2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 24. srpna 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplásí sei
v Praze v admlnistraei
za měsíe . . . . . . 2k
za čivrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškoa
7k oo
na čtvit lets
na měsíe . . . . . . 2 K 80h
P'oštoni
a žtvrí li. . . . . 8 K o
s dvají sisllkou
na měsí
tvrt lela . . . .Hl K e
Praha
5
article
Mír na obzoru?
Mír na obzoru?
S nesmirným napjelím a rozčilením oče-
kává Rusko a s ním všechen svět zvěst
o výsledku dnešní schůze komisařův obou vál-
čících stran v americké městě Portsmouthu
Ano, dnes prý budou na půdě americké me-
tány kostky, ba snad již ve chvíli co tyto řádky
píšeme — jsou vrženy. Nejistota předcházejíeí
dějinnou tuto událost, živě se obráží ve stíha-
jících se oblacích sobě odporujících předzvěslí.
které co chvíli jeví jiný obraz. Hned veliká naděje
v brzký mír, hned opět naprostá beznaděj, po-
važující všelikou dohodu za nemožnou. Az
dosud vyličován s anglicko-j a ponske
strany postup jednání o dvanácterých pod-
mínkách Japonska v ten způsob, jakoby rušt
zástupci byli povolili nejen v otázce korej-
ské, nýbrž i v otázce Mandžurska, polo-
ostrova Liaotunu a dráhy portartur sko-
charbinské úplně postulátům japonským.
Tak vyslovil prý se jistý člen japonského vysla-
nectva v Portsmouthu k dopisovateli »Timesů«
»Japonsko dosáhlo, zač půldruhého roku bojo-
valo: Nikdo více nebude mu upírat protektorá
jeho nad Koreou; Port Artur s polo
ostrovem Liaotunským stane se deí-
nitivně majetkem Japonska; Rusko mus
vyklidit Mandžurii, jakož se již fak-
ticky odřeklo všech politických tužeb
ve Velkém (Tichém) moři Vladivostok jakožto
přístav ruský není Japonsku žádným nebezpe-
čím a velkolepá sibiřská dráha sloužiti bude
na dále pouze klidnému obchodu a dopravě
zboží a cestujících mezi Východem a Západem.e
Diplomat japonský dodal ještě, kterak prý Ja-
ponsko po tak dlouhé a krvavé válce touží p
upřímném (!) přátelství s Ruskem, aby co možná
nejdříve mohlo se opět oddati svému obchod
nímu a průmyslovému vývoji.
Aza
Artur
Rusko
Portsmouth
Japonsko
Liaotun
Vladivostok
východ
západ
Timesy
Korea
6
article
Avšak současně dostihují zprávy, jež bud
vážnou pochybnost o tom, že by zástupei Ruska
byli jen tak zhola odhodlali se koběti dráhy
mandžurské od Charbina do Portarluru
vedoucí, o jejíž trať bojovali hrdinové rušt
v tolikých bitvách hrozných, že každá její mile
posvěcena jest hojnou krvi ruskou. »New York
Herald« aspoň tvrdí, že ve včerejší schůzi kon-
ference portsmouthské sami Japonci upu-
stili od svého zálusku na dráhu
mandžurskou, nepožadujíce jí více jako
kořisť pro sebe, nýbrž navrhujíce, aby byla
dána pod dozor velké mezinárodn
společnosti, v níž byly by zastoupeny
Japonsko, Čína, Anglie, Francie, Némecko, Spo-
jené státy severoamerické a též Rusko, pakl
ono na tuto podmínku japonskou přistoupí. -
Z toho je patrno, jak liché byly dosa-
vadní všecky anglo-japonské zprávy, zvěstující
že rušti plnomocníci (Vitte a Rosen) hned na
první ráz dráhu mandžurskou pouštěli v kořis
Japanu.
Že by pak Japonsko toužilo po skončené
válce po dobrém sousedství a upřímném přá-
telství s Ruskem, o tom právě nesvědčí příliš
fakt, o němž zvěděl prý co nejbezpečněji lon-
dýnský dopisovatel »N. Wiener Tagblattu«, že
totiž krátce po odročení anglického parlamentu
Japonsko obnovilo svou dospíva-
jíci allianci s Anglil, a to v ta-
kové tajnosti, aby se o tom Rusko, v Ports-
mouthu vyjednávající, nedozvědělo. Vláda
anglická prý požádala zvláštní důvěrnou notou
londýnské časopisy, dovolávajíc se jejich vla
stenectví, aby uzavření této anglo -japonsk
smlouvy ani slovem nevyzradily.
