ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6a861f00-8ee2-11dc-bba2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 70, person 95, org 15, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
Ue m mot t
3 masthead
V Praze, v sobotu 14. srpna 1909.
Praha
4 masthead
nelábho otlužnonšonned svňnot
5 masthead
koe
6 masthead
sbt
7 masthead
Číslo 223
8 article
Ma ranní n večerní listy předplácí se: V Praze v administracii na měsic- na čtvrt leta . . . . 6 K — a dvoji donáškou na měsie na čtvrt lota . . . . 7 K e2k ve filiálkách na měsic. . . . . . 2 K 80n na másla. Poštoui na čvrtieta: . : : S k eoi s dvoji zásllkou na měsle. o k Ba čtvrt leta . . . . 11 k oi
Ma Praha
9 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Protičeské štvanice v Dolních Rakousích- Z Vídně, 14. srpna. Zdejší listy netají nej- většího zklamání z fakta, že česká turistická jednota se na svém zejtřejším výletě po Dunaji nezastaví v Moliku, takže němečtí nacionálové nebudou míti přiležitosti, osvědčiti svoje hrdin- ství na českých dělnících a proti jejich ženám i dětem. Předsednictvo turistické jednoty usne- slo se na základě dohody s úřady upu- stiti od zastávky v Moliku, kde by beztoho vý- letníci nedostali pohostění, nýbrž výlotníci po- jedou parníkem dále. Zastavi-li se někde, nen dosud rozhodnuto. Němcům tedy nemůže být o výletě pranic známo. Přes to však prohlašují, že od své demonstrace v Molíku neupustí; chtěji prý ukázati, že jsou odhodláni hájiti německé državy v Dolních Rakousích stůj co stůj. V Molíku bude dnes večer soustředěno 300 mužů 84. pěšího pluku. Němci zuří proti okresnímu hejtmanstvi že jim nechce dovoliti obsazení přístaviště v Molíku, a že naopak žádá, by demonstranti do přistavu nevkročili. V Mödlingu, kde rovněž Němci prováděj protičeské štvanice, úsnesl se spolek jesliček který o vánocích poděluje chudé děti šatstvem a obuví, že letos poskytne dárky ty pouze dě- tem národnosti německé.
Němec Dolní Rakousy Vídeň Dunaj Molika Mödling
10 article
Blíží se kritické poznání? Z Vídně, 14. srpna. Po včerejší poradě předsednictva strany křesťansko-sociální vyslovi se president poslanecké sněmovny dr. Patta v ten smysl, že vláda musí vystoupit ze své reservy při snahách o děl- nost sněmu českého. »Zeit« věnovala této záležitosti článek ; zaznamenává v něm, kterak se tentokráte stalo za nynější vlády poprvé, že vládn strany pronášejí kritiku, byť jenom slabou, o vládním postupu v otázce sněmu če- ského. Ukázalo se — doznává »Zeit« — že dosavadní taktikou se nic nesvede a že konfe- rence drem. Glabiňským svolaná nebude nie platna, jestliže vláda nevystoupí ze své reservy. Nýnější stav je přesným důsledkem dosavadní vládní methody.
doktor Patt Vídeň poslanecký sněmovna
11 article
Brněnské Národní divadlo opět do Vidně. Z Vídně, 14. srpna. Jak se dovidáme, uspo řádá ve dnech 25. a 26. září zdejší divadeln spolek „Máj“ pohostinské hry operního ensem blu Národního divadla brnénského. Představení ta budou provedena v Dělnickém domě v XVI. okresu, v témž sále, ve kterém již družina brněnského Národního divadla hrála. Letos pro- vede v sobotu 25. září Smetanovu „Prodanou nevěstu“, v neděli 26. záři odpoledne Smela- novu Hubičku a večer Kovařovicovy Psohlavce. Tato divadelní představení provedena budou na podnět strany sociálně-demokratické. Z úřadního věstniku Z Vídně, 14. srpna. »Wiener Ztg.« ozna muje: Císař jmenoval mimořádného profesora na universitě ve Vídni dra. Ottu Grosser řádným profesorem snatomie na německé uni- versitě v Praze. Ministr veřejných prací jmenoval suplenta na státní průmyslové škole v Praze Karla Ml ou- drého učitelem v IX. hodnostní třídě na česke státní průmyslové škole v Plzni. Soulad mezi vládami uherskou a chorvatskou Z Pešti, 13. srpna. (K. k.) »Uh. tel. kor. kanc.« oznamuje ze Záhřeba: Bán bar. Rauch konferoval včera v Pešti s ministrem pro Chor- vatsko šl. Josippovichem půl druhé hodiny s ministerským předsedou drem. Wekerlem ho- dinu. Byly důkladně projednány všechny otázky a bylo konstatováno, že mezi oběma vládami panuje úplná shoda, což je tím spíše možno poněvadž obě vlády postupovaly, zejmena v cho vatských záležitostech, stále v úplné a neru šené dohodě. Turecká agitace mezi bosenskými mohamedány Z Pešti, 14. srpna. „Pester Lloyd“ ozna muje z Cařihradu, že Mladoturci agitují pro vy- stěhování se mohamedánů z Bosny a že je vy- bízejí, by se usadili v samém okolí Cařihradu.
