Ročník XXXXV.

V Praze, v ponděli dne 10. července 1905.

Číslo 187.

Na ranní a odpol. Histy pledplšcf se v Praze v adminkslrael na rěsl ns čtrrt leta . . . . 6 K — s drojí čenšškes nn . . . . 7 K 50h ve alislkách: 2 K 30 pa měsle . P'oštou: n p . . . . k ooh s dvojí zisilkou a npi n tvrt lta . . . 11 K s0

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Vládní pracovní program. Z Vídně, 10. července. »Sonn- u. Montags Zeitung« uveřejňuje tuto předpověď o zámy- slech vlády z officiálního pramene: »N podzim sejdou se sněmy. Vláda podá českému sněmu změnu řádu zem- ského a zemského řádu volebního. Bude zavedeno moderní volební právo pro Čechy, současně pak bude splněn dávný požadavek Němců, kterým zajistí se jejich po- stavení v zemském výboru, zemských ústavech a na sněmu samém. Pro vládu prý letošní léto není žádným odpočinkem, ba není ani žádnou přestávkou v práci. V listopadu sejde se parlament (Bylo »Nár. Listy« již ozná- meno. Pozn. zpravod.), bude-li toho však třeba následkem věcí uherských, sejde se v září. Kampaň sněmů potrvá 3—4 týdny. Také v moravské akei vyrovnaeí má býti pokračováno. Možno prý doufati, žese zdarem. Teprve po dlouhé době mohlo prý se v Rakousku mluviti o nejehoulostivější otázce vnitřní politiky, aniž vzplanuly vášně. Též obchodně politická akce musí býti fedrována. Jest také naděje, že vykonán bude čin kul- turní: 25 millionů korun bude věno- váno na vybudování vysokých škol Baron Gautsch byl celé desetiletí v čele vy- učovací správy a zná její potřeby v nejmenších podrobnostech. Poznal prý, že malými prostředky nic se nepořídí. Musí prý býti vykonán roz- hodný rozmuch.

Ovšem, zůstává ještě velké nebez- pečí uherské. Co se stane za Litavou — praví »S. u. M. Ztg.« dále — a co se ještě připravuje, o tom nelze činiti žádných předpo- vědí a žádných výpočtů. Přojeme si zajisté za- chování pospolitosti, poněvadž víme, čím je pro části obě a co bylo by jí ztraceno, ale nelpím na ní. Přijde-li chvíle, ve které provaz, jenž spojuje horské turisty, znamená tolik nebezpečí pro toho, kterému se netočí hlava a který jest rozmyslným, pak jsou všechny námahy mar- nými, udržeti protějšek na cestě pravé, pak musí býti právě tento provaz pře- říznut. Do propasti se strhinouti nedáme. Minuly doby, kdy každá hrozba Maďarů za- lekla, kdy jsme byli proti každé jejich hrozivost bezbrannými, kdy jsme šetřili pocitu soudruha, jenž pro naše pocity neměl ohledů pražádných. S tím musí Maďaři počitati: buďto budeme se snášeti, anebo se v míru rozejdeme. Potom však důsledně a s pevným odhodlá- ním ve svých skutcích říditi se budeme jedině svými zájmy. Snad byli jsme považováni z slabé, poněvadž jsme byli povolnými. Bude proto třeba jednati beze všech ohled s klidnou pevností. Bulharsko královstvím. Z Vídně, 10. července. »Sonn- u. Montags- zeitung« oznamuje na svůj vrub, že dne 2. srpna t. r. bude Bulharsko vyhlá- šeno za království. Stala se čotná opa- tření, mezi nimiž jest také povolání domů Bul- harů povinných vojenskou povinností a v cizině dlicích, aby čeleno bylo všem eventualitám. List dodává, že dostal zprávu tu z pramene tak autoritativního, že o její podstate nelze pochybovati. Možna prý, že da- tum bude jiné, věc však že se splní!

