3
masthead
14. srpna 1909.
5
article
lěcha Seka, šefa justice při zemské vládě v Sa-
rajevu
Jak je Vám jistě známo, bylo na Ristu Jiřího
Nastiče učiněno trestní oznámení, že svádě
ke zločinu vraždy a zločinu ve-
řejného násilí. Zločiny ty jsou v ozná
mení velmí přesně opodstatněny a zároveň jsou
uvedeny i důkazy viny Nastičovy
Ty zločiny spadají mezi nejtěžší, které trestní
zákon zná, a naše hrdelné právo nemůže lho-
stojně na to patřiti, jak se zločinec pokojně
prochází na svobodě. S vážnoslí naší spraved
nosti se nesrovnává taková lhostejnosť ke zlo-
čineům. Ačkoli se poetivý člověk Jiřiho Nastiče
nedotkne ani kovářskými kleštěmi, přece je po-
vinnosti hrdelného práva, sby beze všech ohledu
ohnivým mečem spravedlnosti zaseklo do tohoto
hnusného, zhnilého, nebezpečného a zkaženého
Trestní stíbání jest u nás možno pouze po
návrhu veřejného žalobce. V tomto případě jde
o takové zločiny, pro které je zákonem naří-
zena vyšetřovací vazba. Každe opomenuti
je zde porušením zákona. Veřejný
žalobce je za své úřadní skutky zodpověden
přímo Vám, a Vy jste za svá nařízení zodpo-
věden nejen tém nejvysším úřadům, které Vám
svěřily úřad šefa justice, nýbrž mnohem více
jste zodpověden svému svědomi, svěmu dobrému
jménu, jež jste si dosud čisté zachoval. Naše
spravedlnosť musí konati svou povinnosť naproti
Nastičovi, jenž jest obviněn:
1. Ristou Radulovičem, že ve Vídni ukrad
operní kukátko;
2. Prokopem Derikladičem z Vysokého, že
se dopustil smilstva proti přírodě;
3. Dušanem Babičem, že ho sváděl ke zlo-
činu vraždy, kterou měl spáchati na c. k. vo
jínech;
4 Milanem Šaričem, že jej sváděl, sby
dynamitovými pumami vyhodil do povětří bu-
dovu zemské vlády v Sarajevě.
Seka
Nastič
Nastičův
Rista Radulovič
Derikladič
Babič
Šarič
Vídeň
Sarajevo
6
article
Přísnosť naší spravedlnosti vůbec je známu.
a ajl tu se nabízí příležilosť, aby naže spra
vedinosť jasně dokázala, že je hlavně a přede-
vším hajitelkou zákona a práva! Ohledy n
státní politiku a na prospěch chvilkových
soustav stojí hluboko pod požadavky spravedl-
nosti, kterou konati mají státní veřejné soudy.
Spravedlnost v tomto případě žádá energického
skutku, žádů toho i naše pobouřená veřejnost,
v jejíehž očich by opomenutí při této přileži-
tosti znamenslo tolk, jako zlomení dů-
věry v naši spravedinio st.
Ze Sarajeva, 10. srpna. (Prvý s je z
srbských tělocvičnýeh spolků za-
braných zemí.) V neděli 10. t. m. konal
se zde prvý sjezd představitelů srbských sokol-
ských jednot z Bosny a Hereegoviny, jmenovite
z Mostaru, Baně Luky, Prijedoru, Sarajeve,
Bosenské Gradišky a Trebině. Usneseno utvořiti
bosensko-hercegovskou sokolskou župu.
Ze Lvova, 12. srpna. (Posl. Glě b -
vický o Slovanské jednotě) Posl. dr
Nikolaj Pavlovič Glěbovický v »Galičaninu« roze-
bírá hřichy nynější vídeňské vlády, zvláště bar-
Bienertha (nazývá jej »homunculem«, takořka
»rabem božím«, hotovým vždveky státi » bapták«
před každým kurýrem z Berlina), Aehrenthala
Biliňského, a dospivá k tomu vývodu, že Slo-
vanská jednota na řišské radě naproti této
vládě nemůže než zůstati ve spojené oposici
»Oposice proti nynější vládě a jejimu programu
práce v parlamemtě bude pojíikem, které spojí
v pevný celek všecky kluby slovanského bloku
bez ohledu na jejich domácl spory.«
Gradiška
Trebina
Posl
Pavlovič
Bienerth
Sarajevo
Bosna
Mostar
Bana Luka
Prijedor
Sarajeve
Lvov
Berlín
rab boží
Aehrenthal Biliňský
8
title
Politické zprávy zahraničně.
9
article
V Praze, 13. srpna.
Praha
10
article
Srbsku nedávají pokoje.
Sp. Z Bělehradu, 8. srpna. (Pův. dop
»Nár. Listů«.) Srbsku nedávají pokoje anize
Zálřeba, ani z Bosny, ani z Tůrecka, sn
z Bulharska. V Zábrebě pokračuje proces nejer
proti Srbům, nýbrž proti Srbsku, prati
srbské vládě a srbskému králi. Tendence pro-
cesu vrcholí v tom, aby přesvědčena byla Ev-
ropa, že se nemůže žíti klidné, dokud Srbsko
trvá jako zamostatný stál.
