1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 30. dubna 1913.
Praha
4
article
Naranní avečerní llaty
předplácí se
V Praze v admuinistraci:
na měsic. . . . . / 2 K' —h
na čtvrt leta . . .. 6 K — h
s dvojí donáškou:
na měsic. . . . . . 2 K 54h
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve fliálkách
na měsio . . . . . 2 K 30
Poštou
na měsle. . . . . .
na čtvrt ista . . . . 9 K 80
s dvoji zásllkou
a měsíc. . . .
nk dvrt leta: . . Kebh
Praha
5
article
ecerni
dání.
V drobném prodejii
ranní číslo o sobě . . za Sh
večerní
. . . za 4 h
Ve fliálkách na venkově:
ranní čislo . . . . . . .
večerní . . . . . . . . 5h
Inserátv
platí se hotově napřed.
řodplaceni a insorty přijímá
administrace v Marianské ul., a.
Tam nacházeji se tež
redakco, tiskárna a expodice
„Národních Listů“
Rukopisy se nevracejl.
6
title
Válka na Balkáně.
Balkán
7
title
Otázka skaderská.
8
article
Londýnská konference chce jenom zachovat
Londýnská konference chce jenom zachovat
mír.
Z Londýna, 29. dubna. (K. k.) Jeden di-
plomat vyslovil se k zástupci „Reuterovy kan-
celáře“ takto: Obecenstvo nesmí přehlížeti, že
hlavním úkolem, ba kardinálním úkolem vele-
vyslanců je zachovati evropský mír a že různé
otázky, vyskytnuvší se současnou válkou, jsou
jen otázkami druhého řádu. Diplomacie za-
chovala evropský mír po 6 měsíců v obtížných
dobách. Není tudíž nijak odvážným doufati, že
diplomaté za předsednictví Greyova i nadále
s úspěchem budou pracovati na tomto díle.
Tuto důležitou skutečnost dlužno míti na zře-
teli a pak budou otázky denně se vyskytující
posuzovány dle správného jich poměru.
žádná ruská nóta ve Vídní.
Z Pešti, 29. dubna. (K. k.) „Pester Lloyd“
oznamuje z Vídně: Zpráva „Tempsu“, že Ru-
sko podalo zde kominatorní verbální no-
tu o eventualitě zvláštní akce
mocnářství, je nepravdivá. Takové a po-
dobné zprávy sledují zřejmě jen účel, aby by
zkalen poměr mezi vídeňským a petrohrad-
ským kabinetem.
Reuterův
Greyův
Lloyd
Temps
Londýn
Vídeň
Pešť
9
article
Rakouská nóta velmocem.
Z Paříže, 30. dubna. Hr. Berchtold
zaslal včera odpoledne všem kabinetům po-
slední nótu, ve které oznamuje, že Rakou-
sko-Uhersko jest nezvratně roz-
hodnuto donutiti Černou Horuk
vyklizení Skadru. Nóta sice nemluví o
použití zbraní, ale v diplomatických kruzíc
se prohlašuje, že nóta byla zredigována tako-
vým způsobem, že použití zbraně jes
v ní nevyhnutelně naznačeno.
Bojovný tísk ve Vídní a v Pešti.
Z Vídně, 30. dubna. Většina zdej-
ších a pešťských listů volá po za-
kročení meč em. Střízlivých hlasů je vel-
mi málo. „Arbeiter-Zeitung“ myslí, že pro-
citnutí ze skaderského opojen
bude bolestné. Vyčkává se, co přinese
zejtřek z Londýna. Všechny přípravy jsou
vykonány. Císař podle „Neues Wiener Tag-
blattu“ měl včera odpoledne porady s čet-
nými hodnosty vojenskými.
Ve Vídní vyčkávají už jenom odpověď Italíe.
Z Vídně, 30. dubna. „Reichspost“ ozna-
muje, že hr. Berchtold měl včera o poled-
nách konferenci také s vyslancem ital
ským, vévodou Avarnou, o záležitosti ska
derské.
Z Vídně, 30. dubna. „Neue Freie Presse“
oznamuje: Zde očekávají dnes neb
zejtra odpověď Italie. Potom Rakpu-
sko samo nebo s Italií vznesou na Černou
Horu výzvu, dočasně omezenou, aby vyklidila
Skader. Nebude-li výzvě té vyhověno, bude
rakouský vyslanec na Cetyni Giesl odvolán
a vojenská opatření počnou bez prů-
tahu.
