2
masthead
V Praze, dne 2, května 1900.
Praha
4
masthead
edzkos, atminis treces
ozpodícs:
Praba Pěbrosaova ulíce.
číslo 200—II.
Nefrankované dopisy a
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí
Vexapečetěné reklamace
jeou porta prosty.
Inserty účtujeme levně
a při častější inserci po-
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vždy po dvernácté ho
dině polední.
Jednotlivé číslo za 8
Pěbrosaův
5
masthead
Slunce vychází ve 4 hodiny 37 minut ráno.
Slunce zapadá v 7 hodin 18 minut večer.
Středa:
Sv. Zikmund, král a mučeník.
Čtyřicetihodinná pobožnost
u Nejsvět. Trojice ve Spálené ul. od 1.—4. t. m.
Předplatné pro
Prahu
s donáškou do
domu
2.80
měsíčně . . . ..
čtyrtletně . ..
K 8.40
celoročně . . ..
K 38.60
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně. . . ..
čtvrtletně . ..
celoročně... . K 36.—
Předplatné do cizoxem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně ... K 12.—
celoročně.... K 48.—
Do Ameriky, Francie.
Švýcarska, Italie, Bel-
le, Anglie a Ruska:
čtvrtletně .. . K 13.20.
celoročně ... K 52.80
Telefon redakce č. 1126.
v chrámu P'áně
Praha
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Belale
Anglie
Rusko
svazek . Zikmund
Italia
6
masthead
KAIULILKÉ
KAIULILKÉ
Telefon redakce č. 1126.
7
article
Zahraniční úsudek o válce s Transvaal-
skem.
Katolický týdenpik italský »La Vera Romae
(Pravý Řím) přináší. v. jednom- ze svých čísel t. r.
úsudek o spravedlnosti Angličanů v přítomné válce
s Transvaalskem, sjejž ſtuto uveřejňujeme:
Na počátku rokuj.jenž uzavírá toto století, kro-
nikář ve »Vera Roma« rládá za svou povinnost
pozdraviti laskavé čtenáře a předpésti jim s důkazem
své úctyplné oddanosti nejupřímnější blahopřání. Přání
tato jsou zahrnuta v myšlénce, již neustále hlásá vzne-
šená hlava církve: t. j. v myšlénce míru a blahobytu
pro jednotlivce, rodiny i pro státy. Bohužel, pokoj-
ného cíle, jež měla na zřeteli usnesení konference
v Haagu, nebylo úplně dosaženo. Prozřetelnost chtěla
bezpochyby potrestati vysoké diplomaty za to, že ne-
měli v patřičné vážnosti Její činnosti ve světě, aže
vyloučili z lůna konference toho, jehož božské po-
slání více než cokoli jiného by ji bylo zaručilo šťastný
výsledek.
Angličan
Transvaalsk
Verus Rom
Transvaal
Řím
Haag
Le Vero Romae
8
article
Faktum jest, že válka vypukla v okamžiku,
když se myslilo, že byla učiněna všechna opatření,
aby se zabránilo jejímu zhoubnému návratu. Bojiště
jest od nás vzdáleno, jest pravda, velmi daleko od
Evropy, až na jihu Afriky. Nicméně je to jedna
z největších mocností evropských, jež zápasí s nepa-
trným nárüdkem, jehož původ holandský jej rovněž
poutá na naši pevninu. A dále, kdož neslyší i u nás
ozvěny těchto zuřivých potyček, jež mají v zápětí
rozbouření myslí, rozdělení srdcí, pobouření veřejného
mínění a uvrhují státy v neustálá podezření jednoho
proti druhému na škodu míru, po němž touží celý
svět. Žalostná tato sítuace dala podnět celé spoustě
rekriminac (výčitek) více nebo méně ospravedlněných.
Noviny pokusily se udati zevrubně příčiny, jež
způsobily hrozný konfükt a rozdělovaly zodpovědnost
bez dostatečného podkladu dle potřeby zájmů nebo
dle vrtochů samolásky.