Je otázka: Jaký účel má toto neustálé pro-
vokování Srbska ?
V Turecku stav srbského obyvalelstva nyní
je nebezpečnější než za starého režimu. Prokla-
mována svornost a svoboda (huriet) pro všechny
občany, ale pro Stby ji není, neboť jsou bez-
ohledně pronásledování pod různými záminkami.
S tureckými úřady společně jednají Bulhaři
bulharští komiti. Není ale jen to, nýbrž Ar-
nauté a turečtí nizamové nepřestávají útočiti na
srbskou hranici a vskakovati do srbského územi.
V desíti dnech Arnauté dvakrát s nizamy úto-
čili na srbskou hranici. Pol druhé dne 5. srpna
obnoven útok ve mnohem větším rozměru. U srb-
ských vešnic Provitice, Merdare, Matorovo, Va-
síljeva trval boj tři dnimezi Turky
a Srby. Arnautů a nizamů bylo
více než 1200. Srbská pohraniční stráža
ozbrojení sedláci přinutili turecké a arnautské
lupiče uprchnouti. Na srbské straně jeden raněn,
turecké ztráty ještě jsou neznámy.
Srba
Eva
Prokel
Bulhar
Matorův
Srbsko
Bělehrad
Zálřeba
Bosna
Bulharsko
Turecko
Virginie
11
article
Nemůže snad turecká vláda a valija v
Skoplji drželi v klidu aspoň nizamy, ne-li Ar-
nauty, či nechce? Zdá se, že nechee a že tu-
recká vláda s Mladoturky ponechávají známého
svého a srbského nepřitele pokračovati, jak
v soustavném podněcování Arnautů proti Srbsku
a Srbům, tak v desorganisaci tureckého vojska.
V Sofji vládní listy zahájily štvaní proti
Srbsku. Tam chtěli uspořádati proti Srbeku pro-
ces, podobný záhřebskému. Zatkli mladého ru-
ského revolucionáře Jerofejeva Ostrovského, při-
byvšího přes Srbsko do Sofije, problásili, ze
přibyl za úkolem zabiti bulharského krále a ž
to spiknuti bylo připraveno arbakou vládou
anebo aspoň v souhlase s ní a s jejim vědo
mím zosnováno. Sofjský Aecurti, státní zá
stupce Manolov, za přeličení mluvil o Nasti čovi
»Slovanském Jugu« bělehradském a o všem.
o čem mluví Tarrabochio a Ačeurli v Záhřebě.
Nález soudu zní, že nedokázán
ani spiknutl, ani přípravy k aten-
tátu. Jerofejev odsouzen pro přenesení dynu
mitu, třoba že experti dosvědčiti, že to, co na-
lezeno u mladého Rusa, nebyl dynamit ani
třaskavina, která může zabíti člověka. Odsouzen
na sedm měsíců do žaláře. Nyní píše ministr
bulharské policie Takev v »Prěporcě«, vládním
orgánu, že bulharská policie prohrála proce
proti Jerofejevu i Srbsku následkem intrik běle-
hradské policie! Bulharský oposičný tisk přísné
odsuzuje bulharskou policii a vládu, jež jsou
kompromitovány tajnými agenty bulharské po-
licie, vyslanými do Bělehradu s úkolem připra-
viti všachno, co niutno k atentšíu.) Agenti byli
obžalováni a prozradili celý plán bulharské
policie.
Srba
Jerofejev Ostrovský
Nasťa
Jerofejev
Rus
Srbsko
Sofijá
Záhřeb
Bělehrad
Ara
Sofjský Aecurt
12
article
Japonsko znova se tlačí na Rusko.
Čína Japonsku v příčině dráhy andunsko-
mukdanské ustoupila. Diplomaté jsou zajedno,
že celý konflikt byl Japonskem uměle vyvolán
a byl vlastně namířen proti Riusku,
neboť dráha, o níž Japonci terdi, že má pouze
obchodní účel, až spoji Fuzan s Mukdenem,
stane se vrukou Japonska ohrom-
ným trumfem pro připad no v
války s Ruskem, protože značně usnadní
dopravu japonských vojsk na bojiště.
Po dostavění nové andunsko-mukdenské
dráhy bude se možno za dva dni dostati ze
Saseba do Charbina; dosud je k tomu zapo-
třebí pěti dni.
Vyřídivši tuto záležitost, Japonsko podá Číně
nové požadavky. Zejména bude žádat, aby mu
dala právo stavěti celou řadu stra-
tegicky důležitých železnic.
Až i to od Číny vynutí, Japonsko vystoupí
s nárokem na čínské území, na provincii Cie-
Dao, sousedlcí s Korsou, Timlo územím protéká
řeka Tumaň, jež ústí v okoli Vladivo stoku
V těchto místech Japonci vystavějí silný p ři-
stav pro své válečné lodstvo.
Japonec
Japonsko
Rusko
Čína
Sasebo
Charbina
Korsa
CieDao
13
article
Spanělové v Marokku.
