1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 39. ze dne 8. února 1905.
2
article
= Příšerná smrt potápěče. Z Londýna se ozna-
muje: V loděnici v Devonportu zahynul potápěč pří-
šerným způsobem. Když jeden z doků naplňován vo-
dou, spuštěn potápěč, aby odstranil některé překážky
u brány doků. Způsobem dosud nevysvětleným ode-
plo se lano, po němž měl býti potápěč vytažen opět
vzhůru a mužstvo, obsluhující potápěčský přístroj, při-
padlo ve zmatku na nešťastnou myšlenku, pokusit se
vytáhnout potápěče pomocí hadice, jež mu přiváděla
vzduch. Hadice se při tom zamotala a konečně se
přetrhla. Teď teprve připadli na to, co měli učiniti
hned z předu: poslat nebožáku druhého potápěčes
novým lanem. Ale poněvadž byla hadice, přivádějící
vzduch, již přetržena, byl tento pokus ovšem již
marný. Nešťastník vytažen mrtev; zanechal vdovua
tři malé sirotky.
= Nezdažená svatební cesta, Málo kdy as násle-
dovalo na radosti svatební cesty tak rychle zklamání
jako u mladého manželského párku anglického, jenž
těchto dnů přibyl do Paříže, aby tu ztrávil veselé
libánky. On byl advokát ze Skotska, ona bohatá
vdova, jež byla zvyklá, že ji nosili na rukou. Lod,
jež je měla převézti do Francie, jedva vyplula, když
mladá paníčka jala se vytýkati svému manželi, ko-
chajícímu se již krásnými sny do budoucnosti, že pro
ni nenechal vyhraditi zvláštní kabinu. Odpověděl sic,
že plavba trvá toliko tři hodiny, ale jí se to přece
zdálo neodpustitelno a ujišťovala ho, že první man-
žel její byl dvornější a že by byl zajisté tak učinil.
Londýn
Devonport
Paříž
Skotsko
Lod
Francie
3
article
Když užaslý manžel dovolil si na to připomenout, že
první den svatební cesty nezdá se mu příhodný pro
takovéto porovnání, nepromluvila na něj uražená
dáma již ani slova. V rozmaru poněkud stísněném
přibyli do Paříže. Manžel ponechal své choti v ho-
telu prozatím chvíli času, aby si po cestě odpočinula,
pak pokusil se, domluviti jí po dobrém. Avšak úspěch
jeho domluv byl, že sebrala jeho kabely a zavazadla
a vyhodila je okny, načež se v pokoji neprodyšně
zamkla. Manžel nepozbyl ani na chvíli klidu; telegra-
foval příbuzným své manželky, aby si pro ni přijeli
To stalo se také příštího dne a mladý manžel se
odhodlal, že stráví libánky sám v Paříži.
Paříž
4
article
= Nejstarší geyser světa jest velkolepý geyser
bliže Rotury na Novém Zélandě a jest znám pod
jménem Vajmangu. Objevil se ponejprv před několika
léty. Nalézá se na čáře oněch velkých vulkanických
rozsedlin jež povstaly r. 1886 při hrozném výbuchu
sopky Taravera a jest jen málo vzdálen proslavených
kdysi terass u Rotomahamy, jejichž krása oním vý-
buchem úplně byla zničena. Krater, z něhož Vaj-
mangu vystupuje, má dle popisu Oliviera Jonnsona
v časopise „Scientific American“ rozlohu plných 4
akrů a ohromnou hloubku. Při výbuchu naplní se
celý ten ohromný otvor silným sloupem z černavého
vroucího bahna a kamenů, jenž dosahuje výše až ti-
síci stop. Vystupující při tom páry zahalují sloupa
při klidné pohodě stoupají do výše několika tisíc stop.
Výbuchy geyseru dějí se náhle a velkolepé to di-
vadlo rozvíjí se s tak příšernou rychlostí, že na-
vštěvovateli jedva zbývá čas, uchýliti se na místo
bezpečnější. Obrovská síla vyráží tyto hmoty, vroucí
voda a obrovské balvany vymršťovány ohromnou
silou; hučení a sykot žhavé páry, hřímání a dunění
skal zvyšují ještě mohutný dojem. Vajmangu leží
uprostřed báječných horkých jezer a pramenů,v
okresu Rotura, kam se může turista dostati za ně-
Jonnson
Nový Zéland
Rotura
Scientific American
Vajmang
5
masthead
Různé zprávy
Různé zprávy
kolik hodin z Aucklandu, bývalého hlavního města
Nového Zélandu a hlavního přístavního místa osady.
