3
masthead
V Praze, v sobotu dne 6. ledna 1900.
Praha
5
article
Naranní a odpol. líst
předplání sen
v Praze v administraei
ns čtvré l. . . .
s dvojí dontskoe
na měee
čvr late. . . . 7 K soh
ve nlislkách: 9 K 9o
na měsíe .
Poštou:
mi . . . . 9 R on
s drojí zásilkon
na měsíe
n arre lei
Praha
6
article
Dnešní číslo pro Prahu je o 12 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu je o 12 stranách.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde v neděli dne
7. ledna 1900 v obvyklou ho-
dinu ranní-
Praha
7
article
Více světla!
Více světla!
Pozoruhodný výklad vynikajícího politik
pravice v »Pest. Lloydu«, jejž jsme včera
na tomto místě ocenili, souhlasí v nazírání
na vnitřní poměry, jak čtenáři naši zajistě
postihli, ve všech svých podstatných částech
s naším článkem ze soboty dne 30. prosince
m. r.: »Smír, ale opatrný«. V obou
jest zvláště až překvapující shoda, s níž se
postřehuje neupřímnost k pravici —
my to nazvali koketování s pravicí — od
příchodu hraběte Badena až po nastoupení
ministerstva hraběte Clara, za něhož ne-
upřímnost ona proměnila se v řadu pokusů
a rozbiti pravice, la s
Není zajisté pochybnosti, že v ne-
chuti proti pravici hledati nutno vlastní
původ všech parlamentních a ostatních
zmatků, jakéž nastaly od r. 1895 a trvají až
nzodl. Jer
po dnešní den.
Z tohoto hlediska zvláště zajímavě vy
padají jazyková nařízení a jejich osudy. Jak
hrabě Badeni tak i Gautsch předpokládali
— zajisté na základě důvěrných styků s ně-
kterými vůdci německé levice — že Němci
— aspoň čásť jejich — se s obsahem jejich
smíři; tomu nasvědčují zvláště změny na
jazykových nařízeních za Gautsche předse-
vzaté.
1 o hraběti Badenovi i o Gautschov
jest známo, a článek v »Pest. Lloydu« na
novo to potvrzuje, že snažili se ze všech sil,
aby získali pro svou politiku čásť německé
opposice, a že tyto jejich snahy byly zma-
řeny terrorem skupin ostře německo-ná
rodních.
Nebyti těchto, snad by byla křížová
cesta pravice se zkrátila o několik »zasta-
vení«, a myšlenky, jakéž se rády kryjí koa-
licí a koaličným ministerstvem
budoucnosti, nebloudily by posud nad
vodami zmatků cislajtánských.
Lloyd
Baden
Claro
Jer
Gautsch
Němec
Gautschov
8
article
Není s podivením, že ony části pravice,
kteréž nestotožňovaly se s polítikou obou
hrabat Badena i Thuna, nemohly býti valně
nadšeny těmito zákulisními podniky, z nichž
konec konců pro ně vyzíralo — zatlačení z
většiny do monšiny.
Tím vysvětlují se i ony časté kritické
okamžiky, v nichž se ociťovala pravice
oněch dobách,
Konečně seznáno tam, kde jsou vlastní
kormidelníci vnitřní politiky, že polovičnými
a polotajenými kroky pravice se nerozrazí
a hrabě Clary odhodlal se k činu rozhod-
nému — proti stanovisku většiny
zrušil jazyková nařízení, čímž dosáhnouti se
mělo dvojího účinku: podráždění Čechů proti
většině posavadní a rozboření její.
Tak aspoň bývávalo v letech dřívějších.
Národ český však tento manévr rychle pro-
hlédl a hrabě Clary — šel. Nejkritičtější oka-
mžik, obstrukce našich poslanců, shledal pra-
vici na výši situacel
Odtud již se mluví o přímé dohodě
Němců s Čechy, o níž od Badena až po
Thuna děly se pokusy zákulisní.
Co znamená v tomto okamžiku
shoda tato? Správné zodpovědění této
otázky toť právě »zlobou dne«, jak říkaj
Rusové.