Z Vídně, 30. dubna. Z Londýna telegra-
fují „Neue Freie Presse“: Rakousko je
odhodláno postoupiti proti Čer-
né Hoře a nevyčkati výsledku zi-
třejší konference. Jedinou příčinou
prodlení je přání rakouské vlády vojenská
opatření vykonati společně s Ita-
lií, jež je ochotna zúčastniti se výpravy Ra-
kouska, v čemž jí dosud brání ohled na ve-
řejné mínění. Kdyby se Italie neodhodlala
Berchtold
Wiener
Avarný
Italia
Paříž
Hradec
Uhersko
Vídeň
Pešť
Londýn
Rakousko
Neue Frei Presse
ita
ArbeiterZeitung
Neue Frei Presse
10
article
zúčastniti se vojenských opatření Rakouskem
navrhovaných, půjde Rakousko samo
Německo stojí nezvratně po boku svého spo-
jence.
Rakousko
Německo
11
article
Rakousko zakročí vojensky buď s Italií, nebo
samo.
Rakousko zakročí vojensky buď s Italií, nebo
samo.
Z Vídně, 30. dubna. Jak minou dnové
nejbližší, o tom uvažuje „Neue Freie Presse“
Stůj co stůj stane se v tomto týdnu
ještě rozhodnutí Rakouska o Ska-
dru. Rakousko vyzvalo Italii, by
společně s Rakouskem vymohl
vyklizení Skadru. Vyčkává se, zdali
se Italie spojí s Rakouskem k akci té, čiji
zůstaví monarchii samotné. Myslí se, že Italie
se rozhodne v době nejkratší, snad dnes, nej-
později zejtra. Vzhledem na rodinné styky
(královna italská je dcerou krále černohor-
ského — pozn. red.) je odhodlání království
italského velmi ztíženo. Jakkoliv není o tom
žádně jistoty, není pravděnepodobno, že Italie
postupovati bude s Rakouskem společně. Do-
jde-li odpověď, Rakousko zahájí ne-
prodleně rozhodná opatření, bud
s Italií, nebo bez ní. Černá Hora bude
důtklivě vyzvána, aby Skader vyklidila. Vý-
zva ta bude dána se lhůtou docela krátkou
24 nebo 48 hod. Kdyby londýnská konference
vyslanců vyslovila se pro neodkladná energi-
cká opatření proti Černé Hoře, Rakousko
vzalo by to s povděkem na vědomí, avšak
dle dosavadního stavu věcí nelze na takovou
možnost spoléhati a Rakousko nabylo
úplné volnosti akce. Nebude-li vy-
klizen Skader v udané lhůtě, zač-
nou bez průtahu vojenská opatře-
ní a vyklizení Skadru mocí ozbro-
jenou bude zahájeno. Snad počítá
Italia
Skader
Rakousko
Vídeň
Vý
Neue Frei Presse
Italia
12
article
Černá Hora na podporu Srbska a nezodpověd-
ných kruhů panslávských. Rakousko by klid-
ně nesneslo, kdyby Srbsko po bok Černé Hory
se postavilo a poskytlo jí aktivní pomoci.
Tady, ve Vídni, předpokládá se, že Srbsko
nebude ochotno pustiti se pro Černou Horu
do pokusu nebezpečného. V politických kru-
zích tudíž doufají, že ukáže-li se odporem
krále Mikuláše vojenská výprava nezbytnou,
zůstane omezena na Černou Horu, předpoklá-
daje, že Černá Hora chovati se bude korektně
Velmoci, také Rusko, uznaly oprávněnost po-
žadavků Rakouska a ruská vláda zajisté se-
trvá na dosavadním stanovisku. Mezinárodn
zápletky, jak se věří, nehrozí.
Mikuláš
Černá Hora
Srbsko
Rakousko
Vídeň
Rusko
13
article
Ultímatum černé Hoře?-
Z Vídně, 30. dubná. Na dnešní přípravné
burse byly rozšířeny pověsti, že Italie společ-
ně s Rakousko-Uherskem za slala Čer né
Hoře ultimatum, ve kterém ji vyzývají
aby do 48hodin Skader vyklidila.
Černá Hora opevňuje znovu Skader.
Z. Bělehradu, 30. dubna. [„Reichspost“.
Sem došla zpráva, že Černohorci neopusti
Skadru, ani kdyby velmocí evropské to žá-
daly. Hned po pravoslavných velikonocech
obnovena budou opevnění ska-
derská. Srbští důstojníci ze sborů inženýr-
ského, dělostřeleckého a pro fortifíkace bu-
dou při tom Černohorcům pomáhati spolu sji-
nými srbskými dobrovolníky.
Válečné přípravy Černé Hory.
Z Vídně, 30. dubna. „Reichspost“ telegra-
fuje z Kotoru: Soustřeďování černohorského
vojska na prostranství mezi Cetyní a Něgu-
šem jíž počalo. Pluky něgušský a cetyňský.
které jsou na pochodu ze Rjeky, utrpěly vál-
kou nejméně, poněvadž král užíval jich po
většině k ochraně osobní. Doprava střeliva
Skader
Černohorec
Skadr
Vídeň
Rakousko
Uhersko
Bělehrad
Kotor
Rjeka
14
article
trvá dále. Nad Kotorem umístili Černohorei
22 těžkých děl a strojové pušky, tolikéž pal
baterie. Rakouský vyslanec bar. Giesl mě
včera slyšení u krále Mikuláše, jenž zůstává
Svrdým.
