1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 29. dubna 1913.
Praha
4
masthead
Naranni a večerní liety
předpláci se
V Praze v administracíi
na měslo, . . . . . 2 K —
na čtvrt leta :
6K-
s dvoji donáškou
na měsie. . . ..
na čtvrt leta . . . . 7 K elh
ve filiálkácht
na měsle
Praha
5
masthead
Pojtou 2 K a0
Pojtou 2 K a0
na měste. . . . . . a
na čtvrt ieta : . . . K ooh
s dvoji zásilkou
měsle.
k čtvrieta: . . . ki
6
masthead
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě
zat
večerní
za s
Va filiálkách na venkově.
ranní čislo
večerní
lnseráty
plati se hotově napřed.
Předplnceni a inserty přijíma
sdministrace v Marianské ul., a.
Tam nacházeji se téj
rodakce, tiskárna a expedlee
„Národních Listů“
Rukopisy se nevracujl.
Virginie
8
article
Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně.
Vylednávání v lon-
dýně rozbito.
Rakousko zahaluje sam
výpravu proti černé Hoře.
Z Vídně, 29. dubna. Na za-
hraničním úřadě obdrželi dnes
v poledne oficiosní žurnalisté
informaci, že velevyslanecká
konference v Londýně byla
rozbita a že Rakousko-Uhersko
přikročí nyní k samostatné
akci, aby docílilo vyklizení
Skadru. Praví se, že tato akoe
bude zahájena s největší silou
a ostrosti. Dnes dopoledne byly
dány již příslušné rozkazy a
zároveň o samostatném po-
stupu Rakousko-Uherska byly
zpraveny všechny kabinety.
Za těchto okolností přirozeně
nebude se již konati žádná
velevyslanecká konferencev
Londýně, která měla se konati
ve čtvrtek.
Balkán
Rakousko
Vídeň
Londýn
Uhersko
9
title
Skader a příští Albánsko
10
article
(Zprávy, dříve došlé.)
(Zprávy, dříve došlé.)
Z londýnské konference.
Z Londýna, 28. dubna. (K. k.) „Reuterova
kancelář“ se dovídá: Konference velevyslanců
trvala 31/4 hod. a skončila ve 3/47. hod. Sir
Edvard Grey předsedal. Před schůzí konfero-
vali rakousko-uherský velvyslanec a ruský
velvyslanec se sirem Edvardem Greyem.
Z Londýna, 29. dubna. (K. k.) „Reuterova
kancelář“ se dovídá, že včerejší schů ze
velvyslanců byla dosud ze všech
neidelší. Trvala od 314 hodiny odpolední
do 634 hod. večer. Schůzi, jíž předsedal státní
tajemník Grey, předcházely rozhovory
rakousko-uherského a ruskéh
velvyslance s Greyem. Jest uklidňu-
jícím momentem v nynější situaci, že byla n
čtvrtek odpoledne stanovena další konference
a že dle projevů s úřadní strany „ani nyní
není příčiny k pessimismu“. Třebaže nen
určitých informací o rozhodnutí konference.
stalo-li se vůbec rozhodující usnesení, možno
z narážek dobře informovaných kruhů vším
právem se domnívati, že, ježto se velevyslanci
dohodli se svými vládami, bude do při-
ští schůze možno učíniti Rakou-
sko-Uhersku žádané sdělení, c
jsou mocnosti ochotny učiniti
Převládá dojem, že nedávný krok
Essada paše situaci vážně ztížil.
názory o možných důsledcích tohoto kroku
se však tak různí, tak že ne ní možno
říci povšechně, jak se naň nahlíží
V jednom bodě ovšem jest naprostá shoda, že
totiž krok ten byl výsledkem do-
hody s Černou Horou, událost to, která
v politických kruzích nevzbudila příliš velký
podiv. V těchto kruzích mělo se od počátku
za to, že za vtržením Černohorců do
Skadru vězelo mnohem více než
bylo oznámeno.
Pokud vyhověla londýnská konference Ra-
kousku.
