ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 69432670-8f35-11dd-9b9c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 71, place 92, org 6, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
17. července 1913. Číslo 194.
4 article
otázka nebyla rozřešena, ale ještě více zma- tena na — újmu trojspolku (17). Kdežto křesťansko-sociální orgán výtky tyto odmítá, hlásí se vládní list uherský chlub- ně o zásluhy, jichž si Maďaři získalí o politi- ku, jež „dopadla velmi dobře pro Rumunsko a tudíž neposkytuje ujci rumunského korun- ního prince nijakého podnětu k výtkám“. Současně s říšsko-německými hlasy, ne- spokojenými s posavadní politikou rakousko- uherskou na Balkáně, provádí se propaganda pro hr. Štěpána Tiszu, nynějšího energického ministerského předsedu uherského, jakožto příštího ministra zahraničních záležitostí; jestit prý posice hr. Berchtolda otřesena. Změna tato prý nedá již dlouho na sebe čekati. Bude prý to známkou obratu v zahraniční poli- tice, jež „postrádá velikých rysů“. Za posa- vadní politiky se rozhoduje o Balkánu v Lon- dýně, v Paříži a i v Petrohradě — ač Vídeňa Pešt—Budín jsou mu nejblížší. Zraky prý se obracejí na hr. Tiszu i proto, že jest vynikající silou v politice vnitřní, ježto v příštích letech Evropa bude dále a více zbrojiti než dosud. což vyžadovati bude obětí, jichž se zdarem možno vymáhati na národech, jen když zároveř se podaří význam monarchie na venek sesíliti a zahraniční politiku učiniti populární. Hrabě Tisza jakožto zahraniční ministr by prý sna narazil na odpor Slovanů, čehož by sice bylo litovati, ale což by zajisté urychlilo v nezbyt- ném zápase opatření v zájmu Němců . . Přes to, že zmatky balkánské dostíhly svého vrcholu a že ani vnitřní poměry v ra- kousko-uherském soustátí nesnesou již dlou- hého a neúspěšného experimentování, přece jenom doufáme, že i Evropa i naše monarchie dá přednost činitelům, již jsou na venek pro mír, uvnítř pak pro spravedlnost ke všem.
Maďar Štěpán Tisza Berchtold Vídeňa Tisza Němec Rumunsko Balkán Paříž Petrohrad Budín Evropa Slovan
5 article Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci. Úplná dohoda 3 předsedů minísterstev. Z Bělehradu, 16. července. (K. k. M.-p. Pašič vrátí se v noci do Skoplje kde bylo dnes mezí třemi předsedy mi- nisterstva dosaženo úplné dohody. Pro- slýchá se, že bulharský vyslanec přibude co nejdříve do Bělehradu. Na Soffjí? Z Bělehradu, 16. července. Ve zdej- ších kruzích se proslýchá, že pro případ nepřijme-li Bulharsko podminky, ujednané Pašičem, Venizelem a Vukotičem, po- táhnou spojenci do Sofije. Za bulharského delegáta pro mírové jednání označuje se v srbských kruzích po- litických bývalý m.-př. Gešov. Demíse bulharského kabínetu. Ze Soffje, 16. července. (Ag. tel. bul.) Ka- binet Daneva podal včera večer demísi.
Pašič Venizel Vukotič Bělehrad Bulharsko Ka
6 article
Vnítřní krise bulharská. Z Vídně, 16. července. Ze Sofije došly sem spolehlivé informace, které nasvědčuji, že obecná nespokojenost nabývá čím dále většího ostří proti králově politice. Tat nespokojenost byla zejména vyjádřenav adrese chefůs oposičních stran, ve které mezi řádky bylo možno čísti, že nejen král, nýbrž i jeho dynastie jsou činěny zodpovědnými za důsledky nešťastné politiky a tudíž jsou ohroženy. Král jest úplně zdrcen a duševně stisněn, stále jest uzavřen a s nikým se ne- stýká. Zemí otřásá prudká horečka vnítřní krise. Jest otázka, zda jí Bulharsko odolá. Z Paříže, 16. července. Večerní noviny oznamují ze Sofije: Obyvatelstvo, které do- sud nebylo dosti důkladné zpraveno o sítuaci, zvědělo teprve demísí m.-p. dra. Daneva o ce- lém dosahu bulharského debaclu. Po klidu. který trval v posledních dnech, pozorovati nyní v Sofiji největší bezhlavost a rozhára- nost. Vojenská strana stále agituje a štve, aby setrváno bylo ve válce. Je podporována dů- stojnickým sborem a generálním štábem, kte- rý prohlašuje, že před podepsáním příměř dlužno vybojovat rozhodující bitvu. Jest oba- va, že propuknou nepokoje, poněvadž vlád v Sofiji má stěží tolik mužstva oddaného, aby mohla s úspěchem zakročit proti bouřícímu se obyvatelstvu. Veškeří členové vlády dostá- vají denně spoustu výhružných dopisů.
