ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 693e9740-6687-11dc-ac5a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 33, person 61, org 3, work 2
1 masthead
Ročník XXXX
2 masthead
nbves e
3 masthead
V Praze, v sobotu dne 6. ledna 1900.
Praha
4 masthead
Číslo5.
5 article
Naranní a odpol. líst předplání sen v Praze v administraei ns čtvré l. . . . s dvojí dontskoe na měee čvr late. . . . 7 K soh ve nlislkách: 9 K 9o na měsíe . Poštou: mi . . . . 9 R on s drojí zásilkon na měsíe n arre lei
Praha
6 article Dnešní číslo pro Prahu je o 12 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu je o 12 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v neděli dne 7. ledna 1900 v obvyklou ho- dinu ranní-
Praha
7 article Více světla!
Více světla! Pozoruhodný výklad vynikajícího politik pravice v »Pest. Lloydu«, jejž jsme včera na tomto místě ocenili, souhlasí v nazírání na vnitřní poměry, jak čtenáři naši zajistě postihli, ve všech svých podstatných částech s naším článkem ze soboty dne 30. prosince m. r.: »Smír, ale opatrný«. V obou jest zvláště až překvapující shoda, s níž se postřehuje neupřímnost k pravici — my to nazvali koketování s pravicí — od příchodu hraběte Badena až po nastoupení ministerstva hraběte Clara, za něhož ne- upřímnost ona proměnila se v řadu pokusů a rozbiti pravice, la s Není zajisté pochybnosti, že v ne- chuti proti pravici hledati nutno vlastní původ všech parlamentních a ostatních zmatků, jakéž nastaly od r. 1895 a trvají až nzodl. Jer po dnešní den. Z tohoto hlediska zvláště zajímavě vy padají jazyková nařízení a jejich osudy. Jak hrabě Badeni tak i Gautsch předpokládali — zajisté na základě důvěrných styků s ně- kterými vůdci německé levice — že Němci — aspoň čásť jejich — se s obsahem jejich smíři; tomu nasvědčují zvláště změny na jazykových nařízeních za Gautsche předse- vzaté. 1 o hraběti Badenovi i o Gautschov jest známo, a článek v »Pest. Lloydu« na novo to potvrzuje, že snažili se ze všech sil, aby získali pro svou politiku čásť německé opposice, a že tyto jejich snahy byly zma- řeny terrorem skupin ostře německo-ná rodních. Nebyti těchto, snad by byla křížová cesta pravice se zkrátila o několik »zasta- vení«, a myšlenky, jakéž se rády kryjí koa- licí a koaličným ministerstvem budoucnosti, nebloudily by posud nad vodami zmatků cislajtánských.
Lloyd Baden Claro Jer Gautsch Němec Gautschov
8 article
Není s podivením, že ony části pravice, kteréž nestotožňovaly se s polítikou obou hrabat Badena i Thuna, nemohly býti valně nadšeny těmito zákulisními podniky, z nichž konec konců pro ně vyzíralo — zatlačení z většiny do monšiny. Tím vysvětlují se i ony časté kritické okamžiky, v nichž se ociťovala pravice oněch dobách, Konečně seznáno tam, kde jsou vlastní kormidelníci vnitřní politiky, že polovičnými a polotajenými kroky pravice se nerozrazí a hrabě Clary odhodlal se k činu rozhod- nému — proti stanovisku většiny zrušil jazyková nařízení, čímž dosáhnouti se mělo dvojího účinku: podráždění Čechů proti většině posavadní a rozboření její. Tak aspoň bývávalo v letech dřívějších. Národ český však tento manévr rychle pro- hlédl a hrabě Clary — šel. Nejkritičtější oka- mžik, obstrukce našich poslanců, shledal pra- vici na výši situacel Odtud již se mluví o přímé dohodě Němců s Čechy, o níž od Badena až po Thuna děly se pokusy zákulisní. Co znamená v tomto okamžiku shoda tato? Správné zodpovědění této otázky toť právě »zlobou dne«, jak říkaj Rusové. Podle svatodušního programu německého jde Němcům o to, aby byli opětně uvedeni v naprosté prvenství v této polovině říše dle projevů některých říšských listů něme- ckých, jako na příklad středového »Köln Zeitungu«, v celé říši, tedy i v polovine uherskél Vůbec jest starostlivost některých časo
Baden Thun Claro Čecho Němec Rus Čechy Köln Zeitung
