3
masthead
17. července 1913. Číslo 194.
4
article
otázka nebyla rozřešena, ale ještě více zma-
tena na — újmu trojspolku (17).
Kdežto křesťansko-sociální orgán výtky
tyto odmítá, hlásí se vládní list uherský chlub-
ně o zásluhy, jichž si Maďaři získalí o politi-
ku, jež „dopadla velmi dobře pro Rumunsko
a tudíž neposkytuje ujci rumunského korun-
ního prince nijakého podnětu k výtkám“.
Současně s říšsko-německými hlasy, ne-
spokojenými s posavadní politikou rakousko-
uherskou na Balkáně, provádí se propaganda
pro hr. Štěpána Tiszu, nynějšího energického
ministerského předsedu uherského, jakožto
příštího ministra zahraničních záležitostí; jestit
prý posice hr. Berchtolda otřesena. Změna
tato prý nedá již dlouho na sebe čekati. Bude
prý to známkou obratu v zahraniční poli-
tice, jež „postrádá velikých rysů“. Za posa-
vadní politiky se rozhoduje o Balkánu v Lon-
dýně, v Paříži a i v Petrohradě — ač Vídeňa
Pešt—Budín jsou mu nejblížší. Zraky prý se
obracejí na hr. Tiszu i proto, že jest vynikající
silou v politice vnitřní, ježto v příštích letech
Evropa bude dále a více zbrojiti než dosud.
což vyžadovati bude obětí, jichž se zdarem
možno vymáhati na národech, jen když zároveř
se podaří význam monarchie na venek sesíliti
a zahraniční politiku učiniti populární. Hrabě
Tisza jakožto zahraniční ministr by prý sna
narazil na odpor Slovanů, čehož by sice bylo
litovati, ale což by zajisté urychlilo v nezbyt-
ném zápase opatření v zájmu Němců . .
Přes to, že zmatky balkánské dostíhly
svého vrcholu a že ani vnitřní poměry v ra-
kousko-uherském soustátí nesnesou již dlou-
hého a neúspěšného experimentování, přece
jenom doufáme, že i Evropa i naše monarchie
dá přednost činitelům, již jsou na venek pro
mír, uvnítř pak pro spravedlnost ke všem.
Maďar
Štěpán Tisza
Berchtold
Vídeňa
Tisza
Němec
Rumunsko
Balkán
Paříž
Petrohrad
Budín
Evropa
Slovan
5
article
Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci.
Úplná dohoda 3 předsedů minísterstev.
Z Bělehradu, 16. července. (K. k.
M.-p. Pašič vrátí se v noci do Skoplje
kde bylo dnes mezí třemi předsedy mi-
nisterstva dosaženo úplné dohody. Pro-
slýchá se, že bulharský vyslanec přibude
co nejdříve do Bělehradu.
Na Soffjí?
Z Bělehradu, 16. července. Ve zdej-
ších kruzích se proslýchá, že pro případ
nepřijme-li Bulharsko podminky, ujednané
Pašičem, Venizelem a Vukotičem, po-
táhnou spojenci do Sofije.
Za bulharského delegáta pro mírové
jednání označuje se v srbských kruzích po-
litických bývalý m.-př. Gešov.
Demíse bulharského kabínetu.
Ze Soffje, 16. července. (Ag. tel. bul.) Ka-
binet Daneva podal včera večer demísi.
Pašič
Venizel
Vukotič
Bělehrad
Bulharsko
Ka
6
article
Vnítřní krise bulharská.
Z Vídně, 16. července. Ze Sofije došly
sem spolehlivé informace, které nasvědčuji,
že obecná nespokojenost nabývá čím dále
většího ostří proti králově politice. Tat
nespokojenost byla zejména vyjádřenav
adrese chefůs oposičních stran, ve které mezi
řádky bylo možno čísti, že nejen král, nýbrž
i jeho dynastie jsou činěny zodpovědnými za
důsledky nešťastné politiky a tudíž jsou
ohroženy. Král jest úplně zdrcen a duševně
stisněn, stále jest uzavřen a s nikým se ne-
stýká. Zemí otřásá prudká horečka vnítřní
krise. Jest otázka, zda jí Bulharsko odolá.
Z Paříže, 16. července. Večerní noviny
oznamují ze Sofije: Obyvatelstvo, které do-
sud nebylo dosti důkladné zpraveno o sítuaci,
zvědělo teprve demísí m.-p. dra. Daneva o ce-
lém dosahu bulharského debaclu. Po klidu.
který trval v posledních dnech, pozorovati
nyní v Sofiji největší bezhlavost a rozhára-
nost. Vojenská strana stále agituje a štve, aby
setrváno bylo ve válce. Je podporována dů-
stojnickým sborem a generálním štábem, kte-
rý prohlašuje, že před podepsáním příměř
dlužno vybojovat rozhodující bitvu. Jest oba-
va, že propuknou nepokoje, poněvadž vlád
v Sofiji má stěží tolik mužstva oddaného, aby
mohla s úspěchem zakročit proti bouřícímu
se obyvatelstvu. Veškeří členové vlády dostá-
vají denně spoustu výhružných dopisů.