Vídeň Bulharsko Paříž
7 article
Královské poselství rumunské Z Bukurešti, 16. července. (»Ag. Tel. Roum.«) Sněmovna sešla se dnes k mimo- řádnému zasedání. Min. př. Majoreseu přečetl královské poselství, v němž se prohlašuje: Mimo očekávání vypukla opět balkánská válka, vyvolaná postupem Bul- harska proti jeho vlastním spojencům. Vláda musila učiniti vhodná opatření, aby zachovala Rumunsku nále- žité postavení k nové situac na Balkánském poloostrově. Mo- bilisace celé armády nařízena byla 20. června st. p. a 28. dopoledne překročilo rumunské vojsko bulharské hranice. Sněmovna byla svolána, aby cestou pilnosti vyřídila před- lohy, jež okolnosti vyžadují. Královské po- selství přijato bylo s živým souhlasem. Rumunský král u vojska.b Z Bukurešti, 16. července. (Ag. Tel Roum.) Král opustil včera večer zvláštním vlakem Bukurešť, aby přehlédl vojsko, sou- středěné na Dunaji. Cesta jeho rozpočtena je na 6 dnů. Před samým odjezdem dostal na nádraží telegram následníka a generál- ního velitele armády, jímž bylo mu sděleno že velký most přes Dunaj byl dokončen za 74 hod. a rumunská armáda přechází na bulharský břeh. Řecké kompensace za Albaníí v Trakií. Z Paříže, 16. července. Vzhledem n italské nároky při ohraničení jižní Albanie je řecká vláda pevně odhodlána trvati ne- zvratně na svých požadavcích naproti Bul- harsku. Pobřeží na Egejském moři vyklid jen, dostane-li se Řecku při úpravě hranic kompensací v Trakii, Z Paříže, 16. července, V ministerstvu zahraničních věci praví se, že Francie by ráda intervenci přijala, zdůrazňuje se však. že políže vzhledem k velkým řeckým poža- davkům vzrostly a francouzská vláda tudi je ochotna působit, aby tato překážka po- kojného vyřízení konfliktu byla — pokud možno — zmírněna snížením řeckých po- žadavků.
Roa Bukurešť Rumunsko Dunaj Paříž Albánie Řecko Francie
8 article
Jalový postup Turecka Z Vídně, 16. července. Dle zdejších in- formací lze určitě očekávat, že v případě postupu Turecka na Drinopol by taková vojenská akce turecká nemohla změnit ustanovení londýnské mírové smlouvy. Ze Solije, 16. července. (Ag- tel. bulg-) Turecké vojsko obsadilo včera bunar- hisarské území na 30 km. po této straně čáry Eno s-Midija, a to be odporu, neboť tam vůbec vojska není Křesťanské obyvatelstvo prchá před ukrut- nostmi Turků. Z Cařihradu, 16. července. (Reuter.) Ač úřadní kruhy zachovávají ve příčině ptázky hranic a ve příčině vojenského po- stupu zdrželivost, dostal zpravodaj Reute- rovy kanceláře positivnou zprávu, že v láda turecká jest odhodlána jíti až ke Drinopoli. Nehledě k hmotným vý- hodám, jichž lze získati smělým výpadem v nynějším okamžiku, měl by úspěch v tomto směru vliv na vnitřní sítuaci, že by posta- vení vlády bylo upevněno. Proto se soudí, že toto dobrodružství bylo by dobře pod- niknouti. Kruhy turecké soudí, že i pro málo- pravděpodobný případ, kdyby velmoci vy- konaly nátlak, aby zachovaly pohraniční čáru Enos-Midija, Turecko mohlo by trvati na žádosti, by Trakii byla poskytnuta auto- nomie. Až dosud nezaslaly velmoci pro po- hyby vojska žádnou zprávu Portě a tureck kruhy nepovažují zasáhnutí za pravdépodobné. Turecko hledá velké bitevní lodí. Z Říma, 16. července. Turecko, kter potřebuje několik velkých lodí, vyjednávalo na různých stranách a obrátilo se prý n italskou vládu, jak zdejší listy ujišťují, se žádostí, by poskytla Italie Turecku několik velkých bitevních lodí, začež postoupen bude Italii některý obsazený ostrov. (Víz poslední zprávy.)
Eno Turek Turecko Vídeň Drinopol Cařihrad Reut Řím Reuter km EnoMidija
9 article Politický přehled.
