1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pondělí dne 30. května 1904.
Praha
4
article
5a ranní a odpol. listy
přočplácín
Praze v adlnlnit
nstrrs veoi
s drojí denánk
nknki v oo
rrk hsis
dvojí zisnil
Praga
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Složil delegační mandát na Schönererův
povel.
Z Peští, 30. května. Delegát dr. Schal
vzdal se svého mandátu delegač-
ního a na jeho místo povolán byl náhradník
Pesehka, který sem již přibyl a dnešní
shůze se zúčastní. Za příčinu resignace Sch
lvy udává se choroba, důvody jsou však pol
tcki. Poslanec Sehönerer totíž mu vyčíta,
h se zúčastnil společných porad s německými
dtlegály ostatních stran o stanovisku je-
jieh k mimořádným úvěrům vojen-
ským. Podobá se, že došla poslance dra.
Sthalka přímá výzva poslance Schč-
nerera, aby mandátu se vzdal a že Schalk
cnoho komanda ihned uposlechl.
Výluka stavebních dělníků ve Vídni.
Z Vídně, 30. května. Za účelem ukončení
výluky stavebních dělníků konala se včera
10. hod. dopolední za předsednictví ministra
cbehodu bar. Calla konference v ministerstvu
cbehodu. Jednání, zahájené mini-
strem, trvalo až do 1 hodiny odpolední
nělo ten výsledek, že zástupcové stavitelů
slavebních dělníků se dohodli, doporuči
schůzím obou stran tento návrh ku přijetí: Pr
toto období stavební stanoví se nejmenší mzda
3 koruny 80 haléřů pro zedníky. Pro ostatni
lategorie dělnické zůstane dosavadní minimální
mzda v platnosti. K urovnání některých jiných
čferencí, týkajících se mzdy, bude zřízena ko-
nise, sestávající ze tří zástupců mistrů a tř
zistupců dělnictva. Tato komise bude míti též
úkol učiniti v čas přípravy k náme z d n
smlouvě pro příští stavební ob-
dobí. Přítomní zástupci zaměstnavatelů pro-
hlásili ministrovi pro své osoby, že budou
uspokojivě rozřešeny tyto otázky, považují z
přjatelné přání zástupců dělnictva, aby min-
mální mzda stanovena byla 4 korunami pr
slavební období 1905.
Složil
Schönererův
doktor
Schal
Pesehka
Sehönerer
Schč
Pešť
Vídeň
Calla konference
7
article
Očekává se, že obě schůze tento návr
přijmou a že 1. června bude práce opět z
hájena.
židé v německých turnéřských spolcich.
Z Vídně, 30. května. (Telefonogr. »Nár
Listů«.) Včera konal se zde sjezd XV. ž up
turnéřské, ve kterě jsou zastoupeny všeck
rakouské spolky turnéřské a jenž měl rozhod
nouti, má-li tato župa na dále se tn
vati ve svazu německého turné
stva, anebo má-li z něho vystoupiti
Příčinu k těmto olázkám zavdal turnéřský sjezd
v Berlíně, na němž bylo většinou hlasů prot
turnéřům rakousko uherským usneseno, že m
v obvodu XV. župy býti zřízena župa XV.
jejíž stanovy by neobsahovaly t. zv. arijsk
paragraf, vylučující přijímání žid
do spolků turnéřských.
