ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 69d374d0-8f0f-11dd-8748-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 92, person 59, org 7, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 29. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 116.
4 masthead
Naranni a večerní liety předpláci se V Praze v administracíi na měslo, . . . . . 2 K — na čtvrt leta : 6K- s dvoji donáškou na měsie. . . .. na čtvrt leta . . . . 7 K elh ve filiálkácht na měsle
Praha
5 masthead Pojtou 2 K a0
Pojtou 2 K a0 na měste. . . . . . a na čtvrt ieta : . . . K ooh s dvoji zásilkou měsle. k čtvrieta: . . . ki
6 masthead
V drobném prodejit ranní číslo o sobě zat večerní za s Va filiálkách na venkově. ranní čislo večerní lnseráty plati se hotově napřed. Předplnceni a inserty přijíma sdministrace v Marianské ul., a. Tam nacházeji se téj rodakce, tiskárna a expedlee „Národních Listů“ Rukopisy se nevracujl.
Virginie
7 masthead
ečernu ámí
8 article Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně. Vylednávání v lon- dýně rozbito. Rakousko zahaluje sam výpravu proti černé Hoře. Z Vídně, 29. dubna. Na za- hraničním úřadě obdrželi dnes v poledne oficiosní žurnalisté informaci, že velevyslanecká konference v Londýně byla rozbita a že Rakousko-Uhersko přikročí nyní k samostatné akci, aby docílilo vyklizení Skadru. Praví se, že tato akoe bude zahájena s největší silou a ostrosti. Dnes dopoledne byly dány již příslušné rozkazy a zároveň o samostatném po- stupu Rakousko-Uherska byly zpraveny všechny kabinety. Za těchto okolností přirozeně nebude se již konati žádná velevyslanecká konferencev Londýně, která měla se konati ve čtvrtek.
Balkán Rakousko Vídeň Londýn Uhersko
9 title
Skader a příští Albánsko
10 article (Zprávy, dříve došlé.)
(Zprávy, dříve došlé.) Z londýnské konference. Z Londýna, 28. dubna. (K. k.) „Reuterova kancelář“ se dovídá: Konference velevyslanců trvala 31/4 hod. a skončila ve 3/47. hod. Sir Edvard Grey předsedal. Před schůzí konfero- vali rakousko-uherský velvyslanec a ruský velvyslanec se sirem Edvardem Greyem. Z Londýna, 29. dubna. (K. k.) „Reuterova kancelář“ se dovídá, že včerejší schů ze velvyslanců byla dosud ze všech neidelší. Trvala od 314 hodiny odpolední do 634 hod. večer. Schůzi, jíž předsedal státní tajemník Grey, předcházely rozhovory rakousko-uherského a ruskéh velvyslance s Greyem. Jest uklidňu- jícím momentem v nynější situaci, že byla n čtvrtek odpoledne stanovena další konference a že dle projevů s úřadní strany „ani nyní není příčiny k pessimismu“. Třebaže nen určitých informací o rozhodnutí konference. stalo-li se vůbec rozhodující usnesení, možno z narážek dobře informovaných kruhů vším právem se domnívati, že, ježto se velevyslanci dohodli se svými vládami, bude do při- ští schůze možno učíniti Rakou- sko-Uhersku žádané sdělení, c jsou mocnosti ochotny učiniti Převládá dojem, že nedávný krok Essada paše situaci vážně ztížil. názory o možných důsledcích tohoto kroku se však tak různí, tak že ne ní možno říci povšechně, jak se naň nahlíží V jednom bodě ovšem jest naprostá shoda, že totiž krok ten byl výsledkem do- hody s Černou Horou, událost to, která v politických kruzích nevzbudila příliš velký podiv. V těchto kruzích mělo se od počátku za to, že za vtržením Černohorců do Skadru vězelo mnohem více než bylo oznámeno. Pokud vyhověla londýnská konference Ra- kousku. Z Londýna, 29. dubna. („Neue Freie Presse.“) Velevyslanecká konference vyho- věla potud stanovisku Rakouska, že zabývala
Grey Skadr Londýn Grey Uhersko Rakousko Reuterův kancelář Edvard Grey Rakousek Neue Frei Presse
11 article
se opatřeními, která by se stala, kdyby král Mikuláš nepovolil. Rakousko prohlá- silo, že mu nedostačí vyloděni mezinárodního vojska v Baru Ulčínu, jak navrhlo Rusko a Francie. Jak se dnes ještě soudilo v Římě. Z Říma, 29. dubna. Ve zdejších politi- ckých kruzích posuzuje se situace jako velmi vážná, ačkoli se zde ještě věří, že ke čtvrteční velevyslanecké konferenci v Londý- ně přece dojde a že Rakousko-Uhersko, Ita- lie a Anglie budou pověřeny provedením energického postupu. Jest domněnka, že bude potřebí vyloditi asi 60.000 mužů, aby docíleno bylo vyklízení Skadru. Poněvadž ta- kovou sílu vojska nemohly by všechny vel- moci v krátké době na místo dopraviti, pře- nechána bude pravděpodobně tato úloha Ra- kousko-Uhersku a Italii, při čemž Anglie bu- de tuto vojenskou akci podporovati malým vojenským oddílem.