Vídeň
Bulharsko
Paříž
7
article
Královské poselství rumunské
Z Bukurešti, 16. července. (»Ag. Tel.
Roum.«) Sněmovna sešla se dnes k mimo-
řádnému zasedání. Min. př. Majoreseu
přečetl královské poselství, v němž
se prohlašuje: Mimo očekávání vypukla opět
balkánská válka, vyvolaná postupem Bul-
harska proti jeho vlastním spojencům. Vláda
musila učiniti vhodná opatření,
aby zachovala Rumunsku nále-
žité postavení k nové situac
na Balkánském poloostrově. Mo-
bilisace celé armády nařízena byla 20. června
st. p. a 28. dopoledne překročilo rumunské
vojsko bulharské hranice. Sněmovna byla
svolána, aby cestou pilnosti vyřídila před-
lohy, jež okolnosti vyžadují. Královské po-
selství přijato bylo s živým souhlasem.
Rumunský král u vojska.b
Z Bukurešti, 16. července. (Ag. Tel
Roum.) Král opustil včera večer zvláštním
vlakem Bukurešť, aby přehlédl vojsko, sou-
středěné na Dunaji. Cesta jeho rozpočtena
je na 6 dnů. Před samým odjezdem dostal
na nádraží telegram následníka a generál-
ního velitele armády, jímž bylo mu sděleno
že velký most přes Dunaj byl dokončen za
74 hod. a rumunská armáda přechází na
bulharský břeh.
Řecké kompensace za Albaníí v Trakií.
Z Paříže, 16. července. Vzhledem n
italské nároky při ohraničení jižní Albanie
je řecká vláda pevně odhodlána trvati ne-
zvratně na svých požadavcích naproti Bul-
harsku. Pobřeží na Egejském moři vyklid
jen, dostane-li se Řecku při úpravě hranic
kompensací v Trakii,
Z Paříže, 16. července, V ministerstvu
zahraničních věci praví se, že Francie by
ráda intervenci přijala, zdůrazňuje se však.
že políže vzhledem k velkým řeckým poža-
davkům vzrostly a francouzská vláda tudi
je ochotna působit, aby tato překážka po-
kojného vyřízení konfliktu byla — pokud
možno — zmírněna snížením řeckých po-
žadavků.
Roa
Bukurešť
Rumunsko
Dunaj
Paříž
Albánie
Řecko
Francie
8
article
Jalový postup Turecka
Z Vídně, 16. července. Dle zdejších in-
formací lze určitě očekávat, že v případě
postupu Turecka na Drinopol by taková
vojenská akce turecká nemohla
změnit ustanovení londýnské
mírové smlouvy.
Ze Solije, 16. července. (Ag- tel. bulg-)
Turecké vojsko obsadilo včera bunar-
hisarské území na 30 km. po této
straně čáry Eno s-Midija, a to be
odporu, neboť tam vůbec vojska není
Křesťanské obyvatelstvo prchá před ukrut-
nostmi Turků.
Z Cařihradu, 16. července. (Reuter.)
Ač úřadní kruhy zachovávají ve příčině
ptázky hranic a ve příčině vojenského po-
stupu zdrželivost, dostal zpravodaj Reute-
rovy kanceláře positivnou zprávu, že v láda
turecká jest odhodlána jíti až
ke Drinopoli. Nehledě k hmotným vý-
hodám, jichž lze získati smělým výpadem
v nynějším okamžiku, měl by úspěch v tomto
směru vliv na vnitřní sítuaci, že by posta-
vení vlády bylo upevněno. Proto se soudí,
že toto dobrodružství bylo by dobře pod-
niknouti.
Kruhy turecké soudí, že i pro málo-
pravděpodobný případ, kdyby velmoci vy-
konaly nátlak, aby zachovaly pohraniční čáru
Enos-Midija, Turecko mohlo by trvati na
žádosti, by Trakii byla poskytnuta auto-
nomie. Až dosud nezaslaly velmoci pro po-
hyby vojska žádnou zprávu Portě a tureck
kruhy nepovažují zasáhnutí za pravdépodobné.
Turecko hledá velké bitevní lodí.
Z Říma, 16. července. Turecko, kter
potřebuje několik velkých lodí, vyjednávalo
na různých stranách a obrátilo se prý n
italskou vládu, jak zdejší listy ujišťují, se
žádostí, by poskytla Italie Turecku několik
velkých bitevních lodí, začež postoupen bude
Italii některý obsazený ostrov.
(Víz poslední zprávy.)
Eno
Turek
Turecko
Vídeň
Drinopol
Cařihrad
Reut
Řím
Reuter
km
EnoMidija
9
article
Politický přehled.
Politický přehled.
noa
Země české.
sln
Český orgán agrární o potřebě revise ně-
mecké politiky.
Orgán české strany agrární „Venkov“ při-
kládá mimořádný význam onehdejšímu, i námi
zaznamenanému článku „Neue Freie Presse“
volajícímu opět po česko-německém vyrovná-
ní. Agrární orgán nazývá tento hlas varovným
hlasem Němců mimo země české a ač nemíní
odhadovati, jaký vliv budou míti na německé.
přece jen pokládá tento hlas za pozoruhodný
obrat v nazírání části německého tábora.
který v takové formě se dosud neprojevil.