Z Londýna, 30. dubna. „Daily Express“
sděluje z Baru, že Černohorcí mají ťam sou-
středěno dosud 15.000 mužů. Neustále příchá-
zí ještě nové vojsko. Konají se přípravy ku
obraně města. Velké množství střeliva dopra-
vuje se do vojenského tábora povozy a sou-
mary. Černohorci jsou pevně odhodlání Ska-
der nikdy nevydatí a počínaje od generála
dolů až do posledního muže jsou všichni lid
naplnění vášnívou nenávistí k Rakousku.
obyvatelstvu je nevylíčitelná bída. Sta liden
hrozí smrt hladem
Kotor se připravuje na bombardování
Černou Horou.
Z Vídně, 3. dubna. V poledních hodinách
rozšířena byla z ministerstva zahraničních zá-
ležitostí zpráva, že právě vydán by
rozkaz, aby civilní obyvatelstv
opustilo Kotor. Civilní obyvatelstvo Ko-
toru bude dopraveno na různých parnících do
okolních měst.
Srbsko bude prý podporovatí Černou Horu.
Z Vídně, 30. dubna. „Neue Freie Presse
oznamuje z Cetyně: Mezi králem Mikulášem
a králem Petrem vyměňují se četné depeše.
V kruzích vládních prohlašují, že Černá Hora
může za všech okolností spoléhati na podporu
Srbska. Bělehradské listy prohlašují, že Srb-
sko nenechá svého spojence na holičkách.
Unie černohorsko-srbská.
Z Paříže, 30. dubna. „Journal“ ozna-
muje z Bělehradu a Cetyně, že chystá se
státoprávní sloučení Srbska s Černou Horou.
dle kterého byly by dvoustátím se společným
vojskem a společnou správou finanční, tolí-
kéž pak se společnou politikou zahraníční
společným ministerstvem vojenství, avšak sa
mostatnou správou vnitřní a samostatnými pa-
novníky. Jednání ve věci té bude brzy skon-
čeno.
Černohorce
Černohorec
Petro
Srb
Kotor
král Mikuláš
Londýn
Rakousko
Černá Hora
Vídeň
ko
Srbsko
Paříž
Bělehrad
Daily Express
Neue Frei Presse
mez král Mikuláš a král
15
article
Příští Albansko-
Příští Albansko-
Essad paša v Krojí.
Z Milána, 30. dubna. (. Neue Fr. Presse“.)
„Secolo“ oznámuje z Baru: Essad paš
přibyl do Kroje, starého hlavního města
albanského, kde byl b dbáncí prohlášen z
nadšených ovací vojska knížetem albanským.
Vojsko mu přísahalo věrnost do smrti. Džavid
paša je na pochodu do Tyrany, rodného města
Essada paše.
Smlouva Černé Hory s Tureckem.
Z Londýna, 30. dubna. „Daily Expressu
telegrafují ze Skadru: Generál Martino-
vič prohlásil vašemu zpravodaji, že m e
Černou Horou a Džavidem pašou
je naprostá dohoda, že uzavřena byla
formální smlouva mezi Tureckem
a Černou Horou a že Essad paša teprve
po této dohodě se dal provolati za knížete
albánského.
Neue
Martino
Milán
Francie . Presse
Turecko
Londýn
Černá Hora
Daily Express
Džavid
16
article
Drobné zprávy.
Drobné zprávy.
Z Caříhradu, 29. dubna. (K. k.) Ministn
vnitra nařídil svolání generálních rad ku pro-
vedení nového zákona o vilajetn
správě.
Prodloužení příměří.
Z Cařihradu, 30. dubna. (K. k.) Proslýchá
se, že Porta vzhledem ku průtahům ve pro-
středkovacím jednání pomýšlí na nové pro-
dloužení lhůty pro zastavení nepřátelství o 14
dní a že tentokráte má býti zastavení války
smluveno oficielním mírovým protokolem.
Dva turečtí důstojníci se hledají.
Z Cařihradu, 30. dubna. (K. k.) Vojenský
soud uveřejňuje rozkaz, kterým se jeden set-
ník a dva majoři, mezi nimi šefket bey, který
se bez dovolení odebral do ciziny, vyzývaljí.
aby se dostavíli k soudu.
Port
Caříhrad
17
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Polácí a svaz slovanského Sokolstva.
Z Krakova, 30. dubna. Valná hromada
svazu polského Sokolstva přijala návrh, aby
vzhledem k tomu, že ke svazu slovanského
Sokolstva náleží také svaz ruského Sokol-
stva, zástupcové svazu polského Sokolstva se
vyzvali, aby ze svazu slovanské ho
Sokolstva vystoupili, kdyby se
Rusové zúčastnili lvovského kon-
gresu.
