ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 69c0b020-8f0f-11dd-86ae-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 73, person 37, org 9, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 29. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 1l6.
4 article
Baranní avečerní listy předplácí se V Praze v administraci na měslo. . . . . . 2 K — na čtvrt ista . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsíe. . . . . Ba dtvrt leta : . . . 7 K 62k ve úllálkácho na měslo . . . . . 2 K 80n Poštons a mě rieta : : . . i s dvojí zástlkou na měsle. n riat: : .k Dnešní číslo pro Prahu jest o8 stranách, s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
5 article Ve chvíli kritických rozhodnutí!
Ve chvíli kritických rozhodnutí! Dnes — 28. dubna — rozhodne prý se v Londýně na konferenci vyslanců pěti velmocí evropských o válečné exekuci Evropy proti králi černohorskému, kterouž by se mu vyrval Skader násilně z rukou. — Na minulé páteční konferenci usnesly se velmoci, že vyzvou krále Nikolu spo- lečnou notou naposledy, aby jim Skader po dobrém vydal; a dá-li odpověď zamíta- vou, pak že se uradí o dalších ostrých krocích proti Černé Hoře. Nuže, do té chvíle není odpověď krále Ni- koly známa, ba možno, že do dneška lon- dýnské konference velmocí ani nedojde Aspoň „Echo de Paris“ sděluje z Cetyně že tam včera (27.) sbor evropských vyslan- ců s notou Evropy v ruce, marně klepal na dvéře zahraničního úřadu černohorské- ho; neboť úřad byl k vůli pravoslavným svátkům — zavřen. Nota poslána pak ge- nerálu Martiničovi, který jí sice přijal, ale ovšem nezodpověděl. Za dob normálních řeklo by se: den sem, den tam a sečkalo by se stejně trpěli- vě jako se čekávalo na odpovědi turecké vlády. Leč dnes je Evropa ku podivu ner- vosní a nejnetrpělivější ze všech jest diplo- macie rakouská. Orgán její, vídeňský „Fremdenblatt“, dal včera netrpělivé té podrážděnosti vídeňského ka- binetu průchod mluvou nevšedně příkrou; již prý má Rakousko těch věčných průtahů a platonických usnesení evropské konference vůči Černé Hoře po krk dost,a neusnesou-li se velmeci na nejbližší londýn- ské schůzí vyslanců o neprodlených rázných činech proti černohorskému králi, pak že Rakousko sam pomsti uraženou čest a důstojnost vá- havé Evropy a zakročí proti Černé Hořeo své ujmě.
Skader Paris Noto Martinič Londýn Evropa Cetyně Rakousko Černá hoře evropský Klan
6 article
Myšlenka Ruska a Francie, aby se Černé Hoře nabídla náhrada za krvavě do- bytý Skader, popudila vládní „Fremden- blatt“ ku této vystřední filipice: „Dobyt Skadru, toť útok na vážnost velmocí, toh do konce provedený cynismus proti jed- notné Evropě. A za to ještě se má Černé Hoře dostati odměny? Žádná sofismata ne- zakryjou zahanbující skutečnost, že ve ska- derské otázce utrpěla vážnost (prestiž) Evropy dvojím směrem: po stránce politi- cké i vojenské. Kdyby mocnostem bylo toto porouchání politické a vojen- ské jejich důstojnosti, tento neúspěch jejich politických a vojenských podniků 1 ho- stejným, nemůže je na této cestě Rakousko-Uhersko ná- sledovat, ale musí s veškerým důra- zem trvat na tom, aby byla zjedná- nanáprava co nejrychleji a nej- důkladnějí. Minimum, na které musí Rakousko- Uhersko počítati po špatných zkušenostec v této otázce, spočívá v okamžitém ode- vzdání protestu, usneseného všemi vel- mocemi, v Cetyni, a to ve formě rázného požadavku neprodleného vyklizení Skadru. V případě, že by se král černohorský zdrá- hal rychle vyhověti tomuto požadavku Evropy, buďtež provedeny další vojenské kroky k násilnému uskutečnění vůle Evro- py. Zůstane-li Evropa za tímto minimem rozpoutá se v Rakousko-Uher- sku právem pocitnespokojeno- sti (ll), ba trpkosti (Il), čemuž přede- jíti je dle našeho názoru zajisté také zájmu Evropy.“ — A ostatní chorus vídeňský s pověst- nou „Reichspost“ v čele již dával král
