1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 29. dubna 1913.
Praha
4
article
Baranní avečerní listy
předplácí se
V Praze v administraci
na měslo. . . . . . 2 K —
na čtvrt ista . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na měsíe. . . . .
Ba dtvrt leta : . . . 7 K 62k
ve úllálkácho
na měslo . . . . . 2 K 80n
Poštons
a mě
rieta : : . . i
s dvojí zástlkou
na měsle.
n riat: : .k
Dnešní číslo pro Prahu jest o8
stranách, s přílohou pro venkov
o 16 stranách.
Praha
5
article
Ve chvíli kritických rozhodnutí!
Ve chvíli kritických rozhodnutí!
Dnes — 28. dubna — rozhodne prý
se v Londýně na konferenci vyslanců pěti
velmocí evropských o válečné exekuci
Evropy proti králi černohorskému, kterouž
by se mu vyrval Skader násilně z rukou. —
Na minulé páteční konferenci usnesly
se velmoci, že vyzvou krále Nikolu spo-
lečnou notou naposledy, aby jim Skader
po dobrém vydal; a dá-li odpověď zamíta-
vou, pak že se uradí o dalších
ostrých krocích proti Černé Hoře.
Nuže, do té chvíle není odpověď krále Ni-
koly známa, ba možno, že do dneška lon-
dýnské konference velmocí ani nedojde
Aspoň „Echo de Paris“ sděluje z Cetyně
že tam včera (27.) sbor evropských vyslan-
ců s notou Evropy v ruce, marně klepal
na dvéře zahraničního úřadu černohorské-
ho; neboť úřad byl k vůli pravoslavným
svátkům — zavřen. Nota poslána pak ge-
nerálu Martiničovi, který jí sice přijal, ale
ovšem nezodpověděl.
Za dob normálních řeklo by se: den
sem, den tam a sečkalo by se stejně trpěli-
vě jako se čekávalo na odpovědi turecké
vlády. Leč dnes je Evropa ku podivu ner-
vosní a nejnetrpělivější ze všech jest diplo-
macie rakouská. Orgán její, vídeňský
„Fremdenblatt“, dal včera netrpělivé té
podrážděnosti vídeňského ka-
binetu průchod mluvou nevšedně
příkrou; již prý má Rakousko těch věčných
průtahů a platonických usnesení evropské
konference vůči Černé Hoře po krk dost,a
neusnesou-li se velmeci na nejbližší londýn-
ské schůzí vyslanců o neprodlených
rázných činech proti černohorskému
králi, pak že Rakousko sam
pomsti uraženou čest a důstojnost vá-
havé Evropy a zakročí proti Černé Hořeo
své ujmě.
Skader
Paris
Noto
Martinič
Londýn
Evropa
Cetyně
Rakousko
Černá hoře
evropský Klan
6
article
Myšlenka Ruska a Francie, aby se
Černé Hoře nabídla náhrada za krvavě do-
bytý Skader, popudila vládní „Fremden-
blatt“ ku této vystřední filipice: „Dobyt
Skadru, toť útok na vážnost velmocí, toh
do konce provedený cynismus proti jed-
notné Evropě. A za to ještě se má Černé
Hoře dostati odměny? Žádná sofismata ne-
zakryjou zahanbující skutečnost, že ve ska-
derské otázce utrpěla vážnost (prestiž)
Evropy dvojím směrem: po stránce politi-
cké i vojenské. Kdyby mocnostem
bylo toto porouchání politické a vojen-
ské jejich důstojnosti, tento neúspěch jejich
politických a vojenských podniků 1 ho-
stejným, nemůže je na této
cestě Rakousko-Uhersko ná-
sledovat, ale musí s veškerým důra-
zem trvat na tom, aby byla zjedná-
nanáprava co nejrychleji a nej-
důkladnějí.
Minimum, na které musí Rakousko-
Uhersko počítati po špatných zkušenostec
v této otázce, spočívá v okamžitém ode-
vzdání protestu, usneseného všemi vel-
mocemi, v Cetyni, a to ve formě rázného
požadavku neprodleného vyklizení Skadru.