Přes všechno tajení však diplomacie ruská
přece jen asi anglo- japonskou tu souhru po
stolem v čas dobře zvětřila a tak i ten míru-
milovný Vitte a Rozen zůstali bohudík v Ports
mouthu pevnými, jako car Mikuláš II. v Petro-
hradě. O postoupení ruského o strova
Japonec
Vitte
Rosen
N Wiener
Rozen
Mikuláš II
Rusko
Charbina
Japonsko
Čína
Anglie
Francie
spo
Petrahradit
New York Herald
Tagblatt
7
article
Sachalinu, o zaplacení Japonsku
válečné kontribuce, o vydání v pří-
stavech asijských internovaný ch
ruských lodíválečných a obmezen
ruské branné síly ve Východn
Asii, ani slyšeti nechtěli, odmílajíee
tyto drzé požadavky Japonska zhola a na-
skrze jako nesrovnatelné s národní ct
a důstojnosti nepřemoženého do-
sud Ruska. Poněvadž však Japoncům opět
všechno na tom sešlo, aby od Ruska dostal
aspoň tisíe millicnů rublů válečné náhrady a ve-
liký ostrov Sachalin, rozvírala se mezi oběma
soky do včerejška široká a hluboká propasť, již
marně hleděl president severoamerického soustát
Roosevelt svým uměním smírčím překlenouti.
Jedna strana vyčitala druhé tvrdošijnost.
jedna jako druhá odkazovala na rozčilený národ
svůj ve vlasti a na nezlomeného bojovného du-
cha vojska svého na bojišti mandžurském
Jestliže zřízenci japonští tasili se na konference
depešemi, které Oyama poslal mikadovi do To-
kia, mohli navzájem rušti vyjednavatelé poslou-
žiti depešemi, jaké vojevůdce ruský gen. Lině
vič poslal carovi, v nichž jej jménem celé své
půlmillionové armády, u Charbinu k bitvě při
pravené, zapřisahá, aby za žádnou cenu nyn
ještě miru neuzavíral!
Japonec
Oyama
Sachalin
Japonsko
Asie
Rusko
Charbin
8
article
Ba více: nejen armáda na bojišti asijském,
nýbrž také všechen národ ruský ozývá se na-
pořád rozhodněji proti uzavření jakéhoko
liv míru s Japonskem ve chvíl
nynější, bez předchozí vítěz n
bitvy ruské.
Převážná většína ruského tisku, netajíe sve
nedůvěry k vyjednavatelům ruským, bar. Vittovi
i Rozenovi, jež oba podezřívá z osobní náklon
nosti k Japoncům a židovským jejich mocenům.
horlí proti předčasnému míru s Japonskem jak
proti nejosudnější chybě, jíž by se Rusko nyn
mohlo dopustit a skládá všechnu důvěru v cara
Mikuláše II. a jeho slovo carské: že neuzavř
Rusko nikdy míru pokořujícího a cti své nedů-
stojného, nýbrž bojovati hodlá raději do posled-
ního rublu a do posledního vojáka.
Rozen
Japonec
Mikuláš II
Japonsko
Rusko
9
article
Za takové nálady vojska i národa ruskéh
pojednou dnes dopisovatel londýnského „Mor-
ning Postu“ oznamuje z Portsmouthu ve-
likou překvapující sensaci: Ja-
ponsko odhodlalo se k povolnosti,
a mír bude co nejdříve uzavřen na těchto zá-
kladech: Rusko zaplatí Japonsku jistou malou
částku — žádných pět milliard fr.
o nichž fantasie lidu japonského snila, nýbrž
jen tolik, mnoho-li stálo Japonce
živení zajatcův ruských, zdravých
nemocných. Suma ta bude poměrně nepatrná,
tak že ji bez ztráty cti může hraditi národ, jenž
sice prohrál bitvy, avšak není přemožen.
Otázka ostrova Sachalinu rozřeší
se rozdělením jeho území: Rusko po-
drží severní jeho čásť, Japonsko obdrží část
jižní. Tím bude z novu zřizen stav, j aký
panoval tu do r. 1874. Rusko ne-
ztrácí žádného ruského územ
nýbrž vraci toliko japonské území Japonsku.