Telegramy korresp. kanceláře O císaři. Z Išlu, 9. července. (C.-B.) Ministerský předseda baron Fejérváry odebral seo 11. hod. dopolední do clsařské villya byl povolán k odpolední císařské rodinné ho- stině spolu s donem Alfonsem Bourbo- ským. — O 3. hod. 42 minut odjel cl- sař s generálním pobočníkem hr. Paarem zvláštním dvorním vlakem do Gmundenu, aby tam učinil návštévu dánskému král jakož i vévodským rodinám Cumberland- ské a Virtemberské. O 7. hod. 43 min. přijel císař nazpět. Z Gmundenu, 9. července. (C.-B) Cis a přijel sem zvláštním dvorním vlakem o 4. hod. 27 mín. a vykonal ihned návštěvy dánskému králi a všem zde meškajícím panovnickým osob nostem. Obyvatelstvo a lázeňšti hosté činili cí- saři hlučné ovace. Město je slavnostně vyzdo- beno. O půl 7. hodině odjel císař nazpět do Islu. Demonstrace ve Lvově. Ze Lvova, 9. července. (C.-B.) Několik se studentů a dělníků uspořádalo dnes, ačkoli byla policie zakázala konání socialistické schůze k roko- vání o událostech na Rusi, před Mickie- wiczovým pomníkem demonstraci. při níž řeči pronášeny a písně zpívány byly. Demonstranti přibyvše potom na Divadelní ná- městí klidně se rozešli. Jenom skupina jich ode- brala se k redakci časopisu »Slowo Polskie« a vytloukla tam okna. Jeden z mladistvých de- monstrantů byl poraněn bambitkovou ranou. jež z redakčních oken byla vy- pálena. Dementi. Z Cařihradu, 9. července. (C.-B.) »Agence de Constantinople« popírá co nejrozhodněj zprávy agentury francouzské, že v Asyru a jižnt Palestině vznikly nepokoje a odepření platiti daně.

Žádný aftentát. Z Bělehradu, 9. července. (C.-B.) Z úřad- ního srbského pramene. Dle úřadní nóty pre- fekta z Niše je zpráva časopisu »Slampa«o attentátu na tamější sklad střel něho prachu mylna. Jde jenom o bez významné hádky mezi vojáky a sedláky proto že vojáci vnikli do ovocných sadů. Nikdo však nebyl poraněn. Dohoda francouzsko-německá v záležitosti marocké. Z Paříže, 9. července. (C. B.) »Figaros píše o dohodě francouzsko-německé v otázce marocké asi takto: »Konference projedná po slední zbývající otázky. Máme veškeré právo se domnívati, že německá diplomacie bude tak loyální a opatrnou, že konferencí dá nám opráv- něnou náhradu za oběti přinesené otázce míru Zamýšlené sdělení stavu věcí v poslanecké sně- movně není pouhou formalitou; jest naopak nej- důležitějším aktem důvěry prokázané berlínské vládě. Hned na počátku krise dalo Německo na srozuměnou, že chce míti jasný důkaz v rukou o tom, že ustoupení Delcasséovo také bude miii za následek změnu oné politiky, jež Německ v Evropě od ostatních států měla isolovati. Ně- mecko přálo si poslední dobou, aby francouzský parlament přidružil se k politice francouzsko- německé dohody. Slavnostní a neobvyklá forma, jakou sdělení o dohodě francouzsko- německé v záležitosti marocké dnešního dne se stanou, zaručují zadostiučinění Německu dle jeho přání.