Mikuláš Rakousko Bara Rusko Francie Řím Londý Uhersko Ito Anglie Italia
12 article
Neshoda velmocí o vojenském zakročení prot Černé Hoře. Z Paříže, 29. dubna. „Matin“ oznamujev poloúřadní zprávě: Velmoci trojdohody, An- glie, Francie a Rusko nepomýšlejí tou dobou dáti souhlas ke společnému vojenskému zakro- čení. Trvají sice na svém původním usnesení. aby Skader připadl Albanii, soudí však, že jsou po ruce ještě jiné prostředky, jimiž lze Cetyni vykonati nátlak dříve, než se přikročí k vojenským opatřením. Italie, jak se podobá. jest sice diplomaticky při trojspolku, avšak chová se velmi umírněně. Dle jejího míněn dlužno vyčerpati všechny díplomatické pro- středky, nežli se sáhne k násilí. Německo dává násilné vojenské akci Rakousko-Uherska přednost, na druhé straně však jest proti udě- lení mandátu Rakousko-Uhersku samotnému Černá Hora prý dosud neodmítla. Z Londýna, 29. dubna. („Neue Freie Presse.“) Včerejší porada vyslanců skončila bez positivního usnesení stran podnětů ra- kouských, poněvadž Černá Hora dosud neod- pověděla k poslední výzvě velmocí, by vy- klidila Skader, tudíž výzvu tu neod- mítla.
Paříž Francie Rusko Albánie Německo Rakousko Uhersko RakouskoUhersko Londýn Matin Neue Frei Presse
13 article Oč usiluje Rakousko.
Oč usiluje Rakousko. Z Vídně, 29. dubna. „Information“ ozna- muje ve francouzské části dnešního svého čísla, že Rakousko nechce podniknouti akc proti Černé Hoře samo, ba nechce ji podnik nouti ani společně s Italií, nýbr naléhá, aby se jí zúčastnila také jedna mocnost trojdohodová. Srážka velevyslanců rakouského a ruského. Z Londýna, 29. dubna. V diplomatických kruzích se proslýchá, že na včerejší konfe- renci velevyslanecké stala se mezi rak. -uher vyslancem hr. Mensdorffem a ruským vele- vyslancem hr. Benckendoriem prudká srážka což mělo za následek, že oba diplomaté měli pak rozmluvu ještě mezi čtyřma očíma, aby se smířili aspoň po stránce osobní. Sítuační zpráva bulharská. čm. Ze Sofije, 29. dubna. (Zvl. telegr. „N. L.“) Generálové Savov a Fičev přijeli z Odrinu a byli přítomni ministerské radě, která zase- dala dnes dopoledne i večer. Fičev vyvra- ci zprávu o odvolání bulharské posádky ze Soluna. Jde prý jen o vý- měnu tamějšího dělostřeleckého pluku jiným. Skaderská otázka nevzbuzujev rozhodujících kruzích žádných zvláštních obav. Myslí se, že Ska- der zůstane Albanii a že Černá Hora dostane náhradu územím. „I Skader“ — prohlásil vynikající člen kabinetu — „i pronunciamento Essada paše jsou pouhé incidenty, jež nedovedou zadržeti postup míru. Vyzvání velmocí ke spojencům aby určili místo a delegáty pro pode- psání prozatímného míru, nemohlo býti ještě doručeno, protože zástupce Ruska je stále ještě bez instrukcí.