Japonsko upustilo zeela od pož -
davku, aby dostalo se mu ruských válečných
lodí, po různých přístavech asijských interno
vaných; tolikéž v zdalo se Japonsko ná-
roku, aby Rusko na budoueně svou brannou
moe na mořích východní Asie obmezilo.“
Na tyto, zásluhou prý Rooseveltovou tak
značně uskrovněné podmínky Japonska prý jsou
plnomocníci Ruska ochotni přistoupit, jistí do-
pisovatel „Morning Postu“ a tak prý lze v do-
zírné době pokládati spečetění míru
mezi Ruskem a Japonskem za věc hotovou.
Zatím však ještě odnikud do pozdní nočni
deby nedochází úřadní stvrzen
těchto sensačních zpráv londýnského listu, a tak
dlužno ještě chvíli opásati se trpělivostí, až do-
stihne o světodějné události zvěst ruská, přímá
a určilá.
Rooseveltův
Portsmouth
Rusko
Japonsko
Sachalin
Asie
Morava
10
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
Z Vídně, 23. srpna. (Korunní rada
v Išlu.) Když byla korunní rada propuštěna, zůstal
u císaře jediný polní maršálek Fejérváry
jehož slyšení trvalo až do tři čtvrti na šest
Fejérváry zůstane ještě v Išlu a bude císařem
dnes ještě jednou přijat. Císař byl poradami tak
zaměstnán, že neměl času ani obědvat v kruhu
rodiny.
Do Išlu přijel také ministr financi Kosel
Státní tajemník v uherském ministerstvu financí
Popovič a uherský ministr spravedlnosti Lányi
ohlásili svůj přijezd, ale zase odvolali v hotelu
objednané pokoje.
Ze Záhřeba, 21. srpna. (Pokroko vá
strana chorvatská). V neděli konala
zde poradu mladá a ještě nezorgani sovaná
strana chorvatských pokrokoveů, aby porokovala
o všeobecném položení a akci k nejbližším sně-
movním volbám, neboť koalice všech opposič-
ných stran se rozpadla. Schůze převýšila všeck
očekávání. Ze všech stran došly projevy sou-
hlasu, že nová strana hodlá bezodkladně vystu
povati proti klerikalismu. Účastníků bylo 60
předsedal dr. Lorkovič, jenž měl zahajovac
řeč, v níž vysvětlil stanovisko orgánu strany.
»Pokretu«, naproti uherské krisi. Vyložil, ze
všeliká passivná politika naproti uherské kris
je záhubná. Když byl hlavní výbor koalice
opposičných stran vyloučil klerikály a Fran
kovce, kteří podporovali maďarony, nastala nut-
nost pro pokrokovou stranu, aby se samostatno
organisovala. Strana bude bojovati za demokra
tické ideály a bude potirati hlavní protivníky
lidské svobody, maďarony.
Popovič
Lányi
Lorkovič
Fran kovec
Vídeň
Išlu
Záhřeb
lidský svoboda
11
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 23. srpna.
Bitva ruského vojska s povstalci na Krétě.
Z Pirea, 18. srpna. (Pův. dopis.) Cestu
jící, ktoří sem dnes přijeli parníkem z Rethyma
na Krétě a byli očitými svědky posledních tam
ních události, líčí položení na celém ostrové
velmi temnými barvami. Tak zvaní povatalei
spolehajíce se na nesvornost velmoci a na jejieh
strach před krveprolitím, neméně než na tajnou
podporu řecké vlády, jež je tajně všemožným.
prostředky podporuje, nejen že nechtějí složit
zbraně, nýbrž i přestoupili na některých místech
hranice území, vyhrazeného mezinárodním po-
sádkám, a obsadili strategicky důležité místo. T
vedlo ke srážce mezi anglickou a ruskou po-
sádkou z jedné strany, a mezi povstalci z druhé.
Praha
Kréta
Pireus
12
article
Drzost povstalců dosáhla tak velkého stupně, že
nechtěli dovoliti vysazení na břeh dvou selnin
ruské pěchoty v Kastelli, které tam přivezla mi
nonoska »Chrabrý« a jež měly obsaditi celnici.
které se povstalci zmocnili, odkudž vybírají el
jmenem feckého krále. Následkem toho bom-
bardoval »Chrabrý« Kastelli, vyzvav dřive oby-
vatelstvo, aby se vzdálilo. Povstalci, skrytiv
opevněných místech, střileli z pušek na Rusy,
kteří se chtěli v loďkách vysaditi na břeha
ranili jednoho ruského vojáka, kdežto »Chrabrý«
vystřelil asi 150 granátů, které způsobily značné
škody na budovách a na chrámu a ranily ně-
jakou ženu. Ostatní obyvatelé utekli před bom-
bardováním do vesnic Rumely a Spyli. Ruský
velitel vida, že by ztratil mnoho mužů, kdyby
vzal útokem městys, vrátil se do Rethyma. To
dodalo povstalcům ještě větší drzosti.
