1
article
V ministerstvu páně Koerbrově budou j-
nom dva ministři-krajané, jakožto zástupce Ha-
liče dvorní rada dr. Pientak a jakožto »pro-
středník« mezi vládou a českými poslanci (totiž
dle plánu dra. Koerbra !) dosavadní sekční cheí
dr. Rezek. Od jmenování zvlášt-
ního německého ministra-prostřed-
níka deřinitivně upuštěno.
Praví se, že »vzhledem na chování se ně-
meckých strah« a pak prý také vzhledem
k okolnosti, že bude nové ministerstvo beztoho
sestávati většinou z německy smýšlejících mužů
čili, prostě řečeno, skoro ze samých důvěrník
levice, ale ve skutečnosti proto, že chtěli anti-
semité za každou cenu, aby nádavkovým
německým ministrem jmenován byl jejich dr.
Pattai. Ostatně dr. Koerber jest prý ochoten,
jakmile by to německé strany za dobré uznaly,
povolati ihned do kabinetu ještě jednoho zvlášt-
ního jejich důvěrníka, o čemž zajisté nikdo ne-
pochybuje.
Jakmile jmenování nových ministrů bude
prohlášeno, svolá ministerský předseda do Vídně
konferenci pro česko- německé
dorozumění. Avšak než jednotlivým pánům
pozvání zaslána býti mohou, musejí prý pro-
vedeny býti některé »technické« přípravy.
doktor
Pientak
Rezek
Pattai
Koerber
Vídeň
Koerbro
2
article
Zákony o kontigentu branců a zákon branný
nebudou vyhlášeny (ještě ministerstvem Wittko-
vým) na základě § 14., ježto prý dr. Koerber
soudí, že obě tyto předlohy parlamentárně vy-
řízeny býti mohou, ačkoli je čas k tomu trochu
obmezený. Assentní passy budou, jako každého
roku vydány a říšská rada bude prý moci do
assentýrky zcela dobře aspoň zákon o kontigentů
branců vyřídit.
V polském klubu stal se před s-
mým rozhodnutím v otázce nového ministerstva
pozoruhodný obrat, kterýž ně-
mecké časopisectvo naplňuje velkým uspoko-
jením. Zástupcové polského klubu stáli dosud
»nezvratně« na stanovisku, že žádný člen pol-
ského klubu do »vyrovnávacího« ministerstva
vstoupiti nesmí, aby klub oproti nové vládě
úplnou nezávislost si zachoval a tuto nezávislost
také zevně vyznačil. Ani nejzatvrzelejší mini-
sterští kandidáti nebyli prý s to skálopevné toto
odhodlání vůdců překonati. A tu najednou —
jaký to obrat řízením pana Jaworskéhol
Parlamentární komise usnesla se v pon-
dělí večer jednomyslně, aby dosavadní místo-
předseda poslanecké sněmovny, dvorní rada dr.
Pientak jakožto ministr pro Halič do Koerbrova
kabinetu vstoupil. Jak se ten zázrak udál, dosud
se ještě neví, avšak v ústavověrném tisku vy-
kládá se věc takto.
Pan dr. Koerber přesvědčil předáky pol-
ského klubu v poslední své rozmluvě s nimi,
že by bylo povolání neparlamentního polského
ministra jakýmsi odstrčením a ponížením pol-
ského klubu, poněvadž prý je postavení polského
Koerber
Jaworskéhol
doktor
Pientak
Koerbrův
Halič
poslanecký sněmovna
3
article
Co mám z jejich danajského, zlomyslného
daru dnes, kdy se ptám své minulosti a s bázní
hledím v mrákoty příštích dnův?
e Tři struny!
Avšak již nejsou tři. Dvě z nich dávno
praskly — zbývá mi jenom poslední a tu se
bojím rozechvíti, neboť na ní visí život můj!