Podle svatodušního programu německého
jde Němcům o to, aby byli opětně uvedeni
v naprosté prvenství v této polovině říše
dle projevů některých říšských listů něme-
ckých, jako na příklad středového »Köln
Zeitungu«, v celé říši, tedy i v polovine
uherskél
Vůbec jest starostlivost některých časo
Baden
Thun
Claro
Čecho
Němec
Rus
Čechy
Köln Zeitung
9
article
pisů v Německu o vnitřní poměry zdejší až
nápadnou, hledí-li se k houževnatému popí-
rání, s jakýmž se potkaly na příklad příslušné
trefné výklady dra. Edvarda Grégra v dele-
gacích.
Tak i dnešní berlínský »Börs. Cour.e
volá: s heslem »německy nebo česky« to
nejde, a proto ozývá se heslo »německy a
česky«, ale státní právo české jest mu chi-
mérou a ideálem nedostižným v době do-
hledné.
Nemůže tudíž býti ani jinak, kdyby se
pracovalo o smír českolněmecký podle sta-
noviska německého, že by se dospělo k se-
sílení německého postavení přibrá-
ním Čechů za obmezené ústupky
jazykové, a že by Čechové následkem
toho byli uvedeni v nejchoulostivější posta-
vení nejen ku svým posavadním spojencům,
nýbrž i ke druhé polovině říše i k veške-
rému Slovanstvu! To jsme podrobněji vylo-
žili ve vzpomenutém svrchu článku: »Smír
ale opatrný «.
Grégr
Čecho
Německo
10
article
Autor úvahy v »Pest. Lloydu« poznal
že za daných okolností jest dvojí prostředek
hledati východiště způsobem jiným: zacho-
váním parlamentu a uskutečněním práv vět-
šiny, jíž je a zůstati má pravice. Úvaha ta,
uveřejněná v uherském, vládním listě, má
pro sebe zajisté i ochotu kruhů uherských.
z nichž v poslední době ozvalo se několik
hlasů nám Čechům příznivých. Jest to zá-
roveň dokladem, že v Uhrách postihují ko-
nečné cíle postupu německého
Vyslovili jsme tuto onehdy, že není radno,
abychom své posavadní přátele odpuzovali
a nepřátele své rozmnožovali. Mohutné po-
stavení Němců ve střední Evropě nemůže
býti sesilováno námi, kteří jsme takřka
první na cestě, nemůže býti sesilováno
oslabením Slovinců a ostatních Jihoslovanů.
odbočením Čechů od posavadního stanoviska
— naopak, tu jest naprostou nutností, aby
všecky neněmecké národy co nejtěsnějise
semkly k obraně co nejtužší, a nemýlíme-li
se, tato potřeba stáva se zřejmou
i v Uhrách.
nl
V Německu samém se o to starají.
Nejen chvatný hospodářský postup německý
na jihovýchod evropský, ale již i vkročení
jeho na půdu maloasijskou hluboko do nitra
přední Asie dokazuje, že ani s Maďary ne-
budou Němci činiti vyjimky. Použili jich.
pokud jich měli zapotřebí, a nyní již jim
přímo ohlašují, že dalšímu rozvoji, jejich
samostatnosti nadchází konec.
Lloyd
Čecho
Jihoslovan
Maďar
Němec
Uhry
Evropa
Německo
Asie
11
article
Učinil tak ve článku »Rakousko-Uher-
sko r. 1899« vzpomenutý již »Köln. Ztg.«
a vysvitá to nepřímo i z výročních zpráv
některých obchodních komor německých, jež
mluví o upevnění posavadních tržišť zahra-
ničných. Toto utužení neznamená nic jiného,
leč oslabení sousedního průmyslu, a to by
stihlo při posavadní převaze výroby ně-
mecké nejen průmysl cislajtánský, ale i mladý
průmysl uherský.
»Köln. Ztg.« ve svém článku dospívá
na konci k názoru, že posledními, úmluvami
rakousko-uherskými učinili Maďaří další krok
k osobní unii, a poznamenává výslovně, že
to není v zájmu Německa a postavení jeho,
pročež že musí se postarati, aby se stal
ve vývoji tom obrat. Toť jest pokyn tím
nápadnější, že »Köln. Ztg.« koná německé
politice vnější asi tytéž ochotné sluzby, jako
»Fremdenblatt« zahraničnému ministerstvu
u nás. Slova jeho jsou však ve svém znění
tak obsažná, že mohou se týkati i všech
národnostních snah v Cislajtanii, a
tudíž i nás Čechů. Doufáme, že na přísluš-
ných místech dostane se kolínskému listu
odbytí za jeho rady a »sliby«, my je tuto
prostě pro výstrahu zaznamenáváme.
