Číslo 255.

V Praze, dne 17. září 1900.

Ročník IV.

Redakce, administrace sxpedice Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—II Kefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Mezapsčetěnéreklamace jsou porta prosty Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní V pondělí a po svátku vždy o dvanácté dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h.

KAl Telefon redakce č. 1126

UILKÉ LIS

Prahu Předplatné pro s donáškou do domu: K 2.80 měsíčně K 8.40 čtvrtletně . .. celoročně . . . . K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. čtvrtletně . .. K 9.— celoročně.. .. K 86.— Předplatné do cizozem- ska: Némecka a Srbska: čtvrtletně . . . K 12.— celoročně.... K 48.— Předplatné do Ameriky, Francie, Švýcarska, Ita- 16. Belgie a Anglie: čtvrtletně . .. K 13.20 K 52.80 eloročně Telef, administrace i126.

Slunce vychází v 5 hodin 39 minut ráno. Slunce zapadá v 6 hodin 9 minut večer.

Pondělí: S v. Lamberta. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u svaté Markéty v Břevnově od 14.-17. t. m.

Tábor na Blaníce. (Původní zpráva »Katolických Listů«.)

Lk. — Svépomoc tají se bez odporu v lidové zkazce o blanických dtímajících rytířích, kteří až bude českému národu nejhůře, se probudí a pomohou mu. Těmito blanickými rytíři jest lid český sám,a ten nyní v době vážné, velice těžké sám si musí po- moci, vlastní silou. Ta pravda tají se v té dojemné lidové báji o spících rytířích v Blaníce pod vedením sv. Václava. A k tomuto památnému vrchu spěchalo včera za jasné, ba nádherné pohody podzimní se všech stran na tisíce účastníků i účastnic, aby tábořili tu, mani- festovali svornost národa českého a protestovali slavně proti příkořím nynějším i budoucím.

Tábor sám odbýval se na pahorkatém prostran- ství na úpatí Blaníka na majetku J. M. ndp. kní- žete arcibiskupa a byl navštíven as od 10.000 osob. O časných hodin ranních s pílí mravenčí putovali sem po cestách četníci v lesklých piklhaubnách, až se jich tu shromáždilo as na 80, i rozestavili se na růz- ných místech. Co chvíli přibyly sem ověnčenéa praporečky okrášlené povozy s nadšenými obyvately okolními, co chvíli přitáhla tlupa za ticha, neboť tábor konal se za přísných podmínek se strany úřadů. Přes to vyzněl velice důstojně, klidně — byl velikou ma- nifestací lidu podblanického. O půl 3. hod. odpolední zahájil tábor posl. p. Loula, předseda táborového komité, jehož místo- předsedy byli pp. dr. Pittermann a V. Pá- nek. Vládu zastupoval okresní hejtman p. Heinz z Benešova se dvěma úřadníky. Přítomni byli zá- stupci okolních samosprávných úřadů a posl. pan Holanský. Posl. p. Loula uvítav vřele shromážděné, uvedl, že tomu 32 roků, co prvně na úpatí této hory konán památný tábor lidu, kde žalováno na křivdy a útisky, jež národu českému se dály. Ale dnes ne- jsme mnohem dále než předkové naši r. 1868. Ne- přátelé naši opět dnes staví na nerozbornosti národa českého, který má za to, že dostane se mu práv jeho.

Kdykoli touto nadějí se kojil, vždy se ztroskotala. Leč nebude tak dále. Dnes projevíme, že nejsme nesvorni, když jedná se o práva celého českého národa, táborem tím má se manifestovati svornost. Řečník napomíná přítomné ke klidu, aby průběh tá- bora byl důstojný. (Sláva! Posl. p. dr. Brzorád uvítán byv bouří po- tlesku, promluvil za stranu mladočeskou: Sešli jste se na místě v bájích a pověstech českého lidu opě- vaném, stojíte pod úpatím Blaníka, kde skrývají se rytíři blaničtí, kteří v nebezpečí vytrhnou z hory té a zachrání národ náš od záhuby. Pověst hlásá, že lid český nesmí spoléhati na cizí po- moc, ale na vlastní přičinění, vlastní práci. Ti rytíři jsou uvědomělý český lid, který na obranu vlasti postaví se v době nejnebezpečnější.

Ta doba nebezpečná, důležitá jest dnes. Mocní nepřátelé naši hotoví se upevniti a roz- šířiti svou nadvládu nad námi a myslí, že přišla doba uskutečnění dlouholetých jich tužeb — roztržení to- hoto království, vybudování zvláštního území něme- ckého, v němž by národ český vhozen byl pod gau- dinské jho německé. (Hlasy: Nikdy!) Řečník zmiňuje se o vládě Claryho a mluví o nenasytné vládychtivosti Němců, kteří domnívají se, když státníci této říše kapitulovali před terrorema furorem německým, že také český lid bude kapitu- lovat. (Hlasy: Nikdy!) Zmýlili se, naši nepřátelé, když doufali, že budou se opakovati doby Beustovy, jenž mimo jiné se vyjádřil kdys: »Nic národu če- skému neuškodilo v rozhodujících kruzích jako to, že bez odvety klidně snesl, že, co mu bylo dáno, zase mu bylo vzato!« Dnes na všech táborech hlásí se ti- síce lidu českého ke společné obraně ohrožených práv tohoto království. Lid český nedá se od toho odvrá- titi dotud, dokud se mu nedostane postavení takového, jaké mu náleží. Veškery hrozby i sliby z Vídně k nám posílané nás nechají klidny. My hrozeb se nelekáme! Národ český přečkal žalářování, persekuce, Kollery, Bachy, Herbsty a Giskry, přečká i Funky, Wolfya Körbry! Vždyť zápas jeho jest spravedlivý, jest to