V poměru Španělů a vzbouřených Rifů ne-
nastala vlastně žádná změna. Španělové jsou
ve svém území, obsadili železnice až k 6. kilo-
metru a přední posíce u El-Alloyoru, Sidi-Ohmed
el-Hladž a Sidi-Musa. Kabylové se udržují
lesich pohoří Gurugu a v okolí španělských
dolů u Uiksenu. Harka je velmi hbitá a vyko-
nává rychlé pohyby, zejména přepadá neunavně
španělské přístavní sbory. Kabylové přes velké
ztráty, útrpěně 27. července, neztrácejí mysl
V Melílle není podrobných zpráv o nepřiteli.
Nezná se ani jeho pravá posice, ani jeho
moe, ani jeho poměry. Pouze připoutaný balon
může podávati jisté zprávy o rozložení sil ne-
přátelských.
Očekává se, že brzo zahájí generál Msrin
útok, který hodlá prý dvěma proudy vésti proti
Gurugu. Generál Marina má dosud 30.000
mužů. Denně docházeji posily, neboť velitel ne-
může zahájiti akci, dokud nebude míti aspon
40.000 mužů.
Španěl
Kabyl
Gurugu
Maroko
ElAlloyor
Sidi
Musa
Harko
14
article
Vyjednávání s marockými posly v Madridu
se prolahuje a nevede k cíli. Vláda španělská
přídržuje se postupu, přijatého při návštěvě v
Merry del Vala ve Fezu. Sultán nechce ustou-
piti od svých pretensí, ale rád by udržel srdečné
styky se Španělskem. Proslýchá se, že v po-
slední notě se zavazoval, že pošle do země
Rifů polřebnou moc vojenskou, aby opět zjedna
mír a potrestal povstalce, jak vláda španělská
žádá. Španělsko neshledává však dostatečných
záruk ve slibech sultánových a nařídilo gene
rálu Marinovi, aby začsl oparaci, jákmilé bude
připraven. Tvrdi se, že Mulej Hatid by se těsi
z úplného vílězství Španělů, poněvadž by mu
připrayili půdu pro zakročení a vnucení miru
Rifům.
Z Madridu se oznamuje o úmysle ch
Maročanů: V poslední době rozšířené zprávy.
že Rifové zíratili odvabu a že bylo zabájeno
tajné vyjednávání s náčelníky, prohlašují se za
nepravdivé. Dle zpráv špehounů generála Ma-
ciny javí se mezi Kabyly dva proudy, ale oba
velmi bojechtivé. Jeden proud chce vy
čkati, až Španělové podniknou útok, do te
chvlle se majl Maročané po zuby ozbrojit a způso-
biti nepřiteli strasnou porážku. Druhý prou
je pro okamžitý útok. Po dlouhé porade
se rozhodli Maročané pro vyčkávaci taktiku.
Marino
Španěl
Maročan
Kabyl
Madrid
Merry del Vala
Španělsko
Ma
15
article
Jistý berlinský list oznamuje z Madridu,
že prohlášení ministra financi, že státní poklad
mš více jak 100 milienů peset reservy, mezi
um 60 milionů ve zlatě, kterou zálohou mohou
prý býti hrazeny válečné výlohy, pokládá se v
lnančních kruzích za požetilust. Je na bíledni,
že se zlatou reservou nesml se hnouti, aniž by
se neporušíla stálost kursů. Poplrá se dosud
úmysl domáhati se nových úvěrů a půjčky, ale
podobné opatření bude asi nevyhnutelné.
O nejnovějších bojlch u Mellilly
oznamuje se z Patíže: Dne 11. srpna utrpěl
Rifové, kromě 27. července, nej v ět
ztráty. Balerie, postavená u Melilly, sbořita
dům obsazený Maúry vúžlabině pohoří Urugu.
Madrid
Melilla
16
article
Zároveň zapálila balerie násep maurský a na
straně nepřátelské bylo mnoho mužů zabito.
Balon ukazoval směr, kudy Maročané prchali
Tito byli decimováni palbou z pev-
nosti Kákamelonde. Pozorovací stanice marocká,
zřízená u Magnety, byla rozstřilena palbou z de-
viticentimetrových děl z jedné pevnosti, Marocká
hlídky byly pohřbeny v troskách.
Dnes zahájil nepřítel opět palbu na pev-
nost Tenan de la Gomerla. Za soumraku
přitáhli nepřátelě nal pobřeží v a, začli prudkou
střelbu na pevnost. Španělové donutili je
k ústupu. V noci zapálili dpmurodci veliký
oheň, při jehož záři účinně stříleli na pevnost.
K půlnoci uslala střelba domorodeů Španělové
neměli nijakých ztrát, Maročané několik mrtvých
a raněných.
Strach před německou invasí.