V případě, že by se král černohorský zdrá-
hal rychle vyhověti tomuto požadavku
Evropy, buďtež provedeny další vojenské
kroky k násilnému uskutečnění vůle Evro-
py. Zůstane-li Evropa za tímto minimem
rozpoutá se v Rakousko-Uher-
sku právem pocitnespokojeno-
sti (ll), ba trpkosti (Il), čemuž přede-
jíti je dle našeho názoru zajisté také
zájmu Evropy.“ —
A ostatní chorus vídeňský s pověst-
nou „Reichspost“ v čele již dával král
Evra
Rusko
Francie
Evropa
Rakousko
Uhersko
Uhry
7
article
Nikolovi ultimatum ku vyklizení Skadru do
29. dubna, kteréhož dne právě hodlá černo-
horský král slaviti svůj vjezd do bran ska-
derských. — Než zatím co takto se ve
Vídni hartusilo a řinčelo zbrojí, co telegra-
fováno do světa, jakoby už voje rakouské
byly na pochodu na Cetyň — stihla ze za-
jímavé Albanie sensační zvěst, že
vzdavší se turecký obhájce Skadru, generál
Essad paša, jemuž bylo dovoleno od-
táhnouti se vším vojskem svým na 25.000
mužů čítajícím a se 120 polními děly do
vnitra Albanie, tam, ve svém rodišti
Elbassanu, dal se prohlásiti rodáky svými
za krále Albanie pod svrchova-
ností sultanovou a spojiv. se s Dža-
videm pašou z Janiny, svrhl dosavadní
prozatímní. Rakousku příznivou „vládu
albanskou,“ která utekla do cíziny.
To byl do Berlína i Vídně blesk z čista
jasna. A což dokonce, když dostihly dalš
pověsti, že událost ta byla připravena již
za obléhání Skadru, jejž vydal v kapitula-
ci své Essad paša Černohorcům jako de-
signovaný vládce Albanie, jejímž jest váže-
ným rodákem, v níž vládne velikými statky
a hojnou přízní značných kmenů, takžeo
uznání jeho lidem albanským nelze pochy-
bovat.
Nikolov
Essad
Černohorec
Vídeň
Albánie
Dža
Janin
Rakousko
Berlín
8
article
Dnešní vídeňské a berlínské listy již
jsou plny zosnovaných historek a dohadůo
tajných úmluvách mezi Srby, Albanei
a Černohorci, jumiž prý bylo pracová-
no o tomto netušeném rozřeše-
ní albanské a skaderské otázky po chuti
balkánských států, snad za tichého souhla-
su Turecka, ale jistě prý za vědomí Ruska.
K vůli těmto dalekosáhlým cílům dal prý
ctížádostivý Essad paša předešlého velitele
skaderského gen. Hassana Risu zavraždit,
aby armádu turecko-albanskou získal zcela
pro záměry své. — Zejména berlínská
„Vossische Zeitung“ troufá si tvrdit, že čer-
nohorský král nabídl Essadu pašovi dě-
dičný albanský trůn, postoupí-li
Černé Hoře nejen Škader, ale i širé okolí
jeho.
Srba
Černohorec
Hassan
paša
Turecko
Rusko
Vossische Zeitung
9
article
Část vilajetu beratského pak připadnou-
ti má Řecku. Essad paša odtáhnuv ze
Skadru, odtáhl do albanského Tirana, kdež
mu učinila místo tábořící tam srbská briga-
da, 6000 mužů silná, jež vrátila se do Dra-
če. Tak a ještě více umí vyprávěti tisk ber-
linský, zabývaje se případem tím jako nad
míru povážlivým zhoršením celé situace
pro trojspolkovou politiku na Balkáně. —
Nuže, pod dojmem překvapující novi-
ny té sešla se dnes ona rozhodná porada
vyslanců evropských velmocí v Londýně.
Lze uvěřiti, že byla — dosti pohnutá, ježto
proti pilnému návrhu Rakouska na bezod-
kladné usnesení se o násilných opatře-
ních proti Černé Hoře, přibylo mocnostem
trojdohody vážných a pádných důvodů, aby
trojspolek zrážely od unáhlených
kroků. Zástupci Anglie, Francie a Ruska,
dle došlých nás právě telegrafických zvěstí
vyslovili se rozhodně pro to, aby králi Mi-
kuláši černohorskému byla slušně dopřána
aspoň několikadenní lhůta ku rozhodnutí
takové důležitosti a těžkosti.