„Venkov“ polemisuje s doprovodem, kterým
redakce „N. Fr. Presse“ komentovala toto od-
chylné mínění německých politiků ze zem
alpských a v této polemice oddává se mínění.
že tentokráte tito „němečtí politikové dospí-
vají ku poznání, že ustavičné přidržování palce
německé obstrukci stává se nesnesitelnýma
že zrovna tím poměry v celé říší nabývají
tvářnosti přímo zoufalé. Z Vidně nadhozené
revise německé politiky je pořádným nalome-
ním terrorisující hole. Tu přímo se z něme-
ckého tábora doznává, že všemi prostředky
podporovaný rozvrat v české zemi působí
zcela opačně, že vykonává dalekosáhlé účinky
a zejména že jím ohroženy jsou nekonečně
zájmy celoříšské. Došlo tedy ku potvrzení zá-
sady, že bez dělného českého sněmu nebude
pokoje v celé monarchii. Dle dosavadního sy-
stému dále vládnouti nelze a vlivná část ně-
meckých politiků začíná — vypřahati. Ne-
zbývá tudiž — než revise německé politiky.“
V mínění „Venkova“ je očividně mnoho opti-
mismu; leč bez optimismu by se v Rakousku
snad ani nemohla politika provozovati.
Strach německý před volební opravou do-
sněmu českého.
Němec
Rakousko
Neue Frei Presse
10
article
Warnsdorfská »Abwehr« odmítá prudce
myšlenku, aby při případném oktroji v Če-
chách byla také oktrojována čtvrtá volební
kurie; pravíť: »Co se týče čtvrté kurie, bu-
diž zdůrazněno, že Němci jí vždycky ener-
gicky potírali, poněvadž by jistě byli poško-
zeni, zejména by poměr svých hlasů v plenu
sněmu nejen nezlepšili, nýbrž dokonce zmen-
šili. Existujeť nebezpečí, že by v některých
průmyslových místech prosadili Čechové své
kandidáty pomocí sociálních demokratů.«
Zdá se, že tento článek byl napsán proti
požadavku německo-národních dělníků, kteří,
jak jsme oznámili, prohlašuji se pro zavedení
všeobecného práva hlasovacího do sněmu
českého.
Němec
Čecho
11
article
Německoříšský hlas o zemské krisi v Čechách
Saský denník „Dresdner Nachrichten“
měl dne 16. t. m., očividrě ve Vídni psaný
velmi obšírný článek, nadepsaný „Rakouská
politika na říšské radě a v korunních zemích“
který je v celku psán na moliv, že v Rakou-
sku nevládne žádná veliká myšlenka a an
žádný veliký státník. List pojednav o desolát-
ních poměrech na radě říšské, obrací pozor-
nost čtenáře saského na zemskou krisi v Č-
chách a píše: „V největší korunní zemi, v Če-
chách, jsou poměry přímo bezútěšné. Ve zdar
národně-politického vyrovnání nevěří vlastně
už nikdo. Všichni zasvěcenci očekávají bez-
pečně suspendování zemské ústavy a zavede-
ní autonomních () úřadů. Finanční mi-
zeriek tomu přímo vyzývá. „Oktroj.
jak říkají v Rakousku, musí přijíti. Plán, pře-
dati správu země smíšené komisi česko-něme-
cké (míněna správní zemská komíse čís. I.).
musí býti považován za nešťastný, poně-
vadž by při převaze českých člen
tato komise neposkytovala Něm-
cům záruky pro objektivní jedná-
ni. Vláda učiní zajisté lépe, pověří-l
správou země císařského komi-
saře.“ Když takto soudí „Dresdner Nach-
richten“ o krisi v Čechách, nebude s podivem
že na vyléčení krise slátní doporučuji
Čechy
Vídeň
Čchy
Rakousko
Německo
Dresdner Nachrichten
Dresdner nach
12
article
za jediný lék „dalekovidouci a tuhou centrali-
stickou politiku“. Lék ovšem už neosvědčený
neboť centralistickým režimem se v Rakou-
sku vládne — a kde se až Rakousko ocitlo
Profesor české university dr. Drtina
v Hradcí Králové.