9 article
pisů v Německu o vnitřní poměry zdejší až nápadnou, hledí-li se k houževnatému popí- rání, s jakýmž se potkaly na příklad příslušné trefné výklady dra. Edvarda Grégra v dele- gacích. Tak i dnešní berlínský »Börs. Cour.e volá: s heslem »německy nebo česky« to nejde, a proto ozývá se heslo »německy a česky«, ale státní právo české jest mu chi- mérou a ideálem nedostižným v době do- hledné. Nemůže tudíž býti ani jinak, kdyby se pracovalo o smír českolněmecký podle sta- noviska německého, že by se dospělo k se- sílení německého postavení přibrá- ním Čechů za obmezené ústupky jazykové, a že by Čechové následkem toho byli uvedeni v nejchoulostivější posta- vení nejen ku svým posavadním spojencům, nýbrž i ke druhé polovině říše i k veške- rému Slovanstvu! To jsme podrobněji vylo- žili ve vzpomenutém svrchu článku: »Smír ale opatrný «.
Grégr Čecho Německo
10 article
Autor úvahy v »Pest. Lloydu« poznal že za daných okolností jest dvojí prostředek hledati východiště způsobem jiným: zacho- váním parlamentu a uskutečněním práv vět- šiny, jíž je a zůstati má pravice. Úvaha ta, uveřejněná v uherském, vládním listě, má pro sebe zajisté i ochotu kruhů uherských. z nichž v poslední době ozvalo se několik hlasů nám Čechům příznivých. Jest to zá- roveň dokladem, že v Uhrách postihují ko- nečné cíle postupu německého Vyslovili jsme tuto onehdy, že není radno, abychom své posavadní přátele odpuzovali a nepřátele své rozmnožovali. Mohutné po- stavení Němců ve střední Evropě nemůže býti sesilováno námi, kteří jsme takřka první na cestě, nemůže býti sesilováno oslabením Slovinců a ostatních Jihoslovanů. odbočením Čechů od posavadního stanoviska — naopak, tu jest naprostou nutností, aby všecky neněmecké národy co nejtěsnějise semkly k obraně co nejtužší, a nemýlíme-li se, tato potřeba stáva se zřejmou i v Uhrách. nl V Německu samém se o to starají. Nejen chvatný hospodářský postup německý na jihovýchod evropský, ale již i vkročení jeho na půdu maloasijskou hluboko do nitra přední Asie dokazuje, že ani s Maďary ne- budou Němci činiti vyjimky. Použili jich. pokud jich měli zapotřebí, a nyní již jim přímo ohlašují, že dalšímu rozvoji, jejich samostatnosti nadchází konec.
Lloyd Čecho Jihoslovan Maďar Němec Uhry Evropa Německo Asie
11 article
Učinil tak ve článku »Rakousko-Uher- sko r. 1899« vzpomenutý již »Köln. Ztg.« a vysvitá to nepřímo i z výročních zpráv některých obchodních komor německých, jež mluví o upevnění posavadních tržišť zahra- ničných. Toto utužení neznamená nic jiného, leč oslabení sousedního průmyslu, a to by stihlo při posavadní převaze výroby ně- mecké nejen průmysl cislajtánský, ale i mladý průmysl uherský. »Köln. Ztg.« ve svém článku dospívá na konci k názoru, že posledními, úmluvami rakousko-uherskými učinili Maďaří další krok k osobní unii, a poznamenává výslovně, že to není v zájmu Německa a postavení jeho, pročež že musí se postarati, aby se stal ve vývoji tom obrat. Toť jest pokyn tím nápadnější, že »Köln. Ztg.« koná německé politice vnější asi tytéž ochotné sluzby, jako »Fremdenblatt« zahraničnému ministerstvu u nás. Slova jeho jsou však ve svém znění tak obsažná, že mohou se týkati i všech národnostních snah v Cislajtanii, a tudíž i nás Čechů. Doufáme, že na přísluš- ných místech dostane se kolínskému listu odbytí za jeho rady a »sliby«, my je tuto prostě pro výstrahu zaznamenáváme. Takto však jsme vděčni, že přibývá vío a více světla, jež ozařuje vlastní cíle oněch politiků německých u nás, kteří škrtli v svém politickém slovníku zásadu rovnopráv- nosti národů rakouských. Nemylmež se, škrtnutí zásady této jest počátek podřízení národů těch německému prvenství a nic na tom nemění, nabízí-li se jednomu z nich — mísa jazykové čočovice. Pro Maďary pak nadešla doba, aby učinili mír s národnostmi v Uhrách.