Zahraniční politika a Uhersko.
Z Vídně, 30. dubna. Odborný chef mini-
sterstva zahraničního hr. Wickenburg-
který včera ráno přibyl do Pešti, večer opět
vrátil se do Vídně. Jednal s Lukácsem
a jinými čelnými politiky maďarskými o si-
tuaci zahraniční. Lukács hodlá v so-
botní poradě vládní strany podati výklado
zahraniční situaci.
Mezinárodní novinářský sjezd.
Z Bernu, 29. dubna. (K. k.) Předsednictvo
spolku švýcarského tísku prohlásilo ochotu spolu-
působiti s výhradou schválení zemskými svazy
říšsko-německého a francouzského tisku na orga-
nísací mezinárodního novinářského sjezdu.
Čínská půjčka a horní sněmovna čínská.
Z Berlína, 29. dubna. (K. k) Německá kabe-
lová společnost oznamuje ze Šanchaje: Horní sně-
movna parlamentu prohlásila 102 proti 69
hlasům půjčku za nezákonnou a žádala
schválení oběma sněmovnami parlamentu. Ve schů-
zi nebyl přítomen žádný člen kabinetu.
Z Pekína, 29. dubna. (K. k.) Zahraniční úřad
oznámil dnes večer vyslanectvům pěti mocno-
stí, zúčastněných na půjěce, že přejímá
plnou zodpovědnost za půjčku jak pro nynější, tak
i pro příští vládu. V dnešní schůzi borní sněmovny
v níž stalo se usnesení proti půjěce, byl přítomen
pouze 121 senátor ze 274.
Rus
Lukács
Krakov
Vídeň
Pešť
Bern
Berlín
Pekín
ruský Sokol
borní sněmovna
18
article
Japonsko a pacifické státy americké.
Z Washingtonu, 29. dubna.. [K. k.) Výbor se-
nátu pro Panamský průplav usnesl se odročiti ve-
škeré otázky, souvisící s průplavními cly, do řád-
ného prosincového zasedání. Ministerská rada ro-
kovala dnes v několikahodinné schůzí o situaci v
Kalifornii. Pronáší se názor, že návrh státního ta-
jemníka Bryana, aby Kaliforníe odročila
schválení protijaponských zákonů,
až bude míti president Wilson příležitost vyjedná-
vati s Japonskem o novou smlouvu, nutno považo-
vati za krajní a poslední ústupek protijaponskému
smýšlení pacifických států.
Alexejev vyznamenán.
Z Petrohradu, 30. dubna. (Spb. Ag.) Car pro-
půjčil bývalému místodržiteli na dálném Východa
admirálu Alexejovi u příležitosti jeho 50letého slu-
žebního jubílea brilanty k řádu Alexandra Něv-
ského s blahosklonným reskriptem.
Syn Nazíma paše:
Z Oděssy, 30. dubna. (Spb. Ag.) Ruským par-
níkem přibyl sem pronásledování mladoturků unik-
nuvší turecký důstojník Nazim bey, syn Nazima
paše, zavražděného při převratu v Cařihradě
Nazim hodlá se usaditi v některém přístavním
městě na Azovském moři
Bryan
Kaliforní
Wilson
Alexejev
Alexej
Alexandr Něva
Nazím
bey
Japonsko
Washington
Kalifornie
Petrohrad
Cařihrad
Aga
19
title
Politická hlídka.
20
article
Z valné hromady německého politického
Z valné hromady německého politického
spolku pražského.
21
article
„Deutscher Verein in Prag“ měl včera rvou
výroční valnou hromadu, velmi politicky vyprave-
nou. Již ve výroční zprávě zaznamenán je zvlášt
protest něm. polit. spolku pražského proti praž-
ské obchodní komoře, poněvadž obchodnímu soudu
pražskému vrátila německý přípis, jejž jí řečený
soud poslal německy proto, že v dopise tom se jed-
nalo o spor dvou německých stran; obchodní ko-
mora žádala však český překlad přípisu toho. Dlé
své výroční zprávy pražský „Deutscher Vereln““
shledává v tomto jednání obchodní komory praž-
ské zřejmou protizákonnost a vyzývá německé
členy komory, by proti zmíněné nezákonnosti ko-
mory protestovali.
Deutschry Vereln
Deutscher SF in Praga
22
article
Není pochyby, že v pražské obchodní komoře
jednali korektně i v jazykovém případě, na který
si stěžuje výroční zpráva pražského německého
spolku politického, sepsaná drem. Ecksteinem. A
při tom zní přímo neslýchaně, když si na domnělé
nedbání práv jazyka německého stěžují Němci.
kteří přece vyvolali a dosud udržují revoltu něme-
ckých soudců proti rovnému právu jazyka českého.