Spolu ukazováno na prohlášení Essa-
da paše knížetem Albanie, kte-
roužto okolnosti byla situace značně
komplikována, takže, kdyby král
černohorský odvolal ny ni
svojevojskoze Skadru, pravdě-
podobně nastala by tam nevy-
líčitelná anarchie. Správně u-
kazovali zástupci trojdohody, že bylo by
dříve třeba rozřešit otázku státní formy
osoby panovníka v přištím Albansku; jest-
liže by nemohla býti otázka ta již nyní ře-
šena v podrobnostech, tedy dlužno ji řešit
aspoň v principu. Jakmile by se velmoci
dohodly o příštím panovníku a státní for-
mě nového státu, pak sotva by král Miku-
láš vyčkal násilných opatření, jimiž mu by-
lo hrozeno.
paša
Mika
Řecko
Skadr
Tirana
Balkán
Londýn
Rakousko
Anglie
Francie
Rusko
Albánie
Esso
10
article
Tento návrh zástupců trojdohody vy-
volal ovšem na straně zástupců trojspolku
a zejména u rakousko-uherské-
ho zástupce tuhý odpor. Ra-
kousko-Uherskem bylo namítáno, že král
Mikuláš nebyl vyzván, aby Skader odstou-
pil Albansku, nýbrž velmocem, zastoupe-
ným velitelem mezinárodního loďstva. Ta-
ké Essad paša sotva prý by mohl vésti
spor se zástupci velmocí o Skader. Kdyby
se to však stalo, pak by jednání s ním bylo
značně ulehčeno, kdyby vůle Evropy vůči
Černé Hoře byla do posledního bodu pro-
sazena a kdyby Černá Hora bezpodmí-
nečně donucena byla k ústupu. Avšak tyto
vývody Rakouska nepřesvědčily a nedošly
souhlasu zástupců trojdohody a tak se kon-
ference, jíž všechen svět s takým napětím
hleděl vstříc, rozešla bez výsledku a od-
ročena na čtvrtek. Však kdož prý ví.
zdali se za takového nesouladu mezi troj-
dohodou a trojspolkem vůbec ještě sejde.
Vše záleží nyní na Rakousku: dopřeje-
li ještě černohorskému králi Ru-
skem, Anglií a Francií dopřávanou lhůtu
krozmyslu, či zakročí-li netrpělivo bez
otálení proti Cetyni brannou silou o své
ujmě na vlastní pěst, pojdíž si z toho co
pojdil
Na velvyslanecké konferenci londýn
ské trojdohoda proti Rakousko-
Uhersku.
Mikuláš
kouskoUhersko
Evropa
Černá hoře
Rakousko
Anglie
Francie
Uhersko
11
article
Z Londýna, 28. dubna. Dnešní schůze
konference velevyslanců byla, jak se pra-
ví, dostí pohnutá. Trojdohoda vystoupila
s návrhem, aby vyčkáno bylo s přesným
usnesením ohledně násilných opatření proti
Černé Hoře a to z různých příčin. Jednak
má být ponechána králi Mikuláší několika-
denní lhůta, aby uvažoval o své situaci
také ukazováno na proklamaci — Essada
paše knížetem albanským, kterouž okol-
ností sítuace byla značně komplikována,
takže kdyby král Mikuláš odvolal nyní své
vojsko ze Skadru, pravděpodobně nastala
by tam nevylíčitelná anarchie. Správně
ukazovalí zástupcí trojdohody, že bylo by
dříve potřeba rozřešiti otázku statutu
osóby panovníka v přištím Albansku; jestl
že by nemohla být isto otázka rozřešena
v podrobnostech, tož aspoň ať se tak stane
v zásadě. Jakmile by se velmoci dohodly
o příštím panovníkovi Albanska a o státní
formě nového státu, pak sotva by král Mi-
kuláš — bylo dovozováno trojdehodou —
byl s to vyčkati s dobrým svědomím opa-
tření, jimiž bylo mu hrozeno.
