedu lipského de- mokratického turnéřského spolku Kindermanna. 3. května pak přijel do Prahy kapelník Röekl pod jménem dra. Schulze a nabizel se revoluční stra- ně za sprostředkovatele mezi českými a něme- ckými demokraty. Byl to Bakuninův návrh, ale nedošal souhlasu, poněvadž schůzky Arnolda, Sabiny a Sladkovského s cizími osobami byly nebezpečné, ježto jmenovaní stáli pod policejní dohlidkou. Röekl si pozval oba Straky k diner do „Ilo- tel de Saxe“ a promlouval s nimi podrobněo všech usneseních revol. komitétu a sliboval, že přemluví dra. Zimmra, aby dal k disposici větší sumy peněz. Jeho návrh, že saští demokraté uspořádají vpád do českého územi, byl zamitnut z toho důvodu, že by Čechové v tom spatřovali podporu fankfurtského parlamentu, což prý by prozatimní vládě pražské velice škodilo. Proto omezen výbuch revoluce pouze na Prahu. Dále přislíbil Röckl pušky, jež saští demokraté maji z Belgie pohotově. S Arnoldem se setkal Röckl v Platýzu a domlouval mu horlivě, aby přece činně pro revoluci působil. Večer toho dne dostal Röckl po rozmluvě s Fričem zprávu, že revoluce v Drážďanech již propukává; odejel proto ihned do Saska, maje umysl, shromážditi ve svém volebním okresu kamenickém občany a táhnouti s nimi na pomoe drážďanským vzbouřencům.

Schulz Bakuninův Arnold Sabina Sladkovský Straka Sax Čecho Frič Praha Ilo Belgie Platýz Drážďany Sasko spolek Kindermann . 3

22 article

Rozloučení s členy revolučního komitétu bylo v Saském dvoře. Röckl utvrzoval všechny v dobré naději a oznámil, že jsou již 2 důstojníei polští v Saském dvoře; jeden byl od ženijního sboru polské insurekční armády, druhý od ka- vallerie. Zároveň žádal Röckl naléhavě, aby re- voluce v Praze již přištím dnem propukla. Po dlouhém zdráhání, že ještě není vše hotovo, při- stoupili konečně bratří Strakové v zásadě na ten- to návrh, ale žádali, aby všichni členové komi- tétu souhlasně také se vyslovili. Avšak tito hou- ževnatě odpírali, takže Röckl se rozhněval a bez rozloučení odešel, poznamenav, že všichni do- hromady nestojí za nie. Zatim se vrátil student Maux z venkova, kam jej Arnold byl poslal, aby lid pobuřoval. Ná- lada byla bojovná, ale nikdo se k veřejnému od- poru neodhodlal. Naopak, když v neděli 6. květ- na na Staroměstském náměstí povstal shon lidu vro zatčení dvou slováckých dobrovolniků, vyslal tam komitét některé své členy, aby lid krotili a mírnili, poněvadž není ještě čas. V ponděli 7. května dostal G. Straka z Drá- žďan následujíci dopis: „Milí přátelé! Zdev Drážďanech je revoluce. Král utekl, provolána ropublika a zařízena prozatímní vláda. Pospěšte si, aby revoluce také u vás ihned propukla. Po- třobujete-li peníze, pište pod adresou Mad. *. Straka odpověděl ihned, aby Bakunin přivezl do Prahy polské důstojníky; na to svolal komitét a navrhl sobotu nebo přiští pondělí pro začátek rovoluce, přijde-li Bakunin a s ním polští důstoj- níci. Zároveň učiněny veškeré disposice pro t- vaié získání studentů, dělníků a proletariátu; z venkova (od Kovance) přišly také potěšujíeí zprávy o revoluční náladě a buršák Rittig a Orgelmeister slibovali plnou podporu také od Němců.

