1
masthead
nnh
ole sbotv sbod onajev
e lsšlm jnoni
les nhov an čnn
aibuj hant n
4
masthead
Ročník XXXXIX.
6
masthead
eníobe ablV N Mlun MIM 0l —
7
masthead
V Praze, V pátek 9. dubna 1909.
V Praze, V pátek 9. dubna 1909.
nrecb motáos odsí na levoldadly
movinn čdedehl
Praha
8
masthead
nbováz jnásldvy pobud zobl a zeízlo T ani
solsmá v s nánnámsoud v vbovén zvrolésa one
tove obud oba ilenii
9
masthead
oove stonbsi tebori
10
masthead
ou nt5něnaz nvhner
de bent s snatěoa šamu s
snalé ad
12
article
la ranní avečerní liety
předplici ser
V Praze v administracii
sa měsle. . . . . . 2 K — h
na čtvst lsta . . . . 6 K — h
s dvojí donáskou
Da n čsle
na čtvrt lota . . . . 7 K 2h
ve filišlkách
su měsic . .
. 2Kn0n
Poštou:
na měslo. . . . . . B KS
na dtvrt leta . . . . 9 K 60h
s dvojí zásílkou
na otvrt iota : . . . 1 K
Praha
14
article
neaV Hle zoleonoe
áen oielod pošorn
tla sbod dseneso
15
article
dvv o
nv s : nlsj
zaa si ena
16
article
esahose vidorýv t
17
article
damí-
v v uet e
18
article
V drobném prodejii
ranni čislo o sobě . . za sh
večerní
. . na 1 k
Ve ňllálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 19h
večerni
. . . . . . o b
Inaeráty
platí se hotově napřad
Předplceni a insery přijimý
admmnistrace v Marianské ul., e.
Tam nacházaji se tět
rodakun., tiskárna a sixpedise
„Národních Listů
19
article
sel a a
o a v
lo
20
article
Rukopisy soe novracsjl.
21
article
Telešonické a telegraf. zprávy
„Národncn Listu
Telešonické a telegraf. zprávy
„Národncn Listu
Vicepresident Swoboda do Štyrského Hradce.
Z Vídně, 9. dubna. Zpráva »Národníe
Listů«, že vicepresident Swoboda do poštovního
ředitelství v Praze se již nevrátí, potvrzuje se
dnes s několika stran. Pan Swoboda bude
přesazen, podlesouhlasných zpráv,
do Štyrského Hradce. Nám Čechům
neděje se opatřením tím žádná koncese národní.
Pan Swoboda bude přesazen z příčin a d -
vodů čistě byrokratických, protože
nemohlo býti žádnou vládou a žád-
ným chěfem poštovní správy, ani takovým
urputným Němcem a nepřitelem českého národa,
jakým jest pan Wagner z Jaureggů, trpěno
co pan Swoboda v Praze vyváděl
Je-li mu přeložení do Štyrského Hradce z Prahy
nemilým a nepřijemným, nechť se poděkuje za
těm, kdož jej veštvali do akce proti vlastnímu t
chéfovi, zejmena pak ministru dru. Schreinerovi.
jot
Swoboda
Čecho
Němec
Wagner
Schreiner
Štyrský Hradec
Vídeň
Praha
22
article
Hrabě Kazimir Badeni. le
Ze Lvova, 9. dubna. Bývalý ministerský
předseda hr. Kazimír Badeni onemocněl
velmi těžce na svém slatku na zámku Busku.
Hr. Kazimír Badeni trpí nemocí cu-
kerní. Byl k němu z Vídně povolán prof
dvorní rada Neusser. Trpiť brabě také již
několik let srdeční vadou, kterou marně léčil
v Nauheimu.oumata ien ea
Ze Lvova, 9. dubna. (K. k) Někdejší mi-
nislerský předseda hr. Kazimír Badeni zde one
mocněl, jeho stav dle výroku lékařů však ne
dává příčiny kvážnějším obavám
Ministr Weiskirchner v Terstu, ob-
Z Terstu, 9. dubna. (K. k.) Ministr obchodu
dr. Weiskirchner dnes odpoledne odtud
odjel. lomo onemot
slod svlen
Slezská volební oprava. e
Z Vídně, 9. dubna. »Neue Freie Presse«
oznamuje, že slezským sněmem přijatý z áko
nového volebního řádu nebyl eí-
saři ke schválení předložen. Da
vodem jest, že tento nový zákon volebního
práva zbavuje všechny lidi, kteří neuměji čisti
a psáli, dále pak že rozhodování o tom, zdali
kdo číení a psaní znalý jest, svěřuje obecním
starostům. Sněm bude se volební opravou za-
bývati znovu.