Na téže valné hromadě vystoupil profesor re-
álky Schmid jako řečník o moravském paktu. Jak-
koli jím byli moravští Němci zatlačeni do menšiny.
přece — dle prof. Schmida — moravský pakt jest
menším ze dvou zel, jež moravské Němce ohrožo-
vala, neboť aspoň částečně zajistil ohrožená ně-
mecká práva. Prof. Schmid bouřil pak proti něme-
ckým radikálům, jichž antísemitismus pomáhá jen
sociálním demokratům, poněvadž liberální němečtí
židé raději volí sociálního demokrata než antisemit-
ského německého radikála, tak na př. v okrese,
kde posl. Wolf promluvil řeč, takřka pogrom hlá-
sající, byl zvolen sociální demokrat. Proti mož-
nosti ztráty německých mandátů prof. Schmid po-
stavil zajištěnou německou državu, národními ka-
tastry zřízenou, a proto moravské vyrovnání dopo-
ručil. Poněvadž vyrovnání moravské srovnával s
nedokončeným dorozumiváním českým, lze se do-
mnívati, že doporučil též obsah dorozumívánív
Čechách. U svých posluchačů sklidil hlučnou po-
chvalu.
V téže schůzi proveden byl též nepřátelský
útok proti české vědě a proti českým učencům.
Eckstein
Němec
Schmid
profesor
Wolf
Čechy
23
article
Útočníkem byl poslanec dvorní rada dr. Bačhmann.
který se obíral známým osvědčením Národní rady
české o pragmatické sankci, popíraje věcnou jeho
správnost. V autentickém znění instrumentu prag-
matické sankce se dle dvor. rady Bachmanna nikde
nemluví o státoprávním postavení rakouských krá-
lovství a zemí, na něž se tam hledí pouze jako na
správní úzení to prý bylo se strany české později
jinak vyloženo; o českém státě není dle dra Bach-
manna řeči ani v pragmatické sankci, ani ve spise
„Pactum mutuae successionis“, ani v obnoveném
zřízení zemském.
Dvor. rada Bachmann však nepřestal tu na
polemice věcné, nýbrž skoro denuncoval autory
známého osvědčení Národní rady české, profesory
české university, i Národní radu samu, nebot
tvrdil, že osvědčení to není projevem omylu širo-
kých vrstev lidových, nýbrž nespravedlivým aten-
tátem proti jednání dřívějších vlád a rakouských
vladařů.
Snad dvor. rada dr. Bachmann pocítí jako uni-
versitní profesor nutnost, aby tento svůj výklad,
dosud známý jen z nesporého novinářského vý-
ňatku německého, vydal v úplném znění a způso-
bem zodpovědným. Pak se mu zajisté dotsane ná-
ležité odpovědi od českých odborníků, kteří osvěd-
čení Národní rady české o pragmatické sankci po-
drobilí svému rozboru a pak je uznali správnými.
doktor
Bačhmann
Bach
Dvor
národní rada
24
article
TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE.
„Časopis musea království Českě-
ho“ (LXXXVII., č. 2.) v J. Volfově drobném
přispěvku „Z dějin censury“ uvádí zase jeden
ze četných dokladů liberálního ducha doby jose-
fínské. Otiskuje návrh vicerektora pražského se-
mináře, aby censorem byl jmenován JJosef Do-
brovský, a odůvodnění jeho tím, že Dobrovský je
zcela nestranný, svobodomyslný a že má nejen
potřebné znalosti theologické, nýbrž dokonale
ovládá také češtinu. „Časopis o tom píše: Po vy-
dání tolerančního patentu vyrojila se náboženská
literatura z kruhů katolických i z kruhů tolero-
vaných náboženství v nebývalé míře, zvláště, když
vláda vydávání nekatolických spisů v zemích ra-
kouských podporovala. Literatura ta podléhala
ovšem censuře, jejímiž představiteli byli: Faustin
Procházka, Raf. Ungar a Jiljí Chládek. Poněvadž
se však množily stesky, že se censoři dopouštěji
proti té i oné náboženské straně poklesků, jelikož
neměli za změněných poměrů náležitého rozhledu,
podal vicerektor semináře Lunáček r. 1786 spojené
českorakouské kanceláři návrh, aby byl k dosa-
vadním censorům pro theologický obor, kteří při-
náleželi dosaváde vždy skorem theologické fakultě.
přibrán zeela nestranný, svobodomyslný a skrom-
ný censor, který jest obeznámen jak s theologi-
ckými vědomostmi, tak i s českým jazykem. A ja-
ko muže té kvalifikace doporučoval Dobrovského.