zápas za rovné právo. Český národ nedá se zlákat těšínskými jablíčky-hospodářské práce — k povzne- šení lidu. Jest potřebí u nás hospodářské práce, trpí role nictvo, strádá živnostnictvo, ale to bylo i tehdy, když Němci dělali obstrukci. Proč k těm neobrátila se vláda? (Výborně!) Oni nedělali obstrukci proto, že bylo jim ublíženo, nýbrž že nám byla maličkost dána. Té hospodářské práce však bylo potřebí před ob- strukcí. Léta volá se po zavedení nuceného pojišťo- vání proti ohni a krupobití, po starobném pojišťování, proti blankoterminovému obchodu a j., ale marně. My těmi hesly se nedáme chytit, za plané sliby nevyko- náme práci zradou vlastního lidu. Vláda v uhelné krisi neudělala ničeho. Ona má v ruce také odhlaso- vaný zákon na zrušení mýt, ani ten však není san- kcionován. Ostatně ona může ušetřit na vojenských vydáních! (Výborně! Potlesk.) Léčkou se chytit nedáme. Dokud se nevrátí Ra- kousko k dějinnému svému poslání, k řízení federa- tivnímu a k základům smlouvy mezi tímto králov- stvím a dynastií — dotud není nám učiněno po právu Věříme a doufáme, že spravedlivého cíle se domů- žeme — vždyť chceme rovné právo všem; ne potla- čovat, ale také nechceme být v tomto království pod- danými, menšími. Ať si slibují, ať si hrozí, ať rozpou- štějí jednu říšskou radu za druhou — lid český ne- zapomene na své zásady a vyšle do boje jen zástupce, kteří přísahali na právo státní.

My víme dobře, že z chmurné Vídně národu se nedostane ničeho; jen silou, respektem, pevným od- hodláním k hájení svých práv, ať se to komu líbíči nic, dosáhnem toho, co žádáme. Zápas náš je spra- vedlivý, svatý a od toho zápasu neupustíme! Každý z vás jest tím blanickým rytířem a každý musí míti na paměti, že jako syn našeho národa musí proň pra- covati. Český lid nesmí znát ochablost, bázeň, strach. Dnes se nežádají ty oběti jako druhdy v dobách meče — dnes jest potřebí, aby každý stál na svém místě bez podlízání, bez ochablosti, bez tetelení se před úřady! Každý nechť koná, co je spravedlivo. Jsme občané svobodného státu, rovnoprávni a proto nedejme si šlapati svá práva, ale žádejme uznání jich všude. Jestli tyto snahy zavládnou v každém jedno- tlivci, pak hrdě zvoláme vůči každému: »Byli, jsou budou Čechové!« (Sláva! Potlesk.) Jménem národního dělnictva promluvil p. Še- plavý. Slíbil souběžnost se státoprávními poža- davky, nabádal pracující vrstvy v boj proti centra- lismu, vládě — žádal samostatnou akci českého sněmu, abychem si v ohledu hospodážském, sociálním a kul- turním sami mohli dávat zákony. Pak mluví o pas- sivních zemích rakouských, které hlasy své obracejí proti národu českému, mluvil proti uhlobaronůma uvedl, že centralismus, germanismus a kapitalismus jedno jsou a tentýž náš nepřítel stále, proti němuž není pro náš národ zákonné ochrany. Ve státním če- ském právu vidí řečník spásu národa našeho. Na to mluví o Boerech, o jalovém centralistickém parlamentě, o sociální bídě dělnictva a malého úřednictva, načež přešel k nastávajícím volbám a ku všeobecnému hla- sovacímu rovnému právu; napadl sociální demokraty i Masarykovce (Hlasy: Hanba Masarykovi !), žádá revisi ústavy a žádný pardon ústavě centralistické.