Kazimir Baden
Baden
Busek
Neusser
doktor
Weiskirchner
Lvov
Hradec
Vídeň
Terst
Neue Frei Presse
23
article
Rozmnožení kontingentu branců.
Z Pešti, 9. dubna. »Lloyd« ohlašuje roz-
množení kontingentu pro armádu
i pro marinu. Sděluje, že ministr vojenství
Sehönaich vyslovil se velmi nelibě o doplňo-
vání mužstva dělostřeleckého pěchotou, násled-
kem čehož tato uvedena na menší míru, než na
jaké má býti. Kromě toho nesmí prý býti zapo-
mínáno, že reorganisací dělostřelectva polního
těžkého nebyly systemisovány oba tyto druhy
měrou náležitou, nýbrž měrou daleko
nižší. To prý jest důkazem, že jest ne-
zbytně třeba zvýšiti kontingen
nováčků. Konečně třeba také pomýšleti na
vybudování mariny, které provázeno
bude zvýšením mužstva.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 9. dubna. (K. k) »Wiener Ztg.«
oznamuje: Ministr financí jmenoval kon-
trolora kolkovního úřadu v Praze Karla Nebe-
ského do VIII hodnostní třidy. — Minist
kultu a vyučování povolal profesora na
etátní reálné škole v Krňově dra. Arthura
Everse a profesora na státním gymnasiu ve
Střibře dra. Františka Klaschka na státním
gymnasium v XVI. vídeňském okrese.
Armáda děkuje Vídni za uznalost.
Z Vídně, 9. dubna. (K. k.) »Fremdenbltt.«
píše: Jak známo, usnesla se vídeňská obecní
rada ve sehůzi dno 2. t. m. uspořádati hold
obyvatelstva města J. V. císaři za zachování
Lloyd
Wiener Ztg
Karel nebe
Evers
Klaschka
Fremdenbltt
Pešť
Vídeň
Praha
obecní rada
24
article
míru a tlumočiti c. a k. armádě, chloubě Ra-
kouska, pozdrav a dík obecní rady. Říšský mi-
nistr vojenství svob. pán Schönaich zaslal na
tento projev, jak se dovídá »Fremdbltt. «, násle-
dující telegram starostovi dru. Luegrovi : Vážená
obecní rada říšského hlavního a sídelního města
Vídně vzpomnéla ve své schůzi dne 2. t. m.
vřelými slovy armády. Jměnem c. a k. vojska
kladu si za čest poprositi Vaši Excellenci, aby
laskavě tlumočila nejvřelejší dík vážené obecní
radě za tento projev, který v kruzích armády
vzbudil nejradostnější ohlas. Račte, Excellence,
přijmouti projev mě veliké úcly.
Prozatim žádně propouštění záložníků.
Z Vídně, 9. dubna. (K. k.) »Fremdenblatte
píše: Některé vídeňské a pešťské listy oznámily
včera se vší určitostí, že se po Velikono-
cích začne s propouštěním zálož-
níků povolaných na hranice. Ač je
zcela zřejmo, že lze v blízké budoucno-
sti očekávati takové opatření, je přece
jen naprosto nemístným takovým
zprávami zcela neautentický mi
v obecenstvu, u záložníků a je-
jich příbuzných vyvolávati opti-
mismus, který by snad mohl vésti
ke zklamání. To ovšem budiž řečeno ke
všeobecnému upokojení, že vojenská správa, až
nadejde doba, provede co nejrychleji zpět-
ný transport záložníků a že s největší radostí
o tom zpraví veřejnost.
Videňští technikové v Berlíně.
Z Berlína, 9. dubna. (K. k.) Ranní listy
sdělují, že sem přijeli 34 studenti vídeňské tech-
nické vysoké školy za vedení profesora Steinera.
aby na své studijní cestě Německem poznaii
především dopravní zařízení v Berlíně.
Schůze ruského cara s francouzským prosi-
dentem.
Schönaich
Steiner
Vídeň
Fremdenblatte
Berlín
Německo
25
article
Z Paříže, 9. dubna. »Pelit Parisien« ozna
muje z Brestu, že tam rozšířeny jsou pově-
sti, dle kterých car Mikulá8 20. května
tam přibude a sejde se tam s presi-
dentem francouzské republiky
Falličrem, nikoliv však na pevnině, nýbrž
na lodi. a n
Domovní prohlídky a zařýkání v Petrohradě.
