Záležitost Polonyova.

Denni zprávy.

Z Pešti, 30. ledna. (K.k) „Uh. tel. Kor. kanc. oznamuje: Jak se proslýchá, budou se v zejtřejš schůzi poslanecké sněmovny v záležitosti Po- lonyově chovati jak strana ústavní tak i strana lidová úplně pasivně.

Z Colomba, 30. ledna. (K. k.) Parník severoněme ckého Lloydu „Seydlitz“ sem dnes připlul. Řež v betlémském kostele. Z Říma, 30. ledna. (K.k) Dle zprávy, kterou obdržel „Corriere dItalia“ z Jerusalema ze dne 23. t. m., došlo 23. t. m. večer v betlémském kostele v němž se nachází svatý hrob, mezi Franti- škány a arménskými jakož i řeckými mnichy k vůli otázce obřadové ke sporům které zakončily pěstním násilím. Př tom byli dva Františkáni raněni. Správce italského konsulátu byl na to quardianem Franti- škánů požádán, aby se dostavil do Betléma. Po svém příjezdu zahájil vyšetřování a navštívil raněné osoby. Guverněr jerusalemský nařídil betlémskému magirovi telegraficky, aby byl k ruce správci ital- ského konsulátu a vyslal do Betléma policejního ko- misaře, obecního lékaře a velitele četnictva. Též fran- couzský vicekonsul odebral se do Betléma.

E Marokka. Z Tangeru, 30. ledna. (K. k.) „Agence Havas“ oznamuje: Bratr kaida Zellala a několik vůdců Beni- Msaurů podrobilo se nyní ministru vojenství Gebba- sovi. Ujišťuje se, že bratr Zellalův obdržel od Raisu- liho rozkaz, aby se otázal, byl-li by v Tanger přijat, kdyby se tam podrobil. Kmenově z okolí Tetuanu slíbily, že vydají Raisuliho živého nebo mrtvého, kdyby chtěl k nim uprchnouti.

Z francouzského senátu,hiY Z Paříže, 30. ledna. (K. k.) Ve své večerní schůzi přijal senát 158 hlasy proti 118 článek šestý, týkající se pojišťovacích společností, as to ve znění, komisí senátu navrženém, a schválil pak celý rozpočet 265 hlasy proti 17. Na to byla schůze přerušena až do 11 hodin. Z Paříže, 30. ledna (K. k.) Sněmovna schválila celý rozpočet 487 hlasy proti 98 (a nikoli, jak bylc oznámeno, 487 hlasy proti 13). Z francouzské sněmovny poslanců. Z Paříže, 30. ledna. (K. k.) (Pokr. sněmovny.) Posl. Jaurés prohlašuje, že bude hlasovati proti změňovacímu návrhu. Jest přesvědčen, že ministr Briand soudí příliš optimisticky. Připouští, že nóta biskupů není činem chytrým. Ministerský předseda Clémenceau prohlašuje: Nedral jsem se do tohoto křadu, ale teď jsem tu, a zde zůstanul Při Wchto slovech opouští ministrkultu Briand síň. Ministerský předseda dodává: Biskupové ne- dosáhnou ničeho, ale boj není dosud ukončen. Bude-li změňovací návrh posl. Meuniera příjat, pak nebudeme to my, kteří ho předloží se- nátu Posl. Jaurés prohlašuje, že si nepřeje, aby po- litika vládní utrpěla nějaké úhony příhodou ve schůzi. anebo následkem své rozmrzelosti. Celý svět uznává, jak velký podíl má ministr Briand na díle rozluky státu od církve. Ministerský předseda Clémen- ceau ohražuje se proti tomu, že chtěl napadnouti svého přítele Brianda. Na to opouští minister- ský předseda Clémenceau síň, aby se dohodli sministrem kultu, a na tose oba vracejí do schůze za pochvaly sněmovny. Posl.