Köln Čecho Maďar Rakousko Uhry Německo
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 5. ledna. V diplomatickém zastoupení Rakouska nastává změna ve výslanectví bělehradském Dosavadní vyslanec Schiessl, byv jmenován ře- ditelem kabinetní kanceláře, odejel právěl do Bě- lehradu, aby králi Alexandrovi odevzdal své odvolaci listiny. Na jeho místo jmenován, jak sděluje »Pester Lloyd«, došavadní generální kon- sul a diplomatický agent v Kahyře, bar. Heidler- Egeregg, jenž koncem ledna má nastoupiti své místo v Bělehradě. O důležitější změně v rakouské diplomacii vyprávějí si v zasvěcených kruzích vídeňských. Postavení zahraničného ministra hr. Agen. Go- luchovského je prý otřeseno (právě před rokem vypravovalo se totéž. Pozn. red.) a jakmile bude urovnána nynější vnitřní kříse rakouská, ustoupí a jeho místo zaujme prý bar. Lexa- Aehrenthal. nynější rakouský posel u dvora ruského. Ba rona Lexu má vystřídati kn. Karel Schwarzen- berg. Závisí-li odchod hr. Goluchovského od uklizení vnitřní krise rakoúské, máme do změny v zabraničném ministerstvě patrně ještě velm
Alexandrov Lloyd Heidler Egeregg Lexa Karel Schwardit Praha Rakousko Kahyra Bělehrad Schiessl
13 article
Krise ministerská zatím nepokročila přes to, že některé časopisy, nadané bujnější fantasií uvádějí už seznam všech ministrů přištiho ka- binetu. Jisto zdá se jen to, že hlavou příšu úradnické vlády bude dr. Körber. Opětné ob- sazení křesla českého krajánského ministerstva sluší pokládati zatím také jen za projekt, ležíel ovšem v mezích možnosti. Dr. Körber zkoumá půdu ua všech stranách a dle toho, s kým jedná, sestavují se kombinace o příští vláděa jejím programu. Jeden z takových, dosti fanta- stických programů, jenž se objevil v poslední chvíli, hlásá, že dr. Körber ujme se vlády dne 9. ledna, hned na to že svolá říšskou radua nebude-li ochotna ko smíru, že ji rozpustí. Ne- budati pak po volbách ani nová říšská rada schopna práce, že zastaví vůbec celou ústavu, zruší říšskou radu i sněmy a ponechá si jen zemské výbory jako pomocné orgäny zemské vlády. Zastavení ústavy potrvá prý tak dlouho, dokud národové nezmoudří a sami neumožní život ústavní. — Škoda, že list, jenž přinást tuto zprávu, nededává, že dr. Körber mál Szel- lův souhlas s tímto novým plánem na spasení Rakouska už v kapsel
doktor Körber Szel Rakousko
15 article
Program haličskoruských národovců Sdělili jsme, že dne 26. prosince m. r. bývalé ukrajinofilské strany radikálů a národovců se sloučily v jednu novou stranu národovců. Vy konný výbor strany vypracoval národní program. z něhož bereme některé body. Cilem strany jest. aby »celý ukrajino-ruský národ vydobyl si kul- turní, hospodářskou a politickou samostatnost sjednotil se svým časem v jednolitý, národni organism, v němž by celý národ mohl praco- vati na svůj prospěch svými vlastními prostředk osvětovými, hospodářskými i politickými.« Pro- gram týče se jednak Rakouska, jednak ruského území mimorakouského. V Rakousku hodlá se strana domáhati autonomie území, obydleného Malorusy a rozdělení Haliče a Bukoviny ve dvě části, zde v ruskou a rumunskou, tam v ruskou a polskou; ruské části Haliče a Bukoviny mají býti sloučeny v nově národní územi se samo- statnou správou a samoslatným sněmem ve