Evra Rusko Francie Evropa Rakousko Uhersko Uhry
7 article
Nikolovi ultimatum ku vyklizení Skadru do 29. dubna, kteréhož dne právě hodlá černo- horský král slaviti svůj vjezd do bran ska- derských. — Než zatím co takto se ve Vídni hartusilo a řinčelo zbrojí, co telegra- fováno do světa, jakoby už voje rakouské byly na pochodu na Cetyň — stihla ze za- jímavé Albanie sensační zvěst, že vzdavší se turecký obhájce Skadru, generál Essad paša, jemuž bylo dovoleno od- táhnouti se vším vojskem svým na 25.000 mužů čítajícím a se 120 polními děly do vnitra Albanie, tam, ve svém rodišti Elbassanu, dal se prohlásiti rodáky svými za krále Albanie pod svrchova- ností sultanovou a spojiv. se s Dža- videm pašou z Janiny, svrhl dosavadní prozatímní. Rakousku příznivou „vládu albanskou,“ která utekla do cíziny. To byl do Berlína i Vídně blesk z čista jasna. A což dokonce, když dostihly dalš pověsti, že událost ta byla připravena již za obléhání Skadru, jejž vydal v kapitula- ci své Essad paša Černohorcům jako de- signovaný vládce Albanie, jejímž jest váže- ným rodákem, v níž vládne velikými statky a hojnou přízní značných kmenů, takžeo uznání jeho lidem albanským nelze pochy- bovat.
Nikolov Essad Černohorec Vídeň Albánie Dža Janin Rakousko Berlín
8 article
Dnešní vídeňské a berlínské listy již jsou plny zosnovaných historek a dohadůo tajných úmluvách mezi Srby, Albanei a Černohorci, jumiž prý bylo pracová- no o tomto netušeném rozřeše- ní albanské a skaderské otázky po chuti balkánských států, snad za tichého souhla- su Turecka, ale jistě prý za vědomí Ruska. K vůli těmto dalekosáhlým cílům dal prý ctížádostivý Essad paša předešlého velitele skaderského gen. Hassana Risu zavraždit, aby armádu turecko-albanskou získal zcela pro záměry své. — Zejména berlínská „Vossische Zeitung“ troufá si tvrdit, že čer- nohorský král nabídl Essadu pašovi dě- dičný albanský trůn, postoupí-li Černé Hoře nejen Škader, ale i širé okolí jeho.
Srba Černohorec Hassan paša Turecko Rusko Vossische Zeitung
9 article
Část vilajetu beratského pak připadnou- ti má Řecku. Essad paša odtáhnuv ze Skadru, odtáhl do albanského Tirana, kdež mu učinila místo tábořící tam srbská briga- da, 6000 mužů silná, jež vrátila se do Dra- če. Tak a ještě více umí vyprávěti tisk ber- linský, zabývaje se případem tím jako nad míru povážlivým zhoršením celé situace pro trojspolkovou politiku na Balkáně. — Nuže, pod dojmem překvapující novi- ny té sešla se dnes ona rozhodná porada vyslanců evropských velmocí v Londýně. Lze uvěřiti, že byla — dosti pohnutá, ježto proti pilnému návrhu Rakouska na bezod- kladné usnesení se o násilných opatře- ních proti Černé Hoře, přibylo mocnostem trojdohody vážných a pádných důvodů, aby trojspolek zrážely od unáhlených kroků. Zástupci Anglie, Francie a Ruska, dle došlých nás právě telegrafických zvěstí vyslovili se rozhodně pro to, aby králi Mi- kuláši černohorskému byla slušně dopřána aspoň několikadenní lhůta ku rozhodnutí takové důležitosti a těžkosti. Spolu ukazováno na prohlášení Essa- da paše knížetem Albanie, kte- roužto okolnosti byla situace značně komplikována, takže, kdyby král černohorský odvolal ny ni svojevojskoze Skadru, pravdě- podobně nastala by tam nevy- líčitelná anarchie. Správně u- kazovali zástupci trojdohody, že bylo by dříve třeba rozřešit otázku státní formy osoby panovníka v přištím Albansku; jest- liže by nemohla býti otázka ta již nyní ře- šena v podrobnostech, tedy dlužno ji řešit aspoň v principu. Jakmile by se velmoci dohodly o příštím panovníku a státní for- mě nového státu, pak sotva by král Miku- láš vyčkal násilných opatření, jimiž mu by- lo hrozeno.