Dne 16. vrátili se ale Rusové na příkaa
prince a konsulů a započali bitvu s povstalei
ve vesnici Atripopulo. Po čtyři hodiny trvajíeí
bitvě zahnali povstalce z vesnice. Při tom byli
zastřeleni čtyři známí kapitáni a Tassin beg
dřivější četník, který přestoupil ku povstalcům,
byv od nich podplacen, by ukázali, že i moha-
medáni s nimi drží. Dvacet jiných povstalců
bylo raněno, mezi nimiž jsou tři »kapitáni«.
Rus
Rumet
13
article
kteří žijí jen od loupežnietví. Nejnebezpečnějš
z nich jest kapitán Kalogerys. Kapitán Chari
takis byl zajat a dopraven do nemocnice.
Z Rusů byl zastřelen voják a raněn důstojník
Povstalci nahlednuvše, že si nemohou tropit
více žerty s mezinárodním vojskem, odešl
z Atripopula, jež Rusové obsadili. Zastřelený
ruský vojín byl se všemi vojenskými poctami
včera pohrben. Při pohrbu musili obyvatelé za-
vříti veškeré domy, neboť se bylo obávati, že
se někdo z nich pomstí na plukovníku Urbani
čovi, který vojína doprovázel na hřbitov a který
vykonal pouze svou povinnost jako důstojník
Než to nemohou ani Kréťané ani Řekové pocho
piti a proto všecky řecké noviny a i ministr
odsuzují hanebným způsobem jednání Rusů
Řekové se naučili považovati vojsko za hříčku
politických stran. Zkušenosti, jež nabyli v po-
slední válce, je nepřivedly k rozumu a proto
nebudou míti nikdy vojsko, které by se kázn
vyrovnalo africkým Kafrům.
Nejnebezpečnějš
Kalogerys
Chari
Rus
Urban
Kréťan
Řek
14
article
Povstalei mají nyní úmysl pomstíti zastř-
lené rozbojníky a připravují se pod velením
advokáta Mona přepadnouti ruskou posádku
Následkem toho nastanou na Krétě zuřivé boje
a úplná anarchie. Vinu toho stavu věcí maj
diplomaté velmoci, ponědadž od počátku po-
vstání se ukázali nervosními a nerozhodnými
dali se mámiti řeckou vládou.
S povstalci nemůže nikdo sympatisovati
neboť jejich hlavní vůdcové, dva advokáti
dřivější radové nebo ministři prince Jiří, pracuji
výhradně pro své osobní zájmy. Ostatní pak
tak zvaní »kapitáni«, nemohou se podrobi
přísně státní správě, poněvadž si uvykli na tu-
recké zlořády, jež jim podávaly mnohé hmotné
výhody a touži proto po anarchii, panující
v Řecku, která by jim dovolila uspokojiti jejich
choutky. Mimo to má celé to povstání i jiný
účel. Největší čásť pozemků jest dosud v rukou
mohamedánů, kteři se smířili s novým stavem
věcí a jsou jediní na ostrově, kteří pracují
kdežto křesťanští Krěťané chtějí žíti na útraty
jiných s puškou v ruce. Když tito viděli, že
Turci nechtějí se vystěhovati a zanechati jim
svůj majetek, jak to učinili v Thessalii, kde
nepožívali ochrany velmocí, způsobili povstání
a vraždi všecky, kdo nechtěji opustiti ostrov.
Posledně přijelo sem třicet tureckých rodin
z Kréty, jež zanechaly veškerý majetek povstal
cům, by zachránily pouhý život a odebraly se
do Smyrny-
Nemo.
Povstalei
Mona
Jiří
Turek
Kréta
Řecko
Thessalie
Smyrna
Nemo
15
article
Boykot proti — vlastní zemi.
Prazvláštní pozadí, kteréž má činský boyko
proti výrobkům americkým, odhalují nyní někter
listy americké. Jeden z nich píše;
»Čtenáři zajisté povšimli si depeší, jež při-
cházejí z Činy a kleré oznamují stále se šířie
agilaci ve smyslu boykotu proti americkému
zboži. Dokláděme, že agitace zorganisována byl
zde, ve Spojených Stálech ... Hlouček dů-
myslných podnikatelů, kleři touži po čínskýeh
dělnících, aby pomocí jich potírali dělnicke
unie, rozhodl se, že donutí Spojené Státy, aby
připustily levné činské kulie.