Politický přehled. noa Země české. sln Český orgán agrární o potřebě revise ně- mecké politiky. Orgán české strany agrární „Venkov“ při- kládá mimořádný význam onehdejšímu, i námi zaznamenanému článku „Neue Freie Presse“ volajícímu opět po česko-německém vyrovná- ní. Agrární orgán nazývá tento hlas varovným hlasem Němců mimo země české a ač nemíní odhadovati, jaký vliv budou míti na německé. přece jen pokládá tento hlas za pozoruhodný obrat v nazírání části německého tábora. který v takové formě se dosud neprojevil. „Venkov“ polemisuje s doprovodem, kterým redakce „N. Fr. Presse“ komentovala toto od- chylné mínění německých politiků ze zem alpských a v této polemice oddává se mínění. že tentokráte tito „němečtí politikové dospí- vají ku poznání, že ustavičné přidržování palce německé obstrukci stává se nesnesitelnýma že zrovna tím poměry v celé říší nabývají tvářnosti přímo zoufalé. Z Vidně nadhozené revise německé politiky je pořádným nalome- ním terrorisující hole. Tu přímo se z něme- ckého tábora doznává, že všemi prostředky podporovaný rozvrat v české zemi působí zcela opačně, že vykonává dalekosáhlé účinky a zejména že jím ohroženy jsou nekonečně zájmy celoříšské. Došlo tedy ku potvrzení zá- sady, že bez dělného českého sněmu nebude pokoje v celé monarchii. Dle dosavadního sy- stému dále vládnouti nelze a vlivná část ně- meckých politiků začíná — vypřahati. Ne- zbývá tudiž — než revise německé politiky.“ V mínění „Venkova“ je očividně mnoho opti- mismu; leč bez optimismu by se v Rakousku snad ani nemohla politika provozovati. Strach německý před volební opravou do- sněmu českého.
Němec Rakousko Neue Frei Presse
10 article
Warnsdorfská »Abwehr« odmítá prudce myšlenku, aby při případném oktroji v Če- chách byla také oktrojována čtvrtá volební kurie; pravíť: »Co se týče čtvrté kurie, bu- diž zdůrazněno, že Němci jí vždycky ener- gicky potírali, poněvadž by jistě byli poško- zeni, zejména by poměr svých hlasů v plenu sněmu nejen nezlepšili, nýbrž dokonce zmen- šili. Existujeť nebezpečí, že by v některých průmyslových místech prosadili Čechové své kandidáty pomocí sociálních demokratů.« Zdá se, že tento článek byl napsán proti požadavku německo-národních dělníků, kteří, jak jsme oznámili, prohlašuji se pro zavedení všeobecného práva hlasovacího do sněmu českého.
Němec Čecho
11 article
Německoříšský hlas o zemské krisi v Čechách Saský denník „Dresdner Nachrichten“ měl dne 16. t. m., očividrě ve Vídni psaný velmi obšírný článek, nadepsaný „Rakouská politika na říšské radě a v korunních zemích“ který je v celku psán na moliv, že v Rakou- sku nevládne žádná veliká myšlenka a an žádný veliký státník. List pojednav o desolát- ních poměrech na radě říšské, obrací pozor- nost čtenáře saského na zemskou krisi v Č- chách a píše: „V největší korunní zemi, v Če- chách, jsou poměry přímo bezútěšné. Ve zdar národně-politického vyrovnání nevěří vlastně už nikdo. Všichni zasvěcenci očekávají bez- pečně suspendování zemské ústavy a zavede- ní autonomních () úřadů. Finanční mi- zeriek tomu přímo vyzývá. „Oktroj. jak říkají v Rakousku, musí přijíti. Plán, pře- dati správu země smíšené komisi česko-něme- cké (míněna správní zemská komíse čís. I.). musí býti považován za nešťastný, poně- vadž by při převaze českých člen tato komise neposkytovala Něm- cům záruky pro objektivní jedná- ni. Vláda učiní zajisté lépe, pověří-l správou země císařského komi- saře.“ Když takto soudí „Dresdner Nach- richten“ o krisi v Čechách, nebude s podivem že na vyléčení krise slátní doporučuji
Čechy Vídeň Čchy Rakousko Německo Dresdner Nachrichten Dresdner nach
12 article
za jediný lék „dalekovidouci a tuhou centrali- stickou politiku“. Lék ovšem už neosvědčený neboť centralistickým režimem se v Rakou- sku vládne — a kde se až Rakousko ocitlo Profesor české university dr. Drtina v Hradcí Králové. Z Hradce Králové píše se nám ze dn 13. července.“) Včerejší schůze radikálních stran zde uspořádaná, umožníla bývalému říš. poslanciz Hradecko, prof. dru. Drtinovi, aby se pokusil re- vanžovat dru. Kramářovi a straně mladočeskéza svou porážku. Bývalý poslanec za Hradecko, který vždy volal „po zvýšení úrovně politického života“ a sám první vnesl do voličských schůzí prudkost bojovnost, na schůzi včerejší presentoval se v ro li víc než smutné. Každý snad měl dojem že bývalý poslanec za Hradecko pod záštitou tř radíkálních stran přišel hlásat boj proti straně mla- dočeské a hanobit dra. Kramáře. S přemírou o sobní zaujatosti prof. Drtina označil dra. Kramál jako příčinu českých politických neúspěchů. D Kramář je neštěstím národa. Je jedním z oněch „sedmi pretoriánů vídeňské vlády“, kteří sloužír každých okolností. „Národní Listy“, orgán drem Kramářem koupený, takovou politiku chváli. Tvůr- ce „némravného, nečestného kartelu dvou stran jehož stal se obětí i prof. Drtina, osvědčil se v po- sledních říšských volbách. Kandidát tohoto kartelu dr. Franta, doprovázen byl po městech svého okre- su „noshledy, námezdniky, generály, agitátory kteří jménem národní jednoty potírali“ kandidaturu Drtinovu. On, prof. Drtina, však již na schůzi opo- čenské „dostal věštecké nadání“, a předpovida brzké konce nemravnému kartelu. „Skokanská po- litika Kramářova nemohla to dopracovat jinam.