Smetanův Hubička Kovařovicův Wiener Ztg Ott Grosser Karel ml Rauch Lloyd Vídeň Praha Pešť Záhřeb Chor Cařihrad Bosna národní divadlo dělnický dům v XVI strana sociálnodemokratický státní průmyslový škola v Praga státní průmyslový škola v Plzeň Psohlavec
12 article
aby tak posilnili turecký živel, který je tam v ne bezpečí, že bude majorisován Řeky a Bulhary Komitét, který tuto agitaci řídí, zahájil již sbír- ky pro svoji akci. Změna v ministerstvu nizozemském. Z Haagu, 13. srpna. (K. k.) Ministr osad Idenburg odstoupil. Ministrem osad byl zaň jmenován člen druhé sněmovny de Waal Ma- lefyt. Velká stávka ve Švédsku. Ze Štokholmu, 13. srpna. (K. k) »Stock holms Dagblad« dovozuje, že hlasování men železničními zřízenci o připojení se ke všeo becné stávce, která v neděli má býti skončena stalo se výhradně v lůně švédského svazu švád- ských železničních zřízenců, který representuje sotva polovinu švédských železničních zřízeneů Je jich celkem 50.000 a obmezila se tudíž stávka jen asi na 20..000 mužů. Ze Štokholmu, 14. srpna. (K. k.) Oproti časopi- seckým zprávám o průběhu porady krále Gustava s vůdcem průmyslníků Sydowem a předsedou stáv kového výboru, posl. Lindequistem se oznamuje,ž vyjednávání konalo se se závazkem úplné mlčeli. vosti a že tudíž ony zprávy mohou se zakládati je dině na kombinacích. Úřadně se pak sděluje, žev Luleu nebyla zabavena u jednoho dělníka celá tuna nýbrž jen soudek s dynamitem. Zde nepřikládáse telé záležitosti žádného významu.
Řek Bulhar Idenburg ma Stock Sydow Haag Švédsko Štokholm Lulea
13 article
Opatření na srbsko-tureckých hranicích. Z Bělehradu, 14. srpna. (K. k.) Na zakročen Srbska v příčině posledního konfliktu na srbsko-tu recké hranici učinily turecké pohraniční úřady přísná opatření, aby energicky zamezeno bylo další poru šování hranic. Rovněž srbská vláda učinila stejna opatření. Pohraniční komisaři povolali z pohranič ních osad tureckých i srbských vážené osobnosti které se zaručily, že obyvatelstvo pečlivě bude se vyhýbati každému pohraničnímu sporu. Stařešinové obcí a vůdcové lidu ujistili, že chtějí zachovati klio an odle a mír na hranicích. s oder o Vojenské opravy v Anglii. v Z Londýna, 13. srpna. (K. k.) Reuterova kancelář se dovídá, že konference pro obranu říše vyslovila souhlas s podněty říšské vlády Tyto podněty mají za účel nejmožnější soulad v organisaci a výeviku vojska v mateřské zemi a osadách, možnost výměny vojska mezi všem částmi říše a výměny důslojníků, kteří muj býti vyevičeni v hlavních britských slanicíeh osadních a kontrolováni řišským generálním štábem. Výsledek bude ten, že lokální vojsko v různých částech řiše utvoří jednotnou řišskou armádu a že zabrání se možnosti, aby necvi- čené vojsko z některé odlehlé krajiny spolupů- sobilo s vojskem, vycvičeným podle ovropských zásad.