Z Hradce Králové píše se nám ze dn
13. července.“) Včerejší schůze radikálních stran zde
uspořádaná, umožníla bývalému říš. poslanciz
Hradecko, prof. dru. Drtinovi, aby se pokusil re-
vanžovat dru. Kramářovi a straně mladočeskéza
svou porážku. Bývalý poslanec za Hradecko, který
vždy volal „po zvýšení úrovně politického života“
a sám první vnesl do voličských schůzí prudkost
bojovnost, na schůzi včerejší presentoval se v ro
li víc než smutné. Každý snad měl dojem
že bývalý poslanec za Hradecko pod záštitou tř
radíkálních stran přišel hlásat boj proti straně mla-
dočeské a hanobit dra. Kramáře. S přemírou o
sobní zaujatosti prof. Drtina označil dra. Kramál
jako příčinu českých politických neúspěchů. D
Kramář je neštěstím národa. Je jedním z oněch
„sedmi pretoriánů vídeňské vlády“, kteří sloužír
každých okolností. „Národní Listy“, orgán drem
Kramářem koupený, takovou politiku chváli. Tvůr-
ce „némravného, nečestného kartelu dvou stran
jehož stal se obětí i prof. Drtina, osvědčil se v po-
sledních říšských volbách. Kandidát tohoto kartelu
dr. Franta, doprovázen byl po městech svého okre-
su „noshledy, námezdniky, generály, agitátory
kteří jménem národní jednoty potírali“ kandidaturu
Drtinovu. On, prof. Drtina, však již na schůzi opo-
čenské „dostal věštecké nadání“, a předpovida
brzké konce nemravnému kartelu. „Skokanská po-
litika Kramářova nemohla to dopracovat jinam.
doktor
Drtina
profesor
Kramář
Franta
Drtinův
Kramářův
Raka
Rakousko
Hradce Králové
Hradec Králové
Hradecko
13
article
Již za Bienertha Kramář chtěl dělat vládní politi-
ku, ale prof. Drtina v Českém klubu dosáhl, že vět-
šina mladočeských poslanců se vzepřela. Od tě do-
by prý dr. Kramář na prof. Drtinu zanevřel, „a víte,
jakými lžemi a zbraněmi na schůzi hradecké bojo-
val. — Dále prof. Drtina líčil činnost české dele-
gace. „Nevěděla, co se děje na drahách, lhostejně
chodila kolem faktu znásilňování českého školstvi
vídeňského. Osvědčila vůbec malou bdělost.““ —
„Také v této době romantická politika Kramářova
zavinila fakt, že vláda mohla vůbec pomyslit na
suspensi práv země.“ Vypravování dra. Kramáře
v „In memoriam“, že Biliňski nechtěl, propustit
zvýšení zemských přirážek, je bajkou. Když jedna
z učitelských deputací ve Vídní intervenovala, a
jednalo se, jak získat úhradu pro nová vydání, by-
lo nadhozeno, že se tak může státi zvýšením při-
rážek. A Biliňski tehdy prohlásil prý: To je šťastná
myšlenka! šel potom k cís. r. Penížkovi, aby věc
propagoval v „Národních Listech“. Penížek se in-
formoval u Drtiny, a ten mu to nedoporučil z
opatrnosti. Tedy odpor Biliňského jest pouhou
bajkou. Kdyby česká delegace byla za věcí stála
celou váhou, musilo se toho dosíci. „Ve vyrovna-
vacích konferencích“ prohlásil dr. Drtina: „šli jsme
až do krajnosti národní cti a možnosti.“ „Mělo se
žádat, aby Němci zastavili obstrukci, jinak že o
nějakém jednání nemůže býti řeči.“ „Ale naší lidé
byli vyhlédnuti za nástroj absolutismu. Měli býti
svedeni Thunem, Kramářem a Švehlou.“ Co dr.
Drtina
Kramář
profesor
Kramářův
Biliňski
Penížek
Ted
Němec
Thun
Švehla
doktor
Ina
Vídeň
14
article
Kramář vykládá o pomoci státu zemi, není pro mě
směrodatným. Já věřím v této věci hr. Stürgkhovi
víc než dru. Kramářovi. Pro mě je velkou autoritou
Stürgkh, který přece prohlásil k německým poslan-
cům, že nechce trvale vypomoci zemským financím
Německá obstrukce je pro vládu suverenní, svatou
a nedotknufelnou. Měli jsme se státi obětí nálado-
vé politiky dra. Kramáře“ atd. — V takovém duchu
a stylu nesla se hradecká řeč Drtinova. Kolik lidí
se zamyslilo nad stavem „nejlepšího českého člo-
věka?“ Schůze měla vyzníti manifestačně, měla bý-
ti protestem proti suspensí práv země, a jak z ci-
tovaných výroků vidíme, byla vlastně s ou-
stavným útokem proti straně svo-
bodomyslné a dru. Kramářovi. Proleso
Drtina přišel se revanžovat za svou prohru v říš-
ských volbách. Je k tomu nyní příležitost. Strh
za sebou i stranu, která „tvořila nemravný, nečest-
ný kartel“, stranu národně-sociální, nic mu nevadi-
lo, s touto stranou společně protestovat, naopak
viděl v tom „žnámku lepších okamžiko
české politiky.“ Sociální demokraté do-
bře postihují, kam míří „záchranci práv země“ svý-
mi protestními schůzemi, že je to připrava volič-
stva k volbám, agitace pro strany a nic více. Řed
Drlinova, na kterou jsme byli právem zvědavi, u-
kázala tyto cíle v jasném světle. A v tom smysl
také vyzněla celá schůze. Bývaly doby, kdy nám
bylo profesora Drtiny lito. Bylo nám ho lito, kdy
se stal jako kandidát poslanectví obětí omylu i tro-
falosti svých lidí. Ale dnes vidíme, že prof. Drtina
vědomě se stavi do služeb hnutí, které nelze ozna-
čit jinak než „politickou demagogii“. Svou hrade
ckou řečí to prokázal naprostol
Kramář
Stürgkh
Drtinův
Drtina
Drlinův
profesor
15
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
16
article
Nový návrh řešení jihoslovanské otázky
Nový návrh řešení jihoslovanské otázky
v Rakousku.