Evropa
Afrika
9
article
Tímto způsobem jsou pak mysli rozděleny na
dva nepřátelské tábory. Stranníci a obdivovatelé bo-
haté Anglie následujíce ministrů a orgánů londýn-
ských tvrdili pyšně, že věc práva a spravedlnosti, ba
dokonce prospěch civilisace ozbrojil britský národ proti
nespravedlivým nájezdům se strany Boerů. Naproti
tomu přátelé Transvaalska, unášeni podivením při
pohledu na divy mužnosti a heroismu mladého národa,
dychtícího po samostatnosti, stěžovali si do nespra-
vedlnosti, do utlačování se strany anglické vlády.
Dvě malé republiky jihoafrické potkaly se, třeba
to říci, se sympathiemi skoro všeobecnými, jež nemálo
přispěly k rozmnožení jejich válečné bojechtivosti.
Stranník
Boer
Transvaalska
Anglie
10
article
Podpory všeho druhu byly zasílány Boerům ze všech
koutů Evropy. S radostí pozoruje člověk (neboť je
to povzbuzující divadlo na konci našeho skeptického
a positivistického století), kterak hrstka udatných zá-
pasí se šťastným výsledkem proti obrovské mocnosti,
jejíž moc jest rozšířena na převážné většině země-
koule Tento stav věcí mnoho rozjitřil pýchu britan-
skou; byliť připraveni na zcela jiný výsledek. — Až
dotud nic podivného. Každému jest volno dáti na
jevo, komu věnuje svou náklonnost. Tisk se těší svo-
bodě úsudku, které mu nedovedou vyrvati ohledy na
zájmy Anglie. Z tohoto důvodu náš list hluboce ka-
tolický a oddaný církvi, jakož i její vznešené hlavě,
chce hájiti neodvislost svých mínění ve věcech ne-
utralních dle výroku sv. Augustina »in dubiis li-
bertas« (v pochybných věcech svoboda). To budiž
vzato na vědomí. »Vera Roma« neustane bojovati za
práva Boha, náboženství a sv. Stolice, aby zajistila
v míře svých prostředků zde na zemi panství pravdě,
spravedlnosti a obecnému blahu. Není nezbytně
nutno, aby právo bylo na straně moci materielní.
Není nutně třeba, aby slabší, jen proto, že slabším
jest, byl v neprávu a neměl pravdy. Jest tomu tak
v našem případě mezi ohromnou Anglií a malým
Transvaalskem? Nechť o tom soudí čtenář sám? Co
se nás týče, v plnosti své neodvislosti máme za to,
že válka je vždy žalostná pro své neblahé následky,
a že jest lépe vyhnouti se jí. Ale jakmile jednou vy-
pukla, náleží nám volně projeviti naše mínění u vy-
hledávání příčin, jež ji vyvolaly, a zodpovědnosti, jež
spočívá na těch, kteří ji učinili nutnou.
Boer
Augustin
Verus Rom
svatý . Stolica
Evropa
Anglie
11
article
S tohoto stanoviska spolu s ohromnou většinou
tisku pevninského (přesvědčují nás o tom četné pro-
jevy souhlasu, jež nás došly) nemůžeme dáti úplně
za pravdu pánům Angličanům. Možná, že se Trans-
vaalsko dopustilo některých lehkých bezpráví, ježto
jeho postavení naproti metropoli nebylo vždy ze-
vrubně vymezeno; ale v celku nedovedeme si před-
staviti, kterak by se Boerové, kteří pokojně důvěřo-
vali smlouvám, oddávali se v míru vzdělávání svých
polí aneb chovu svých stád, kterak by se mohli do-
pustiti ppovážlivé neprozřetelnosti, že by proti sobě
poštvali nepřítele tak mocného, jakým jest Anglie.
Kdyby ejich půda, bohatá na pastviny, nechovala
ve svém , jak jest známo, zlatých a diamantových
dolův, myslíte,že by Vell Britanie se byla kdy do-
stavila se zbraní v ruce, ahy si vydobyla práv, jež
»nechala ležeti v zapomenutí?«
Viděli jste Cecila Rhodesa, doktora Jamesona a
ostatní vyděrače, jak se vrhli na tyto neznámé kra-
jiny jako hejno supů, aby z nich vydírali pokladů pl-
nýma rukama? Do které doby sahá pověstná Char-
tered Company, jejíž domnělé nároky byly hlavní pří-
činou nynější války?
