V Etropè doind náboicnitví nebylo, toi trudný ■Ut apoleinotti by ■evedeuf jeho nutným činil ; neboť mýlil by ее, kdo by >e domufvel, ie pMaoými aákony nynčjlí aejlei rány apolečnoeti Tyléóiti moine. My ketolfoi «mime ее vpraviti v* amininé poméry nati vitati, eie ve věoecb Viry a mravu uemdieme «e ekloniti ani pbed vůli jedootlivoovou, ani pted inatitooemi národů, ani před duchem iaau, proto ie lidaki mravy, násady, aouatavy. aákony ai odporuji, jaou pro- mánltvé, pomljitelné, ale sáaady viry a mravu naiioh na sákonecb a ajeveoieh boiioh aaloiené katolické církve aetrvsji véčoé a nejaoa jen minuloatl, ne pouae přítomnoatí, a budououcati, nýbri jaou věčnými pravdami, neboť Pán aúm pravil, ie jeho pravda potrvá věčně. A proto dáme rádi, obětujeme velmi rádi to, co v nás je pomfjejlc'bo. Naie jmění, naie srdce, naie poaemaké iíti patři našemu králi, nail poaem* eké vlasti, ale naiiob duif nemůžeme dáti, protože naiemu nebeskému králi, Bobu náleií, naši nebeské vlasti, věčné pravdě. Po řeči primasově, která přijata byla s ohromným jásotem, mlnvid : předseda hrabě Mikuláš Mořic Esterházy, který uvítal boaty, šoproňfký kanovník Bodá o otázce :tCo jeat katolická církev?1, ostřihomský kanovník Ludvik Rainer ao povinnoateoh katolíků,* advokát Karel Hasdy „o autonomii církve dle katolického výkladu*, preipuraký advokát Ottooaka „o anatku ze atan vilka církve katolické,* hrabě Jan Z oby „o katolickém vychováni а ко- tečně hrabě Ferdinand Ziohy.

К nanesením pak sjezdu, jei jsme taktéž stměné byly uvedly již včera, dodáváme, že zamítnntl sňatkn civilního bylo mimo jiné též odůvodněno prohlášením, že politika, která zákony visiti v rozpor piivádí se zákony viry katolické církve, vylnčcje uspokojení občanův růanojazyčnýob в к růsným náboženstvím náležejících a nedá se slončiti ani s katolickým náboženstvím, ani s vlastenectvím katolíkův. Událostí pak neobyčejné pozoruhodnou a důležitou jest, ie Jeho Veličenstvo císař akrálposlal k a t o 1 i o k é m n a j e z d n uberakémn vlastnoručně pode- pasný děkovaol telegram. Vžeoky listy řeč tnto obšírně rosebírajf a všeobecně vykládá se to za symptom, že král v posnání hlnboké nespokojenosti, kteroni vládni akce v zemi spůsobila, ministrům a politikům za nimi stojícím plné důvěry již nevěnuje. Též listy strany Apponyibo spatřují v tom skntkn nej důležitější ndálost a pravi, že tlm král jen přispěl к vyjasněni sitnaoe. Telegramy, jejž sjesd jako hold saslal, jsou tyto: Svatému Otci Lvu ХШ. : Beatissime Pater ! Constans Hungarornm in Sedem Apostolioam nnper a Te laudata pietas ex boo etiam, qaem modo prímom cele- bramns, omnium R»gai Hnngsriae catholioornm generali Congressn at Tnam Sanctitatem feati- nat elevare vocem; qiae infractae fidei ac filialis nostrae in Cathedram Petri, omnium ecclesiarum Magistram obedientiae et amoris ad Te nnneia, dum pro libertate et inoolnmitate Eoelesiae Christi al que Tna, quae Deo ordinante regiminis apostolici hac in terra tota mentnm est, regali indepedentia vota promit ardentissima: nna supplex a Te divini auxilii auspicem Apostolioam benedictionem implora^ Primo o> tholicornm Hungariae Generali Congresini Praesidentes : Ferdinandns Nicolaus Manritins e e Comitibos Ziohy. Comitibnt E'terhásy.