Francouzská vláda chce dáti tímto způsobem na jevo svou upřímnost a dobrou vůli. Lze dou- fati, že konference bude míti dobrý výsledek následkem courtoisního vystupování knížete Ra- dolina. Z Paříže, 9. července. (C.-B.) Potvrzuje se, že ministr zahraničních záležitosti Rou- vier předloží v dnešní schůzi poslanecké sně- movny notu, týkající se dohody francouzsko- německé v záležitosti marocké. Není dosudji- sto, stane li se tak hned na počátku schůze,či až po dolazu poslance Denisa-Cochina. Z Paříže, 9. července. (C.-B.) »Ag. Havas« oznamuje: V diplomatických kruzích se tvrdí, že nota o dohodě francouzsko-německé v zále- žitosti marocké jest zcela krátkou a omezuje se pouze na povšechná ustanovení. Hlavními zása- dami noty jest: Francie souhlasí s mezináredn konferenci, navrženou sultánem, po výměně ná- zorů s Německem, že interessy obou zemí úplné budou zajištěny. Pravděpodobno, že místem, kde konference tato má se konati bude Tanger

Baron Fejérváry. Z Išlu, 9. července. (C.-B.) Uherský mini- sterský předseda baron Fejérváry odjel dnes 9. hodině večerní nazpět do Pešti. Padmořský člun »Parladel-. Z Paříže, 9. července. (C.-B.) Ministerstvo námořnictví obdrželo z Bizerty ze dne 8. t. m. zprávu, že se konají ve velkých plo- voucích dokách horlivé přípravy, aby podmoř- ský člun »Farfadet« mohl býti vyzdvižen oce lovými lany, jež pod něj budou vsunuta. Soud se, že »Farfadet« dnes již vyzdvižen a do při stavu dopraven bude. Konverse dluhů veneznelských. Z Caracasu, 9. července. (C.-B.) President Castro předložil kongressu ve zvláštním po- selství smlouvu mezi vládou a anglickými a ně- meckými majiteli venezuelských dluhopisů, stran konverse těchto dluhů. K svatbě prince Gustava Adolfa. Ze Štokholmu, 9. července. (C -B.) Prine Gustav Adolf a jeho choť princezna Mar- kéta přibyli dnes do Stokholmu. Novomanželě, když o 122. hodině odpolední přijeli královskou jachtou »Drott«, pozdraveni byli salvami váleč- ných lodí a velikými zástupy lidstva. Po oslovení starosty města, jemuž prine Gustav Adolf odpo- vídal, jeli novomanželé za neustálých poe nádherně okrášlenými ulicemi, v nichž vojsk tvořilo špalír, do zámku. Zde uvítáni byli krá- lem Oskarem a královskou rodinou.

Vzpoura námořníků u Dděssy. Obrněnec »Potemkin«, Z Bukurešti, 9. července. »Agence Ru- maine« oznamuje: Když byl »Kňaz Potemkine námořníky vydán rumunským úřadům za sta- novených podmínek, přejal přístavní kapitán Negru o 1 hodině odpolední velení a dal vztý- čiti rumunskou vlajku na stožáru. Po vylodění mužstva dopraven obrněnec do přístavu. Tor- pédový člun »267« musil opustiti rumunské vody, neboť jeho mužstvo nechtělo se vzdát. domnívajíc se, že učiní líp, vráti-li se do Se bastopolu. Předání »Potemkina« ruské vládě. Z Bukurešti, 10. července. (C.-B.) »Agence Roumaine« oznamuje ze včerejška: Dnes ráno objevily se dva pancéřníky, jeden s admirál- skou vlajkou, čtyři torpedovky a jeden torpedo- borec ruského loďstva ve vodách Konstance vypálily pozdravné rány. Křižák »Alžběta« od- pověděl rovněž výstřely a pozdravil admirálovu loď. Rumunský námořní velitel Kozlin s k vykonal návštěvu na lodi kontreadmirála a sděli mu, že »Potemkin« dvakráte zakotvil ve vodách rumunských, že však vzhledem k událostem předchozím byl vyzván, aby přístav opusti anebo odzbrojil. Mužstvo »Potemkina« bylo do- praveno na zem a lod dána pod stráž rumun- skou. Král nařídil, aby »Potemkin« vydán byl caru Mikuláši. Po tomto sdělení opustila rumun- ská stráž »Potemkina« a předala jej ruské. O rozřešení otázky »Potemkinovy«. Z Bukurešti, 9. července. »Ag. Roumaine« sděluje: Rozluštění, jaké proveden se záležitosti »Potemkina«, pova- žuje se za velice šťastné a gratuluje se jednomyslně rumunské vládě, že dovedla při šetření předpisů mezinárodního práva a bez užití násilí učiniti konec velice palčivé situaci.