paša Mika Řecko Skadr Tirana Balkán Londýn Rakousko Anglie Francie Rusko Albánie Esso
10 article
Tento návrh zástupců trojdohody vy- volal ovšem na straně zástupců trojspolku a zejména u rakousko-uherské- ho zástupce tuhý odpor. Ra- kousko-Uherskem bylo namítáno, že král Mikuláš nebyl vyzván, aby Skader odstou- pil Albansku, nýbrž velmocem, zastoupe- ným velitelem mezinárodního loďstva. Ta- ké Essad paša sotva prý by mohl vésti spor se zástupci velmocí o Skader. Kdyby se to však stalo, pak by jednání s ním bylo značně ulehčeno, kdyby vůle Evropy vůči Černé Hoře byla do posledního bodu pro- sazena a kdyby Černá Hora bezpodmí- nečně donucena byla k ústupu. Avšak tyto vývody Rakouska nepřesvědčily a nedošly souhlasu zástupců trojdohody a tak se kon- ference, jíž všechen svět s takým napětím hleděl vstříc, rozešla bez výsledku a od- ročena na čtvrtek. Však kdož prý ví. zdali se za takového nesouladu mezi troj- dohodou a trojspolkem vůbec ještě sejde. Vše záleží nyní na Rakousku: dopřeje- li ještě černohorskému králi Ru- skem, Anglií a Francií dopřávanou lhůtu krozmyslu, či zakročí-li netrpělivo bez otálení proti Cetyni brannou silou o své ujmě na vlastní pěst, pojdíž si z toho co pojdil Na velvyslanecké konferenci londýn ské trojdohoda proti Rakousko- Uhersku.
Mikuláš kouskoUhersko Evropa Černá hoře Rakousko Anglie Francie Uhersko
11 article
Z Londýna, 28. dubna. Dnešní schůze konference velevyslanců byla, jak se pra- ví, dostí pohnutá. Trojdohoda vystoupila s návrhem, aby vyčkáno bylo s přesným usnesením ohledně násilných opatření proti Černé Hoře a to z různých příčin. Jednak má být ponechána králi Mikuláší několika- denní lhůta, aby uvažoval o své situaci také ukazováno na proklamaci — Essada paše knížetem albanským, kterouž okol- ností sítuace byla značně komplikována, takže kdyby král Mikuláš odvolal nyní své vojsko ze Skadru, pravděpodobně nastala by tam nevylíčitelná anarchie. Správně ukazovalí zástupcí trojdohody, že bylo by dříve potřeba rozřešiti otázku statutu osóby panovníka v přištím Albansku; jestl že by nemohla být isto otázka rozřešena v podrobnostech, tož aspoň ať se tak stane v zásadě. Jakmile by se velmoci dohodly o příštím panovníkovi Albanska a o státní formě nového státu, pak sotva by král Mi- kuláš — bylo dovozováno trojdehodou — byl s to vyčkati s dobrým svědomím opa- tření, jimiž bylo mu hrozeno. Tento návrh vyvolal v kruzích zástupci trojspolku a zejména u rakousko-uherského zástupce přírozeně tuhý odpor. Rakousko- Uherskem bylo namítáno, že král Mikulái nebyl vyzván, aby Skader odstoupil Alban- sku, nýbrž velmocem, zastoupeným velíte- lem mezinárodního loďstva. Také Essad paša sotva by mohl vésti se zástupci vel- mocí spor o Skader. Kdyby se to však sta- lo, pak by jednání s ním bylo značně uleh- čeno, kdyby vůle Evropy vůčí Černé Hoře byla do posledního bodu prosazena a kdy. by Černá Hora bezpodmínečně donucena byla ustoupíti. Přírozeně, že tyto vývody nemohly se setkati se souhlasem zástupců trojdohody.