Politicky přehled vnitřní.

pověděno, nebude se jednati dále. Brzy se však přihodila věc kardinálu Harrachovi dosti nepříjemná. Bylo totiž mu z Vídně P. La- mormainem písemně sděleno, že reformaci bade prováděti císař a kardinál. Dále se upřelo právo, že císař Ferdinand II. jest po vinen dátí náhradu za statky církevní, které kdysi císař Ferdinand I v domnění, že má к nim právo, zaujal. Též nesouhlasí se в tím, že by bylo 4 biskupství třeba. — Zaříditi se má seminář as pro 200 chovanců a náklad na něj se májhraditi po případě ze solního regálu. Harrach souhlasí s po sledními návrhy a dodal к nim toto : Do reformace nepřeje si, aby se pletla světská moc, která spíše kazí činnost její, nežli pod póruje. O právu к zabraným statkům dal napsati historicko-právnický spis P. Vale rianem, v němž dokazuje, že nároky na statky nejsou promlčeny. — Tajná rada ve Vídni neohlížela se však na kardinála Harracha, jednala dále o své ujmě. Roku 1627 bylo rozhodnuto, že ve prospěch duchovních záležitostí v Čechách povoluje se 30 000 zl. po 30 let. — Věc ta Harracha zarazila, než nepřerušila jeho péči o církev katolickou. Tof jenom stručný výtah této výborné, slohem průzračným, jednoduchým spracované přednášky, která s největším účastenstvím byla sledována od velikého počta přítomných posluchačů. Pan prof Kollmann může býti úplně spokojen в výsledkem, jehož docílil. К přednášce této dostavil se velice vzácný host Jeho Eminencí ndp. kardinál kníže arcibiskup pražský a celou přednášku sledoval se zvláštním zájmem. Z-L

Jeho Veličenstva olasři : První sjezd katolíků země uherské v Bodá pežti ее sažedti, zašili Vašemu Veličenstvo avé pozdravy blnbikó oddanodi plné. Vidí ve Vašem Veličenstvu nejvyžtf záruku jak nail národní existence, tak neieho koDStitnčniho života, klade Ve Veže Veličenitvo jako ve avébo otce, jejž každý ayn národe miluje, avou důvěra a váži ■ toho naději na nepornienoet avo- body církve. Jeho Veličenatvo oisař a král odpověděl tímto telegramem : .Jeho Eminenci kardinála knížeti prima» Clandiovi Vassárymn v Budapeiti. Hold, jejž mi ajead katolíků uherských v Budapešti prostřednictvím Vaší Eminence zaslal, jakož i zadůvéry plné pozdraveni jsem oo nejmiloetivéji přijal a odpovídám na ně * upřímným dikem. František Josef.

Kardinál biskup velkoveradlniký Vavřinec S o h 1 a n ob, jenž ae pro nemoc sjezdu lúčaet- niti nemobl, zaslal tento telegram : „Jan nemocen nemobn se. Bohozel, súěastniti sjeidn katolíků země uherské, jakožto vznešeného projevu proboozejioi se vérnoati n víře a protož mobn Vás jen в dáli ale s úctou a a blonbi srdce posdraviti. Toto pro- bažení jest dílem svaté milosti Boži, která dosaď nedovolila, aby katoličtí Obři národa krále Štdpána svátého padli svým nepřátelům za oběť a nedopustí též, abychom slavíce tisíci leté trvání našeho státu objevili ie akráoeoi o svon víru a bez tradic našich předků. Bodmei tedy neoblomnými ve avé víře, horlivě připraveni ke skntkn, osbrojeni zbraní věčné pravdy. Ctíce ústavu a zákon bojujme za svá práva a svon svoboda. Mnoho půdy jsme již ztratili. Procitlé katolické eebevédomí opřeno o Boba zamezí daliím hrozícím ztrátám. Požehnání církve, sláva naií vlasti, země to av. Štěpána, neobť vtnáií ae před očima našima. Bůh nás oobraňnj a požehnej !* Apoštolský nanti» arcibiskup A g 1 i a r d i ve Vidní blahopřál sjeidn tímto telegramem : .Gratnlor vobis et conveni* congressis et ominor omnia bona omnia faneta et felicia Deem adprnoani, ut vestra stadia et opera ecclesiae catholicae et regno mariano bene- vertet.