Takto však jsme vděčni, že přibývá vío
a více světla, jež ozařuje vlastní cíle oněch
politiků německých u nás, kteří škrtli v
svém politickém slovníku zásadu rovnopráv-
nosti národů rakouských. Nemylmež se,
škrtnutí zásady této jest počátek podřízení
národů těch německému prvenství a nic na
tom nemění, nabízí-li se jednomu z nich —
mísa jazykové čočovice.
Pro Maďary pak nadešla doba, aby
učinili mír s národnostmi v Uhrách.
Köln
Čecho
Maďar
Rakousko
Uhry
Německo
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 5. ledna.
V diplomatickém zastoupení Rakouska
nastává změna ve výslanectví bělehradském
Dosavadní vyslanec Schiessl, byv jmenován ře-
ditelem kabinetní kanceláře, odejel právěl do Bě-
lehradu, aby králi Alexandrovi odevzdal své
odvolaci listiny. Na jeho místo jmenován, jak
sděluje »Pester Lloyd«, došavadní generální kon-
sul a diplomatický agent v Kahyře, bar. Heidler-
Egeregg, jenž koncem ledna má nastoupiti své
místo v Bělehradě.
O důležitější změně v rakouské diplomacii
vyprávějí si v zasvěcených kruzích vídeňských.
Postavení zahraničného ministra hr. Agen. Go-
luchovského je prý otřeseno (právě před rokem
vypravovalo se totéž. Pozn. red.) a jakmile bude
urovnána nynější vnitřní kříse rakouská, ustoupí
a jeho místo zaujme prý bar. Lexa- Aehrenthal.
nynější rakouský posel u dvora ruského. Ba
rona Lexu má vystřídati kn. Karel Schwarzen-
berg. Závisí-li odchod hr. Goluchovského od
uklizení vnitřní krise rakoúské, máme do změny
v zabraničném ministerstvě patrně ještě velm
Alexandrov
Lloyd
Heidler
Egeregg
Lexa
Karel Schwardit
Praha
Rakousko
Kahyra
Bělehrad
Schiessl
13
article
Krise ministerská zatím nepokročila přes
to, že některé časopisy, nadané bujnější fantasií
uvádějí už seznam všech ministrů přištiho ka-
binetu. Jisto zdá se jen to, že hlavou příšu
úradnické vlády bude dr. Körber. Opětné ob-
sazení křesla českého krajánského ministerstva
sluší pokládati zatím také jen za projekt, ležíel
ovšem v mezích možnosti. Dr. Körber zkoumá
půdu ua všech stranách a dle toho, s kým
jedná, sestavují se kombinace o příští vláděa
jejím programu. Jeden z takových, dosti fanta-
stických programů, jenž se objevil v poslední
chvíli, hlásá, že dr. Körber ujme se vlády dne
9. ledna, hned na to že svolá říšskou radua
nebude-li ochotna ko smíru, že ji rozpustí. Ne-
budati pak po volbách ani nová říšská rada
schopna práce, že zastaví vůbec celou ústavu,
zruší říšskou radu i sněmy a ponechá si jen
zemské výbory jako pomocné orgäny zemské
vlády. Zastavení ústavy potrvá prý tak dlouho,
dokud národové nezmoudří a sami neumožní
život ústavní. — Škoda, že list, jenž přinást
tuto zprávu, nededává, že dr. Körber mál Szel-
lův souhlas s tímto novým plánem na spasení
Rakouska už v kapsel
doktor
Körber
Szel
Rakousko
15
article
Program haličskoruských národovců
Sdělili jsme, že dne 26. prosince m. r. bývalé
ukrajinofilské strany radikálů a národovců se
sloučily v jednu novou stranu národovců. Vy
konný výbor strany vypracoval národní program.
z něhož bereme některé body. Cilem strany jest.