V akci té pak hlavní roli bráti mělo do
mnělé činské hnutí proti americkému obchodu.
Copalí synové nebeské říše měli prohlásiti,že
nebudou kupovati od nás žádného zboží tal
dlouho, pokud my odpírati budeme vstupu při
slušníkům žluté říše. Americký národ měl být
zastrašen a donucen ku změně výlučných zá-
konů vyhrožovanou ztrátou obehodu.
Některé americké domy ob-
chodní dopsaly ve smyslu tom
svým agentům v Čině, kteří dle
udaných pokynů se řídili a zahá-
jili protiamerickou agitaci. Že sku-
tečně agitace ta vešla v život na podnět hloučku
amerických spiklenců, potvrzuje sám jistý zří-
zenec spolkové vlády, jenž zvláště dobře je in-
spojený Stály
spojený stát
17
article
formován a do celého špinavého plánu
zasvěcen.
A plán pracoval velice pěkně.
V národě našem ozval se hlasitý výkřik
president Roosavelt jej uslyšel. Chceme věřiti
že z počátku pohližel na celou věc tak, jakou
zdála se býti každému nepředpojatému, povrch-
nímu pozorovateli, a domnivaje se proto, že
snad některému kosmookému příslušníku žlu-
tého plemene děje se křivda, vydal nařízení,
kterým Číňanům mělo býti uleveno.
Mínil to dobře, avšak nejednal docela správně.
Nařízením, aby každý Čiňan bez překážky byl
připuštěn, je-li opatřen certifikátem od konsul
v Číně, otevřen byl přístup celým zástupům
činských otroků při známé úplatnost
spolkových úřadníků, mezi nimiž kon-
suly na předním místě sluší považovati.
Avšak z druhé strany zatím ozval se také
výkřik, který odfoukl zároveň závoj z celého
spiknuti a president, jak se dalo předpokládati,
valně pozměnil první nařízení své a Čiňané
kontrolování jsou při svém vstupu na americkou
půdu tak, jak zákon předpisuje.
Zatím však americkému obchodu dostal
se něčeho, co vskutku jej může obtěžovati.
Číňané nepomýšleli ani z daleka na boykot
našeho zboží, až když byli ve smyslu tom
poučení z Ameriky. Avšak nyní, když se ho na
návod amerických spiklenců uchopili, nacházejí
v něm velice pěknou štvanici.
Důvtipní žluti gentlemani objevin, že pe-
níze vládnou v zemi americké a proto připra-
vují se na skutečný boykot amerických tovarů.
Kupčíci, kteří celou tu melu spískali, bu-
dou asi litovati, že je podobná brilantní my-
šlenka napadla. Dojdou k poznání, že americký
národ nedovolí, aby sem byli činští kuliové
importování a že tudíž sami musí pykat za
spiknutí své — že sami musí snísti, co si na-
drobili.«
Číňan
Kupčík
Čína
Amerika
18
article
Norská republlka.
Norská republlka.
V Norsku vzmáhá se nevole proti švád-
skému králi tak, že nelze téměř již ani nat
pomyslit, že by byl některý švědský prine z
krále norského zvolen. Oproti tomu dánský
prine Karel důvěrně již přislíbil, že bude mu
možno norskou korunu přijati, bude-li mu nor-
skýn národem nabídnuta. Mezitím však my-
šlen republiky nabývá v Norsku stále více
půdy. Uvádějí se dokonce již i kandidáti pro
předsednictví nové této republiky evropské. Jsou
to ministr Michelsen, jenž provedl rozlukuse
Švédskem a professor Fritjof Nansen.
Švédský— následník povede vladařstvo ve
Švédsku tak dlouho, až bude spor s Norskem
vyřízen, načež teprve ujme se král Oskar II.
opět vlády.
Nové nebezpeči pro Němce v Africe.
Z jižní Afriky dovídá se »Daily Express«,
že veliký a mocný kmen Basutův, jehož ná-
čelník nedávno zemřel, nepochybně stržen bude
nyní do reje válečného. 50.000 mužů ozbroje-
ných shromáždí se dle všeho co nevidět, aby
zvolili nového náčelníka i lze počítati s mož-
nosti, že nenávisť proti Němcům se tu zplna
projeví a že vyspěje i v nebezpečné jitření.