Z Petrohradu, 9. dubna. V obehodě s ča-
jem firmy J. Smrnova, kterýžto obchod náleží
nyní bývalěmu zbrojíři 18. praporu zákopníků,
Stalnovu Judinovi, byl zadržen úřadník mini-
sterstva války Andrejev, kterýž je také orudní
kem. Potom provedena prohlídka i v bytě ob
chodníka Stalnova-Judina a nalezeno tam přes
20.000 patron. Stalnov-Judin byl už jednou ob-
žalován, ale pro nedostatek důkazů obžaloby
zproštěn. Po této obžalobě vzdal se výroby
zbrani, ale provozoval ve svém čajovém skladu
dále tajný obchod se zbraněmi. Zakupování
rozvážení zbraní, hlavně na Kavkaz a do Persie,
obstarávala velmi dobře zorganisovaná družina,
pročež také mimo Stalnova-Judina zatčeno bylo
dvacet jiných osob. V bytě jistého obchodníka
na Malém prospektu nalezeno hojně zbraní
patron a zatčeno deset osob. Přisná
prohlídka provedena také v jistém domě na
Fontánce a zatčeno i tam několik osob. Zbraně
a patrony, jež ondy nalezeny byly v dílně
kupce Mališeva, jakož i v přibytku Sulejmana-
Ali-chána, nebyly určeny pro Kavkaz, nýbrž
pro Persii.
J Smrnův
Stalnův Judin
Andrejev
Judin
Mališev
Sulejman
Al
Paříž
Brest
Petrohrad
Kavkaz
Persie
26
article
Tajemství smrti Gaponovy.
Z Londýna, 9. dubna. Tajemství smrli
známého ruského kněze Gapona bude asi
za nedlouho již odhaleno. »Daily Expresse
oznamuje z Petrohradu, že Alexej Gapon
syn zavražděného kněze, soudu navrhl, a by
byl uznán za dědice 14.000 rublů, ma-
jetku to Gaponem pozůstaveného, jakož aby se
mu vydalo 15.000 franků, které nalezeny byly
ve skřini, otcem jeho najaté. Tuto skřiň najal
Gapon přijav jméno Ribnický. Dědic prokáže,
že tento Ribnický jest totožný s knězem Gapo-
nem a dokáže svědky, že Gapon zemřel.
Honka na presidsnts Cástra.
or a
n E Nového Yorku, 9. Bubna. (K. k.) Dle lelegranhu
z Port ol Spain byl parník „Gaudeloupe““ při svěm
příjezdu uvilán čluny, obsazenými ozbrojenci. Ač
koliv Castro nebyl na lodi, učinily úřa-
dy trinidadské opatření, aby se přede
š10 na Trinidadu venezuelském spik
nutí.
Gapon
Ribnický
Bubna
Castro
Londýn
Petrohrad
Dědice
Nový York
Trinidad
Daily Express
rubl
27
article
Lodní olázka v Aniglii.
Z Londýna, 9. dubna. (K. k) Dnes byl uveřejněn
lisl, který 13 členů horní i dolní sněmovny zaslale
15. března ministerskému předsedovi Asquithovi a
němž žádá se za vyšetřování o změnách, provede-
ných za poslodních 40 let ve správě a výcviku lod
stva. V odpovědi, kterou dal Asquith na tento list.
slíbil nejpřesnější vyšelření této záležitosti.
Z Londýna, 9. dubna. (K. k) V provolání říš-
ského lodního spolku poukazuje se na nebez-
pečenství, vznikající tínt, že se pozornost ve-
řejnosti soustředuje na „Dreadnough-
ty“. Provolání žádá za vyšetření nedo st at.
ků v lod stvu a prohlašuje, že blaho Velké Bri-
tanie jedině a výhradně leží v tom, a by ro zpo čet
horní sněmovnou byl zamítnut, aby tím
vynuceno bylo rozpuštění parlamentua
umozněno unionistické vládě, by dosta-
la se k veslu
Vělroplavba.
Z Paříže, 9. dubna. (K. k) Známý vzduchoplave
Santos Dumont podnikl včera odpo-
ledne se svým jednoplošným aeropla-
nem „Libol!“ u St. Cyr plavbu, za níž dosáhl vý-
še 20 az 25 m a urazil délku 21/4 km. Přistáv, by
Santos Dumont nadšené uvítsn čelnými diváky.
Asquith
Santos Dumont
Libol
Londýn
Paříž
St . Cyr plavba
horní sněmovna
km
28
article
Nikoliv puma, nýbrž petarda.
Z Madridu, 9. dubna. (K. k.) Oproti zprávě
„Correspondenzia d'Espaňa“ nevybuchla včera
v Barceloně druhá puma, nýbrž jen prostá pe-
tarda. Raněn nebyl nikdo.