aby »celý ukrajino-ruský národ vydobyl si kul-
turní, hospodářskou a politickou samostatnost
sjednotil se svým časem v jednolitý, národni
organism, v němž by celý národ mohl praco-
vati na svůj prospěch svými vlastními prostředk
osvětovými, hospodářskými i politickými.« Pro-
gram týče se jednak Rakouska, jednak ruského
území mimorakouského. V Rakousku hodlá
se strana domáhati autonomie území, obydleného
Malorusy a rozdělení Haliče a Bukoviny ve dvě
části, zde v ruskou a rumunskou, tam v ruskou
a polskou; ruské části Haliče a Bukoviny mají
býti sloučeny v nově národní územi se samo-
statnou správou a samoslatným sněmem ve
Rakousko
Halič
Bukovina
16
article
Lvově. V této nové oblasti má býti ruština úřad-
ním jazykem; volební právo má býti tajnéa
všeobecné. V ohledu hospodářském má se do-
máhati výkupu velkostatků a rozdělení jich mezi
venkovské bezzemky; hypoteční úvěr. má býti
sestátněn, selské pozemky sceleny, všechny do-
savadní přímé daně odstraněny a nahraženy vze-
stupnou osobní daní z příjmů, důchodů a dě-
dietví. Ve vzhledě osvětovém žádá se, aby
v každé ruské vsi byla ruská škola, ve větších
městech ruská gymnasia, reálky a učitelské
ústavy, ve Lvově ruská universita. Na všech
jiných školách na území ruském má býti malo-
ruštína povinným předmětem vyučování. Vyučo-
vání má býti vesměs bezplatně. Mimo Ra-
kousko hodlá nová strana podporovati uherské
Rusy, buditi jejich národní vědomí, aby je za-
chránila od odnárodnění;a v říši ruské paki chce
mezi tamními Malorusy budititi cit národní po-
spolitokti a spodporovati takové snahy, jež vedou
k přetvoření ruské državy z absolutné a centra-
listické v ústavně federativnou, opírající se o ná-
rodní autonomii.«
Rus
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 5. ledna.
Projev ruské vlády ve prospěch
míru.
Berlínský socialistický »Vorwärts« překvapi
včera své obecenstvo uveřejněním carského, jak
pravil, »manifestu«, jenž prý bude vydán na
Nový rok pravoslavný (dne 13. t. m.) a bude
doplňkem loňského novoročního manifestu cara
Mikuláše IIy jenž vedl k haagské konferenci.
Každý se právem nad tím pozastavil, jakým
způsobem by se chystaný carský manifeat před-
časně dostal právě do Vorwärtsu«. Dnes je há-
danka vysvětlena. Nejde tu o carský manifest,
nýbrž o vládní prohlášení, jež již na Nový rok
dle našebo počtu otištěno bylo v úřadním »Jour-
nal de St. Pélersbourg«. Zpravodajské kanceláře
tento důležitý projev ignorovaly a na novo tím
osvědčily svou neschopnost. »Vorwärts« si la-
cino pomohl k reklamě.
Projev zní dle originálu následovně:
Dnes dne 1. ledna dle nov. p. procházi
lhůta, daná státům, které se zúčastníly haagské
konference, k podepsání akt, konferencí vypra-
covaných. S pocitem uspokojení konstatuje se,
že listiny podepsány byly státy v ustanovenou
lhůtu, díky čemuž učiněn vážný krok ku předu
na cestě k jich uskutečnění. Několika státům
bylo zůstaveno učiniti námitky v některých ve-
dlejších otázkách, k nimž nemohly dáti sou-
hlasu boz předchozího rozhodnutí sněmoven.
Avšak celkem dílo haagské konference opatřeno
nyní podpisy plnomocníkův a od nynějška
jeví se možným přistoupití ku
s chválení, což učiní akta závaz
nými pro státy podepsa v ší.
Mikuláš
jít Stanislav
Praha
Vorwärts
18
article
Haagskou konferenci dějiny zajisté prohlásí
za jednu z nejznamenitějších událostí r. 1899.
V tomto shromáždění, tak krásně přizpůsobeném
k podobnému rokování, v této klidné a soudně
politické atmosféře, obklopeni památníky minu-
losti, připomínajícími tolik pracl, věnovaných vl
tězství myšlenky míru a spravedlnosti, vynika-
jieí diplomaté a státníci, a taktéž důstojníe
armádní i morští, shromáždili se, vedeni velikou
myšlenkou lidskosti, a otázky, předložené jim
ku přetřesu, nabyly největšího významu pro bu-
doucnost civílisovaného světa.