J Volfův
JJosef
Dobrovská
Faustin Procházka
Ungar
Chládek
Dobrovský
25
article
Spojená českorakouská kancelář souhlasila úplně
s názorem Lunáčkovým, že censura theologických
spisů jest v Praze nedostatečně obsazena, jak
ukazují časté případy stížností, a že tudíž není
žádné závady, aby k dosavadním censorům: biblio-
tekáři Ungarovi, profesoru pastorální theologie
Chládkovi a vicerektoru semináře Lunáčkovi byl
přibrán Josef Dobrovský. Akt ten má datum: Ví-
deň, 27. březen 1786. Zásluha o navržení Dobrov-
ského za censora patří tedy hlavně svobodomysl-
nému vicerektoru semináře Lunáčkovi. — V ostat-
ním obsahu je! Ant. Hodáň, Nové dopisy Boženy
Němcové. — Dr. J. Vančura. Nejstarší kronikát
klatovský a jeho dílo. — Ot. Zachar. Rudolf II.
a alchymisté. — K. Adámek. Umělecká výzdoba
musea království Českého. — L. Glockner, Ritters-
bergův pohled na hudební poměry v Čecháchv
první polovici XIX. století. — C. Straka, Nově
objevené zlomky spisů Mistra Jana Husa v knihov-
ně strahovské. — Dr. Č. Zibrt. M. Hórnika cesta
z Prahy do Lužice 1852. — Drobné příspěvky. —
Hlídka literární.
Lunáčkův
Ungar
Chládek
Lunáčk
Dobrovská
Hodáň
Němcová
doktor
J Vančura
Otakar
Zachar
K Adámek
C Straka
Hus
Zibrt
M Hórnik
Hlídek
Praha
Lužice
muzeum království Český . — L . Glockner
Ritter
26
article
V „České Osvětě“ (IX., č. 4.) podává prof
VI. Bauer „Rozluštění otázky venkov-
ských čitáren“. Nejprve konstatuje dosavad-
ní málo utěšený stav: „Majetnější lidé odebírají
snad dosti časopisů, ale poměrně málo čtou. Třídy
nemajetné jsou ovládány místy přímo hladem no-
vinářským, ale k odebírání denníku nemají velmi
často prostředků. A na ostatní časopisy, obrázko-
vé, které jsou dosti drahé a revue rázu poučného
nebo poučně zábavného, již teprve málokdy dojde.
Naše příslušné časopisy ovšem mají na venkově
dosti odběratelů, ale počet ten, měřen jsa naším
ideálem lidovýchovným, aby totiž tak důležitý
vzdělavací prostředek stal se přístupným každému
průměrnému našemu člověku, je přece jen nedo-
statečný. Vedle toho odebírají také spolky časo-
pisy, ale těm se vede ještě hůř. Časopisy přijdou
do spolkové místnosti, tam se vyvěsí. Kdo tam
přijde, přečte je; nemůže-li nebo nechce-li do ho-
spody, nedostane ničeho. A že v hospodě se lidé
»ddávají často docela jiným zábavám než čtení, je
známo.“ Jak tu pomoci, jak spřístupniti časopise-
ekou četbu lidu? Profesor Bauer návrhem svým
na odpomoc navazuje na čtenářské kroužky, ob-
vyklé již mezi studentstvem, někde i mezi venkov-
skou inteligencí. Časopisy kupují se společným ná-
kladem a v určitém turnu kolují mezi účastníky
Bauer
profesor VI
27
article
Tím docilí se, že čtenáři mohou si svůj časopis pře-
čísti v klidu, bez velkého zdržování pochůzkami
do čitárny a ušetří se obtíže, jež působí často vy-
hledati místnost vhodnou pro čítárnu. Ovšem, t
forma čtenářských sdružení vyžaduje ochotnéhoa
přesného dobrovolného pořadatele, který by časo-
pisy vydával, sledoval je na jejich pouti obcí a při-
jimal zpět; mimo to je podmínkou jistý smysl pro
pořádek u všech účastníků. Čtenář nepořádný, kte-
rý by věas časopis nedal dále kolovati, musil by
býti vždy hned a bezohledně vyřazen. Jinak by
podobné okružní čítárny — mimo předplatné na
časopisy — nevyžadovaly žádných téměř správních
nákladů. Inventář jejich by tvořily desky na časo-
pisy, pořízené z obyčejné lepenky, na něž by se
zapisovalo, kdo kdy časopis přijal a kdy dal dále
(pro jednoho čtenáře stačila by lhůta dvou dnů)
obvyklá zápisní kniha (příspěvků a usnesení). O
odběru časopisů rozhodovalo by se v mezích fi-
nančních prostředků hlasováním. Tím způsobem by
tedy jednotlivec dostal za to, co sám zaplatí, do
rukou tolik časopisů, co se jich dá poříditi za
obnos všemi složený. A při tom účastník kroužku
by všechny časopisy skutečně přečetl, protože by
je dostal zdarma do domu; ne jako při dnešních spol-
cích, kde si musí pro ně do hospody, kam ho často
žena nepustí, kde často dá se od čtení odlákati k
liché nebo i špatné zábavě. Profesor Bauer končt
svůj článek odporučením, aby organisace, které
postlají časopisy na venek, trvaly na tom, aby ča-
sopásy po obci kolovaly a nebyly vykládány jenom
v hospodě. — „Česká Osvěta“ dále obsahuje: .