Ladislav Boross, jinak nám neznámy
uherský politik, uveřejnil ve „Frankf. Ztgu.
dlouhou úvahu o jihoslovanské otázce v Ra-
kousko-Uhersku a činí na konec praktický
návrh, jak by se otázka tato dala rozřešiti
Pisatel upozorňuje, že po nynějších událostec
na Balkáně jihoslovanská otázka v naší mon-
archií musí také býti rozřešena a na místo do-
savadních provisorií v Chorvatsku, Dalmaci
a Borně musí nastati definilivní úprava jie
státoprávního poměru k ostatním částem mon-
archie. Jeho návrh souhlasí namnoze s tri-
alismem, hlásaným německými křesťanský-
mi sociály a chorvatskými a slovinskými kle-
rikály, ale v některých kusech se od něho líší
Dle návrhu Borossova srbsko-chorvatské
země Chorvatsko, Slavonie, Dalmacie, Bosnae
Hercegovina měly by se spojiti v jedno samo-
správné státní těleso, které by vedle Uher
tvořilo druhý národní stát v koruně sv. Ště-
pána a tvořily by samostatný celek oproti Ra-
kousku. Nové Chorvatsko mělo by svou dele-
gaci jako Uhry pro vyřizování společných říš-
ských věcí, obě delegace by rokovaly oddě-
leně, ale hlasovaly by ve společné schůzi,
takže by společně tvořily protiváhu delegace
rakouské. Z území nového Chorvatska byla
by vyňata Rěka s územím, která by zůstala
přístavem uherským a zvláštní smlouvou měla
zabezpečeno železniční spojení s Uhrami
S královstvím uherským musilo by nové Chor-
) Pro nával látky opožděno. — Pozn. xed.
Boross
Dalmac
Borna
Borossův
svatý . Šta
Uher
Rakousko
RakouskoUhersko
Balkán
Chorvatsko
Slavonie
Dalmacie
Hercegovina
Uhry
17
article
valsko býti těsně spojeno také celní unií
jinými institucemi rázu hospodářského.
Zřízení samostatného státu chorvatského
má písatel za možné i praspěšné. Jeho zříze-
ním byla by zažehnána nejistota na jižnich
hranicích říše a pro Jihoslovany bylo by vý-
hodno, kdyby na Balkáně měli své samostatné
státy, v Rakousko-Uhersku pak mimo to měl
právo spolurozhodovati o státních otázkách.
Národní chorvatský stát posílil by posici Ma-
ďarů v říši, poněvadž Chorvatsko jako zeme
agrární s mladým teprve průmyslem podpo-
rovalo by proti průmyslovému Rakousku zá-
jmy uherské. Zřízení samostatného Chorvatsk
v rámci koruny sv. štěpána je možno dle do-
savadních platných zákonů, poněvadž spojení
Dalmacie s Chorvatskem a Slavonií předpo-
kládá se v říjnovém diplomu i v uhersko-chor-
vatském vyrovnání z r. 1868 a příslušnosti
Bosny ke koruně sv. Štěpána dovolává se
osnova zákona o annexí Bosny a Hercegoviny
podaného uherskému parlamentu.
Takový je obsah Borossova návrhu, z ně-
hož však nevysvítá dosti jasně, chce-li k vel-
kému, samostatnému Chorvatsku v rámci ko-
runy sv. štěpána připojiti také Istrii a slovin-
ské země rakouské.
Jihoslovan
Štěpán
Borossův
Balkán
Rakousko
Uhersko
Ma
Chorvatsko
Dalmacie
Slavonie
Bosna
Hercegovina
Istria
18
article
Hr. Lasocki proti Stapíňskému.
Při posledních říšských volbách byl v Ha-
liči zvolen na program poiské strany lidové
také hr. Zikmund Lasocki. Poslední čin-
nost polských lidovců a hlavně jejich vůdce,
Jana Stapiňského, jak se projevila zvlá-
ště za minulých sněmovních voleb, nelíbí se
hr. Lasockému a proto oznámil svým voličům
v okrese tarnobřežském, že vystupuje ze stra-
ny lidové a složí také říšský mandát, jakmile
se parlament opět sejde. Diely za dobu prázd-
nin rozdá lidovcům z okresu tarnobřežského
aby se mohli podívati do Krakova a z části
je dá na nadaci v jedné obci onoho okresu
Příčiny, pro které vystupuje ze strany.
jsou tři. Lidovci se postavili proti katolick
církvi a duchovním, což se mu nelíbí: spojují
se s různými „temnými“ živly, jako židya
Ukrajinci, což se mu také nelíbí; a konečně
posl. Stapiňski vstoupil do obchodních
styků s paroplavební společností „Canadian
Pacilic“, jež svádí polský lid ke stěhování do
Kanady, z čehož Stapiňski má sice hmotný
zisk — je prý od společnosti placen! — ale
polský národ tím trpí škodu, ježto mu ubývá
zdravých, pracovních sil.
