ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6a7124f0-7129-11dc-b9ea-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 52, org 7, person 74, work 3
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 30. května 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 148.
4 article
5a ranní a odpol. listy přočplácín Praze v adlnlnit nstrrs veoi s drojí denánk nknki v oo rrk hsis dvojí zisnil
Praga
5 article
ke 2Ko
6 article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ Složil delegační mandát na Schönererův povel. Z Peští, 30. května. Delegát dr. Schal vzdal se svého mandátu delegač- ního a na jeho místo povolán byl náhradník Pesehka, který sem již přibyl a dnešní shůze se zúčastní. Za příčinu resignace Sch lvy udává se choroba, důvody jsou však pol tcki. Poslanec Sehönerer totíž mu vyčíta, h se zúčastnil společných porad s německými dtlegály ostatních stran o stanovisku je- jieh k mimořádným úvěrům vojen- ským. Podobá se, že došla poslance dra. Sthalka přímá výzva poslance Schč- nerera, aby mandátu se vzdal a že Schalk cnoho komanda ihned uposlechl. Výluka stavebních dělníků ve Vídni. Z Vídně, 30. května. Za účelem ukončení výluky stavebních dělníků konala se včera 10. hod. dopolední za předsednictví ministra cbehodu bar. Calla konference v ministerstvu cbehodu. Jednání, zahájené mini- strem, trvalo až do 1 hodiny odpolední nělo ten výsledek, že zástupcové stavitelů slavebních dělníků se dohodli, doporuči schůzím obou stran tento návrh ku přijetí: Pr toto období stavební stanoví se nejmenší mzda 3 koruny 80 haléřů pro zedníky. Pro ostatni lategorie dělnické zůstane dosavadní minimální mzda v platnosti. K urovnání některých jiných čferencí, týkajících se mzdy, bude zřízena ko- nise, sestávající ze tří zástupců mistrů a tř zistupců dělnictva. Tato komise bude míti též úkol učiniti v čas přípravy k náme z d n smlouvě pro příští stavební ob- dobí. Přítomní zástupci zaměstnavatelů pro- hlásili ministrovi pro své osoby, že budou uspokojivě rozřešeny tyto otázky, považují z přjatelné přání zástupců dělnictva, aby min- mální mzda stanovena byla 4 korunami pr slavební období 1905.
Složil Schönererův doktor Schal Pesehka Sehönerer Schč Pešť Vídeň Calla konference
7 article
Očekává se, že obě schůze tento návr přijmou a že 1. června bude práce opět z hájena. židé v německých turnéřských spolcich. Z Vídně, 30. května. (Telefonogr. »Nár Listů«.) Včera konal se zde sjezd XV. ž up turnéřské, ve kterě jsou zastoupeny všeck rakouské spolky turnéřské a jenž měl rozhod nouti, má-li tato župa na dále se tn vati ve svazu německého turné stva, anebo má-li z něho vystoupiti Příčinu k těmto olázkám zavdal turnéřský sjezd v Berlíně, na němž bylo většinou hlasů prot turnéřům rakousko uherským usneseno, že m v obvodu XV. župy býti zřízena župa XV. jejíž stanovy by neobsahovaly t. zv. arijsk paragraf, vylučující přijímání žid do spolků turnéřských. Po delší debatě 72 hlasy proti 58 hlasům vystoupení ze svazu schváleno Prolože však k platnému usnesení jest dl slanov potřebí dvoutřetinové většiny byl návrh na vystoupení zamítnut. Ovšem většina 72 hlasů zůstává charakteristickou pr smýšlení své protižidovské
Vídeň Berlín svaz německý turné
8 article Telegramy „Národních Listů“