V. Vykoukal, Nová organisace Osvětového svazu
jakožto ústředí české lidovýchovy. — F. V. V., Čí-
tárny pro děti. — Seznam knihovny o 100 spisech
pro učňovské besídky. — Pro knihovny. — Zprávy
— Věstník svazu osvětového.
Bauer
V Vykoukal
organizace osvětový svaz
svaz osvětový
28
article
V „Národopisném věstníku česko-
slovanském“ (VIII., č. 4.) uveřejňuje J. T y-
kač článek „Hrnčíři v České Třebové“
Nemáme dosud souborného zpracování lidové ke-
ramiky české, která byla ve století sedmnáctém
v prvé polovici století osmnáctého značně vyspělá
a jež zanechala nám mnohou, opravdu cennou pa-
mátku uměleckou. Proto je vítati všechny práce.
které mohou připraviti látku a býti pomůckou ko-
nečnému dílu soustavnému. A z těch prací je právě
i stručná, referující stať Tykačova, která zjišťuje
stáří některých dochovaných keramických výrobků
třebovských (až z konce XVII. stol.), jejich ráz
trh, způsob práce i jména některých výrobců. —
Obhah čísla doplňují: Literatura. — Poznámky k
posudku Kolouškova „Problému plodnosti““. —
Drobné zprávy národopisné. — Zprávy o museích
a společnostech národopisných.
J T
Hrnčíř
Tykačův
Kolouškův
Český Třebová
29
article
V „Menšinové Revui“ (II., č. 6.) dokon-
čuje J. Bárta-Zahrádecký svou národnostní
monografii „Brno". V závěru jejím staví
prognosu dalšího národního zápasu o hlavní město
Moravy. Soudí, že český živel je na nezadržitelném
postupu. Vítězství jeho mohlo by urychliti zřízení
české university v Brně, jež ovšem není v naší mo-
ci, a česká práce hospodářská pro Brno, která
celku závisí přece jen na našem počinu: „V Brně
musí býti založeno více velkých českých továren.
které dokonají sedmistyletý boj a vrátí českému
národu — české Brno! Český národ, který má již
ve svých spořitelnách uloženu plnou miliardu ko-
run, který zakládá velké továrny i v cizích zemích,
že by toho nedovedl v Brně? Dle příkladu Českých
Budějovic kéž i v Brně českému národu vyvstane
již aspoň několik povolaných, energických mužů,
odhodlaných zakládati české akciové továrny! To-
várna na damské hedvábné látky, koželužna, pivo-
var, sladovna, továrna na konservy, strojírna a j.
dobře by prosperovaly. Zkusme založiti akciový
Brněnský národní podnik a uvidíme, jak český ná-
rod s nadšením jej uvítá, jako bezpečný prostředel
k urychlenému dobytí hlavního města Moravy.
J Bárt
Brno
Morava
Český Budějovice
český univerzita v Brno
český Brno
národní podnik
30
article
Brna.“ Je ovšem na povolaných kruzích hospo-
dářských v Brně, aby myšlenky, vyslovené laikem.
přezkoušely a kde by byla naděje na prosperitu.
stělesnily. Neboť tolik je mimo pochybu: že ho-
spodářská síla je jediným bezpečným podepřením
snah a práce o moc politickou. „Revue“ dále při-
náší: JUC. Ant. Břeský. Za reformu volebního
řádu do sněmu vévodství Slezského. — J. Šubrt.
Národnostní změny v bývalém kraji žateckém. —
J. Litoměřický, Socialistické proudy v životě če-
ských menšin v Podkrušnohorsku. — V. Kukaň, N
bludných cestách. — Literatura. — Školství. — Hi-
storické památky. — Život spolkový. — Národní
obrana.
