Dne 13 prosince 1900.

KATOLICKÉ LISTY

Číslo 341. Strana 3.

Amerikou. Anglo-sasko-německé plemeno si chce takto zajistiti světovládu. Dále vyšlo na jevo, že je dnes Portugalsko ve spojenectví s Anglií. Malé Por- tugalsko jest příliš slabé, aby mohlo uchrániti své jihoafrické državy a proto si pospíšilo a jednalo dle dobré rady, že s hladovým vlkem dobře se je napřed smluviti a míti shodu. Dále vychází z řeči Cbamber- lainovy na jevo, že jednou dojde k válce mezi Anglií a Francií pro africké državy. Daes jest nad slunce jasno, že v mezinárodní politice jest zásada: moc nad právo. Přidá se k tomu trochu tinktury evropské »vzdělanosti« a svět jde svým chodem dále. Rumunsko. Ministerstvo Carpovo chce pro- dati americké společnosti území, kde se dobývá petro- lej. Národní strana s předsedou Stourdzou brojí proti tomu všemožně, zvláště na veliké schůzi lidu. Předseda ministerstva chce proto odstoupiti, kdyby mu byly činěny překážky. Bulharsko. Předseda macedonského výboru, Sarafov, byl odsouzen k doživotnímu vězení in contu- maciam, avšak agituje dále, a žádá, aby každý Mace- donec v Bulharsku usedlý výboru odvedl 100 —1000 franků. Z výtěžku asi 6milionového mají se zakoupiti zbraně. Dále nařízeno, aby každý Macedonec od 17. roku každé soboty a neděle byl vojensky cvičen dů- stojníky pravidelného vojska. Do příštího března chce Sarafov býti s přípravami hotov a započíti akci.

Zprávy církovní. Zprávy římské. Dne 10. přijal sv. Otec v sou- kromém slyšení biskupa z Mannily a Damietty a více vyni- kajících cizinců. Zdraví sv. Otce trvá neotřeseně dále, což zajisté veškero křesťanstvo přijme s nemalým povděkem. Církevní slavnost. Dnes je sv. Lucie ze Syre- kus na Sicilií, kteráž již v dětském věku vykonala slib či- stoty. Matka nevědouc o tom, chtěla ji zasnoubiti se vzne- šeným a bohatým mladíkem, pohanem, avšak sv. Lucie onemocněla a uzdravila se po vykonané pouti do Katanie na přímluvu sv. Háty. Onen mladík ji udal, že je křesťankou, načež po dlouhém bezvýsledném mučení by a sťata r. 304. Osobní věstník duchovenský z arcidiecése olomoucké. Ustanoveni byli dpp.: dr. Jiří Láska dě- kan a farář ve Velkých Penčicích za faráře ve Velké Tý- nici, Antonín Beníšek, spirituál v trestnici ve Val. Mezi- říčí, kurátem v Žibř dovicích, Rafael Riml, administrator tamtéž, kooperatorem v Hranicích, Alois Sládeček, koop. tamtéž, spiritnálem v trestnici ve Val. Meziříčí. Církevní odbor Musea král. českého koná pátek, dne 14. t. m. o 5. hod. večerní v budově musejní (Václavské nám.) společně s Archaeologickým sborem mu- sejním svou řádnou schůzi. Na programu jest mimo četné jiné přednáška o chrámu sv. Václava ve Staré Boleslavi * demonstracemi. Hosté pp. členy uvedení jsou velevítávi.

Schůze sboru obecních starších královskeho

hlav. města Prahy.