Lasocký
Stapiňský
Ukrajinec
Stapiňski
Hradec
Krakov
Kanada
Canadian Pacilic
19
article
V poslední, sobotní schůži lidové strany
mluvilo se také o hr. Lasockém, byl vylou-
čen ze strany (když sám dřive vystoupil!)
Stapiňskému odhlasována důvěra, ale Stapiň-
ski se ani nepokusil vyvrátiti tvrzení hr. La-
sockého o jeho poměru ke společnosti „Cana-
dian Pacific“
Za hranicemi.
Kdo započal válčití?
Úřadní list bulharské vlády „Bulgaria
uveřejnil dne 7. července 1913 tento výklad
o počátku války mezi Bulharskem a Srbskem
i Řeckem:
„Naposled vyvracíme kategorické srbské
tvrzení, že započetí válečných operací dne
17.30. června přičísti sluší bulharské vládě
jakož i tvrzení, že tyto operace byly předem
uchystány, což srbská tisková kancelář doka-
zuje uveřejněním zachycených rozkazů a zá-
pisníků zabitých našich důstojníků.
Jak jsme již dříve, na začátku června
řekli, bulharskému vyššímu velitelství bylo
lasno, že Srbové a Řekové se chystají k válce
a našemu vojsku bylo předběžně oznámeno.
aby bylo připraveno na nenadálé útoky, a že
se spojenci chystali k započetí války kolem
polovice měsíce června (dle starého kalendá-
ře), jest zjevno, z následujících okolnosti:
1. Dne 10./23. června náčelníci štábů srb-
ské a řecké armády měli schůzí ve Skoplji
aby se tam smluvili o posledních přípravách
k započetí války proti Bulharsku, o čemž šťáh
operující armády měl autentické zprávy.
Lasocký
Bulgario
Srba
Řek
Cano
Bulharsko
Srbsko
Řecko
20
article
2. Pokud ještě naše armády stály u Ča-
taldže a Bulairu, štáby spojeneckých armád
systematicky připravovaly jak vojsko, taa
národní matsy na válku s námi.
Rozkaz srbského hlavního stanu, vydaný
ve Skoplji dne 25. května (7. června) t. r. pod
čís. 6486, nalezený dne 19. června (2. července)
t. r. u kapitána Radojka Pruloviče, jest jedním
z jasných důkazů. U téhož byly nalezeny ještě
důvěrné rozkazy velitele I. armády pod čísly
1422 a 111 pro náčelníka Dunajské divise prv
ní výzvy
3. Srbská válečná liga v čele s následní-
kem trůnu stůj co stůj chtěla válce s Bul-
harskem a když dne 14. a 15. června p. Paši
před skupštinou ukázal známě váhání ku při-
jetí arbitráže, válečná liga se usnesla započíti
válečné operace, aby tak postavila vládu
skupštinu před hotový fakt. To se lize úplně
podařilo, protože dne 17./30. června skupštinn
místo aby se usnášela o otázce arbitráže, od-
ložíla následkem již započatých válečných ope-
rací a prvních srbských úspěchů, docílených
nenadálým výpadem po celé frontě, zasedán
a přenechala osudy Srbska rukám vrchního
velitelství.
Nyní, obávajíc se zodpovědnosti za po-
čatou válečnou operaci, srbská vláda chce
stůj co stůj uvaliti tuto zodpovědnost na Bul-
harsko.
Čo
Bulair
Radojka Prulovič
Paša
21
article
Blízké možnosti.
„Novoje Vremja“ pozastavuje se nad tím, ž
v pařížských politických kruzích se objevila pověst
chystaném zabrání sandžaku novopazarského
Rakouskem. Dosud všechny Jihoslovanům zlo-
věstné zprávy se uskutečnily, mohla by tedy i tato
státi se skutkem. Rakousko-Uhersko žádalo, aby
Srbsko bylo zapuzeno od Jaderského moře. Diplo-
macie trojdchody prý si myslila, že se tím přání
Rakousko-Uherska vyčerpávají a vyslovila souhlas.