Mikuláš Skader Alban Londýn Rakousko Uhersko Evropa Černá hoře
12 article Skaderská otázka.
Skaderská otázka. M. Z Kolína n. R., 28. dubna. (Zvláštní telegram »Národních Listů«.) Inspirovaná ber- línská depeše »Köln. Ztg.« prohlašuje za smyšlenku zprávu pařížského »Tempsu«, že německá vláda prohlašuje za nepří- pustný rozsáhlejší vojenšký po- stup, aby se vynutilo na Černo- horcích vydání Skadru. Co Ra- kousko chce, je prý logickým dů- sledkem opětně projevené spo- lečné vůle Evropy a vyhnutí pa- trně není. Sotva by sneslo v této záležitosti, která prý zahrnuje v sobě živolní jeho zájmy, aby se protahovala ještě dále. Z Londýna, 28. dubna. (Reuter.) Černo- horský delegát Popovič dostal z Cetyně telegram o následujícím sdělení zástupců velmocí černohorské vládě: »Máme čest královské černohorské vládě podati prohlášení, že zabrání Skadru nijak nemění rozhodnutí mocností ve příčíně ohraničení Albanie na severu a severovýchodu a proto město toto ve lhůtě co nejkratší musí býti vyklizeno a odevzdáno mocnostem zastou- peným velitelem mezinárod- ního námořního vojska. Královská černohorská vláda se vyzývá dáti na toto sdělení přesnou odpověď.« Popovič prohlásil, že od své vlády do- stal rozkaz podati formální ohražení proti této nespravedlivé a kruté žádosti. Z Berlína, 28. dubna. (K. k.) Další od- klad v rozhodnutí o vyklizení Skadru pova- žuje se také ve zdejších politických kruzích za nepřípustný. Žádost Rakousko-Uherska za řychlé energické kroky shledává se odů- vodněnou.
Köln Černo Popovič Kolín Ra Evropa Londýn Albánie Berlín Rakousko Uhersko Reuter
13 article
»Lokalanzeiger« píše ve zprávě zjevně poloúřadní: Věci dospěly tak daleko, že je nutné rozhodnutí bez váhání a odkladu. Všecky mocnosti jsou vázány na stanovisko, že Skadar má býti albanský. Této vůli moc- ností musí býti nyní zjednána platnost, a to nejrychleji, jak už bylo řečeno. Nehledě k mocnostem, kterým následkem dosavad- ního jejich chování není možno něco učiniti, má Rakousko-Uhersko nárok, aby bylo uči- něno zadost jeho zájmům. Rakousko-Uhersko nemůže nadále trpětí, aby rozhodnutí bylo oddalováno. Stanovisko Německav celé záležitosti je dáno od po- čátku: Rakousko-Uhersko nepod- nikne žádný rozhodující krok, aniž nevyrozumělo svého spol- kového spojence a Némecko po- skytne mu vždycky služby věr- ného sekundanta.