Tam daleko, daleko za obzorem, kam za-
padlo slunce Mládí — pukla první. Poslední
paprsky jakoby spálily utěšenou nivu, kterou
jsem právě přešel. S protilehlé strany vypjalo se
šero a rozestřelo stíny. Květiny svadly. Ptáci
dopěli a klesli do brázd. Mrtvá ruka těžce do-
padla zemi na bedra a sáhla i na mne. Cítím
olověné závaží myšlenek, ztrnulost údův. Cítím
Zdá se mi, že i cit ve mně odumírá, neboť tam
za obzorem zůstalo mě zlaté Mládí a s ním
pružnost a všechen vděk.
4
article
Navrať se, navrať! volal jsem za ním a
zoufalé námaze rozehrával jeho strunu slad-
kými tóny bezstarostných písní a roztříštěných
melodií. Avšak struna vyzněla hluše a posléze
praskla. Nitro moje spustlo . .
Chvátaje dále životem, ztratil jsem potom
strunu druhou — když mne obklíčily klamy
světa a já tápaje ve tmách, hledal jsem Pravdy
životní. Přervali ji lidé, jimž jsem na ní přehrál
výkřiky svého opovržení a své touhy.
Slyšte její hlasl křičel jsem, ale dav obrátil
ee ke mně zády a odešel. Struna zrezavělaa
pukla při mém nářku nelítostně. Pojal mne děs.
Noci se prodloužily. Nepokoj mne štve . ..
Vím, zbývá mi poslední struna Sudiček,
ale bojím se její písně — písně věčného Klidu.
Bojím se ji rozechvíti, neboť praskne zcela jistě
— — — a na ní visí život můjl
ministra-krajana docela rozdílno od postavení
příštího ministra českého. Tento — a také ně-
mecký ministr důvěrník, kdyby přece jmenován
byl — bude míti působnost ostře vymezenou
úkolem, aby byl při vyjednávání o dorozumění
jakýmsi prostředníkem a jeho úřadní funkce
vyprší, jakmile dorozumění docíleno bude anebo
vyjednávání se rozbije.
Haličský ministr krajan má prý však pů-
sobnost mnohem širší a vůbec trvalou, jakožto
representant jakési samostatnosti Ha-
liče, jemuž v ministerské radě náleží ohledně
všech Haliče se týkajících věcí právo rozhodu-
jícího veta. Tento výklad působil prý na pře-
dáky polského kola jako nějaké zjevení, takže
pánové ihned svolili, aby poslánec dr. Pietak
do Koerberova ministerstva vstoupil.
Slyšíme a čteme, ale nevěříme tak docela.
Struna
doktor
Pietak
Nitra
Koerberov ministerstvo
píseň věčný klid
5
article
Neboť to, co dle této zprávy pan dr. Koerber
polským vůdcům »zjevil«, vědí tito již od roku
1872 lépe, než on sám, neboť byli namnoze
sami již haličskými ministry-krajany a nemohli
tedy páně Koerbrovými výklady nikterak býti
teprv — poučeni o tom, co úřad polského mi-
nistra plati a obnáší. Věcbude míti asi
jiné pozadí a pravá příčina obratu nemůže
na dlouho zůstati tajnou.
Pan dr. Koerber byl prý posledním usne-
sením parlamentní komise polského klubu
radostně překvapen, neboť oblomiv
takto Poláky, zabil jednou ranou dvě mouchy
a zhostil se jedním rázem dvou potíží. Nebot
vysláním člena svého do ministerstva převzal
prý polský klub mlčky závazek podporo-
vati všechny vládní záměry, které
polským ministrem byly schváleny, a pan
dr. Koerber získal místo prvního misto-
předsedy poslanecké sněmovny,
jež za souhlasu Poláků dáno bude
Němcům, t. j. zástupci jejich panu Pra-
dovi.
doktor
Koerber
pán
Koerbrový
Polák
Němec
poslanecký sněmovna
6
article
Němci žádali jak známo, poslední dobou
velmi usilovně, aby jim místo prvního místo-
předsedy ponecháno bylo; kdyby nebyli předáci
polského klubu dru. Pietakovi dovolili do mini-
sterstva vstoupiti, byl by musil dr. Koerber říš-
skou radu uzavříti, aby pak celé předsednictvo
poslanecké sněmovny znovu voleno býti musilo
a Němcům při nové volbě vyhověno býti mohlo.