Reuterův Bělehrad Srbsko Anglie Londýn
14 article
Anolická politika námořní. Z Londýna, 14. srpna. (K. k.) Užší výbor pro říš- skou obranu, který byl na jaře ustaven k vyšetření některých otázek námořní politiky, uvedených na přetřes lordem Chalesem Beresfordem, uveřejěue nyní zprávu, v níž se ke konci prohlašuje, že po opatření admirality nehrozí zemi naprosto žádné ne bezpečenství, připouští se ovšem, že tato opalření vážně jsou stížena nedostatkem srdečného poměru mezi admiralitou a vrchním velitelem, Anglický zahraniční úřad vyvrací... Z Londýna, 14. srpna. Zahraniční úřad vyvracl všechny zprávy, jež sdělovaly, že za carovy ná- vštěvy v Cowesu bylo jednáno o otázce dardanelské Čínsko-japonský spor o dráze z Antunu do Mukdenu. Z Londýna, 13. srpna. (K. k.) V úřadnín prohlášení činské vlády o dráze z Autunu do Mukdenu, které bylo sděleno Reuterově kance láři, se připomíná, že vlastní bezpečnost při- měla Čínu zabývati se olázkou střežení trati Poslouží-li ta železnice dobře obchodním zá jmům, může neméně sloužiti také účelům vo- jenským, jako dříve. Mohlo by se po ni dopra- vovati vojsko, aby ovládnuto bylo celé jižní Mandžursko. Dala-li tedy Čína svolení ke změně šiřky kolejí, aby dráha byla zlepšena, nesmí se míti za to, že svolila k rozložení cizích želez- ničních stráží podél trati anebo že se vzdala práva střežiti dráhu vlastním policejním vojskem Španělové v Marokku. Z Paříže, 14. srpna. (K. k.) Do Melilly vy slané španělské lodstvo sestává dlo
Chales Beresford Reuterův Španěl Londýn Antun Mukden Čína Maroko Paříž Melilla
16 article
zprávy „Matinu“ z jednoho obrněného křižáku, pěti lehkých křižáků, pěti tor- pedoborců a osmi torpedových člunů. celkem asi se 200 děly. Očekává se, že generál Marina postoupí proti Seluanu, který jest asi 50 kn vzdálen od Melilly. Na to také ukazuje okolnost, ž postavení u Restingu a Cabodeagua, jež leží na cestě do Seluanu, byla opevněna. Před odchodem Španělo z Melilly musí však dříve býti zabezpečeny příchody do města, ježto teprve předevčírem, když generá Marina konal přehlídku prvé divise myslivců, byl na postupující vojsko stříleno Maročany. Z toho dů- vodu byly veškeré španělské posice, dokonce i tábo nalézající se v bezprostřední blízkosti města, obe hnány trcjnásobným plotem z ostnatého drátu. Protiřecké agitace v Turecku. Z Berlína, 14. srpna. Dle zprávy „Loc. Anz.“ začal v Solunu boykot řeckých parníků. Rozechvění mezi Řeky trvá. V zemi konají se pořád protiřecké tábory, na kterých se ostř útočí proti turecké vládě, že si hoví v nečin- nosti. Albánci hrozí, že vpadnou do Thessalie.
Matin Seluan Maročan Loc Řek Albánec Turecko Berlín Anza Soluna
17 article Kretská otázka.
Kretská otázka. Z Frankiurtu, 14. srpna. „Frankf. Zig. sděluje z Cařihradu, že vy slanci všech čtyř ochranných velmocí oznámili dnes Portě, že řecká vlajka na Kretě bude neprodleně sňata, že však je žá- doueno, aby turecké válečné loďstvo se na své plavbě vyhnulo Kretě. Z Berlina, 14. srpna. „Voss. Ztg.““ ozna- muje z Athén, že řecká odpověď na tureckou nótu včerejší bude zníti v ten smysl, že Řecko nemůže odvolati z Krety bývale důstojníky řecké, protože byli již pře třemi roky vyškrtnuti ze seznamu řecké armády Je tedy věcí oe hranných velmocí, by rozhodly, mají-li bývalí řečtí důstojníci zůstat na Kretě nebo ne. Ce se týká Makedonie a Epiru, ujistil ny nější řecký předseda ministerský Ralli za své krátké úřadní činnosti již třikráte, že řečt důstcjníci byli z krajů těch již od- voláni, a že opět dostali přísný rozkaz, aby se zdrželi jakýchkoliv panhellenistických agitaci.
Kreta Voss Kret Frankiurt Cařihrad Berlín Atény Řecko Makedonie Epirus
18 article Politický proces v Záhřebě.