Rakousko Halič Bukovina
16 article
Lvově. V této nové oblasti má býti ruština úřad- ním jazykem; volební právo má býti tajnéa všeobecné. V ohledu hospodářském má se do- máhati výkupu velkostatků a rozdělení jich mezi venkovské bezzemky; hypoteční úvěr. má býti sestátněn, selské pozemky sceleny, všechny do- savadní přímé daně odstraněny a nahraženy vze- stupnou osobní daní z příjmů, důchodů a dě- dietví. Ve vzhledě osvětovém žádá se, aby v každé ruské vsi byla ruská škola, ve větších městech ruská gymnasia, reálky a učitelské ústavy, ve Lvově ruská universita. Na všech jiných školách na území ruském má býti malo- ruštína povinným předmětem vyučování. Vyučo- vání má býti vesměs bezplatně. Mimo Ra- kousko hodlá nová strana podporovati uherské Rusy, buditi jejich národní vědomí, aby je za- chránila od odnárodnění;a v říši ruské paki chce mezi tamními Malorusy budititi cit národní po- spolitokti a spodporovati takové snahy, jež vedou k přetvoření ruské državy z absolutné a centra- listické v ústavně federativnou, opírající se o ná- rodní autonomii.«
Rus
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 5. ledna. Projev ruské vlády ve prospěch míru. Berlínský socialistický »Vorwärts« překvapi včera své obecenstvo uveřejněním carského, jak pravil, »manifestu«, jenž prý bude vydán na Nový rok pravoslavný (dne 13. t. m.) a bude doplňkem loňského novoročního manifestu cara Mikuláše IIy jenž vedl k haagské konferenci. Každý se právem nad tím pozastavil, jakým způsobem by se chystaný carský manifeat před- časně dostal právě do Vorwärtsu«. Dnes je há- danka vysvětlena. Nejde tu o carský manifest, nýbrž o vládní prohlášení, jež již na Nový rok dle našebo počtu otištěno bylo v úřadním »Jour- nal de St. Pélersbourg«. Zpravodajské kanceláře tento důležitý projev ignorovaly a na novo tím osvědčily svou neschopnost. »Vorwärts« si la- cino pomohl k reklamě. Projev zní dle originálu následovně: Dnes dne 1. ledna dle nov. p. procházi lhůta, daná státům, které se zúčastníly haagské konference, k podepsání akt, konferencí vypra- covaných. S pocitem uspokojení konstatuje se, že listiny podepsány byly státy v ustanovenou lhůtu, díky čemuž učiněn vážný krok ku předu na cestě k jich uskutečnění. Několika státům bylo zůstaveno učiniti námitky v některých ve- dlejších otázkách, k nimž nemohly dáti sou- hlasu boz předchozího rozhodnutí sněmoven. Avšak celkem dílo haagské konference opatřeno nyní podpisy plnomocníkův a od nynějška jeví se možným přistoupití ku s chválení, což učiní akta závaz nými pro státy podepsa v ší.