Avšak uzavření říšské rady má v poslanecké
sněmovně za následek velikou ztrátu času, jehož
vláda nikterak nemá nazbyt, a takž proká-
zali předáci polského klubu dru.
Koerbrovi službu velmi velikoua
tím větší, je-li pravda, co z Vídně telegrafuje
dopisovatel zdejšího »Tagblattu«, kterýž ozna-
muje: »Parlamentní komise polského klubu
usnesla se dnes, že bude polský kl ub
vládu dra. Koerbra podporovatv
důvěře k dorozumívacímu programu, jehož klub
od této vlády očekává« . .. Je-li tato zpráva
pravdiva, vstupují Poláci do nové vládní většiny
a tím také do alliance s Němci. Avšak — ne-
ukvapujme se ještě v úsudku!
Němec
Pietak
Koerber
Koerbr
Polák
Vídeň
poslanecký sněmovna
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu přiloženo jest po-
kračování románu anglického spisovatele
Halla Caina „Křesťan“, str. 97—100.
— Konfiskace. Odpolední vydání vče-
rejšího čísla »Národních Listů« propadlo kon-
fiskaci, již z rozkazu státního zastupitelstva ve
12 hodin 50 minut vykonali zřízenci pražské
policie. Také některým roznášečkám byly
»N. L.« na ulici policejními strážníky zaba-
veny. Závadnou shledána denní zpráva pod ti-
tulem »Čech proti českému národu«
pojednávající o býv. purkmistru města Písku,
assekuračním jednateli Al. Pakešovi. Zabavené
číslo obsahuje pokračování (II.) feuilleton »Ze
života Burů«, zprávy politické, článek »Nová
vláda na obzoru«, zprávy různé, denní, diva-
delní, referát ze soudní síně, referát o kla-
denské stávce horníků, výkaz darů a příspěvků,
zprávy národohospodářské, telefonické a te-
legrafické, jakož i ostatní obvyklé rubriky.
Hall Cain
Čo
Al
Písek
anglický spisovatel
8
article
— Placené a čestné úřady. Z obecen-
stva se nám píše: Jak dopadá to s hospodář-
stvím při obci pražské, je známo. Celá řada
velkých nedokončených podníků a peněz žád-
ných. Na všech stranách se škudlí a jak to
již obyčejně bývá, i na těch, kde šetření nej-
méně se doporučuje, naproti tomu vydávají se
peníze s lehkou myslí na věci, které by se
poříditi dali buď zadarmo, aneb aspoň
mnohem levněji, než nyní. — Před ně-
kolika lety stalo se na příklad usnesení, že
mají býti náměstkové starostovi ho-
norování a sice, že každému z nich má se do-
stati 3000 zl. Pokud víme, je vlastně tento
úřad mnohem pohodlnější, než úřad člena měst-
ské rady, jenž mimo to je členem komisía
úřad svůj zastává horlivé a poctivě. Mimo to
je značným honorářem obmyslen tak zvaný
inspektor potravní daně. I s příspěvkem na povoz
má tento pán za inspekci tu neméně než 5000 zl.
9
article
ročně. Brát tolik peněz z pokladny obecní za
úřad, který má býti pokládán za čestný, je
křiklavá nesrovnalost. Pán ten není ani politi-
ckým úřadníkem jako starosta, ani nerepresen-
tuje tolik, aby mohl činiti nárok na odměnu;
je-li ale skutečně do té míry zaměstnán, že tak
velko usodměnu zasluhuje, potom by neměl býti
dosazován důvěrou voličstva v hodnost obec-
ního representanta pouhý čestný funkcionář,
nýbrž placený administrativný a plně zodpo-
vědný úřadník. Vzdyť se to ani s úřadem
obecního staršího nesrovnává, aby objížděl
brány, číhal na dozorce a po případě se
s nimi tahal. Obec má celou řadu podniků,
že by ale některý z nich byl pod dozorem
placené ho obecního star šlího, o
tom nevíme. Zajisté, že by bylo mnohem
moudřejší a pro obec finančně výhodnější,
kdyby obsadila místo to úřadníkem s platem
polovičním, než panem radou, který snad
dobře vyučil se truhlářem — uvádíme jen tak
na zdař bůh příklad — a jenž o věci, nad
níž má míti dozor, nemá zdání.