Bylo nemálo pessimistů, kteří vyslovovali
mínění, že pokus tento jest zpředu odsouzen
k nezdaru, a s druhé strany lidé netrpěliví po-
čítali na takové výsledky, jakých možno dosíci
toprve časem; ale ani vlády ani zástupci jejich
v Haagu nepoddávali se ani takovému úpadku
ducha, ani takovým illusím. Oni vlastně určili
hranice úkolu, vloženého na konferenci; z dů-
kladných přetřesů konference se ukázalo, co
může býti uznáno za opravdu uskutečnitelné,
a sama vážnost přetřásaných předmětů dodávala
přetřesům velmi klidného charakteru. Dosaženo
bylo souhlasu a dosaženo ho bylo proto, že
snažili se zůstati podál ode všeho chimérického
nebo neproveditelného.
Jestliže, jak sluší očekávati, po podepsán
brzy následovati bude schválení, dílo haagské
konference znamenati bude novou éru v pomě-
rech mezi civilisovanými národy. Dokud akta
konference nebyla ani podepsána, ani schválena
všemi státy, potud nemohly míti skutečného vý-
znamu. Dlužno počítati na to, že v budoucnosti
Haag
19
article
V drobném prodejii
rnnní číslo o soběěs .
za 9
odpolední . . . . . . . za 2 b
Ve slialkách na venkovši
ranní číslo. . . . . . . .
vdpolední.
.. . . . . . 5h
Inseráty
plali se hetevě saplai
Předplacení a inserty přijtmá sáminl-
strace v Mazianské ulici č. 3.
Tam nachirejí se těž redskee
tlskirna a skpedics „ Márodnich Li istů“.
Iukopiay se nevracejí.
Mazianský ulice
20
article
humanná myšlenka vydá přiměřené sobě ovoce,
neboť myšlenka tato odpovídá veliké potřebě
národů světa, rovně jako nevyhnutelnosti, zmír-
niti v hranicích možnosti bědy, které se dosta-
vují, jakmile vojna stala se nezbytnou. Zásada
nezávislosti států, pokud se týče ochrany jich
práv a cti, zachována konferencí v platnosti,
ale současně bylo prohlášeno, čeho solidárnost
národů vyžadovala pro blaho obecné a pro ka-
ždého z nich zvlášt.
Katolíci v Rusku.
Po Novém roce přibude do Petrohradu pa-
pežský legát Barnassi a pobude tam 4 měsíce.
Za jeho přitomnosti budou ruskou vládou upra-
veny rozličné nezásadné otázky, týkající se kato-
lické církve v Rusku, jako obsazení uprázdně-
ných biskupských stolců, pravidla pro semináře,
správa katolických far a pod.
Psanci republiky.
K poslednímu líčení státního soudu v Paříži
dlužno zaznamenati ještě scénu, kdy odsouzenci
Buffet, Děroulěde a Guérin vyslechli odsouzení
své. Především vyvstal však obhájce Buffetův
Normand, označil rozsudek za nesmyslnýi
pokračoval pak: »Odsoudili jste tohoto muže,
ale dali jste tak na jevo zášť a bázeň, kteráž
vás naplňuje.« (Prudké protesty sehátorův.)
Předseda: »To jest urážka soudu. Kdo
vás podnítil ke slovům těm ?«
Déroulěde (povzneseným hlasem): Loubetl
Buffet
Děroulěde
Guérin
Buffetův
Rusko
Petrohrad
Paříž
Barnassi
21
article
Buffet ujal se pak slova i pravil: Potre-
stali jste mne, děkuji vám. Odsoudili jste tak
ale vládu samu. Děkuji tím více. Nechci, aby
použito bylo zákona Berengerova (o odkladu
trestu), neboť kdyby zejtra udál se projev ně-
jaký na ulici, zúčastnil bych se ho teď. Nechci
vaší shovivavosti, vašeho soucitu. (Dlouhotrvající
hluk.)