Z Londýna, 29. dubna. („Neue Freie
Presse.“) Velevyslanecká konference vyho-
věla potud stanovisku Rakouska, že zabývala
Grey
Skadr
Londýn
Grey
Uhersko
Rakousko
Reuterův kancelář
Edvard Grey
Rakousek
Neue Frei Presse
11
article
se opatřeními, která by se stala, kdyby král
Mikuláš nepovolil. Rakousko prohlá-
silo, že mu nedostačí vyloděni
mezinárodního vojska v Baru
Ulčínu, jak navrhlo Rusko a Francie.
Jak se dnes ještě soudilo v Římě.
Z Říma, 29. dubna. Ve zdejších politi-
ckých kruzích posuzuje se situace jako velmi
vážná, ačkoli se zde ještě věří, že ke
čtvrteční velevyslanecké konferenci v Londý-
ně přece dojde a že Rakousko-Uhersko, Ita-
lie a Anglie budou pověřeny provedením
energického postupu. Jest domněnka, že
bude potřebí vyloditi asi 60.000 mužů, aby
docíleno bylo vyklízení Skadru. Poněvadž ta-
kovou sílu vojska nemohly by všechny vel-
moci v krátké době na místo dopraviti, pře-
nechána bude pravděpodobně tato úloha Ra-
kousko-Uhersku a Italii, při čemž Anglie bu-
de tuto vojenskou akci podporovati malým
vojenským oddílem.
Mikuláš
Rakousko
Bara
Rusko
Francie
Řím
Londý
Uhersko
Ito
Anglie
Italia
12
article
Neshoda velmocí o vojenském zakročení prot
Černé Hoře.
Z Paříže, 29. dubna. „Matin“ oznamujev
poloúřadní zprávě: Velmoci trojdohody, An-
glie, Francie a Rusko nepomýšlejí tou dobou
dáti souhlas ke společnému vojenskému zakro-
čení. Trvají sice na svém původním usnesení.
aby Skader připadl Albanii, soudí však, že
jsou po ruce ještě jiné prostředky, jimiž lze
Cetyni vykonati nátlak dříve, než se přikročí
k vojenským opatřením. Italie, jak se podobá.
jest sice diplomaticky při trojspolku, avšak
chová se velmi umírněně. Dle jejího míněn
dlužno vyčerpati všechny díplomatické pro-
středky, nežli se sáhne k násilí. Německo dává
násilné vojenské akci Rakousko-Uherska
přednost, na druhé straně však jest proti udě-
lení mandátu Rakousko-Uhersku samotnému
Černá Hora prý dosud neodmítla.
Z Londýna, 29. dubna. („Neue Freie
Presse.“) Včerejší porada vyslanců skončila
bez positivního usnesení stran podnětů ra-
kouských, poněvadž Černá Hora dosud neod-
pověděla k poslední výzvě velmocí, by vy-
klidila Skader, tudíž výzvu tu neod-
mítla.
Paříž
Francie
Rusko
Albánie
Německo
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
Londýn
Matin
Neue Frei Presse
13
article
Oč usiluje Rakousko.
Oč usiluje Rakousko.
Z Vídně, 29. dubna. „Information“ ozna-
muje ve francouzské části dnešního svého
čísla, že Rakousko nechce podniknouti akc
proti Černé Hoře samo, ba nechce ji podnik
nouti ani společně s Italií, nýbr
naléhá, aby se jí zúčastnila také
jedna mocnost trojdohodová.
Srážka velevyslanců rakouského a ruského.
Z Londýna, 29. dubna. V diplomatických
kruzích se proslýchá, že na včerejší konfe-
renci velevyslanecké stala se mezi rak. -uher
vyslancem hr. Mensdorffem a ruským vele-
vyslancem hr. Benckendoriem prudká srážka
což mělo za následek, že oba diplomaté měli
pak rozmluvu ještě mezi čtyřma očíma, aby
se smířili aspoň po stránce osobní.
Sítuační zpráva bulharská.
čm. Ze Sofije, 29. dubna. (Zvl. telegr. „N.
L.“) Generálové Savov a Fičev přijeli z Odrinu
a byli přítomni ministerské radě, která zase-
dala dnes dopoledne i večer. Fičev vyvra-
ci zprávu o odvolání bulharské
posádky ze Soluna. Jde prý jen o vý-
měnu tamějšího dělostřeleckého pluku jiným.
Skaderská otázka nevzbuzujev
rozhodujících kruzích žádných
zvláštních obav. Myslí se, že Ska-
der zůstane Albanii a že Černá
Hora dostane náhradu územím.