Mikuláš jít Stanislav Praha Vorwärts
18 article
Haagskou konferenci dějiny zajisté prohlásí za jednu z nejznamenitějších událostí r. 1899. V tomto shromáždění, tak krásně přizpůsobeném k podobnému rokování, v této klidné a soudně politické atmosféře, obklopeni památníky minu- losti, připomínajícími tolik pracl, věnovaných vl tězství myšlenky míru a spravedlnosti, vynika- jieí diplomaté a státníci, a taktéž důstojníe armádní i morští, shromáždili se, vedeni velikou myšlenkou lidskosti, a otázky, předložené jim ku přetřesu, nabyly největšího významu pro bu- doucnost civílisovaného světa. Bylo nemálo pessimistů, kteří vyslovovali mínění, že pokus tento jest zpředu odsouzen k nezdaru, a s druhé strany lidé netrpěliví po- čítali na takové výsledky, jakých možno dosíci toprve časem; ale ani vlády ani zástupci jejich v Haagu nepoddávali se ani takovému úpadku ducha, ani takovým illusím. Oni vlastně určili hranice úkolu, vloženého na konferenci; z dů- kladných přetřesů konference se ukázalo, co může býti uznáno za opravdu uskutečnitelné, a sama vážnost přetřásaných předmětů dodávala přetřesům velmi klidného charakteru. Dosaženo bylo souhlasu a dosaženo ho bylo proto, že snažili se zůstati podál ode všeho chimérického nebo neproveditelného. Jestliže, jak sluší očekávati, po podepsán brzy následovati bude schválení, dílo haagské konference znamenati bude novou éru v pomě- rech mezi civilisovanými národy. Dokud akta konference nebyla ani podepsána, ani schválena všemi státy, potud nemohly míti skutečného vý- znamu. Dlužno počítati na to, že v budoucnosti
Haag
19 article
V drobném prodejii rnnní číslo o soběěs . za 9 odpolední . . . . . . . za 2 b Ve slialkách na venkovši ranní číslo. . . . . . . . vdpolední. .. . . . . . 5h Inseráty plali se hetevě saplai Předplacení a inserty přijtmá sáminl- strace v Mazianské ulici č. 3. Tam nachirejí se těž redskee tlskirna a skpedics „ Márodnich Li istů“. Iukopiay se nevracejí.
Mazianský ulice
20 article
humanná myšlenka vydá přiměřené sobě ovoce, neboť myšlenka tato odpovídá veliké potřebě národů světa, rovně jako nevyhnutelnosti, zmír- niti v hranicích možnosti bědy, které se dosta- vují, jakmile vojna stala se nezbytnou. Zásada nezávislosti států, pokud se týče ochrany jich práv a cti, zachována konferencí v platnosti, ale současně bylo prohlášeno, čeho solidárnost národů vyžadovala pro blaho obecné a pro ka- ždého z nich zvlášt. Katolíci v Rusku. Po Novém roce přibude do Petrohradu pa- pežský legát Barnassi a pobude tam 4 měsíce. Za jeho přitomnosti budou ruskou vládou upra- veny rozličné nezásadné otázky, týkající se kato- lické církve v Rusku, jako obsazení uprázdně- ných biskupských stolců, pravidla pro semináře, správa katolických far a pod. Psanci republiky. K poslednímu líčení státního soudu v Paříži dlužno zaznamenati ještě scénu, kdy odsouzenci Buffet, Děroulěde a Guérin vyslechli odsouzení své. Především vyvstal však obhájce Buffetův Normand, označil rozsudek za nesmyslnýi pokračoval pak: »Odsoudili jste tohoto muže, ale dali jste tak na jevo zášť a bázeň, kteráž vás naplňuje.« (Prudké protesty sehátorův.) Předseda: »To jest urážka soudu. Kdo vás podnítil ke slovům těm ?« Déroulěde (povzneseným hlasem): Loubetl
Buffet Děroulěde Guérin Buffetův Rusko Petrohrad Paříž Barnassi
21 article