Tento návrh vyvolal v kruzích zástupci
trojspolku a zejména u rakousko-uherského
zástupce přírozeně tuhý odpor. Rakousko-
Uherskem bylo namítáno, že král Mikulái
nebyl vyzván, aby Skader odstoupil Alban-
sku, nýbrž velmocem, zastoupeným velíte-
lem mezinárodního loďstva. Také Essad
paša sotva by mohl vésti se zástupci vel-
mocí spor o Skader. Kdyby se to však sta-
lo, pak by jednání s ním bylo značně uleh-
čeno, kdyby vůle Evropy vůčí Černé Hoře
byla do posledního bodu prosazena a kdy.
by Černá Hora bezpodmínečně donucena
byla ustoupíti.
Přírozeně, že tyto vývody nemohly se
setkati se souhlasem zástupců trojdohody.
Mikuláš
Skader
Alban
Londýn
Rakousko
Uhersko
Evropa
Černá hoře
12
article
Skaderská otázka.
Skaderská otázka.
M. Z Kolína n. R., 28. dubna. (Zvláštní
telegram »Národních Listů«.) Inspirovaná ber-
línská depeše »Köln. Ztg.« prohlašuje za
smyšlenku zprávu pařížského »Tempsu«,
že německá vláda prohlašuje za nepří-
pustný rozsáhlejší vojenšký po-
stup, aby se vynutilo na Černo-
horcích vydání Skadru. Co Ra-
kousko chce, je prý logickým dů-
sledkem opětně projevené spo-
lečné vůle Evropy a vyhnutí pa-
trně není. Sotva by sneslo v této
záležitosti, která prý zahrnuje v sobě živolní
jeho zájmy, aby se protahovala ještě dále.
Z Londýna, 28. dubna. (Reuter.) Černo-
horský delegát Popovič dostal z Cetyně
telegram o následujícím sdělení zástupců
velmocí černohorské vládě:
»Máme čest královské černohorské vládě
podati prohlášení, že zabrání Skadru nijak
nemění rozhodnutí mocností
ve příčíně ohraničení Albanie
na severu a severovýchodu a
proto město toto ve lhůtě co
nejkratší musí býti vyklizeno
a odevzdáno mocnostem zastou-
peným velitelem mezinárod-
ního námořního vojska. Královská
černohorská vláda se vyzývá dáti na toto
sdělení přesnou odpověď.«
Popovič prohlásil, že od své vlády do-
stal rozkaz podati formální ohražení proti
této nespravedlivé a kruté žádosti.
Z Berlína, 28. dubna. (K. k.) Další od-
klad v rozhodnutí o vyklizení Skadru pova-
žuje se také ve zdejších politických kruzích
za nepřípustný. Žádost Rakousko-Uherska
za řychlé energické kroky shledává se odů-
vodněnou.
Köln
Černo
Popovič
Kolín
Ra
Evropa
Londýn
Albánie
Berlín
Rakousko
Uhersko
Reuter
13
article
»Lokalanzeiger« píše ve zprávě
zjevně poloúřadní: Věci dospěly tak daleko,
že je nutné rozhodnutí bez váhání a odkladu.
Všecky mocnosti jsou vázány na stanovisko,
že Skadar má býti albanský. Této vůli moc-
ností musí býti nyní zjednána platnost, a to
nejrychleji, jak už bylo řečeno. Nehledě
k mocnostem, kterým následkem dosavad-
ního jejich chování není možno něco učiniti,
má Rakousko-Uhersko nárok, aby bylo uči-
něno zadost jeho zájmům. Rakousko-Uhersko
nemůže nadále trpětí, aby rozhodnutí bylo
oddalováno. Stanovisko Německav
celé záležitosti je dáno od po-
čátku: Rakousko-Uhersko nepod-
nikne žádný rozhodující krok,
aniž nevyrozumělo svého spol-
kového spojence a Némecko po-
skytne mu vždycky služby věr-
ného sekundanta.
Věk
Skadar
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
14
article
Samozvaný albánský kníže Essad paša.