Po delší debatě 72 hlasy proti 58 hlasům
vystoupení ze svazu schváleno
Prolože však k platnému usnesení jest dl
slanov potřebí dvoutřetinové většiny
byl návrh na vystoupení zamítnut. Ovšem
většina 72 hlasů zůstává charakteristickou pr
smýšlení své protižidovské
Vídeň
Berlín
svaz německý turné
8
article
Telegramy „Národních Listů“
Telegramy „Národních Listů“
Jubileum společnosti »Červeného křiže-
Z Vídně, 29. května. (C.-B.) Jubileum
25letého trvání rakouské společnosti »Červeného
křiže« bylo dnes slavně zahájeno. V augusi
niánském chrámu konány slavné bohoslužby
Hlerýeh zúčastnil se císař, arciknížata a arci-
kněžny, ministerský předseda dr. Körbera
ministr zeměbrany Welsersheimb. Pak konána
slavnostní schůze za přítomnosti arcikněžen pro-
tektorek Blanky, Marie Valerie
Isabelly. Arcikněžna Marie Valerie
proslovila řeč, ve které chválila činnost spolk
a končila vzpomínkou na zvěčnělou protektorku
císařovnu Alžbětu, v jejímž duchu chce spo-
lečnost na dále při snahách lidumilnýchs
ubirati. O činnosti spolku »Cerveného křízte
Hlerýeh
doktor
Körber
Welsersheimb
Blank
Valerius
Isabella
Alžběta
Vídeň
9
article
promluvil pak místopředseda Pfeifer, načež
zvoleni kníže Alois Sehönburg předsedou,
generální štábní lékař dr. Kraus prvním místo-
předsedou a bar. Gudenus druhým. Čestnými
členy jmenováni ministři dr. K örber a Wel-
sersheimb.
Habešské poselstvo v Cařihradě.
Z Cařihradu, 29. května. (C.-B.) Habešský
generál Machechia Warkie a habešský
biskup Fakado přibyli sem s poselstvem,
aby odevzdali sultánovi dary něguše Menelika.
Kongres hospodářských lihovarníků.
Z Vídně, 29. května. (C.-B.) Včera kona
se zde sjezd všech zástupců hospodářských
lihovarů za přítomnosti 500 interessentů a zá-
stupců různých ministerstev. Po rokování, jemuž
předsedal hr. Ferd. Buquoi, přijata resoluce.
týkající se nutnosti sjednocení se všech hospo-
dářských lihovarníků a dále resoluce, navržená
předsedou pražského spolku lihovarníků Krause
na založení spolku zástupců všech lihovarů.
Konečně zvolen pracovní výbor k jednání o těchto
věcech.
50. výročí stavby semmeringské dráhy.
Z Payerbachu, 29. května. Pokračován
slavnosti 50. výročí stavby semmeringské dráhy
konalo se zde. Payerbach a Rychnov byly vy-
zdobeny zemskými barvami. Dopoledne přijel
účastníci slavnosti šéf generálního štábu Beck.
železniční ministr Wittek, ministr vyučování
Hartel, místodržitel, purkmistr vídeňský dr,
Lueger a jiní. K 1. hodině přibyl areikníže
Rainer v průvodu nejvyššího hofmistra hr.
Orsinia Rosenberka a byl přijat všemi
hodnosty úřadův. Vrcholem slavnosti byl prů-
vod, jehož zúčastnilo se na 2000 lidí. Večer
uspořádána illuminace a na výšinách al pskýcl
zaplály ohně.
Pfeifer
Sehönburg
doktor
Kraus
Gudenus
Machechia Warkie
Fakado
Menelik
Beck
Wittek
Hartel
Lueger
Rainer
Rosenberk
Welo
Cařihrad
Vídeň
Payerbach
Rychnov
spolek lihovarník Kraus
10
article
Ozadnický kongres v Paříži.
Z Paříže, 29. května. (C.-B.) Osadnický
kongres byl dnes v Paříži zahájen. President
Delonele předčítal dopis Etiennův, v němž
tento pojednával o kolonisačním díle Francie za
posledních 20 let a podotýkal, že Francie snes
porovnání s Anglií. »Můžeme rozhodně jíti k
předu v otázce kolonisační, aniž bychoms
obávali zápletek v Maroku« píše.
Konečné připojení Bosny a Hercegoviny.
Z Bělehradu, 29. kvělna. (C.-B.) Zpráva
jistých zahraničních novin, že ministr zahra-
ničních záležitosti Pašič pro článek » Pester
Llovdu«, který se přimlouval za koneč-
nou annexi Bosny a Hercegoviny
rakousko-uherského vyslance dra. Dumbuz
výsvětlení požádal, jest čirý výmysl. O věci te
se vůboc nemluvilo.
Návštěva srbských obchodníků v Pešli.