Schůzi o 4 hod. 10 min. zahájil p. starosta dr. Srb. Došlo k jednání o rozpočtu. I. Předchozí roz- počty zvláštních fondů král. hla v. města Prahy. Předchozí rozpočet ústavu chudých pro rok příští: potřeba 361.296 kor., úhrada 70 535 kor., schodek 290.761 kor., který se uhradí z obecních důchodů. Rozpočet fondu chudobinců u sv. Bartoloměje na Novém městě a u sv. Vojtěcha na Vyšehradě: potřeba 247.475 kor., úhrada 140.788 kor., schodek 106.687 kor. Uhražení schodku stane se dotací z městského fondu obročnického a dotací z důchodů obecních. Předchozí rozpočet fondu cizího jmění, pak ně- kterých měšťanských a jiných nadání místních na rok příští: nominální cena jistin jest 2,827.814 kor. 80 hal, návrh rady městské zní na 137.140 kor. Předchozí rozpočet fondu na- dačního jmění zámecké kaple libeňské: potřeba 127 korun, úhrada stejná. Předchozí rozpočet fondu chorobince na Kar- lově: potřeba 129.571 kor, úhrada 50.404 kor, schodek 79.167 kor. — nahražen bude z důchodů obecních a z fondu obročnického Předchozí rozpočet fondu obročnického: po- třeba 27.553 kor., úhrada 65.128 kor., přebytek 37 575. Fond sirotčí: potřeba 9934 kor., úhrada 8898 kor., schodek 1036 kor. — nahradí se z kasovní hotovosti. Rozpočet po- kladny čelední: potřeba 9420 kor, úhrada 14.0C6 kor., pře- bytek 4586 kor. Rozpočet fondu dětského vychovávacího ústavu Al. a Louisy Olivových v Říčanech: potřeba 62 892 korun, úhrada 7050 kor., schodek 55.842 kor. — uhradí se dotací z jmění základního a z fondu subsidiárního i z ka- sovní hotovosti.

Pan Hamáček se táže, zda v předchozích fondech jest i fond pro zamezení žebroty? Pan starosta uvádí, že fond ten zřízen byl z dobročinných příspěvků a spravován je při řiditelství chu- dinském, nikoli při městské pokladně, proto nebyl zahrnut ve fond. Ostatně o něm loni byla vydána zpráva tištěná. Pan Hašourek postrádá exposé k rozpočtu. Uvádí. že pokud se mluví o chudinství obce pražské, možno je než chváliti; leč nestačí 2 zl. podpory měsíčně pro starce či sta- řenu. Pokud není veřejné chudinství upraveno, nemá se volati hned na každého žebráka policajt; potřebno doplnit nynější plán chudinství plánem pro zaopatřování nezaměstna- ných. Řečník pronesl zdrcující kritiku vrch. řiditelství chu- dinského ústavu. Pan starosta uvádí, že nikdy nebyla zahá ena debata všeobecná, až při předchozím rozpočtu celkovém. Pan Sokol uvádí, že vrchní řiditelství chudinské je čestným úřadem. Fond chudinský měl by býti vydán celý. Rečník uvádí, že u nás mnohdy se staráme o cizí chudé; k nám mnohdy jezdí žebráci po dráze na úkor naší sku- tečné chudiny. Řečník pochvalné zmiňuje se o Marianském ústavu pro zaopatřování mladistvých služek do Prahy při- šedších, i uvádí, že neví, jak by Praha k tomu přišla, aby hned při prvním sněhu musila zaměstnávati řady nezaměst- naných. V dalším uvádí záslužnou činnost otců chudých, zmiňuje se o drabé politice bytovní a stravování. K rozře- šení této otázky jistě p. Hašourek přispěje, ač ne cestou do

Elberfeldu! Kdo zná pražské chudinství, ten ví, že prove- deme-li organisaci našeho chudinství, můžeme býti spoko- jeni. (Výborně!) Pan vrch. řiditel chudinství Kasalický polemisuje s p. Hašourkem, uvádí, že každému je volno nahl dnouti v účty fondu chudinského. Proti zneužívání podpor chudin- ských nutno se postaviti se vší rozhodností. Pan Hašourek naráží na osobnost p. Sokola, jenž prý náleží na jiné místo. Řečník polemisůje s vývody Soko- lovými a hájí sám sebe. Pan Sokol dí, že 15 let pracuje v chudinství praž- ském; ale netvrdil to, co p. Hašourek, že co je v Praze, je špatné, co je cizí, je hezké — to nesmí se tak mluviti. (Výborně !) Na to projednáván rozpočet zvláštních fondů. První odstavec schválen. K odstavci druhému (fond chudobince u sv. Bartoloměje a u sv. Vojtěcha) mluvil p. dr. K li ka. Ten přeje si, by pro případ rozšiřování chudobince u sv. Bartaloměje pamatováno bylo v čas na zakoupení vedlejších pozemků; nemocnice, prádelna a kuchyně nevyhovují. Také pro staré manželské párky by se měly zříditi pokojíky; jest neuvěřitelno, že v ústavu byly improvisová y lázně — dvě nepohodlné vysoké vany. Ústav naprosto pro 430 chovanců prý nestačí. Řečník strašně přehání líčení o poměrech ústavních, které nestrpí prý odkladu. Pan Sokol dí, že obav dra. Kliky nesdílí. U sv. Bartol měje je 40 míst stále prázdných. Přibudou-li nám příslušníci naši k sv. Bartoloměji, možno pro ně dáti obecní podporu na 400 zl ročně. Dostane-li takový manželský starý párek tuto podporu, pak kdyby byl ten pokojík sebe lepší, nikdo tam nebude. Řečník připouští špatnost lázní — Po- ložka schválena; návrhy dra. Kliky odkázány městské radě. Také další položky schváleny. Pan Hamáček navrhuje při foud1 nadací, aby místo 200 nadací bylo pro příště 100, vzhledem k drahotním poměrům nynějším.