Sl-k. Z Bělehradu, 28. dubna. (Zvl. telg
»N. L.«). Jeden z vyslanců mi řekl: Ne-
máme ještě autenlických zpráv o Eosadu pa-
šovi, ale jisto jest, že bez příčiny nevzdal
se Skadru za tak zvláštních podmínek. Je-li
zpráva o jeho prohlášení pravdiva, stojíme
před novým složitým problémem.
Essad paša je mladý, sympatický muž,
absolvoval vojenskou školu v Německu a je
rodem z Tirany. Pochází z jedné z nejváže-
nějších rodin albánských a má v Tiraně
veliké statky.
Srbové se brání proti zprávám
ze Sofije.
Z Bělehradu, 28. dubna. (Zvl. tel. »N
L.«) V poslední době rozšiřují se po novi-
nách ze sofijských pramenů rozličné zprávy
jakoby se Srbové dopouštěli nějakých ukrut-
ností na bulharském obyvatelstvu v těch
částech Makedonie, které jsou obsazeny srb-
ským vojskem.
Tyto zprávy vzbudily ve vůdčích poli-
tických kruzích zdejších tím větší překva-
pení a tím nemilejší dojem, že takovým po-
věstem nejednou i zvláštní dopisovatelé dal
víru a psali o nich slovanským novinámv
Rakousko-Uhersku.
Zdejší vůdčí kruhy prohlašují, že proti
tak průhledné tendenční kampani nechtějía
nebudou se brániti a dokonce ne stejnou
zbraní; ale s politováním konstatují, že i ně-
které přátelské listy daly tím na jevo, že
nepokládají tu věc předem za nepravdivou
jako všecky podobné klevety, které byly
paša
Eosad
Srba
Bělehrad
Německo
Tirana
Makedonie
RakouskoUhersko
N L
15
article
V drobném prodejin
ranní číslo o sobě . . za s
večerní
. . . za jh
Vo fllAlkách na venkověy
ranní čislo . . . . . . . 10h
vočorni . . . . . . . . 5h
Inoerátv
platí se hotově napřed.
Předplacení a jnserty přijímá
sdminlstrace v Marianské ul., a.
Tam nacházejí se toz
rodakce, Hskárna a spodlne
„Národních Listů“
Rakopiay se novracei
16
article
charakteristické pouze pro vídeňský tisk,
jenž byl vždycky a v každém případě ze lži
pokárán.
Všichni střízliví a odpovědní
politikové srbští i bulharští si
přejí, aby otázka rozdělení do-
bytého území byla rozřešena po-
kojným způsobem na základě
skutečných zájmů a důvodů. Bylo
by skutečně žalostno, kdyby se se šířením
podobných klevet i mezi Slovany upevnilo
mínění, že i na novém Balkáně vládne bar-
barství, jaké mu imputují známí nepřátelé
Balkánu i Slovanstva.
Cernohorský ministr o samozvaném
knížeti albanském, Essadu pašovi.
Sl-k. Z Bělehradu, 28. dubna. (Zvl. tlgr-
»Nár. Listů«.) Dlící zde černohorský ministr
financí Drljevič zmocňuje mě k tomuto pro-
hlášení: Nevím dosud, je-li pravdivou zvěst,
že Essad paša prohlásil se albanským kní-
žetem, ale to mohu tvrditi, že mezí ním
a Černou Horou v té příčině do-
hody při vzdání Skadru nebylo.
Dohoda týkala se jen podmínek vzdání,
žádná pacta adjecta tu nebyla. Kdyby však
Rakousko-Uhersko stalo se protiv-
níkem Essadovým, přišlo by ve svém úsilí
za autonomii Albanie do nevhodné situace:
bojovati proti Albancům.
Slk. Z Bělehradu, 28. dubna. (Zvl. tlge,
»Nár. Listů«.) Sděluje se mi, že Isa Bol-
jetinac a Kemal bej uprchli z Al-
banie ze strachu před Džavid pašou,
který dal věšeti všechny důstoj-
níky jejich přívržence. Spojí-li se
s Essadem pašou, budou míti přes
40.000 mužů dobře vyzbrojeného
vo jska.
(Víz poslední zprávy.)