Déroulěde povstal a opíraje se — churavě
napořád — o hůl, promluvil takto: »Sdružili
jste mne se statečným royalistou Buffotema
čackým antisemitou Guěrinem; ale nechť sebe
krutším jest trost, sebe vzdálénějším vyhnanství
mé, tak kruté pro vojáka a vlastence, vy víte
dobře, že se vrátím. Vrátím se, a' ž udeří
hodina spravedlnosti a svoboden
budu, až bude osvobozen i národ.
Jsem tu na rozkaz pana Loubeta. Treslejte mne,
ale dokonejte svůj čin, jenž zůstane nesmaza-
telnou hanbou v dějinách parlamentu. Sláva
národní armádě! Sláva republice lidovéle
Guérin promluvil několik slov. »Nemám,«
pravil, »čeho litovati. Byť i těžké byly mě útrapy.
volám k soudruhům svým: důvěru a odvahu!«
Déroulěde povstal znovu a pravil : »Chci
poprvé stisknouti ruku mužům těmto (ukazuje
na Buffeta a Guérina), mužům, jichz
jsem dřive neznal a jichž jsem vážiti si
naučil.« oe
Déroulěde podal oběma spoluodsou-
zencům ruce: Buflet připomenul: »Pozdra-
vujeme se zde poprvé a snad i naposled.«
Guérin děl: »Nyní jsme poprvé ve
svém životě sdruženi !«
Déroulěde dodal posměšně, obraceje se ku
senátorům : »Zde vizte spiknuti !« —
Buffet
Berengerův
Loubet
Guérin
Déroulěde
22
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 5. ledna. (C.-B.)
Vojenský výbor uherské delegace po-
kračoval dnes v zevrubném jednání o vojenském
rozpočtu.
U položky »Jezdecké a jízdní ústav
vyučovací« u dělostřelectva a vozalajstva přálo
si několik řečníků, aby tyto nové vojenské ústavy
zřizovaly se na uherské půdě, po případě aby uher-
ské vládě bylo vyrozumíváno ministrem vojenstvío
zamýšleném zřízení takých nových ústavů.
Položka byla schválena a zároveň usneseno ve
smyslu projevených přání vřaditi do zprávy příslušný
odstavec.
V dalším jednání sehvalena položka o pří-
spěvkuna vydržovánígardové pěší
setniny.
Ministr šl. Krieghammer podal náležité
vysvětlení a doklad, že položka ta srovnává se s vo-
jenskou službou tělesné stráže.
Vídeň
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Hallstadt.
Podává K. Buíkova Wanklová.
Kde jest péro, aby vypsalo čarovné krásy.
tmavozeleného jezera Halistadtského ? Strme
skalní stěny, divoké a romanlické, vrhají temne
stíny na hladinu jezera 8170 m. dlouhého
2128 m. širokého a 125 m. hlubokého.
Původně — dle pověsti — nebylo prý je-
zero tak veliké a hluboké, jako dněs. Prostíralo
se v malém údoličku »Echerníhalu« a nazývalo
se »Halbachsee«.s v
Tenkráte — je tomu již dávno — byl prý
solný vrch »Salzberg« spojen s protějším, skal-
natým Sarsteinem předhořím. Na předhoří vy-
stavěl si jistý král, jmenem Kleonus, pevný
hrad s rozsáhlým městem a nazval ho Bergau
Sídlil tu dlouho, nerušeně vládí celému kraji
lidu, nechav svými poddanými pracně dobýval
pokladů v horách hluboko skrytých, bohatnu
nesmírně, zpyšněl a myslil, že mocnějšího nad
něho není, až jednoho dne hrozné podzemní
vodstvo spoutané kamennými řetězy ve skalním
vězení, zvedlo se v odboj, rozirhlo pouta
vyvalilo se z jeskyně jako zběsilý netvor, při-
kvačilo s ohlušujícím hřmotem až k »Sarsteinue
a strhlo jej i s hradem a městem se vším všudy
ve hlubiny.
uli
K Buíkův Wanklová
Bergau
Sarsteinue
24
article
Od oné doby počala krajina ponenáhlu
tvářnost divokou měniti a stávala se přístup
nější. Z ovzduší báje přicházíme znenáhla k do-
bám lidskému prozpytu bližším.oob
Malebnou stafáži ku velikolepě přírodě tvor
fantastické postavý lidi velkých, silných, pol
nahých neb oděných v malebný kroj, zdobený
bohatě šporky, ozbrojených přepodivnými zbra-
němi. Ti lidé patrně znali již kov a uměli ho
zpracovávati, lidé, jichž kultura na tehdejší dobu
za vyšší pokládati se může. Nezbyly tu po nich
než rovy, porostlě mechem a stromy hluboko
zakořenělými. lna A
A kdy to bylo, jaký byl člověk, jenž prvnh
vkročil na tuto pudu? Jakému plemeni náležel
jaká byla jeho řeč, jeho povaha a duše?