Spor o koncesi na dráhu Džibuty-Adis v Habeši
Z Kahýry, 9. dubna. (K. k.) „Reuterova
kancelár“ konstatuje na základě soukromýeh
zpráv z Addis Abeby, že habešská vláda, odpo-
vídajíc na formální protest francouz-
ského vyslance proti zrušení kon-
cese na železnici Džibuty-Addi
Abeba připomněla, že je nucena zrušení t
považovati za definitivní, poněvadž ne-
byly splněny podninky koncese.
Z Lžibuty, 8. dubna. (K. k.) (Ag. Havas.
Zprávy z Addis Abeby potvrzují onemoenění Ně
guše Menelika. Císařovna Taifu snaž
se zrušiti všechny evropské kon-
cese. Sliby, dané Menelikem o železnici Dži-
buty-Addis Abeba jsou však takového rázu, že
odvolání koncese je nemožno. Nad
to se připomíná, že přislušná smlouva nemá
klausule o zrušení.
Reuterův
Havas
Menelik
Madrid
Barcelona
Habeš
Addis Abeba
Addi Abeba
Correspondenzia d ' Espaňa
Lžibuta
29
article
Po balkánské krisi.
Po balkánské krisi.
Rozpuštěné čety povstalecké a sbory dobro-
volnické.
Z Pešti, 9. dubna. Z Bělehradu te
legrafují: Srbská vláda na základě prohlášení
které dala Rakousku, rozpustila tlu py,
které sestaveny byly z obyvatel-
stva makedonského a starosrb-
ského. Předevčírem došlo na rozpuštění tlupy
ruských dobrovolníků, kterým velel
plukovník Lipovac a ruský kníže Gagarin
která pozůstávala z 1000 mužů. Tito o pu-
stili Srbsko v malých skupinách
vrátili se přes Bělehrad na Rus.
Důstojníci však, kteři nedávno vystoupili teprve
z ruské armády, respektive dostali dovolenou,
zůstanou po žádosti srbské vlá dy
zatím v Srbsku a dovolí-li ruská vláda.
zůstanou trvale. Princ Arsen Karador-
děvič odjel do Neapole, aby navštívil krá-
lovské manžele italské a vráti se odtamtud na
Cetyň, odtud přijede do Srbska, sby přovzal
velení nad srbskou jízdou.
Lipovac
Gagarin
Arsen Karador
Pešť
Bělehrad
Rakousko
Rus
Srbsko
Neapol
30
article
Z Pešti, 9. dubna. Dle spolehlivých zpráv
minulo nebezpeči, jež hrozilo z očekávaného
řádění Srbskem najatých tak zvaných »povsta
leckých« čet a tlup dobrovolnických. Zdejšt
vrchní městský hejtman obdržel od rěcké hra-
niční policie zprávu, že táhnou zást upy
bývalých »četařů« ze Srbska,
Černé Hory a Makedonie ke Rěce,
aby se odtud přeplavily do Ameriky. Minu-
lého téhodne bylo na uherské branici zadrženo
150 mužů z rozpuštěných srbských čet, nyní
však nařízeno rěckým úřadům, aby těmto vy-
stěhovalcům dopřály volného průchodu. D
konce téhodne očekává se ve Rěce asi 5000
četařů, kteří se stěhují do Ameriky. Soudí se
tedy, že nebude za nedlouho žádných čet ani
v Srbsku, ani na Černé Hoře ani v Makedonii.
Z Pešti, 9. dubna. Pohraniční maďarská po-
licie dověděla se, že nastává veliká invase srb-
ských komitáčů, kteří se vracejí do A me
riky. Několik set jich bylo výborem pro ná-
rodní obranu opatřeno cestovným a budou v ma-
lých skupinách přes Uhersko do-
pravováni do Ameriky. Skupina, číta-
jící 50 členů, vyravovala včera v Pešti, že
vdobě válečného nebezpečí při-
šlo z Ameriky na 3000 Srbů, kteří však
nemohou najíti ve své vlasti žádného živobytí.
Pešťská policie kontroluje přísně všechny prů-
vodní listy a posílá postrkem všechny Srby, kte
nemají průvodní listy. 6000 Srbů a Černo-
horců jest na zpáteční cestě do
Ameriky dílem přes Uhersko, dílem přes
Černou Horu.
Srba
Černo
Pešť
Srbsko
Černá Hora
Makedonie
Amerika
Uhersko
A I
31
article
Vážná situace v Turecku.
Z Vídně, 9. dubna. »N. Fr. Pr.« ozna-
muje: V zdejších diplomatických kruzích se
soudí, že z cařihradských událo st
vyvinouti se může vážná krise. Di-
plomaté předvídají, že další vývoj ústav-
nosti v Turecku narazí na veliké
překážky.
V Cařihradu se obávají nepokojů.