Maux Arnold G Straka Straka Bakunin Rittig Orgelmeister Němec Praha staroměstský náměstí Drat Zdev Drážďany Mad

23 article

Strakové a Frič byli pro okamžité vzbouření a proto usneseno, aby Gustav odejel večer 9 května do Drážďan a ce nejrychleji přivedl Baku- nina a důstojníky. Přijel pouze do Teplic, kde přezvěděl od obecenstva z drážďanského rychlí- ku, že revoluce se nepodařila. Za to mu sdělil hostinský Ber (u arciv. Karla) a účetní Bayer z kmhkupectví Helma, že obyvatelstvo kolem Teplie je pro revoluci a Slovanská Lípa že se těší všcobenné sympatii. Ještě 10. května příšla však zpráva, že drá žďanští vzbouřenci utekli do Freiberku, kde byli rozptylení a v Praze že je prohlášen stav oble- žení. Vrátil se do Prahy, kde nenalezl již nikoho z revolučního komitétu. V posledním okamžiku bylo totiž vše prozrazeno . .. A nastalo zatýkání a odsuzování na sm provazem . .. Německá invase na anglickém jevišti. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Z Londýna, 31. ledna. Ode tří dnů mluví se v Londýně jen o no- vém kusu ve Wyndham Theatre: „An English- man's Home“, hře o třech jednáních od „vla- stence“, jenž uvádí na jeviště opisodu ze vpádu do Anglie, provedeného vojskem „eísa- řovny severu“, symbol to příliš průhledný, je- muž každý rozumí. Až na pacifistickou „Westminster Gazete která naříká, že se reforma dobrého pana Hal- dana takto uvádi v posměch, celý anglický tisk vítá nadšeně tento silný militaristický pamílet, tak rozdilný od vojenských dramat starší doby Maloměstská rodina, která bydlí na pobřeží Essexu, musí prožiti všechny hrůzy války marně snaží se dobrovolníci, odhodlaní sice, ale nevycvičení, zadržeti nepřítele, jsou hanebně poražepi. Dům měšťanské rodiny lehne popelem.

Frič Gustav Karel Bayer Hal Drážďany Bak Teplice Freiberk Praha Londýn Anglie Westminster Essex Wyndham Theatre Englishman ' s Home

24 article

Starý John Bull, jenž v něm bydlel, probuzen ze své protivlastenecké ztrpulosti, umírá sta- tečně se zbraní v ruce a v posledním oka- mžiku, než spadne opona nad tímto výjevem zoufalství, přitáhne konečně vítězné pravidelné vojsko anglické a zadrží nepřátelský předvoj. Toto malé zadostučinění, poskytnuté samolibost obecenstva, je vlastně novou ironií. Anonymní autor nepostrádá talentu ani bu- moru. Jelo dalog jest jasný a sršící slovy, která účinkují přes rampu a budí veselost ve hledišti. Nikdy ještě nebylo promluveno s větší odvahou, ba přímo brutalitou k anglickému ob- čanu, jenž nechce uznati theorie lorda Robertsa a nutnost všeobecné branné povinnostr. Přispěje toto prudké a vášnivé dílo sku- tečně k zavedení všcobecné branné povinnosti, jak autor očekává? Není to vyloučeno. Při pre- mieře provázelo nadšené obecenstvo hru potle skem skoro od počátku až do konce. Každý silný náraz účinkoval a každá narážka přijata bouřlivou pochvalou. „An Englishman's Home“ není zajisté tím, co se nazývá dobrým kusem se stanoviska tech- nického, ještě méně pak dílem uměleckým, ale je to vlastenecký apel jenž nutí i nejnetečnější k uvažování a přes to, že jest vlastně jen útoč ným pamfletem, může býti počátkem nové epo chy ve vývojí anglického militarismu. J. Coudurier.

John Bulla Robertsa J Coudurier Englishman ' s Home

25 article Hudba.