Telegramy „Národních Listů“ Jubileum společnosti »Červeného křiže- Z Vídně, 29. května. (C.-B.) Jubileum 25letého trvání rakouské společnosti »Červeného křiže« bylo dnes slavně zahájeno. V augusi niánském chrámu konány slavné bohoslužby Hlerýeh zúčastnil se císař, arciknížata a arci- kněžny, ministerský předseda dr. Körbera ministr zeměbrany Welsersheimb. Pak konána slavnostní schůze za přítomnosti arcikněžen pro- tektorek Blanky, Marie Valerie Isabelly. Arcikněžna Marie Valerie proslovila řeč, ve které chválila činnost spolk a končila vzpomínkou na zvěčnělou protektorku císařovnu Alžbětu, v jejímž duchu chce spo- lečnost na dále při snahách lidumilnýchs ubirati. O činnosti spolku »Cerveného křízte
Hlerýeh doktor Körber Welsersheimb Blank Valerius Isabella Alžběta Vídeň
9 article
promluvil pak místopředseda Pfeifer, načež zvoleni kníže Alois Sehönburg předsedou, generální štábní lékař dr. Kraus prvním místo- předsedou a bar. Gudenus druhým. Čestnými členy jmenováni ministři dr. K örber a Wel- sersheimb. Habešské poselstvo v Cařihradě. Z Cařihradu, 29. května. (C.-B.) Habešský generál Machechia Warkie a habešský biskup Fakado přibyli sem s poselstvem, aby odevzdali sultánovi dary něguše Menelika. Kongres hospodářských lihovarníků. Z Vídně, 29. května. (C.-B.) Včera kona se zde sjezd všech zástupců hospodářských lihovarů za přítomnosti 500 interessentů a zá- stupců různých ministerstev. Po rokování, jemuž předsedal hr. Ferd. Buquoi, přijata resoluce. týkající se nutnosti sjednocení se všech hospo- dářských lihovarníků a dále resoluce, navržená předsedou pražského spolku lihovarníků Krause na založení spolku zástupců všech lihovarů. Konečně zvolen pracovní výbor k jednání o těchto věcech. 50. výročí stavby semmeringské dráhy. Z Payerbachu, 29. května. Pokračován slavnosti 50. výročí stavby semmeringské dráhy konalo se zde. Payerbach a Rychnov byly vy- zdobeny zemskými barvami. Dopoledne přijel účastníci slavnosti šéf generálního štábu Beck. železniční ministr Wittek, ministr vyučování Hartel, místodržitel, purkmistr vídeňský dr, Lueger a jiní. K 1. hodině přibyl areikníže Rainer v průvodu nejvyššího hofmistra hr. Orsinia Rosenberka a byl přijat všemi hodnosty úřadův. Vrcholem slavnosti byl prů- vod, jehož zúčastnilo se na 2000 lidí. Večer uspořádána illuminace a na výšinách al pskýcl zaplály ohně.
Pfeifer Sehönburg doktor Kraus Gudenus Machechia Warkie Fakado Menelik Beck Wittek Hartel Lueger Rainer Rosenberk Welo Cařihrad Vídeň Payerbach Rychnov spolek lihovarník Kraus
10 article
Ozadnický kongres v Paříži. Z Paříže, 29. května. (C.-B.) Osadnický kongres byl dnes v Paříži zahájen. President Delonele předčítal dopis Etiennův, v němž tento pojednával o kolonisačním díle Francie za posledních 20 let a podotýkal, že Francie snes porovnání s Anglií. »Můžeme rozhodně jíti k předu v otázce kolonisační, aniž bychoms obávali zápletek v Maroku« píše. Konečné připojení Bosny a Hercegoviny. Z Bělehradu, 29. kvělna. (C.-B.) Zpráva jistých zahraničních novin, že ministr zahra- ničních záležitosti Pašič pro článek » Pester Llovdu«, který se přimlouval za koneč- nou annexi Bosny a Hercegoviny rakousko-uherského vyslance dra. Dumbuz výsvětlení požádal, jest čirý výmysl. O věci te se vůboc nemluvilo. Návštěva srbských obchodníků v Pešli. Z Pešti, 29. května. (C.-B.) Dnes odpoledne přibylo sem 106 předních obchodniků srbských zvláštním vlakem z Bělehradu. Na nádraží uví- táni byli ministerským radou Szerénym zástupci obchodních kruhů. Byli pozdraven bouřlivým „Živio“. Uvítací řeč pronesl S ze- renyi. Rečník Srbů děkoval a promluvil snaze utužení obchodních styků srbsko- uher- ských. Pak podniknuta projíždka městem a ve- čer návštěva opery a banket.