Angličan
Boer
Cecil
Jameson
Anglie
Vell Británie
Chara
12
article
Angličané říkají: »Boerové začali válečné ope-
race vpadše do naší osady.« — Dobrá; avšak když
už nebylo možno válce se vyhnouti, proč pak obvi-
ňovati slabšího, že dříve začal, zajišťuje si do budouc-
nosti převahu nad nepřítelem, jehož síly a pro-
středky zdály se v prvním okamžiku předpovídati
úplné zničení?
Transvaal měl za to zcela moudře, že zde není
od místa opětovati k jeho škodě naučení z bájky so
vlku a jehněti«. Tentokráte dostává vlk. Jakým
právem si tedy přichází stěžovati? — Neví, že celá
osada kapská byla založena a držena od Holanďanů,
předkův to Boerů? — Kořistí Veliké Britanie stala
se teprve roku 1806, kdy mateřská otčina uprostřed
válek Napoleonských přepadena se všech stran ne-
mohla přijíti na pomoc svým vzdáleným dětem.
Spravedlivý to chod věcí zde na zemi. Tuto
chvíli potomci prvních pánů jsou na cestě, zmocniti
se vítězně dědictví svých dědů. Bylo by opravdu ne-
spravedlivo, jim zlořečiti, aneb jim v tom překážeti.
Bude-li štěstí válečné dle vší pravděpodobnosti i na
dále přáti zbraním Boerů, neznáme než jediný pro-
středek způsobilý zachrániti čest Anglie beze škody
úspěchů vítěze.
Angličan
Boer
Holanďan
Transvaal
Veliká Británie
Anglie
13
article
Tímto prostředkem jest dovolávati se v my-
šlénce povznášející nade všecky vášně světské, nej-
vyšší a nejnestrannější autority morální (dohodnutí
bude snadné), již Bůh ustanovil mezi lidmi.
Ve Vatikáně vládne stařec, jenž zastupuje nej-
vyššího Tvůrce vší spravedlnosti a vší svornosti, jehož
zájmy se nekřižují se zájmy pozemskými. Kéž by
bojující strany obrátily své zraky o tuto stranu k to-
muto prostředníku spravedlnosti a pokoje v pravém
slova smyslu.
Se šťastným úspěchem podařilo se mu během
let a docela nedávno ještě přivésti mír mezi národy
hotovými na vzájem se roztrhati ve hrůzách krvavé
války. Úspěch prostřednictví papežského bude zaji-
štěn v duchu neodvislosti a nestrannosti, jakmile se
ho sporné strany budou dovolávati, ochotny přijati
jeho moudrý rozsudek bez lichých výčitek a tajných
výhrad.
Toť nejlepší přání, jež »Vera Roma« může před-
nésti a nabídnouti národům ozbrojeným až po uši,
aby byl učiněn konec bratrovražedným zápasůma
přiveden všude k vítězství prospěch míru, prácea
blahobytu národů, jež evangelium povzneslo na nej-
vyšší stupeň civilisace.
Verus Rom
Vatikán
14
article
Sněm království českého
(IV. výroční zasedání z r. 1895. Schůze 19.)
V Praze, 1. května.
Vývoj domácího svérázného umění jest vždycky
vrcholem pokročilosti, v níž stojí jeho kolébka. Můžet
arciť býti ho dosaženo jen obětavostí země, jež hlásí
se, aby považována byla za štědrou podporovatelku
onoho umění.
Království české jako takové nepřispívalo z příčin
ležících na snadě, k vývoji českého domácího umění
buď ničím, nebo téměř ničím. Vítal proto každý jeho
vzdělaný obyvatel, bez rozdílu národnosti, návrh posl.
dra. Kramáře, jenž zní: Sl. sněme, račiž se usnésti:
1. Do rozpočtu zemského budiž vložena každoročně
částka 20.000 korun na zakupování děl uměleckých
od umělců českých nebo v Čechách zrozených. 2.
Umělecká díla, jež z obnosu tohoto zakoupena budou,
buďtež uschována prozatím v museu král. českého,
dokud nebude zřízena galerie umění král. českého.
3. Zemskému výboru budiž uloženo, aby vypracoval
a slavnému sněmu předložil řád, podle něhož řídila
by se komise o zakupování uměleckých děl rozho-
dující. V komisi této buďtež zastoupeny všecky umě-
lecké jednoty a spolky pražské. 4. C. k. vláda budiž
dožádána, aby k témuž účelu ročně aspoň stejnou
částku věnovala.