Z Cařihradu, 9. dubna. Sultán povolal si
včera dvakráte velkého vezíra, mini-
stra války a předsedu poslanecké
sněmovny, aby se s nimi uradil, co by státi
se mělo v příčině zavraždění redaktora Hlassana
Femiho. Stalo se usnesení, aby učiněna byla
rozsáhlá vojenská opatření pro
případ, že by propukly nopokoje.
Hlassan Femi
Turecko
Vídeň
Francie
Cařihrad
poslanecký sněmovna
32
article
Lenondy o srbakýcii prinicecl.
Lenondy o srbakýcii prinicecl.
Z Bělehradu, 9. dubna. „Mali Journal“ oznamuje.
že korunní princ Alexandr po nějaké době.
kterou ztráví býv. korunní princ Jiří v Anglii, v z dá
se zase trůnu na jeho prospěch.
Ze Zemumu, 9. dubna. Odjezd bývalé h
korunního pripee Jiřího pořáde se od-
kládá. Poníze slíbené mu ministrem Pašičemí —
1 mil, dinárů — nebyly mu dosud vyplaceny. Vče-
rejší ministerská rada, která se věcí zabývala.
minula úplně bez výsledku. Ministerský před-
zeda Novakovič a ministr práv Rybarac protesto-
vali proti požadavku princově, klerý mě
na lo dvouhodinnou poradu s králem Petrem.
Vyjednávání bulharsko-turocké,
Z Cařihradu, 9. dubna. (K. k.) Dle „Ta-
ninu“ stanovila včera mimořádná ministerská
rada podklad pro vyjednávání s Bulharskem
o vakufu, o východních drahách a jiných otáz
kách.
Politická vražda v Cařihradě.
Z Cařihradu, 9. dubna. (K. k.) Mladoture-
eký výbor uveřejňuje zprávu, v níž s politová
ním a rozhodně odmítá podezřívave
narážky listů o zavraždění chel-
redaktora časopisu „Serbesti“,
které mají politické tendence. Vražda ne-
obyčejně zvýšila politickou
osobní nenávist mezi mladoture-
ekýmvýborema liberální unit. Vrah
přes úsilovné pátrání dosud nebyl dopaden.
Jiří
Pašičemí
Rybarac
Petro
Bělehrad
Anglie
Zemum
Cařihrad
Bulharsko
33
article
Rakousko-Uhersko vyjednává
S velmocemi.
ord
(Pův. zpráva »Nár. Listů-)
vdo
Z Londýna, 6. dubna
Vyjednávání mezi Rakouskem a velmocemi po
slupuje zvolna. V Paříži byla včera rozšířena zpráva,
že Anglie stejně jako Francie uznala annexi Bosny
a Hercegoviny. V tomto smyslu je zpráva ona napro-
sto nepřesná.
Anglie obdržela ovšem jako Franoie žádosto
uznání annexe Bosny a Hercegoviny, kterou odevzdal
v Londýně rakousko-uherský vyslanec, ale Anglie od-
pověděla, že přes svoji ocholu uznati annexi nedá
svolení ke zrušení článku 25. borlinské smlouvy, poi
kud nebudou ujednány modifikace článku 29., jimž
byla obmezena suverenní práva Černé Hory. Ostatně
se očekává, že vyjednávání nebude trvati příliš dlous
ho a že vše bude vyřízeno v nejbližší době.
V otázce konfercnce nebylo dosud rozhodnuto
Mohu jen poukázati na to, co jsem uvedl o této věci
v posledním dopise. Anglie dosud nejednala o konfe-
renci s mocnostmi tříčlenné dohody a s Tureckemí,
jisto však jest, že Francie je proto, aby se konference
raději nekonala, poněvadž by se tím vyhnulo mnos
hým nesnázím, jako kapitulacím, otázce cizích pošt
v Turecku, otázce dunajské, krétské a jiným.
Francie si přeje, aby tři velké olázky, vzbuzeně
rakouskou iniciativou, byly vyřízeny prostými nótai
mi, vyměněnými mezi velmodemi. Ostatně by Franí
cie neviděla žádné závady v tom, že by se sešli ustas
novení plnomocníci mocností, podepsavších berlíns
skou smlouvu, v něklerém hlavním městě evropském
a podepsali dohody, uzavřené již mezi jednotlivými
mocnoslmi. Šlo by tu ovšem jen o annexi Bosny a
Hercegoviny, uznání neodvislosti Bulharska a modi-
fikace člárku 29. Berlínské smlouvy.
Vím z dobrého pramene, že Anglie se v daněm
okamžíku připojí ke stanovisku Francle.