Pan starosta připomíná, že o věci již jedná vrchní řiditelství chudinského ústavu. Pan Hašourek přeje si, aby položka 5220 korun byla z potřeb fondu čelední pokladny škrtnuta, jinak dává návrh na změnu stanov čelední pokladny, která započala činnost svou 1. října 1886. Pan Březnovský uvádí, že by bylo záhodno, aby ob čas m stská rada v novinách na tento blahod rný ústav upozornila. Pan starosta uvádí přání předřečníka na pravou míru, pak návrhy pp. Březnovského a Hašourka zamítnuty, schválen návrh městské rady. K poslední po ožce uvádí p. Březnovský, že oba domy, věnované ústavu, jsou v takovém stavu, že výtěžek jejich byl zplna na ně věnován. Došlo k jednání o rozpočtu obecních dů- chodů s podřaděnými rozpočty (Debata generální.) Pan řid. Šubrt dí, že postrádáme programu do do- hledné budoucnosti, dle níž by měla pražská obec v chudin- ství pokraovat; nutna tu zásadní náprava. Všecsy faktory na prospěch humanity pracují roztříštěně. (Pravda.) Není zamezeno, aby dobročinnost na jedné straně plýtvala, a na druhé zanedbávala. Staly se p kusy na odstranění nedo- statků. Před několika lety dal p. dr. Srb návrh, aby se zřídil chudinský refe át, kde by se vše soustředilo. Ale tento humanitní referát pro nedostatek místností nebyl aktivován. Řečník zmiňuje se o úsilí p. Venduláka, aby veškerá čin- nost humanitní soustředila se v ústavu chudinském, jaksi koordinovaně. Pro referát humanitní není také žádné položky. Otázka sociální bije na brány města. — Od nového roku přibude visíce nových příslučníků chudých a proto v oboru chudinství nutno rychle pracovati. V brzce nutno bude řešiti otázku zamezení upadání ce- lých tříd chudých v bídu. — Bylo by dobře poříditi nejširší, pevný záslad k řešení otázek sociálně hu- manitních a soc. kulturních a proto navrhuji:

1. Nechť vypracuje se soustavný a podrobný program sociální, humanitní a kulturní práce ve prospěch mslých lidí obce pražské. 2. Aby zřízen byl přehled všech institucí a spolků ve- řejných, které v Praze pracují na poli sociálním a kultur- ním, aby docílilo se jednoty a soustavného postupu v ech těchto činitelů s obcí pražskou, k ulevení hmotné i duševní bídy obyvatelstva. 3. Aby : vykonání příprav, čelících k těmto úkolům, zvolila se komise pro organisaci scciální, humanitní a kul- turní činnosti obce pražské s pravomocí přibrati si odbor- níky a znalce. 4. Aby počátkem roku 1901 skutečně aktivován byl humanitní referát obce pražské a aby působnost jeho vzta- hovala se k úlevě fysické i ke kulturnímu povznesení chudých. Řečník doufá, že se najdou pracovníci, apoštolé chu- diny; ostatní jednotlivosti ponechává si do komise i vřele doporučuje návrhy své. (Výborně.) Dr. Baštý ř praví, že veleobec naše žije a stýká se se svým bezprostředním okolím, které se s ním namnoze střetá. Jak stát chová se k této naší obci? Nechci provozo- vati politiku, ale vše to, co Praha včinila, přičítati se musí její vlastní síle a schopnosti. Čeho výlučně pohledávati máme ve státu, to se nám buď nepodá neb jen zcela málo. Často málo snad i žádné porozumění jest u vlády pro naši obec. Velikou řadu věcí jsme loni chtěli na státu; byli jsme vy- dáni kalamitě uhelné — veleobec uchýlila se ku státu, do- stalo se jí paliativní pomoci, ale nebylo podniknuto ničeho, co by cestou zákonodárnou pohromu na příště odvrátilo.