Italia Mensdorff Savov Fičev Odrin Rakousko Vídeň Londýn Sofijá Albánie Rusko Skader
14 article
Král Mikuláš Skadru nevydá. Z Vídně, 29. dubna. „Reichspost“ telegra- fují z Kotoru: Král Mikuláš přijal přede- včírem o 7. hod. večerní rakouského vyslan- ce barona Giesla, jenž žádal o Černé Hory bezvýhradné vykli- zení Skadru. Včera dopoledne chtěl ra- kouský vyslanec odjeti do Kotoru, když ho došlo pozvání královo na 10. hod. do- polední. O této rozmluvě je povědomo pouze. že král prohlásil, že nikdy Skadru nevydá. Předevčírem přijal král 7 al- banských pohlavárů z okolí Ska- dru a měl k nim řeč, ve které je nabáda ke klidu a pokoji a připomínal jim, že o su- dy jejich jsou nyní na věčné časy spiaty s Černou Horou. Vojenská opatření Černé Hory proti Kotoru Z Vídně, 29. dubna. „Reichspostu“ se telegrafuje z Kotoru: Vojenská opatření Černé Hory proti Kotoru provádějí se horlivě dále Od včerejška je umístěno několik strojo- vých pušek veskalách nad silnic k Něguši a Cetyni. Výšiny nad Ko- torem jsou obsazeny četným no- vým vojskem, které rozbilo tam tábor Srbsko-černohorsko-turecká úmluva o příštín Albansku.
Mikuláš Skadr Mikuláš Giést Vídeň Kotor Srbsko král 7 al ko
15 article
Z Vídně, 29. dubna. „Reichspost“ telegra- fují z Terstu: Dle zpráv sem došlých a spo- lehlivých jednalo se již po několik neděl mezi černou Horou a Srb- skem na straně jedné a mez mladotureckou vládou a Džavi- dem pašou na straně druhé o bu- doucím osudu Albanie, o kterýchžtc jednáních Rusko vědělo. Došlo se k této do- hodě: 1. Zřídí se saníostatný stá albanský za suverenity sultánovy; 2. ten- to stát přistoupí k balkánskému svazu; 3. severní hranice tohoto Albansk půjdou podél dolního Drinu, takže Černé Hoře připadne jak Skader i Medva — Účelem dohody té bylo dostati cel Balkán na stranu trojdohody pro- ti trojspolku a takovým způsobem zma- řiti na ráz všechny požadavky trojspolkové Při tom byl ještě plán, aby Srbsko dostalc přístup k moři. Essad paša postupuje. Z Bělehradu, 29. dubna. „Politika“ ozna- muje, že Essad paša přitáhl s 22.000 vo- jáky do Tirany a převzal správu tohoto města. Katolické obyvatelstv prchlo:
Srb Vídeň Terst černá Hora Albánie Rusko dolní Drina Balkán Srbsko Bělehrad Tirana
16 article Albansko Essada paše k balkánskému svazu
Albansko Essada paše k balkánskému svazu Z Vídně, 29. dubna. „Reichspostu“ se telegrafuje: Essad paša ohlásil králi Miku- láši ještě nežlí mu Skader odevzdal, že jako kníže albanský naléhati bude na připojen Albanie ke svazu balkánskému. Ismail Kemal bej proti Essadu pašoví. Z Paříže, 29. dubna. (K. k.) Ministr za- hraničních záležitostí Pichon přijal dnes odpoledne Ismaila Kemala beje správce zatímní vlády v Albanii Ismail Kemal prohlásil ke zpravodaji: „Jed- nání Essada paše dá se nazvati pouze slovy „zrada a šílenství“; zrada, poněvadž Albanii vydáním Skadru zbavil hlavy, šílenství, po- něvadž vzhledem na vyjednávání o hranicích Albanska uvrhl nás do nejobtížnější situace. poněvadž ohrozil ničemným způsobem neod- víslost naší země a vzepřel se vůli celé Evro- py. Jsem přesvědčen, že albanské obyvatel- stvo neuposlechne Essada paše a že také velká část vojska od něho odpadne. Naše ne- odvislost žádá celistvosti země, jakou