Delonele Pašič Srba Paříž Francie Anglie Maroko Bosna a Hercegovina Bělehrad Pešť Pester Llovd
11 article
Lupičství v Tangeru. Z Washingtonu, 28. května. (C.-B.) Maursk lupič Raisuli, kterýž zajal Američana Per dicarisa a Angličana Varleye poblíže Tangeru, klade následující podmínky pro jich propuštěni: Anglie a Amerika nechť pře vezmou záruku, že Marokko jemu a jeho pří- vržencům zajistí beztrestnost, sultán ať odvolá vojsko z provincie tangerské a jemu (Raisulovi ať ponechá panství v obvodě tom a konočněa guvernéři tangerský a fezský opatří mu velk výkupné. President Roosevelt a státní tajemni Hay rozhodli, že podmínky ty jsou n apr o sto nepřijatel ny. Jihoatlantské loďstvo, záležející z lodí „Atlanta“, „Marietia“ a „Castine““ dostalo roz- kaz odplouti z Tenerifřy do Tangeru a připojiti
Američan Angličan Varley Raisul Roosevelt Hay Tanger Washington Anglie Amerika Maroko Atlanta Tenerifřa
12 article NILI
NILI se Fe Kotvícímu tam křižáku „Brooklynu“ Evropské loďstvo, záležející z lodi „Olympia“ „Baltimore“ a „Cleveland“ dostalo rovněž roz kaz odplouti z Azor do Tangeru.
Brooklyn Baltimore Cleveland Azory Tanger evropský loďstvo Olympia
13 article Balkán.
Balkán. Z Cařihradu, 28. května. (C.-B.) Konsu lární zprávy z Muše, jimiž by se potvrzovalo offi- ciální turecké vylíčení událostí v obvodě sa- sunském, dosud nedošly, ale oznamuje se ve zprávách konsulárních, že vali hillisský se vrátil do Muše a také generál Sali paša že vrátil se do Muše, zanechav v obvodě sasunském vojenská oddělení.
Balkán Cařihrad Muš
14 article Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská. Japonská zpráva o dalšim boji u Kinču. Z Tokia, 28. května. (C.-B.) O dalšl útocích u Kinču oznamuje se úřadně: Útok na nepřátelskou posici v Naošanu byl zahájen o 2. hodině 35 minutách ráno. Nepřátelská opevnění byla veskrze rázu trvalého. Dělostřele- ctvo nepřátelské sestávalo z 50 děl různého ka- libru a ze dvou setnin rychlopalného dělostřele- ctva. Pěchota zřídila dvě až tři řady zákopů se střilnami, umístila na nejdůležitějších místec strojové kulomety a činila zarputilý odpor. My rozestavili jsme polní děla směrem k ruským opevněním a umlčeli jsme o 11. ho dině dopolední hlavní nepřátel skou dělostřelbu. Tím časem, co rychlo- palná děla ruská dále na Nangualin ustupoval a při tom stále až do večera stříle la, soustředilo naše dělostřelectvo svoji palbu na nepřátelské zákopy. Naše pěchota postoupila k nepřiteli na 400 až na 500 metrů. A však před námi byly drátové překáž kv. miny a příkopy a palba nepřátel- ské pěchoty, jakož i kulomet trvala neochable dále.