Nalezne tu větší neb menší rybníky, jež vesměs mají
vodu nejrůznější teploty. Některé jsou jako kotle ve
varu, jiné jako vřídla bahna a síry, z nichž vystupují
těžké mraky par a sirného dýmu, kdežto jiné jsou
jasné a klidné a mají hladinu nejjasnější zeleně nebo
nejhlubší modře. Léčebné účinky těchto horkých pra-
menů jsou široko daleko známy, neboť jsou velmi
účinné při kožních nemocech, rheumatismu, dněa
jiých chorobách. Tisíce nemocných přichází sem
z blízka i z dálky, aby se vyléčili. Záhadný půvab
celého toho kraje zvyšuje ještě okolnost, že jest do-
movem Maorů, ušlechtilého to kmene opředeného
legendami a pověstmi. Také podivné a pitvorné
útvary skal a balvanů trčících osaměle do výše v ro-
zervaných liniích dodávají celému kraji půvabu po-
divné, exotické pohádkové říše.
= Podzemni oheň. Z Owingsvillu se oznamuje:
Telefonická depeše z Plummers Landing ve Fleming
county udává, že obyvatelstvo tamního okresu je ne-
málo postrašeno tajuplným podzemním ohněm, který
zuří na farmě J. T. Mc Gregora. Rozloha, pod níž
oheň se nachází, měří 200 čtverečných yardů a půda
sesula se již skorem o stopu od původní úrovně své.
Fleming
Mc Gregor
Auckland
Nový Zéland
Plummer Landing
6
article
Hustý kouř nebo výpar vystupuje z pozemku toho
po celý čas a má zápach po uhlí. Sesutá půda jest
tak horká, že na ní není možno ani několik minut
státi. Několik lidí, kteří snažili se vypátrati původ
ohně, musili položiti na půdu dřeva a na tato stoup-
nouti, aby mohli k provádění úmyslu svého přikročiti.
V hloubi šesti stop příšli na ložisko břidličné hmoty,
které zdálo se býti prosáklé olejem a hořelo. Část
břidlice byla již ohořelá a horká. Společnost několika
Virgiňanů navštívila onen okres a prohlašuje, že to
dle všeho hoří uhelná žíla pod povrchem zemským.
Jiní věří opět, že to hoří olejové jezero. Nedaleko
v Rowan county nalezá se hora zvaná Sugar Lonf,
pod níž asi před rokem také vypukl podzemní oheň
a z otvorů ve vrcholu hory té vycházel kouř. Jest
známo, že silná žíla uhlí rozprostírá se pod pohořím
od Morgan county pod Rowan county směrem ke
Fleming county.
Virgiňan
Sugar Lonf
Morgan
Rowan
Fleming
7
article
= Věrni až do smrti. Z Paříže se oznamuje:
Staří manželé Gringareovi, kteří slavili sňatek roku
1855, on ciselér, ona modistka, hodlali za několik
měsíců slavit zlatou svatbu. Oba manželé žili ve
skromných poměrech spolu tak šťastně, že chtěli
býti spolu spojeni i ve smrti a slíbili si navzájem,
že kdyby jeden z nich zemřel, druhý ho bude dobro-
volně následovat. Těchto dnů onemocněl pan Grin-
gare zánětem plic a onehdy v noci zemřel. Manželka
po jeho smrti rozžala v železných kamnech dřevěné
uhlí, odstranila rouru do komína a usedla vedle ne-
božtíka, držíc ho za ruku. Ale smrt se nedostavo-
vala, jak si byla přála. Přiložila znovu do kamena
k ránu pobodala se ostrým nástrojem poblíže srdce
a do hrdla. Během dopoledne nalezena byla v ka-
luži krve, ale ještě živá, na podlaze. Když se poda-
řilo vzkřísit ji, vypravovala, že není třeba ošetřovat
ji, poněvadž jest odhodlána dostát v slovu svému
manželu a následovat ho do hrobu.