Meunier vzal potom svůj změňovací návrh zpět. a na to se přijímá celá předloha v příčině ohlašování schůzí 550 hlasy proti 6 a schůze se přerušuje do 9 hodin. Sněmovna přijala po opětném zahájení schůze v 9 hod. článek, týkající se pojišťovacích společnosií, a to ve znění senátu. Schválila pak celý rozpočet 487 hlasy proti 13. Aféra Clémenceau-Briandova. Z Paříže, 30. ledna. (K. k.) O aféře Clémen- ceau-Briandově v dnešní schůzi sněmovny oznamuje se jako doplněk, pokud se týče jako oprava: Když Clémenceau, odpovídaje na řeč Jaursovu, pravil: „Jsme ve stavu úplných zmatků a rozhára- nosti,“ povstal Briand, opustil zasedací síň a pro- hlásil v chodbách sněmovny, že mu po těchto slovech ministerského předsedy nezbývá než odstou- piti. Několik členů kabinetu se znažilo Brianda přemluviti. Clémenceau, který byl rovněž zpra- ven o výroku Briandově, prohlásil s tribuny sně- movny, že nikdy neměl ani nejmenšího úmyslu, aby Briandovi řekl něco nepříjemného. Spolupůsobení Briandovo při díle, jež jsme podnikli, jest naprosto nepostrádatelným. Jestliže mu v proudu jeho řeči mluvené s patra uniklo nějaké slovo, které mohlo se Brianda dotknouti, pak mu veřejně vyslovuje své živé politování a učiní tak i soukromě jménem celé republikánské většiny. (Živá pochvala)) Člémen- ceau opustil na to síň a navrátil se za malou chvíl * Briandem.

Na ulici nalozená puma. Z Barcelony, 30. ledna. (K. k.) V neděli byla na Ramble des las Flores nalezena puma a byla dopravena do dělostřeleckého ústavu. Tam vy- buchla, při čemž byl těžce zraněn dělostřelecký setník, který ji zkoumal. Bilanoe uherské komerční hanky. Z Pešti, 30. Jedna. (K. k.) Ředitelství pešťské Gberské komerční banky předložilo v dnešní schůzi učetní závěrku za rok 1906, jejíž bilance vykazuje čistý zisk 8,598.510 K. Ředitelství se usneslo, navr- hnouti valné hromadě za uplynulý obchodní rok di- videndu 160 K. to jest 169%. Ministr obchodu dr. Josef Fořt, provázen jsa ministerským radou drem. ryt. Friesem, se- kretářem drem. Žampachem a dvorním radou Mrasikem, ředitelem kanceláře pro vodní stavby v ministerstvu obchodu, zavítal dnes o 10. ho- dině dopolední do budovy poštovního ředitelství v Jindřišské ulici. Ve vestibulu uvítán byl ředi- telem pošt a telegrafů dvor. radou Šafaříkem- Pštrosem, který mu v zasedací síni představil členy gremia. Po vyslechnutí různých přání jed- notlivých členů departementu přijal pan ministr deputaci účetního úřadnictva, která mu tlumo- čila přání svá v příčině postupu. Z budovy po- štovní po prohlédnutí některých místností odjel pan ministr do Karlína, aby navštívil úřadovnu pro vodní stavby, kamž také přijel místodržitel hr. Coudenhove. Po stručném jednání v příčině nedalekých kanalisačních staveb uprostřed Pra- hy byla podniknuta procházka územím budou- cího splavnění, k čemuž byli také pozváni staro- stové: města Prahy dr. Groš, města Karlína cis. rada Ronz, a města Smíchova dr. Koldínský. Ve 2 hod. odpoledne bude se konati hostina u místo- držitele. Pan ministr zdrží se v Praze ještě

— Německá sekce zemské školní rady hrubě porušuje zákon. Že německá sekce zem- ského úřadu školního svojí bezdůvodnou nená- vistí proti obci pražské, jež přece pro německé školství v Praze činí víc než třeba (z posledního referátu z rády městské právě jsme zvěděli, že naněmecké škole josefovské vydržují se třídy pro 8 až 10 žáků!), dá se svésti i k hrubému, bezpříkladně hrubému porušení zákona, toho eklatantní a smutně poučný doklad právě byl podán. Rada městská vznesla totiž k minister- stvu stížnost z rozhodnutí zemské školní rady, jímž tato na základě zcela mylného, přímo absurdního výkladu zákona zrušila pro domnělé promeškání lhůty praesentaci rady městské na učitelské místo při jedné z německých škol pražských a obsadila toto místo sama bez ohledu na presentační právo obce pražské. Stížnost tato podána byla cestou instanční a tu německá sekce zem. škol. rady usnesla se dle zprávy »Bohemie« ve schůzi dne 29. ledna t.l r., aby rekurs rady m. vůbec ministerstvu před- kládán nebyl, nýbrž aby se a limine vrátil radě městské jako nepřípustný. A přece zákon ze dne 12. května 1896 č. 101 ř. z. v § 1. posl. odst. výslovně stanoví, že o tom, je-li rekurs přípustný a je-li v čas podán, rozhodne instance odvolací, takže nikdy nesmí rekurs jako nepří- pustný nebo opozděný a limine zamitnut býti instancí, proti jejímuž rozhodnutí stížnost se vede, nýbrž vždy musí být instancí odvolací předložen.