25
article
Učenci shodují se, že již kolem polovice
II. stol. př. Kr. obývali údolí hallstadské Kel
tové a sice Tauriskové, Tuřané. Mnozí doka-
zují, že Tauriskové náleželi ku kmení slovan-
skému. Šembera ve svém spisu »Západní Slo
vané« vysvětluje, že jmeno Taurisci znamená
tolik, co horáci, obyvatelé vrchů, od slova tur
vrch, slovenský a polský turan, planina. Též
mistní název »Hali«, poukazuje na slovanský
původ. Všude, kde solná ložiska se nachází neb
kde se dolovalo na sůl, kde i pouze solné lázně
se nachází, selkáváme se s limto neb podobným
pojmenováním. Alami či Halouni, Haloří a pod
byli solivaříci Slované, jichž původ slovanský
ez odhiniěii
jest i historický prokázán.
Nalezáme tu i slovo lá n, které jest u nás
v řeči dosud běžné a jemuž rozumí každý Čech.
Na břehu hallstadském jest jediné misto
způsobilé pro orbu, malá osada s údolíčkem
plným sťavnalých luk nazvaná Lán.v Němci píšo
Lahn a překládají slovo to si »sůmpřiges Feld,
Wiese. « Hledají původ slova v nářečí kellickém,
galském a ve všem možném, jen slovanštinu
připustiti nechtějí.
Tyto okolnosti, nález bohalých starožitností.
jichž se čítá na tisíce, vzbuzuje náš zájem ne-
malý, jest pro nás veledůležitý. Ornamenty hall-
stadských starožitností jsou podobny oněm na
českomoravských lidových vyšivkách a jiných
předmětech.
Taurisková
Šembera
Hat
Alami
Haloun
Halořit
Slovan
Němec
Feld
Wiese
Čechy
Lány
Lahn
26
article
Hluboko v solném vrchu asi 200 sáhů od
věže Rudolfovy bylo odkryto od r. 1846 na
mnoho set hrobů. Nalezeno tu mimo starožit-
nosti keltické, římské, zejmena mince s leto-
počtem i lét po Kristu. Výbojní Římané nene-
chali bohaté zdroje solní usedlým tu kmenům.
I nález učiněný v Lánu ukazuje ke krutým
bojům, jež se tu así poodohrály. Nalozeny ka-
menné základy římské stavby a v ssutinách jich
kostry mužů, žen a dětí, staré mince a zbraně
atd. Byli tu asi římšti obyvatelé přepadenía
zavražděni.
Většina nálezů nachází se v Linci a v
Vidni. V Halistadtu samém ponecháno jen čeho
třeba pro poučení a znázornění rázu nalezenin
v malém museu, upraveném ze staré budovy,
jež sloužila dříve za vězení. V přízemí uml-
stěny nejstaršínálezy, v hořejších patrech staro-
žitnosti historické, numismatické, listíny atd
zbraně, nářadí, oděvy;v nejhořejsím patře,
odkudž jest z malounkého, zamřižovaného
okénka rozkošná vyhlídka na jezero, spatřujeme
starou kuchyní a selskou jizbu, kdež u pře-
slice sedí selka v starodávném kroji, u ní muž,
sedlák v širáku, jako Chodovák. Jakoby to
byla slovanská jizbička. vTam v rohu z i stará
výšivka na plátně; tytéž kvítky, karafiátkya
zvonečky z vybledlé červené příze, jako
u i násilo z an
vol Historii Halistadtu sledují do XIII. stol.
nazpět — dále zuhaleno jest místo tajemnou
rouškou. Katolický kostel, již r. 1320 vysta-
vený na skalní terasse, věvodi místu, obklopen
jsa útulným hrbitůvkem, shlizí se v lesklé, sla
Krist
Říman
Lána
Chodovák
Rudolfov
Linec
27
article
bounce zčeřené hladině jezera. Kolkolem výš
a výše pnou se olbřímové, tulící se k vy-
sokému Dachsteinu, ubírající Hallstadtu v zimě
po čtvrt roku všecky paprsky sluneční.