Tokio
15 article
Postoupili jsme však ještě o 200 metr k nepříteli a učinili jsme ještě něko- lik bezůspěšných útoků ježt všechno naše důstojnictvo i mužstvo jež 20 až 30 metrů jenom od nepřitele vzdá leno bylo, střelbou sraženo padalo. T však postoupila naše dělostřel b připravenou palbou a večer prove- den za nejtěžší dělové palby posledný prudký útok, kterýmž za velikýc obtíží do nepřátelských řad uči něn byl průlo m. Timto průlomem v ni kl jsme na výšinu, ovládli ji celou, z a pu- dili odtud nepřítele a ukořistili vše chna na opevněních umistěná děla. Šťastnou ná- hodeu bylo při tom objevení podkopo vého drátu na východním úpatí hory Nao- šao. Přeřezali jsme tento drát a zamezili uím výbuch nastražené na nás miny. Z Tokia, 29. května. (C.-B.) Zpráva »Reu- terovy kanceláře«. Ztráty Japonců v bo- jich o výšiny naošaoské u Kinču páčí se n 3500 mužů. Tvrdí se, že bylo při tom u ko- řistěno více než dvacet ruský ch Z Tokia, 29. května. (C-B.) Generál O k oznamuje: Při útoku na vrch Nanšan tvořila čtvrtá divise pravé křídlo, třetí divi s křídlo levé a první divise střed. Nepřitel měl jednu divis i polní armády, dvě baterie polního dělostřelectva a kromě toho pevnostn dělostřelectvo a vojsko námořní. Naše čtvrtá divise získala výhodu nad levým křídlem nepřitel , který palbou děl z našich lodí v zá toce u Kinču silně trpěl a pronikl posléze do nepřátelského posta vení. Obě ostatní divise za ní rychle násle- dovaly, načež ruské vojsko v nepořádku n ústup se dalo a při tom skladišt u Tafanšunu spálilo. Válečná ko- řisť naše obnáší 68 děl, 10 strojo- vých děl a mnoho jiného válečnéh materiálu. Naše ztráta obnáší asi 3500 muzů. kdežto nepřítel více než 500 mrtvých na bojišt zůslavil. Z Tokia, 28. května. (C.-B.) Zpráva »Reu terovy kanceláře«. Soudi se, že ruskému vojsku
Japonec Nepřitel Tokio
16 article
v bojích u Kinču velel generál Stesel a že obrancem města Kinču a okolních výšin byl hlavní část posádky portarturské. Ztráta Rusů páčí se na 2000 mužů. Strašné prý účinky japonského prachu. z Washingtonu, 28. května. (C.- B.) Úřadní telegramy z Japonska líčí strašné úči n ky japonskěho střelného prachu, je- hož výroba je japonským státním tajem- stvím. Výbuchy nábojů, tímto prachem opa- třených, naplnily americké vojen- ské zástupce úžasem. Projektily, jež nejsilnější ocelové plotny prorážely, rozstříkly se pokaždé, ačkoli jenom málo prachu do nich bylo vloženo, na nesčíslné špičaté kusy, jež s takovou prudkosti do vzduchu vyráženy byly, že všechno, co jim v ce- stě stálo, vždy roztříštily. Korejský vyslanec v Petrohradě. Z Pelrohradu, 29. května. (C.-B.) Zdejší korejský vyslanec vrátil se ze své cesty do Berlina a Hamburku. Čínská společnost »Červeného kříže«. Z Pekina, 28. května. (C. B) Zpráva »Reu terovy kanceláře«: Císařským dekretem naři- zuje se z řízení společnosti »Červe- ného kříže«, která se připojí k mezinárodní smlouvě. Císařský pokladní úřad věnoval spo lečnosti 100.000 taelů. Pohyby lodí. —ch. Z Čifu, 29. května. Dne 24. května připluly tři torpedové lodi a velká válečná lod japonská do Talianvanu bezpoch y by od Port Arturu. Vyslány byly, jak se zdá, aby podporovaly Japonce v boji u Kinču. Čin- ské džunky oznamují, že před Dálným zpo- zorována ještě jedna ruská loď, které se asiji zmocnili Japonci.
Stesel Rus Port Japonec Kinč Washington Japonsko Petrohrad Pelrohrad Berlín Hamburk Čif
17 article K siluaci na bojiští.
