1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 40. ze dne 9, února 1905.
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Antomobily pro děti. Anglický jakýs továrník
dětských vozíků připadl na dobrou myšlenku — aspoň
ji sám považoval za dobrou — opatřiti dětské vozíky
motorem a takto změniti každý z nich v malý auto-
mobil, s nímž by se chůvy nemusily strkat v potu
tváře na uličích. Tyto dětské automobily byly zařízeny
na dvojí rychlost, tři a šest kilometrů za hodinu. To
všecko bylo by bývalo velmi hezké a ulice oyly by
zajisté získaly těmito samohybnými dětskými vozíl
zajímavosti a rozmanitosti, kdyby se do toho nebyla
vložila policie. Prohlásila nejprve rozhodně, že tako-
véto dětské vozíky neúprosně vypoví s chodníků, po-
něvadž nemohou býti stavěny na roveň s ostatními
dětskými vozíky, nýbrž že je dlužno považovati za
skutečné automobily. Pak postoupila ve své přísnosti
ještě dále a žádala pro xaždý dětský vozík, opatřeny
motorem, zkoušeného řidiče, opatřeného úřadním po-
volením k jízdě. Že za těchto okolností nové dětské
vozíky byly by musily míti též kontrolní čísla, lu-
cerny a veškeré ostatní příslušenství skutečného auto-
mobilu, rozumí se samo sebou. Ocítiv se vůči tako-
výmto obtížím, vzdal se továrník myšlenky, odevzdati
svůj vynález dopravě a chůvy budou i na dále musit
dětské vozíky strkat, tu a tam podporovány nějakým
ochotným vojáčkem.
3
article
= Město propadající se do moře. Před několika
měsíci počaly mořské vlny poprvé vnikati do zná-
mého portugalského rybářského a lázeňského města
Espinho a ohrožovaly domy, nalezající se nejblíže
při břehu. Co se tehdáž zdálo ojedinělým případem,
změnilo se ponenáhlu v trvalé nebezpečí. Stálea
stále podniká od té doby moře útoky na ohrožené
město a záhy počal dům za domem propadati dra-
vému živlu a ulice po ulici mizí pod vodou. Kostel,
nalézající se na malém návrší blízko při břehu, byl
od samého počátku ohrožen, ale pevná budova po
dlouhou dobu vzdorovala nárazům vln, až se jednoho
dne za prudké bouře roztrhla. Toliko zvonice zůstala
stát a trčela po několik neděl osamocena na pahorku,
ale těchto dnů podlehla též ona zuřivému nárazu vln
a s ní 81 domů, jichž postrašení obyvatelé ještě v čas
je mohli opustit, aby sami nepropadli záhubě. Na je-
jich místě prostírá se nyní moře, jež vždy dále pro-
niká do města, kdež ohrožené domy jsou opuštěny
anebo se bourají. Jsou obavy, že ponenáhlu celé
město bude pohiceno mořem.
Espinho
4
article
= Usmrceni bleskovým vlakem. Z Paříže se
oznamuje: Nedaleko nádraží v Etampes staví právě
společnost dráhy orleanské odbočku, jež povede přes
Pithiviers do Bourges. Ke stavbě této trati, aby byla
co možná nejvíce urychlena, povoláno bylo mnoho
nádenníků. Oddělení těchto nádenníků, většinou Bre-
tonců, zaměstnáno bylo ve středu ráno prováděním
navážky na hlavní trati nedaleko odbočky, když se
přihnal bleskový vlak. Než se mohli uhnout, bylo
jich pět těžkým parostrojem v pravém slova smyslu
rozdrceno; deset jiných, kteří měli pokdy uskočit
s trati a vrhnout se na zem, vyvázlo s lehkými
pohmožděninami, někteří s pouhým leknutím. Neště-
stí způsobeno bylo hrubou nedbalostí; před samým
místem, kde se událo, má trať ostrý záhyb, tak že
dělníci nemohli vidět blížící se vlak. Proto měli býti
po obou koncích záhybu postaveni hlídači, aby děl-
níky varovali před blížícím se vlakem. Jednoho
z těchto hlídačů poslal dozorce zcela o své újmě
a jakýmsi vzkazem, tak že na chvíli musel opustit
Paříž
Bourges
5
article
svoje místo. Zatím byli nešťastní dělníci překvapeni
bleskovým vlakem, aniž byli dle předpisu varováni.