Klade se důraz na to, že pobyt »Potemkinův« ve vodách černomořských choval by stálé ne- bezpečí, zejmena proto, že hleděl se zásobovati na ruských březích. Dle všeho bylo by bývalo těžké násilím ho zdolati. Ruské loďstvo proto také neučinilo žádné pokusy a ruská staniční loď v Konstanci děkovala za svou bezpečnost jen ráznému zakročení rumunské vlády, jež do- vedla přiměti »Potemkina« při jeho přijezdu do Konstance, aby respektoval cizozemský přístav. Vzbopřenci z »Potemkinn«, Z Bukurešti, 8. července. (C. B.) S muž- stvem »Potemkina« zachází se jako se sběhy. Poněvadž není mezi Ruskem a Rumunskem žádná amlouva o vydání sběhů, nestává příčiny. aby Rumunsko je vydalo Rusku. O událostech oděsských. (Píše očilý svědek pan Jaroslav Novák, sládek v K zatíně v Rusku, svému otci panu Janu Novákovi řídícímu učiteli v Černožicích- Čáslavkách.) Vrátil jsem se právě z Oděssy, kde jsem byl svědkem hrůzyplných události. Při měm při- jezdu do Oděssy bylo ještě ticho, ač se pro- slýchalo, že bude všeobecná stávka. V nedělia pondělí jsem se vozil se známými Nepalovými v plachetní loďce po moři a také se s nimi vy- koupal v moři, večer pak v pondělí jsem si s nimi prohlédl »port« t. j. přístav, při čemž nikdo netušil, co druhý den bude. V přístavu bylo mnoho ruských a také cizozemských »paro- chodů« t. j. parníků; asi o 8. hodině večerní přistál asi verstu od majáku u vehodu nový černomořský obr »bronénosec« t. j. obrněnee nebo pancéřník »Kňaz Potemkin Tavričeskij« s jednou torpédovkou či minonoscem. Příchod jeho byl neočekávaný, i každému Oděssítu bylo divno, proč asi přijel; myslilo se, že snad dělá černomořská eskadra manévry Já pak jsem se rozhodl, že se naň pojedeme druhý den podívat a také druhý den šli jsme do přístavu a najímali plachetní loďku.

Lodnik však se odkazoval na blízkost bro- něnosce i souhlasil potom, že nás poveze asi na půl versty od pancéřníka. Po usednutí do loďky začaly o půl 12. hod. dopol. »trevožnyje sviotky« t. j. pronikavé signály, plskání pista na parnících jednoho po druhém. To za- čala v přístavu stávka. Nyní jsme se dověděli od našeho lodníka, co je vlastně s bro- něnoscem. A sice, v moři prý si stěžoval jeden matros na špalný »boršě« (ruská národní po- levka velice oblibená a chulná); jakým způso bem si stěžoval, není povědomo. Velitel lodi jej na to odsoudil k smrti aneb jej sám zastřelil, to se také jestě- novi. Když byli matroso usmreen. vypukla na obrněnci vzpoura jeho soudruho (jichž bylo así 800), kteří se vrhli na velitelea usmrtili jej i vhodili do moře. Taktéž prý se mělo státi s 18 druhými důstojníky, což však není ještě zjištěno. Zabitého matrosa z obrněnce převezli do přístavu, kdež jej uložili do »pa- latky« t. j. do stanu i dali k němu popis pří- činy jeho smrti. Toť se ví, to byl olej do ohně. Stávkující a »bosáci«, t. j. zpustll lidě, nemajíci zaměstnání (na způsob pražských pe- píků) se začali shromažďovati. My jsme zalim dojeli k broněnosei, odkudž k nám poslali par- níček i plali se co chceme. Toť se ví, že viděli. že s nimi nic zlého nemyslíme, nechali nás na pokoji, ač jsme měli všichni dost strachu, že si z nás udělají terč pro jednu ze svých pum. Po hodině jsme se vrátili na břeh. Nahoře pak již propouštěli dovnitř města a do portu jen intel- ligenci, dělníky a bosáky vraceli zpět. Na jedno jsem však zapomněl: V onen večer, kdy přijel broněnosec, již se Oděssa hem- žila vojskem a kozáky, kteří dali do stávkují- cích několik výstřelů, k čemuž ovšem byli do- nuceni stávkujícími, kteří do nich bušili kameny.