Strach před němackou invasl, jenž nedávn
zachvátil celou Anglii, přenáší se nyní, jak se
zdá, také do Ameriky. Americký generál Leo-
nard Wood, za jehož velení budou se příšt
týden konati manevry dobrovolníků, znázorňující
vpád do Ma ssachusetsu, prohlásil v Bostonu:
»Jest jisto, že Německo učinilo
opatření pro přepravu útočně sr
mády 165.000 mužů. Vše jest připraveno
nutné zásoby jsou uloženy ve skladištích u ně
meckých námořních přístavů a lodi k transportu
jsou určeny. To vše znamená, že Německo jes
vyzbrojeno k bezprostřednímu vpádu do ciz
země v případě války. Nečíká se tím, že Na-
mecko chystá vpád do Spojených států, ale vě-
domí o jeho pohotovosti spojené se skutečnou
slabostí naší pobřežní obrany, zavdalo vá-
lečnému departementu podnět k
vážným úvahám. Nikdo ovšem nikdy ne-
myslil na německou invasi, přes to však po-
hotovost s námi spřátelené mo-
nosti k vojenským operacím podé
linil, v nichž naše obrana je slaba
nám dala lekci.«
Maročan
Španěl
Lea
Anglie
Amerika
Ma
Boston
Německo
spojený stát
Magnet
Tenany jít le Gomerla
nard Wood
17
article
88. 01
Kritická sitnace v Parsii.
Sttuace v Persii jest velmi vážná. Na jihu
země nechce nikdo uznati mladého šacha, kte-
rého nacionalisté dosadili na trůn a držitelé
moci v Teheraně smiřují se skutečně již s my-
šlenkou, odstraniti také nového šacha stejně
jako jeho otce.
Teherauský komitét nacionalistů zvolil vý-
bor, jenž má býti pověřen řízením všech vlá-
ních záležitosti. Samsan es Saltaneh podal
zprávu, že situace v Ispahanu je nanejvýš kri-
tická. Hnutí vzpoury zachvacuje
celou zemi a zúčastňuje se ho i duchoven
stvo, takže panují vážné obavy.
Perské vysláneetví ve Vídni pokládá zprávy
o možném poděkování nového šacha za dů-
vodné. Mladý šach Achmed Mirza hraje prý si
celý den s olověnými vojáčky a nemá ponět
nlevodonž
o tom, co se děje.
Poněvadž se nyní v Teheranu potírají tři
strany, nebude ruské vojsko prozatím z Porsie
odeoláno. Tamější diplomatický zástupce ruský
Sablin žádá vzhledem k obtížné situaci, aby co
nejdřive přijel nový ruský vyslanec Poklevský.
Tento odjede 16. t. m. z Petrohradu, nečekaje,
až se Izvolský vrátí.
Někteří vynikající členové ústavní stran
nejsou spokojení s ujednáním odbytného, kter
vzavřeno s dřívějším šachem. Je možno, že
medžlis ujednání neschválí. Zvláště otázka ko-
runních klenotů působí ještě obtíže.
Nový ministr zahramičních věcí Nasr el
Mulk, jehož přítomnosti by bylo velmi třeba,
dli posud v Evropě. Perské listy protestují proli
tomu, že ruské vojsko přitáhlo z Kazvina bliže
k Teheranu, poněvadž prý v Kazvině vypukla
tyfová epidemie a žádaji ruské vyslanectví, aby
zabránilo poslupu vojska na Tahoran.
Mirza
Nasr
Persie
Vídeň
Petrohrad
Evropa
18
article
Ceská výprava do Polsky.
Ceská výprava do Polsky.
(Od zvl. zpravodaje.)
v Řeustochové, 12. srpna.
(Rozloučení a Krakovem. — Tri
umfální vjezd do království.
Plliezd do Czestochowy.
Za nevýslovně silných a milých dojmů
stěží nalezáme aspoň krátkou volnou cbvíli,
abychom vyličili další průběhi české pouti. Kra-
kov rozloučil se s českou výpravou týmiž spon-
tanními projevy nadšených sympatil, jakýmije
vyznamenával po celou dabu pobytu ve svých
zdech. Mežno bez přepinání tvrditi, že celé
město dostavilo se po 2. hod. odpol. na ná-
draží, aby vzalo podil na rozloučení. Vroueně
vyměňovány poslední pozdravy, posílány ho-
roucí vzkazy bratrům polským do království
Celá řada polských kolegů-žurnalistů, členové
krakovského komitétu vstupují spolu do zvlášt-
ního vlaku, aby nás doprovodili buď na hranici
ruskou, buď do krásného města, které na dva
měsíce stalo se středem národních poutí a mě-
stem různých nadějí práce a samobytného roz-
voje hospodářského.
Polsko
Řeustochová
Krakov
19
article
Ze Lvova přijel i básník Zdzislav Ka-
miňski, aby se s českou výpravou zúčastnil
zájezdu do záboru ruského, na cestě připojila
se i vdova po Bronislawu Grabowském,
překladatelka Boženy Němcové a Karoliny
Světlé, aby se setkala s četnými českými přáteli
a zúčastnila se s nimi smuteční pocty za svého
manžela v klášteře Jasnogorském.
Na všech stanicích po celé trati panoval
nezvyklý ruch. Všude shromaždovaly se četné
zástupy polského obyvatelstva, aby projevily
svou účast s českou pouti. Přes úmorné vedro.
ublhala cesta za nejpříjemnější nálady. Polští
přátelé upozorňovali nás předem již na to, jak
neobyčejného, ba neslýchaného rázu jsou ovace
a slavnostní přijetí, které se chystá české vý-
pravě na půdě království a z předběžných refe-
rátů všech polských listů čerpali jsme toho po-
tvrzení. Přes to však skutečnost předstihla
všecko naše očekávání.