Z Pešti, 29. května. (C.-B.) Dnes odpoledne
přibylo sem 106 předních obchodniků srbských
zvláštním vlakem z Bělehradu. Na nádraží uví-
táni byli ministerským radou Szerénym
zástupci obchodních kruhů. Byli pozdraven
bouřlivým „Živio“. Uvítací řeč pronesl S ze-
renyi. Rečník Srbů děkoval a promluvil
snaze utužení obchodních styků srbsko- uher-
ských. Pak podniknuta projíždka městem a ve-
čer návštěva opery a banket.
Delonele
Pašič
Srba
Paříž
Francie
Anglie
Maroko
Bosna a Hercegovina
Bělehrad
Pešť
Pester Llovd
11
article
Lupičství v Tangeru.
Z Washingtonu, 28. května. (C.-B.) Maursk
lupič Raisuli, kterýž zajal Američana Per
dicarisa a Angličana Varleye poblíže
Tangeru, klade následující podmínky pro
jich propuštěni: Anglie a Amerika nechť pře
vezmou záruku, že Marokko jemu a jeho pří-
vržencům zajistí beztrestnost, sultán ať odvolá
vojsko z provincie tangerské a jemu (Raisulovi
ať ponechá panství v obvodě tom a konočněa
guvernéři tangerský a fezský opatří mu velk
výkupné.
President Roosevelt a státní tajemni
Hay rozhodli, že podmínky ty jsou n apr o sto
nepřijatel ny.
Jihoatlantské loďstvo, záležející z lodí
„Atlanta“, „Marietia“ a „Castine““ dostalo roz-
kaz odplouti z Tenerifřy do Tangeru a připojiti
Američan
Angličan
Varley
Raisul
Roosevelt
Hay
Tanger
Washington
Anglie
Amerika
Maroko
Atlanta
Tenerifřa
12
article
NILI
NILI
se Fe Kotvícímu tam křižáku „Brooklynu“
Evropské loďstvo, záležející z lodi „Olympia“
„Baltimore“ a „Cleveland“ dostalo rovněž roz
kaz odplouti z Azor do Tangeru.
Brooklyn
Baltimore
Cleveland
Azory
Tanger
evropský loďstvo
Olympia
13
article
Balkán.
Balkán.
Z Cařihradu, 28. května. (C.-B.) Konsu
lární zprávy z Muše, jimiž by se potvrzovalo offi-
ciální turecké vylíčení událostí v obvodě sa-
sunském, dosud nedošly, ale oznamuje se
ve zprávách konsulárních, že vali hillisský se
vrátil do Muše a také generál Sali paša že
vrátil se do Muše, zanechav v obvodě sasunském
vojenská oddělení.
Balkán
Cařihrad
Muš
14
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Japonská zpráva o dalšim boji u Kinču.
Z Tokia, 28. května. (C.-B.) O dalšl
útocích u Kinču oznamuje se úřadně: Útok
na nepřátelskou posici v Naošanu byl zahájen
o 2. hodině 35 minutách ráno. Nepřátelská
opevnění byla veskrze rázu trvalého. Dělostřele-
ctvo nepřátelské sestávalo z 50 děl různého ka-
libru a ze dvou setnin rychlopalného dělostřele-
ctva. Pěchota zřídila dvě až tři řady zákopů se
střilnami, umístila na nejdůležitějších místec
strojové kulomety a činila zarputilý odpor. My
rozestavili jsme polní děla směrem k ruským
opevněním a umlčeli jsme o 11. ho
dině dopolední hlavní nepřátel
skou dělostřelbu. Tím časem, co rychlo-
palná děla ruská dále na Nangualin ustupoval
a při tom stále až do večera stříle la,
soustředilo naše dělostřelectvo svoji palbu na
nepřátelské zákopy. Naše pěchota postoupila
k nepřiteli na 400 až na 500 metrů. A však
před námi byly drátové překáž kv.
miny a příkopy a palba nepřátel-
ské pěchoty, jakož i kulomet
trvala neochable dále.