Usnesení německé sekce v tomto případě pro- zrazuje tudíž nejen bezohlednou nenávist tohoto úřadu k zastupitelstvu hlavního města království českého, ale i hrubou a u zemského úřadu školního překvapující nezna l o s- platného řádu právního. — Doufáme, že místodržitel — jestliže Prahu méně nenávidí a zákony lépe zná než německá sekce zemské školní rady — učiní, co jest v tomto připadě jeho povinností. — Proslulá empiase dra. Stránského způ- sobila v »Lid.-Novinách« zase jeden z hromo- bitných článků, k nimž se v důsledcích rozho- voru o jich podstatě nejneraději hlásívá sám jich slovutný původce. Dokud nepopře své autorství a dokonce svou inspiraci aneb infor- maci, bude nutno považovati jej skutečně za původce té neobyčejně bezohledné kritiky říš. klubu poslanců nár. strany svobodomyslné, jakou v orgánu svém uveřejnil a která otišténa dnes téměř ve všech protisvobodomyslných listech pražských i brněnských. Kurs, který mívají tyto články dra. Stránského v tisku staročeském, klerikálním atp., děkují předevší svým pikant- ninám, oněm místečkům vývodů brněnského mračnopozorce, v nichž svou obávanou saty- rickou žilou tne do nejbližších svých politických přátel a poslaneckých kolegů. Z předvčerejšího jeho článku nejlépe líbí se sboru klakérů solo- vého výstupů dra. Stránského výrok, kde táže se: »Jak to odcházíme z bojiště. ? i odpovídá sám: »To není armáda hrdinů, toť houfec invalidů, vzbuzujících útrpnost své doby.« Nebudiž přehlédnuta ta upřímnost vůdce lidové strany moravské, že se hlásí vý- slovně sám také k tomuto houfci invalidů a tak reklamuje i pro sebe podíl z útrpnosti své doby. Má dokonce právo na podil útrpnosti velmi čestný, zastával v tom »houfci invalidů« do- konce místo podvelitele a tedy obstarával velmi vynikající funkci spoluzodpovědnosti za celou

zejtra. e

parlamentární kampaň, jíž náleží jeho epilog. Nebýváť zvykem ani v nejskromnějším společku veteránském (máme-li zůstat na úrovni, zvolené drem. Stránským, musíme tak říci), aby jeho podvelitel předváděl svou korporaci veřejně útrpnosti své doby a lze tedy souditi, že u my- slících lidí i v táboře protivnickém nedojde in camera caritatis valné cti. Myslící lidé vzpomenou si totiž, že p. dr. Stránský zastával v jiném »houfci« místo vládce dokonce svrchovaného a to v zemské družině poslanců strany lidové. Je snad její osud v lonských zemských vol- bách takový, aby opravňoval jejlho vůdce k jeho — leptavému humoru oproti říšskému poslaneckému klubu?! Bývá už zvykem výteč- ných přeborníků, že se vyhýbají vlastnímu Rhodu, kde by svou dovednost měli v první řadě osvědčiti . . Ani nám nepadá chtíti zkracovati orgánu dra. Stránského právo veřejné kritiky vůči straně svobodomyslné a všem jejím institucím, sami jsme ho vydatně použili ve svých známých článcích, ale něco jiného jest kritika sebe bezohlednější, ale při tom směřující kinápravě, tedy k všemožnému lepšímu strany i klubu a veškeré její organisace a něco jiného jest, co provádí dr. Stránský, jehož nejnovější vystoupení směřuje jenom k ponížení stranya ktubu, jenž měl — čest státi pod jeho místo- předsednictvím!