„I Skader“ — prohlásil vynikající člen
kabinetu — „i pronunciamento Essada paše
jsou pouhé incidenty, jež nedovedou zadržeti
postup míru. Vyzvání velmocí ke spojencům
aby určili místo a delegáty pro pode-
psání prozatímného míru, nemohlo
býti ještě doručeno, protože zástupce Ruska
je stále ještě bez instrukcí.
Italia
Mensdorff
Savov
Fičev
Odrin
Rakousko
Vídeň
Londýn
Sofijá
Albánie
Rusko
Skader
14
article
Král Mikuláš Skadru nevydá.
Z Vídně, 29. dubna. „Reichspost“ telegra-
fují z Kotoru: Král Mikuláš přijal přede-
včírem o 7. hod. večerní rakouského vyslan-
ce barona Giesla, jenž žádal o
Černé Hory bezvýhradné vykli-
zení Skadru. Včera dopoledne chtěl ra-
kouský vyslanec odjeti do Kotoru, když ho
došlo pozvání královo na 10. hod. do-
polední. O této rozmluvě je povědomo pouze.
že král prohlásil, že nikdy Skadru
nevydá. Předevčírem přijal král 7 al-
banských pohlavárů z okolí Ska-
dru a měl k nim řeč, ve které je nabáda
ke klidu a pokoji a připomínal jim, že o su-
dy jejich jsou nyní na věčné časy
spiaty s Černou Horou.
Vojenská opatření Černé Hory proti Kotoru
Z Vídně, 29. dubna. „Reichspostu“ se
telegrafuje z Kotoru: Vojenská opatření Černé
Hory proti Kotoru provádějí se horlivě dále
Od včerejška je umístěno několik strojo-
vých pušek veskalách nad silnic
k Něguši a Cetyni. Výšiny nad Ko-
torem jsou obsazeny četným no-
vým vojskem, které rozbilo tam tábor
Srbsko-černohorsko-turecká úmluva o příštín
Albansku.
Mikuláš Skadr
Mikuláš
Giést
Vídeň
Kotor
Srbsko
král 7 al
ko
15
article
Z Vídně, 29. dubna. „Reichspost“ telegra-
fují z Terstu: Dle zpráv sem došlých a spo-
lehlivých jednalo se již po několik
neděl mezi černou Horou a Srb-
skem na straně jedné a mez
mladotureckou vládou a Džavi-
dem pašou na straně druhé o bu-
doucím osudu Albanie, o kterýchžtc
jednáních Rusko vědělo. Došlo se k této do-
hodě: 1. Zřídí se saníostatný stá
albanský za suverenity sultánovy; 2. ten-
to stát přistoupí k balkánskému
svazu; 3. severní hranice tohoto Albansk
půjdou podél dolního Drinu, takže Černé
Hoře připadne jak Skader i Medva
— Účelem dohody té bylo dostati cel
Balkán na stranu trojdohody pro-
ti trojspolku a takovým způsobem zma-
řiti na ráz všechny požadavky trojspolkové
Při tom byl ještě plán, aby Srbsko dostalc
přístup k moři.
Essad paša postupuje.
Z Bělehradu, 29. dubna. „Politika“ ozna-
muje, že Essad paša přitáhl s 22.000 vo-
jáky do Tirany a převzal správu
tohoto města. Katolické obyvatelstv
prchlo:
Srb
Vídeň
Terst
černá Hora
Albánie
Rusko
dolní Drina
Balkán
Srbsko
Bělehrad
Tirana
16
article
Albansko Essada paše k balkánskému svazu
Albansko Essada paše k balkánskému svazu
Z Vídně, 29. dubna. „Reichspostu“ se
telegrafuje: Essad paša ohlásil králi Miku-
láši ještě nežlí mu Skader odevzdal, že jako
kníže albanský naléhati bude na připojen
Albanie ke svazu balkánskému.
Ismail Kemal bej proti Essadu pašoví.