Bylo krátce po 5. hodině, když jame mi-
nuli S zcezakowy, poslední stanici na půdě
rakouské. Ohromné zástupy polského obecen-
stva zasypaly vlak voláním slávy, nazdar, hurá
Rychlik prudce přejel nepatrnou říčku, rozdělu-
jící obě říše, objevil se nám známý obrázek
pohraničného sloupu, na jehož jedné straně vo-
jenská budka rakouská, na druhé již ruská
s typickou postavou ruského žandarma. A v ně-
kolika okamžicích vjíždíme do Gramce, odkud
zaznivají jásavé zvuky orkestru, hrajicího —
»Kde domov můj«. Černá, slitá massa hlav se
obnažuje, ohlušující volání pozdravů naplňuje
vzduch a přehlušuje hudbu, Celá veliká budova
nádražní vyzdobena zelení a dekorací barev če-
ských i slovanských. Zřetelné pohnutí zmocňuje
se všech členů výpravy
V kratičké chvíli odevzdány všecky pasy
a již vyhrnulo se všecko na rozsáhlý perron,
zasypáváno kvítím, vítáno máváním šátků, pra-
porců, radostným voláním pozdrava.
Grabovský
Němcová
Karolina Světlá
Rychlik
Lvov
Zdzislav Ka
20
article
Hrabě Zygmunt Plater, který s několik
členy výstavního komitétu přijel sem výpravě
naproti, vystupuje v popředí, a uvílav vůdce vý-
pravy dra. Groše, po dlouhé chvíli teprve, když
se utišilo všeobecné vzrušení a pohnutí, může
promluviti. „Vltám vás, drazí hosté,“ praví, „na
hranici království polského, s vděčnou pamětí
těch z nás, které jste tak srdečně přijali loň-
ského roku v Čechách a ve Zlaté Praze. Chtěli
bychom vám oplatiti totéž, čeho jsme sami ve
vaší krásné vlasti doznali, ale vezměte v úvahu,
že naše otčina u porovnání s Čechami jest ve
zcela rozdílných, jiných a nezměrně těžkých po-
měrech. Proto také nemůžem vás přijmouti tak,
jak bychom si vroucně přáli, a nemůžeme vám
ukázati tolik, kolik jsme u vás viděli.“ Ujišťuje,
že Poláci v království hodlají usilovnou prací
jíti za světlým vzorem Čech ke svému rozkvětu
ekonomickému, a konči nadšenými slovy:
„Witam was ealem sercem, niechaj te
odwiedziny naszej Polski wzmocnia nowe wezty
dawnego pobratymstwa, niechaj sle przyczynia
do wzajemnego poznania sie, cenienia sie
i szanowania sie. Niechaj w dalszym ciagu przy-
gofowuja grunt lepszej slowiaňskiej przyszlošci.
Plater
Groš
Polák
Čechy
Praha
21
article
Niech žyja naš. gošcie!“
Jménem výpravy odpověděl dr. Gro
takto-
„Ze srdce děkujeme za vroucí uvítání. Pa
hrabě vzpomněl toho, že Poláci byli v naší Pra-
ze uvítáni v pravdě po bratrsku. Není to možno
jinak, kde srdce bije vstříc bratrskému srdei. —
Přijali jsme vás s radosti, že ukázati jsme vám
mohli výsledek mnohaleté svojí práce, že před-
staviti jsme vám mohli drahé naše město, které
hrdě drží v rukou prapor slovanský. Přicházíme.
abychom vzdali hold českého národa vašemu
lidu, abychom poklonili se před ovocem horlivé
vaší práce a abychom s vámi se radovali nad
velkým kulturním úspěchem, jehož jste dosáhli
svojí výstavou čenstochovskou. Těšíme se na
pobyt mezi bratry svými Poláky, již ze všeho
Slovanstva nám sousedy jsou nejbližšími a na
jichž bratrskou lásku pevně počítáme a spole-
háme. — Bratří vaši v Rakousku rozloučili se
s námi vřele a odesílají vám svoje pozdravy,
k nimž my připojujeme z hloubi srdce jdoucí
ha o Nechť žije Polska!“
Obvyklá manipulace s celní prohlídkou
vidováním pasů odbyla se zcela hladce. Třeba
uznati, že ruské úřady zachovaly se se svrcho-
vanou taktností, ba roztomilostí, která se do-
tkla velmi příjemně jak českých hostí, tak Po-
láků. Zavazadla účastníků výpravy propuštěna
téměř bez prohlídky, vidované pasy odevzdaly se
k ukrácení manipulace přímo českým pořada-
telům, aby je sami odevzdali jednotliveům. Kdo
zažil kdy před tím cestu přes Granieu, nepo-
znával jí...
Gro
Polák
Rakousko
Polsko
Granieu
22
article
Po krátkém občerstvení nastoupena pak
další cesta, již nedlouhá, přerývaná jenom no-
vými a novými příjemnými překvapeními. Na
každé stanici stejný, ale vždy milý a pohnutlivý
obraz: ohromné zástupy lidu všech vrstev.
nadšené projevy, vítání, hudba, zpěv, květiny.