rada
10
article
— Okresním školním radám ku po-
všimnutí. Divným řízením pánů okresních
hejtmanů a netečností členův okresních rad vy-
vinul se v celé zemi zvyk, nevypisovati mí-
sta industriálních učitelek, nýbrž
ponechati dosazování jejich pánům — š kol-
ním inspektorům. Připomínáme,
žepříčí se to výslovnému znění
zákona a že na prospěch věci samé bylo
by, aby okresní školní instance poněkud
výše cenily si toto své právo a nepřihlíželi tak
lhostejně k tomu, jak je pan inspektor o své
vůli vykonává. Vliv politických a zeměpanských
úřadů na školskou správu je i při přesném
šetření zákona až příliš značný, zejmena tam,
kde jsou representanti obcí slaboši a je tudíž
hříchem, když zástupci autonomní části důle-
žitého práva obsazovacího mlčky a dobrovolně
se vzdávají. Pokud nám bylo sděleno, jest to
v celých Čechách jediný okres pelhřimov-
ský, který právo obsazovací, pokud se týče
industriálních učitelek, vykonává. A to je zjev
velice smutný.
Čechy
11
article
— Český obchod. Schůze obchodnických
spolků našich, kde jednáno bylo o tom, jakých
prostředků má býti použito, aby obchod u nás
vybavil se z německého poručenství, v němž
z valné části dosud úpí, aby pozbyl německého
rázu, jenž dosud na něm z valné části lpř,a
abychom se v obchodě také jazykově emanci-
povali od národních odpůrců, pány na druhé
straně velice pobouřila. V jistých věcech jsou,
jak známo, milí naši krajané druhého jazyka
velmi eitlivi. Snesli by konečně i drobet agitace
národní, kdyby nevybočila nikdy z mezí šedé
theorie, však mléko klidné rozvahy hned se
v nich mění v dračí krev, jakmile jde o —
kapsu. Je známo, jak je rozčililo heslo »svůj
k svému«, které není u nás a nebylo nikdy zá-
sadou, nýbrž kterého užívá se nyní, a to ještě
jen v nepatrné míře, pouze odvetou za bez-
ohlednosti a brutálnosti, jichž Němci v kraji
smíšeném dopouštějí sena českých menšinách.
Němec
12
article
Když naše lidi vyhazují z bytů, vypovídají
z práce a jím odnímají vůbec příležitost k vý-
dělku, nemohou přece na nás žádati, abychom
je zanášeli penězi. Ozve-i se pak ale na to
heslo »rána za ránu«, jsou tu hned se svým
oblíbeným »štváčstvím« a s českou záští a ne-
návistí. Mluví o ní dnes již zase a sice z pří-
činy, již jsme nahoře už uvedli. Přitom ji ve
spojení uvádějí s projevem německých a českých
průmyslníků, učiněným v zájmu národnostního
smíru. »Opět ozývá se heslo: Očistiti Prahu! —
denuncuje »Bohemia« — totéž heslo, kterým
zahájeny byly hrozné dny pražského drancování
v roce 1897. Že několik »českých« firem dalo
se pohnout naříkati na zlo, jaké mají v zápětí
spory národnostní, což to všechno naproti faktu,
že proslavený primátor pražský ve vší formě
prohlašuje válku všem, kteří o českém státě
nechtějí nic slyšet a že zároveň sestoupila se
celá řada českých kupeckých spolků, aby ve
smyslu hnutí »nix dajě« provedla rozhodný
čin. . A jaký bude následek této agitace?
táže se »Bohemia«. Že německá obrana stane
se ještě rozhodnější a bezohlednější. Že žádný
Němec a muž charakterní nedá na příště ob-
Němec
Praha
Bohemia