Buffet ujal se pak slova i pravil: Potre- stali jste mne, děkuji vám. Odsoudili jste tak ale vládu samu. Děkuji tím více. Nechci, aby použito bylo zákona Berengerova (o odkladu trestu), neboť kdyby zejtra udál se projev ně- jaký na ulici, zúčastnil bych se ho teď. Nechci vaší shovivavosti, vašeho soucitu. (Dlouhotrvající hluk.) Déroulěde povstal a opíraje se — churavě napořád — o hůl, promluvil takto: »Sdružili jste mne se statečným royalistou Buffotema čackým antisemitou Guěrinem; ale nechť sebe krutším jest trost, sebe vzdálénějším vyhnanství mé, tak kruté pro vojáka a vlastence, vy víte dobře, že se vrátím. Vrátím se, a' ž udeří hodina spravedlnosti a svoboden budu, až bude osvobozen i národ. Jsem tu na rozkaz pana Loubeta. Treslejte mne, ale dokonejte svůj čin, jenž zůstane nesmaza- telnou hanbou v dějinách parlamentu. Sláva národní armádě! Sláva republice lidovéle Guérin promluvil několik slov. »Nemám,« pravil, »čeho litovati. Byť i těžké byly mě útrapy. volám k soudruhům svým: důvěru a odvahu!« Déroulěde povstal znovu a pravil : »Chci poprvé stisknouti ruku mužům těmto (ukazuje na Buffeta a Guérina), mužům, jichz jsem dřive neznal a jichž jsem vážiti si naučil.« oe Déroulěde podal oběma spoluodsou- zencům ruce: Buflet připomenul: »Pozdra- vujeme se zde poprvé a snad i naposled.« Guérin děl: »Nyní jsme poprvé ve svém životě sdruženi !« Déroulěde dodal posměšně, obraceje se ku senátorům : »Zde vizte spiknuti !« —
Buffet Berengerův Loubet Guérin Déroulěde
22 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 5. ledna. (C.-B.) Vojenský výbor uherské delegace po- kračoval dnes v zevrubném jednání o vojenském rozpočtu. U položky »Jezdecké a jízdní ústav vyučovací« u dělostřelectva a vozalajstva přálo si několik řečníků, aby tyto nové vojenské ústavy zřizovaly se na uherské půdě, po případě aby uher- ské vládě bylo vyrozumíváno ministrem vojenstvío zamýšleném zřízení takých nových ústavů. Položka byla schválena a zároveň usneseno ve smyslu projevených přání vřaditi do zprávy příslušný odstavec. V dalším jednání sehvalena položka o pří- spěvkuna vydržovánígardové pěší setniny. Ministr šl. Krieghammer podal náležité vysvětlení a doklad, že položka ta srovnává se s vo- jenskou službou tělesné stráže.
Vídeň
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Hallstadt. Podává K. Buíkova Wanklová. Kde jest péro, aby vypsalo čarovné krásy. tmavozeleného jezera Halistadtského ? Strme skalní stěny, divoké a romanlické, vrhají temne stíny na hladinu jezera 8170 m. dlouhého 2128 m. širokého a 125 m. hlubokého. Původně — dle pověsti — nebylo prý je- zero tak veliké a hluboké, jako dněs. Prostíralo se v malém údoličku »Echerníhalu« a nazývalo se »Halbachsee«.s v Tenkráte — je tomu již dávno — byl prý solný vrch »Salzberg« spojen s protějším, skal- natým Sarsteinem předhořím. Na předhoří vy- stavěl si jistý král, jmenem Kleonus, pevný hrad s rozsáhlým městem a nazval ho Bergau Sídlil tu dlouho, nerušeně vládí celému kraji lidu, nechav svými poddanými pracně dobýval pokladů v horách hluboko skrytých, bohatnu nesmírně, zpyšněl a myslil, že mocnějšího nad něho není, až jednoho dne hrozné podzemní vodstvo spoutané kamennými řetězy ve skalním vězení, zvedlo se v odboj, rozirhlo pouta vyvalilo se z jeskyně jako zběsilý netvor, při- kvačilo s ohlušujícím hřmotem až k »Sarsteinue a strhlo jej i s hradem a městem se vším všudy ve hlubiny. uli
K Buíkův Wanklová Bergau Sarsteinue
24 article
Od oné doby počala krajina ponenáhlu tvářnost divokou měniti a stávala se přístup nější. Z ovzduší báje přicházíme znenáhla k do- bám lidskému prozpytu bližším.oob Malebnou stafáži ku velikolepě přírodě tvor fantastické postavý lidi velkých, silných, pol nahých neb oděných v malebný kroj, zdobený bohatě šporky, ozbrojených přepodivnými zbra- němi. Ti lidé patrně znali již kov a uměli ho zpracovávati, lidé, jichž kultura na tehdejší dobu za vyšší pokládati se může. Nezbyly tu po nich než rovy, porostlě mechem a stromy hluboko zakořenělými. lna A A kdy to bylo, jaký byl člověk, jenž prvnh vkročil na tuto pudu? Jakému plemeni náležel jaká byla jeho řeč, jeho povaha a duše?