V Zawieré ce překvapila nás veliká sku-
pina dělnictva, zpívající česky — „Kde domov
můj“. Překvapeni zvídáme, že je to dělnictvo
z okolních továren, skláren a přádelen, které
přišlo pozdraviti svoje krajany, a podali vůdci
výpravy dru. Grošovi kytici. Jenom na mi-
nutku zastavil vlak, několik srdečných vět vy-
měněno, a již zase jedeme k cíli dnešní cesty.
Do stanice czestochowské vjíždímo krátce
po 18. Ohromné zástupy obecenstva naplňuji
perron i celé okolí nádraží. Husté špalíry stoji
i před nádražní cestou, kudy má se ubírati proud
hostí. Mezi zvuky hudby mísí se volání tisíců,
vyměňovány pozdravy, přední zástupci výpravy
a žurnalisté seznamováni se zdejšími členy vý-
stavy a komitétu slavnostního. Předseda výstav-
ního výboru kníže Stefan Ljubcmirski pak
vítá výpravu českým proslovem, který jsme již
sdělili předem telegraficky. Jenom stručně odpo-
vídá mu opětně starosta pražský, ubez-
pečuje o skutečném pohnutí, s jakým všichm
členové výpravy přijímají všecky projevy lásky
a jak upřímně se těší poznati výsledky hospo-
maráda, jehož jsem nevědomky miloval. Ejhle
Tula:
Ljubcmirski
Tula
23
article
— Adieu, Dmitrij!
— Adieu? Proč? „Na shledanou“ ? máš říci
přiteli. Vždycky má člověk říci „na shledanou“
A pak ještě tuhleto; měli bychom však po
dati popis předešlé noci, nevýslovné orgie pro-
stých zločinců, s nimiž jsou političtí vězňov
smícháni v žalářích v Tule, aby bylo jasno, že
i v žalářích působení Orfea na surovce není le
gendou.
„Náhlý přechod z čistého vzduchu dvora
Ho nakaženého povětří celly převrací žaladek
je to jako by člověk vešel do místnosti plne
zdechlin. A nyni přichäzi noc, strašná noc.
s dveřmí, závorou uzavřenými, s tíživou beze
sností, hlukem, pekelným křikem, zápachy
chlípnými scénami. Jsme zmoření, tupí, ve sta
vu úplného vysílení. Klimenko jediný, hrdina.
vzdoruje. Stojí tak, opřen o zeď, nehybný, ti-
chý, nezvratně klidný, aniž by se mu koleno
lámalo. Posiluje Tosku nevýslovně zamrače-
ného, pronásledovaného myšlenkou sebevraždy
jemně mu domlouvá, hladí mu vlasy, ba vy-
nucuje na něm i úsměv. Pak si prozpěvuje
maloruskou písničku svým smutným hlasem
jednakým, monotonním a sladkým až ku pláči
Magická moc zvuků! Vše ztichne kolem, poslou
cháme. Hlasy jeden po druhém se mu plaše
připojují. V dáli vesničané Boryny doprovázejl,
vždy vážně a drsně, svými hlubokými bassy
jako ranami kladiva zdůrazňujíce rythmus písně
Pomalu celý přeplněný pokoj nastavuje uši;
umiknou jedni, a zakřiknou své sousedy; jiné
hlasy vystupují a vpadají do zpěvu. Když je
ptseň u konce, začnou ji znovu, pak přejdou
k jiné a k jiné. Zalářník zakročí, vyžaduje klid,
hrozí svazkem klíčů. Neposlouchají a zpívajl.
Dmitrij
Klimenko
Toska
Boryna
Tula
Orfeo
24
article
Malorus vášnivě miluje svůj rodný kout, svá
role, své břízy, své svátky a neděle, své miho-
tavé tance, jimž dupotem opatků do podlahy do-
dávají rythmu. Píseň vzbudila touhu po Ukra-
jině. Hodinu zapomněl průvod hrůzy celly, trý-
zeň cestování, budoucnost bez naděje — a své
hluboké ponížení a bídu. Sluneční paprsek sám
v těto husté noci. Srdce se sevřela lidským po-
eitem.)
Takové stránky nesou v sobě více síly, než
správné nahromadění strašných a hnusných
faktů, jež je doprovázejí. Tento výčet útrap je
však nutný; tím lépe vyniká jejich palčivá
William Rilter.
Malorus
Rilter
26
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
Národní divadlo. EEmerich Madách:
„Tragedie člověka“, dramatická báseň vý-
pravná o třech dějstvích v překladu Fr. Brábka
a Jar, Vrchlickeho, nově scénována Jar, Kva-
pilem. 12. srpna 1909.)