Věk Skadar Rakousko Uhersko RakouskoUhersko
14 article
Samozvaný albánský kníže Essad paša. Sl-k. Z Bělehradu, 28. dubna. (Zvl. telg »N. L.«). Jeden z vyslanců mi řekl: Ne- máme ještě autenlických zpráv o Eosadu pa- šovi, ale jisto jest, že bez příčiny nevzdal se Skadru za tak zvláštních podmínek. Je-li zpráva o jeho prohlášení pravdiva, stojíme před novým složitým problémem. Essad paša je mladý, sympatický muž, absolvoval vojenskou školu v Německu a je rodem z Tirany. Pochází z jedné z nejváže- nějších rodin albánských a má v Tiraně veliké statky. Srbové se brání proti zprávám ze Sofije. Z Bělehradu, 28. dubna. (Zvl. tel. »N L.«) V poslední době rozšiřují se po novi- nách ze sofijských pramenů rozličné zprávy jakoby se Srbové dopouštěli nějakých ukrut- ností na bulharském obyvatelstvu v těch částech Makedonie, které jsou obsazeny srb- ským vojskem. Tyto zprávy vzbudily ve vůdčích poli- tických kruzích zdejších tím větší překva- pení a tím nemilejší dojem, že takovým po- věstem nejednou i zvláštní dopisovatelé dal víru a psali o nich slovanským novinámv Rakousko-Uhersku. Zdejší vůdčí kruhy prohlašují, že proti tak průhledné tendenční kampani nechtějía nebudou se brániti a dokonce ne stejnou zbraní; ale s politováním konstatují, že i ně- které přátelské listy daly tím na jevo, že nepokládají tu věc předem za nepravdivou jako všecky podobné klevety, které byly
paša Eosad Srba Bělehrad Německo Tirana Makedonie RakouskoUhersko N L
15 article
V drobném prodejin ranní číslo o sobě . . za s večerní . . . za jh Vo fllAlkách na venkověy ranní čislo . . . . . . . 10h vočorni . . . . . . . . 5h Inoerátv platí se hotově napřed. Předplacení a jnserty přijímá sdminlstrace v Marianské ul., a. Tam nacházejí se toz rodakce, Hskárna a spodlne „Národních Listů“ Rakopiay se novracei
16 article
charakteristické pouze pro vídeňský tisk, jenž byl vždycky a v každém případě ze lži pokárán. Všichni střízliví a odpovědní politikové srbští i bulharští si přejí, aby otázka rozdělení do- bytého území byla rozřešena po- kojným způsobem na základě skutečných zájmů a důvodů. Bylo by skutečně žalostno, kdyby se se šířením podobných klevet i mezi Slovany upevnilo mínění, že i na novém Balkáně vládne bar- barství, jaké mu imputují známí nepřátelé Balkánu i Slovanstva. Cernohorský ministr o samozvaném knížeti albanském, Essadu pašovi. Sl-k. Z Bělehradu, 28. dubna. (Zvl. tlgr- »Nár. Listů«.) Dlící zde černohorský ministr financí Drljevič zmocňuje mě k tomuto pro- hlášení: Nevím dosud, je-li pravdivou zvěst, že Essad paša prohlásil se albanským kní- žetem, ale to mohu tvrditi, že mezí ním a Černou Horou v té příčině do- hody při vzdání Skadru nebylo. Dohoda týkala se jen podmínek vzdání, žádná pacta adjecta tu nebyla. Kdyby však Rakousko-Uhersko stalo se protiv- níkem Essadovým, přišlo by ve svém úsilí za autonomii Albanie do nevhodné situace: bojovati proti Albancům. Slk. Z Bělehradu, 28. dubna. (Zvl. tlge, »Nár. Listů«.) Sděluje se mi, že Isa Bol- jetinac a Kemal bej uprchli z Al- banie ze strachu před Džavid pašou, který dal věšeti všechny důstoj- níky jejich přívržence. Spojí-li se s Essadem pašou, budou míti přes 40.000 mužů dobře vyzbrojeného vo jska. (Víz poslední zprávy.)
Kemal Essad Balkán Bělehrad Rakousko Uhersko Albánie Slovan Isa Bol Džavid paša
17 title
Politický přehled.