K siluaci na bojiští. Japonci tedy přikročili k dobý ván Port Arturu. Zcela přirozeně. Ru ske armády generála Kuropatkina do- šly poslední dobou značné posily a vzhledem k tomu stalo se Japoncům zabrán Port Arturu, jakožto jediné vhodné a praktické opory pro náhradní loďstvo, nalé ha v o potřebo u. Tim vysvětluje se stahování vět- ších mass vojska ke Kinču a jejich energický. násilný útok na město i jižní výšiny za ním, po kterémžto rozmachu násled vati budou další boja na Kvantun- ském poloostrově, nejdříve asi u Talien- vanu a Dálného. Dobytím posic u Kinču Haušau jsou zahájeny operace, je jichž cílem a účelem je zabrán Port Arturu a tím vstoupili Japonci do periody nedohledných, nepochy bně četných bojů na této straně bojiště. Ru- ským posádkám pak na Kvantunu av Port Arturu nastává úkol, aby k vůli zí skání času útočíeím Japoncům ztěžovaly každý krok dalšího postupu na cestě od Talien- vanu až k pevnostnímu pásu portarturskému, kterážto cesta 40 až 50 kilometrů obnáší.
Artur Kuropatkin Japonec Talien
18 article
Jedním z dalších cílů japonské ofen- sivy (po dobyti města Kinču) musí býti zí- skání výtečného přístavu u Dál- ného. Zabráním tohoto přístavu zabezpečí si Japonci nerušené spojení s blízkou domovinou a ovládnutím 65 kilometrů dlouhé, odtud k Port Arturu vedouci železniční trati — i když tato z části bude rozkotána — získají možnost, aby z Japonska sem dostali, na břeh vyložili a pak dále k Port Arturu si dopravili po- třebný těžký obléhací materiál. Japonské pozemní vojsko na Kvantunském poloostrově jde tedy vstříc úkolům vel k ým a těžkým a z té příčiny byla také č á st nově připluvšího vojska, jež dle ru- ských zprav u Takušanu delší dobu na břeh vystupovalo, směrem k Port Arturu odeslána; ale proto přece není lze sou dit, že by Japonci dalšího útočnéh postupu v Mandžursku vzdátí s chtěli. Proč japonský postup zde na čas
Japonec Artur Port Kinč Japonsko
20 article
uvázl, bylo již dříve vysvětleno překážkami, jež. přiroda jim v cestu klade a také okolností, že Japonci na větší sílu ruského vojska zde nara- zili, než dříve předpokládali; ale proto přece budou — dle všeho domyslu — J a p o nei pokračovat v provádění svých velkolepě založených operací, při čemž jest a zůstane hlavní podminkou, a by záměry japonského vedení, jeho různá rozhodnutí a prováděná opatření zů- staly nepoznány a zastřeny. Jest však velikou otázkou, zdali ruský vrchní velitel generál Kuropatkin, kterýž je dle celé svojí minulosti a dle svých četných vojenských spisů z plného přesvědčení p řívr- ženec útočného postupu, strategické i taktické offensivy, Japoncům všechny jejich plány a výpočty nezhatí. Má-li generál Kuropatkin již dosti vojska po- hromadě, nedá asi světu již dlouho čekata udeří co nevidět již celou silou na armádu generála Kurokia.