= Dojemná láska dítěte. Z Omahy se oznamuje:
Několik dnů před Štědrým večerem objevila sev
předním časopise zdejším tato oznámka: „Prodám
panenku, abych mohla koupiti teplé prádlo. Adresa
L. World-Herald.“ Zvláštní tato oznámka upoutala
ihned pozornost mnohých. Pátráním vyšetřeno, že
oznámka ta pochází od 8letého děvčátka, jediného
dítěte chudičké a nemocí stížené vdovy. Dítě, jak se
v podobných okolnostech zhusta stává, záhy naučilo
se chápati všecky ty bědy svého prostředí a chtějíc
aspoň na chvíli vybaviti se ze svého bolu a starostí,
rozhodlo se obětovati vše, co mělo, aby nemocné
matce pomohlo. Byla to její loutka, nejzamilovanější
a ovšem také jediná hračka, která jí zbyla z dob,
kdy otec ještě žil a staral se. aby „Ježíšek“ vždy
něco pěkného nadělil. Dítě ve svém rozumu před-
pokládalo, že když jí nepatrná loutka je drahocenná,
že bud míti tutéž cenu i pro lidi ostatní a že pro-
dejem jejím bude moci koupiti mamince při nej-
menším prádlo, aby jí nebyla stále taková zima. Dobří
lidé u novin vyhověli její prosbě a přijali její
oznámku, vložili ji bezplatně na nápadné místo, tak.
L Herald
Ježíšek
Omaha
6
article
aby ihned lidumilům na oči se dostala. A hle, naděje
maličkou nezklamala. V průběhu posledních dvou
nebo tří dnů před svátky dopravovány do skrovňou-
čkého obydlí vdovy a jejího dítěte peníze, obleky a
potravíny nejen z Omahy, ale i ze všech částí Ne-
brasky a vůkolních západních států v takové míře,
že dívenka i její matka z překvapení a radosti ani
nevycházely a maličká s obličejem štěstím zářícím
tiskla loutku svou k srdci, radujíc se, že se s ní ne-
musí rozloučiti. Šťastný nápad děcka, k němuž při-
měla je láska k matce, vzbudil takové účastenství
v celém městě, že manželky omažských boháčů při-
jížděly s dary na penězích i šatstvu do obydlí ne-
mocné vdovy a školní dítky pořádaly sbírky ve pro-
spěch maličké. Podařilo se sebrati částku dosti znač-
nou, aby matce dívčině mohlo býti poskytnuto řádné
pomoci lékařské a nyní, když se úplně zotavila po-
skytl jí jakýsi bohatý obchodník omažský ve svém
závodě místo s dostatečným příjmem, aby na dále
byla zbavena všech starostí.
= Báječná pilka uspořádána onehdy po několik
dní při ústí řeky Mersey na pobřeží Čheshiru v se-
verozápadní Anglii. Na tamějším pobřeží stroskota
se v prudké bouři parník »Olloa«, jenž s nákladem
španělského vína a jižního ovoce plu! ze Španělska.
Omaha
Mersey
Anglie
Španělsko
7
article
Čásť přídy byla utržena, tak že náklad byl odkryt.
Na moři plynuly bedny s pomoranči, hrozinkami.
citrony, fíky atd. a pět sudů oportského vína, každý
po 450 litrech, jež vítr zahnal na břeh. Den po bouři
vydali se obyvatelé pobřeží na břeh, aby sbírali
trosky. Mnoho beden s ovocem bylo vlnami rozbito
a pobřeží bylo na několik kilometrů pokryto jižním
ovocem. Když nastávala noc a nebylo již valného
nebezpečí, že by mohli býti dopadeni pobřežní stráží,
jali se obyvatelé pobřežních vesnic sbírati dary moře.