25 article
Učenci shodují se, že již kolem polovice II. stol. př. Kr. obývali údolí hallstadské Kel tové a sice Tauriskové, Tuřané. Mnozí doka- zují, že Tauriskové náleželi ku kmení slovan- skému. Šembera ve svém spisu »Západní Slo vané« vysvětluje, že jmeno Taurisci znamená tolik, co horáci, obyvatelé vrchů, od slova tur vrch, slovenský a polský turan, planina. Též mistní název »Hali«, poukazuje na slovanský původ. Všude, kde solná ložiska se nachází neb kde se dolovalo na sůl, kde i pouze solné lázně se nachází, selkáváme se s limto neb podobným pojmenováním. Alami či Halouni, Haloří a pod byli solivaříci Slované, jichž původ slovanský ez odhiniěii jest i historický prokázán. Nalezáme tu i slovo lá n, které jest u nás v řeči dosud běžné a jemuž rozumí každý Čech. Na břehu hallstadském jest jediné misto způsobilé pro orbu, malá osada s údolíčkem plným sťavnalých luk nazvaná Lán.v Němci píšo Lahn a překládají slovo to si »sůmpřiges Feld, Wiese. « Hledají původ slova v nářečí kellickém, galském a ve všem možném, jen slovanštinu připustiti nechtějí. Tyto okolnosti, nález bohalých starožitností. jichž se čítá na tisíce, vzbuzuje náš zájem ne- malý, jest pro nás veledůležitý. Ornamenty hall- stadských starožitností jsou podobny oněm na českomoravských lidových vyšivkách a jiných předmětech.
Taurisková Šembera Hat Alami Haloun Halořit Slovan Němec Feld Wiese Čechy Lány Lahn
26 article
Hluboko v solném vrchu asi 200 sáhů od věže Rudolfovy bylo odkryto od r. 1846 na mnoho set hrobů. Nalezeno tu mimo starožit- nosti keltické, římské, zejmena mince s leto- počtem i lét po Kristu. Výbojní Římané nene- chali bohaté zdroje solní usedlým tu kmenům. I nález učiněný v Lánu ukazuje ke krutým bojům, jež se tu así poodohrály. Nalozeny ka- menné základy římské stavby a v ssutinách jich kostry mužů, žen a dětí, staré mince a zbraně atd. Byli tu asi římšti obyvatelé přepadenía zavražděni. Většina nálezů nachází se v Linci a v Vidni. V Halistadtu samém ponecháno jen čeho třeba pro poučení a znázornění rázu nalezenin v malém museu, upraveném ze staré budovy, jež sloužila dříve za vězení. V přízemí uml- stěny nejstaršínálezy, v hořejších patrech staro- žitnosti historické, numismatické, listíny atd zbraně, nářadí, oděvy;v nejhořejsím patře, odkudž jest z malounkého, zamřižovaného okénka rozkošná vyhlídka na jezero, spatřujeme starou kuchyní a selskou jizbu, kdež u pře- slice sedí selka v starodávném kroji, u ní muž, sedlák v širáku, jako Chodovák. Jakoby to byla slovanská jizbička. vTam v rohu z i stará výšivka na plátně; tytéž kvítky, karafiátkya zvonečky z vybledlé červené příze, jako u i násilo z an vol Historii Halistadtu sledují do XIII. stol. nazpět — dále zuhaleno jest místo tajemnou rouškou. Katolický kostel, již r. 1320 vysta- vený na skalní terasse, věvodi místu, obklopen jsa útulným hrbitůvkem, shlizí se v lesklé, sla
Krist Říman Lána Chodovák Rudolfov Linec
27 article