— „Národní dům“ v Podmoklech konečně přece obdržel hostinskou koncesi a v celém Ně- mectvu v Čechách panuje z toho znamé a tak často osvědčené jnejhlubší rozhořčení“. Místo- držitelství pražskému výslovuje se nyní nelibost především v libereckém orgánu. J. německo- krajanské Excellence. Místodržitelství uvádí se tu na paměť jeho vlastní výnos k okresnímu hejt- manství děčínskému, podle kteréhož prý otázky hostinských koncesí dlužno před každým povo- lením přísně se stanoviska místní potřeby vy- šetřovati, takže počet hostinských živností v mí- stě již trvajících nemá býti rozmnožován, není-li k tomu obzvláštních důvodů a koncese života neschopné nemají býti obnovovány. Proti tomuto vlastnímu svému ustanovení jednalo prý místo- držitelství, když hostinskou živnost v „Národním domě“ podmokelském povolilo přes odmítavé vy- jádření i obecního úřadu i okresního hejtman- ství tamějšího. Jaké prý jsou to mimořádné. obledy, kteréž k tomu místodržitelství přiměly?l Nuže, nejsou-li právě v Podmoklech takové mimořádné ohledy, pak nejsou nikde v celých Čechách, anebo lépe řečeno, tyže mimořádné ohledy jako v Podmoklech, panují všude tam, kde české menšiny přiměly k budování vlast- ních národnostních útočišť. Napřed podmokelští Němci vyhazují české příslušníky ze všech ně- meckých hostinců a boykotují všechny hostin- ské, kteří se odvážili nalíti hostu česky mluví- címu, německé časopisy s překypující hrdostí do světa vyhlašují za rekovné činy, když se čtyřiceti Němcům podařilo čtyři Čechy po česku v maryáš hrající z hospody vytlouci a když si Češi postaví vlastní hostinec, Němci protestují.

Co se týče místodržitelské praxe o hostinských koncesích života neschopných nedávno na- skytla se příležitost ke zrušení takové života ne- schopné koncese v samé Praze, když stál před soudem hostinský z pražského „Handverkor- vereinu“ a svůj úpadek v této hrdé centrále pražského německého živnostnictva omlouval naprostým nedostatkem hostí, jichž ovšem ne- může býti, ježto není ani německých řemeslníků v Praze, aspoň ne tolik, aby uživili jediného ho- stinského, i kdyby při tom byla česť Germanie v sázce.

— Arcibiskup baron Skrbenský vrátil se z Vídně do Prahy. — Osobní. Předseda panské sněmovny kníže A. Windischgraetz přijel z Vídně do Prahy. — Pohřeb pí. Anny Bergrové z Liberce, matky velkostatkáře p. Štěpána Bergra, maj. domu na Král. Vinohradech konán byl dne 29. ledna z chrámu vino- hradského na místní hřbitov. Církevní obřady za asistence faráře Pulpána z panství řepínského a du- chovenstva farního vykonal dr. Lehner. Mezi čet- nýmiúčastníky pohřebního průvodu vedle příbuz- ných i členů rodiny bylí pp. vrch. inž Traube, vrch. ředitel Sídek, hotelier Hauner, dr. Maška i j. V hřbi- tovním chrámu byla rakev nádhernými věnci po- krytá vykropena a pak v prozatímní hrobce po- chována. — O koupi Křižíkovy elektrické dráhy. Na staro- městské radnici konala presidiální komise dnes do- poledne schůzi, v níž jednáno o koupi Křižíkovy elek- trické dráhy. Vyslovuje se náhled, že bude docíleno oboustranné dohody. — Nadace dra. Sladkovského. Společensitvo sedlářů v Praze upozorňuje své pány členy, že dne 4. března t. r. poděleno bude osm žadatelů část- kou po 83 K 61 hal. z úroků nadání dra. Karla Sladkovského ku podporování chudých starých a ku práci neschopných živnostníků národnosti česko slo- vanské. Žádosti řádně doložené nutno podati nej-