Praha
Čechy
galerie uměný král
spolek pražský . 4
15
article
Každý nepředpojatý čtenář tohoto návrhu vy-
stihne zajisté ihned, že čelí ku prospěchu jak českého
tak německého umění v Čechách. Nemohl proto nikdo
předpokládati, že návrh tento, věcně a klidně svým
původcem odůvodněný, stane se kamenem úrazu. Ale
stalo se, dík německé nesnášelivosti, přece. Nehledíc
k nejapnému výpadu K. H. Wolfa, jenž poznovu
obšťastnil sněm svou přítomností, a nehledíc k nemo-
torné poznámce posl. Štep. Richtra, »sedláka«,
jenž v lakýrkách chodí do chléva, ujal se slova proti
němu posl. Strache. Ubohý ten velikán chce pa-
trně v nenávisti ku všemu českému předstihnouti
ještě poslance P. Opitze, s nímž jest již dávno na
štíru, poněvadž vzájemně bijí se o tučnou pastvu
svých tiskáren.
Dobře přibyl tuto warnsdorfskou nesnášelivost
na pranýř posl. Adámek. Pokusil se o to sice
také posl. Hořica, ale jeho vývody z příčin,
o nichž nehodláme se tu ze šetrnosti šířiti, zapadly
do lůna nevšímavosti. Konec byl, že návrh poslance
dra. Kramáře, jenž poznovu hbitě jej obhájil, při-
kázán byl výboru rozpočtovému.
Wolf
Richter
P Opitz
Adámek
Hořica
Čechy
16
article
Posl. Steiner (z Mostu) odůvodňoval pak
svůj návrh ohledně zrušení cukrovarních kartelů
v severozápadních Čechách. Návrh ten zní: »Všecky
cukrovary severozápadních Čech spojily se za pří-
činou koupě cukrovky pro nejbližší kampaň opět
letos v kartel, a to tím způsobem, že rozdělily pě-
stitele cukrovky v obvody. Následkem toho nemůže
pěstitel řepy prodati tuto do cukrovaru, k němuž má
důvěru, nýbrž jest nucen, chce-li i na dále řepu sá-
zeti, přenechati svou draze vyrobenou řepu za lacinou
cenu onomu cukrovaru, který dle cukrovarnického
kartelu řepu jeho převzíti má. Hospodáři v severo-
západních Čechách jsou tímto jednáním cukrovarů
v nejvyšší míře roztrpčeni, ježto spatřují v tomto kar-
telování veliké poškozování a vykořisťování rolnictva
a omezování svobody státních občanů, takže vzhle-
dem k těmto nezdravým sociálním poměrům jest
c. k. vláda v první řadě k tomu povolána, aby tyto
škodlivé kartely odstranila. Nížepsaní činí proto
návrh: »Slavný sněme, račiž se usnésti: C. k. vláda
se vybízí, aby těžce stísněné a na pokraji záhuby se
nalézající rolnictvo severozápadních Čech z těchto
nezdravých poměrů bezodkladně vybavila a tyto ško-
dlivé kartely zrušila.
Posl
Steiner
Most
Čechy
17
article
Navrhovatel dal si všecku práci, aby co nejlépe
odporučil tento svůj návrh sněmu. Sněm také mu
přisvědčil a přikázal časový a podstatný návrh ko-
misi zemědělské.
Daleko větší debata rozvinula se pak při dru-
hém čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství
o návrhu posl. Jaroše, Jos. Horáka a soudr.
na podporu skladišť obilních v království českém.
Promluvili jsme o důležité této věci v našich listech
již několikráte. Dostačí proto, uvedeme-li, že výbor
zemědělský učinil tento návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti: 1. Do zemského
rozpočtu na rok 1900 vkládá se za tím účelem, aby
bylo podporováno zřizování společenských skladišť,
a) na subvence 200.000 K, b) na nezúročitelné zá-
půjčky 100.000 K. 2. Zemskému výboru náleží, aby
rozděluje subvence a nezúročitelné zápůjčky, přihlížel
k zásadám svrchu vyloženým. 3. Zemskému výboru
se ukládá, aby v příčině požadavků, jež svrchu ve
zprávě jsou vysloveny, zahájil jednání s c. k. vládou.
2. Zemskému výboru se ukládá, aby ve smyslu zá-
Jaroš
Jos
Horák