Rozmnožení vojska Spojených států.
Vláda Unie chce podati kongressu v pří-
štím zasedání předlohu, kterou se rozmnožuje
řadové vojsko Unie na 250.000 mužů pro dobu
války. Až dosud čítalo řadové vojsko Unie z
války 100.000 a v míru 60.000 mužů
Svoboda kritiky v Německu.
Berlínský dopisovatel amsterodamského
»Handelsbladu« R. Kotz van Aallen, kterýž lis
ten v Berlině po 4 léta zastupuje, obdržel roz-
Karel
Michelsen
Fritjof Nansen
Oskar
Němec
Basutův
R Kotz Aallen
Norsko
Švédsko
Afrika
jižní Afrika
spojený stát
Německo
Berlín
Daily Express
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Nervi.
Saisonní dojmy
Nejpřednější z klimatických zákouti na Ri
viéře je útulné Nervi. Ani Mentone, ani San
Remo, Nizza, dokonce Bordighera nebo Ospa
daletti se mu nevyrovnají. Dejme se zavézti par
ním ořem až do Janova, dávno pověstného svým
hlukem, továrním dýmem, koráby přeplněného
Jsme vzdáleni od Nervi, jako Praha od Rozlok
Pouhých 12 kilometrů cesty, elektrickou tram-
wayí z piazza Deferrari ve 20 minutách ura-
zime. Jizda podél samých vill a zahrad exoti
cké květeny! Poslední stanice „u švýcarského
dvora“ a ve středu samého Nervi, v ulici pal
mově (viale delle Palme) vystoupíme. Jsme ko-
nečně v pověstném eldoradu všech možných re-
konvalescentů, v zahrádce jako v pohádce. Ze
severu chráněno před mrazivými větry řetězem
hor a pahorků, z jihovýchodu též hřbety hor-
stva „s klassickým profilem“, na 3 hodiny do
moře vybíhajícím (Monte Portofino 600 m.)a
tak je Nervi mocně opásáno proti škodlivým vli-
vům počasí. Rovněž ze strany Janova rozrážejí
se větry o mocnou stěnu, pouze proti moři je
Nervi otevřeno a nechráněno. Prý každý severní
vítr s bouří (tramontana) přes Nervi nepozoro-
ván se přenese a do moře zalehne aneb o hory
se rozrazí.
Nervi
Palme
Menton
Nizza
Janov
Praha
Sana Rema
Bordigher
Mont Portofino 600
20
article
Zde klid, mír, ticho. Stále osvěžující moř-
ský vánek příjemně vlaží nervy, obzvlášť dýcha-
ci orgány. Vzduch jako křišťál, všeho prachu
prostý. Promenáda (passeggiata alla marina) při
moři schválně k vůli nemocným, as 6 m. vyso-
kou zdí (mura alta) naprosto od výparů města
oddálena, skorem na hodinu cesty se podél moře
táhne. Jednoduché mřižoví děli cestu od strmých
břehů, na některých místech vedenou po mo-
stech na traversách, zapuštěných do stěn skal-
ních, pod nimiž vlny čile bijí a šumí. Také pa-
villon hudební je na skalisku, ze všad vlnam
obklopeném. Zvuky hudby zápasí mnohidy s hlu-
kem příboje, jenž sotva přišel, hned zas od
kvapí.
21
article
Veliká přednost Nervi! V San Remo, n
příklad vodle samě promenády projíždí dráha.