Politický proces v Záhřebě. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Lislů«.) 4V Zábřebě, 12. srpna 1909. Nastič na všechno hned dovede najíto pověd. Lesičovi kdysi vykládal své plány n vrhání pum, včera v tom usvědčen, neviňounce povídal, že Lesič je »komičná figura«, z ktere blázny si dělal a která strachu nahnati chtěl Jen švandu ze všeho si tropil, To senátu » hrdel ního« soudu poslačí. Ptali se Nastiče po jeho vídeňské adrese Udal ji, ale jinou než dříve. Zmáti se v číslo ulice. Podivný omyl ! Accurti ještě dotaz na ničemu učiniti mínil, ale předseda nepřivolil. Ani dra. Popoviče k slovu připustiti nechtěl, vzdor tomu, že no- vého svědka ohlašoval. Na konec přece obhájce slovo dostal a žádal za vyslechnutí jakéhosi studenta Jovo Stojanoviče. Ten býval v Běle- hradě a s Nasličem často v hostinci »u zlatno burance« (zlatého soudečku) se vídal. Tam Nastič hodně si božích darů popřával a časlo i šampaňským vínem svou mysl obveseloval Při tom surově i sprostě mluvíval i o nejvyšs osobě Rakouska. To budilo podezření. Student (a většinou to byl Bosnáci) Nastičovi nedůvě řovali. Ptali se po něm v Sarajevu a dostali zprávu, aby se ho slřežili. Vídali ho často i ve společnosti rakouského attaché, nveee To vypráví dr. Popovič. Předseda do řeči mu skáče a dí: »Vizte. Nastič se směje! Hned uslyšíte, že všechno, co povidále, jsou jen povídačky«. Obhájce však vece: »A právě o těchto „povídačkách“ má býti Stojanovič vyslechnut. Tarrabochio však je nevrlým a o věci, už dále mluviti nenechává. Dr. Popovič potom chce uvěsti na přetřes i prohlášení černohorské vlády. o tom, jak Nastič před soudem v Záhřehě lhal, tvrdiv, že černohorské vládě originál »re- volučního statutu« předal, ale Tarrabochio an k tomu nesvoluje. Obhajce proto zmateční sliž- nost ohlásil.
Lesič Nastič Popovič Jova Stojanovič Bosnák doktor Záhřeb Běla Rakousko Sarajevo národní Lisl
19 article
dání. Předvolán byl »korunní« svědek »korun- ního« svědka, Ljuba Gjorgjevič. Přivezl si ho Nastič ze Sarajeva. Cestovní útraty za výrostka hradil. To sám Gjorgjevič přiznává. Potom Bže Vykládá, že do Záhřeba jen proto přišel, aby si tu místo našel. Trefně tu zvolal dr. Budi savljevič: »A Nastič povídá, že jste sem přišel abyste se před soudem jako svědek zjevil« rozmarně, s narážkou na Nastičovu brožuru do- dává: »Wo ist die Wahrheit.« Svědek bydl s Nastičem v stejném hotelu »U tří bavranů« Už po dráze s ničemou v jednom voze jel. Je- ště chudák do řečí přijde. Nyní pomlouvá svého bývalého pána S. Jovanoviče, že prý směnky falšoval. Vypráví, že Nastič a Jovanovič bývali nerozlučnými kamarády. Slyšel, že Jovanovič Nastiče nedávno v Záhřebě vyhledal a na něm 100 K vymámiti hleděl. To prý mu povídal ja kýsi Gjokič. Nám se zdá, že jméno Gjokič bude novým pseudonymem »velkého muže«.