18 article Země české.
Země české. Chebští pro přerušení českoněmeckých jednání. Oznamuje se, že chebská městská rada v poslední své schůzi usnesla se mimo jiné na přesvědčení, že všechno další vyjedná- vání s Čechy jest naprosto bezúčelno i žádá tudíž, aby jednání s Čechy ihned bylo pře- rušeno, jakož i očekává, že němečtí poslanci tak dlouho vytrvají na své obstrukci, až známé »nejmenší požadavky« Němců budou naprosto splněny. Němečtí učitelé proti českým zemským poslancům.
Němec Čechy
19 article
V pátek a v sobotu došlo v německých učitel- ských organisacích k resolucím proti českým stra- nám sněmovním. Liberecký Lehrerverein vyslovil dokonce „nejostřejší nelibost“ nad jednáním če- ských zemských poslanců a poslanců velkostatkář- ských, kteří prý pokus, otázku učitelských platů z vyrovnání vyjmouti přikře odmítli. Německý paedagogický Verein v Praze uznal ve svém usne- senl, že prý se sice německo-pokrokoví poslanci vážně snažíli otázku učitelských platů vysunouti z národnostního sporu, avšak jich dalekosáhlá ochota prý doznala se strany národního protivní- ka, jakož i od velkostatkářských skupin příkrého odmítnutí, jimž prý učitelé obou kmenů byli co nejtíže poškozeni. Němečtí učitelé, kteří prý vždy věrně při svém lidu stáli, jsou prý toho daleci, aby očekávali od svých poslanců, že by vzdali dů- ležitě národní zájmy, ale s největším důrazem poukazují na nutnost, aby ve snahách za spra- vedlivým vyrovnáním v naší, těžce zkoušené zemí nebylo ochabováno a zapomínáno na ty, kdož rozervanými poměry země nejvíce trpí. Podobné rešoluce byly přijaty učitelským Vereinem něme- ckého školního okresu německo-brodského a tepli- ckého. Němečti páni učitelé by správněji jednali, kdyby se se svým rozhořčením na rozervané po- měry obrátili k těm, kdož je rozervali, v českých stranách nezvýší jich resoluce lemperaturu ani o stupeň. Nechť vymohou na německých zástupcích připověď, že připustí sanaci zemského hospodář- ství, rozpočtem řádně ukrytým, tedy jedině rozumnou a možnou formu řešení všech obstrukcí rozervaných, a to nejen učitelských po- měrů, a uvidí, jak rychle bude úprava učitelských
Praha
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Výstavy. V Paříži, 26. dubna.
Paříž
21 article
Počátkem října otevírá se ve Velkém pa- láci na Elysejských Polích Podzimní salon Jím má vlastně býti zahájena nová výstavn saisona, ale trvá to ještě několik týdnů, nežli možno mluviti i v umění výtvarném, jako ve všech ostatních složkách života Paříže o sku- tečné „saisoně“. Teprve, když se v prvních týdnech listopadu tato velká výstava uzavírá, ocitáme se v plných proudech nového období a tenkráte na místo jedné velké manifestace umělecké nastupuje celý zástup drobných výstav, jimiž se účtuje s dávnou i nedávnou minulostí, jimiž se razí nové cesty a jimiž se bojuje, přesvědčuje, vítězí i padá. A když s prvním jarem příchází otevření velkých sa- lonů, oněch imposantních přehlídek velikých armád výtvarníků, jimiž Paříž jest vlastí a už v tom neb onom smyslu, nebo kteří se zde ocitají jen dočasně v cizích službách, končí větší polovice výtvarnické saisony pařížské. její zimní období. Pak všechen zájem a vše- chnu slávu k sobě upoutávají jarní salony, jež se stávají téměř jediným obsahem jarního ob- dobí a jež jsou svou okázalostí a svým obro- vitým vybudováním ve všech směrech pod- niky, jež nemají sobě rovna. Letošní zimní saisona unikala bez větších vzrušení. Bylo to klidnější účtování, než na jaké jsme zvyklí na této bojovné půdě. Ja- koby se nic závažného nedělo, jakoby se