Tokio
15
article
Postoupili jsme však ještě o 200 metr
k nepříteli a učinili jsme ještě něko-
lik bezůspěšných útoků ježt
všechno naše důstojnictvo i mužstvo
jež 20 až 30 metrů jenom od nepřitele vzdá
leno bylo, střelbou sraženo padalo. T
však postoupila naše dělostřel b
připravenou palbou a večer prove-
den za nejtěžší dělové palby posledný
prudký útok, kterýmž za velikýc
obtíží do nepřátelských řad uči
něn byl průlo m. Timto průlomem v ni kl
jsme na výšinu, ovládli ji celou, z a pu-
dili odtud nepřítele a ukořistili vše
chna na opevněních umistěná děla. Šťastnou ná-
hodeu bylo při tom objevení podkopo
vého drátu na východním úpatí hory Nao-
šao. Přeřezali jsme tento drát a zamezili uím
výbuch nastražené na nás miny.
Z Tokia, 29. května. (C.-B.) Zpráva »Reu-
terovy kanceláře«. Ztráty Japonců v bo-
jich o výšiny naošaoské u Kinču páčí se n
3500 mužů. Tvrdí se, že bylo při tom u ko-
řistěno více než dvacet ruský ch
Z Tokia, 29. května. (C-B.) Generál O k
oznamuje: Při útoku na vrch Nanšan tvořila
čtvrtá divise pravé křídlo, třetí divi s
křídlo levé a první divise střed. Nepřitel
měl jednu divis i polní armády, dvě baterie
polního dělostřelectva a kromě toho pevnostn
dělostřelectvo a vojsko námořní. Naše čtvrtá
divise získala výhodu nad levým křídlem nepřitel ,
který palbou děl z našich lodí v zá
toce u Kinču silně trpěl a pronikl
posléze do nepřátelského posta
vení. Obě ostatní divise za ní rychle násle-
dovaly, načež ruské vojsko v nepořádku n
ústup se dalo a při tom skladišt
u Tafanšunu spálilo. Válečná ko-
řisť naše obnáší 68 děl, 10 strojo-
vých děl a mnoho jiného válečnéh
materiálu. Naše ztráta obnáší asi 3500 muzů.
kdežto nepřítel více než 500 mrtvých na bojišt
zůslavil.
Z Tokia, 28. května. (C.-B.) Zpráva »Reu
terovy kanceláře«. Soudi se, že ruskému vojsku
Japonec
Nepřitel
Tokio
16
article
v bojích u Kinču velel generál Stesel a že
obrancem města Kinču a okolních výšin byl
hlavní část posádky portarturské. Ztráta Rusů
páčí se na 2000 mužů.
Strašné prý účinky japonského prachu.
z Washingtonu, 28. května. (C.- B.) Úřadní
telegramy z Japonska líčí strašné úči n ky
japonskěho střelného prachu, je-
hož výroba je japonským státním tajem-
stvím. Výbuchy nábojů, tímto prachem opa-
třených, naplnily americké vojen-
ské zástupce úžasem. Projektily, jež
nejsilnější ocelové plotny prorážely, rozstříkly se
pokaždé, ačkoli jenom málo prachu do nich
bylo vloženo, na nesčíslné špičaté
kusy, jež s takovou prudkosti do vzduchu
vyráženy byly, že všechno, co jim v ce-
stě stálo, vždy roztříštily.
Korejský vyslanec v Petrohradě.
Z Pelrohradu, 29. května. (C.-B.) Zdejší
korejský vyslanec vrátil se ze své cesty do
Berlina a Hamburku.
Čínská společnost »Červeného kříže«.
Z Pekina, 28. května. (C. B) Zpráva »Reu
terovy kanceláře«: Císařským dekretem naři-
zuje se z řízení společnosti »Červe-
ného kříže«, která se připojí k mezinárodní
smlouvě. Císařský pokladní úřad věnoval spo
lečnosti 100.000 taelů.
Pohyby lodí.
—ch. Z Čifu, 29. května. Dne 24. května
připluly tři torpedové lodi a velká válečná lod
japonská do Talianvanu bezpoch y by
od Port Arturu. Vyslány byly, jak se zdá,
aby podporovaly Japonce v boji u Kinču. Čin-
ské džunky oznamují, že před Dálným zpo-
zorována ještě jedna ruská loď, které se asiji
zmocnili Japonci.
Stesel
Rus
Port
Japonec
Kinč
Washington
Japonsko
Petrohrad
Pelrohrad
Berlín
Hamburk
Čif
17
article
K siluaci na bojiští.