Gjorgjevič Nastič Nastičův S Jovanovič Jovanovič Jovanovič Nastič Sarajevo Záhřeb Gjokič
20 article
Lež je průzračnou. Přibijí ji dr. Popovič slovy: Podivno! A Nastič nám tu prohlásil, ž Jovanovič u něho nebyl«. Ozývá se i »velký po- litik z Bosny« a popírá nyní svůj výrok. Nikdy prý nic podobného neřekl. Švandu způsobuje vždy, jak se Tarrabochio každého, ničemnikova slova chytá. I teď dí: »No tedy vidíte, Nastiě povídá, že to neřekl.« A dr. Popovič rozmařně podotýká: »Ino ovšem když to Nastič po- vídá, tož se podrobuji, třeba bychom my všichni o opaku přesvědčeni byli.« Smích v dvo- raně potom dlouho utišit se nemobl. Je zjevno, že Gjorgjevič lže a to po návodu Nastiče, přes to však i vzdor námitkám obhájeů do přísahy vzat byl. Podali zmateční stížnost. Potom včera už jen o návrzích obhájeů na před- volání různých svědků se jednalo. Dnes v tom se pokračovalo. Dr. Hinkovi mimo to i za předvolání dvou znalců heraldiky žádal, aby se o srbských znacích i praporu pro nesli. Druzí obhájeové jména různých svědků vyjmenovali. Při tom dr. Budisavljevič o Nasti- čovi či pernou zmínku činí, ale hned je za to kárán předsedou, kterého »k přísnosti« vybídnu! ka- prálský votant Cekuš. »Není tak zle«, dí obhá jce, »vždyť není Nastič žádným svatým«. Do dvorany je potom předveden obžalo- vaný Podunavač, který celou řadu lidí za před volání k soudu navrhuje. Stejně učinil i obža lovaný Jagnič.
Popovič Nastič Jovanovič Švanda doktor Ina Gjorgjevič Hink Budisavljevič Nasťa Bosna
21 article Městská rada pražská proti su- rovému pronásledování Čechů ve Vidni.
Městská rada pražská proti su- rovému pronásledování Čechů ve Vidni. Protičeské výtržnosti ve Vídn byly po usnesení včerejší rady městské předmě- tem jednání zvláštní komise presidiální dnešního dne na radnici staroměstské, v níž za souhlasu předsedy Národní rady české a zástupců klubů poslaneckých usneseno bylo, aby zaslán by ministru-presidentovi, ministrů vnitra, ministru krajana dru. Žáčkovi a ministru orby dru. Brá fovi jménem rady městské tento telegrafický projev: »Rada král. hlav. města Prahy pod dojmem zpráv o proná-ledování příslušníků české národnosti ve Vídni kdež přece jako v hlavním městě říše všecky národové mocnářství mají býti rovnoprávni a rovnocenni, očekává že se strany vlády bude co nejrych- leji a se vší rozhodností učlněno opa tření, aby Čechové a zákouné jich korporace v říšském hlavním městě při svobodném výkonu práv svých. zákony jim stejně jako všem ostat- ním národnostem říše zaručených. byli co nejvydatněji chráněni.« Zároveň bylo usneseno, aby v záležitos této bylo vypracováno obšírné promemor is. kteréž bude zasláno jmenovaným ministrům Národní radě a klubům poslaneckým. Všeněmecké Tyrolsko a Trentino. (Pův. dopis „Nár. Listů“) Porovnáte-li dějiny kterékoliv národnosti, žijíe v sousedství, v podruží aneb společně s Němci, všude naleznete tytéž zjevy a téměř rovnoběžně opakující se úkazy významného postupu germánské duše oproti příslušníkům jiných národností a tak nemůže zníti
Čecho Žáček Němec Praha Vídeň Tyrolsko Trentino národní rada Rada král
22 article
V drobném prodejir ranní číslo o sobě . . za s večerní . . . . . . . za 4 k Ve fliálkách na venkově ranní člslo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . . 5 b Inaerátv plati se hotově napřad. Předplacení a inserty přijimá administrace v Marianské ul., a. Tam nacházejí se táš redakce, tiskárna a ekpedine „Národnich Llstů Rukoplsy se novracejl
Inaerátv Národnich Llstus
23 article