J. Coudurier.
Franý
Francl
J Coudurier
Rakousko
Uhersko
Londýn
Paříž
Anglie
Francie
Bosna a Hercegovina
Černá Hora
Turecko
Bulharsko
34
article
Valná hromada Ústřední jednoty
českého herectva.
. . . Předevčírem spustili opony, zavřeli
na tři dni soufleurské boudy, setřeli ličidla
tváří a ve chvíli, kdy zvony odlétaly do Říma,
odletěli do Prahy, která už přes dvacet let je
jim Římem, k němuž na Veliký pátek vedou
všechny cesty.
Jsou tedy tu, od divadelních ředítelů ž
po první milovníky, od »starých dam« až do
naivek! Včera jim patřila »Slavie«, večer Žo-
fin, dnes Měšťanská beseda. Je to jejich staro-
bylé právo, starobylejší než buml a my Pražané
rádí jim ho dopřáváme a rádi je tu vidíme,
jako vlašťovky nesoucí jaro.
Dnešní slet jejich, pod křídly mateřské
Ústřední jednoty byl imposantní.
Větší než v lelech minulých konal se dnes
dopoledne ve velké dvorané Měšťanské besedy,
která už po leta je parlamentní siní českého
herectva, zasedajícího docela bez diét.
Jako vždy, přesní na minutu, sešli se
k valné hromadě, ohlášené na 10. hod. dopol.,
ale začli právě ve čtvrt na dvanáct. Ale pak
doháněli »akademickou čtvrt« tak rychle, jako
ženou za krásného počasí zkoušku.
Vstupní scénu měl místopředseda jednoty
p. Hurt, jenž uvítal shromážděné, pozdravil při-
tomné býv. ředitele F. A. Šuberta a nyněj-
šího ředitele Václava Štech a, žurnalisty . ..
a po chvalném zvyku vzpomněl zesnulých členů,
zejména tragicky skončivší sl. Slavínské,
pak řed. Sýbrta-M ělnického a Josefa
Žižky. Nastiniv stručně činnost jednoty v mi-
nulém roce, jelikož v těchto dnech dlužno pro-
mluviti do duše, výčinil ještě venkovským ředi-
telům, z nichž jen tři za celý rok odvedli
z božíhodového představení Jednotě přispěvek.
A posléz správně konstatoval, že t. zv. Č eská
spořitelna, mající pro jíné a jiné účely
peníze, ani po intervenci u kuratora ne-
uznala za vhodné věnovati Jednotě obnos, jaký
dává nejehudší záložna venkovská.
Pražan
Hurt
Šubert
Štech
Slavínská
Žižek
Řím
Praha
Slavia
35
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
V rodišti paní Bovaryové.
Choť belgického básníka M. Maeterlineka,
paní Georgetta Leblancová, navštivila
nedávno místa, kde se odebrával děj slavného
románu Flaubertova »Maďame Bovary«
V románě ono městečko se nazývá Jonville
l'Abbaye, ve skutečnosti se jmenuje Ry. Tam
dosud ještě existuje hostinec »u zlatého Iva«
kde se zastavil se svojí ženou doktor Bovary
a naproti němu lékárna, kterou Flaubert pop al
ve svém románě. Celé městečko zná román
Flaubertův a ovšem i historii krásné doktorovy
ženy Delfiny Delamare, která sloužila za vzor
Flaubertovy hrdinky. Dům, v něm žila, je úplně
zachován v téže úpravě, jak je popsán v ro-
máně, stejně jako zahrada s besídkou, kde se
Emma Bovaryová za noci scházela s Rudolfem.
Paní Leblancová seznámila se s některými
slarými obyvateli městečka, kteří se ještě matně
pamatují na krásnou doktorovu choť a po-
znala tu i stařičkého sedláka, který ji podrobně
vypravoval, jak nosil její psaní do La Huchetle,
Rudolfovi Boulangerovi. Skutečná hrdinka Flau
bertova se otrávila 6. března 1848 a manže
na náhrobní kámen na místním hrbitové dal vy-
tesati prostý nápis: »Zde leží paní. Delamare,
rozená Delfina Contirierova. Byla dobrou ženou
i matkou.« Později pomník tento k »zabránění
skandálů«, jak sdělili paní Leblancové v mě
stečku, byl odstraněn a hrob spustl tak, že
dnes pouze přibližně určují míslo, kde asi ležel.
Rudolf Boulanger po úpadku jmění hledal štest
Bovaryová
M Maeterlinek
Leblancová
Flaubertův
Maďame Bovary
Iva
Bovary
Flaubert
Delfina
Rudolf
Boulanger
Delfin Contirierův
Leblanc
Le Huchetle
36
article
v Americe, ale marně. Vrátil se do Franciea
zastřelil se na ulici v Paříži.