Z Paříže, 29. dubna. (K. k.) Ministr za-
hraničních záležitostí Pichon přijal dnes
odpoledne Ismaila Kemala beje
správce zatímní vlády v Albanii
Ismail Kemal prohlásil ke zpravodaji: „Jed-
nání Essada paše dá se nazvati pouze slovy
„zrada a šílenství“; zrada, poněvadž Albanii
vydáním Skadru zbavil hlavy, šílenství, po-
něvadž vzhledem na vyjednávání o hranicích
Albanska uvrhl nás do nejobtížnější situace.
poněvadž ohrozil ničemným způsobem neod-
víslost naší země a vzepřel se vůli celé Evro-
py. Jsem přesvědčen, že albanské obyvatel-
stvo neuposlechne Essada paše a že také
velká část vojska od něho odpadne. Naše ne-
odvislost žádá celistvosti země, jakou po-
žaduje i Rakousko. Chceme býti s ce-
lým světem v dobrém poměru, stejně s Ra-
kouskem jako se svými slovanskými sousedy.
Ismail Kemal bej odjede dnes do Londýna
aby velvyslanecké konferenci vyložil hle-
diska zatímní albanské vlády.
Italský hlas o podniku Essada paše.
Z Říma, 28. dubna. (K. k.) K nedávnému odha
lení o černohorsko-albanských intrikách píše „Tri-
buna“: I ti, kdož byli naplnění jakousi sentimenta-
litou pro Černou Horu, musí nyní uznati, že velké
zájmy Evropy musí od nynějška opět nabýti vrchu
Nikdo zajisté nebude tvrditi, že rozhodnutí Evropy
musí ustoupiti před touto intrikou jakéhos paše
která nám právě byla odhalena.
Mika
Skader
Kemal
Pichon
Skadr
Vídeň
Albánie
Paříž
Rakousko
Londýn
Řím
Černá Hora
Evropa
17
article
Drobné zprávy.
Drobné zprávy.
Z Athén, 29. dubna. (K. k.) Během to-
hoto týdne navštíví korunní prin
krajiny na severu Epiru, zejména
Argyrokastro a Koricu, které král Konstantin
nemohl již navštíviti pro zavraždění krále Ji-
řího. V Argyrokastru a Korici bude korunní-
mu princi uspořádáno nadšené uvítání.
Z Cařihradu, 28. dubna. (K. k.) Proslých
se, že býv. ministr evkafu Hairi, který měl
v čele reformní komise odjetí do Anatolie
byl opět jmenován ministrem evkafu.
Ruský vyslanec v Bělehradě carem
vyznamenán.
Z Bělehradu, 29. dubna. Car zaslal zdej-
šímu ruskému vyslanci Hartwigovi vel-
kokříž řádu bílého orla. Toto vysoké
vyznamenání v nynější době vyvolalo v Srb-
sku přirozeně velké úspokojení a to tím spíše.
že toto vyznamenání bývá udělováno jen vele-
vyslancům a nikoli vyslancům.
Vážná situace v Malé Asií.
Z Londýna, 29. dubna. Na turecké vele-
vyslanectví došly zprávy, dle kterých turecká
vláda posuzuje situaci v Malé Asii,
zejména v Adaně, velmi vážně a da-
la již příslušné rozkazy k ochraně cizinců. Jsou
obavy před velkým krveprolitím
Konstantin
Proslý
Hairi
Hartwig
Srb
Atény
Epirus
Cařihrad
Anatólie
Bělehrad
Londýn
Adana
18
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
19
article
Úsilí o krátké aspoň zasedání českého sněmu
Úsilí o krátké aspoň zasedání českého sněmu
Z Vídně, 29. dubna. Ministerský předsed
hr. Stürgkh, který nyní vyslechl zástupce
všech stran sněmu království Českého v pří-
čině návrhu, aby konalo se krátké za-
sedání zemského sněmu, předlož
stranám jeho návrhy nové, jimiž
umožniti chce krátké zasedán
takové. Mezi návrhy bude také podnět
aby konference stran úpravy jazy-
kových poměrů při zeměpanských
úřadech byly co nejdříve obno-
veny. Zástupci velkostatku vyslovili se
vůči hr. Stürgkhovi proti dočasné vý-
pomoci učitelům, namítajíce, že ne-
může býti připuštěno, by činěny byly výjimky
na prospěch jednoho stavu, že naopak třeb
také ve věcech národně-politických učinit
krok ku předu, nežli zasedání sněmu českého
bude věci možnou.
Porada o pracovním programu poslanecké
sněmovny.