K siluaci na bojiští.
Japonci tedy přikročili k dobý ván
Port Arturu. Zcela přirozeně. Ru ske
armády generála Kuropatkina do-
šly poslední dobou značné posily
a vzhledem k tomu stalo se Japoncům zabrán
Port Arturu, jakožto jediné vhodné a praktické
opory pro náhradní loďstvo, nalé ha v o
potřebo u. Tim vysvětluje se stahování vět-
ších mass vojska ke Kinču a jejich energický.
násilný útok na město i jižní výšiny za ním,
po kterémžto rozmachu násled
vati budou další boja na Kvantun-
ském poloostrově, nejdříve asi u Talien-
vanu a Dálného. Dobytím posic u Kinču
Haušau jsou zahájeny operace, je
jichž cílem a účelem je zabrán
Port Arturu a tím vstoupili Japonci do
periody nedohledných, nepochy bně
četných bojů na této straně bojiště. Ru-
ským posádkám pak na Kvantunu av
Port Arturu nastává úkol, aby k vůli zí
skání času útočíeím Japoncům ztěžovaly
každý krok dalšího postupu na cestě od Talien-
vanu až k pevnostnímu pásu portarturskému,
kterážto cesta 40 až 50 kilometrů obnáší.
Artur
Kuropatkin
Japonec
Talien
18
article
Jedním z dalších cílů japonské ofen-
sivy (po dobyti města Kinču) musí býti zí-
skání výtečného přístavu u Dál-
ného. Zabráním tohoto přístavu zabezpečí si
Japonci nerušené spojení s blízkou domovinou
a ovládnutím 65 kilometrů dlouhé, odtud k Port
Arturu vedouci železniční trati — i když tato
z části bude rozkotána — získají možnost, aby
z Japonska sem dostali, na břeh vyložili a pak
dále k Port Arturu si dopravili po-
třebný těžký obléhací materiál.
Japonské pozemní vojsko na Kvantunském
poloostrově jde tedy vstříc úkolům vel k ým
a těžkým a z té příčiny byla také č á st
nově připluvšího vojska, jež dle ru-
ských zprav u Takušanu delší dobu na
břeh vystupovalo, směrem k Port Arturu
odeslána; ale proto přece není lze sou
dit, že by Japonci dalšího útočnéh
postupu v Mandžursku vzdátí s
chtěli. Proč japonský postup zde na čas
Japonec
Artur
Port
Kinč
Japonsko
20
article
uvázl, bylo již dříve vysvětleno překážkami, jež.
přiroda jim v cestu klade a také okolností, že
Japonci na větší sílu ruského vojska zde nara-
zili, než dříve předpokládali; ale proto přece
budou — dle všeho domyslu — J a p o nei
pokračovat v provádění svých
velkolepě založených operací, při
čemž jest a zůstane hlavní podminkou, a by
záměry japonského vedení, jeho
různá rozhodnutí a prováděná opatření zů-
staly nepoznány a zastřeny. Jest
však velikou otázkou, zdali ruský vrchní
velitel generál Kuropatkin, kterýž
je dle celé svojí minulosti a dle svých četných
vojenských spisů z plného přesvědčení p řívr-
ženec útočného postupu, strategické
i taktické offensivy, Japoncům všechny
jejich plány a výpočty nezhatí.
Má-li generál Kuropatkin již dosti vojska po-
hromadě, nedá asi světu již dlouho čekata
udeří co nevidět již celou silou
na armádu generála Kurokia.
Japonec
Kuropatkin
Kurokia
21
article
Známý pruský vojenský spisovafel hrabě
E. Reventlow dovozuje v »Berliner Tageblatlu«
— na základě novějších (ruských) udajů o síle
japonských oddílů na Liaotunu — že je na
bojišti už mnohem více japon-
ského vojska, než se dosud udá-
valo. Reventlow praví v té příčině dále:
»Mobilisace japonského vojska
pokročila dle všeho zajisté dále,
než se dosud soudilo. Jaká jména se
jednollivým formácím japonského vojska dávají
a jak jsou ty sbory složeny, může se všelijak
kombinovat či bádat; avšak dlužno míti za jisté,
že oblehací armáda, pro Port Artur
určená, aspoň 60.000 mužů obnášeti
bude, aneb již obnáší. K tomu druží
se posádky celé řady míst a posie na Liaotunu
a konečně s everní (proti Kuropatkinu ope-
rujíci) a rmáda. O této soudilo se dosud, ze-
sestává z armády generála Kurokia
a z části druhé armády, vedené ge-
nerálem Oku; dále soudilo se o ní, že po-
stupuje anebo rozestavena jest třemi smě ry.