Břeská
J Šubrt
Brno
31
article
V „České Škole“ (XII., č. 17.) činí Fr
Blažek návrh na zavedení „Vaření na š ko-
lách chlapeckých“. Na prvý pohled zdá se
návrh trochu nevážný, skoro komický. Ale autou
dokládá požadavek — skutečnou potřebou. Uka-
zuje, kolik hochů doma pomáhá při vaření nebo
sami vaří, Čísla jeho, nota bene z měšťanské školy
v kraji poměrně zámožném (Polabí) jsou zárovei
zajímavým dokladem sociálních poměrů. Tak F -
Blažek uvádí ze své školy: „Z 52 žáků I. ročníku
vaří pravidelně doma pro rodinu neb jen pro sou-
rozence snídani, oběd neb večeří 32 žáci, 11 často
a 7 jen kávu k snídaní. Ze 37 žáků II. roč. vaří
pravidelně 21. ze 23 žáků III. roč. 16 žáků. Kávu
neb polévku k snídaní, k svačině nebo k večeři
vařívá vělšina žáků. Jsou to ovšem žáci z rodin
chudých, jichž rodiče odcházejí oba pravidelně na
celý den do práce a jimž matka, připravíc potřeb-
né k vaření, ponechá ostatní na starosti. Musejí
tedy upravítí a připraviti pokrm nejen pro souro-
zence, ale i rodičům. Jsou to ovšem pokrmy jedno-
duché, nevyžadující žádného zvláštního umění ku-
chařského, ale vyžadující přece jistých znalostí ve
vaření pokrmů. A právě k tomu musí býti obrácen
zřetel a nutno se postarati o vyučování nebo aspoi
poučení žáků o přípravě aspoň těch nejjednodušších
pokrmů. Pokud jsem zjistil, vařila většina žáků
doma kávu, polévku, brambory a houby.“ — Ostat-
ní obsah čísla: J. K. Kepl. Osobní výkazy žáků. —
Blažek
Kepl
Český škola
Polabí
32
article
Dr. F. Krejčí, Hlavní proudy v nové filosofii. —
J. Mudra. O knihách. — B. Pluhař. Vyučování ja-
zyku německému na našich školách. — Literatura.
— Rozhledy.
O síle myšlenky národní nesvědčí nic tak znač-
ně jako to, že není generace umělecké, která by se
nesnažila uvědoměle, theoreticky — nejen svojí
tvůrčí prací — vyřešiti svůj poměr k ní. V posled-
ním svém čísle (6., roč. XVIE.) „Volné Směry
úvahou K. Čapka opět se zabývají „Otázkou
národního umění“. Jim „ani oblast histotie,
ani svět umění lidového není půdou, na níž by mo-
hlo vyrůsti naše současné národní umění. Obojí ta-
to oblast náležela romantismu, jenž přešel, aby
učinil místo jiným směrům. S novými směry přišli
jiní lidé a přinášeli nové odpovědi na problém ná-
rodního umění. Přišli malíři, kteří se domnívali,
že stačí omalovati všechny fábory a kroje Moravy.
aby vzniklo jadrné české umění. Mnoho se pře-
vzalo z vývoje evropského umění a odělo po česku
a tento folklor pak v podivném obecném klamu
platil za národní umění. Mnohem vážněji v li-
teratuře hledala se duše venkovského lidů, ale mí-
sto národního umění vznikla psychologie venkova;
neboť realismus, jemuž se vůbec vytýká nesloho-
vost, nemohl se stát ani stylem národním. Alfred
doktor
F Krejčí
J Mudra
Pluhař
K Čapek
Jim
Alfréd
Morava
národní uměný
33
article
Fouillé praví, že pro psychologii národa je důležito
poznat, jakou ideu národ sám o sobě má. Český
národ sotva si představuje sebe sama v národním
kroji uprostřed zpěvní idylly venkovské. Legen-
dární lid stal se politickou a zájmovou stranou
zemědělců, jež má kanadskou povahu pěstitelů ú-
rody a vše ostatní jet jen literatura. Ale ti, kdo
psychologicky a literárně zkoumají tento lid, ne-
mluví o jeho rostoucí síle; stále hledají v něm to
praslovanské, to původní, to českobratrské, jakoby
ty nejstarší povahové zbytky a nejtemnější remi-
niscence byly tím psychologicky nejcennějšíma
nejnárodnějším. Duše není obsažena jen ve vzpo-
mínkách, ba nejméně ve vzpomínkách, pravá, ce-
listvá a životní duše je ta, která prožívá přitomnost,
která každým okamžikem nalézá před sebou nové
poznání světa a nové možnosti; proč ještě nepře-
mýšlíme o této obnovující se a pokračující duši ná-
roda, jež spěje do budoucnosti, proč ji nenazýváme
pravou národní duší? Je to duše národního dění;
ji náležejí vše naše pokroky, rostoucí bohatství
půdy, průmysl. věda, množství, účastenství na všech
pokrocích Evropy, láska k novým myšlenkáma
nové umění; to jest žijící a rostoucí národ, jenž
není ani národem historickým, ani národním rájem
lidovým, národ tvořící, jdoucí k novému a budou-
címu, postupující v jedné řadě se všemi silami, jež
vznikají ve světě; národ nalézající svou největší
svobodu v tom, nejíti pozadu za pohybujícím se lid-
stvem, nýbrž spolu s ním a v první řadě.“ — V
textu je ještě: Paul Signac: Neoimpressionismus.
— VI. Hofman, Moderní umění v poměru k neo-
impressionismu. — Kronika. — V illustracích: De-
laeroix, Pissarro, Monet, Seurat, Signaa. Cross,
Luce, Gogh.
Signac
Neoimpressionismus
Hofman
laeroix
Pissarro
Monet
Seurat
Signaa
Cross
Gogh
Evropa
Luka