Z Vídně, 29. dubna. Předseda poslanecké
sněmovny dr. Sylvestr svolal dnes předsedy
všech klubů této sněmovny ku poradě o pra-
covním programu jarní kampaně na úterý
6. května.
Halíčská kríse.
Z Vídně, 29. dubna. Všichni polští vůdco-
vé na sněmu haličském a na radě říšské dnes
ráno sem přijeli a sešli se o 10. hodině dopo-
lední v hotelu „De France“ u místodržitele
dra. Michaela Bobrzyňského ku poradě.
Stürgkh
doktor
Sylvestr
Franc
Michael Bobrzyňský
Vídeň
poslanecký sněmovna
20
article
Z úřadního věstníku
Z Vídně, 29. dubna. (K. k.) „Wiener Ztg.“ o-
znamuje: Jeho Veličenstvo císař udělil řediteli po-
mocných úřadů u místodržitelství v Praze cís. r.
Františku Märzovi, který z vlastní žádosti vstu-
puje do trvalé výslužby, rytířský kříž řádu Fran-
tiška Josefa. — „Wiener Žeitung“ uveřejňuje na-
řízení ministerstva veřejných prací z 2. dubna t. ro-
jímž se v patentním úřadě zřizují dvě další ohlašo-
vací oddělení (IX. a X.) — Ministr financí jmenoval
celní revidenty Ervína Kuglera, Karla Krixe
a Antonína Kantu celními inspektor
pro služební obvod zemského finančního ředitelství
v Praze. — Ministr orby jmenoval místodržitelské
koncipisty u místodržitelství v Praze dra. Rudolf
Schránila a Františka Martinka mini-
sterskými koncipisty v ministerstvu orby
— Ministr obchodu jmenoval za odbor. přednostu
Emila ryt. Krticzku z Jadenu ministerského radu
v ministerstvu obchodu Herolda ryt. Demel
předsedou permanentní komise pro obchodní hod-
noty (obchodu s cizinou).
Z tábora maďarské oposíce.
Z Pešti, 28. dubna. (Uh. tel. kor. kanc.) Posl.
Julius Nadanyi zaslal Františku Košutovi list, v
kterém mu oznamuje své vystoupení z Košutovy
strany.
Rumunský dvůr.
Z Bukurešti, 29. dubna. (K. k.) Královšti man-
želé odjeli dnes dopoledne do Sinaje.
Wiener Ztg
März
Fran
Josef
Wiener Žeitung
Kugler
Krix
Kant
Rudolf
Schránil
Martinek
Emil
Herold
Demel
Posl
Julius Nadanyi
Košut
Košutův
Vídeň
Praha
Jaden
Pešť
Bukurešť
Sinaj
21
article
Nepokoje v Lisabonu.
Z Lísabonu, 28. dubna. (K. k.) Policie zavřela
pokladnu syndikátu v Lisaboně. Účel ztroskotav-
šího hnutí jest stále ještě neznám.
Z Lisabonu, 28. dubna. (K. k.) V dnešní schůzi
sněmovny prohlásil předseda ministerstva, že
vláda zná původce hnuti a jejich zá-
měry. Vláda měla za to, že buřiči zaujmou bo-
jovné postavení, jež by bylo ospravedlnilo rázné
potlačení jejich akce, ukázali se však vesměs zba-
bélci. Všechny vojenské živly a policejní orgány
stály vlastenecky při vládě. Tato dala uza vřít
ohnisko hnutí a nařídila zahájiti ří-
zení. Sněmovna schválila jednomyslně jednací po-
řad, který vyslovuje vládě důvěru. Stejné prohlá-
šení učinila vláda v senátě, který jí rovněž odhla-
soval důvěru.
Z Lisabonu, 29. dubna. Vláda uveřejňuje ve
3 hod. ráno tuto oficiosní zprávu: Dva námořníci
křižáku „San Gabriele“ vypálili dnes ráno tři vý-
střely do moře. Okamžitě byla svolána celá po-
sádka. Oběma námořníkům však se podařilo vmí-
siti se nepozorovaně mezi své soudruhy. Neví se
tudíž, kdo byli vinníky a proč stříleli.