Ale v zápětí se ukázalo, že Rakousko-Uhersko
chce ještě vzíti Černohorcům Skader. Diplomacie
trojdohody i tu se postavila po bok Rakousko-
Uherska a mezinárodní loďstvo blokovalo Skader
Trojdohoda se chlubila, že se ji podařilo zamezití
vpád rakousko-uherského vojska na Balkán. Sotva
se skončila válka s Tureckem a začal spor o roz-
dělení osvobozených zemí, Rakousko-Uhersko zase
vystoupilo a prohlásilo, že nedovolí omezovati svo-
bodu balkánských států, vyrovnávati své spory
zbraní. Stalo se po vůli Rakouska. Ale rakouský
„protégé“ neměl úspěchu. Tehdy prohlásila diplo-
macie rakousko-uherská, že bez její zouhlasu ne-
bude na Balkáně míru. V kritické chvili však jestě
Jihoslovan
Rakousko
Uhersko
Srbsko
jaderský moře
RakouskoUhersko
Balkán
Turecko
Novoj Vremja
22
article
vystoupilo na jeviště Rumunsko. Kdyby nebylo
osudné zaslepenosti bulharské vlády, která nechtěla
povoliti ani malých ústupků, bylo by Rumunsko za-
chovalo neutralitu. Ale takto i Rumunsko pomáhá
likvidaci balkánských záležitostí v neprospěch slo-
vanský. Rumuni teď vystupují na Balkáně jako spo-
jenci Srbů. Jaká škodolibost se ozve v Sofiji, až
Rakousko posune svá vojska do sandžaku novo-
pazarského! Výsledek této nešťastně války bude,
že mladé jižní Šlovanstvo ztrati na 100.000 mladých
životů, zatíží se velkými dluhy, po desítiletí bude
musit pracovati na zahojení ran, a že slovanské
území se zkrátí na východě, západě a jihu Balkán-
ského poloostrova o desetitísíce čtverečných kilo-
metrů. Spolek, který sliboval Jihoslovanům ne-
omezené mužnosti, rozpadl se v prach. Takových
výsledků dosáhli šovinističtí činitelé Srbska a Bul-
harska podle úsudku „Nového Vremene“
on
Rumun
Srba
Jihoslovan
Rumunsko
Balkán
Rakousko
východ
západ
Srbsko
Nový Vremen
23
article
O situaci v Rusku.
O vnitřní situaci v Rusku soudí ruští politi-
kové dosti černě. A. J. Gučkov vyslovli se přímo
beznadějně. I Kokovcev, který ve finančních vě-
cech hlásá krajní optimismus, ve všeobecné politice
kloni se spíše k pessimismu. Méně zdrženliví lidé
vyslovují se ještě určitěji a „Russkaja Mysl““ píše
posledním čisle: „Reakce vládne neomezeně.
Všichni, kteří stojí na levo od „Nového Vremene“
a „Světa“, jsou vyhlášení za nespolehlivé. Kandi-
dáti na ministerské křeslo za Stolypina nejsou po-
tvrzeni jako starostové měst. Zvůle přivádí za se-
bou lež a přetvářku. Čestnost, které nebývalo
mnoho v ruském politickém životě, stává se stále
řídčím zjevem. Záhy budou obnoveny v politice
staré methody. Neskončí to dobře. Nejbližší etapa
našeho veřejnhéo života jest již patrna; obnovení,
prohlášené 17. října 1905, se nezdařilo.
„Russkaja Mysl“ těší se jen tím, že vedle
této reakce shora, jeví se obrození zdola, že li-
dové massy se třídí, že inteligence lépe začiná
chápati svou úlohu, zříká se revoluce jako jediného
prostředku a hledá nové cesty k uplatnění politi-
cké svéprávnosti.
A J Gučkov
Kokovcev
Stolypin
Rusko
24
article
Nové zmatky v Číně
Rozpor mezi severem a jihem propukl v Čjně
opět celou prudkostí. Parlamentu, jenž zasedá od
8. dubna, nepodařilo se vyrovnati protivy, na jedné
straně stojí Juanšikaj, kterého podporuje pokro-
ková strana, utvořená z dřívějších tří stran, unio-
nistů, centralistů a republikánů, i vojenská strana
severu, na druhá straně pak stojí velká většina
jihu, zastoupená v parlamentě silnou národní stra-
nou, vedenou Sunjacenem a kantonskými radikály
kteří jsou proti každému sesílení ústřední mocia
snaží se Juanšikajoví svázati ruce. S tohoto stano-
viska sluší posuzovati parlamentní usnesení proli
pekinské vládě, které se vytýkají různé zločiny.
zejmena v otázce půjček. Tak byl v pondělí ve sně-
movně representantů přijat v prvním čtení návrh,
aby celý kabinet byl dán v obžalobu, poněvadt
ministr vojenství jako zástupce ministerského před-
sedy a ministr financí ujednali rakouskou půjčku
a ministr námořnictva prý jednal protiústavně.
Juanšikaj
Čína
25
article
V posledních dnech došlo k vážným bojům
mezi vojskem severní Činy a vojskem jižních pro-
vincií. Obě polovice staré říše středu stojí proti
sobě jako dvě nepřátelské moci a jih chce se úplně
odloučiti od severu. Pro budoucnost je příznačno.
že bojů v jižní provincii Kiansi zúčastňuje še značný
počet japonských důstojníků. Japonská vláda za-
chovává oficiálně úplnou neutralitu, ale ve sku-
tečnosti patrně pod rukou podporuje vzpouru jihu
pod nátlakem veřejného mínění, které přeje jiho-
činským radikálům, i vzhledem k tomu, že velké
obchodní zájmy japonské se skoro vesměs soustře-
ďují na jihu Číny.
K tomu přistupuje tak zápletka s Ruskem
proti jehož požadavkům se projevil v parlamentě
silný odpor. Dle návrhů Ruska, jak je zástupce
ministerského předsedy sdělil v pondělí v tajné
schůzi sněmovny representantů a senátu, má býti
uznána úplná autonomie vnějšího Mongolska, kdežto-
Čina má podržeti jen suzerenitu, přijati ruské pro-
střednictví a uznatí veškerá práva, která byla do-
hodou a protokolem v Urze loní v listopadu Rusku
příznána.