konečný úsudek spravedlivého pozorovatele jinak než: „Němci jsou všude stejní!“ Ve velkém slohu se odehrávající a občasně celý svět zajímající zápa Čechů s Němci nemůžeme na celě čáře přirovnávati k rozporu mezi německou část' Tyrolska a vlašským Trentinem, avšak mnohé příčiny zápasu, postup boje a prostředky, jichž se všude chápe sbor Všeněmců proti příslušníkům vlašské národnosti Tyrolska, jsou tytéž jako v zemích koruny české. Prvním krokem Němců jest vždy, že poplrajl historická práva svých odpůrců a tak ozvalo se iv Tyrolsku nejdříve volání: „Es gibť kein Trentinoto (Není žádného Trentmna!) — zároveň stala se pojed- nou druhá zemská národnost „živlem inferiorním méně cenným“ (minderwertig), dále pak „cizineckým vetřelcem“, jenž se drze usadil v oblasti, která dříve jen Gernánstvu náležela, načež započalo štvaní stu- dentů a provokatérů z Německa, k nimž se současně přídružily záhadně domácí živly, nastaly vyzývav pouti do „ohrožených“ míst, krvavé řeže, boykoto- vání Vlachů, vyhazování vlašských prolesorů a stu- dentstva z Inšpruku, zakládání odvelných spolků, t. č. Volksbundu a j., stížnosti na úřadnictvo původu vlašského a posléze překřtívání míst, měst a údol dle obvyklého zermánského receplu. Tak se jmenuj dres: Pergine — Persen, Folgaria — Vielgereut, Cal- donazzo — Galnetsch, Fersina — Fersen, Lavarone — Lafraun, Mezzomonte di Folgaria — Mittenbere Canezza — Ganetsch, atd. atd
Němec Čecho Vlach Folgario Vielgereut Cal Galnetsch Fersin Fersen Lavarone Lafraun Mezzomonte Mittenbere Canezza Ganetsch Německo
24 article
Prodlením posledních let nalhali tyrolští Vše- němci celému světu, že každá vláda Italianissimům nadržuje, že tu na úkor Germanstva panuje a práva jeho ničí. Jest známo, že ku přání sněmu tyrolského zavedeny byly a to na prospěch Inšpruku, vlašské přednášky na právnické fakultě, čímž se stala uni- versita dvojjazyčnou. Ale to umínili si Všeněmci překaziti a takž následovala krvavá noc dne 3. listo- padu 1904. Šovéni z Inšpruku pobouřili tehdy celý svět vyličením krutých, z větší části vlastní vinou spáchaných řeží a poslanec Erler, syn vlašské mat- ky, kteráž se jenom děsně lámanou němčinou doroz- uměti mohla, velebil na radě říšské probodnutého mahiře Pezzeye jako mučedníka, zhynuvšího pro vlast a Němectvo. Buďto nevěděl, anebo zamlčel, že byla tato nešíastná obět na mol spitá, že uhodila vojína sukovitou holí pře ruku a obrátivši se k útěku, zasažena byla bodákem vojína, jenž byl ránu obdržel. To zamlčeno tehda v všech novinách a také okolnost, že hůl Pezzeyova byla de ponována ve sborovém velitelství. Jest tedy pochopitelno, že vojín trestán býti nemohl. Poslanec Erler vychvaloval Pezzeyův štětec do nebe a když pak vystavena byla jeho díla na prodej, z ůstala navzdor usilovné reklamě neprodána Umění tohoto muže bylo chatrné, osobnost sama pro svou svárlivost míjena a nynější mládež inšprucká, jež putuje ve výroční den řeže na hřbitov, není si toho vědoma, že stojí nad rovem obyčej ně ho pijana, nei Beze vší závažné příčiny napadeny po oné bouři vojenské kruhy způsobem surovým a když pak jistý bez odporu zdatný generál odstoupil, jásal radostí opojený Inšpruk, domnívaje se, že se to stalo ná- sledkem krvavých událostí. Ale byla to soukromá plíčina, pro kterouž onen hodnostář odstoupil a nikoli chování se vojska.
Erler Pezzeyův Inšpruk
25 article
Následovavší vandalské spustošení zakoupeného nového a pro vlašské přednášky určeného domu, ne- bylo snad činem luzy a sběře, ale inšprucké inteligence, byl to čin nehynoucí, pro vlast zá- služný, jenž zapsán je zlatým pérem v dějinách alp skeho města. Jak by podobný čin všeněmečtí činitele pojmenovali, kdyby se byl udál jinde, netřeba vy- kládati. Zvláštní tah na politické šachovnici německých hráčů proveden soustavnou štvanicí Raetoromanů člli Ladinců proti Trentinu a byli to zvláště provokater z ciziny, mnichevský školní rada dr. Rhomeder a je- ho pobočník, cechovními malíři neuznaný „umělec“- E. Meyer, jimž se ono smulné dílo pomocí značných peněžitých prostředků a jiných hojných podpor vy- dařilo a tam, kde dosud panoval přátelský mír a klid. rozeštvány jsou nyní davy v nepřátelské tábory. Území, v němž žije asi 75.000 Ladinců, z nichiž většina nejraději hovoří vlašsky, rozdělili Němci na pásmo Dolomitů — Ostladinien — a Nonsland na západní Ladinii. Tam zařizují všude německé školy. kupují pozemky a podporují Ladince ve všem proti Vlachům dle známého německého hesla: „Síla před právet!“ Vší mocí vnucují Ladincům němčinu, po- važují jejich území již zcela za svou državu a pře- kládají známé: „Ladins nous son, Ladins reston!“ — Tyrolští Němci jsme a Němci zůstanemei