Z Lisabonu, 29. dubna. (K. k.) Dnes v noc
vybuchly dvě pumy před kasárnami
13. pěšího pluku. Byla způsobena pouze hmot-
ná škoda. V La Coimbře bylo zatčeno 13 dělníků
pro pobuřování vojáků
Z Lisabonu, 29. dubna. (K. k.) Listy sdělují, že
původci útoku na vládu připravili seznam no-
vého ministerstva, v němž měl Magelhas
Lima převzíti předsednictvo. Dnes byly zatče-
ny další osoby. Mimo to byla vydána
řada nových zatykačů. Při opětných do-
movních prohlídkách bylo zabaveno ně-
kolik pum.
Lisabon
Le Coimbra
Lima
Sana Gabriel
22
article
Obrana holandského pobřeží.
Z Haagu, 28. dubna. (K. k.) Poslanecká sně-
movna pokračovala dnes v projednávání osnovy
zákona o sesílení obrany pobřeží. Mi-
nistr vojenství prohlásil, že tvrz u Vlissing nemá
sloužiti k uzavření Šeldy, nýbrž k národní obraně.
Pozměňovací návrhy, žádající, aby ve Vlissinkách
nebyla vybudována žádná pevnost, jsou nepřija-
telny. Ministr zahraničních záležitostí prohlásil, že
na tento plán nemá cizina naprosto žádného vlivu.
Žádná mocnost nepodá protest proti této osnově
zákona. V poradách s interesovanými kabinety
konstatoval, že jest přesvědčení, že účelem této
osnovy zákona jest hájení ryze národních otázek.
Občanská válka v Mexíku.
Z Washingtonu, 29. dubna. (K. k.) V Mexiku
došlo k třenicím mezi stoupenci Huertovými a
Diazovými a obě strany tvoří nyní ozbro-
jené tábory. Huerta sesílil pěchotu v národ-
ním paláci, zatím co Diaz soustředil část dělostře-
lectva na svůj statek, vzdálený 30 mil od hlavního
města. Ministr vojenství drží citadelu, v níž jest
zbytek dělostřelectva
Huertový
Diazův
Diaz
Haag
Šelda
Mexík
Washington
Mexiko
Huerta
23
article
Václav Hladík.
Václav Hladík.
Dnes v časné hodině ranní opustil náš
redakční kruh dlouholetý druh a přítel náš,
spisovatel Václav Hladík. V 45. roce svého
věku odešel, podlehnuv zápalu plic. Vleklá
choroba bránila mu již delší dobu v plné žur-
nalistické a publicistické činnosti, které se od
počátků věnoval vždy s vervou a horečným
nadšením. Naše čtenáře opustil nadobro již o
začátku tohoto roku.
Narozen r. 1868 v Praze, věnoval se Hla-
dík po absolvování nižšího reál. gymnasia
obchodní akademie úřadnické dráze v živno-
stenské bance, odkudž r. 1891 přešel do red-
akce „Nár. Politiky“. Z bedlivého pozorování
Hladík
Hla
Praha
24
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Počátek dějín Ameriky.“)
. .. . Na počátku bylo v naší vlasti vše
„hranicemi“ — jen úzký pruh osad ostýchavě
vroubil na kraji mořského pobřeží neznámou
pustinu. Před těmito osadami ležel nedotčený
díl světa a za nimi osamocené moře, na němž
jen občas zasvítila ojedinělá plachta. Ve zdlou-
havém procesu pomalého zalidňování podobal
se každý krok předcházejícímu a prvnímu
bylo to jen pronikání k nové hranici, jež ne-
byla jiná, nežli hranice stará. Dlouho schá-
zela nám ona nová generace pohraničních lidí
jež vznikla teprve v pozdějších letech na druhé
straně hor. První pohraniční muži měli ještě
v krvi kapku ostýchavosti ze starého světa
ještě jim scházelo „pohraniční srdce“. Byliv
základě „poutníky“ — žili ve vyhnanství a ne
v nové vlasti. Měli obdivuhodnou odvahu: při
svých odvážných podnicích rozvinovali vzdor-
nou vytrvalost a nynější slabé lidi povzbuzuje
pohlížejí-li na ni zpět.