břehy jsou téměř s mořem v jediné úrovni
Ani zaprášená Nizza, ani čarovně položené
Monte Carlo, kde vítr domovem, v tom nevyrov-
nají se Nervi! Mocný příboj bez větru! Jaká
vzácnost! Bohatství solných attomů ve vzduchu
s naprostou paralysací větrů, je hlavním činite-
lem ozdravující sily zdejšího pobytu. Plíce hojí
a nikdy je nepoškodí. Cítíme stále ve vzduchu
sytost mořem. Nikde tu rovných pláni, nikde
písčin. Vlny rozrážejí se o příkré, bizarrní boky
skalisk, až na 10 m. z moře vystupujících, k l
do kola roztroušených, stále vinobitím mocně
mrskaných. Tak dýchají pacienti na slunné pro-
menádě skoro až nadbytek bílé, slanné, tisice-
rým vírem zmílané vody, příbojem jako sníh
rozprašované, do všech stran rozptylované. Milo
pchleděti v ten velkolepý, sněžný var, povzbu-
zovaný neviditelnou, mocnou rukou, ve spoust
Nervi
San Remo
Nizza
Monte Carlo
Mila
22
article
neprůhledných vod. Někdy bývá příboj tak
mocný, že solné molekuly zanechávají na šatu
jemný, solný prach. Nemocní plnými doušky
vdechují do sebe lahodný, solí prosycený moř-
ský prach. Pravě takové moře výtečně léčí
bronchie, chronickou phthisi. Padá tu i na váhu
útulnost místa, skýtající značnou úlevu mno-
hému trpiteli, jenž se musil odloučiti od světa
i od rodiny, aby opět zdraví nabyl. Kouzlo moře
již mnohého vyléčilo, komu lékaři své služby
již nadobro vypověděli. Málo který námořník
hyne souchotinami. Tažte se tam v kostele svě-
tice se zlatým diadémem. Mohla by o divech
vyprávěti, Co tu se již loučilo a odcházelo pa-
cientů se srdcem nadšeným, kteří znova uvěřili
v život. Četli jste dojmy Moltkeho z pobytu v
Nervi r. 1885? „Odcházeje, teskním, že již
nebudu slýchati bukot moře, že opustím zemi
květu, tak prosáklou vonným vzduchem, kra-
jinu, kde jsem na duchu i těle osvěžel..
Moltke
23
article
Také nešťastný císař Bedřich utekl se před svoj
zákeřnou chorobou sem, do nejbližšího soused
stva Nervi! Teprve, když choroba ani tu se ne-
lepšila, zajel do San Rema, kdež mu rovněž po-
moci nebylo. V Nervi jest krásně! Představtesi
prosicovou zimu, kdy u nás počítáme, kolik
stupňů pod nullou a zde se procházíte v letním
úboru, vyhříváte se na slunci, kocháte se na
modrém nebi. U nás v zimě bývá průměrem v
týdnu jeden slunný den, zde průměrem čtyři.
pět! Nebe z pravidla jak by vysmejčil. Prů
měrná teplota v lednu 9° nad nullou. Za sviíu
slunce 16—20°. Venku je milé posezení, ať na
promenádě (passeggiata al maré) nebo v zahra-
dách a pareích. Pod vějířovitými, stoletými pal-
mami, pěkně do výše vzrostlými banány, pod
starými magnoliemi, neb rozložitými fikovníky
krásně se to sedí, neméně milo, než v hájích
citronových a oranžových. Nepohrdneme ani sti
nem věkovitých cedrů, s družícími se piniemi
cypřiši, pepřovníky. Mohutný dojem vzbuzují
křoviny kveloucích kamelií a azalek! Převyšuji
daleko člověka, jsou přeplněny květy, květ na
květu, až jsme omámeni těžkou jich vůní! Vše
doplňuje šťavnatá zeleň kaktusů, mocných aloe,
při větru tak zvláštně se chvějících, jakoby
chodci na pozdrav! Každá zeď, každé skalisko
každé ústraní obrostlo révou, neb popínavým
křovisky. Z úžlabin vinou se břečťanové listy
aby nie nezůstalo bez nádnery smavého jara
Bedřich
Nervi
San Remo
24
article
Však co překvapuje! Z půvabných houštin ne
ozývá se žádný ptačí zpěv! Nacházíme sev
zemi, kde dovoleno i zpěvné ptactvo bez trestu
utracovati. Zákonodárství nebrání dosud na
švaru a střelci luzné Italie provozují vražedný
svůj sport skoro výhradně v tomto směru. Naše
zvěř jim úplně schází.
Ce do květeny, dominuje napořád růže.
A po ní karafiát. Jsou zde po celý rok v plném
květu, jako lze tu v každou roční dobu zralých
jahod a zelených lusek natrhati. Třeba v pro-
sinci vítají poděl cesty růže a opět růže, bíl-
s jemným nádechem do růžova,, do žluta, tu
dokonale vyvinutá thea se tísní na zdi, tu zas
rudé, purpurové její družky. Každý list se chvěje
pod rosou jarní, vše dýše teplem mírné noci.
Kouzlo jarní noci nadobro osvěžuje. Jaro zá
polí s rosou, mocně vyvinuté květy se sluncem
jakoby se útvarem předstihovaly.