po- žaduje i Rakousko. Chceme býti s ce- lým světem v dobrém poměru, stejně s Ra- kouskem jako se svými slovanskými sousedy. Ismail Kemal bej odjede dnes do Londýna aby velvyslanecké konferenci vyložil hle- diska zatímní albanské vlády. Italský hlas o podniku Essada paše. Z Říma, 28. dubna. (K. k.) K nedávnému odha lení o černohorsko-albanských intrikách píše „Tri- buna“: I ti, kdož byli naplnění jakousi sentimenta- litou pro Černou Horu, musí nyní uznati, že velké zájmy Evropy musí od nynějška opět nabýti vrchu Nikdo zajisté nebude tvrditi, že rozhodnutí Evropy musí ustoupiti před touto intrikou jakéhos paše která nám právě byla odhalena.
Mika Skader Kemal Pichon Skadr Vídeň Albánie Paříž Rakousko Londýn Řím Černá Hora Evropa
17 article Drobné zprávy.
Drobné zprávy. Z Athén, 29. dubna. (K. k.) Během to- hoto týdne navštíví korunní prin krajiny na severu Epiru, zejména Argyrokastro a Koricu, které král Konstantin nemohl již navštíviti pro zavraždění krále Ji- řího. V Argyrokastru a Korici bude korunní- mu princi uspořádáno nadšené uvítání. Z Cařihradu, 28. dubna. (K. k.) Proslých se, že býv. ministr evkafu Hairi, který měl v čele reformní komise odjetí do Anatolie byl opět jmenován ministrem evkafu. Ruský vyslanec v Bělehradě carem vyznamenán. Z Bělehradu, 29. dubna. Car zaslal zdej- šímu ruskému vyslanci Hartwigovi vel- kokříž řádu bílého orla. Toto vysoké vyznamenání v nynější době vyvolalo v Srb- sku přirozeně velké úspokojení a to tím spíše. že toto vyznamenání bývá udělováno jen vele- vyslancům a nikoli vyslancům. Vážná situace v Malé Asií. Z Londýna, 29. dubna. Na turecké vele- vyslanectví došly zprávy, dle kterých turecká vláda posuzuje situaci v Malé Asii, zejména v Adaně, velmi vážně a da- la již příslušné rozkazy k ochraně cizinců. Jsou obavy před velkým krveprolitím
Konstantin Proslý Hairi Hartwig Srb Atény Epirus Cařihrad Anatólie Bělehrad Londýn Adana
18 title
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
19 article Úsilí o krátké aspoň zasedání českého sněmu
Úsilí o krátké aspoň zasedání českého sněmu Z Vídně, 29. dubna. Ministerský předsed hr. Stürgkh, který nyní vyslechl zástupce všech stran sněmu království Českého v pří- čině návrhu, aby konalo se krátké za- sedání zemského sněmu, předlož stranám jeho návrhy nové, jimiž umožniti chce krátké zasedán takové. Mezi návrhy bude také podnět aby konference stran úpravy jazy- kových poměrů při zeměpanských úřadech byly co nejdříve obno- veny. Zástupci velkostatku vyslovili se vůči hr. Stürgkhovi proti dočasné vý- pomoci učitelům, namítajíce, že ne- může býti připuštěno, by činěny byly výjimky na prospěch jednoho stavu, že naopak třeb také ve věcech národně-politických učinit krok ku předu, nežli zasedání sněmu českého bude věci možnou. Porada o pracovním programu poslanecké sněmovny. Z Vídně, 29. dubna. Předseda poslanecké sněmovny dr. Sylvestr svolal dnes předsedy všech klubů této sněmovny ku poradě o pra- covním programu jarní kampaně na úterý 6. května. Halíčská kríse. Z Vídně, 29. dubna. Všichni polští vůdco- vé na sněmu haličském a na radě říšské dnes ráno sem přijeli a sešli se o 10. hodině dopo- lední v hotelu „De France“ u místodržitele dra. Michaela Bobrzyňského ku poradě.