Nikdy nepomyslili na ústup. Stále, skore
pohodlně rozšiřovali svá sídla. Stavěli chaty
zdálo se jim samozřejmým, že po nich budou
tu bydleti jejich děti. Ale nemilovali hrubého.
odříkání plného života pro ten život sám. Jak
dlouho zůstali na dohled moře! Poušt byla jim
dějín Amerika
25
article
*) Vyňato z knihy presidenta Spoj. slátů Woo-
drowa Wilsona: „Jen Literatura. Pozorování Ame-
ričana“. Vyjde v německém překladě v Mnichově
z nejbl. dnech.
útočištěm: ale kolik času musilo uplynouti.
nežli jim byla také radostí a nadějíl Zde ležel
jejich osud: ale jejich srdce se zdráhala. Te-
prve po generacích, když se jejich dílo zvět-
šilo a jejich myšlení změnilo, přešel v jejich
krev nový tep. Ale dokud se k moři neobrátili
zády rozhodně a navždy, dokud neviděli Fran-
couze ustupovati na západní hranici, dokudse
nespřátelili s horskými pásmy a dokud byla
země na druhé straně hor předmětem jejich na-
dějí — dotud nebyli Američany.
Když stali se Američany, počalo velk
rozhodné hnutí naši historie. I obličeje lidí se
změnily. Rychlá pohyblivost oka, pohotovost.
chopiti se každé odvážné a dobrodružné my-
šlenky, nomádský způsob, který nezná určité
vlasti a buduje plány, jež mohou býti prove-
deny všady — všecky tyto známky pravého
„Američana“ vstoupily tehdy do našeho ži-
vota. Práskání bíčů a zpěv formanů, hekán
lodníků, posunujících po řekách těžké prá-
mice, veselý smích kolem ohně v tábořištíc
a šum lidských kroků v tichých lesích, byly
nejcharakterističtějšími zvuky naší atmosféry.
Byla to strohá, sluncem opálená, tvrdým živo-
tem střídavého štěstí a stálým nebezpečím otu-
žená raca, jež tehdy vznikla; neschůdné pra-
lesy byly rájem její podnikavosti, výstřelyz
pušek byly hudbou jejímu uchu, její život za-
čínal každým ránem znova, úder její ruky by
těžký a její prst byl jemnocitný jen tehdy, le-
žel-li na spoušti zbraně. Ve stopách jejího ta-
žení vznikala města: a když nastala nutnost
přizpůsobila se také pravidelnému životu a
Woo
Wilson
Fran
Američan
ame
Mnichov
26
article
stala se usedlou. Takový byl americký národ.
který dobyl si své země od jednoho mořského
břehu ke druhému dříve ještě, nežli dosáh
stáří jednoho sta let. Obraz je zvláštní: pra-
videlný a divoký život těsně spolu hraničí-
civilisace ubrousila hrany, stala se strohou
odhodlanou, vítanou zpěvem a vlídným slo-
vem — ne zásluhou státníků, nýbrž zásluhou
honců dobytka a lesáků, jejichž ruce držely
sekyru, bič a pušku. Tvrdilo se, že opa-
kovalo se tu něco z procesu celé histo-
rie; život a mravy našich hraničárů vztahuje
se zpět k životu a nadějím oněch lidí, kteří
bloudili Evropou, dokud ještě i tam byly lesy
hluboké a tmavé. Ale rozdíl je veliký a po-
zoruhodnější, nežli podobnost. Ony stínové
masy lidí, jež vidíme putovati po zemi v dáv-
ných neznámých dobách, kdy se počaly utvá-
řeti první státy, ba i kovové postavy, které
zřetelně vidíme vystupovati z hlubokých lesů
Německa, aby zapudily Římany z jejich západ-
ních osad, kde zbudovaly nové, jež dosud ob-
divujeme, všichni tito lidé zápasili s poměry.
jež byly na stejném stupni s jejich vývojem.