Malé, dřevěné tmavé domečky s mnohými
pavláčkami, terasskami, malinkými okénky, vy-
stavené na podezdivkách, vypadají jako hračky
ručkou hošikovou stupňovitě za sebou posta-
vené, ba ku skále jakoby přilepeny byly.
Uprostřed mezi nimi v hluboké rokli spadá
bile zpěněný vodopád »die Hölle« (peklo) zvaný,
snad od pekelného hřmotu, jejž tropí. Sporý
břeh jezera jest elegantně upraven, jak se sluší
na podobné, cizinci hojně navštěvované město.
Evangelický chrám v gotickém slohu, těsně na
břehu jezera stojíef, obklopen je pěkným sadem.
V sousedství jeho pyšní se vkusné, dřevěné
hotely, plně malých balkonků s prostrannými
terassami. Staré domky v sousedství, bez-
prostředně nad jezerem, postaveny jsou n
pilotách. vel
Z protějsího břehu, kde jezdí železnice a
jako hbité hádě prodírá se mezi stromovím.
zase průkopy a podél stěn skalních, jest nej-
rozkošnější pohled na jezero a Hallstadt.
dos Tajuplná, hluboká voda, divokost holých
skal, kde sporá travička, vřes a kosodřevina
sotva se zachycuje, sem tam i zakrnělý stromek
živoří, líbeznost usmivavého města, světelné
effekty, stále se střídající a měnící, dekorace
krajiny, tvoři tak divukrásný obrázek, že ne-
možno ho zapomenouti.
2A nedaleko odtud za osadou Sánem v údolí
táhnoucím se kolem stěn horstva dachsteinského
druhý poutavý obrážek nevýmizí z duše, Jde
se poděl hučivého potoku »Waldbachstrub«,
jehož proud tu hlučně zpěněn, valí se přes
28
article
ohromné balvany v hluboké kotliny a zase
bublavě šepotaje, prodírá se mezi kameníma
rychlým a tichým tokem spěje k jezeru. Po
pravém břehu potoka je pohodlná jízdecká cesta
na Dachstein. Hlouběji do údolí, kde z počátku
vítají nás kypré a šťavnaté lučiny, plny pestrých
květů, jde to pak dále lesem, jehož půda po-
kryta jest v divém zmatku velikými, ba ohrom-
nými a menšími balvany, porostlými hojnou
alpskou kvělenou. Zdá se, jakoby ty balvany
byli hrozní obrové sházeli s téch nebetyčných
vrchů.
lo s váib
Za nedlouho kolem lesních restaurací
některého malého hospodářství dojdeme k místu,
kde s vysoké rovné skalní stěny tichounce padá
proud vody a tříště se nahoře o skálu promě-
ňuje se v prach; podoběn průhlednému tkanivu,
jakoby neviditelná síla závojem si pohrávala.
Odtud asi zá tři čtvrti hodiny dojde se pře-
krásného hučivého vodopádu. Něco stranou jiné
dva malé proudy stékaji po skalách a lesknou
se jako nitky živé rtutě.
Ledovce dachsteinské vysílají malounké po-
tůčky dolů, které tiše po hladkých stěnách sté-
kají do štěrbin i trhlin a potkávajíce se na cestě
ztrácejí se hřmotně v hlubokých roklinách, lid-
ské noze nepřístupných. Vzrostše u větší proud
vyvalí se konečně jako známý »Waldbachstrub«.
Děli se nahoře ve dva proudy a padá v hlubo-
kou kotlinu, kde víři a syčí a vysoko vyhazuje
bílou pěnu i milliony drobných kapek vody.
hrajících drahokamy všech barev.. Les kolem
dýše opojující vůni. Nesmírný klid a mír roz-
prostřen kolem. Tiše, nehybně stojí kolem alp-
ské vrehy, ochránci a strážci rozkošného zátiš.
Dachstein
Waldbachstrub