Japonec Kuropatkin Kurokia
21 article
Známý pruský vojenský spisovafel hrabě E. Reventlow dovozuje v »Berliner Tageblatlu« — na základě novějších (ruských) udajů o síle japonských oddílů na Liaotunu — že je na bojišti už mnohem více japon- ského vojska, než se dosud udá- valo. Reventlow praví v té příčině dále: »Mobilisace japonského vojska pokročila dle všeho zajisté dále, než se dosud soudilo. Jaká jména se jednollivým formácím japonského vojska dávají a jak jsou ty sbory složeny, může se všelijak kombinovat či bádat; avšak dlužno míti za jisté, že oblehací armáda, pro Port Artur určená, aspoň 60.000 mužů obnášeti bude, aneb již obnáší. K tomu druží se posádky celé řady míst a posie na Liaotunu a konečně s everní (proti Kuropatkinu ope- rujíci) a rmáda. O této soudilo se dosud, ze- sestává z armády generála Kurokia a z části druhé armády, vedené ge- nerálem Oku; dále soudilo se o ní, že po- stupuje anebo rozestavena jest třemi smě ry. jež označují města: Fenvančen, Haj č en a Kajpin. Kdyby byly obě armády celé pohromadě, nebylo by si možno vysvětliti, odkud se vzalo tolik vojska na-Liaotunu, ani kdyby se byla od druhé armády jedna divise odloučile a směrem na Kinču odešla.
E Reventlow Artur Kurokia Liaotun Berliner Tageblatle
22 article
Kdyby se však byla celá druhá armáda, jak- mile přistála a na břeh vystoupila, na jib, ke Kinču obrátila, byla by Kurokiova armáda příliš slabou, aby tak velkolepě založenou operaci pro- váděti mohla. Hádanku tuto rozře š í me jenom tak, když dáme víru (ruské) zprávě, že mimo první a druhou armádu jestě velmi značné množství ja- ponského vojska v Liaotunu při- stálo a na břeh vystoupilo. Japonský systém, udržovati vše v tajnosti, zde opět výtečně se osvědčil, neboť je už téměř jisto, že byly pro- vedeny velmi rozsáhlé transporty vojska i s jeho vysazením na břeh, aniž bylo o tom i nej- menšího jen slechu. Ke jmenovaným sborům vojska druží s ještě tak zv. okupační armáda v Koreji a onen dosud záhadný sbor vojs ka, jenž prý v severovýchodní části Liaotunu Kuro- patkinově armádě v boku stojí. To mohla by býti vojska, jež na počátku války u Genzanu a Port Lazareva na břeh vystoupila a zvolns, nezpozorována, až do oné posice se posunovala. Tento sbor není, die novějších ruských zpráv, přiliš četný, avšak on mohl by přece velmi ob- tižně znepokojovat a v případě rychlého ústupu ruské armády nebezpečným se sláti. Slavnosti českoslovanského studentstva v Praze, Z pravidla zlobívá se pořadatelstvo slavnoste, zamoknou-li«... Ale včerejšek byl čestnou výjim- kou! Bylo to právě dobře pro všestudentskou slav- nost, že rozplakané nebe nevylákalo Pražany do
Kurokiův Kura Genzan Liaotun Korea Lazarev Praha českoslovanský studentstvo
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. U jazykozpytce. Humoreska. Napsal Jaroslav Hašek. Na zámku starého pána Wyšinského čekal ženicha slečny Katuše. Pan Wyšinski chodil po salonu s rukam mazad skříženýma. „Ty, Katuše, obrátil se ke své dceři, která netrpělivě hleděla vysokým, barokovým oknem na blátivou silnici, zdali se na ní neobjevuje kočár s očekávaným hostem, hej, Katuše, má tvůj ženich Stanislav mnoho dluhů? „To asi bude mít, to víš, život ve městě Ale za to je fešák. Má takový krásný orlíčí nos. Slečna Katuše posledními slovy dotkla se slabé stránky starého pána, neboť pan Wyšinski nemálo si na tom zakládal, že celá jeho rodin měla orličí nosy. Starý pán po poznámce o orličím nose svéh zetě přestal se vyptávat na jeho dluhy a řekl Tak vidíš orličí nos. Appropos, slovo „nos“ v skytuje se s totožným kmenem ve všech indo svropských jazycích. Ano! Starý pán byl jazykozpytec. Když neměl co jiného dělat, zabýval se etymologii a slečna Ka tuše byla z donucení jeho posluchačkou. Ne dávala-li pozor na jeho vývody, hrozil, že ji vy- dědí. Tak i ted. Slečna Katuše dívala se stále z okna, nie nedbajíe, že slovo „nos“ s totožným kmenem se nachází ve všech evropských jazycích. „Takovou netečnost jsem neviděl,“ zlobi se pan Wyšinski, vida, že slečna Katuše nedává pozor.