Student Leon, druhá láska paní Bovaryové,
zemřel teprve přede dvěma lety v Beauvais, kde
byl notářem. Skutečnou osobou byla také Felicia,
služka paní Bovaryové, která byla zasvěcena do
všech tajností svojí velitelky. Paní Leblancová
vyhledala ji v jedné vsi poblíž Ry; je dnes už
stařičká žena, jmenem Augustina; byla vrstevniei
krásné doktorky a zná celý její život od ma-
lička; s radostnou tváří se rozpovídala ve vzpo-
mínkách na bývalou paní, ale do podrobnost
se nechtěla pouštěti, neboť »všecko je to tak,
jak stojí v románě a vle se nesluší povídat.e
Proslulý italský tragéd Novelli naps
divadelní kus, v němž arci sám bude hráti,
a vypraví jej v Miláně. Ku pohostinskému vy-
stoupení v něm pozval si z Paříže paní Re-
janovou, ale poněvadž mme. Réjan ne-
ovládá vlaštinu tak, aby v ní mohla hráti, na-
psal ochotně její roli — francouzsky. Titul
obsah dramatu italské listy dosud nesdělují.
V Paříži vyšla minulý měsíc zajímavá pu-
blikace literárně kritická, odhadující roli žen
v současných literaturách evropských: »Litte-
rature fěmínine d'aujourd' huj«.
Autor knihy Jules Berteaux konstatuje,
že v posledních dvou desetiletích literární pro -
dukce žen ve všech literaturách evropských
rok za rokem stoupá kvahitativně i kvantitativně.
ale vliv této ženské tvorby na tvořicí se směry
literární, proudy a školy přece jen úhrnem není
úměrný této kvantitě. Tuto okolnost však nega-
lantní francouzský kritik neshledává zarmucující
Leon
Bovaryová
Leblancová
Augustin
Jules Berteaux
Amerika
Paříž
Beauvais
Milán
Re
felicia
37
article
Divadelní sezona na Rusi pře
svátky velikonočními se z pravidla oficiálně končí.
Nezdravá podnikatelská horečka nových divadel.
jichž v předešlém roce celá řada založena
ukázala svoje neblahé následky: 4 operní pod-
niky musily býti zavřeny během letošní saisony
a sice jeden v Moskvě, po jednom v Char-
kově, Voroněži a v Omsk u. Činoherních
divadel padlo 7: dvě v Moskvě, jedno
v Petrohradě, ostatní v městech provin-
ciálních. Také dvě oporetní divadla — v Petro-
hradě a v Rostově na Donu rozpustil
svoje členstvo, takže množství herců a zpěváko
obojího pohlaví marně hledá zaměstnání.
Veliký básník německý Hoinrich
Heine pořád ještě je postrachem německých
filistrů, jichž zdá se, nejvíce je v rodném městé
jeho — Düsseldorfu. Již od devadesátých
let min. století marně tu usiluje malý kroužek
ctitelů Heineových, přiměti město, aby vykázalo
slušné místo k postavení pomníku velikého svého
rodáka. Když to se nepodařilo, snažil se ko-
mitět aspoň získati rodný dům básníkův,
v němž bydlí nyní rezník, který jej velmi rui-
nuje, ale i to bylo úsilím copařské správy města
zmařeno.
Rus
Hein
Heineová
Moskva
Chara
Voroněž
Omsk
Petrohrad
Petra
Rostov
Düsseldorf
38
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
oe
Cestovné mrtvých.
Z Londýna se slěluje: Ve výslavních místno-
slech britského musea byla nedávno uspořádána za-
jimavá výslava, kterou byl znázorněn denní živo
starých Řeků a Římanů do nejmenších podrobnost
Návštěvník spatřil tu i hračky, loutky a domky pr
loutky, jež uváděly před více než 2000 lety malé
dívky v načšení, okrouhlé dešličky, označované jako
vstupenky do divadla nebo také hrací známky, různé
druhy pisálek a dřevěné, voskem polité tabulky, do
nichž se jimi písmo rylo, různé tvary obuvi, šperky
antický nábytek a nářadí a na sta jiných věcí a
po kostky, kterými hráli stafi.
Zvláštní oddělení bylo věnováno antickým po-
hřebním obyčejům a bylo možno sledovati veškeré
podrobnosti starořeckého pohřbu. Mezi těmito pozů-
stntky, v nichž jevily se mnohé dojemné stránky
antického pohrbivání, bulila zvláštní pozornost krás-
ná athenská urna, obsahujicí zvápněné kosti Mezi
čelistními kostmi vězel ještě obolus, vložený mrtvé-
mu do úst, jako poplatek pro Charona za převoz přes
řeku Styx.