Antonins, arohiepisoopns Caesariensis, nanti» apostolic».* Svatý Otec Lev XIII, děkoval aa bold sjezdn tímto telegramem : aTelegrapbioam significationem, qua primas cstbolicortm H mgariae conventas fidem et ob;eqaum sucm sommo Pontifici testata est, benignissime excepit Sanctitas ana, oni perraa- •nm est, Hungariae fideles semper memores fore bocornm complurium quae ipsorum patria e religione catholica accepit et paratos esse ad avitam fidem firmiter retinendam tnendam- quae pro viribus d ctrinam ejus et jura. Hine pater beatissimae praesidib» conventas caete- rirque oongreisis divinae sapientiae lamica adprecat» peramanter impertit apostolicam benedictionem.

Card. Rampolla.* Co se týče os bního významu účastníků ejezlu, toi přítomni byli všichni oberiti bi skopové mimo tři nemooné : kardinála Schlanoha a biskupy Leonharta a Pasia, jakož i biskupa Bnbioe, dlícího ve Vídni u nemocného knížete Esterháaybo. členové sněmovny magnátů přítomni byli téměř v plném počta a uvádíme mesi nimi tato skvělá jména : hrabě Tassilo Almásy, hr. Josef Batthyany, br Antal Csi raky, hraba'a Alajoi, Bela a Dane* Desewtfy, hrabat* Frant., Alexander a Moric Esterházy, hrabata Tassili a Pavil Festetičové, hr. Eme- rioh Hanyady, hrabata J ří, Josef a Géta Majláth ivé, hrabata Štěpán a Moric Pá ff,, kníže Pálffy, br. Arthnr Pejačevič, hr. Adtlf Somsič, brabata Geza Siapáry (uherský nejv. dvormistr). Štěpán a Ladislav Siapáry, br. Ко- loman Saechényi, brabata Frant. a Bedřich Wenokbeimové brabata Josef a A gost, František, Jan, Ferdinand a A s dar Zioby, baron Bela Acsél, baron Bela Radí, baron Šimon R-vay, baron Mariasss, bývalý bán br. Peja čevió, princ Cnkdtig Hobeolohe a m. j. Roa sáblé galerie naplněny výkvětem dam bud* peitikých a šlechty oherske. Velkolepé, úchvatné ovace předmětem stal se kardinál kn že primas Vaszáry, když se ob.evii n předsedoického stolu, aby promluvil svon řeč. v Praze, dne 18 ledna.

Kardinál Kopp ua sněmu slezském. Zdá se. že ai vrat.alavaký kardinál Kopp • vým účastenstvím na aněmn alesském ráaem aíakal Sympathie viech alesikýoh Čechův. Kardinálovo probláiení o rovném právo ve Sles- sko jeat soámo ; к tomo přidati alnino, ie při hlasování ve sněmn alesském kardinál Kopp velmi často blsscje s čeeby, a čehož oviem následoje, ie příslnžné návrhy či požadavky alesakýon Čechův prnský kardinál Kopp považuje aa spravedlivé.

Ze sněmu vorarlberského. Mesi do- ilými peticemi jsou i žádosti katolioaého školského spolku rakouského a podpůrného spolkn posluchačův university vídeňské o aemtkon ■nbvenoi. Ze sněmu dalmatského Na scémo dalmatském podali chtěl P. Bianchini kn projednání návrh ve příčině sražení výmineěného stava v Čechách, aviak předseda aněmovoy návrhn toho nepřipustil. Podobné návrhy byly niiněny též na ostatniob zemských sněmech, na nichž jest zsstoopena slovanská oposioe. Italové podali návrh proti spojení Dalmatska S Chorvatskem.