Stürgkh doktor Sylvestr Franc Michael Bobrzyňský Vídeň poslanecký sněmovna
20 article
Z úřadního věstníku Z Vídně, 29. dubna. (K. k.) „Wiener Ztg.“ o- znamuje: Jeho Veličenstvo císař udělil řediteli po- mocných úřadů u místodržitelství v Praze cís. r. Františku Märzovi, který z vlastní žádosti vstu- puje do trvalé výslužby, rytířský kříž řádu Fran- tiška Josefa. — „Wiener Žeitung“ uveřejňuje na- řízení ministerstva veřejných prací z 2. dubna t. ro- jímž se v patentním úřadě zřizují dvě další ohlašo- vací oddělení (IX. a X.) — Ministr financí jmenoval celní revidenty Ervína Kuglera, Karla Krixe a Antonína Kantu celními inspektor pro služební obvod zemského finančního ředitelství v Praze. — Ministr orby jmenoval místodržitelské koncipisty u místodržitelství v Praze dra. Rudolf Schránila a Františka Martinka mini- sterskými koncipisty v ministerstvu orby — Ministr obchodu jmenoval za odbor. přednostu Emila ryt. Krticzku z Jadenu ministerského radu v ministerstvu obchodu Herolda ryt. Demel předsedou permanentní komise pro obchodní hod- noty (obchodu s cizinou). Z tábora maďarské oposíce. Z Pešti, 28. dubna. (Uh. tel. kor. kanc.) Posl. Julius Nadanyi zaslal Františku Košutovi list, v kterém mu oznamuje své vystoupení z Košutovy strany. Rumunský dvůr. Z Bukurešti, 29. dubna. (K. k.) Královšti man- želé odjeli dnes dopoledne do Sinaje.
Wiener Ztg März Fran Josef Wiener Žeitung Kugler Krix Kant Rudolf Schránil Martinek Emil Herold Demel Posl Julius Nadanyi Košut Košutův Vídeň Praha Jaden Pešť Bukurešť Sinaj
21 article
Nepokoje v Lisabonu. Z Lísabonu, 28. dubna. (K. k.) Policie zavřela pokladnu syndikátu v Lisaboně. Účel ztroskotav- šího hnutí jest stále ještě neznám. Z Lisabonu, 28. dubna. (K. k.) V dnešní schůzi sněmovny prohlásil předseda ministerstva, že vláda zná původce hnuti a jejich zá- měry. Vláda měla za to, že buřiči zaujmou bo- jovné postavení, jež by bylo ospravedlnilo rázné potlačení jejich akce, ukázali se však vesměs zba- bélci. Všechny vojenské živly a policejní orgány stály vlastenecky při vládě. Tato dala uza vřít ohnisko hnutí a nařídila zahájiti ří- zení. Sněmovna schválila jednomyslně jednací po- řad, který vyslovuje vládě důvěru. Stejné prohlá- šení učinila vláda v senátě, který jí rovněž odhla- soval důvěru. Z Lisabonu, 29. dubna. Vláda uveřejňuje ve 3 hod. ráno tuto oficiosní zprávu: Dva námořníci křižáku „San Gabriele“ vypálili dnes ráno tři vý- střely do moře. Okamžitě byla svolána celá po- sádka. Oběma námořníkům však se podařilo vmí- siti se nepozorovaně mezi své soudruhy. Neví se tudíž, kdo byli vinníky a proč stříleli. Z Lisabonu, 29. dubna. (K. k.) Dnes v noc vybuchly dvě pumy před kasárnami 13. pěšího pluku. Byla způsobena pouze hmot- ná škoda. V La Coimbře bylo zatčeno 13 dělníků pro pobuřování vojáků Z Lisabonu, 29. dubna. (K. k.) Listy sdělují, že původci útoku na vládu připravili seznam no- vého ministerstva, v němž měl Magelhas Lima převzíti předsednictvo. Dnes byly zatče- ny další osoby. Mimo to byla vydána řada nových zatykačů. Při opětných do- movních prohlídkách bylo zabaveno ně- kolik pum.