bounce zčeřené hladině jezera. Kolkolem výš a výše pnou se olbřímové, tulící se k vy- sokému Dachsteinu, ubírající Hallstadtu v zimě po čtvrt roku všecky paprsky sluneční. Malé, dřevěné tmavé domečky s mnohými pavláčkami, terasskami, malinkými okénky, vy- stavené na podezdivkách, vypadají jako hračky ručkou hošikovou stupňovitě za sebou posta- vené, ba ku skále jakoby přilepeny byly. Uprostřed mezi nimi v hluboké rokli spadá bile zpěněný vodopád »die Hölle« (peklo) zvaný, snad od pekelného hřmotu, jejž tropí. Sporý břeh jezera jest elegantně upraven, jak se sluší na podobné, cizinci hojně navštěvované město. Evangelický chrám v gotickém slohu, těsně na břehu jezera stojíef, obklopen je pěkným sadem. V sousedství jeho pyšní se vkusné, dřevěné hotely, plně malých balkonků s prostrannými terassami. Staré domky v sousedství, bez- prostředně nad jezerem, postaveny jsou n pilotách. vel Z protějsího břehu, kde jezdí železnice a jako hbité hádě prodírá se mezi stromovím. zase průkopy a podél stěn skalních, jest nej- rozkošnější pohled na jezero a Hallstadt. dos Tajuplná, hluboká voda, divokost holých skal, kde sporá travička, vřes a kosodřevina sotva se zachycuje, sem tam i zakrnělý stromek živoří, líbeznost usmivavého města, světelné effekty, stále se střídající a měnící, dekorace krajiny, tvoři tak divukrásný obrázek, že ne- možno ho zapomenouti. 2A nedaleko odtud za osadou Sánem v údolí táhnoucím se kolem stěn horstva dachsteinského druhý poutavý obrážek nevýmizí z duše, Jde se poděl hučivého potoku »Waldbachstrub«, jehož proud tu hlučně zpěněn, valí se přes
28 article
ohromné balvany v hluboké kotliny a zase bublavě šepotaje, prodírá se mezi kameníma rychlým a tichým tokem spěje k jezeru. Po pravém břehu potoka je pohodlná jízdecká cesta na Dachstein. Hlouběji do údolí, kde z počátku vítají nás kypré a šťavnaté lučiny, plny pestrých květů, jde to pak dále lesem, jehož půda po- kryta jest v divém zmatku velikými, ba ohrom- nými a menšími balvany, porostlými hojnou alpskou kvělenou. Zdá se, jakoby ty balvany byli hrozní obrové sházeli s téch nebetyčných vrchů. lo s váib Za nedlouho kolem lesních restaurací některého malého hospodářství dojdeme k místu, kde s vysoké rovné skalní stěny tichounce padá proud vody a tříště se nahoře o skálu promě- ňuje se v prach; podoběn průhlednému tkanivu, jakoby neviditelná síla závojem si pohrávala. Odtud asi zá tři čtvrti hodiny dojde se pře- krásného hučivého vodopádu. Něco stranou jiné dva malé proudy stékaji po skalách a lesknou se jako nitky živé rtutě. Ledovce dachsteinské vysílají malounké po- tůčky dolů, které tiše po hladkých stěnách sté- kají do štěrbin i trhlin a potkávajíce se na cestě ztrácejí se hřmotně v hlubokých roklinách, lid- ské noze nepřístupných. Vzrostše u větší proud vyvalí se konečně jako známý »Waldbachstrub«. Děli se nahoře ve dva proudy a padá v hlubo- kou kotlinu, kde víři a syčí a vysoko vyhazuje bílou pěnu i milliony drobných kapek vody. hrajících drahokamy všech barev.. Les kolem dýše opojující vůni. Nesmírný klid a mír roz- prostřen kolem. Tiše, nehybně stojí kolem alp- ské vrehy, ochránci a strážci rozkošného zátiš.
Dachstein Waldbachstrub