jež označují města: Fenvančen, Haj č en
a Kajpin. Kdyby byly obě armády celé
pohromadě, nebylo by si možno vysvětliti,
odkud se vzalo tolik vojska na-Liaotunu, ani
kdyby se byla od druhé armády jedna divise
odloučile a směrem na Kinču odešla.
E Reventlow
Artur
Kurokia
Liaotun
Berliner Tageblatle
22
article
Kdyby se však byla celá druhá armáda, jak-
mile přistála a na břeh vystoupila, na jib, ke
Kinču obrátila, byla by Kurokiova armáda příliš
slabou, aby tak velkolepě založenou operaci pro-
váděti mohla. Hádanku tuto rozře š í me
jenom tak, když dáme víru (ruské) zprávě,
že mimo první a druhou armádu
jestě velmi značné množství ja-
ponského vojska v Liaotunu při-
stálo a na břeh vystoupilo. Japonský
systém, udržovati vše v tajnosti, zde opět výtečně
se osvědčil, neboť je už téměř jisto, že byly pro-
vedeny velmi rozsáhlé transporty vojska i s jeho
vysazením na břeh, aniž bylo o tom i nej-
menšího jen slechu.
Ke jmenovaným sborům vojska druží s
ještě tak zv. okupační armáda v Koreji
a onen dosud záhadný sbor vojs ka,
jenž prý v severovýchodní části Liaotunu Kuro-
patkinově armádě v boku stojí. To mohla by
býti vojska, jež na počátku války u Genzanu
a Port Lazareva na břeh vystoupila a zvolns,
nezpozorována, až do oné posice se posunovala.
Tento sbor není, die novějších ruských zpráv,
přiliš četný, avšak on mohl by přece velmi ob-
tižně znepokojovat a v případě rychlého ústupu
ruské armády nebezpečným se sláti.
Slavnosti
českoslovanského studentstva
v Praze,
Z pravidla zlobívá se pořadatelstvo slavnoste,
zamoknou-li«... Ale včerejšek byl čestnou výjim-
kou! Bylo to právě dobře pro všestudentskou slav-
nost, že rozplakané nebe nevylákalo Pražany do
Kurokiův
Kura
Genzan
Liaotun
Korea
Lazarev
Praha
českoslovanský studentstvo
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
U jazykozpytce.
Humoreska. Napsal Jaroslav Hašek.
Na zámku starého pána Wyšinského čekal
ženicha slečny Katuše.
Pan Wyšinski chodil po salonu s rukam
mazad skříženýma.
„Ty, Katuše, obrátil se ke své dceři, která
netrpělivě hleděla vysokým, barokovým oknem
na blátivou silnici, zdali se na ní neobjevuje
kočár s očekávaným hostem, hej, Katuše, má
tvůj ženich Stanislav mnoho dluhů?
„To asi bude mít, to víš, život ve městě
Ale za to je fešák. Má takový krásný orlíčí nos.
Slečna Katuše posledními slovy dotkla se
slabé stránky starého pána, neboť pan Wyšinski
nemálo si na tom zakládal, že celá jeho rodin
měla orličí nosy.
Starý pán po poznámce o orličím nose svéh
zetě přestal se vyptávat na jeho dluhy a řekl
Tak vidíš orličí nos. Appropos, slovo „nos“ v
skytuje se s totožným kmenem ve všech indo
svropských jazycích. Ano!
Starý pán byl jazykozpytec. Když neměl co
jiného dělat, zabýval se etymologii a slečna Ka
tuše byla z donucení jeho posluchačkou. Ne
dávala-li pozor na jeho vývody, hrozil, že ji vy-
dědí. Tak i ted.