Kemal
Essad
Balkán
Bělehrad
Rakousko
Uhersko
Albánie
Slovan
Isa Bol
Džavid paša
17
title
Politický přehled.
18
article
Země české.
Země české.
Chebští pro přerušení českoněmeckých
jednání.
Oznamuje se, že chebská městská rada
v poslední své schůzi usnesla se mimo jiné
na přesvědčení, že všechno další vyjedná-
vání s Čechy jest naprosto bezúčelno i žádá
tudíž, aby jednání s Čechy ihned bylo pře-
rušeno, jakož i očekává, že němečtí poslanci
tak dlouho vytrvají na své obstrukci, až
známé »nejmenší požadavky« Němců budou
naprosto splněny.
Němečtí učitelé proti českým zemským
poslancům.
Němec
Čechy
19
article
V pátek a v sobotu došlo v německých učitel-
ských organisacích k resolucím proti českým stra-
nám sněmovním. Liberecký Lehrerverein vyslovil
dokonce „nejostřejší nelibost“ nad jednáním če-
ských zemských poslanců a poslanců velkostatkář-
ských, kteří prý pokus, otázku učitelských platů
z vyrovnání vyjmouti přikře odmítli. Německý
paedagogický Verein v Praze uznal ve svém usne-
senl, že prý se sice německo-pokrokoví poslanci
vážně snažíli otázku učitelských platů vysunouti
z národnostního sporu, avšak jich dalekosáhlá
ochota prý doznala se strany národního protivní-
ka, jakož i od velkostatkářských skupin příkrého
odmítnutí, jimž prý učitelé obou kmenů byli co
nejtíže poškozeni. Němečtí učitelé, kteří prý vždy
věrně při svém lidu stáli, jsou prý toho daleci, aby
očekávali od svých poslanců, že by vzdali dů-
ležitě národní zájmy, ale s největším důrazem
poukazují na nutnost, aby ve snahách za spra-
vedlivým vyrovnáním v naší, těžce zkoušené zemí
nebylo ochabováno a zapomínáno na ty, kdož
rozervanými poměry země nejvíce trpí. Podobné
rešoluce byly přijaty učitelským Vereinem něme-
ckého školního okresu německo-brodského a tepli-
ckého.
Němečti páni učitelé by správněji jednali,
kdyby se se svým rozhořčením na rozervané po-
měry obrátili k těm, kdož je rozervali, v českých
stranách nezvýší jich resoluce lemperaturu ani o
stupeň. Nechť vymohou na německých zástupcích
připověď, že připustí sanaci zemského hospodář-
ství, rozpočtem řádně ukrytým, tedy jedině
rozumnou a možnou formu řešení všech
obstrukcí rozervaných, a to nejen učitelských po-
měrů, a uvidí, jak rychle bude úprava učitelských
Praha
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Výstavy.
V Paříži, 26. dubna.
Paříž
21
article
Počátkem října otevírá se ve Velkém pa-
láci na Elysejských Polích Podzimní salon
Jím má vlastně býti zahájena nová výstavn
saisona, ale trvá to ještě několik týdnů, nežli
možno mluviti i v umění výtvarném, jako ve
všech ostatních složkách života Paříže o sku-
tečné „saisoně“. Teprve, když se v prvních
týdnech listopadu tato velká výstava uzavírá,
ocitáme se v plných proudech nového období
a tenkráte na místo jedné velké manifestace
umělecké nastupuje celý zástup drobných
výstav, jimiž se účtuje s dávnou i nedávnou
minulostí, jimiž se razí nové cesty a jimiž se
bojuje, přesvědčuje, vítězí i padá. A když
s prvním jarem příchází otevření velkých sa-
lonů, oněch imposantních přehlídek velikých
armád výtvarníků, jimiž Paříž jest vlastí a
už v tom neb onom smyslu, nebo kteří se zde
ocitají jen dočasně v cizích službách, končí
větší polovice výtvarnické saisony pařížské.
její zimní období. Pak všechen zájem a vše-
chnu slávu k sobě upoutávají jarní salony, jež
se stávají téměř jediným obsahem jarního ob-
dobí a jež jsou svou okázalostí a svým obro-
vitým vybudováním ve všech směrech pod-
niky, jež nemají sobě rovna.