Někteří slévali oportské víno nejprve do láhví, jiní
pili hned ze sudů. Toto přelévání vína bylo však
příliš zdlouhavé. Čepy vyraženy ze sudů tak, že čer-
vené víno mohutným proudem vytékalo. Přineseny
konve, džbery, krabice od konserv a víno odnášeno
domů jako voda od studny. Všechno pilo oportské
víno v takovém množství, jakoby to bylo pouhé pivo
a na břehu vyvinula se záhy velkolepá pitka. Avšak
oheň, který obyvatelé pobřežní v noci rozžehli, vzbu-
dil konečně pozornost okolí. Několik dní potom pře-
kvapily pobřežní stráže o třetí hodině ranní skupinu
sedmi mužů, rozložených při záři velkého ohně ko-
lem sudu portského vína. Podobný výjev spatřily
stráže u jiného ohně. V obou případech byli stráž-
níci vlídně vyzváni, aby pili s sebou. Stráže po dlou-
hém marném napomínání musely konečně užítí
zbraní, aby učinily této orgii přítrž.
Čep
8
article
Zemřelí v Praze.
Praha
9
article
Dne 4. února 1905: Munelesová Berta, ma-
jitelka domu, 59 roků, 68—II. Zappe Josef, býv. obuv-
ník, 701/2 roku, 291—II. Kozlík Karel, korrespondent
pojišťovny, 33 roky, 1486—II. Chvapil František, ho-
lič, 33 roky, 1494—II. — U Milosrdných se-
ster: Dobeš Roman, truhlář, 47 roků. U Alžběti-
nek: Vorlová Josefa, vdova po řezníku, 68 roků. —
V židovské nemocnici: Měšťan Václav, ná-
denník, 48 roků. — Ve všeobecné nemocnici:
Hájková Jana, žena kováře, 60 roků. Michaličková
Marie, vdova po dělníku, 68 roků. Nekvasilová. Marie,
žena výběrčího potravní daně, 33 roky. Rubín Simon,
cestující, 471/2 roku.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve čtvrtek 9. února.
109. hra v předpl
(1. čtvrtka.)
Pohostinsku vystoupí Táňa Umirova.
Nově studováno.
Poustevníkův zvonek.
Komická opera o třech dějstvích od A. Maillarta.
S textem od Lockroya a Cormona. Přeložil J. J
Staňkovský. Dirigent Moric Anger. Režisér Adol
Krössing.
Začátek o 7. hod.
Konec po 9. hod.
Josef
Kozlík
Karel
Chvapil
Dobeš
Měšťan
Michaličková
Marie
Nekvasilová
Simon
Král
Umirov
A Maillart
Lockroya
Cormon
J Staňkovský
Anger
Adol Krössing
Alžběť
Praha
Munelesová Bert
korrespondent pojišťovna
národní divadlo
Vorlová Josef
Hájková Jan
10
article
Lidové divadlo „ Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „ Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Ve čtvrtek 9. února.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch slč. Marie Světlé.
ŽN ř.
Poprvé.
Poprvé.
Drama o 3 dějstvích. Napsal F. A. Šubert.
Režisér F. Hlavatý.
Marie
Šubert
F Hlavatá
Praha
lidový divadlo
11
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Začátek o 7. hod.
50. hra v předplacení (čtvrteční).
Girofle-Girofla.
Komická operetta o 3 jedn. Napsali Albert Vanlooa
Eugen Letterier. Přeložil Bedřich Peška, Hudbu složil
Charles Lecocg. Režisér Josef Kubík.
Vanloo
Letterier
Pešek
Lecocg
Kubík
Smíchov
Švandův divadlo
12
article
Ve čtvrtek 9. února.