Hudba. + Lidový koncert Spolku českých žurnalistů. S. Mařka Anýžova, honosící se dle kritiky vysokým příjemným a zvonkově čistým sopránem, zapěje v lidovém koncertu Spolku českých žurnalistů v Praze tři písně: Svou hlavu ke mně skloň z rukopisného cyklu Na viole d' amour od Frimla, V probuzení o Vít. Nováka a Zpověď od Treglera. Operní pěvkyni doprovodí na klavíru řed. p. Fr. Hejduk. + K bezplatnému lidovému koncertu, pořáda- nému včera Ustředním spolkem českých žen, píše nám pl. M. Hübnerová, člen činohry Národního divadla z včerejšího dne: Nemálo jsem se podivila, že v dnešních zprávách o bezplatném lidovém kon cerlu v Plodinové burse, uvedena jsem mezi účinku- jícími. Asi před čírnácti dny byla jsem pozvána k účinkování; v té době byla jsem stížena chrapotem a katarrhem a byla jsem v lékařském ošelřování. Přes to slibila jsem, bude li mi do té doby dobře že jako vždy jindy ochotně budu účinkovati. Když stav můj se zlepšil, oznámila jsem básně, jež budu recitovati, Než v sobotu zhoršila se má choroba opět, tak že v uvážení, že mám nyní na Národním divadle zkoušky a v obavě, že by deklamováním mých dvou čísel, jež by bylo trvalo alespoň 5/4 ho. diny, choroba má se ještě zhoršis, odřekla jsem již v neděli dopoledne s omluvou své účinkování dala za sebe náhradu. Proto nemělo pořadatelstvo v úterních zprávách o koncertu mne uváděli mezi účinkujícími.

S Anýžův Friml Vít Novák Tregler Hejduk M Hübnerová Praha Francie národní divadlo

26 article

+ Klavírní vírluoska pí. Lola Stárková Beranová jež nevystoupila v Praze na koncertním podiu o 24. března m. r., kdy přednesem Mendelsohnov koncertu G moll s průvodem České Filharmonie do- byla skvělého úspěchu, přednese o lidovém koncertu Spolku českých žurnalistů v Praze dne 9. 1. m. večer v Rudolfinu skladby posud zde nehrané; prvou jest Princ a víla z cyklu Pohádky od Em. Chvály, dru- hou Scberzo od J. Nešvery, rukopisná to novinka umělkyní této věnovaná. Obecenstvo zajisté rádo uvítá sympatickou umělkyni, o níž v dubou m. r. berlínská »Allgemeine Musik Zestung« uvedla, že osvědčila se jako důstojná representantka úspěšné methody prof. Hanuše Trnečka. + Ze Společenského klubu »Slavia«. Dnes koná se hudební večer za laskavého spoluúčinkování sl E. Brdičkovy, koncertní pěvkyně z operní školy sl M. Langové a virtuosa na kontrabas p. Rud. Ko courka, jenž přednese Geisslovu koncertní fantasii. Slečna E. Brdičková zpívá Dvořákovy, Brahmsovy, Novákovy a Wolfovy písně. Začátek o 8. hod. ve- černí. Členové a uvedení hosté mají vstop volný. + První večer Beetkovenových houslových son koná se dnes o 8. hod. večerní v sále Plodinové bursy. Provedeny budou čtyři první sonaty. Klavíra dr. Vilém Zemánek. Housle: Antonín Maixner. Kon- certní křídlo Bösendorferovo zapůjčil dvorní doda- vatel p. V. Micke. Vstupenky na všechny tři večery prodávají se do 4. hod. odpol. v hudebních závodech pp Mojmíra Urbánka (Jungmannova třída), Em. Wetzlera (Ferdinandova třída) a v kanceláři Českého Fi harmonického Družstva na Václavském náměstí č. 53 a od 7. hod. večerní u pokladny.

Lolo Stárková Beranová J Nešvera profesor Trneček E Brdičkův M Lang Geisslův E Brdičková Dvořákův Brahmsův Novákův Wolfův Beetkovenový doktor Zemánek Maixner V Micke Urbánek Jungmannův em Wetzler Ferdinandův Praha Rudolfinum Václavský náměstí Český filharmonie Allgemeine Musik z společenský klub Slavia Kon Český fi