— V soboru, kde bylo shromaždiště vojsk, a o 3410. hod. več. byla hozena puma na poli- cistu, který byl rozerván na kusy a onen útoč ník, žid za půl hodiny zemřel. V blízkém okoli attentátu, kamž i já jsem náležel, se všechno ve svých základěch za chvělo. Na ulicích lidu se zmoenila panika V úterý, kdy jsme podnikli plavbu k broněnosci asi o půl 5. hod. odpoled., začala massa luzy loupit skladiště u přistavu. Cenně věci odnášeli co bylo k jídlu, jedli a víno, ve skladišti nale zené vesele a bezstarostně popíjeli. V podnapilém stavu potom asi v 8 hod večer skladiště zapálili. Pak zapalovali dále za půl hodiny již byl celý přístav v plamenech, při čemž i mnoho vagonů, most i 17 parníků, mezi nimi asi 5 cizích, shořelo. Od 10 hodin do ráno do 4 byl jsem svědkem tohoto straš- ného požáru, kterým bylo zničeno několik sel millionů. Při tom celou noc vojska střílela do oněch žhářů, z nichž mnoho také i samo po- padalo do moře následkem opilosti. Kromě oné jedné pumy byly vrženy ještě asi 3 na různých místech. Ve čtvrtek přišly posily vojsk i kozáků, kteří zabraňovali shromaždištím. Čekala se též eskadra černomořská k vzdání se mužstva na broněnosci. Oděssa, na polovic židovská, začala se vy- prazdňovati; židé práskli do bot. Mluvilo se jen o mnoha zabitých a zraněných v předešlé noci. Koupil jsem si také lístek na vlak a chysta jsem se odjeti večer o 9. hod. O 48. hod. večer však Oděssa byla ohlu šena výstřelem z děla 24cm. kalibru z broně- nosce; za ním za čtvrt hodiny následoval druhý měli namířeno na »sbornyj punkt« vojsk u so- boru. Pobořili však jen trochu dva domy. Na to večer jsem odjel zpět do Berdičeva a pak do Kazatina, rozrušen strašnými dojmy.

Události ruské. Přestoupení ke katolictví. Z Minska, 9. července. (»Spb. Ag.«) Ve čtyřech úřadních okresích přestoupilo přes osm tisíc pravoslavných a uniatů ke katolictví. Vo lyňská pravoslavná farní obec přestala násled kem nedostatku členů trvati. Ruské duchoven- stvo chystá opalření, aby další odpadání unisto bylo zamezeno. Místondmirál Hrleger. Ze Sebastepolu, 9. července. (C.-B.) »Petr. telegr. sgentura« oznamuje: Za hranicemi roz- šiřená pověsť, že místoadmirál Krieg e provedl ramovraždu, není pravdiva. Krieger jeho loďstvo dnes se tu očekává. Car do Moskvy. Z Pelrohradu, 10. července. (Od našeho zvl. zpravodaje.) Odjezd panovníkův do Moskvy jest ustanoven na poloviei července. Účel cesty té jest určiti svolání lidového zastupitelstva. Z Pelrohradu, 10. července. (Pův. telegram »Nár. Listů«.) Přijel sem admirál Birile z dálného Východu; praví se, že stane se mi nistrem námořním. Odjel odtud na bojiště gen.-major Flug šef ubytovacího oddělení 2. mandžurské armády Dle pověsti gardové mužstvo převede sena černomořské loďstvo. Náčelnikem kanceláře voj. ministeratva stane se genemajor Zabělin. Zajímavý přispěvek ku provádění assanace na Smichově. Část II. § 8. ř. stav. vyžaduje, aby se při rozdělení pozemků na místa stavební přihliželo k tomu, by jednollivá staveniště určena byla v takové podobě a rozsáhlosti, aby budo vy, jež se mají na nich zříditi, měly dostateč- ného světla a vzduchu. Na základě tom byla určena a povolena parcelace pozemku č. kat. 20/1 na Smíchově pod tou podminkou, že na pozemku řečeněm musí býti budovy provedeny tak, aby se neru- šíla souvislost dvorů jednotlivých s okolními domy. Předpisů, zde uvedených, při posuzování navržené novostavby p. stavitele Nedvěda ve stavebním bloku IV. na Smíchově, bohužel, dbá- no nebylo.