Obyčej, dávati zemřelým peníz na převoz pře
řeku mrtvých do říše stínů byl ve starověku velmi
rozšílen a jak G. L. Apperson v „Chamers' Journalu“
uvádí, trval ještě v křestanských dobách, ba udržel
se v některých krajích podnes. Obolus, nejprve stří-
brný, později bronzový, jejž Atheňané dávali mrtvým
na poslední cestu , platil asi 15 h našich peněz, ne-
doslával tedy převozník Charon v podsvěti za svou
námahu přiliš mnoho. Mince nevkládala se vždy do
úst mrtvého, někdy se mu dávala do ruky, nebo
se vložila do peněženky, kterou dali k tělu mrtvého.
Řek
Říman
G L Apperson
Charon
Londýn
Styx
Charon
39
article
Jiný podivný způsob ukládání tohoto posmriného
cestovného byl seznán před několika lely, když bylo
vykopáno galsko-řimské pohřebiště z doby římského
cisařství u Vernonu ve Francli. Nalezeny tu 22 ko-
stry, z nichž každá měla pod pravou paží hliněno
vásu a v jednom očním důlku bronzovou minci.
Také dnes ještě klade se někdy mrtvému penía
na oko. V čelných hrobech nacházejí se také mince.
o nichž nelze zjistiti, kam byly původně položeny.
Lze souditi, že tu jde skoro vždy o poplatek pro
převozníka mrlvých. Stejně jako jiné pohanské oby-
čeje udržel se také tento zvyk namnoze při křesťan-
ských pohřbech ve formě málo změněné. Mince
dávala se mrtvému do úst, aby si vykoupil přízen
nebeského vrátného Petra, jenž mu za to měl oto-
vříti brány ráje. V Anglii na příklud dokazují tento
obyčej popisy ze 17. století, potvrzené Johnem
Aubrevem, který jej shledal ve Walesu a v sev erních
krajích Anglie. U sedláků francouzských byl zvyk.
dávati mrtvému do ruky peníz, ještě v 19. století
zcela běžným a místy udržel se podnes.l
Hamerion pozoroval tento zvyk před třiceti lely
u sedláků v Burgundsku. „Na Charona zapomněli,
píše ve svém ceslopise, „a nemohou říci, proč peníz
vkládají do mrtvé ruky, ale neupustí od tohoto slav-
nostního úkonu, Jasnější jest jim již obyčej, proč
dávají květiny do rakve ditěte. Udávají za důvod, že-
dítě přece něco musí míli, aby si mohlo hráti. Tak
penuje také zde ještě stará klasická domněnka, že
jakýst život také v hrobě ještě nejasně dále trvá.“
Petro
Aubrev
Charon
Anglie
Wales
Burgundsko
Vernon
40
article
Jindy a nyní.
Jindy a nyní.
XVejce mezi pokrmy má chválu. Kniha Curfo-
sus tolerabilis r. 1697 chválí takto vejce: Ri mané
kdykoliv panket strojili, od vajec jej začínali. Řekové
kdykoliv sebe traktirovali, mezi nejpřednější sobě
vejce předkládali, a to velmi chvalitebně, neho jistě
nad vejce nic chvalitebnějšího, nic čistotnějšlho, nie
zdravějšího není. Mluví sám P. Hieronymus Drexe-
lius: Vejce nemá žádnou poškvrnu, netrpí žádnou
nečistotu, sytí a netlačí, krmí a neobtěžuje, moca
sílu velikou má, ale to posilnění, ne žaludek, ale
žily a krev lidská nabývá. Jako mezi všemi pokrmy
jest nejlepší, tak také jest k strojení svému nejčerst-
vější. Koření žádného nepotřebuje; same ke všemu
jídlu potřebné, ačkoliv beze všeho jiného býti může,
lacině se kupuje, bez nákladu se uvaří; jiná jídla
mohou divný a nesnesitelný šmak, buďto od dýmu,
buďlo od nádoby nabýti, vejce pak žádným způso-
bem takový nedostalek nemůže dostati. Jiná jídla
popelem se poškvrní, to pak v popeli se sestrojí,a
jako perle, zlato, skořípkou, tak i vejce nápodobnou
se přikrývá a odívá. Jina jidla svou nádobu, misku
žádají, vejce pak ji s sebou vždycky nosí. Jiná jídla
rozličné nápoje a trunky potřebují, to pak člověka
sytí i napájí. Skrze jídla rozliční potentátové potrá-
veni i stráveni byli, skrza pak vejce až posavad
Č. Zibrt
žádný se nenašel, ani nenachází.
Ri
Řek
P Hieronymus Drex
Jin
Curfosus