doktor Drtina profesor Kramář Franta Drtinův Kramářův Raka Rakousko Hradce Králové Hradec Králové Hradecko
13 article
Již za Bienertha Kramář chtěl dělat vládní politi- ku, ale prof. Drtina v Českém klubu dosáhl, že vět- šina mladočeských poslanců se vzepřela. Od tě do- by prý dr. Kramář na prof. Drtinu zanevřel, „a víte, jakými lžemi a zbraněmi na schůzi hradecké bojo- val. — Dále prof. Drtina líčil činnost české dele- gace. „Nevěděla, co se děje na drahách, lhostejně chodila kolem faktu znásilňování českého školstvi vídeňského. Osvědčila vůbec malou bdělost.““ — „Také v této době romantická politika Kramářova zavinila fakt, že vláda mohla vůbec pomyslit na suspensi práv země.“ Vypravování dra. Kramáře v „In memoriam“, že Biliňski nechtěl, propustit zvýšení zemských přirážek, je bajkou. Když jedna z učitelských deputací ve Vídní intervenovala, a jednalo se, jak získat úhradu pro nová vydání, by- lo nadhozeno, že se tak může státi zvýšením při- rážek. A Biliňski tehdy prohlásil prý: To je šťastná myšlenka! šel potom k cís. r. Penížkovi, aby věc propagoval v „Národních Listech“. Penížek se in- formoval u Drtiny, a ten mu to nedoporučil z opatrnosti. Tedy odpor Biliňského jest pouhou bajkou. Kdyby česká delegace byla za věcí stála celou váhou, musilo se toho dosíci. „Ve vyrovna- vacích konferencích“ prohlásil dr. Drtina: „šli jsme až do krajnosti národní cti a možnosti.“ „Mělo se žádat, aby Němci zastavili obstrukci, jinak že o nějakém jednání nemůže býti řeči.“ „Ale naší lidé byli vyhlédnuti za nástroj absolutismu. Měli býti svedeni Thunem, Kramářem a Švehlou.“ Co dr.
Drtina Kramář profesor Kramářův Biliňski Penížek Ted Němec Thun Švehla doktor Ina Vídeň
14 article
Kramář vykládá o pomoci státu zemi, není pro mě směrodatným. Já věřím v této věci hr. Stürgkhovi víc než dru. Kramářovi. Pro mě je velkou autoritou Stürgkh, který přece prohlásil k německým poslan- cům, že nechce trvale vypomoci zemským financím Německá obstrukce je pro vládu suverenní, svatou a nedotknufelnou. Měli jsme se státi obětí nálado- vé politiky dra. Kramáře“ atd. — V takovém duchu a stylu nesla se hradecká řeč Drtinova. Kolik lidí se zamyslilo nad stavem „nejlepšího českého člo- věka?“ Schůze měla vyzníti manifestačně, měla bý- ti protestem proti suspensí práv země, a jak z ci- tovaných výroků vidíme, byla vlastně s ou- stavným útokem proti straně svo- bodomyslné a dru. Kramářovi. Proleso Drtina přišel se revanžovat za svou prohru v říš- ských volbách. Je k tomu nyní příležitost. Strh za sebou i stranu, která „tvořila nemravný, nečest- ný kartel“, stranu národně-sociální, nic mu nevadi- lo, s touto stranou společně protestovat, naopak viděl v tom „žnámku lepších okamžiko české politiky.“ Sociální demokraté do- bře postihují, kam míří „záchranci práv země“ svý- mi protestními schůzemi, že je to připrava volič- stva k volbám, agitace pro strany a nic více. Řed Drlinova, na kterou jsme byli právem zvědavi, u- kázala tyto cíle v jasném světle. A v tom smysl také vyzněla celá schůze. Bývaly doby, kdy nám bylo profesora Drtiny lito. Bylo nám ho lito, kdy se stal jako kandidát poslanectví obětí omylu i tro- falosti svých lidí. Ale dnes vidíme, že prof. Drtina vědomě se stavi do služeb hnutí, které nelze ozna- čit jinak než „politickou demagogii“. Svou hrade ckou řečí to prokázal naprostol
Kramář Stürgkh Drtinův Drtina Drlinův profesor
15 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
16 article Nový návrh řešení jihoslovanské otázky