Letošní zimní saisona unikala bez větších
vzrušení. Bylo to klidnější účtování, než na
jaké jsme zvyklí na této bojovné půdě. Ja-
koby se nic závažného nedělo, jakoby se
Paříž
22
article
pracovalo a postupovalo s jistými rozpaky
a jakoby to, co nedávno přicházelo jako nová
vítězství, se zdálo poněkud sklamávat svou
hodnotou a svým významem. Nepřicházely
nové radostné objevy, nové umění, silné a
mecné. Jen se opakovalo, co jsme znali už
z minula. Tu a tam se objevili noví lidé, ale
neměli ani síly, ani přesvědčivostí apoštolů.
měli spíše jen zajímavost pósy, chvilkovou
rozmarnost techniky nebo poutavost své gro-
tesknosti. Byli mezi nimi ti, kteří dovedli nově
a šťastně pověděti svým dílem, co jsme znali
už dávno jako zisk života a práce velkých je-
jich předchůdců. Bylí jiní, kteří napovídají
nové cesty a probíjejí se udatně z chaotičnost
a nejasnosti prostředků a myšlenek, jimiž jest
budováno jejich dílo.
Příjdou výstavy, v nichž se setkáváme
s umělci, jež jsme milovali v jejich prudkém
výboji a v jejich šťastných dnech, kdy se
nám zdálo, že v nich rostou osvoboditelé ze
zmalků, že v jejich díle příchází nové umění.
jež opravuje omyly velké periody, jež před-
cházela. Vyvanulo u nich kouzlo novosti a na-
stoupilo příliš záhy sestárnutí. Jejicn umění
nevydrželo dosti statečně přechod v nové
doby, který jest neúprosným kritikem a ne-
mílosrdným mstitelem každé modnosti a po-
chybné slávy.
Časem se vrátí před naše oči některý ze
starých mistrů, z těch, kteří jsou slávou fran-
couzského umění, kteří i když mělí své omy-
ly, stáli za celé své dílo veškerou vznešenou
mocí svého charakteru. Není modernějšího
umění nad jejich. Při každém setkání působí
novým kouzlem. Vrací se radost, kterou jsme
před ním prožívali kdysi a přicházejí nové
23
article
objevy. K novým dnům mluví jejich uměn
novými slovy.
Nebylo letos výstavy, jež by byla půso-
bila mohutněji, nežli byla výstava Renoirova
u Bernheima. Loňská saisona nás vrátila dva-
kráte k tomuto velkému mistroví dvěma vý-
stavami u Duranda-Ruela. Letos jsme se
setkali s výborným souborem jeho děl od
roku 1867 až do letoška. Skutečně až do
r. 1913, neboť Renoir maluje dosud, ač jeho
prsty jsou chorobou křečovitě zdeformovány
že sotva drží štětec v rukou. Ale i když stáři
ochromilo jeho údy, jeho ducha zasáhnouti
nedovedlo. Je to stále ona zářivá paleta nej-
lepších dob Renoirových, a je to mladistvá
pružnost umělce, jež neutuchá ani dneska,
takže možno pochopiti slova Monetova, jež
pronesl před posledními portrety svého veli-
kého druha, že Renoir stále ještě roste. Bylo
však jistě třeba vzdáliti se na čas i Renoirova
díla, hledati tu a tam, marně, i s malým
ziskem, přísahati na nové apoštoly a sklamati
se jimi, aby bylo možno vrátiti se k tomu,
jenž jest sám celou dobou francouzského
umění, a nejen vrátiti se k němu, ale chápati
jej větším, rozuměti mu a milovati jej upřím-
něji v jeho uměleckém pochopení životaa
věcí. A dneska více než jindy jest jeho dílo
protestem i proti falešnému modernímu umě-
ní, jež se nám k řešení předkládá, a jako bylo
vždy, tak jest znovu a opět protestem, hlavně
proti umění oficiálnímu, proti onomu histri-
onství a bláhovému velikášství, které se
udržuje všemi možnými prostředky a které
přece jen vždycky podléhá.
Nedlouho po výstavě Renoirově objevil
se v téže galerii na týden Henri-Matisse. Je
dobře sefkávati se takto na chvíli se starým
známými, znovu si klassifikovati své umělce.