Blok ten prostirá se mezi ulicí Smetanovou a bývalou zahradou botanickou, dále mezi tří dou Královskou a novým nábřežím a sice v po době čtverce, jehož strana jest srovnaně 60 m .dlouhá. Každá fronta uliční sestává ze 3 domů pročež na celém bloku státi bude celkem 8 bu dov, jež uzavírati mají dle schválené parcelace nádvoří společné ve výměře as 700 m2. Tato prostora nádvořní jest pro žádoue přístup světla a vzduchu z důvodů zdravotních nevyhnutelně nutnou, zejmena též s ohledem na to, že 5 budov bloku bude čtyřpatrových, dva domy jsou třípatrové, a sporná novostavba p. stav. Nedvěda má býti dokonce pětipatrovou — kdežto by měly všechny ty domy s ohledem na malé společné ná- dvoří býti pouze třipatrovými, aby přes hřebeny střech paprsky slunečné vnikali mohly do místností domovních, na straně ná- dvoří se nalézajících, protože domy č. p. 1053. 1054 a 1055 mají hlavní frontu svou v ulie Smetanově, tudiž na straně severní, odkud světlo sluneční do bytu vnikati nemůže. Ačkoliv tudíž již dle původně schválené parcelace vykazuje dvůr společný bloku jmeno- vaného dosti skrovnou rozlohu, vzdor tomu projektována jest uvedená novostavba přes svou neobvyklou a ř. stav. příčící se výšku, ještě laké o čtyřech traktech, aby takto byla míra všeho dobrého dovršena. Od hlavní budovy totiž vyčnívati má do společného nádvoří, 10.86 m. dlouhé a 6.10 m. široké křídlo, a ke křídlu tomu přiléhati má bu- dova přízemková pro domovníka, v půdorysné velikosti 55.35 m2. Na ten způsob musila by býti projektovaná novostavba pošinuta od hranic, původní parce- lací stanovených, přes 12.30 m. do společného nádvoří, které by tím bylo as o 135 m' zmen- šeno, kdežto krychlový obsab vzduchové pro- story jeho obnášel by as o 2350 m' méně, než bylo původně určeno.