Lisabon Le Coimbra Lima Sana Gabriel
22 article
Obrana holandského pobřeží. Z Haagu, 28. dubna. (K. k.) Poslanecká sně- movna pokračovala dnes v projednávání osnovy zákona o sesílení obrany pobřeží. Mi- nistr vojenství prohlásil, že tvrz u Vlissing nemá sloužiti k uzavření Šeldy, nýbrž k národní obraně. Pozměňovací návrhy, žádající, aby ve Vlissinkách nebyla vybudována žádná pevnost, jsou nepřija- telny. Ministr zahraničních záležitostí prohlásil, že na tento plán nemá cizina naprosto žádného vlivu. Žádná mocnost nepodá protest proti této osnově zákona. V poradách s interesovanými kabinety konstatoval, že jest přesvědčení, že účelem této osnovy zákona jest hájení ryze národních otázek. Občanská válka v Mexíku. Z Washingtonu, 29. dubna. (K. k.) V Mexiku došlo k třenicím mezi stoupenci Huertovými a Diazovými a obě strany tvoří nyní ozbro- jené tábory. Huerta sesílil pěchotu v národ- ním paláci, zatím co Diaz soustředil část dělostře- lectva na svůj statek, vzdálený 30 mil od hlavního města. Ministr vojenství drží citadelu, v níž jest zbytek dělostřelectva
Huertový Diazův Diaz Haag Šelda Mexík Washington Mexiko Huerta
23 article Václav Hladík.
Václav Hladík. Dnes v časné hodině ranní opustil náš redakční kruh dlouholetý druh a přítel náš, spisovatel Václav Hladík. V 45. roce svého věku odešel, podlehnuv zápalu plic. Vleklá choroba bránila mu již delší dobu v plné žur- nalistické a publicistické činnosti, které se od počátků věnoval vždy s vervou a horečným nadšením. Naše čtenáře opustil nadobro již o začátku tohoto roku. Narozen r. 1868 v Praze, věnoval se Hla- dík po absolvování nižšího reál. gymnasia obchodní akademie úřadnické dráze v živno- stenské bance, odkudž r. 1891 přešel do red- akce „Nár. Politiky“. Z bedlivého pozorování
Hladík Hla Praha
24 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Počátek dějín Ameriky.“) . .. . Na počátku bylo v naší vlasti vše „hranicemi“ — jen úzký pruh osad ostýchavě vroubil na kraji mořského pobřeží neznámou pustinu. Před těmito osadami ležel nedotčený díl světa a za nimi osamocené moře, na němž jen občas zasvítila ojedinělá plachta. Ve zdlou- havém procesu pomalého zalidňování podobal se každý krok předcházejícímu a prvnímu bylo to jen pronikání k nové hranici, jež ne- byla jiná, nežli hranice stará. Dlouho schá- zela nám ona nová generace pohraničních lidí jež vznikla teprve v pozdějších letech na druhé straně hor. První pohraniční muži měli ještě v krvi kapku ostýchavosti ze starého světa ještě jim scházelo „pohraniční srdce“. Byliv základě „poutníky“ — žili ve vyhnanství a ne v nové vlasti. Měli obdivuhodnou odvahu: při svých odvážných podnicích rozvinovali vzdor- nou vytrvalost a nynější slabé lidi povzbuzuje pohlížejí-li na ni zpět. Nikdy nepomyslili na ústup. Stále, skore pohodlně rozšiřovali svá sídla. Stavěli chaty zdálo se jim samozřejmým, že po nich budou tu bydleti jejich děti. Ale nemilovali hrubého. odříkání plného života pro ten život sám. Jak dlouho zůstali na dohled moře! Poušt byla jim
dějín Amerika
25 article