Národní divadlo již po třetí volí Madáchov
„Trogedii člověka“ v patrně snaze, zařaditi v repe-
toir hru výpravnou a vyhnouti se běžnému zbož
teho druhu, spokojujícímu se jen s leskem povrch-
ních elcktů. Maďarský básník rozvíjí problém lid
ského vzdoru proti nekonečně vládnoucím záko-
nům přírody, hloubání člověka o zábadě bytí, jeho
touhy, spory a bludy v řadě postrých proměn, posky-
tujících hojnou příležitost k výpravě takových obra-
zů, jež svou rozmanitostí jsou zálibnou pastvou nej-
širším vístvám obecenstva a jímají spolu pozornost
obsažností veršů, stlumočených Vrchlickým se ste-
nou výrazností jako lahodou. Promftání ideív a bludů
lidských ve výjevy světových dějin a sovření jichv
rámec mythu křesťansko-katolického děje se v básni
se stručností a přímostí výrazu, podávajících ten-
denci příliš na dlani, takže výslodek působí přiliš
otevřeně didakticky — ale snad právě touto neza-
krytou tendenci, vystupující v popředí i vedle znač-
ného vypjetí pootického, bude dílo přístupnějším
a účinnějším pro ony kruhy, jichž bezprostřednímu
vnímání hoví se v repertoiru výpravnou hrou.
Brábek
Vrchlicke
Vrchlický
EEmerich Mada
Francie
národní divadlo
27
article
Nynějším nastudováním „Tragedie člověka“ vy-
niká účin básnického díla silněji, harmoničtčji a se-
vřer ějí než dříve, neboť pro značnou řadu krátkých
a rychle se rozvinujících výjevů zvoleno bylo resli-
sování stějně stručně a rychlým změnám poddajné
aniž by tím stránka výpravná újmu trpěla. K vý-
pravě použito zkušeností, nabytých ze scénování
her Shakespearových, zejména „Othella“, kde osvěd-
číla se jednoduchá pravda, že prosťými prostředky
lze docíliti nejsilnějších dojmů. Pro „Tragedii člo-
věka“ jest tento druh scénování obzvláště vhodný
— za rámcem klidného zdiva nad několika stupni
střídá se živý obraz za obrazem a diváku jest, ja koby
listoval v kníze dějin. Dílo, jež dříve při všem uzná-
ní nechávalo nás chladnými, značně se tím přiblížilo
našim sympatiím.“ — V nebesích nevidíme nyní
plno lidí, za anděle přestrojených nebo pouze malo-
vaných a illusi jen rušících — slyšíme toliko hlasy
v oblacích a na chvíli pouze se zjeví v mlhách po-
nurý stín Luciferův s mohutnými křídly. Barviíý
„strom poznání“ v ráji, přísně prostá krajina pozem-
ská, prospekt egyptský i řecký, klidná noc nad řím
skou orzií s popředím, spestřeným zraciosnímipo
Shakespearův
Othello
Luciferův
28
article
sami tanejnic, odpozorovanými z maleb pomipejan-
ských, noc nad Prahou, vzlet Adama s Luciferem
nekonečno, vyhaslé slunce nad sněhovou plání —
jsou nojvýznačnějšími body poutavé podívané.
K tomuto zajímavému pásmu, zosnovanému vy-
braným vkusem režiséra Kvapila, přičiňuje svou
hřivnu velká Jada účinkujících. Největší úkol při-
dělen panu Vávrovi, jenž nevděčnou úlohu Ada-
movu ovládá s plnou rozvahou svého distinguova-
ného umění a lahodou hlasu dokonale hoví jasnému
spádu veršů. Páně IIurtův Lucifer vyniká břilkosti
slova, pevnosti gesta a hojnými podrobnostmi v kar-
akteristice. Slečna Noskova jako Eva podala. vý-
kon, značně se vyšinuvší nad její dosavadní půso-
bení; v rozmanitých obměnách těto úlohy rozvinula
žádoucí odlišnost a přesvědčivou životnost, zjevem
vždy slohově upraveným, jistou hrou a barvitým
přednesem veršů tlumočila stejně výstižně žal. něhu.
vášeň, lehkomyslnou koketerii i hrdinné odhodlaní
a vzbudíla nejpříjemnější naděje ve svou další čin-
nost uměleckou. Mimo ni z dam měla pouze pí.
Červená příležitost uplatniti své bohaté uměu
ve dvou svůdnických episodách. Množství členů č-
nohry poctivě vyplnilo své poslání ve spoustě ma-
lých úloh, doplňujíc harmonii velkého obrazu.
Referovati o hudební části mi nepřísluší a je
k vůli úplnosti dodávám, že hra provázena je hiud-
bou Pickovou, dirigovanou p. Zamrzld u
medoo M.
Adam
Lucifer nekonečno
Kvapil
Vávra
IIurtův
Noskův
Eva podat
Zamrzld
Praha
Ada
29
article
Městské divadlo Král. Vinohradů. „Trico-
che a Cacolet.“ Fraška o 5 odděleních. Napsal
J. Meilliac a Lud. Halévy. Přeložil Milan Fučik. Po-
prvé předvedeno 12. srpna 1909.
Naši oteové pamatují se na tuto frašku, již hrál
před dávnými, dávnými lety, ještě na hradbách. Byl
tedy nutno sáhnouti pro ni do divadelního archivu.