Vše stkví se nádherou a přepychem. Květy
jsou téměř bezeenné. Růže řežou se s celým
větvem. Ledabylo ukládají se do velkých košů.
do mokrého obalu a zásilka již putuje někam do
soverních vlastí. Koš růží přijde na 2 liry. Zí
skají nemálo naši květináři, zásilka-li na cestč
zkázu neutrpí.
Překrásnou úpravou květeny vynikají villy
Gropallo, Crosa, parky při hötelích Edena
Giand, jen obyvatelům hotelů přístupně. V sa
mém sousedství moře, na skalině, do moře vy
bíhající, hotel „Strand“ s verandami, k moř
obrácenými, kam někdy střik vzedmutého moře
dosahuje! Zde hledal a nalezl posílení kardiná
Skrbenský.
Skrbenský
25
article
Nemoení rázu lehčího zůstávají skorem
vesměs v hötelích, vzorně zařízených. Pacienti
těžší, ošetřováni jscu zde dny a noci po ve-
randách i pod širým nebem v zahradách lékařů
neb v soukromých útulnách. Do sanatoria, zde
jediného, uchylují se nemocní jen nejpovážli
vějšího rázu, kteří buď pobyt venku nesnesou
aneb musí býti isolováni. Posledního druhu pa
cienty zde rádi nevidí, aby roční statistika mi
sta, co nejméně úmrtí vykazovala. Vzrušení pů
sobí v místě pohřeb na Sant' Illario. — Př
krásně se as odpočívá na hřbitůvku, nahoře n
skále, na samém svahu mořském, pod věkovi-
tými cypřiši! Kdo zde prosnil alespoň poslední
chvíle, může sladce usnoutil
V Nervi není divadia ani jiných radová-
nek, jako v jiných lázeňských místech. Není jieh
tu zapotřebí. Leda že občas ve větších hotelíeh
odbude se nějaký koncert nebo domácí zábava
s tanečkem. Došlo se však smutných zkuše-
ností. Mnohý při taneční zábavě stížen byl chrle-
ním krve a skonal. Proto omezují lékaři podobné
svody na míru pokud možná nejmenší.
Santa ' Illario
26
article
Lékařů je zde hojnost. Největší procento
Němců. Mají při volbě povolání od jaktěživa pa-
třičný rozhled a jsou lidé na skrz praktičtí.
V Italii připouští se cizozemský diplom a tak
italští lékaři vodle Němců jen živoří. Italské ku-
chyni a medicině, kde kdo, se vyhýbá. Z Čechů
působí zde na druhý rok MUDr. Hamáček, jenž
na léto do Janských Lázní svou působnost pře-
Spojení podél Riviéry obstarávají nádherné
parníky severoněmeckého Lloydu. V létě konají
službu na severním pobřeží mozi Borkum,
Nerderneyem, Syltem a v zimě se přestěhují
mezi Nervi, Janov, San Remo, Monte Carlo,
Nizzu a Canny
Ceny nejsou zde za saisony od listopadu
do konce dubna nijak přehnané, jako bývá na př.
v Karlových Varech. Nezbytná „kurlista“ vy-
kazuje každý rok větší počet návštěvníků, nej-
více z Německa, Rakouska, Ruska a Anglie.
Francouzi neradi opouštějí svoji vlastní Riviéru.
Mezi Italy jsou případy souchotin jen řídké.
Otázka gastronomická hraje zde úlohu dů-
ložitou. Nejlepší pověst má zde kuchyň švý-
carská, jíž tak hned není rovné. Po ní nejvíce
francouzská. Většina hötelů opatřena tím způso-
bem, že letní saisonu prodělává hötelier s perso-
nálem v končinách švýcarských, neb v lázních
belgických neb francouzských a na zimní období
putuje do Italie, po případě až do Egypta. Tak
udrží se vyškolený personál a docilí se stálé
roční zaměstnání.
Neútulno bývá v Nervi v dusivém objet
letního vedra. Hötely jsou od konce května opu-
štěny. Nepoznal by v létě cizinec Nervi, v zimě
tak spanilé. Dlel jsem v Nervi po dvakrát. Vždy
víc a více se mně tam líbilo. Dovedlo mne na-
dchnouti a nadobro upoutati
Dr. Štěpán Fischer
Němec
Čecho
MUDr
Hamáček
Lloyd
Nervi
Francouz
Italos
doktor
Fischer
Janský lázeň
Nerderney
Sylt
Janov
Monte Carlo
Nizza
Karlová Vary
Německo
Rakousko
Rusko
Anglie
Egypt
Sana Rema