Nuže, na základě tohoto stavu věcí nastává mimovolně otázka, jaké as usnesení učinilo obecní zastupitelství a v druhé instanei okresn výbor smíchovský v této záležitosti stavební? Každý upřímný přítel assanace a znale odborný spontanně by na to odpověděl, že po- psaný zde projekt novostavby byl jednohlasně zamitnut a stavba nepovolena. Chyba lávky! Naopak, obě jmenovane samosprávné korporace postavily se na stano- visko navrhovatele projektu, a onen skutečně originální elaborát s pranepstrnými toliko změ- nami byl schválen a stavba povolena. Ano, po- volena stavba, jejíž skutečné provedení bylo by políčkem ve tvář všem zdravotním a esthet- ckým zásadám; bylo by pravým paskvilem assa- nace — a znamenalo by v pravém slova smyslu krádež, zůmyslně na cizém majetku spácha- nou znehodnocením realit sousedních. Poukazuje-li se v zamitnutí protestu zá jemníků proti stavbě té na druhý odstavec § 65. ř. stav., že má totíž při zastavování jednotlivých míst zůstati nejméně 15 veškeré výměry ne- zastavěno, kteréžto podmínce jest elaborátemp. stav. Nedvěda úplně vyhověno, an prý z po- zemku jeho zůstává přes 367% nezastavěnot podobné tvrzeni dlužno nazvat v tomto případě úplně nespráv- ným, za vlasy přitaženým, protože zde padají na váhu ještě jiné, mnohem důleži- tější faktory, z nichž v první řadě budiž po- ukázáno k zdravotnictví. Ostatně případ, zde vylíčený, budiž vý strahou pro každého, kdo by snad zamýšlel V drobném prodeji raaní číslo o sobě . . . za 8h pdpele lnní . . . na2h Ve fillalkách na voskově- ranní číslo. . . . . . . . 10 odpoicdna . . . . . . . . 3b Inserát plati se holově aapřel. Přeěplacení a inscsty pšlfmá dratni- strace v Marlnnst é ulici č. z. Tane naehásají se tež rrěskre tiakárna a ezpelice „Nácvdr ích L.lsta- Rukopisy se novraceji.

některém, úplně ještě nezastavěném bloku na Smíchově dům zakoupiti. Ke konci nebude od místa, upozornití na okolnost, že k jednání komisionálnímu nebyl povolán ani lékař vzhledem k dobrozdání o ve- řejném zdravotnictví. Vždyť pak má býti assa- nace obrazem cudné krasavice, kypící zdravím a harmonickými tvary vnadnými — a nikoliv mravně kleslé nešťastnice. Nuže, doufejme pevně, že tato stavební zá- ležitost bude bohdá od veleslavného výboru zemského dle spravedlnosti a ve prospěch ve- řejných zájmů zdravotních rozhodnuta.

Politické zprávy domáci. V Praze, 9. července. (Říšská radaa sněmy.) Vídeňské listy otiskují úvahy ob- vyklě po zakončení kampaně říšské rady. Vět- šina z nich blahopřeje bar. Gautschovi, že do- vednou rukou uměl parlament říditi tak, že přes veškeru svou slabost po mnoholeté ob- strukční chorobě mohl za půlletého zasedání vy- konati tolik plodné práce, kolik vykonal. V „Fremdenblattu“ uznává zásluhy Gautschov hernorakouský zemský maršálek dr. Eben- hoch, ale dodává, že nejtěžší úkol barona Gautsehe očekává na podzim, až bude nucen prováděti to, co v létě slíbil, totiž postátno- vatí dráhy, započíti stavbu průplavů, řešiti otázky universitní atd. „N. Freie Presse“ má také své starosti o bar. Gautsche, ale předpo- vídá, že se mu dobře povede na všem, dokud bude plniti přání rakouských Němeů. „N. W. Tagbl.“ zavírá svou úvahu slevy, že parlamentní epilog může netoliko po- ukázati na důstojný kus provedené práce v mi- nulosti, ale může též, aniž by se pouštěl do marného prorokování, ukázati v budoucnosti příznivé zasedání českého sněmu a tak- též příznivý průběh podzimní kampaně říšské rady.