Uhlí ze země se odváží a my zde za černý démant stále více platíme a stát nemá pro nás ohledů Řečník zmiňuje se o zrušení usnešení rady městské ohledně českých nápisů na německých školách pražských. V té věci není konec, ježto budovy školní jsou majetkem obecním. Majetek obecní musí nésti na sobě ráz té obce. Loni stýkala se rada měst- ská s úřady státními stran řádné správy justice. Nemáme budov justičních a kdyby předkové byli nestavěli velikých budov, kde stát umístil své úřady, co by se stalo dnes? Co stálo obtíží, než započato s porotní síní. Co bylo bojů mezi pražským vlastenectvím a skrblostí státu. O každou okrasu vedla se půtka. Řečník zmiňuje se o stavbě justičního pa- láce a j. Domáhali jsme se toho, aby daň potravní pone- chána byla obci, dále aby vůbec s nešťastným systémem při- hláškovým se přestalo, aby část daní přímých byla obci po- nechána a dnes míru blahovůle vlády budeme posuzovati dle toho, jak se k těmto požadavkům zachová. Řečník mluví o baště letenské, citadelle vyšehradské, které svírají město a které budou musiti se koupiti za vysoký peníz kupní, bude-li se chtíti rozšiřovati! My musíme žádati stát, aby v tomto směrn poskytl nám volnosti, vzduchu a světla. (Výborněl) Jest celá řada požadavků, jež nutno domáhati se cestou ad ministrativní i zákonodárnou. Té první cesty lze domáhat se právem, cesta druhá podmíněna jest politikou stávající Na to zmiňuje se řečník o spojení Prahy s venkovema uvádí, že o potřebách veliké Prahy musí se jednou jednati i na sněmu zemském; nutno upraviti stavební řád, řád vo- lební i obecní. (Dr. Podlipný: To není sněm, to je vláda!) Často měli jsme příležitost vyměniti náhledy se sněmema vládou o utvoření veliké slovanské Prahy.

K tomu dojítí musí (Výborně!) Bylo by si přáti, aby i na poli spolužití se působilo, aby neopakovaly se různé nepěk né zjevy. Nyní nutno vzhledem k finančnímu stavu této vele- obce, že Praha opuštěna musí dostati se k tomu okamžiku, aby hleděla k vlastní záchraně a zástupci budou znáti je- dinou politiku: záchrany, asanace a blahobytu Prahy! „Vý- borně !) Pan dr. Jeřábek mluví o zlých finančních pomě- rech král. hlav. města Prahy. Letos rozpočet sděláván s ve- likou střízlivostí, přes to je to deficit, způsobený ohromným nadbytkem obecních podniků, milionovými koupěmi, nesmír- ným nákladem na kamenný most, assanací a j. Nestane-li se náprava co nejdříve, pak dojdeku sekvestraci obecního jmění. (Mocný, hlučný odpor se strany všech přítomných.) Řečník v dalším uvádí, že celá řada práce tu čeká; nutna decentralisace knihovny obecní, vystavení lidových divadel, lázní, domků dělnických, ozdravění menších bytů, obecní prodejny uhlí a m. j. A tyto otázky buďtež přiděleny komisi, zvolené k návrhu p řiditele Šuberta. Než jest tu i otázka estetického upravení Prahy; nechť je zřízena ko- mise pro otázky estetické; komise umělecká pro zachování starého rázu Prahy nechť jest vyburcována Pan starosta uvádí, že náhled předřečníka nebyl oprávněný ohledně sekvestrace. (Výborně!) Obec pražská má okrouhle schodek 550 000 korun. Dluhy obce pražské vykazují dnes 74 651.000 kor. (na výpůjčkách)a 4,500.000 kor. (na hypotekárních dluzích). Sluší rozděliti výpůjčky ty na dvojí: na podniky výnosné a podniky nutné, které nejsou sice výnosné, které však na řadu více let musí býti rozděleny. Na výnosné podniky připadá