Nový návrh řešení jihoslovanské otázky v Rakousku. Ladislav Boross, jinak nám neznámy uherský politik, uveřejnil ve „Frankf. Ztgu. dlouhou úvahu o jihoslovanské otázce v Ra- kousko-Uhersku a činí na konec praktický návrh, jak by se otázka tato dala rozřešiti Pisatel upozorňuje, že po nynějších událostec na Balkáně jihoslovanská otázka v naší mon- archií musí také býti rozřešena a na místo do- savadních provisorií v Chorvatsku, Dalmaci a Borně musí nastati definilivní úprava jie státoprávního poměru k ostatním částem mon- archie. Jeho návrh souhlasí namnoze s tri- alismem, hlásaným německými křesťanský- mi sociály a chorvatskými a slovinskými kle- rikály, ale v některých kusech se od něho líší Dle návrhu Borossova srbsko-chorvatské země Chorvatsko, Slavonie, Dalmacie, Bosnae Hercegovina měly by se spojiti v jedno samo- správné státní těleso, které by vedle Uher tvořilo druhý národní stát v koruně sv. Ště- pána a tvořily by samostatný celek oproti Ra- kousku. Nové Chorvatsko mělo by svou dele- gaci jako Uhry pro vyřizování společných říš- ských věcí, obě delegace by rokovaly oddě- leně, ale hlasovaly by ve společné schůzi, takže by společně tvořily protiváhu delegace rakouské. Z území nového Chorvatska byla by vyňata Rěka s územím, která by zůstala přístavem uherským a zvláštní smlouvou měla zabezpečeno železniční spojení s Uhrami S královstvím uherským musilo by nové Chor- ) Pro nával látky opožděno. — Pozn. xed.
Boross Dalmac Borna Borossův svatý . Šta Uher Rakousko RakouskoUhersko Balkán Chorvatsko Slavonie Dalmacie Hercegovina Uhry
17 article
valsko býti těsně spojeno také celní unií jinými institucemi rázu hospodářského. Zřízení samostatného státu chorvatského má písatel za možné i praspěšné. Jeho zříze- ním byla by zažehnána nejistota na jižnich hranicích říše a pro Jihoslovany bylo by vý- hodno, kdyby na Balkáně měli své samostatné státy, v Rakousko-Uhersku pak mimo to měl právo spolurozhodovati o státních otázkách. Národní chorvatský stát posílil by posici Ma- ďarů v říši, poněvadž Chorvatsko jako zeme agrární s mladým teprve průmyslem podpo- rovalo by proti průmyslovému Rakousku zá- jmy uherské. Zřízení samostatného Chorvatsk v rámci koruny sv. štěpána je možno dle do- savadních platných zákonů, poněvadž spojení Dalmacie s Chorvatskem a Slavonií předpo- kládá se v říjnovém diplomu i v uhersko-chor- vatském vyrovnání z r. 1868 a příslušnosti Bosny ke koruně sv. Štěpána dovolává se osnova zákona o annexí Bosny a Hercegoviny podaného uherskému parlamentu. Takový je obsah Borossova návrhu, z ně- hož však nevysvítá dosti jasně, chce-li k vel- kému, samostatnému Chorvatsku v rámci ko- runy sv. štěpána připojiti také Istrii a slovin- ské země rakouské.
Jihoslovan Štěpán Borossův Balkán Rakousko Uhersko Ma Chorvatsko Dalmacie Slavonie Bosna Hercegovina Istria
18 article
Hr. Lasocki proti Stapíňskému. Při posledních říšských volbách byl v Ha- liči zvolen na program poiské strany lidové také hr. Zikmund Lasocki. Poslední čin- nost polských lidovců a hlavně jejich vůdce, Jana Stapiňského, jak se projevila zvlá- ště za minulých sněmovních voleb, nelíbí se hr. Lasockému a proto oznámil svým voličům v okrese tarnobřežském, že vystupuje ze stra- ny lidové a složí také říšský mandát, jakmile se parlament opět sejde. Diely za dobu prázd- nin rozdá lidovcům z okresu tarnobřežského aby se mohli podívati do Krakova a z části je dá na nadaci v jedné obci onoho okresu Příčiny, pro které vystupuje ze strany. jsou tři. Lidovci se postavili proti katolick církvi a duchovním, což se mu nelíbí: spojují se s různými „temnými“ živly, jako židya Ukrajinci, což se mu také nelíbí; a konečně posl. Stapiňski vstoupil do obchodních styků s paroplavební společností „Canadian Pacilic“, jež svádí polský lid ke stěhování do Kanady, z čehož Stapiňski má sice hmotný zisk — je prý od společnosti placen! — ale polský národ tím trpí škodu, ježto mu ubývá zdravých, pracovních sil.