*) Vyňato z knihy presidenta Spoj. slátů Woo- drowa Wilsona: „Jen Literatura. Pozorování Ame- ričana“. Vyjde v německém překladě v Mnichově z nejbl. dnech. útočištěm: ale kolik času musilo uplynouti. nežli jim byla také radostí a nadějíl Zde ležel jejich osud: ale jejich srdce se zdráhala. Te- prve po generacích, když se jejich dílo zvět- šilo a jejich myšlení změnilo, přešel v jejich krev nový tep. Ale dokud se k moři neobrátili zády rozhodně a navždy, dokud neviděli Fran- couze ustupovati na západní hranici, dokudse nespřátelili s horskými pásmy a dokud byla země na druhé straně hor předmětem jejich na- dějí — dotud nebyli Američany. Když stali se Američany, počalo velk rozhodné hnutí naši historie. I obličeje lidí se změnily. Rychlá pohyblivost oka, pohotovost. chopiti se každé odvážné a dobrodružné my- šlenky, nomádský způsob, který nezná určité vlasti a buduje plány, jež mohou býti prove- deny všady — všecky tyto známky pravého „Američana“ vstoupily tehdy do našeho ži- vota. Práskání bíčů a zpěv formanů, hekán lodníků, posunujících po řekách těžké prá- mice, veselý smích kolem ohně v tábořištíc a šum lidských kroků v tichých lesích, byly nejcharakterističtějšími zvuky naší atmosféry. Byla to strohá, sluncem opálená, tvrdým živo- tem střídavého štěstí a stálým nebezpečím otu- žená raca, jež tehdy vznikla; neschůdné pra- lesy byly rájem její podnikavosti, výstřelyz pušek byly hudbou jejímu uchu, její život za- čínal každým ránem znova, úder její ruky by těžký a její prst byl jemnocitný jen tehdy, le- žel-li na spoušti zbraně. Ve stopách jejího ta- žení vznikala města: a když nastala nutnost přizpůsobila se také pravidelnému životu a
Woo Wilson Fran Američan ame Mnichov
26 article
stala se usedlou. Takový byl americký národ. který dobyl si své země od jednoho mořského břehu ke druhému dříve ještě, nežli dosáh stáří jednoho sta let. Obraz je zvláštní: pra- videlný a divoký život těsně spolu hraničí- civilisace ubrousila hrany, stala se strohou odhodlanou, vítanou zpěvem a vlídným slo- vem — ne zásluhou státníků, nýbrž zásluhou honců dobytka a lesáků, jejichž ruce držely sekyru, bič a pušku. Tvrdilo se, že opa- kovalo se tu něco z procesu celé histo- rie; život a mravy našich hraničárů vztahuje se zpět k životu a nadějím oněch lidí, kteří bloudili Evropou, dokud ještě i tam byly lesy hluboké a tmavé. Ale rozdíl je veliký a po- zoruhodnější, nežli podobnost. Ony stínové masy lidí, jež vidíme putovati po zemi v dáv- ných neznámých dobách, kdy se počaly utvá- řeti první státy, ba i kovové postavy, které zřetelně vidíme vystupovati z hlubokých lesů Německa, aby zapudily Římany z jejich západ- ních osad, kde zbudovaly nové, jež dosud ob- divujeme, všichni tito lidé zápasili s poměry. jež byly na stejném stupni s jejich vývojem. Na pochodu vojsk a cestou k novému tábořišti vezli s sebou svůj domov, svůj stát. V nových zemích nežili jinak nežli v opuštěných. Jim byl svět od počátku „hranicí“. Jak jiné jsou oproti tomu poměry, jež určovaly naše první usídlení a vznik nových států na této straně oceánu! Angličané, vyrostlí v zákonitě upra- veném státu, kteří pohlíželi na pyšné právní tradice, opustili staré domovy a vstoupili na pustinu, na níž nikdy nebylo států. Opustil
Říman Jim Angličan Evropa Německo
27 article
zem vysoké duševní i umělecké kultury, jež teprve včera prožila velkou alžbětinskou do- bu, obrátili se zády k říši, v níž Shakespeare v pokojném Stratfordě trávil své poslední dny, kde města ozývají se hlukem obchodu, kde rozmazlení lidé pyšní se v uměle tkaných zla- tých oděvech. To vše nechají za sebou, vrátí se do minulosti, obětují vymoženosti šesti sto- letí, ne tisíce let a více ještě, aby začli od po- čátku, aby uprostřed pouště budovali státy.