Slečna Katuše dívala se stále z okna, nie
nedbajíe, že slovo „nos“ s totožným kmenem
se nachází ve všech evropských jazycích.
„Takovou netečnost jsem neviděl,“ zlobi
se pan Wyšinski, vida, že slečna Katuše nedává
pozor.
Hašek
Wyšinski
Stanislav
24
article
„Latinsky nos je nasum,“ pronesl povzne-
seným hlasem.
„Ještě nejede,“ povzdechla Katuše.
„A německy Nase, die Nase,“ vykřikl starý
pán zuřivě, tobě je to všechno jedno a jazyko-
zpyt je taková důležitá věda. Já tě přece jenom
vydědím. Jiný by si toho vážil, kdyby se mohl
takým ušlechtilým způsobem se mnou bavit a
tobě je všechno jedno. Já tě vydědím. Přines mi
z mé pracovny papír a péro.
„Ale tatínku,“ dala se do vzlykání Katuše
„já budu už dávat pozo.
„Tak, to je něco jiného. Tedy si pamatuj
že řecky nos se jmenuje ris, rinos. Na první po-
hled nevidíš žádné příbuznosti, že ano?“
„Nojedo!
„Ze nejede, já mluvím o nose. Já tě...“
„Už dávám pozor.
„Tak tedy, ris, rinos. Ale plejme se, n
místo čeho přišlo tam to „r
„Už je tady,“ vykřikla jásavě Katuše.
„Kdo?“ „Stanislav!“ A slečna Katuše zmi
zela ze salonu.
„Tohle nepochopuji,“ bručel starý pán, „jal
jí jen může být ženich milejší, než záměna sou-
hlásek ve slově „ris, rinos.
Když pan Stanislav kráčel po schiodišt
šeptala mu Katuše do ucha: „Už se ptal po
tvých dluzích. Hleď, tatínkovi vyhovět ve všem.
Víš, on je podivín. Celý den o ničem nemluvt
nežli o jazykozpytu. Řekni, že se jím též rá
zabýváš.“
„Ale Katuše, já se nedovedu ani na jazyko
zpyt podívat,“ lekal se Stanislav
„Nic nevadí, mluv jen, co ti napadne,t
tínek bude mít radost.
Stanislav
25
article
Starý pán Wyšinski uvítal svého nastáva
jícího zetě co nejsrdečněji
„Buďte mi vítán,“ pravil a objal pana Stani
slava, „u nás budete se cítit jako v nebi. O zá-
bavu bude postaráno. Buďto půjdeme na pro-
cházku, nebo vám budu předčitat svůj rukopia
o záměně spoluhlásky „bh“ v sankrtu a v li-
tevštině, který chystám právě do tisku. Vím,že
se nudit nebudete, neboť vás jako člověka vzdě-
laného jazykozpyt rozhodně zajímá, není-li
„O, prosím. Mým nejmilejším přáním byl
pohovořit si důkladně o této vědě,“ koktal pan
Stanislav, utíraje si pot s čela. „Já, pokračoval.
jsem jazykozpytcem tělem i duší. Já, počals
rozohňovat, vida, že starý pán se radostn
usmívá, nic jiného nedělám, než studuji etymo-
logii, já sednu ráno po snídani, čtu knihy, jed-
nající o jazykozpytu, po obědě zas, na večer
zas, až pozdě do noci. Pro jazykozpyt dal bych
se rozřezat,“ ukončil.
„To se mně od vás líbí,“ spokojeně pravi
starý pán, „nyní máme pět hodin, v sedm bud
večeře, můžeme si tedy pohovořit o proměn
souhlásky „z“ v litevském slově zikis. Víte, milý
Stanislave, že jsem dospěl k tomu úsudku,že
sanskrtské slovo „bikis“ a malajské „fikis“ je
jedno? Pamatujte si, že „z“ může se proměni
v „b“ a „f“. Tedy bikis, fikis, zikis!“
„Bikis, fikis, zikis“ opakoval smutně pa
Stanislav, dívaje se k zemi.