Paříž
22 article
pracovalo a postupovalo s jistými rozpaky a jakoby to, co nedávno přicházelo jako nová vítězství, se zdálo poněkud sklamávat svou hodnotou a svým významem. Nepřicházely nové radostné objevy, nové umění, silné a mecné. Jen se opakovalo, co jsme znali už z minula. Tu a tam se objevili noví lidé, ale neměli ani síly, ani přesvědčivostí apoštolů. měli spíše jen zajímavost pósy, chvilkovou rozmarnost techniky nebo poutavost své gro- tesknosti. Byli mezi nimi ti, kteří dovedli nově a šťastně pověděti svým dílem, co jsme znali už dávno jako zisk života a práce velkých je- jich předchůdců. Bylí jiní, kteří napovídají nové cesty a probíjejí se udatně z chaotičnost a nejasnosti prostředků a myšlenek, jimiž jest budováno jejich dílo. Příjdou výstavy, v nichž se setkáváme s umělci, jež jsme milovali v jejich prudkém výboji a v jejich šťastných dnech, kdy se nám zdálo, že v nich rostou osvoboditelé ze zmalků, že v jejich díle příchází nové umění. jež opravuje omyly velké periody, jež před- cházela. Vyvanulo u nich kouzlo novosti a na- stoupilo příliš záhy sestárnutí. Jejicn umění nevydrželo dosti statečně přechod v nové doby, který jest neúprosným kritikem a ne- mílosrdným mstitelem každé modnosti a po- chybné slávy. Časem se vrátí před naše oči některý ze starých mistrů, z těch, kteří jsou slávou fran- couzského umění, kteří i když mělí své omy- ly, stáli za celé své dílo veškerou vznešenou mocí svého charakteru. Není modernějšího umění nad jejich. Při každém setkání působí novým kouzlem. Vrací se radost, kterou jsme před ním prožívali kdysi a přicházejí nové
23 article
objevy. K novým dnům mluví jejich uměn novými slovy. Nebylo letos výstavy, jež by byla půso- bila mohutněji, nežli byla výstava Renoirova u Bernheima. Loňská saisona nás vrátila dva- kráte k tomuto velkému mistroví dvěma vý- stavami u Duranda-Ruela. Letos jsme se setkali s výborným souborem jeho děl od roku 1867 až do letoška. Skutečně až do r. 1913, neboť Renoir maluje dosud, ač jeho prsty jsou chorobou křečovitě zdeformovány že sotva drží štětec v rukou. Ale i když stáři ochromilo jeho údy, jeho ducha zasáhnouti nedovedlo. Je to stále ona zářivá paleta nej- lepších dob Renoirových, a je to mladistvá pružnost umělce, jež neutuchá ani dneska, takže možno pochopiti slova Monetova, jež pronesl před posledními portrety svého veli- kého druha, že Renoir stále ještě roste. Bylo však jistě třeba vzdáliti se na čas i Renoirova díla, hledati tu a tam, marně, i s malým ziskem, přísahati na nové apoštoly a sklamati se jimi, aby bylo možno vrátiti se k tomu, jenž jest sám celou dobou francouzského umění, a nejen vrátiti se k němu, ale chápati jej větším, rozuměti mu a milovati jej upřím- něji v jeho uměleckém pochopení životaa věcí. A dneska více než jindy jest jeho dílo protestem i proti falešnému modernímu umě- ní, jež se nám k řešení předkládá, a jako bylo vždy, tak jest znovu a opět protestem, hlavně proti umění oficiálnímu, proti onomu histri- onství a bláhovému velikášství, které se udržuje všemi možnými prostředky a které přece jen vždycky podléhá. Nedlouho po výstavě Renoirově objevil se v téže galerii na týden Henri-Matisse. Je dobře sefkávati se takto na chvíli se starým známými, znovu si klassifikovati své umělce.