Lasocký Stapiňský Ukrajinec Stapiňski Hradec Krakov Kanada Canadian Pacilic
19 article
V poslední, sobotní schůži lidové strany mluvilo se také o hr. Lasockém, byl vylou- čen ze strany (když sám dřive vystoupil!) Stapiňskému odhlasována důvěra, ale Stapiň- ski se ani nepokusil vyvrátiti tvrzení hr. La- sockého o jeho poměru ke společnosti „Cana- dian Pacific“ Za hranicemi. Kdo započal válčití? Úřadní list bulharské vlády „Bulgaria uveřejnil dne 7. července 1913 tento výklad o počátku války mezi Bulharskem a Srbskem i Řeckem: „Naposled vyvracíme kategorické srbské tvrzení, že započetí válečných operací dne 17.30. června přičísti sluší bulharské vládě jakož i tvrzení, že tyto operace byly předem uchystány, což srbská tisková kancelář doka- zuje uveřejněním zachycených rozkazů a zá- pisníků zabitých našich důstojníků. Jak jsme již dříve, na začátku června řekli, bulharskému vyššímu velitelství bylo lasno, že Srbové a Řekové se chystají k válce a našemu vojsku bylo předběžně oznámeno. aby bylo připraveno na nenadálé útoky, a že se spojenci chystali k započetí války kolem polovice měsíce června (dle starého kalendá- ře), jest zjevno, z následujících okolnosti: 1. Dne 10./23. června náčelníci štábů srb- ské a řecké armády měli schůzí ve Skoplji aby se tam smluvili o posledních přípravách k započetí války proti Bulharsku, o čemž šťáh operující armády měl autentické zprávy.
Lasocký Bulgario Srba Řek Cano Bulharsko Srbsko Řecko
20 article
2. Pokud ještě naše armády stály u Ča- taldže a Bulairu, štáby spojeneckých armád systematicky připravovaly jak vojsko, taa národní matsy na válku s námi. Rozkaz srbského hlavního stanu, vydaný ve Skoplji dne 25. května (7. června) t. r. pod čís. 6486, nalezený dne 19. června (2. července) t. r. u kapitána Radojka Pruloviče, jest jedním z jasných důkazů. U téhož byly nalezeny ještě důvěrné rozkazy velitele I. armády pod čísly 1422 a 111 pro náčelníka Dunajské divise prv ní výzvy 3. Srbská válečná liga v čele s následní- kem trůnu stůj co stůj chtěla válce s Bul- harskem a když dne 14. a 15. června p. Paši před skupštinou ukázal známě váhání ku při- jetí arbitráže, válečná liga se usnesla započíti válečné operace, aby tak postavila vládu skupštinu před hotový fakt. To se lize úplně podařilo, protože dne 17./30. června skupštinn místo aby se usnášela o otázce arbitráže, od- ložíla následkem již započatých válečných ope- rací a prvních srbských úspěchů, docílených nenadálým výpadem po celé frontě, zasedán a přenechala osudy Srbska rukám vrchního velitelství. Nyní, obávajíc se zodpovědnosti za po- čatou válečnou operaci, srbská vláda chce stůj co stůj uvaliti tuto zodpovědnost na Bul- harsko.
Čo Bulair Radojka Prulovič Paša
21 article
Blízké možnosti. „Novoje Vremja“ pozastavuje se nad tím, ž v pařížských politických kruzích se objevila pověst chystaném zabrání sandžaku novopazarského Rakouskem. Dosud všechny Jihoslovanům zlo- věstné zprávy se uskutečnily, mohla by tedy i tato státi se skutkem. Rakousko-Uhersko žádalo, aby Srbsko bylo zapuzeno od Jaderského moře. Diplo- macie trojdchody prý si myslila, že se tím přání Rakousko-Uherska vyčerpávají a vyslovila souhlas. Ale v zápětí se ukázalo, že Rakousko-Uhersko chce ještě vzíti Černohorcům Skader. Diplomacie trojdohody i tu se postavila po bok Rakousko- Uherska a mezinárodní loďstvo blokovalo Skader Trojdohoda se chlubila, že se ji podařilo zamezití vpád rakousko-uherského vojska na Balkán. Sotva se skončila válka s Tureckem a začal spor o roz- dělení osvobozených zemí, Rakousko-Uhersko zase vystoupilo a prohlásilo, že nedovolí omezovati svo- bodu balkánských států, vyrovnávati své spory zbraní. Stalo se po vůli Rakouska. Ale rakouský „protégé“ neměl úspěchu. Tehdy prohlásila diplo- macie rakousko-uherská, že bez její zouhlasu ne- bude na Balkáně míru. V kritické chvili však jestě
Jihoslovan Rakousko Uhersko Srbsko jaderský moře RakouskoUhersko Balkán Turecko Novoj Vremja
22 article