Čína
Rusko
Mongolsko
26
article
Za těchto okolností je situace v Číně nanejvýš
vážná, i zdá se, že vývoj poměrů spěje k rozdělení
Z Pekina, 16. července. (K. k.) (Něm. kab. spol.)
Strana koumintanská zahájila pod vedením Ten-
thunsana z Nankinu novou revoluci. Povstalecké
území leží jižně od řeky Maie. Povstalcí zmocnili
se tvrzí Kiangyanu. Jižní trať dráhy tsinpuské ja
blokována. Juanšikaj jest odhodlán k energickým
hojům a sesiluje severní vojsko. Boje u Kiukianu
trvají.
Ze šanchaje, 16. července. (K. k.) (Něm. kab.
spol.) Zprávy, došlé sem z území Jance, si odporují.
Nankin je plný vojáků. Včera bylo pobuřujícími
plakáty, namířenými proti Juanšíkajovi, vojsko vy-
zýváno, táhnouti proti Pekinu, pomstit křivdu,
Juanšikajem na lidu spáchanou. Šanchaj jest úplně
klidný. Zdejší, jakož i jihočinské vojsko je pro
Juanšikaje. V Pekině je však velké rozechvění
nad zprávami, které mluví o součinnosti důstojníků
japonských u vojska na jihu. V Pekině předpoví-
dají se delší boje. Situace se posuzuje nadějně.
protože Juanšikaj jest odhodlán, jednati bezohledně
a vyslati další vojsko do území Jance. Cizinei
nejsou dosud ohrožení.
Ze Šanchaje, 16. července. (K. k.) (Něm. kab.
spol.) Doprava pukauské dráhy je na hranicích
šantunu a Kiansu přerušena. Kolejnice byly vy-
trženy, aby doprava vojska byla znemožněna.
Zvláštní vydání radikálních listů sdělují, že několik
měst severně od Jance od Pekina odpadlo.
říše
Janec
Čína
Německo
Nankin
Maia
Peking
27
article
Vojenské předlohy ve Francií.
Projednávání jednotlivých článků vojenského
zákona ve francouzské snémovně postupuje velmi
zvolna pro obstrukci socialistů, kteří zdržují jedná-
ní různými dodatečnými návrhy podobného rázu.
jako byl návrh Mangerův, aby aktivní vojáci měli
hlasovací právo, jenž byl ovšem zamitnut 504 proti
69 hlasům. Přes to však byly již přijaty články
kadrech, stanovící pro setninu pěchoty počet 140
mužů jako minimum, pod nějž se nesmí sestoupiti.
Při tom bylo opět možno konstatovati počel slou-
penců vládní předlohy, ježto ustanovení toto bylo
přijato 366 hlasy proti 180. Je viděti, že další od-
por krajní levice je marný a že dovede přijet
předlohy jen oddáliti.
Francie
28
article
Armádní komise sněmovny v úterý opětně za-
mítla návrh, aby branci byli povolání k aktivní
službě ve dvaceti letech. Přes to, že ministerský
předseda Barthou obšírné vyličil výhody vřadění
dvacetiletých a zvláště poukázal na škodu, která
při tříleté službě vznikne, budou-li branci povolá-
váni v 21 letech, setrvala armádní komise na svém
původním usnesení. Kdežto němečtí rekrati, pravil
Barthou, jsou zařazování ve dvaceti letech a zůsta-
nou ve zbrani jen dvě léta, mohou Francouzové
teprve ve 24 letech opět vstoupiti do svého civil-
ního zaměstnání. Z toho dovozoval, že je nutno
zájmu duševního a hospodářského života Francie.
aby bylo povoleno zařaditi dvacetileté. Barthou
předložil komisi také statistiku ministerstva ve-
jenství, dle níž je počet onemocnění u osmnácti-
letých, devatenáctiletých a dvacetiletých dobro-
volníků menší než u 21lelých a 22letých rekrutů.
Po dlouhé debatě zamítla komise návrh 16 hlasy
proti 5, takže otázka tato přijde opětně do plenu
a sice bez nebezpečí pro kabinet, neboť Barthou
prohlásil, že v této záležitosti nepoloží otázku dů-
Dle zprávy týdenníku „La Petite Maritime
chystá ministr námořnictva Baudin dodatek ku
programu lodních staveb a sice vzhledem k rychlé-
mu rozmnožování italského loďstva a stavbě no-
vých rakouských dreadnoughtů. Především má býti
urychleno zbudování lodí, které se již nalézají ve
stavbě a pak má býti ihned započato se stavbou
tří nových výzvědných křižáků o 6000 až 7000 tu-
nách, poněvadž se při posledních námořních ma-
névrech objevil nedostatek takovýchto lodi
věry
Francouz
Baudin
Francie
Le Petit Maritime
29
article
Ulster proti home rule.
Odpor ulsterských protestantů a unionistů
proti předloze o samosprávě Irska neustává přes
to, že vláda v poslední době jala se zakročovati
Ulster
Irsko