Renoirův Bernheim Durand Ruel Renoir Monetův Matiss
24 article
Jednou se dojde k novým objevům, jindy se člověk přistihne při omylu. Matisse jest spor- nou hodnotou v moderním umění francouz- ském. Ten, který tolik svým dílem probojo- val, který byl rozkladným živlem, zůstává zde ve Francii osamocen. Byl živou kritikou živým protestem kdysi, jeho krajní umění pro- vokovalo. Dneska toto umění nechává klid- ným, jakoby útočilo na něco, co neexistuje. A pakli krajané Matissovi nechali si prospět positivními výsledky jeho boje, ať už přišly přímo nebo nepřímo, nepřejalí však jeho smě- ru a jeho výtvarného názoru, najdeme dnes v každé kolonii cizinců, ať už jde o Němce, Ma- ďary, Rusy nebo Amerikány, plno matissují- cích s oním slepým, v karikaturu již vybíhají- cím epigonstvím. Umělci, kteří tvořili poslední velkou vý- stavu francouzského umění v Praze, objeví se v každé saisoně v galerii Druetově, bud ve třech skupinách nebo jednotlivě. Jest něco kompromisního v díle některých z nich. Uji- ných se setkáváme s výbojností, jež nemá sice síly přesvědčiti o velikosti cíle nebo bezpečnosti prostředků a názorů, ale jež vždycky svědčí o jejich umělecké poctivosti. Tito umělci jsou vlastně epigony impressio- nismu, jehož se stávali a chtěli státi kritiky a jehož chtěli napraviti omyly. Schází jim však ona živá moc přesvědčení, schází jim ono oddané a upřímné upoutání se k velkému uměleckému poslání. Jistě zůstává z nich stále nejzajímavější Marquet, jehož nedávná výstava byla nejlepším souborem, který jsme letos viděli u Drueta. Jeho umění má neivíca
Matiss Němec Francie Ma francouzský uměný v Praga Druetov
25 article
bezpečnosti a působí nejmohutněji. Několikrát se objevují v jeho díle v poslední době figu- rální komposice, v nichž jest Marquet opravdu překvapující svou zasmušilou krásou v nama- lování aktu, ale celou svou bytostí jest však tento umělec krajinář. Vedle přístavů, vedle pohledů z okolí Paříže, vždycky tak zajímavých u tak bystře a výrazně vybudovaných v kom- posici, poutá jej hlavně Paříž se svými širo- kými prostory, malovanými s nadhledu a opa- kovanými často v několika náladách dnea pohody. Ale nejde o dojmy. Nic není cizejšího Marquetovi nežli nějaká dojmová nepřesnost. Je to kritik, který s veškerou energií svého štětce konstruuje své dílo. A poslední směry ve francouzském maliř- ství, keré tak výbojně se dožadují naší pozor- nosti, nenechaly nás bez pramenů k diskusi. Po Salonu podzimním, kde vzbudilo vystou- pení kabistů tolik rozhořčených protestů, do- šlo k souborné výstavě v galerii v rue de la Boětie, nové, prostorné a vkusné to galerii. Byla to bez odporu jedna z výstav, jež měly nejvíce poutavosti. Zde přicházel kdosí nový, s nímž bylo možno se rozhovořiti. Byla ně- která díla, před nimiž bylo nejen těžko se domluviti, ale vůbec zahájiti diskusí, ale bylo tolik věcí, které vypravovaly s veškerou upřímností mladých umělců a s veškerou in- teligencí francouzského umělce, o jaké pro- blémy se zde jedná. A i když se zdály příliš podivné a tolikrát nepřijatelné rozmanité ony zvrácenosti věd obvyklých prostředků malíř- ských, nebylo možno neodnášeti si dojem z výstavy, že i těmito pracemi se manifestuje cesta opravdové touhy po novém umění. R. K
Paříž rue jít le Boětie