Trentin doktor Rhomeder E Meyer Němec Vlach Ladinec
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Jubileum »Červeného kříže«. Dne 27. července 1859 podal v Miláně v salo nech hraběnky Verriové mladý muž, apoštol milo- srdenství a lásky k blížnímu, uchvacující a dojemne vylíčeni bitvy u Solferina, které byl osobně příto- men. Byl to Jean Henri Dunant, rodem z Ženevy. Po několik stoleti již zaujímali jeho předkové důle- žité úřady v ženevské městské správě. Sám byl sy nem člena městské rady. Jako syn zámožné rodiny nabyl pečlivého vzdělání a konal velké studijní ce sty. Byla to povaha rytířská, nadšená pro vše krásné a dle úsudku přátel odhodlaná do krajnosti, šlo-l o to, zmírniti utrpení, příspěti pollaíčovanému a bo- jovati proti bezpráví. Zmíněného dne líčil host hraběnky Verriove smutné výjevy, které se odebrály na bojišti — zra- nění umírali bez pomoci, trápeni horečkou a žizní zoufale bědujíce — tak dojemným způsobem, že posluchači byli pohnuti * slzám. Onoho historického večera rozvíjel Henri Dunant, „bilý pán“, jak mu zuavové u Solferina říkali, poněvadž měl v den bitvy oděv z bílé látky, poprvé své myšlenky o meziná- rodní společnosti „Červeného kříze“ k ošetřování
Verrio Dunant Verriov Solferina Milán Ženeva
27 article
ochraně zraněných ve válce. Henri Dunant, jenž po sud žije jako 81letý stařec v Heidenu, v kantonu appenzellském, vypisuje sám, jak v něm klíčila es uzrála krásná myšlenka: „Již před italským tažením zabýval jsem se oláz- kami humanity; chtěl jsem ubohým zraněným vo- jínům, jichž smutný osud jímal moje srdce, za všech okolností přispěti ku pomoci. Za krymské války za- jímala mne zvláště obětavá činnost miss Florence Nightingalovy. Roku 1859, při vypuknutí nepřátel- ství, přišel jsem pak do Italie. Z Parmy dostal jsem se k 5. francouzskému armádnímu sboru, jehož štáb ním chělem byl markýz Beaufort d'Hautpoul. Ge nerál, kterého jsem znal od dřívějška, dal mi doporu- čení na maršála Mac-Mahona. Odebral jsem se hneč do Brescie a odtud na vlastní nebezpečí do Cast- glione. Kočí malého vozíku, na němž jsem jel, uprchl z Mantuy a znal každou cestu i cestičku. Castiglione bylo mým hlavním stanem a zaži jsem zde nejhroznější drama, jaké lze si představiti Solferino leží, jak známo, nedaleko Casliglione. Ne byl jsem ani učenec, ani lékař, nýbrž prostý sou kromník. Pohled na hrozné bojiště, na němž jsem predlel až do 30. června (bitva byla svedena 24 června), vzbudil ve mně živou touhu, aby oběti vál- ky bez rozdílu hodnosti a národnosti byly uznány za „posvátné“. Otázkou, jak by se to mělo státi, jsen se tehdy ještě nezabýval. Měl jsem jinou práci, z
Dunant Florence Nightingalův Beaufort Mac Mahon Parma Brescia Casta Kočí Castiglione d ' Hautpoul
28 article