„A zajisté je vám známo,“ pokračoval starý
pán, že malajské slovo fikis je totožné s řeckým
slovem fitys, výrobce. Misto „k“ v řečtině častc
Wyšinski
Staňa
Stanislav
bikis
27
article
shledáváme „e. Tedy fikis — fitys.“
Ted
28
article
„Fikis—fitys,“ opakoval ještě smutnějším
hlasem pan Stanislav, postřikuje se kolínskou
vodou, „je zde dusno, snad bude bouřka.“
„I nebude,“ řekl starý pán, „kde pak bouřka.
Včera byla poslední. Appropos, vidíte slovo
„bouřka“. Jaká to příbuznost se sankrtským
bharhuga. Vůbec místo našeho „bn“ nebo
„bon“, často shledáváme v sanskritu „bha“, jak
na př. Bůh, sanskrtsky „Bhaga
Pana Stanislava chytil záchvat kašle a n
čele vyrazil mu pot.
„To jsem si dal, myslil si v duchu. Přijedu
sem z města, abych utek' svým věřitelům
padnu zde takovému tyranovi do ruky. Tenbl
jazykozpyt odstůňu.
A starý pán mezitím neúnavně pokračoval:
„Slovo Bhaga je vůbec neobyčejně zajímavé.
neboť přešlo i do hindustanštiny, ovšem v jino
formě, mnohem příbuznější našemu Bůh, totiž
přešlo v „Bhuga“, tedy „u
„Prosím, večeře,“ hlásil sloužící. Všich
se zvedli a vešli do jídelny.
Pan Stanislav ke svému ustrnutí seznal, z
byl posazen naproti starému pánovi
„Tak je to nejlepší, aspoň si budeme moc
lépe vypravovat,“ láskyplně podotkl starý pán.
„Mně by ani jídlo nechutnalo, kdybych při jídl
nemoh' vyprávět.
Při večeři vykládal starý pán o etymologi
slova „oko“, a po večeři pozval pana Stani-
slava do své pracovny, že mu svěří, na co přišel
v oboru archaeologie, jedině na základě jazyko-
zpytných studií.
„Dosud,“ vykládal zpocenému a zoufalému
panu Stanislavovi, „činěna byla zmínka jedine
o době kamenné, bronzové a železné, neníl
pravdar
Stanislav
Staňa
29
article
„Svatá pravda,“ vzdychal pan Stanislav
„To bych řek', a vidíte, já jsem dospěl ku
pevnému přesvědčení, že se musí mluvit též
o době dřevěné. To se divite?“
„Divím se,“ smutně pronášel pan Stanislav.
„A víte, na základě čeho jsem k tomu mí-
nění přišel? Na základě etymologie slova „dub“.
Zatím vám jenom tolik řeknu, přemýšlejte o pří-
buznosti těchto slov: dub, dbar, dban, džbán.
Zejtra ráno vám vysvětlím, jak se slovo dub pro-
měnilo v „dbar“ a v „dban“ a dále v „džbán“, že-
slovo dub je nejstarším kulturním slovem. Mějte
se nyní dobře, dobrou noc! Nezapomeňte: dub,
dbar, dban, džbán.“ Starý pán, obejmuv pana
Stanislava, doprovodil ho do jeho ložnice.
Když pan Stanislav v ložnici osaměl, vzal
ručník, vodu a dal si studené obklady na hlavu.
Pak vzal teploměr a dal pod paží.
„Šest stupňů nad normál,“ vzdychl, „to už
je pořádná horkost. Vím, co udělám.
Lehl si do postele a nařídil budíček na třet
hodinu ráno.
Ve tři hodiny ráno oblekl se, vzal svůj ce-
stovní kufřik, otevřel okno, skočil dolů do za-
hrady, přelezl zahradní zeď a klusem běžel ran-
ním šerem k železniční stanici.
Když k polednímu po dlouhém a marném
bouchání vypáčili dvéře ložnice pana Stanislava,
seznali ke svému leknutí, že zmizel a po sobě
zanechal toliko na stole arch papíru, na kterém
tučnými literami bylo napsáno
„Dub, dbar, dban, džbán.
Pan Stanislav vrátil se do hlavního města
ke svým věřitelům.
Stanislav
Dub
Svatá pravda