27 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Vzduchoplavec Zipfel vznesl se včera na Tempelhofsém poli u Berlina před velikým davem diváků čtyřikrát úspěšně se svou vzducholodí. Po- kusy trvaly až do 4 hod. odpoledne. Zemětřesení. Z Pelrohradu, 2. února. (K. k.) Dle došlých zpráv byly na Severním Sacha- linu po několik dní pociťovány otřesy země. Včer udal se otřes země v Alexandrovsku. = Nešťastná náhoda na lovu. Z Paříže, 2. února. (K. k.) Z Madridu sdělují, že vatikánskému velvyslanci de Pomarovi roztrhla se na lovu u hlav- ního města puška a byl těžce zraněn. = Pokusy s nepotřebným obrněncem »Jenoue (K. k) Za předsednictví kontreadmirála Auberta sešla se v Faříži komise, složená z dělostřeleckých a ná- mořních důstojníků, aby stanovila program pokusné střelby, jejímž terčem bude výbuchem zničený obr- něnec »Jena«. Pokusy budou se díti ve velkém roz- sahu a co možná věrně dle skulečnosti. Mimo jiné bude také zkoumán účinek kysličníku ubličitého, vy- víjejícího se výbuchem, a to tak, že budou na růz- ných místech »Jeny« pro pokusnou střelbu umístěna živá zvířala. = Parník na mělčině. Z Terstu, 2. února. (K. k.) Přístavní kapitanát v Zadru telegrafuje: U Punta Culy uvázl na mělčině parník, jenž spro- středkuje spojení mezi Rěkou a Obrovacem a patří společnosti »Ungaro-Croata«. = Parník se stroskotal. Z Ortony, 2. února. (K. k.) Parník společnosti »Navigatione Generale Ita- liana« »Selinante« se stroskotal. Nehoda jeho byla zaviněna tím, že za prudké bouře přetrhla se kotevní lana. Parník »Serivia« připlul »Selinante« na pomo a vzal na palubu jeho 31člennou posádku. = Neštovice v Kahýře. Z Kahýry, 2. února.

Zipfel Pomar Aubert Berlín Sacha Paříž Madrid Jena Terst Zadr Ortona U Punta Cula UngaroCroata Navigatione General ita

28 article

(Něm. kab.) Epedemii neštovic padlo doposud za obět 62 lidí. Ve vládní nemocnici leží 70 nemocných = Podmořské zemětřesení. Z Ríma, 1. února. Poštovní parník Galileo Galilej dospěl z Palerma do Neapole s velkým zpozděním následkem podmuř- ského zemětřesení v Capo di Gallo. Parník vyplul včera za úplně klidného moře, náhle však u mysu se dostal do velkého vlnobitl, kleré loď otočilo jakoby se nalezala ve víru. Hnutí bylo tak silné, že cestu- jící narazili na sebe a tři z nich utrpěli při pádu lehké zranění. Zjev trval 15 minut a zmírnil se po- stupně, jak se loď vzdalovala od mysu di Gallo. = Neštěstí při střelbě ve Variété. Z Říma, 1. února. Na varietním jevišti v Cazertě produkoval se francouzský střelec Memerot. Paní Memerotová držela cll: vejce, visitky a j. Najednou ozval se srdcelomný výkřik. Vše hrnulo se na jeviště. Konečně byla na- lezena soubretta Ema Sabinova mrtva, ležící na zemi. Jedna koule prorazila tenkou dřevěnou stěnu a vnikla zpěvačce do pravého spánku. = Dvacet osob utonulo. Z Říma, 1. února. 17 mladých dívek z Pescote z tamní přádelny hed- vábí chtělo se přeplaviti s dvěma mladými muží chotí továrníkovou v bárce do Verceraga, odkudž chtěli navštíviti kapli sv. Gerolama. Výlet se zname- nitě zdařil a v různých osteriích požité víno uvedla všechny ve výbornou náladu, když byla nastoupena zpáteční cesta. Prudká bouře však zmitala lodičkou. takže ženy byly zachváceny úzkostí a povstaly se svých míst. Lodice se následkem toho převrhla a všechny osoby v ní se nalezajíci utonuly. Neštěstí událo se kolem 8. hodiny večerní a při panující tem- eotě přišla pomoc pozdě. Posud bylo vytaženo desel mrtvol.

Galilej Galla Memerota Memerotová svatý . Gerolamo Německo Rím Palermo Neapol Vercerago Capo di Galla Ema Sabinov mladý dívka