Boj musí býti svorný a rozhodný, neboť Vídeň musí vidět, že napřed jsme Čechové a pak to ostatní . .. Pan dr. Kříž za stranu radikálně-pokrokovou uvedl na přetřes francouzskou revoluci, vznik hesla volnosti a svovody, jeho rozšíření a účinky. Jen my té svobody a volnosti ve středu Evropy postrádáme; My na heslu tom trváme, neboť ono znamená histo- rické právo české, jímž národ sám si dává zákony, sám vybírá daně a sám s penězi naloží dle svých potřeb. Řečník mluví o Boerech, Polsce, Kubáncích — nám se říká, že holdujeme zpátečnictví při poža- davku státního práva. Ale české státní právo není nic utopického, je odůvodněno, je to věc reelní. Naši otcové byli svobodni a to právo, zpečetěné koruno- vačními přísahami (Výborně! Potlesk), nám zachovali. Že dosud nestalo se skutkem, toho nesou vinu ra- kouské vlády. Od roku 1848 sliby nám nesplněny. Ostatně vinu nose i politika českého národa. Musí nastat zmar centralistické ústavy, aby české státn právo bylo uděláno. Řečník obrací se pak proti dru. Kaizlovi, proti Mladočechům a jich vstoupení do vládní většiny. Pak uvádí řečník, že česká politika se dělá nejen ve Vídni, ale i mezi českým lidem.

Politika má být lidová, pokroková, v dalším žádá vzdělání pro lid, zlepšení školství, všeobecné rovné hlasovací právo a j. i končí: »Přijde čas, kdy národ český bude zase svobodný a samostatný. Éra Cae- sarů a tyranů se končí!« Za stranu radikální promluvil p. dr. Jandač uváděje, že tábory vzplanula znovu myšlénka státo- právní a znovu vzbuzen odpor proti centralisacia Vídni. Uhasnutí tohoto plamene bylo by porážkou státoprávní myšlénky českého národa. Řečník vyzývá ke státoprávnímu boji s vlastním programem za samo- statnost, volnost zemí koruny české; vyzývá k vášni- vému boji proti Vídni, proti centralismu, přeje si úpravu poměrů, českost; dí: my musíme se opřít o veliké národy slovanské. V boji státoprávním mu- síme pak býti všichni solidárními — vždyť prazujeme ne pro sebe, ale pro příští pokolení. Po té za stranu zemědělců promluvil pan Ne- beský, jenž ohnivě protestoval proti násilím na nás páchaným. Uvedl, že dnes je v Čechách knihovních dluhů 1200 milionů zlatých při majetku 1700 mil. zlatých. Vídeň přivodila na nás to zlo uzavřením celní smlouvy s »drahými« Maďary bez ohledu na če- ského sedláka, který dnes pracuje jen na úroky. Řečník žádá sdružení rolnictva, zrušení nespravedlivé pozemkové daně uváděje, že rolnictvo jest jádro ná- roda a armády. Trpce stěžuje si na bídu rolnictva i nevšímavost Vídně, touží po mocném českém sněmu, s nímž bude mocným i hrad českých králů. Státo- právní myšlénce přeje mnoho zdaru. (Výborně.) Když byly přečteny telegramy, jež zaslali pp. posl. dr. Engel, dr. Baštýř a auskultant Cha- lupa, přijata byla pak jednohlasně následující resoluce:

Český lid podblanický, shromážděný dnes na táboru blanickém, jednosvorně se usnáší: Pevně a neoblomně trváme na právu státní sa- mostatnosti zemí koruny české, kteréž právo státní zemí českých dějinými vývoji založené a též nesčí- slněkráte uznané a zaručené nikdy nezaniklo a co právo živé platnosti trvalé si zjednala a zjednati musí. Odmítajíce útoky na nezadatelná práva svá, prn- hlašujeme, že nestrpíme toho, by nedílnost zemí ko- runy české byla rušena a vlasť naše ve dví trhána, řeč naše mateřská ve vlastní domovině zatlačována a ukládáme poslancům svým, by o uplatnění na- šich práv se zasadili vším úsilím, které povede k cíli, slibujíce jim, že chceme věrně co jeden muž v boji tom při nich státi. V nenávisti majíce bezpráví každé, voláme po rovném právu pro všechny — po všeobecném právu hlasovacím. Požadujeme, by zadost se stalo naléhavým osvětovým požadavkům našeho národa, zejména dožadujeme se za zřízení university na se- sterské Moravě, osvobození škol národních od tlaku byrokratického a klerikálního (!?) a naléháme na to, by právní a hmotné poměry učitelstva co nejdříve byly upraveny. — Konečně ohražujeme se proti tomu, aby sčítání lidu pořádáno bylo opětně na základě t. zv. řeči obcovací, a žádáme, by se dělo na jediné správném základě mateřského jazyka. Na táboru tomto byly prodávány památní mince s podobou sv. Václava a v resoluci útočeno na víru katolickou, jejíž blahodárný vliv na školství věru ne- potřebuje žádné obrany. Divíme se — řekneme jen neopatrnosti pořadatelstva, že dnes, kdy je potřebí svornosti celého národa v těžké době, nedovedou se naši neprozíraví liberálové zdržeti, aby do katolické strany nekopli, ačkoliv sami se svou politickou abecedou tak neslavně pohořeli.

Zprávy církevní. Církevní slavnost. Dnes koná se památka sv. Lam berta, narozeného v Mastrichtu v Belgii, který v 32. roce stal se biskupem v rodišti, po smrti krále Childericha byl však zapuzen a žil 7 let v klá-