Renoirův
Bernheim
Durand
Ruel
Renoir
Monetův
Matiss
24
article
Jednou se dojde k novým objevům, jindy se
člověk přistihne při omylu. Matisse jest spor-
nou hodnotou v moderním umění francouz-
ském. Ten, který tolik svým dílem probojo-
val, který byl rozkladným živlem, zůstává zde
ve Francii osamocen. Byl živou kritikou
živým protestem kdysi, jeho krajní umění pro-
vokovalo. Dneska toto umění nechává klid-
ným, jakoby útočilo na něco, co neexistuje.
A pakli krajané Matissovi nechali si prospět
positivními výsledky jeho boje, ať už přišly
přímo nebo nepřímo, nepřejalí však jeho smě-
ru a jeho výtvarného názoru, najdeme dnes v
každé kolonii cizinců, ať už jde o Němce, Ma-
ďary, Rusy nebo Amerikány, plno matissují-
cích s oním slepým, v karikaturu již vybíhají-
cím epigonstvím.
Umělci, kteří tvořili poslední velkou vý-
stavu francouzského umění v Praze, objeví
se v každé saisoně v galerii Druetově, bud
ve třech skupinách nebo jednotlivě. Jest něco
kompromisního v díle některých z nich. Uji-
ných se setkáváme s výbojností, jež nemá
sice síly přesvědčiti o velikosti cíle nebo
bezpečnosti prostředků a názorů, ale jež
vždycky svědčí o jejich umělecké poctivosti.
Tito umělci jsou vlastně epigony impressio-
nismu, jehož se stávali a chtěli státi kritiky
a jehož chtěli napraviti omyly. Schází jim
však ona živá moc přesvědčení, schází jim
ono oddané a upřímné upoutání se k velkému
uměleckému poslání. Jistě zůstává z nich
stále nejzajímavější Marquet, jehož nedávná
výstava byla nejlepším souborem, který jsme
letos viděli u Drueta. Jeho umění má neivíca
Matiss
Němec
Francie
Ma
francouzský uměný v Praga
Druetov
25
article
bezpečnosti a působí nejmohutněji. Několikrát
se objevují v jeho díle v poslední době figu-
rální komposice, v nichž jest Marquet opravdu
překvapující svou zasmušilou krásou v nama-
lování aktu, ale celou svou bytostí jest však
tento umělec krajinář. Vedle přístavů, vedle
pohledů z okolí Paříže, vždycky tak zajímavých
u tak bystře a výrazně vybudovaných v kom-
posici, poutá jej hlavně Paříž se svými širo-
kými prostory, malovanými s nadhledu a opa-
kovanými často v několika náladách dnea
pohody. Ale nejde o dojmy. Nic není cizejšího
Marquetovi nežli nějaká dojmová nepřesnost.
Je to kritik, který s veškerou energií svého
štětce konstruuje své dílo.
A poslední směry ve francouzském maliř-
ství, keré tak výbojně se dožadují naší pozor-
nosti, nenechaly nás bez pramenů k diskusi.
Po Salonu podzimním, kde vzbudilo vystou-
pení kabistů tolik rozhořčených protestů, do-
šlo k souborné výstavě v galerii v rue de la
Boětie, nové, prostorné a vkusné to galerii.
Byla to bez odporu jedna z výstav, jež měly
nejvíce poutavosti. Zde přicházel kdosí nový,
s nímž bylo možno se rozhovořiti. Byla ně-
která díla, před nimiž bylo nejen těžko se
domluviti, ale vůbec zahájiti diskusí, ale bylo
tolik věcí, které vypravovaly s veškerou
upřímností mladých umělců a s veškerou in-
teligencí francouzského umělce, o jaké pro-
blémy se zde jedná. A i když se zdály příliš
podivné a tolikrát nepřijatelné rozmanité ony
zvrácenosti věd obvyklých prostředků malíř-
ských, nebylo možno neodnášeti si dojem
z výstavy, že i těmito pracemi se manifestuje
cesta opravdové touhy po novém umění.
R. K
Paříž
rue jít le Boětie