Rumuni a Slováci. .Neronie Noviny* píií, že románské sleény ze Sibině poslal Svetoaárovi H irsauovi Vajanskémn do Sega- dina stříbrný vavřínový věnec. aNár. N.* к tomn přidávají : .Těžíme sa milémn výrasn rnmunsko slovenskej vsájemnosti.*

Biskupská konference v Uhrách Včera konána v Pežti bukopská konfnreoce kn projednáni záležitosti kongrny. Kníže prima* Vaszáry na aákaz avébo lékaře ae kn konferenci nedostavil.

К „očisťováni“ liberální strany maďarské Vystoupení br. Ssaparybo z liberálního klubu spůaobilo velikon sensaoi, která viak ještě stupňována jeat vystoupením i br. A. Andrassyho a oelé další řady i echty uherské. Včera svůj výstnp oenámili nosí. Gustav Degen, Josef Kabina a Alexandr Šipeky Ši- peky jest švakrem aesnclébo ministra Baroie Does pak očekává ее vystoupení daliích 2—3 poslancův. Hrabě Frant. Zichy a jebo dva aynové, br. Josef Zichy, býv. hlavni župan prešpurský, a br. Angnst Zichy, býv. guvernér rěeký, taktéž vystoupili. Politická sitnaoe jest následkem všech těchto okolnosti velice vážna. V krnaích vládní strany domnívají se, že největší nebespečí — čili dle slov ministerského předsedy dra Wekerle největší .očisťováni* — jest již překonáno ; ale sotva

Politický přehled zahraniční.

K cirkevné polit, otázce v Uhrách. K. B. omamuje z Pešti : V dolní sněmovně prohlásil poslanec Otto Herrmann, že uherský katolický sjesd směřoval sjevně proti poslancům, avšak v dolní sněmovně není prý nikobr, kdo by chtěl olnpovati katolickou církev a její práva. Vybražnje si ještě posdějií zmínko o usneseních katolického sjezdn. Poslanec Ugron ■ase ponkaioval sa demoostrativoé pccbvaly levice na mírnost a takt včerejší řeči primasa Vasséryho a doporněnje některým poslancům podobnon mírnost při projednávání nábožen skýob otásek. — Zajímavo jest, oo o růsnýcb pastýřských listech nherských biskupů v otázce cirkevní politiky vládní píše vládni orgán .Nemset*. Jaký prý rosdíl mezi pastýřskými listy dnes a jindy 1 volá vládni aNemseta. R. 1849 prý vlastenečtí biskupové vydávali pastýřské listy proti — Rasům a dnes prý proti — Maďarům 1 Kdo prý za to může, že maďarský národ není národem římských katolíků. Ostatně vládni aNemzet* bade miti prý ještě příležitost, aby ukázal na „římské a maďarské vlaiteneotvi* biskupův uherských. — Zřítí, že vládní .Nemaet* v krušných dnech doby poslední jaksi saěíná miaviti ■ cesty.

V Praze, dne 18. led».

Z protestantského Německa. Procesy ■ německými pastory na Baltě, pro falšováni matrik obviněnými, atále ae opětují. Posledně byli odaonseni ve Volmarn : Eduard Bergmann (suspendován na 7 měsíců), Martin Grossberg (kn ztrátě duchovenské hodnosti), Karel Bäar (suspendován na 4 měsíce), a Karel Sácgbasch (inspendován na aedm mě- •íoův)