„N. Fr. Pr.“, neudávajíc pramene, tvrdí, že podzimní zasedání říšské rady započne již koncem září, tak že zemské sněmy budou svo- lány až po Novém roce. Dosud se tvrdilo s urči- tostí, že sněmy budou svolány v září a parla- ment až v listopadu. Pochybujeme, že by zástup- cové zemské samosprávy svolili k takové změně programu, jakou ohlašuje „N. Fr. Pr. Z Terstu, 8. července. (Vlachové o ro- veredské právnícké fakultě.) Zdejší „Piecolo“, pojednávaje o včerejším usnesení ro zpočtověho výboru, jímž schválena vládní předloha o zřízení samostatné vlašské právni- cké fakulty v Roveredě, píše, že vláda i poli- tické strany jsou na omylu, domnívají-li se, že zvelené jimi rozřešení skutečně také rozřeší otázku vlašské vysoké školy. Olázka ta jest prý nyní méně rozřešena, než kdykoli před tím. Stu- dující, poslanci i národ vlašský musejí to nyní do- kázati prostředky nejmarkantnějšími. Křižová cesta jejich není prý zakončena. Z Pešti, 8. července. (Proti odbojným stolicím.) Vládní „Mag. Nemzet“, obdržev včera lekci od vládní „Budap. Korr.“, píše dnes opět o poměru vlády bar. Fejérvára k muni- cipiím, ale slohem značně už „opraveným“.

Pravíť: Zákon vymezuje přesně práva a povin- nosti stolic. Stolice mohou býti klidny; nikdo nechce jich práva zkracovati, aniž je znepokojo- vati, dokud se samy budou držeti v mezích zá- kona. Ano, kdyby i některé stolice z úvah nade všechnu pochybnost vlasteneckých učinily usne- sení, která by se zakládala na nedorozumění nebo klamném výkladu zákona, kdyby tedy ta- kevým způsobem došlo na usnesení nezákonná, neužila by toho vláda za záminku k příkrému zakročení, nýbrž působila by se vší horlivosll jen v tom směru, aby se z oněch usnosení vy- mýtilo vše to, co se příčí zákonu. Vláda bude se vystříhati všelikých konfliktů, aby novými zápalnými látkami nevnesla požár do veřejného života. Se své strany vláda očekává, že tento její názor bude náležitě oceněn v oněch stolicích, v nichž nálada jest dnes ještě příliš ohnivá neb přepjatá.

Politické zprávy zahraničné. Katolická oflensiva naproti ruskému pravo- slavi. Několikráte již zaznamenali jsme kor- mutlivé známky toho, že katolická propaganda užívá tolerančního patentu Mikuláše II. za zá- minku, ano i za prapor výboje naproti ruskému pravoslaví. Děje se tak nejen v jihovýchodních guberniích Polska, nýbrž i na Litvě. O tom píše „Novoje Vremja“: S velikým žalem zaznamená- váme, že katolické duchovenstvo chová se s ja- kcusi zlobou ku pravoslavnému obyvatelstvu Litvy a násilně tam pravoslavné nutí přestupovati na katolictví. Po vydání tolerančního patentu je to téměř ne- pochopitelno. Rusko učinilo veliký krok k smíru na půdě náboženské snášelivosti a svobody jazyka, a k tomu, aby katolíci spolu s pravo- slavnými v nedaleké budouenosti svorně mohli pracovati ke blahu všeho národa. Pravda, kato- lické duchovenstvo vždycky se vyznamenávalo svou bojovností, zacházející nezřídka ve fana- tism. Ono vždycky myslilo, že musí s někým bojovati, jakoby ve jménu víry, ve jménu lásky k bližnímu. Katolické duchovenstvo, nemá-li koho pronásledovati, vstupuje do boje s vlá- dami, které neuznávají jeho panství. Proto snad katolické duchovenstvo pracuje i na Litvě proti carskému manifestu o náboženské snáše- livosti. Ale polská šlechta neměla by se účastniti nedůstojného náboženského boje. Také polští vzdělanci měli by se postaviti nad pány pátery, je-li pravda, že v intelligenci pol- ské dozrále již poznání, že Poláci v jednotě s Ruskem mohou se rozvíjeti hmotné i duchovně bez obav o svou národnost. V dopise z Litvy oznamují řečenéme listu fakty o katolické propagandě na Litvě. Páteři carský manifest vykládají národu v ten smysl, že car přikázal všem přejítí na katolietví, pravo-