Na pochodu vojsk a cestou k novému tábořišti
vezli s sebou svůj domov, svůj stát. V nových
zemích nežili jinak nežli v opuštěných. Jim
byl svět od počátku „hranicí“. Jak jiné jsou
oproti tomu poměry, jež určovaly naše první
usídlení a vznik nových států na této straně
oceánu! Angličané, vyrostlí v zákonitě upra-
veném státu, kteří pohlíželi na pyšné právní
tradice, opustili staré domovy a vstoupili na
pustinu, na níž nikdy nebylo států. Opustil
Říman
Jim
Angličan
Evropa
Německo
27
article
zem vysoké duševní i umělecké kultury, jež
teprve včera prožila velkou alžbětinskou do-
bu, obrátili se zády k říši, v níž Shakespeare
v pokojném Stratfordě trávil své poslední dny,
kde města ozývají se hlukem obchodu, kde
rozmazlení lidé pyšní se v uměle tkaných zla-
tých oděvech. To vše nechají za sebou, vrátí
se do minulosti, obětují vymoženosti šesti sto-
letí, ne tisíce let a více ještě, aby začli od po-
čátku, aby uprostřed pouště budovali státy.
Shakespeare
28
article
Ustálené zvyky a vyjasněný myšlenkový život
své staré vlasti přinášejí s sebou do prázdné
pouště nedotčeného dílu světa. Mezi nimia
opuštěnou vlastí leží namáhavé překonání
mocného oceanu, podobné onomu tisíciletí, jež
dělí je od onoho světa, v němž dosud kotvily
jejich myšlenky a nalézaly potravu. Stojí na
nové půdě, bez nástrojů, vyškrtli ze svého
účtu staletí a jsou opět odkázáni na dávno
uspané instinkty a na zapomenutou odvážnost
své racy: na schopnosti, jež zakrněly, dlouho
jsouce neužívány. Pozoruj toto podivné di-
vadlo: životní práce primitivní racy má se
snoubiti s myšlenkovým světem civilisovaného
národa! Jen tím vysvětlují se ony divné, často
groteskní skoky myšlenek a činů, jež vystu-
pují na počátku naší historie. Zkušení polití-
kové mluví tónem, prozrazujícím obratnost
nejjemnějšího diplomatického umění: v porad-
ních siních, umístěných ve srubech. Po ne-
schůdných stezkách pustých lesů kráčejí muži
s kadrličkami kol krků a rukou a s vyleště-
nými přaskami na střevících. Tichem pustiny
rozléhají se kázání, v nichž snoubí se jemné
rozdíly jednotlivých sekt s myšlenkovými po-
chody metafysické theologie. Víra v pocho-
pitelně odlišované zahrocení dogmatu stává se
přijímací zkouškou pro muže a ženy, jež se
chtějí přípojiti k tlupě zákopníků. Kdy od po-
topy světa událo se něco tak podivného: ti-
síce civilisovaných lidí stalo se náhle sedláky
a provádělo práci primitivních národů —
Evropa stala se „hranicí“!
Evropa
29
article
— Grazia Deledda kandiduje do parlamentu.
Nastávající italské volby do parlamentu přinesou
něco nového — aspoň pro Italii — totiž kandida-
turu ženy, jíž je básnířka Grazia Deledda. Voleb-
ním okresem, v němž kandiduje, je rodný její kraj
sardinský. Nuoro.
= „Přesloužil“. Humoristická historka ode-
hrála se u soudu v Aradu. Občan X. byl před čtyř-
mi měsíci zatčen pro urážku Veličenstva, kterou
pronesl v těžké chvíli jeho alkoholem zmámený
jazyk. Protože mají tam u soudu mnoho práce,
dostal se na řadu teprve v těchto dnech. Po vy-
nesení rozsudku, znějícího na 2 měsíce, měl býti
občan ihned propuštěn na svobodu, neboť trest
si odpykal vyšetřující vazbou, v níž pobyl 4 mě-
síce. Soudce ptal se ho, je-li s rozsudkem spoko-
jen. Občan poškrábal se rozpačitě za uchema
řekl: „Nu — že půjdu domů, s tím jsem spokojen.
ale co bude s těmi zbylými dvěma měsíci?“ Od-
povědi ovšem nedostal. Dosud není u soudů fondů,
z nichž by se platilo za „přesluhování“ ve vazbě
a rovněž není zavedeno, aby se přespočetné dny
schovávaly ve prospěch dotyčného pro příští
případ.
— Lupíči v nádraží. Z Paříže, 28. dubna.
Dnes dopol. vniklo 10 lupičů do nádraží v Chaville
u Versailesu a zranili staničního přednostu, opustil
však zase nádraží, shledavše, že tam není peněz.
Grazio Deledd
Nuora
Arad
Paříž
Chaville