Hašek Wyšinski Stanislav
24 article
„Latinsky nos je nasum,“ pronesl povzne- seným hlasem. „Ještě nejede,“ povzdechla Katuše. „A německy Nase, die Nase,“ vykřikl starý pán zuřivě, tobě je to všechno jedno a jazyko- zpyt je taková důležitá věda. Já tě přece jenom vydědím. Jiný by si toho vážil, kdyby se mohl takým ušlechtilým způsobem se mnou bavit a tobě je všechno jedno. Já tě vydědím. Přines mi z mé pracovny papír a péro. „Ale tatínku,“ dala se do vzlykání Katuše „já budu už dávat pozo. „Tak, to je něco jiného. Tedy si pamatuj že řecky nos se jmenuje ris, rinos. Na první po- hled nevidíš žádné příbuznosti, že ano?“ „Nojedo! „Ze nejede, já mluvím o nose. Já tě...“ „Už dávám pozor. „Tak tedy, ris, rinos. Ale plejme se, n místo čeho přišlo tam to „r „Už je tady,“ vykřikla jásavě Katuše. „Kdo?“ „Stanislav!“ A slečna Katuše zmi zela ze salonu. „Tohle nepochopuji,“ bručel starý pán, „jal jí jen může být ženich milejší, než záměna sou- hlásek ve slově „ris, rinos. Když pan Stanislav kráčel po schiodišt šeptala mu Katuše do ucha: „Už se ptal po tvých dluzích. Hleď, tatínkovi vyhovět ve všem. Víš, on je podivín. Celý den o ničem nemluvt nežli o jazykozpytu. Řekni, že se jím též rá zabýváš.“ „Ale Katuše, já se nedovedu ani na jazyko zpyt podívat,“ lekal se Stanislav „Nic nevadí, mluv jen, co ti napadne,t tínek bude mít radost.
Stanislav
25 article
Starý pán Wyšinski uvítal svého nastáva jícího zetě co nejsrdečněji „Buďte mi vítán,“ pravil a objal pana Stani slava, „u nás budete se cítit jako v nebi. O zá- bavu bude postaráno. Buďto půjdeme na pro- cházku, nebo vám budu předčitat svůj rukopia o záměně spoluhlásky „bh“ v sankrtu a v li- tevštině, který chystám právě do tisku. Vím,že se nudit nebudete, neboť vás jako člověka vzdě- laného jazykozpyt rozhodně zajímá, není-li „O, prosím. Mým nejmilejším přáním byl pohovořit si důkladně o této vědě,“ koktal pan Stanislav, utíraje si pot s čela. „Já, pokračoval. jsem jazykozpytcem tělem i duší. Já, počals rozohňovat, vida, že starý pán se radostn usmívá, nic jiného nedělám, než studuji etymo- logii, já sednu ráno po snídani, čtu knihy, jed- nající o jazykozpytu, po obědě zas, na večer zas, až pozdě do noci. Pro jazykozpyt dal bych se rozřezat,“ ukončil. „To se mně od vás líbí,“ spokojeně pravi starý pán, „nyní máme pět hodin, v sedm bud večeře, můžeme si tedy pohovořit o proměn souhlásky „z“ v litevském slově zikis. Víte, milý Stanislave, že jsem dospěl k tomu úsudku,že sanskrtské slovo „bikis“ a malajské „fikis“ je jedno? Pamatujte si, že „z“ může se proměni v „b“ a „f“. Tedy bikis, fikis, zikis!“ „Bikis, fikis, zikis“ opakoval smutně pa Stanislav, dívaje se k zemi. „A zajisté je vám známo,“ pokračoval starý pán, že malajské slovo fikis je totožné s řeckým slovem fitys, výrobce. Misto „k“ v řečtině častc
Wyšinski Staňa Stanislav bikis
27 article
shledáváme „e. Tedy fikis — fitys.“
Ted