49,861C00 kor., a když přihlédneme k výnosu, které nesou objekty, na něž se staly výpůjčky, znamená to 5Oprocentní zúrokování kapitálu; a když další výpůjčky připočítáme k prve zmíněným výpůjčkám které byly obráceny na pod- niky výnosné), jeví se zúrokování 3 639 proc. Na úrocích platí obec 3,292.698 kor. a splátkách 672.226 kor., úhrnem 3,964.924 korun. K úhradě přispívají výnosné podniky sumou 2,284.117 kor., fond assanační 756.650 kor., tak že obec doplácí ročně toliko 978.8 7 kor. Jakkoli tedy jsou dluhy obce pražské dosti značné, přece není zapotřebí, aby se o obecním hospodářství takto mluvilo. (Výborně!) Pan Vaníček porovnává řádný a mimořádný roz- počet obce pražské a dí, že úhrada té jest věcí velice po- vážlivou. Plynárny nevykazují přebytku žádného a také ne elektrické dráhy. U nás jsou veliké potřeby, ale ať nám vláda, která se nám odměňuje za obstrukci, vrátí aspoň to, co jí v přenesené působnosti dáváme. Řečník zmiňuje se o různých otázkách dávno již známých, dále že 70.000 lidí v Praze obývá nezpůsob lé díry, přimlouvá se sa brzké uskutečnění assanace, neboť pak budeme musiti assanovati jinde. Dále zmíňuje se řečník o řešení otázky pitné vody, starobylého rávu Prahy, povznesení návštěvy cizinců. Ostře kritisuje nezdařenou assanaci končí řečník přáním za svor- nou práci.

Pan dr. Podlipný obírá se řečí dra. Baštýře a uvádí, že je k přání, aby řád stavební třeba ve změněné formě byl co nejdříve u ákoněn. Ve stavebním řádu jsou momenty autonomní tak vykrystalisovány, že by to byl mo- hutný faktor. Ale se strany německé stal se proti tomu od- por, ježto postřehli, co by tento řád znamenal pro velikou slovanskou Prahu. Sbor naléhal na Fto, aby stavební řád byl uzákoněn a poslanci o to budou usilovati. (Výborně !) Pan Zikan rozbírá úhradu schodku obecního, jenž vznikl řadou obecních podniků a byť byla i obstrukce, jest přec jen nutno domáhati se pomoci státu. Nastala podrobná debata, když byl schválen návrh řiditele Šuberta. Taktéž podporován návrh pana Zikana, aby uvažováno o spojení mostem assanační hlavní třídy. Rozpočet řádný, věrný obraz obecního hospo: dářství, vykazuje potřebu 8,921.383 kor., jest tedy o 333.849 kor. větší, než roku loňského. Naproti této zvý- šené potřebě stojí úhrada daleko menší, klesla o 271. 395 kor. Příští rok odvede poplatnictvo pražské na přímých daních 14,853 577 kor., na obecních přirážkách 2,405.308 korun a na poplatku z nájemného 1,541 460 kor., jeví se tedy přebytek 654.494 kor., jímž z části uhradí se rozpočet mimořádný, jenž vykazuje potřebu 1,624.718 korun a jeví schodek 1,475,843 kor. Potřeba půjčky investiční as 12 mil. kor., z těch 10 mil. kor. pojato do letošního rozpočtu i jeví se nová potřeba půjčky v obnosu 2 milionů korun.

Pan Vaníček žádá, aby škrtla se položka na ekvipáž pro jatky. Proti návrhu postavili se pp. Kasalický a dr. V lček. pro návrh p. Lada. Pan Vaníček uvádí, že té ekvipáže se používá pro jízdu po městě, a jsou-li dráhy, možno jezditi takto. Pan Červený uvádí, že když zřízena k jatkám dráha elektrická, inspektor jatek se ekvipáže vzdal a dal ji k disposici hospodářskému úřadu a jest jistě ve prospěchu, neškrtneme-li položku. Pan řiditel Císař uvádí, že pokud se komise ne- uskrovní, potud povozu toho jest třeba. Na te návrh p. Vaníčka přijat. I. položka: Zastupitelstvo obecní schvá- lena. Potřeba činí úhrnem 68.667 kor., úhrada 265 kor. II. Magistrát a úřady obecní. Potřeba úhrnem 1,104 570 kor., úhrada 80.344 kor. Pan Hašourek navrhuje, aby byl restituován pří- spěvek písařům po 30 kor. na uhlí. Pan Vaníček podporuje tento návrh, jejž p. s ta- rosta uvedl na pravou míru. Fan dr. Groš přeje si, aby přídavek ten byl nadále ponechán. Podpora ta je v obrovském rozpočtu našem nepatrná, v rozpočtu potřebných úředníků všsk výnosná. Pan dr. Kühn uvádí, že se podpora rozdílí spra- vedlivě a dle poměrů; kdo nepotřebuje, nedostane ničeho, potřebný dostane více. Dnes je presidium nestranné, to nechí podporu rozdílí. Po několika slovech pana Weisse uvádí pan rada Cisa ř, že potřebni jsou písaři vždy a jest nutno nad-