Grin
Paříž
8
article
Zemřelí v Praze
Dne 2. února 1905: Höfrová Františka; žena
zahradníka, 56 roků, 1435—II. Červenková Marie,
vdova, 78 roků, 116—IV. Penk Karel, c. k. pošt. pod-
úřadník, 48 roků, 544——VII. — U Milosrdnýc
sester: Čížková Marie, žena zedníka, 47 roků. Vo-
lešenská Antonie, vdova po kočím, 62 roky. — U Mi-
losrdných bratří: Janeček František, kamnář,
33 roky. — V židovské nemecnici: Čermák
Antonín, truhlář, 69 roků. Řezáč Jan, rukavičkář, 57
roků. — Ve všeobecné nemocnici: Boubejí-
ková Marie, dělnice, 26 roků. Kunt Václav, malířsky
učeň, 16 roků. Malá Marie, žena nádenníka, 62 roky.
Mařánek Vilém, soustružník, 67 roků. Náprstek Jan,
zámečník, 58 roků. Povejšilová Josefa, chůva, 63 roky.
Šťastný Čeněk, 64 roky. Tomanová Barbora, žena
zedníka, 48 roků. Vácha Václav, dělník, 31 rok.
Dne 3. února 1905: Vítová Rozalie, vdova po
obuvnickém mistru, 78 roků, 541—I. Borovanová
Marie, vdova po dělníku, 66 roků, 874—I. Šwarz
Vilém, officiál zemského výboru, 37 roků, 150—III.
Jestřebský Josef, syn šičky, 3 měs., 152—IV. Chro-
stová Anna, posluhovačka, 72 roky, 20—V. Neuman-
nová Kateřina, 74 roky, 494—VII. Panchová Marie,
vdova po zámečníku, 77 roků, 681—VII. — U Milo-
srdných bratří: Černý Josef, tesař, 48 roků. Šu-
botník Alois, dělník, 19 roků. — Ve všeobecné
nemocnici: Hendrychova Kateřina, dělnice, 19
roků. Kozinova Marie, služebná, 22 roky. Stefanova
Kateřina, služka, 27 roků. Šuborský Jan, městsky
strážník, 46 roků.
Marie
Karel
Řezáč
Jan
Kunt
Mařánek
Náprstek
Čeněk
Tomanová
Vácha
Šwarz Vilém
Josef
V Neuman
Šu
Alois
Kozinův
Praha
nový Kateřina
Povejšilová Josef
Vítová Rozalie
Anno
Panchová Marie
Stefanův Kateřina
Šuborský Jan
Höfrová František
Čížková Marie
Janeček František
Čermák Antonín
U Mila
Hendrychův Kateřina
Marie
služka
9
title
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král
Praha
10
article
Národní divadlo.
Národní divadlo.
Ve středu 8. února.
O 3. hod. odpol
Pohostinsku vystoupí Ladislav Pech od Národního
divadla v Brně.
Jedenácté přikázání.
Veselohra o třech dějstvích. Napsal F. F. Šamberk.
Režisér Alois Sedláček.
Ve středu 8. února.
108. hra v předpl.
(4. čtvrtka.)
Lohengrin.
Romantická zpěvohra o 3 dějstvích. Složil Richard
Wagner. Text přeložil V. J. Novotný. Dirigent Karel
Kovařovic. Režisér Robert Polák.
Začátek o 7. bod.
Konec po půl 11. hod.
Pech
F Šamberk
Sedláček
Lohengrin
Wagner
V J Novotná
Kovařovic
Robert Polák
národní divadlo
národní divadlo v Brno
11
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Ve středu 8. února.
Začátek o 3/48. hod.
Pořádá první vzáj. podpor. spolek Letná v Praze VII.
ve prospěch svých účelů.
Po 31. Pohádka o Kryšpínkovi.
Velká výpravná hra o 7 obrazech. Napsal K. Že-
lenský. Hudba od E. Starého. Režisér B. Kovář.
Dirigent E. Starý.
Starý
E Stará
Praha
lidový divadlo
spolek Letná v Praga
12
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Ve středu 8. února.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch Viléma Táborského.
Novinka. Pod rouškou mravnosti. Poprvé.
Komedie o čtyřech jednáních. Napsal Georg Engel
Přeložil a scenoval Vílém Táborský.