pomoci několika selek jsem ošetřoval raněně. Děsné divadlo, jež skytají zranění bez pomoci, zápasící s smrtí, učinilo na mne nezapomenutelný dojem. Zro- dila se ve mně myšlenka, že zranění a ti, kdož jim přinášejí pomoc, musí býti nedotknutelni. Tato my- šlenka, která bylo z počátku pokládána za utopii rostla v mé myst stále, až jsem ji ve své knize „Ur souvenir de Solferino“ předložil veřejnosti a . Henri Dunant podnikl pak, aby své šlechetně plány provedl, křížovou výpravu po celé Evropě která trvala několik let. Nedal se odstrašiti žádnými obtížemi a v důvěře své byl s to přenášeti hory Snadnou práci neměl, lhostejnost, zjevné nepřátel- ství, nesprávné posuzování a nedůvěra stavěly se mu všude v cestu, ale přes všechny překážky kráčel vytrvale a s velkými osobními obětmi k cíli, který si vytknul. K rozšíření jeho myšlenek přispěla zmíněná knížka, jež byla přeložena do mnohých jazyků a o ní Girardin pravil: „Chtěl bych, aby tato knížka byla hojně čtena, zvláště těmi, kdož usilují o válku.“ Samaritán od Solferina navštívil všechny evrop- ské dvory, musil však mnohdy čekati několik mě- síců, než mu byla povolena audience. Jeho námahy a putování nezůstaly však na štěstí boz výsledku v říjnu r. 1863 byly v Ženevě položeny základy k mezinárodní společnosti „Červného kříže“. Dnes není civilisovaného státu, jenž by se byl k této hu- manní společnosti nepřipojil. Všude jsou spolky a po mocné spolky „Červeného kříže“, Strom míru, jeiž Henri Dunant zasadil, rozestřel své větve nad celým světem,
jít Solferina Dunant Ur Evropa Ženeva Červný kříž
29 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Únes dítěte. Z Berlína se sděluje: V lázních Kiningenu procházela se ve čtvrtek ráno služka s 212letou dceruškou choti lékárníkovy z Berlína žijící odloučeně od manžela. Na velkém mostě vy- stoupil z kočáru pán, jenž dívce řekl, že otec dítěte přeje si je viděti. Služka vsedla na jeho vyzvání s ditětem do vozu a jeli na konec ulice, odkudž je automobil odvezl dále do Vircburku. Večer vrátila se služka bez ditěte a sdělila polekané paní, že otec dá dítě odvézti do Hollandska. = Prušácká piklhaubna odstraněna z Vatikánu Papežská švýcarská garda, sestávající ze 6 důstoj- níků a 120 mužů, obdrží novou pokrývku hlavy ke své historické uniformě, navržené prý Michelangelem a sice černý sametový baret, podobný klobouku, jaký nosí hodnostové na anglickém dvoře a v anglickém parlamentě. Tím gmizí z Vatikánu prušácká pikl haubna, kterou Pius IX., jenž měl patrně málo vku su, nasadil sardě na hlavy r. 1849 místo rembrand tovského klobouku s pěry. = Škoda, způsobená zemětřesením ve Francii. Z Paříže, 14. srpna. Nedávným zemětřesenímv jižní Francii způsobená škoda byla úřadně odhad- nuta na 20 milionů franků „Eclair“ žádá, aby Fran- cie věnovala tento obnos poškozeným.
Michelangelo Pius Fran Berlín Hollandsko Vatikán Francie Paříž Kiningen
30 article
= Inšpruk bez novin. Z Inšpruku se sděluje: Od včerejška dopoledne jsou všichni dělníci inšpru- ckých tiskáren, celkem asi 300 osob, vyloučeníz práce. Od včerejška nevycházejí žádně noviny vzhledem k organisaci a prostředkům sazečů a ti- skařů lze očekávati, že Inšpruk zůstane dosti dlouho bez novin. Výluka vznikla z nepatrné soukromé zá- ležitosti mezi 2 zaměstnanými a může míti daleko- sáhlé následky. Situace zhoršila se zvláště tím, ž všichni majitelé tiskáren se prohlásili solidárními. snad proto, aby předešli všeobecné stávce sazečůa tiskařů. Je možno, že sazeči a tiskaři v ostatních městech tyrolských budou se zdrábati pracovati, kdy- by inšprucké tiskárny chtěly své práce a mnohé vel- mi důležité objednávky předati venkovským ti- skárnám. — Sebevrakda na požtě. Z Mnichova, 13. srpna. Na hlavním poštovním úřadě zastřelil se včera 45letý obchodní cestující Jiří Rögner. Chtěl si vyzved- nouti chifrovaný dopis, zaslaný poste restantea úřadník, jenž byl policií vyzván, aby příjemce do- pisu dal zatknouti, požádal jej, aby vešel do kan- celáře za účelem zkoumání podpisu. Rögner poznal, že se octl v pasti a zastřelil se. Byl již několikráte trestán a stíhán pro težké zločiny. = Žádný velký požár. Z Pešti, 1/4. srpna (K. k.) Zpráva o velkém ohni v tomanských uhel- ných dolech rakousko-uherské společnosti státní dráhy je naprosto bezpodstatnou. Vypukl sice před něko- ilka dny v dolech malý obeň nezpůsobil však škody.
Inšpruk Rögner Mnichov Pešť