Byl-li to šťastný hmat? Upřímně řečeno, nebylo by
pro nás, déti dvacátého stoleti, žádnou ztrátou, kdy-
bychom musili doznati, že neznáme tuto frašku pařiž-
ských libretistů; nebyla by to žádná citelná mezera
v našem literárním vzdělání. Z těchi důvodů takéi
asi správa divadla nevypravila. Měla jistě především
na mysli, způsobiti svým divákům, utýraným hor-
kem a nudou, nějakou malou radost, nějaké vyra
žení. A podařilo se: obecenstvo smálo se z plna hrdla
povedeným šibalstvím obou chěfů firmy Tricoche
Cacolet, kteří se rovnali proslulému Bernardimu.
co se týče rychlosti v maskování a převlékání. Ob
tyto úlohy byly v osvědčených rukou: páně Char-
vátových a páně Hlavatého a oba páni dělali svě
dílo. Pan Dobrovolný v úloze barona pana van der
Refl, bankéře, vytvořil podařenou figurku zidovského
finapčníka a nedával se strhovati ke drastičnosti
Roztomilá byla slečna Štěpničkova a opravdu pů-
vabná a svůdná slečna Májova. I páni Havel, jak
Breloque a Tesař jako vévoda Emil cítili se doma v
svých úlohách, takže celková souhra byla svižná a
živá. Dávno mrtví autoli by byli měli asi radost.
Fraško
J Meilliac
Lud
Halévy
Fučik
Hlavatý
Dobrovolná
Refl
Štěpničkův
Májův
Havel
Breloque
Tesař
Emil
Triko
městský divadlo Královský
Tricoche Cacolet
pán Chara
30
article
Řůzné zprávy.
Řůzné zprávy.
—Požár v dolech. Z Pešti, 13. srpna. „A Nap“
oznamuje, že v dolech rakousko-uherské železniční
společnosti v Řešici zuří již po 4 dny požár, který
dosud nepodařilo se uhasiti. Hašení jest spojeno
nebezpočím živola, protože jest stále obava před
výbuchem.
Drama žárlivosti. Z Paříže se sděluje: V nej-
krásnější vile elegantních mořských lázní Frejus u
Toulonu ubytovali se jako hosté hraběnka Gasque-
tová, markýz Pontěves a pařížští manželé Vitalisovi
Předevčírem po souper byl pan Vilalis na terase
zachvácen žárlivostí a probodl svou choť dýkou před
očima markýzovýma, načež uprchl.
=Japlišky vraždily děti. Z Mnichova, 19
srpna. Proti útulně pro malé děti, spravované jepti-
škami, bylo vzneseno obvinění, že děti byly syste-
maticky odstraňovány. Četnými případy úmrti —
ve 14 dnech zemřelo 11 dětí — byly upozorněny
úřady a policie i státní zastupitelství zabývají se
touto trapnou záležitostí. Vyšetřováním se zjistily
hrozné podrobnosti a shledalo se, že několik dět
bylo skutečně otráveno. Několik dětských
mrtvol bylo exhumováno za účelem pitvy.
Požár
Pontěves
Vilalis
Pešť
Paříž
Toulon
Gasque
Mnichov
Frejus
31
article
— Hrahě chtěl utlouci svou choť. Z Řima
13. srpna. V hotelu Cavour v Neapoli byl zatčen
cestující, jenž se zapsal pode jmenem Giovanni
Gallo, poněvadž chtěl svou spící choť utlouci kladl
vem. Těžce zraněná udala, že manžel její jest hrabě
Francesco Gattini z Matery, syn senátora a jednobo
z nejbohatších statkářů v Basilicatě. Chtěl ji usmrtit.
aby se mohl oženiti s dívkou, s níž udržoval poměr
= Lupiči přepadený hankéř. Z Berlína, 19
srpna. (K. k.) Bankér Šilbermann ve svém závod
ve Friedrichsstrasse byl dnes přepaden dvěma muží
kteří přišli do obchodu pod záminkou, že chtějí s
vyměniti německé peníze za zahraniční. Jeden z mu-
žů zasadil bankéři ránu tupým nástrojem dle všeho
klíčem. Silbermann bránil se holí a volal o pomoe
načež pachatelé uprchli. Silbermann jest dosti značně
zraněn. Odcizeno nebylo nic
= Pomsta trestancova. Z Nového Yorku
12. srpna. Propuštěný trestanec William Mac Sorley
zastřelil zde na veřejné ulici zámožného majitele cir-
ku Daniela Fentona. Oba byli dříve dobrými přáteli
a měli hotel na Coney Islandu. Mac Sorley byl po-
zději odsouzen pro zločin na 15 lel do káznice. Čle-
nem soudu, jenz tento rozsudek vynesl, byl také
Fenton, jenž se zatím stal boháčem, v den odsouzení
přísahal Mae Sorley, že se Fentonovi pomstí. Minulý
týden byl propuštěn ze známého vězení Sing Sin
a odebral se hned na Coney Island, ale Fenton již
tam dávno nebydlil. Sledoval jeho stopu a nalezl je
konečně v Middletownu, kdež jei na ulici zastřelil.
—jon—
Hrah
Galla
Francesco Gattini
Silbermann
Mac Sorley
Fenton
Mac
Mae Sorley
Neapol
Mater
Basilicata
Berlín
Friedrichsstrass
Nový York
Island
Middletown
Cavour
Bankér SF
Sing Sina