Sicilie a „spojená“ Italie Přese viecky .úřední* zprávy, že na Simlii byla vsponra potlačena nadobro a že klid se tem tase nbosťoje, přece do Palerma ad) jiných mbt sicilských posýláno jest vojsko italské — bezpochyby aby samo se podívalo, že jeet na Sic li: „klid* a „pokoj* opravdu. Soukromé správy viak stále osnamnjí, že byť i násilnické vzpoury byly potlačeny, jitření stále více a více roste. V Itálii pah v kraji kararském byl již taktéž prohlášen etav obleženi a diktarorem byl jmenován generál Henách. Tak alespoň praví apráva. Stav obležení jest ostatné roa- šířen prý i na misto Masso, v jehož okolí ее také byla strhla pravé bitva povstalců в vojskem. Po porážce pak povataloův massavekýoh by:y konány v Masse domovní prohlídky, při čemž bylo aatčeno na 80 anarchistův. Stávka V lomech kararshýoh trvá dále.

Anarchisté a Raško z Petrohradu ■práva phohásí, ie pařížská policie z* posledního anarchistického řádění aabavila listiny, kteréž jisté osoby v Petrohradě i v jiných rn skýob městech velice kompromitují. Na aákladé tedy těchto listin, kteréž byly rnské policii dodány, konají se v Petrohradě i jinde v Raška prohlídky bytův. při čemž byla pak aatěena oelé řada osob. Protože pak a listin těch vyílo prý na jevo, ie se chystá vrsiedný útok 1 na carskou rodino, byla niinéna roasáhlá mimořádná opatřeni. S tím prý souvisí též, že novoroční přijímání bylo v aimnim paláci letos odřeknuto.

Z Finska. Podle matričných zápisů* bylo obyvatelstva ve Fmskn konoem r. 1892 celkem 2 431.753 osob, ■ niobi bylo městského obyvatelstva 250 917 čili 10'32 proo. Obyvatelstva mni'kébo pohlaví bylo 1 198.273 a ženského 1 233.880 osob. R. 1892 narodilo и 76.433 živýob dítek, a niobi vůbeo zůstalo na živě 19.818 Z osob r. 1892 umřelých mělo jioh 208 přes 90 let.

Kronika církevní. * Příští kardinálové. Z Řím* osná- mnjí, že v příití únorové konsistoři bndon jmenováni kardinály: papežský vyslaneo v Lisabonů Jakobini, sekretář biskupské kopgre* gaoe Salvati apoštolský delegát v Americe Satolli a msgr. Frantiti, jakož i P. Steinhuber 8. J. * Tiché jubileum. Nadělá ее teď ve ■větě moobo bloku se samými jubilejními slavnostmi, aviak kněa nerad ae vynáší avým jubileem. Tak na př. dp. Frt Ovesný, nasi, farář v Lenošících n Lono, dokončil minulé nedéle poslední den 25letébo působení svého jako farář v téže osadé. Výioamný to aajistá den — býti plné čtvrtstoletí duchovním správcem v osadě, vyebovati *i novou generaci. Ale dp. farář lenežioký ve své skromnosti snad by nebyl ani svěděl o svém jubilea, kdyby vděčni osadníci sami se nebyli přiblásili. Minulé neděle nemobl chrám lenežioký ani pojati viecky věřící, kteří s tonhon přišli, aby byli přítomni mži ev milovaného jobilanta. Pak vie ubíralo se do budovy farní s upřímnou gratnlaoí : Především p. starosta s 2 radními, sbor učitelský s p. řídícím v čele, dále deputace místních tpolkův, jmenovitě hasičův a veteránův Dp. farář teprve a jejich vřelých blahopřání seznává, ie dokončil dnes právě 25. rok svého farářováni v Leneíícíob Nejvíce viak dojalo dp. faráře to, když druhého dne viiobni okolní vpp. kaplani zavítali do fary lenešioké se srdečným přáním a oemohonoe svon přítulnost jinak nkásati, podali dp. jubilanta akvostně provedený diplcm — čestnéko kaplanstvi. „Mocgaja Ijetal*

* Kanovník dr. Franz a Vratislavi daroval na nový biskupský oblspeoký seminář a gymnasiem v Linci 5000 zl.