vystoupilo na jeviště Rumunsko. Kdyby nebylo osudné zaslepenosti bulharské vlády, která nechtěla povoliti ani malých ústupků, bylo by Rumunsko za- chovalo neutralitu. Ale takto i Rumunsko pomáhá likvidaci balkánských záležitostí v neprospěch slo- vanský. Rumuni teď vystupují na Balkáně jako spo- jenci Srbů. Jaká škodolibost se ozve v Sofiji, až Rakousko posune svá vojska do sandžaku novo- pazarského! Výsledek této nešťastně války bude, že mladé jižní Šlovanstvo ztrati na 100.000 mladých životů, zatíží se velkými dluhy, po desítiletí bude musit pracovati na zahojení ran, a že slovanské území se zkrátí na východě, západě a jihu Balkán- ského poloostrova o desetitísíce čtverečných kilo- metrů. Spolek, který sliboval Jihoslovanům ne- omezené mužnosti, rozpadl se v prach. Takových výsledků dosáhli šovinističtí činitelé Srbska a Bul- harska podle úsudku „Nového Vremene“ on
Rumun Srba Jihoslovan Rumunsko Balkán Rakousko východ západ Srbsko Nový Vremen
23 article
O situaci v Rusku. O vnitřní situaci v Rusku soudí ruští politi- kové dosti černě. A. J. Gučkov vyslovli se přímo beznadějně. I Kokovcev, který ve finančních vě- cech hlásá krajní optimismus, ve všeobecné politice kloni se spíše k pessimismu. Méně zdrženliví lidé vyslovují se ještě určitěji a „Russkaja Mysl““ píše posledním čisle: „Reakce vládne neomezeně. Všichni, kteří stojí na levo od „Nového Vremene“ a „Světa“, jsou vyhlášení za nespolehlivé. Kandi- dáti na ministerské křeslo za Stolypina nejsou po- tvrzeni jako starostové měst. Zvůle přivádí za se- bou lež a přetvářku. Čestnost, které nebývalo mnoho v ruském politickém životě, stává se stále řídčím zjevem. Záhy budou obnoveny v politice staré methody. Neskončí to dobře. Nejbližší etapa našeho veřejnhéo života jest již patrna; obnovení, prohlášené 17. října 1905, se nezdařilo. „Russkaja Mysl“ těší se jen tím, že vedle této reakce shora, jeví se obrození zdola, že li- dové massy se třídí, že inteligence lépe začiná chápati svou úlohu, zříká se revoluce jako jediného prostředku a hledá nové cesty k uplatnění politi- cké svéprávnosti.
A J Gučkov Kokovcev Stolypin Rusko
24 article
Nové zmatky v Číně Rozpor mezi severem a jihem propukl v Čjně opět celou prudkostí. Parlamentu, jenž zasedá od 8. dubna, nepodařilo se vyrovnati protivy, na jedné straně stojí Juanšikaj, kterého podporuje pokro- ková strana, utvořená z dřívějších tří stran, unio- nistů, centralistů a republikánů, i vojenská strana severu, na druhá straně pak stojí velká většina jihu, zastoupená v parlamentě silnou národní stra- nou, vedenou Sunjacenem a kantonskými radikály kteří jsou proti každému sesílení ústřední mocia snaží se Juanšikajoví svázati ruce. S tohoto stano- viska sluší posuzovati parlamentní usnesení proli pekinské vládě, které se vytýkají různé zločiny. zejmena v otázce půjček. Tak byl v pondělí ve sně- movně representantů přijat v prvním čtení návrh, aby celý kabinet byl dán v obžalobu, poněvadt ministr vojenství jako zástupce ministerského před- sedy a ministr financí ujednali rakouskou půjčku a ministr námořnictva prý jednal protiústavně.
Juanšikaj Čína
25 article
V posledních dnech došlo k vážným bojům mezi vojskem severní Činy a vojskem jižních pro- vincií. Obě polovice staré říše středu stojí proti sobě jako dvě nepřátelské moci a jih chce se úplně odloučiti od severu. Pro budoucnost je příznačno. že bojů v jižní provincii Kiansi zúčastňuje še značný počet japonských důstojníků. Japonská vláda za- chovává oficiálně úplnou neutralitu, ale ve sku- tečnosti patrně pod rukou podporuje vzpouru jihu pod nátlakem veřejného mínění, které přeje jiho- činským radikálům, i vzhledem k tomu, že velké obchodní zájmy japonské se skoro vesměs soustře- ďují na jihu Číny. K tomu přistupuje tak zápletka s Ruskem proti jehož požadavkům se projevil v parlamentě silný odpor. Dle návrhů Ruska, jak je zástupce ministerského předsedy sdělil v pondělí v tajné schůzi sněmovny representantů a senátu, má býti uznána úplná autonomie vnějšího Mongolska, kdežto- Čina má podržeti jen suzerenitu, přijati ruské pro- střednictví a uznatí veškerá práva, která byla do- hodou a protokolem v Urze loní v listopadu Rusku příznána.