Táborský
Engel
Smíchov
Švandův divadlo
13
article
Pištěkovo lidové divadlo vnehraceo
Pištěkovo lidové divadlo vnehraceo
na Král.
Ve středu 8. února.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení při malých cenách.
Po 7: Prine z pohádky.
Kouzelná hra se zpěvy o 6 obrazech. Hudbu i slova
napsal O. Fastr.
Král
O Fastr
Pištěkův lidový divadlo
14
article
A Mr. Skinner obrátil své živější oko k římse nad
hlavou Redw oodovou.
»A nejšme ši, pane, ani jišti, že jiš také kryšy se
toho nenahltaly. Celé dny prožili jšme v úzkoštech ná-
šledkem škvorův, jež jšme viděli — byli jako humři —
dva, pane — a jak roštly ty roštliny! — a coš teprve,
kdyš jšem vošy šlyšel — tu jšem byl ihned rozhodnut,
pane. Neztrácel jšem žádného čašu, pane, jen knoflik
jšem ši přišil a pak jšem přišel šem. Ještě teď jšem,
pane, jako potřeštěný úzkoští, pane . ..
A coš vím, co še zatím přihodí mojí paničce ? Ty
roštliny ovíjivé roštou a protahují še po celém domě jako
hadi — bůh mne netreštej, ale měl byšte še šám pšijít
podívati, pane a věru byšte i vy před nimi utíkal
z cešty! a škvorové jšou větší a větší a vošy . . .«
»Ale kuřata? Jak se daří kuřatům ?,« tázal se klidně
Mr. Bensington.
»Krmili jšme je, pane, aš do včerejška, bůh mne
netreštej !«, volal pan Skinner. »Ale dneš ráno jšem še
neodvášil uš, ne, neodvášil, pane! Šykot voš byl tak
štrašlivý — pane! Vyrojily še po celých tuctech. Vošy
jako obyčejné slepice! Šekl jšem jí, švé paničce, přišij
mi pár knoflíků, takhle nemohu do Londýna, a já půjdu
k panu Benšingtonovi a vše mu vyšvětiím. A ty mně
zůšťaň v pokoji, dokuď še nevrátím, dodal jšem a drž
okna pak pevně, jak jen můžeš !«
»Kdybyste nebyl býval tak strašlivě nečistým a ne-
pořádným !« — mínil Redwood.
», to mi nešikejte, pane!« děl Skinner. »Ne ted,
kdy mám tolik štaroští o švoji paničku. Nejšem teď nala-
děn i š vámí še hádati. Muším myšliti štále jen na kryšy,
Skinner
Redw
Benšington
Redwood
Londýn
15
article
Z obou byl mrtev nejprv on . ..
Z obou byl mrtev nejprv on . ..
Nejdramatičtější ze všech padesáti případů objevení
se těchto hmyzů obrovských způsobila jistě vosa, jež
o poledni »Britské museum« poctila návštěvou svou.
S jasného nebe snesla se zprudka na jednoho z bez-
četných holubů, kteří si ve dvoře budovy zrní sbírají
a vzlétla pak na římsu, aby oběti své klidně se věnovati
mohla.
Potom lezla chvílenku po střeše musejní sem tam,
vnikla jedním oknem, jímž světlo s hůry padá, pod ko-
puli čítárny, bzučíe delší dobu uvnitř — mezi čtenáři
povstala skutečná panika — i shlédla konečně druhé
okno, jímž za náhlého stichnutí bzukotu svého unikla
pozorování lidskému.
Většina ostatních zpráv vypráví jen o tom, jak
vosa obrovská zde a tam kolem přelétla, tuto neb onde
prostě k zemi se snesla.
Na Aldington-Knollu rozprášena byla výletní společ-
nost, jejíž veškeré cukrovinky a šťávy ovocné byly pak
vosami stráveny a na blízku Whitstaflu byl psíček jakýsi
před očima své paní v kusy roztrhán . ..
Ulice hlaholily u večer onen výkřiky vyvolavačův,
plakáty nosičů zabývaly se největšími písmenami jedině
»obrovskými vosami v Kentu.«
Rozčilení redaktoři a spolupracovníci jich běhali
po točitých schodech nahoru a dolů a pokřikovali na
sebe cosi o »vosách«.
„Zápas s obry“.
Aldington
Knoll
Kent