13
article
Pištěkovo lidové divadlo vnehradet
Pištěkovo lidové divadlo vnehradet
na Král.
Ve čtvrtek 9. února.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch p. Frant. Pacelta.
Kateřina Hovardová
s předehrou Nápoj smrti.
Truchlohra o pěti jednáních od E. z.
Král
František
Pacelt
Hovardová
Pištěkův lidový divadlo
14
article
obzoru; a mimo tón jakýsi, kterýž neozýval se zřetelněji
než jako pila, když bývá v pohybu kdes v lese smrkovém,
bylo ticho všude kolkolem.
Tam v zelí ovšem něco zašustilo, ale mohla to být
skutečně jen kočka, kteráž se vplížila za ptáčetem.
Tak rozhlížela se paní Skinnerová po jistou dobu.
Potom postoupila několik krokův za roh, shlédla
ohradu s obrovskými kuřaty a opět se zastavila.
»Ach!« zvolala a zakývala při jich pohledu hlavou
zdlouhavě. Byly v době té o velikosti ptáka emu, ale trup
jich sám byl ještě tlustší a vůbec větší. Byly nyní zde
samé jen slepice, neboť kohoutkové byli se navzájem
usmrtili.
Paní Skinnerová váhala, když seznala »sklíčenou
náladu« mezi kuřaty.
»Ubožátka,« pravila a položila uzlík; »vždyť nemají
vody. A od 24 hodin nedostala ani nic žráti. A to při
chuti, jakouž dosud nebožátka měla!«
Mrs. Skinnerová přiložila tu hubený prst svůj k ústům
i jala se přemýšleti.
A potom učinila špinavá, stará žena tato něco, co
lze označiti heroismem milosrdenství. Položila uzlík svůj
i slunečník na stezku, přikročila ke studni a natočila celá
tři vědra vody pro prázdný žlab kuřat a když se všechna
k vodě shrnula, otevřela zcela polehounku dvéře ohrady ...
Potom ale jak by byl vjel pohyb paní Skinnerové
do celého těla, sebrala opět uzlík svůj, prodrala se v za-
hradě živým plotem, ubírala se přes luka, aby se vyhnula
vosímu hnízdu, i jala se stoupati klikatou stezkou
k Cheasing Eyebrightu.
Oddychovala silně, kráčejíc vzhůru a za chůze
opětně se zastavila, aby odložila uzel a aby se podívala
Skinnerová
Mrs
Skinner
15
article
ještliže še tak obrátily proti moji manšelce, zatím co já pro-
dlévám zde ?«
»A nezměřil jste ani jednu z podivuhodných těch
křivek vzrůstu?« tázal se Redwood.
»Kdybyšte jen věděl,« vedl však Skinner dále svou
»co jšme prodělali — já a moje panička — za celý po
šlední měšíc. Nevěděli jšme, co ši š tím vším počíti.
Š kuřaty, jež tak prudce roštou, a še škvory a š roštli-
nami úponkovitými. Nevím, zdaž jsem vám o nich, pane,
vyprávěl.«
»To jste už řekl všechno,« přerušil ho Redwood.
»Běží o to jen, Bensingtone, co máme učiniti?«
»A co máme my učiniti?« tázal se Mr. Skinner,
Redwood odpověděl:
»Musíte se vrátiti k paní Skinnerové zase na used-
lost. Nemůžete ji nechati po celou noc na farmě
samotnu.«
»Ne, pane, toho neučiním. To neudělám, pane
kdyby tam bylo ještě více paní Skinnerových. Pane Ben-
šingtone . . .«
»Nesmysl,« obořil se na Skinnera Redwood. »V
noci dají vosy pokoj. A škvoři jsou rádi, že se vám vy-
hnou . . .«
»Ale kryšy ?«
»Krys tam vůbec není,« potěšil muže Redwood.
Redwood
Skinner
Mister
Skinnerův
ben
Skinner Redwood
16
article
„Zápas s obry“