Čína Rusko Mongolsko
26 article
Za těchto okolností je situace v Číně nanejvýš vážná, i zdá se, že vývoj poměrů spěje k rozdělení Z Pekina, 16. července. (K. k.) (Něm. kab. spol.) Strana koumintanská zahájila pod vedením Ten- thunsana z Nankinu novou revoluci. Povstalecké území leží jižně od řeky Maie. Povstalcí zmocnili se tvrzí Kiangyanu. Jižní trať dráhy tsinpuské ja blokována. Juanšikaj jest odhodlán k energickým hojům a sesiluje severní vojsko. Boje u Kiukianu trvají. Ze šanchaje, 16. července. (K. k.) (Něm. kab. spol.) Zprávy, došlé sem z území Jance, si odporují. Nankin je plný vojáků. Včera bylo pobuřujícími plakáty, namířenými proti Juanšíkajovi, vojsko vy- zýváno, táhnouti proti Pekinu, pomstit křivdu, Juanšikajem na lidu spáchanou. Šanchaj jest úplně klidný. Zdejší, jakož i jihočinské vojsko je pro Juanšikaje. V Pekině je však velké rozechvění nad zprávami, které mluví o součinnosti důstojníků japonských u vojska na jihu. V Pekině předpoví- dají se delší boje. Situace se posuzuje nadějně. protože Juanšikaj jest odhodlán, jednati bezohledně a vyslati další vojsko do území Jance. Cizinei nejsou dosud ohrožení. Ze Šanchaje, 16. července. (K. k.) (Něm. kab. spol.) Doprava pukauské dráhy je na hranicích šantunu a Kiansu přerušena. Kolejnice byly vy- trženy, aby doprava vojska byla znemožněna. Zvláštní vydání radikálních listů sdělují, že několik měst severně od Jance od Pekina odpadlo. říše
Janec Čína Německo Nankin Maia Peking
27 article
Vojenské předlohy ve Francií. Projednávání jednotlivých článků vojenského zákona ve francouzské snémovně postupuje velmi zvolna pro obstrukci socialistů, kteří zdržují jedná- ní různými dodatečnými návrhy podobného rázu. jako byl návrh Mangerův, aby aktivní vojáci měli hlasovací právo, jenž byl ovšem zamitnut 504 proti 69 hlasům. Přes to však byly již přijaty články kadrech, stanovící pro setninu pěchoty počet 140 mužů jako minimum, pod nějž se nesmí sestoupiti. Při tom bylo opět možno konstatovati počel slou- penců vládní předlohy, ježto ustanovení toto bylo přijato 366 hlasy proti 180. Je viděti, že další od- por krajní levice je marný a že dovede přijet předlohy jen oddáliti.
Francie
28 article
Armádní komise sněmovny v úterý opětně za- mítla návrh, aby branci byli povolání k aktivní službě ve dvaceti letech. Přes to, že ministerský předseda Barthou obšírné vyličil výhody vřadění dvacetiletých a zvláště poukázal na škodu, která při tříleté službě vznikne, budou-li branci povolá- váni v 21 letech, setrvala armádní komise na svém původním usnesení. Kdežto němečtí rekrati, pravil Barthou, jsou zařazování ve dvaceti letech a zůsta- nou ve zbrani jen dvě léta, mohou Francouzové teprve ve 24 letech opět vstoupiti do svého civil- ního zaměstnání. Z toho dovozoval, že je nutno zájmu duševního a hospodářského života Francie. aby bylo povoleno zařaditi dvacetileté. Barthou předložil komisi také statistiku ministerstva ve- jenství, dle níž je počet onemocnění u osmnácti- letých, devatenáctiletých a dvacetiletých dobro- volníků menší než u 21lelých a 22letých rekrutů. Po dlouhé debatě zamítla komise návrh 16 hlasy proti 5, takže otázka tato přijde opětně do plenu a sice bez nebezpečí pro kabinet, neboť Barthou prohlásil, že v této záležitosti nepoloží otázku dů- Dle zprávy týdenníku „La Petite Maritime chystá ministr námořnictva Baudin dodatek ku programu lodních staveb a sice vzhledem k rychlé- mu rozmnožování italského loďstva a stavbě no- vých rakouských dreadnoughtů. Především má býti urychleno zbudování lodí, které se již nalézají ve stavbě a pak má býti ihned započato se stavbou tří nových výzvědných křižáků o 6000 až 7000 tu- nách, poněvadž se při posledních námořních ma- névrech objevil nedostatek takovýchto lodi věry
Francouz Baudin Francie Le Petit Maritime
29 article
Ulster proti home rule. Odpor ulsterských protestantů a unionistů proti předloze o samosprávě Irska neustává přes to, že vláda v poslední době jala se zakročovati
Ulster Irsko