* Oprava chrámu Páně na Borku byla již minulý rok na podzim počata a bade se: tímto rokem ukončena. Ježto jak P. T. blahorodý pan M , velkostatkář a patron obrámu Páně, tak i zbožní osadníci abírkami svými v hor.ivosti pro okraan domu Božího takřka vespolek nšlecbtile závodí, možno ae těžili, že se brao ohrám Páně zaetkví krásou, jako nevěsta okrášlena ženicha svému, by vítal viecky věřící do středa milých, čistých prostor svých. Dej tam Božský ženich dnšem těm štědrým a obětavým hojnost milosti, útěoby a požehnání.

Denní zprávy. * Uhersko-hradišťská „Slovaé“ ráda by byla jedněma ústy na dvon posvíceních. Jest totiž prohlášeným lietem mladoěetkým resp, svobodomyslným, čími již ipso faoto dáno jest stanovisko náboženství nepřátelská a na drahá straně aase by ai to nerada pokaaila ■ vlasteneckým kněžstvem jihomoravským, které přeoe jest jen nejdůleiitéjiím činitelem naží společnosti národní. Tak nedávno ve článku i námi oanačeném reklamovala pro stranu mladočeskou „iden oyrillo-methodéjskou* (I) a ■ároveň o straně katolické psala výraay, které může jen aarytý fanatismo« nloiiti do péra.

Dnes útoč! aase na semského a říiskélo poslance dp. faráře Webra v Miloticfcb, že se neujal slova na sněmn moravském, když se tam v pondéli dne 8. t. m. jednalo o návrhu dra Helceleta ve příčině revise katastra daně posemkové, jakož i ie se o předmětu tom nevyslovil na schúli hospodářského spolku kyjevského v nedáli před tím konané. Co se týěe výtky, že se dp. farář Weber nenjal slova ve sněmn, tož posnamenáváme, ie o předmětu tom obsažně a obsáhle pojednal sám navrhovatel dr. H e 1 e e 1 e t, j.ni jest silon v obora tom .neméně než v jinýob odbereon činnosti poslanecké osvěděenon. Pamatujeme-li se ■právně, podán byl návrh tento v prvním čtení a tn jest svyklostí parlamentární, že к odůvodnění a hájení návrhn njímá se slova jen navrhovatel, jenž v tomto případě aajisté povinnosti své plně dostál. „Slovaě* dotýká se dále itiplavě dp. fsráře Webra aa příčinou sobůse odborn kn pořádání výstavy vinařská v Kyjově, aa jehož předaedn byl zvolen, poněvadž tam odsoudil brnbý útok „Slovače* na strana katoliokon, jehož se dop»ti>a amfně- ným již článkem. My příčino útoků těchto známe — „Siovač* sama dala do antecedenoií jioh nahlédnonti v prvních avýob číslech — ale nebndeme ее jieh blíže do'ýkati, poněvadž na Kyjovskn json bea toho anámy. Ale „Siovač* neměla by svým jednáním sama je tak nváditi na paměť.

* „Hne“ proti „Meéi“. „Časopis věnovaný lájmům církve evangelické reformované* jménem „Has*, пава! sa dobré podrobili .Meč* dlonhé kritice. D>onhé pravíme, proto ie věnuje v 1. svém čísle plné 3 strany ponza povídoe Vlastimila Pravdy nadepsané „Konec panování*, a kade dle všeho ve své kritice pokračovali. Při tom viak jest věcí nejkrásnějií, ie připisuje «cela určitě sepsání povídky ně- komn, kdo aa o ní dověděl teprve ■ „Meče*, a že nevyvraoí ani jednoho fakta, o něž aa ■míněná povídka opírá, a čehož patrno, ža oo v „Meči* paino, není nikterak bodováno na píska a ie kalendář „Meč* aaslnhnje rotiiřeni oo možná najvžtiího.