28 article
„Fikis—fitys,“ opakoval ještě smutnějším hlasem pan Stanislav, postřikuje se kolínskou vodou, „je zde dusno, snad bude bouřka.“ „I nebude,“ řekl starý pán, „kde pak bouřka. Včera byla poslední. Appropos, vidíte slovo „bouřka“. Jaká to příbuznost se sankrtským bharhuga. Vůbec místo našeho „bn“ nebo „bon“, často shledáváme v sanskritu „bha“, jak na př. Bůh, sanskrtsky „Bhaga Pana Stanislava chytil záchvat kašle a n čele vyrazil mu pot. „To jsem si dal, myslil si v duchu. Přijedu sem z města, abych utek' svým věřitelům padnu zde takovému tyranovi do ruky. Tenbl jazykozpyt odstůňu. A starý pán mezitím neúnavně pokračoval: „Slovo Bhaga je vůbec neobyčejně zajímavé. neboť přešlo i do hindustanštiny, ovšem v jino formě, mnohem příbuznější našemu Bůh, totiž přešlo v „Bhuga“, tedy „u „Prosím, večeře,“ hlásil sloužící. Všich se zvedli a vešli do jídelny. Pan Stanislav ke svému ustrnutí seznal, z byl posazen naproti starému pánovi „Tak je to nejlepší, aspoň si budeme moc lépe vypravovat,“ láskyplně podotkl starý pán. „Mně by ani jídlo nechutnalo, kdybych při jídl nemoh' vyprávět. Při večeři vykládal starý pán o etymologi slova „oko“, a po večeři pozval pana Stani- slava do své pracovny, že mu svěří, na co přišel v oboru archaeologie, jedině na základě jazyko- zpytných studií. „Dosud,“ vykládal zpocenému a zoufalému panu Stanislavovi, „činěna byla zmínka jedine o době kamenné, bronzové a železné, neníl pravdar
Stanislav Staňa
29 article
„Svatá pravda,“ vzdychal pan Stanislav „To bych řek', a vidíte, já jsem dospěl ku pevnému přesvědčení, že se musí mluvit též o době dřevěné. To se divite?“ „Divím se,“ smutně pronášel pan Stanislav. „A víte, na základě čeho jsem k tomu mí- nění přišel? Na základě etymologie slova „dub“. Zatím vám jenom tolik řeknu, přemýšlejte o pří- buznosti těchto slov: dub, dbar, dban, džbán. Zejtra ráno vám vysvětlím, jak se slovo dub pro- měnilo v „dbar“ a v „dban“ a dále v „džbán“, že- slovo dub je nejstarším kulturním slovem. Mějte se nyní dobře, dobrou noc! Nezapomeňte: dub, dbar, dban, džbán.“ Starý pán, obejmuv pana Stanislava, doprovodil ho do jeho ložnice. Když pan Stanislav v ložnici osaměl, vzal ručník, vodu a dal si studené obklady na hlavu. Pak vzal teploměr a dal pod paží. „Šest stupňů nad normál,“ vzdychl, „to už je pořádná horkost. Vím, co udělám. Lehl si do postele a nařídil budíček na třet hodinu ráno. Ve tři hodiny ráno oblekl se, vzal svůj ce- stovní kufřik, otevřel okno, skočil dolů do za- hrady, přelezl zahradní zeď a klusem běžel ran- ním šerem k železniční stanici. Když k polednímu po dlouhém a marném bouchání vypáčili dvéře ložnice pana Stanislava, seznali ke svému leknutí, že zmizel a po sobě zanechal toliko na stole arch papíru, na kterém tučnými literami bylo napsáno „Dub, dbar, dban, džbán. Pan Stanislav vrátil se do hlavního města ke svým věřitelům.
Stanislav Dub Svatá pravda