Shakespeare
28 article
Ustálené zvyky a vyjasněný myšlenkový život své staré vlasti přinášejí s sebou do prázdné pouště nedotčeného dílu světa. Mezi nimia opuštěnou vlastí leží namáhavé překonání mocného oceanu, podobné onomu tisíciletí, jež dělí je od onoho světa, v němž dosud kotvily jejich myšlenky a nalézaly potravu. Stojí na nové půdě, bez nástrojů, vyškrtli ze svého účtu staletí a jsou opět odkázáni na dávno uspané instinkty a na zapomenutou odvážnost své racy: na schopnosti, jež zakrněly, dlouho jsouce neužívány. Pozoruj toto podivné di- vadlo: životní práce primitivní racy má se snoubiti s myšlenkovým světem civilisovaného národa! Jen tím vysvětlují se ony divné, často groteskní skoky myšlenek a činů, jež vystu- pují na počátku naší historie. Zkušení polití- kové mluví tónem, prozrazujícím obratnost nejjemnějšího diplomatického umění: v porad- ních siních, umístěných ve srubech. Po ne- schůdných stezkách pustých lesů kráčejí muži s kadrličkami kol krků a rukou a s vyleště- nými přaskami na střevících. Tichem pustiny rozléhají se kázání, v nichž snoubí se jemné rozdíly jednotlivých sekt s myšlenkovými po- chody metafysické theologie. Víra v pocho- pitelně odlišované zahrocení dogmatu stává se přijímací zkouškou pro muže a ženy, jež se chtějí přípojiti k tlupě zákopníků. Kdy od po- topy světa událo se něco tak podivného: ti- síce civilisovaných lidí stalo se náhle sedláky a provádělo práci primitivních národů — Evropa stala se „hranicí“!
Evropa
29 article
— Grazia Deledda kandiduje do parlamentu. Nastávající italské volby do parlamentu přinesou něco nového — aspoň pro Italii — totiž kandida- turu ženy, jíž je básnířka Grazia Deledda. Voleb- ním okresem, v němž kandiduje, je rodný její kraj sardinský. Nuoro. = „Přesloužil“. Humoristická historka ode- hrála se u soudu v Aradu. Občan X. byl před čtyř- mi měsíci zatčen pro urážku Veličenstva, kterou pronesl v těžké chvíli jeho alkoholem zmámený jazyk. Protože mají tam u soudu mnoho práce, dostal se na řadu teprve v těchto dnech. Po vy- nesení rozsudku, znějícího na 2 měsíce, měl býti občan ihned propuštěn na svobodu, neboť trest si odpykal vyšetřující vazbou, v níž pobyl 4 mě- síce. Soudce ptal se ho, je-li s rozsudkem spoko- jen. Občan poškrábal se rozpačitě za uchema řekl: „Nu — že půjdu domů, s tím jsem spokojen. ale co bude s těmi zbylými dvěma měsíci?“ Od- povědi ovšem nedostal. Dosud není u soudů fondů, z nichž by se platilo za „přesluhování“ ve vazbě a rovněž není zavedeno, aby se přespočetné dny schovávaly ve prospěch dotyčného pro příští případ. — Lupíči v nádraží. Z Paříže, 28. dubna. Dnes dopol. vniklo 10 lupičů do nádraží v Chaville u Versailesu a zranili staničního přednostu, opustil však zase nádraží, shledavše, že tam není peněz.
Grazio Deledd Nuora Arad Paříž Chaville